Skip to content

Blog

Komfortní vytápění domu

Většina českých domácností je ještě stále závislá na pevných palivech. Část majitelů domů pak spoléhá na plyn a elektřinu, soudobí stavebníci stále více inklinují také k alternativním zdrojům energií. Pokud tedy právě nyní řešíte ekonomicky nejvýhodnější, komfortní a třeba i ekologický způsob vytápění, neobejdete se bez povědomí o jednotlivých médiích i zdrojích tepla a ohřevu teplé vody. Jedině tak lze totiž přijmout adekvátní úsporná opatření.

Energetické hospodářství domu

Kotel Buderus Logamax GB 152 se dodává ve výkonových velikostech 16 a 24 kW jako jednotlivý nebo kombinovaný kotel, výkon lze modulovat od 5,3 do 16 nebo 24 kW.Mimo jiné zahrnuje právě spotřebiče určené k topení a ohřevu vody. Samozřejmostí se pomalu stávají tzv. doplňkové zdroje – využití solární či větrné energie, tekoucí vody, biomasy apod. Z provozního hlediska je ovšem směrodatný zdroj tepla. Jde o zařízení, v němž se díky spotřebě paliva, případně jiné energie, vyrábí kýžené teplo. To se pak v systému předává teplonosné látce – vodě, vzduchu. Volba způsobu vytápění vychází z tradice, z lokální dostupnosti i obecné ceny paliva, z finančních možností a v neposlední řadě i ze vztahu člověka k životnímu prostředí.

K nejpoužívanějšímu a relativně i levnému médiu po léta patří plyn. V Česku je dnes v provozu odhadem asi milion plynových průtokových ohřívačů vody, zhruba stejný počet plynových kotlů a asi 500 tisíc lokálních plynových topidel. Výhodou těchto zařízení je jejich vysoká účinnost a fakt, že jedním „vrzem“ řeší vytápění objektu i přípravu teplé vody.

Plynové zdroje tepla se podle konstrukce zařízení, jeho umístění a vlivu na životní prostředí, podle použitých hořáků, způsobu využití energie paliva a dalších aspektů dělí na několik základních skupin (viz tabulka).

Nervový systém topení

– prostorová regulace: senzor termostatu snímá teplotu a podle potřeby a v souladu s nastavenými parametry (čas, den, noc, víkend, venkovní teplota) zapíná kotel
– termostatické ventily: tvoří doplněk centrální regulace, umí zohlednit i dodatečné tepelné zisky (např. slunce) a automaticky snížit tepelný výstup radiátoru
– ekvitermní regulace: měrnou veličinou je venkovní teplota, teplota v místnosti a teplota topného média, garantuje konstantní vnitřní teplotu i při prudkých výkyvech
– inteligentní regulace: elektronika má pod kontrolou teplotu v celém objektu i v jednotlivých místnostech, reaguje na momentální pokyny (čidel i člověka) a samostatně řeší situaci s řídicí jednotkou kotle
– systémová technika: používá se např. při topení klasickou metodou (plynový kotel) v kombinaci s doplňkovým topením (solární kolektor), součástí je info a analytický (diagnostika) systém v PC s napojením na internet, mobil atd.

Plynové spotřebiče

Na trhu se prezentují značky Dakon, Junkers, Baxi, Viadrus, Protherm, Vaillant, Viessmann nebo Buderus. Prakticky všichni výrobci nabízejí plynové průtokové ohřívače, pracující na energeticky úsporném průtokovém principu (až 18 l/min. 35 °C teplé vody a výkonem až 30 kW). Ohřívače mají plynulou regulaci výkonu a jsou schopny udržet požadovanou teplotu vody nezávisle na průtoku. Flexibilním řešením jsou plynové závěsné kotle. Spojením s vhodnou regulací a se solárními panely lze získávat poměrně levné teplo i teplou vodu.

! Prohlédněte si on-line NEJVĚTŠÍ KATALOG RODINNÝCH DOMŮ !

Výkonné a efektivní řešení představují kondenzační kotle, které v porovnání s klasickými kotli dosahují až o 15 % vyšší účinnosti. Nízkoteplotní princip šetří i na provozních nákladech, neboť část tepla (spaliny a vodní páry) neuniká bez užitku do atmosféry, ale využívá se k ohřevu topné vody. Moderní kondenzační kotle jsou vybaveny řídicí elektronikou, „koordinující“ systémy a optimalizující chod celé soustavy.

Dělení plynových kotlů

1) podle způsobu umístění a upevnění – stacionární a závěsné
2) podle materiálu – ocelové, litinové článkové, z kombinovaných či speciálních materiálů
3) podle provozu – klasické (nejnižší dovolená teplota vstupní vody 60 °C; po většinu topného období pracuje s konstantní teplotou kotlové vody, činnost nejvýše 88 %), nízkoteplotní (mohou pracovat i s teplotami 35 až 40 °C; za určitých podmínek v kotli může docházet ke kondenzaci; po většinu otopného období pracují s proměnnou teplotou kotlové vody, účinnost do 92 %), kondenzační (v maximální míře využívají kondenzace odchozích spalin k  ohřevu vratné vody, s teplotami vstupní vody standardně 35 až 40 °C při účinnosti asi 106 %)
4) podle počtu výkonových stupňů hořáků (regulace výkonu) jednostupňové, dvoustupňové (dva výkonové stupně, nejčastěji 50 % a 100 %)
5) podle způsobu přívodu spalovacího vzduchu a odvodu spalin – kategorie A: vzduch pro provoz spotřebiče se přivádí z prostoru instalace spotřebiče, spaliny se odvádí tamtéž, B: vzduch se přivádí z prostoru instalace, spaliny se odvádějí ven (komínem, kouřovodem s funkcí komína) a C: vzduch se přivádí zvenčí a spaliny „jdou“ ven (na fasádu nebo nad střechu)
6) podle způsobu ohřevu TUV – kotle bez ohřevu TUV, s průtokovým ohřevem TUV, tzv. kombinované a kotle pro akumulační přípravu TUV: s vestavěným zásobníkem TUV s možností připojení externího nepřímotopného zásobníku

Kondenzační kotle

Řez nástěnným plynovým kondenzačním kotlem Vitodens 100 W (Viessmann) s modulovaným válcovým sálavým hořákem MatriX a nerezovým výměníkem.Výměnou kotle za nízkoteplotní anebo kondenzační, které využívají teploty odcházejících spalin a tím pracují s účinností nad 100 % (podle odborníků je to jen reklama, neboť i kotel je stroj, a kdyby dosáhl 100% účinnosti, bylo by to perpetuum mobile), dosáhnete až 25 % úspor. Pořízení kondenzačního kotle je sice oproti klasickému kotli o něco dražší, výrazně však ušetříte náklady na spotřebované palivo.

Pracuje tak, že při spalování zemního plynu (metanu CH4) nebo propanu (C3H8) vzniká určité množství vody, hořením dochází k jejímu dalšímu zahřátí. Voda pak v podobě vodní páry spolu s oxidem uhličitým tvoří spaliny, které s sebou nesou část skryté tepelné energie, tzv. latentní teplo. Pokud se spaliny ochladí pod teplotu jejich rosného bodu, díky kondenzaci dojde ke změně skupenství vodní páry a k následnému uvolnění tohoto tepla. Kondenzační kotle pak takto uvolněnou energii pomocí speciálního výměníku tepla využívají k předehřevu vratné vody.

Více dodavatelů najdete na webu iStavInfo ZDE.

Důležitou veličinou je výhřevnost plynu, která se rovná spalnému teplu, zmenšenému o teplo uvolněné kondenzací vodní páry ze spalin. Jde tedy o množství tepla, které energii obsaženou ve vodní páře spalin nezohledňuje (u klasických kotlů odchází toto teplo komínem). A právě z výhřevnosti se stanovuje účinnost zařízení, proto může udávaná účinnost kondenzačních kotlů převyšovat hodnotu 100 % (až 106 %). Rosný bod spalin se pro zemní plyn pohybuje mezi 50 a 55 °C. Má-li dojít ke kondenzaci, teplota vratné vody se musí pohybovat pod touto hodnotou.

text: Petr Saulich, foto: archiv firem

Tématem letošního Designbloku je Svoboda

Pražské Výstaviště dává jedinečnou možnost výstavní koncept Designbloku představit na jednom místě.„Svoboda je důležitou součástí našich požadavků na kvalitní život. Dlouho odpíraná, vždy zneužívaná, ale vždy chtěná. Má současný design vůbec k tématu svobody co říci?“ ptá se ředitelka Designbloku Jana Ziellinski a pokračuje: „Letošní Designblok si vzal za cíl bojovat za svobodu. Svobodu vnitřní, neomezenou předsudky, špatnými zkušenostmi, nebo malověrností. Svobodu vnější, politickou, kterou je třeba střežit i dvacet pět let po revoluci. Svobodu kreativní, kterou si dopřáváme jako děti, a potom čím dál tím méně.  Svobodu vlastního úsudku, svobodu obklopovat se věcmi, které jsou našimi hrdiny, svobodu se také věcmi neobklopovat, když nechceme a především svobodu nás samých, hlavních hrdinů našich životů. Ať žije svoboda! Bojujte s námi za svobodnější svět,“ vyzývá Zielinski.

Designblok Prague Design and Fashion Week 2015

Designblok Prague Design and Fashion Week 2015

PROGRAM

VSTUPENKY

SEZNAM VYSTAVOVATELŮ

MAPA

Superstudio, Openstudio, Art House

Pražské Výstaviště dává jedinečnou možnost výstavní koncept Designbloku představit na jednom místě.Pražské Výstaviště dává jedinečnou možnost výstavní koncept Designbloku představit na jednom místě. Designblok má několik výstavních domů, které tento koncept tvoří: Superstudio ve znamení výrobců a firem (novinky z oblasti nábytku, svítidel a bytových doplňků), Openstudio pro mladé talenty (novinky designérů, módních návrhářů, designérů šperku a grafických designérů) a umělecky konceptuální Art House (instalace na pomezí volného umění a designu). Nedílnou součástí Designbloku je kromě výstav také představování módy na přehlídkovém mole Design Runway.

„Na letošní Designblok jsme připravili celkem 253 instalací. Účastníci letos prošli přísnějším výběrem, abychom je mohli umístit všechny do Výstaviště Holešovice. Zároveň jsme ale zlevnili účastnické poplatky, aby rozhodující roli hrála pouze kvalita přijatých projektů a vystavování na Designbloku nebylo nemožné z finančních důvodů. Vnesli jsme tak do celé akce více svobody,“ vysvětluje Zielinski.

Italské studio FormafantasmaSoutěže a zahraniční hosté

Letos podruhé se uskuteční soutěž Designblok Diploma Selection a ani letos na Designblok nebudou chybět významní zahraniční hosté (italské studio Formafantasma, slovenský designér Tomáš Král, vlámský designér Maarten de Ceulaer a mnoho dalších).

„Těší mě, že si organizátoři letošního ročníku Designbloku pro pořádání své tradiční a významné akce vybrali právě Výstaviště Praha Holešovice. Samotný Designblok považuji za důležitou událost pražského kulturního života a jsem velmi ráda, že se letos dočkáme již 17. ročníku,“ teší Adrianu Krnáčovou, primátorku hl. m. Prahy, které je hlavním partnerem výstavy.

Nejen na Výstavišti

Na Václavském náměstí bude obří krmelec - Pavilon Designbloku.Designblok se ale nebude odehrávat jen na Výstavišti. Po městě je přichystáno několik desítek instalací a výstav na více než 70 místech. Na Václavském náměstí bude např. obří krmelec – Pavilon Designbloku. „Kvalitní design je ten, který má jasnou funkci, nevytváří líbivou iluzi a neskrývá se za prázdná gesta,“ říkají autoři krmelce.

Akce Teniskology pro všechny milovníky tenisekKromě speciálních prezentací v obchodech a galeriích otevírá také veřejnosti všechny ateliéry UMPRUM přímo v budově školy. Ve Vinohradském pavilonu se 24. října představí speciální akce Teniskology pro všechny milovníky tenisek. A mnoho dalšího

Designblok nejen v Praze

Program Designbloku najdete kromě Prahy také v Plzni. Industriální kulturní centrum DEPO2015 představuje unikátní výstavu DOMUS, poutní místo současného designu. V prostou skleníku, navrženým německým designérem Wernerem Aisslingerem uvádí svá díla celkem 27 designérů. V brněnské vile Tugendhat se kromě nových historických kousků sbírky představí také ikonický nábytek Vitra. 

text: Tomáš Horáček, zdroj a foto: www.designblok.cz

Podzimní dekorace s chryzantémou

Živý obraz z Moulin Rouge se slavnostními pery a odvážnými kráskami je velmi snadný na přípravu. Jednotlivé velkokvěté chryzantémy připevněte dekorativní stuhou k ozdobným perům. Postavte je do řady vysokých, úzkých váz, aby připomínaly tanečnice při kankánu.Chryzantémy můžeme vybírat z více než dvou stovek odrůd s květy růžovými, bílými, žlutými, nachovými, hnědými, červenými, lososovými, zelenými, krémovými, oran­žovými a dokonce i dvoubarevnými.

Tajemství přitažlivého „pugétu“ se neskrývá jen ve výběru květů výrazných tónů, ale také v jejich kombinaci s jinými květinami. Právě chryzantémy jsou široce kombinovatelné.

Více článků z rubriky ZAHRADA najdete na www.dumabyt.cz.

Tajemství přitažlivého „pugétu” se neskrývá jen ve výběru květů výrazných tónů, ale také v jejich kombinaci s jinými květinami.U chryzantém můžete koneček rozklepat paličkou

Vyrobte si snadno moderní zátiší s rohem hojnosti – malé růžky naplň­te floristickou hmotou a zapíchejte do ní chryzantémy, kraspédie a růže. Celek dotváří zajímavý talíř nebo podnos.Naaranžovaným květům byste měli najít světlé místo, kde vyniknou. Stonky bez listů s co nejdelší řeznou ránou ponořte 10 cm do vody (listy by ve vodě způsobily zahnívání a tím i předčasný úhyn rostliny).

U chryzantém, které mají pevný a dřev­natý stonek, můžete koneček rozklepat paličkou. Denně vyměňujte vodu, každý třetí den zkracujte stonek a na noc dávejte květiny odpočinout do chladné místnosti.

text: Šárka Drbohlavová, foto: archiv

Konstrukční systém ze dřeva v mnoha podobách

K nesporným přednostem staveb ze dřeva patří cena, relativně snadné zpracování i rychlá praktická montáž. Dřevostavba nabízí kvalitní bydlení, provozní náklady si v mnoha parametrech nezavdají se zděnými nebo monolitickými stavbami. Z dostupných technologií lze zvolit dům montovaný přímo na místě (např. konstrukční systém two-by-four), panelovou dřevostavbu, rostoucí zájem zaznamenávají i roubené stavby.

Na základovou desku stačí přivézt v továrně vyrobené díly a zkompletovat je.

Sendvičové stavebnice

Trendem jsou sendvičové panelové konstrukce (nosný rám z masivu, izolace a izolační vrstvy i fólie, dřevoštěpkové a jiné panely nebo desky) vyrobené v továrně a montované na staveništi jako stavebnice. Prefabrikáty se od sebe liší hlavně technologií výroby, použitými materiály a skladbou konstrukce. Stavebník má na výběr buď difuzně uzavřený systém s parotěsnou fólií spojenou s vnitřním povrchem obvodové stěny, nebo difuzně otevřený systém (parozábranu nahrazuje parobrzdná vrstva, umožňující vodním parám procházet skrz skladbu až na vnější povrch). Existuje zhruba 20 základních sendvičových konstrukčních systémů, trh nabízí pestré spektrum variant i řešení od různých dodavatelů.

Na bázi masivního dřeva a dřevěných prvků se rovněž projektují a realizují, případně importují „stavebnice“ srubů a roubenek, veřejností označovaných jako kanadské či finské domy. Většinou jde o stavby zhotovované na klíč.

Rychlá cesta ke kvalitnímu bydlení

Odborník: Ing. Jan Moravec, vedoucí projekce MS Haus, s. r. o.

Největší výhodou ucelených konstrukčních systémů je jejich nízký součinitel prostupu tepla, při velmi malé tloušťce. Stěna dřevostavby je tvořena takřka výhradně z kvalitní tepelné izolace a přesto splňuje požadavky únosnosti. Další nespornou výhodou je rychlost výstavby a obecně velmi dobré tepelnětechnické parametry. Základní filozofií naší firmy je neustále zlepšovat pracovní postupy a použité materiály. Což potvrzuje nadstandardní certifikace dle Dokumentu národní kvality (DNK) a členství v Asociaci dodavatelů montovaných domů (ADMD). (Certifikace a členství v ADMD představují na našem trhu určitou záruku kvality – pozn. red.)

Odborník: Ing. Václav Motejzík, vedoucí přípravy výroby a zakázkové konstrukce Haas Fertigbau

Ucelený konstrukční systém představuje kolekci detailů, které tvoří jakousi knihovnu promyšlených technických vlastností. V podstatě jde o technické know-how každé firmy, která staví domy na profesionální úrovni. Jednoznačnou předností montovaných dřevostaveb z prefabrikovaných dílců je rychlost výstavby, což právě souvisí s promyšleným konstrukčním systémem dílčích detailů. Velkorozměrové dílce, běžně 3 x 12 m, tvoří většinou celou jednu stěnu rodinného domu, takže montáž domu RD trvá řádově jeden den. Používáme systém certifikovaný asociacemi v ČR (TZUS Praha, s. p., a VVUD Praha, s. p.), z Německa (RAL) a z Rakouska (CE). Tyto asociace provádějí každoroční audit nejen ve výrobě (4x ročně), na vstupní materiály a technologie, ale i přímo na stavbě.

Skládanky z masivních a lepených prvků

Dalším všeobecně zažitým způsobem výstavby dřevostaveb je rámová konstrukce montovaná přímo na staveništi – tzv. letmá montáž. Známý je např. americký systém „two-by-four“ (vychází z hranolů nejběžnějšího rozměru 2 x 4 palce, jde o rychlou a jednoduchou výstavbu). Nosnou konstrukci tvoří rám (dolní práh stěny, sloupky a horní vodorovný práh), stropní trámy a nosné prvky střešní konstrukce. Nosnými prvky jsou masivní dřevěné profily či lepené profily – ty se hodí především na konstrukce větších rozponů (např. trámy lepené ze dvou, popř. tří lamel nastavovaných zubovitým spojem). Jsou zhotoveny z vysušeného dřeva, mají vyšší pevnost, únosnost a tvarovou stabilitu než masivní prvky. Známy jsou i tzv. prutové prvky z vrstveného dřeva (z dýhových pásů či dokonce z dlouhých třísek), které se používají na nosníky, sloupy a nárožní krokve. Díky vysoké únosnosti a tuhosti jsou schopny nahradit ocelové profily. Praktická montáž je pak tesařskou záležitostí, vyžadující patřičný řemeslný fortel.

Transport velkorozměrových dílů montované skládačky.

Obvodový plášť dřevostaveb montovaných přímo na staveništi je sendvičový, nabídka materiálů na trhu nabízí velmi různorodou skladbu a různý vzhled domu (od omítnuté fasády přes dřevěné obložení až po obklady z cembonitu či jiných typů desek). Dřevostavba tak může získat velmi individuální ráz a různé tepelnětechnické vlastnosti.

Srubové dřevostavby vidí laik jako stavby roubené z masivních otesaných klád nebo kmenů v naturální podobě. Staví se však také z masivních lepených trámů. Spojují se systémem pero-drážka, který zaručuje vynikající pevnost a stabilitu. Výhodou je, že v takovýchto konstrukcích nevznikají hluboké trhliny jako v masivních trámech.

text: Petr Saulich, foto: archiv, ilustrace: Tomáš Milsimer

Čistý domov bez chemie

Staré nálepky a samolepky, které nejdou odstranit, ­nejprve nahřejte fénem a ­samolepku pomalu ­sloupněte.Chemii se nevyhneme ani v domácnosti, například ve většině přípravků pro úklid a údržbu. Navíc nepatří úklidové a čisticí prostředky vůbec k levným položkám, takže proč se nepokusit ulevit od chemické zátěže nejen vašemu zdraví, ale také vaší peněžence? Stačí jen nahradit agresivní chemické prostředky metodami našich babiček a uvidíte, že úklid zvládnete i tímto způsobem. Možná namítnete, že chceme vracet vývoj do doby žebřiňáků a koňských spřežení, ale proč se nenaučit a nevyzkoušet něco (staro)nového? Berte to třeba jako hru!

Čajový obřad

Černý čaj nemusí sloužit pouze k zapíjení snídaně či k posezení s přáteli, ale velmi dobře poslouží k čištění nábytku nebo sjednocení odstínu šmouhaté podlahy. Podotýkám, že čaj by měl být černý, studený a neslazený. Můžete zužitkovat zbylý čaj od snídaně nebo využít staré vyčichlé čajové sáčky zapomenuté někde na chalupě. Hadrem namočeným v čaji potřete dřevěnou podlahu, laminát nebo dřevěný nábytek, nechte třísloviny v čaji pár minut působit a pak ošetřené plochy vyleštěte suchou utěrkou.

Více článků z rubriky INTERIÉR na www.dumabyt.cz nebo www.modernibyt.cz.

Nový život dřevu

Svěží lesk zašlé dřevěné podlaze vrátíte přírodní „leštěnkou“ vlastní produkce, kterou si namícháte z rostlinného oleje, nejlépe lněného, pár kapek vonné esence a vody. Směs vlijte do rozprašovače, důkladně protřepejte a nastříkejte v jemné vrstvě na nábytek či na podlahu a ihned vytřete suchou utěrkou. Tímto způsobem se také snadno vypořádáte se zaprášenými policemi i povrchem nábytku, protože směs působí antistaticky, takže nebude prachové částečky přitahovat.

Ocet pomocník

Litrová lahev kuchyňského octa stojí kolem desetikoruny, ale v domácnosti ocet, (osmiprocentní kyselina octová) vykoná práci na několika frontách. A začneme oživením „unavených“ vlněných koberců. Těsně před octovou kúrou koberec důkladně vyluxujte a pak už stačí namočit tvrdší kartáč do octové vody a koberec vykartáčovat.

Octovým roztokem (čtvrt hrnku octa v 4,5 l teplé vody) bez problémů vyčistíte okna, zrcadla i keramické obklady. K nanášení můžete použít houbičku nebo rozprašovač, pro vyleštění se osvědčila i silonová punčocha.

Skvělý čistič na podlahu vyrobíte smícháním půl hrnku octa se 4 l horké vody a lžící tekutého mýdla.

Více článků z rubriky INTERIÉR na www.dumabyt.cz.

Kúra na kůži

Ocet je možné využít i při čištění koženého sedacího nábytku. Aby se potahová kůže po octové kúře nevysušila a neztvrdla, ošetřete ji lněným olejem a přeleštěte suchou utěrkou (například z bavlny, lnu, flanelu či z mikrovlákna).

Čisté baterie i nádobí

Ocet je také výborným prostředkem proti vodnímu kameni, a to na vodovodních bateriích v koupelně a v kuchyni, nebo v rychlovarné konvici či v jiném nádobí. Hadr namočený do octa obtočíte kolem baterie a necháte několik hodin působit. Pak armaturu jen opláchnete horkou vodou. Totéž platí i pro obkládačky. Také postup pro vyčištění rychlovarné konvice je jednoduchý: ocet nalijte do rychlovarné konvice do výšky cca 0,5 cm nad spirálu a nechte ho působit, dokud se vodní kámen nerozpustí. Potom konvici vypláchněte, nalijte dovnitř čistou vodu a přiveďte k varu.

Ocet na sanitu

Octovou vodou také snadno zbavíte vanu nebo umyvadlo skvrn od rzi, účinně umyjete i toaletu. Do mísy nalijte asi 200 ml octa, nechte působit, nakonec mísu vydrhněte a spláchněte.

Ve vlhkém prostředí nevětrané koupelny se snadno uchytí plíseň, ale proti ní si vystačíte s octem. Zasažené místo jen postříkejte, nechte asi hodinu působit a poté setřete.

Čisto v pračce

Ocet zatočí i s vodním kamenem usazeným ve vaší pračce. Nalijte celou lahev octa do nádobky na prášek, pusťte pračku na dlouhý program s vysokou teplotou (bavlna) a do pračky přidejte pár ručníků či utěrek, kterým vysoká teplota neuškodí. Ručníky budou jemnější a vaše pračka se vyčistí i v místech, kam se jinak nedostanete.

Sůl nad zlato

Dalším cenově nenáročným, ale velmi účinným pomocníkem pro úklid v domácnosti je kuchyňská sůl. Jednak je to vynikající prostředek pro mytí nádobí (působí dezinfekčně i mírně abrazivně), jednak vás zbaví usazenin od zubní pasty v kelímku na kartáčky v koupelně. Stačí, když na dno kelímku nasypete čajovou lžičku soli, přilijete trochu horké vody a necháte sůl rozpustit. Po 15 minutách působení solného roztoku kelímek vymyjte a vyleštěte hadříkem.

„Kašička“ ze soli s octem výborně vyčistí skvrny na sanitární keramice. Naneste ji na znečištěné místo, nechte 10 minut působit a dočistěte mechanicky, například tvrdým kartáčem. Poté vše opláchněte čistou vodou.

Ano, k dokonalé čistotě domácnosti vám postačí obyčejný citron, sůl, soda a nejběžnější druh octa.

Citron na více způsobů

Také obyčejnou citronovou šťávu můžete zařadit do armády přírodních bojovníků proti špíně. Přírodní kyselina citronová pomůže podobně jako ocet rozpustit skvrny od vodního kamene na bateriích či obkládačkách, navíc vymačkanou půlku citronu můžete efektivně zužitkovat na vyčištění umaštěné vany (přírodní odmašťovač). Ani zde nezapomeňte čištění dokončit opláchnutí čistou vodou.

Podobně vhodná je kyselina citronová pro čištění povrchu nerezového nádobí (podobně jako ocet), nádobí po opláchnutí vyleštěte kusem flanelu.

Kypřicí prášek a soda

Prášek do pečiva obsahující sodu dobře v domácnosti poslouží jako čistič, odstraňovač pachů nebo jako prostředek ucpaných odpadů. Trápí vás hnědé mastné skvrny uvnitř čajové konvice nebo termosky? Tyto skvrny vyčistíte pomocí kypřicího prášku do pečiva rozpuštěného v horké vodě. Po 30 minutách působení konvici nebo termosku protřepejte a vymyjte horkou vodou. To samé platí pro čištění umyvadel, vany, kohoutků i chromových či hliníkových povrchů. Také zápach z odpadu ve dřezu, ve sprše nebo v umyvadle snadno zlikvidujete pomocí tří sáčků prášku do pečiva zalitých směsí horké vody s octem.

Soda na podlahu

Kamennou podlahu nemyjte mýdlem, protože se nevsákne a podlaha se stane kluzkou. Mnohem lepší je litr vody se dvěma lžícemi prací sody. Spáry mezi dlaždicemi zase vyčistíte pastou ze sody a vody nanesenou na zubní kartáček. Skvrny na koberci hned posypte jedlou sodou, nechte vsáknout a pak vyluxujte.

Doporučujeme

K čištění trouby, která není vybavena speciálním samočisticím katalytickým programem, se používají speciální, poměrně nákladné a navíc chemicky agresivní prostředky na čištění trouby. Vhodná přírodní alternativa je sůl aktivovaná teplem. Troubu pořádně rozehřejte (na 200 °C) a na znečištěná místa nasypte sůl. Po vychladnutí stačí připáleniny se solí vydrbat tvrdým kartáčem a očistu dokončit vlhkým hadrem.

Varná deska a nerez

Zaschlé skvrny po vaření na varné desce večer ošetřete cibulovou šťávou a ráno pak už jen stačí desku přeleštit mikro­utěrkou.

Nerezové povrchy v kuchyni nejprve nahrubo očistěte a potom přeleštěte hadříkem napuštěným olivovým olejem.

text: Adam Krejčík, foto: Thinkstock, archiv

Vyberte si komín a získejte příspěvek

Jednoprůduchový komín HELUZ

Při používání komínu je velmi důležité myslet na bezpečnost, pravidelně ho kontrolovat a čistit. U nového komínu musí být provedena revize již před jeho prvním uvedením do provozu a revizní zprávu je potřeba doložit ke kolaudaci. Revizi spalinové cesty provádí na základě Nařízení vlády č. 91/2010 Sb. odborně způsobilá osoba, která je držitelem živnostenského oprávnění v oboru kominictví a zároveň revizním technikem.

Společnost HELUZ, český výrobce komplexního cihelného systému pro hrubou stavbu, jehož součástí jsou také moderní komínové systémy, připomíná důležitost revize komínu před prvním zatopením podzimní akcí pro zákazníky a nabízí jim k vybranému sortimentu komínů bonus v podobě příspěvku 1 000 Kč vč. DPH na jejich revizi.

HELUZ Izostat DUO

TOP komíny HELUZ, na které je možné příspěvek získat, mají kvalitní keramické tenkostěnné nebo izostatické vložky, které jsou použitelné pro všechny typy paliv včetně biomasy, pelet, štěpek a jiných. Bez problémů zvládnou i náročné požadavky při přetlakovém provozu. Jsou téměř nenasákavé, takže splňují i požadavky pro mokrý provoz.

Unikátní broušené cihelné komínové tvarovky těchto systémů zajišťují vysoký tepelný odpor komínového pláště a přesné zdění. Manipulace s nimi je vzhledem k jejich rozměrům a malé hmotnosti snadná a montáž komínu je díky tomu rychlá a jednoduchá.

Po objednání komínu dostane zákazník veškeré komponenty potřebné pro výstavbu komínu, od obvodových komínových tvarovek až po nádobku na kondenzát, i všechny spojovací hmoty a pomůcky pro zdění a nemusí již nic dalšího složitě shánět.

O příspěvek 1 000 Kč vč. DPH na revizi komínu může požádat každý, kdo si objedná některý z TOP komínů HELUZ v době od 12. 10. do 31. 12. 2015 u vybraného prodejce stavebního materiálu HELUZ a splní podmínky akce uvedené na stránkách www.heluz.cz.O příspěvek 1 000 Kč vč. DPH na revizi komínu může požádat každý, kdo si objedná některý z TOP komínů HELUZ v době od 12. 10. do 31. 12. 2015 u vybraného prodejce stavebního materiálu HELUZ a splní podmínky akce uvedené na stránkách www.heluz.cz.

(komerční prezentace)

Pěstování zeleniny a odplevelení záhonů

Na holá místa po jarní etapě dosazujeme sazeničky, zde celer.Plevely připravují vhodné kulisy pro velkolepý nástup dalších fází sukcese – trvalky, nálety dřevin a následně les. Stejně jako škůdci nejsou plevely příčinou, ale pouze symptomem něčeho, co není z hlediska přírody udržitelné. Plevely proto v narušené půdě kolem zeleniny vždy porostou, necháme-li kolem zeleniny narušenou holou půdu. Možná se tedy ptáte, co s tím. Nepěstovat zeleninu, protože je to nepřirozené? Páchat kolektivní sebevraždu používáním herbicidů? Nebo pěstovat zeleninu zaplevelenou? Odpověď zní: pěstovat zeleninu jinak! Tak, aby nezbyla kolem ní žádná odhalená půda! Pochopíte-li, co vlastně ta „zelenina“ je, jak vznikla, co potřebuje a jaké je její místo v ekosystému zahrady, půjde to lépe. 

Kde se vzala zelenina?

Kedluben v záplavě druhé vlny klíčících plevílků, po sklizni ředkviček a špenátu – stačí ho obmulčovat.Zelenina, jak ji dnes známe a jak se běžně pěstuje, to je opravdu záležitost nepřirozená. Například zelí, kapusta nebo kedlubny… Ze záhonků nebo polí trčí vyšlechtěná dužnatá monstra, připomínající spíše sukulentní rostliny z pouští než své předky, divoké „plevely“, z nichž byly brukvovité rostliny za tisíciletí vyšlechtěny… Mrkev rostla kdysi jen divoce v loukách a neměla chutný dužnatý oranžový kořen… Máme co do činění s mutovanými a zhýčkanými potomky divokých rostlin. Vedle nich nalétávají do holé půdy semínka stále divokých a odolných kolegů plevelů. Potřebujeme tedy vytvořit doslova protekční podmínky pro naše „rozmazlence“ a znemožnit růst „divočáků“. Zelenina je z hlediska přírody stále něco jako jednoletý plevel, jenže ztratil šlechtěním svou průbojnost. Místo chudých půd, které její předci kolonizovali, ji chceme (musíme) pěstovat na humózní živné půdě, abychom získali chutné a šťavnaté části k jídlu.

Více článků  z rubriky ZAHRADA na www.dumabyt.cz.

Pěstujte zeleninu podobně jako plevel

Plevely rostou v plevelných společenstvech a vznikají z nich luční společenstva. Plevely se během roku střídají – první je nižší jarní porost, následují letní vysoký porost, podzimní dojezd a zimní otužilci. Pokud se plevelný porost seká v různých obdobích roku, mění se podle toho i skladba plevelů. Můžeme pozorovat obrovskou pestrost. Chcete-li plevely na záhonech efektivně nahradit zeleninou, je třeba v podstatě dělat to samé, co dělají v přírodě plevely. Zelenina ovšem potřebuje více místa než plevely, aby pěkně dozrála a dorostla požadovaných rozměrů. Dopřejte jí smíšenou kulturu (více druhů pospolu), ale nevysazujte a nepěstujte ji tak nahusto, jako příroda pěstuje plevely. Možná jen zjara. Můžete si pomoci dodáním na holá místa, kde zrovna nic neroste. Strategií, které vedou ke snadnému pěstování zeleniny bez nenáviděného pletí, se nabízí hned několik.

Neexistující chyby, jen zkušenosti

Jednotlivé strategie je potřeba vyzkoušet, naučit se vnímat vhodný čas i způsob jejich použití. Vyskytne se i nějaká nová, třeba trochu extrémní strategie. Měl jsem jednou záhon, na který jsem přidal koupený deset let starý kompost z koňského hnoje z farmy a vysel do něj polykulturu s převahou mrkví. Ukázalo se, že kompost asi dlouho někde ležel zaplevelený a obsahoval obrovské množství semen merlíků (lebedovitá rostlinka). Neměl jsem sílu ani chuť na pletí. Každý týden jsem tedy záhon pokosil ve výšce 10 cm. Plevel tím vždy přišel o hlavu, nemohl kvést a semenit se, a mrkev, která také přišla o mnohé listy, přesto vytvořila velké kořeny a letní sklizeň mrkví byla úspěchem. Po sklizni jsem na celém záhonu nechal tlustý mulč až do jara, a pro příští sezonu byl záhon odplevelen (sem tam ještě nějaký plevel vyroste, ale tak málo, že trhání je už snadné).
Kdykoliv se vám v počátcích něco nepovede a plevel začne utlačovat vaši zeleninku, můžete na to reagovat vděkem. Něco díky tomu můžete pochopit, odhalit a následně vylepšit. Mistrem zeleninových záhonků v souladu s přírodou se člověk nerodí, ale postupně stává. Každým rokem je plevele méně a méně, a půda na záhonech je stále úrodnější. A o nic nejde, je to hra, doporučuji nebrat to příliš vážně…

Strategie č. 1: Hustá výsadba, sklízení a pletí

Jarní smršť ředkviček, špenátů a salátů, s hráškem uprostřed. V rozích jedlý sléz a rukola.Kombinujte druhy zelenin tak, aby na záhoně nezůstala žádná volná půda. Vysejte tedy na jaře více semen od druhů, které rostou tak rychle jako plevel a pokryjí půdu kompletně (ředkvičky, špenát, saláty, červená lebeda, kerblík, rukola). Mezi ně sejte nebo později ze sazenic vysázejte pomaleji rostoucí druhy, které budou na záhonu déle (kedlubny, kadeřávek, zelí, celer, mangold, řepa, hrášek, fazole… – podle trati záhonu v tomto roce). Rychle rostoucí druhy neustále sklízejte do salátů a špenátů, aby ty déle rostoucí měly dostatek místa. Vyskytne-li se plevel, obvykle nějaký merlík nebo lebeda, případně kopřivy, ihned ho vytrhněte i s kořeny. Listy těchto plevelů jsou skvělé do špenátů. Radostným úkolem je sklidit postupně prostor kolem hlavních plodin. Pokud se na záhonku uvolní místo v druhé polovině léta, výborně ho vyplní například lichořeřišnice. Také lze volná místa vyplňovat mulčem (sláma, štěpka, posekaná předsušená krátká tráva z trávníku). Nikdy nepoužívejte seno (obsahuje semena) nebo kůru jehličnanů (nechutná zeleninám).

Strategie č. 2: Jarní soutěž o místo, následně přemulčování

Hrášek se dere na světlo mezi listovou zeleninou. Potřebuje tyčku. A něco tu chybí... ano, chybí tu místo pro plevel.Tuto strategii použijte pro produkci jarních předplodin a k snadnému vyčištění zapleveleného záhonu. Od března lze vysívat výše zmíněné rychlé druhy, hlavně ředkvičky a špenát, na holý uhrabaný záhon, který obsahuje hodně semen nebo kořenů plevelů (byl-li na něm od podzimu mulč, odstraňte ho). Rychlé jarní zeleninky budou s tímto plevelem jako rovný s rovným na startovní čáře a rozdají si to v běhu na dva až tři měsíce. Za tu dobu vyprodukují spoustu skvělé jedlé hmoty. Zároveň tam s nimi poroste i plevel, jehož jedlé druhy můžete také sklízet a jíst, případně vyplít. V půli května, po posledních mrazech, nastává čas výsadby předpěstovaných sazenic (košťáloviny, celer…) nebo teplomilných druhů zelenin ze semen (dýně, cukety, okurky, fazole…). Udělejte nečekaný tah. Skliďte k jídlu vše, co se ještě dá, a zbytek zelené hmoty zelenin i plevele důkladně přemulčujte. Můžete použít kartony a slámu nebo štěpku jako mulč, nebo jen velmi silnou vrstvu mulče bez kartonů. Nechte nový mulč týden sesednout, potom do něj udělejte hnízda, vyplňte je kompostem a sázejte sazeničky nebo semínka. Obsahuje- li mulč vespod i kartony (které důkladně udusí plevel), prosekněte do nich lopatkou či nožem pod každým hnízdem díru pro kořeny. Vykoukne-li časem někde nějaký plevel, vytrhněte ho, nebo doplňte další mulč.

Strategie č. 3: Sázení do mulče

Stejný případ jako strategie č. 2, bez sázení jarních předplodin. Záhon nechte zamulčovaný stále, už od minulého roku. Štěpka z listnáčů se pro tyto případy osvědčila jako nejvhodnější mulč ze všech. Rozkládá se dlouho, vytváří kvalitní humus a není ani tak atraktivním prostředím pro hlodavce a slimáky jako sláma. Ve vhodnou dobu pro konkrétní plodiny opět vytvořte v mulči hnízda a do nich sázejte sazeničky nebo vysévejte semínka. Na podzim můžete vše pokrýt hnojem, dalším mulčem a příští jaro bude připravený záhon 1. trati.

Strategie č. 4: Obmulčovávání v průběhu sezony

Dýně sázené do hnízd v mulči, chráněné stočeným měděným plechem proti slimákům.Při jakémkoliv běžném pěstování zeleniny můžete prostě jen kolem řádků nebo jednotlivých zelenin přidávat kompost a mulč. Udělejte to včas a důkladně, nečekejte, až začne plevel růst.

Strategie č. 5: Mrkvový záhon

Mrkev, kořenová petržel a pastinák se pěstují v řádcích nebo plošně, ve výše uvedených strategiích se příliš neuplatní. Možná je lze vysít spolu s rychlými ředkvičkami. Tyto miříkovité kořenové zeleniny klíčí déle, pro jejich úspěch musí být vše kolem nich velmi rychle vysklízeno (ředkvičky trhejte ještě mladé), aby měly dost světla pro růst. Ideální je sít kořenovou zeleninu na již vyčištěný záhon, který pár let funguje a prošel výše uvedenými strategiemi. Údržba spočívá v tom, že vyjednotíte vyseté mrkve, petržele a pastináky tak, aby se netísnily a měly pěkné kořeny. Přitom vytrhávejte i občasný plevel (na záhonu velmi plevelném by toto bylo příliš pracné). Druhý měsíc po výsevu se už porost spojí a se záhonem až do sklizně není většinou žádná práce. Vhodnou společností jsou třeba cibule vysázené po okraji záhonu, odpuzují si s mrkví navzájem škůdce.

To nejdůležitější na závěr

Na závěr nejdůležitější pravidlo ze všech: hotové záhony už nikdy neryjte! Semena plevelů mohou v půdě odpočívat roky, někdy i desítky let a aktivují se ke klíčení světlem. Při rytí se vynesou na povrch vždy nová semena plevelů, zarytá loni, a ještě „osvítí“ ke klíčení. Rytím se naruší dokonalá půdní struktura, kterou tvoří pod zemí půdní organismy a kořeny rostlin. Na záhony nikdy nešlapte, dosáhnete na ně z cestiček, a nezhutňujte půdu. Hnůj se nezarývá, na podzim se klade na povrch a přikryje mulčem. Půda díky této peřince nepromrzá a žije to v ní v náš prospěch po celou zimu.

text a foto: Jaroslav Svoboda

Nátěry bez nebezpečí

Decking Oil je speciální napouštěcí olej na alkydové bázi určený pro ochranu a konzervaci povrchu dřeva, Exotic Oil je přírodní týkový olej s impregnační a ochrannou funkcí, například pro zahradní nábytek z exotických dřevin (BONDEX).Nikdo z nás asi netouží po tom žít uprostřed jedovatých výparů, proto je třeba důkladně zvážit, jaké nátěrové hmoty použijeme. Než se pustíte do díla, měli byste se zajímat o složení laků a barev, které chcete použít. Některé barvy totiž obsahují nebezpečné látky, jež mají vliv na zdraví nejen během aplikace, ale i dlouho po ní. Začněte už při nákupu důkladným studiem etiket na plechovkách. 

Škodlivé jsou zejména vysoké koncentrace těkavých organických látek se zkratkou VOC (z anglického volatile organic compounds), dále těkavé sloučeniny těžkých kovů, aromatické uhlovodíky (benzen, toluen, fenoly) a dioxiny, formaldehyd nebo trichloretylen. Na trhu je naštěstí množství šetrných barev a laků, které zdraví neohrozí. Stačí si jen správně vybrat.

Natíráme dřevo

1.Čištění – Pro dosažení kvalitního a zároveň trvanlivého nátěru musí být povrch suchý, čistý a zcela bez nečistot – prachu, mastnoty, oleje, vosku, zbytků starých nátěrů, ale i organických nečistot – řas, plísní atd. Čistit lze mechanicky i chemickými prostředky (na odstraňování starých nátěrů, odmaštění atd.).

2.Impregnace – Slouží jako prevence proti dřevokaznému hmyzu, hnilobě nebo zamodrání, případně k léčbě již nakaženého nebo napadeného dřeva. Ideální je impregnační nátěr na vodní bázi – je nehořlavý, bez zápachu a rychle schne.

3.Vhodný nátěr – Následně lze aplikovat vhodný nátěr – např. lazuru. Lazury jsou průhledné nátěry bezbarvé nebo s nerozpustnými barevnými pigmenty. Vytvářejí na povrchu průhledný film, skrz který je vidět struktura dřeva. Poskytují dobrou ochranu dřeva, zvětrávají po vrstvách, a proto nedochází k jejich odlupování. Hodí se např. na zastřešení nebo obložení. Silnovrstvé lazury vytvářejí silnější, vodoodpudivý film. Jsou vhodné např. na okna a dveře. Tzv. krycí lazury díky vyššímu obsahu barevných pigmentů zase lépe chrání dřevo proti UV záření.

4.Renovace – Pokud je povrch popraskaný a vrchní vrstva nátěru se odlupuje, je potřeba zjistit příčinu a poté povrch ošetřit. Příčinou často bývají nepříznivé povětrnostní vlivy (UV záření a déšť). Původní nepřilnavý nátěr zbruste jemným brusným papírem (zrnitost 180–220) nebo ocelovou vlnou a vzniklý prach setřete. Následně dřevo naimpregnujte a natřete vhodným nátěrem ve dvou vrstvách např. tenkovrstvým lazurovacím lakem Bondex Matt. Lazura proniká hluboko do dřeva a nevytváří na povrchu silnou vrstvu laku, který se potenciálně může začít loupat.

Volte vodou ředitelné

Balakryl UNI je k dostání v matném nebo v lesklém provedení a nově jsou tónovatelné do širokého spektra 20 000 barevných odstínů, výběr zjednodušuje cca 2 000 již z výroby namíchaných barevných variant (BALAKRYL).V obchodech narazíte na dva hlavní typy barev – syntetické barvy a vodou ředitelné. Syntetické, jak již název napovídá, obsahují hlavně umělé látky, rozpouštědla a ředidla. Jestli dbáte na vlastní zdraví, vybírejte primárně vodou ředitelnou variantu. Tyto barvy obsahují méně škodlivin než syntetika. Ocení je zejména amatéři, protože se s nimi pracuje opravdu jednoduše. Rychle schnou, nemusí se pracně ředit a hlavně nepáchnou. Během jediného dne můžete povrch natřít a hned ho začít používat.

Vodou ředitelný nátěr je také mnohem pružnější a dokáže lépe odolávat popraskání vlivem tepelné roztažnosti podkladu než křehké barvy syntetické. Z tohoto důvodu jsou odborníky čím dál častěji vodou ředitelné barvy doporučovány též na venkovní nátěry dřeva i kovů.
Základem je dobře odmaštěný povrch, protože na rozdíl od syntetických barev, které si s lehčí mastnotou poradí, vyžadují vodou ředitelné barvy čistý povrch.

Užitečné rady

• Neponořujte štětec víc než z poloviny do lazury či barvy, přebytek důkladně setřete.

• Natírejte průběžně („mokrý na mokrý povrch“) ve směru vláken dřeva. Tak dosáhnete rovnoměrné a homogenní plochy.

• V době pracovních přestávek zabalte štětce do alobalu nebo potravinářské fólie, aby nevyschly. Zůstanou tak připravené k použití.

• Po skončení práce pečlivě uzavřete plechovku s barvou nebo lazurou a otočte ji vzhůru nohama. Tím zvýšíte trvanlivost nátěrové hmoty.

Balakryl UNI je k dostání v matném nebo v lesklém provedení a nově jsou tónovatelné do širokého spektra 20 000 barevných odstínů, výběr zjednodušuje cca 2 000 již z výroby namíchaných barevných variant (BALAKRYL).Pro dobrou orientaci

Barvy na vodní bázi se však mezi sebou také liší, v orientaci proto pomohou obrázky na etiketě. Hledejte znak Ekologicky šetrný výrobek. Jedině tato značka garantuje, že výrobek ani výrobní proces není závadný pro lidské zdraví a životní prostředí, a přitom kvalita výrobku zůstává na velmi vysoké úrovni. Nenechte se při tom zmást množstvím podobných obrázků, které ovšem s obsahem uvnitř nemusí souviset. Často informují pouze o tom, že obal je vhodný k recyklaci.

Jak natírat ekologicky šetrněji

• Dávejte přednost vodou ředitelným barvám, zejména s označením EŠV (ekologicky šetrný výrobek).

• Dodržujte technologii natírání doporučenou výrobcem.

• V pobytových prostorách používejte jen barvy pro vnitřní prostory.

Čím se barví hračky?

Mezi ekologické nátěrové hmoty patří i Covaplus Vinyl Matt, což je vysoce kvalitní vinylová emulze pro vnitřní prostory. Nátěr vytváří trvanlivý a omyvatelný povrch odolný vůči UV záření, který se lehce udržuje a rychle schne (JOHNSTONE‘S).Nejvyšší kvality a přísné kontroly se dostává barvám, určeným na nátěry dětských hraček a nábytku. Děti totiž v nestřežený okamžik mohou začít různé předměty, hračky, postýlky i jiný menší nábytek okusovat. Proto musí tyto nátěrové hmoty splňovat velice přísné normy na obsah škodlivých látek. V celé Evropě je tak uznávána evropská norma EN 71 pro povrchovou úpravu hraček. A právě tuto normu musí splnit a nechat pravidelně ověřovat každý výrobce barev, který dodává barvy výrobcům hraček a dětského nábytku.

text: Adam Krejčík, foto: archiv firem

Finské sauny – opravdová péče o tělo i duši

Sauna ParimaStěny sauny mají sílu 68 mm a jsou vyplněny minerální vlnou pro dokonalou tepelnou a vlhkostní izolaci. Ve stropě sauny je navíc použita Alu-fólie.

Tři modely kamen

Pro zajištění maximální variability je veškeré příslušenství sauny prodáváno samostatně. Podle typu Vaší budoucí sauny si např. můžete vybírat až mezi 3 modely kamen: 3,6 kW (jsou určena jen pro model Heikki), 9kW s integrovaným ovládáním přímo na kamnech a 9kW kamna s externím ovládacím panelem, který je možné umístit na venkovní část sauny. Dále doporučujeme dokoupit podlahový rošt, světlo a drobné příslušenství (např. vonné esence), které udělá z Vaší sauny vyhledávanou oázu tradiční severské relaxace.

Blahodárné účinky finského saunování

Během ohřátí lidského těla
  • Pobyt ve finské sauně zvyšuje tělesnou teplotu (na pokožce cca +10°C, uvnitř těla cca  +1°C)
  • Pokud lijeme na horké kameny vodu, vdechujeme páru, která zvlhčuje dýchací cesty
  • Normalizuje krevní tlak
  • Zvyšuje látkovou výměnu v pokožce
  • Zvyšuje pocení a tím i vylučování nečistot z pokožky
  • Zlepšuje prokrvení pokožky
  • Výrazně pomáhá při detoxikaci organizmu
  • Uvolňuje svaly a zlepšuje hybnost kloubů
  • Odbourává psychické napětí a navozuje příjemné pocity
Během ochlazení lidského těla
  • Normalizuje tělesnou teplotu
  • Napomáhá lepšímu okysličování krve
  • Zklidňuje tep srdečního svalu
  • Povzbuzuje činnost ledvin
  • Posiluje krevní cévy
  • Povzbuzuje psychiku
  • Navozuje pocity svěžesti a volnosti

Finská sauna TuulaCelkové účinky pravidelného saunování

– Přináší fyzické a psychické uvolnění

– Uvádí tělo i mysl do harmonického stavu

– Má kosmetické i estetické účinky, čistí pokožku, prokrvuje ji, povzbuzuje tvorbu nových buněk

– Otužuje a posiluje odolnost proti infekcím

– Napomáhá při prevenci virových onemocněních horních cest dýchacích

– Zlepšuje prokrvení kůže, sliznic, dýchacích cest a cév krevního oběhu

Finská sauna Suvi„Tradiční způsob saunování s blahodárnými účinky na zdraví je znám po staletí. My teď nabízíme našim zákazníkům vyzkoušet pravé a nefalšované saunovací rituály v pohodlí domova. V nabídce máme 12 modelů finských saun, mezi kterými jsou i modely, kam se vejde celá rodina a může si saunování užít společně¨. Navíc už není tradiční saunování výsadou jen lázní nebo wellness zařízení, ale je cenově dostupné i pro domácnosti. Saunu si lze pořídit už od 29 000 Kč a jeden saunovací cyklus vyjde na 40 Kč,“ říká Lenka Uzun ze společnosti Mountfield.

Kontakt

www.mountfield.cz

(komerční prezentace)

Schodiště v domovní geometrii

Při návrhu schodiště je vždy třeba myslet na budoucnost. Dům totiž bude přirozeně stárnout spolu s jeho uživateli a jednou se dnešní důležitá vertikální spojnice jednotlivých podlaží promění v překážku. Schodiště by mělo sloužit, aniž by překáželo. Atypická řešení si ovšem v mnoha moderních interiérech zaslouží „být vidět“, ba dokonce v nich dominovat.

Více článků z rubriky INTERIÉR na www.dumabyt.cz nebo www.modernibyt.cz.

Schodiště s lankovým zábradlím. Ocelové lanko 5–6 mm vede středem sloupků (SWN).Stavební a další otazníky

Základní a snad i nejdůležitější otázka zní – kam s ním? V novostavbách tento rébus řeší projekt, individuálně projektant nebo architekt, ve starším domě je to otázka konstrukčních možností a kompromisů. Říká se, že při stoupání po schodišti člověk vynaloží dva až sedmkrát více energie než při chůzi po rovině. Hledejte tedy odpověď na otázku – k čemu bude schodiště sloužit? Bude plnit roli frekventované komunikace, nebo jím pouze občas vystoupáte na půdu? A kdo bude „tam nahoře“ bydlet (děti, starší nebo invalidní osoby, rodina s miminem atd. – tedy jaká bude celková šířka schodiště i šířka a výška jeho stupňů, jaké zábradlí aj.)? Přemýšlejte, zda po něm budete stěhovat nábytek, denně nosit zmíněného kojence, tahat nákupy, jak eliminovat jeho vrzavé staccato, jak využít prostor pod schodištěm, jak se vypořádat s úklidem.

A zvažte, kolik jste schopni a ochotni do schodiště investovat. Typ a tvar schodiště Ve starších rodinných domech (i ve zděných novostavbách) se nejčastěji používal a používá železobetonový skelet (monolit), „přilepený“ k obvodové či vnitřní nosné zdi s napojením dole na základovou a nahoře na stropní konstrukci. Většina současných řešení rovněž vychází z prostorových možností, nicméně ovlivňuje je i kreativita autora. Tvar schodiště – lineární, lomené, točité, atypické (obloukové, ve tvaru písmene U, S…), vychází z interiérových dispozic. Významnou roli hraje i typ schodiště, tedy způsob, jakým celek vyplní prostor. U lineárního či lomeného schodiště lze vybrat tzv. plné řešení s možností zřízení úložných prostor pod schodištěm, otevřené řešení nabízí rozmístění nábytku.

Více článků z rubriky INTERIÉR na www.dumabyt.cz.

Základní a snad i nejdůležitější otázka zní – kam s ním? V novostavbách tento rébus řeší projekt, individuálně projektant nebo architekt, ve starším domě je to otázka konstrukčních možností a kompromisů.Základní požadavky a dělení

Schodiště musí být stabilní, pohodlné, bezpečné, má plynule navazovat na další hlavní komunikace. Musí být také snadno dostupné ze všech uvažovaných míst, dobře osvětlené, konstrukčně i materiálově odolné, a netvoří-li dominantu prostoru, pak i rozměrově úsporné.  Podle funkce se schodiště dělí na hlavní, vedlejší a vyrovnávací, podle půdorysného tvaru na přímočará, křivočará a různočará (se smíšenými rameny). Počet ramen pak rozlišuje schodiště jednoramenná (bez podesty), dvouramenná (dvě ramena s mezipodestou), víceramenná (několik ramen s mezipodestami) a rozvětvená (dvě výškové úrovně s více rameny).

Dalším parametrem je směr výstupu – přímá, pravoa levotočivá, podle nosné konstrukce se schodiště člení na vřetenová, pilířová, schodnicová, visutá, desková, zavěšená, pažená a smíšeně podepřená. Použitý materiál rozčleňuje schodiště na dřevěná, kamenná, cihlová, betonová, železobetonová, kovová a kombinovaná (kov a sklo). Technologie zpracování zná tradiční (monolitická), montovaná a kombinovaná schodiště. 

Schody jsou přece jen překážkou

Vše výše uvedené samozřejmě platí v případě přirozené mobility všech členů domácnosti. Při projektování a výběru typu, tvaru, konstrukce atd. je proto vhodné uvažovat i o případné změně a možnosti zdolávání schodiště jiným způsobem. Třeba pomocí schodišťových plošin, sedaček nebo schodolezů (plošiny s nosností od 150 do 250 kg umožňují pohyb osob na vozíku, schodišťové sedačky mají nosnost 135 kg a dopravní rychlost 0,12 m/s). Dráha může vést po vnější nebo vnitřní straně schodiště a motor lze u některých typů napájet z baterie s dobíjením ve výchozí stanici (230 V). Díky této prozíravosti lze předejít rozsáhlým rekonstrukčním pracím při nezbytné úpravě nebo kompletní výměně stávajícího schodiště.

Pohodlí = bezpečí

Přesné rozměry schodiště a sklonitost ramen vycházejí z dispozice budovy a konstrukční výšky podlaží. Obecně se ale řídí anatomií člověka, kde platí, že délka běžného kroku je 61–63 cm při délce chodidla 21 až 30 cm. Vhodný poměr výšky a šířky stupně stanovuje vzorec: 2 × V (výška) + Š (šířka) = 63 cm. Pohodlné schody mají výšku stupně od 15 do 18 cm (šířka stupně pak vychází 27–33 cm).

Schodišťové rameno čítá minimálně 3, maximálně 16 stupňů (u hlavního domovního schodiště), všechny stupně o stejné výšce, a musí být alespoň z jedné strany opatřeno madlem. Šířka schodišťového ramene se odvozuje od pohodlného průchodu dospělé osoby, stavební norma stanovuje minimální průchodnou šířku 90 cm (vzdálenost mezi madly po obou stranách schodiště nebo mezi stěnou a madlem na druhé straně) a minimální podchodnou výšku 210 cm. 

Volba materiálu

DĚLENÍ PODLE SKLONUOdvíjí se od umístění, typu a tvaru konstrukce a pojetí interiéru. K modernímu designu patří moderní materiály (nerez, kov, sklo, beton a jejich kombinace). Rodinným domům přesto vévodí celodřevěné nebo dřevem obložené samonosné konstrukce a také stupnice a podstupnice z různých druhů povrchově upraveného přírodního materiálu. Poměrně frekventovaným typem je kombinace dřevěných či skleněných stupňů a nerezové závěsné konstrukce.

K nejžádanějším typům patří klasické celodřevěné schodiště ze smrku, dubu, buku, borovice, jasanu, javoru, ořechu, třešně a akátu. Z exotických barevných dřevin se nabízí mahagon, akácie, hevea, merbau nebo teak. Levnější jsou nejrůznější stavebnice z lepených profilů, cenově dostupnější je i betonové či prefabrikované schodiště. Pohledově i pocitově chladný materiál ale volá po obkladu dlažbou, dřevem apod. V interiérech se objevují také schodiště z povrchově upravované oceli (kartáčování, chrom), umožňující netradiční tvarová i prostorová řešení.

Nadčasovost jim dodá kombinace se dřevem, sklem nebo kamenem.  Bezpečnost pohybu po skleněném nebo kamenném leštěném povrchu ovšem vyžaduje protiskluzovou úpravu, většinou zdrsněním okrajů stupnice nebo použitím speciálních pásek, vybroušením drážek či vypískováním plochy. Důležitá je i orientace v prostoru, což prioritně řeší vhodné osvětlení, ale i rozdílná barva nebo přímo odlišný materiál stupnic a podstupnic. Člověk blížící se ke schodišti tak včas postřehne změnu výškové úrovně.

text: Petr Saulich, foto: archiv firem a redakce

PARTNEŘI WEBU

MUJDUM MUJDUM STAVBAWEB IMATERIALY RODINYDOM BMONE
Copyright © BUSINESS MEDIA ONE, s. r. o. 2006–2026