Koupelny RAKO 2015
Kolekce RAKO přináší novinky každým rokem. Po dlouhých letech dochází k obecnému „přesycení“ šedých a béžových barev. Proto jsou tu hravé a barevné série Air, Tendence, Fresh. Série nabízejí škálu pastelových nebo výrazných barev i kombinační chladnější odstíny. Důmyslně propracované barevné varianty a dekorace potěší mnoho klientů designem i cenou. Série nabízejí v rámci jedné série množství dekorací, které při samotném výběru otevírají téměř nekonečný prostor fantazii každého zákazníka.
Zajímavé jsou dekorace s florálním motivem, barevné listely a především mozaiky. U té je výhodou kromě designu také variabilita při aplikaci, která nečiní problém obložit mozaikou koupelnu, kuchyni, atd. V neposlední řadě také výborná kvalita za cenu, jenž odpovídá výslednému efektu. Mozaika se vyznačuje klasickou elegancí, avšak koresponduje s trendy současnosti. Série Charme zaujme odlesky zlata či platiny na dekoracích v kombinaci s designem tropického dřeva, série Soft jemným stěrkovaným reliéfem ve formátu 30 x 60 cm.
Podlahy RAKO 2015
Nové podlahové série se díky vyspělým technologiím vyznačují dokonalými povrchy dlaždic a nadčasovým designem. Zaujmou svou přírodní barevností a velkými formáty, které se stávají standardem v moderní keramice včetně kalibrované hrany dlaždic. Doslova stylový převrat vnáší do nabídky keramických obkladů imitace přírodních materiálů, dřeva a kamene, včetně originálních dekorací a funkčních doplňků.
Nadčasovým i moderním interiérům bude slušet dlažba Grain, Random imitující výrazný kámen či keramické dřevo v sérii Board nebo klasičtější design v sérii Brickstone. Většina nových sérií obsahuje dekorace, mozaiky, schodové dlaždice či tvarovky, sokle a rozmanité formáty, stačí si vybrat a začít kombinovat. Podlahová keramika roku 2015 se nese v duchu střízlivosti, přírodních efektních povrchů s množstvím dekorací v rámci jedné série.
Více na www.rako.cz
Laminátová podlaha v sobě spojuje dekorativní prvky přírodních materiálů se spolehlivostí průmyslových výrobků. Dnes už můžete dostat laminátové dekory napodobující i nedokonalosti a nepravidelnosti přírodních materiálů se všemi suky, trhlinami, spárami i patinou, a to v imitaci nejrůznějších dřevin jako např. dub, buk, olše, třešeň, smrk, javor, bříza a mnoho dalších, ale i keramiky. Jsou ekologicky nezávadné, některé z nich jsou tvořeny až z 87 % ze dřeva (odpadního papíru). Zbytek je ze syntetických pryskyřic.
Takové podlahy snesou vysoké zatížení. Lepší typy podlah zvyšují kvalitu ještě o celé řády, a to speciálními lakovými vrstvami. Některé laminátové podlahy mají strukturovaný povrch, který více připomíná skutečné dřevo. Základní vrstvy mohou být doplněny ještě protihlukovou nebo druhou parotěsnou vrstvou či ochranou hran proti oděru a absorpci vlhkosti. Tyto výhody ovšem znamenají i úměrně vyšší cenu.
Protože je laminát hlučnější než dřevo, je vhodné použít i polyetylenovou nebo pěnovou podložku. Kromě dodatečné (byť nevelké) zvukové izolace tak získáme i pružnější podklad, který zvýší komfort chůze. Při pokládce je třeba nezapomenout na dilatační spáry. Musí být u všech stěn (nejlépe o šíři 1 cm). Tato spára se pak překryje přechodovou lištou. Nejdůležitější je pokládka první řady, protože od ní se pak odvíjí kvalita pokládky celé podlahy.
Údržbu je velmi jednoduchá. Běžně stačí podlahu zamést nebo umýt vlhkým mopem a vytřít do sucha. Stejně jako dřevu, i laminátu škodí přílišná vlhkost. Voda zateklá do spáry jednotlivé lamely vzduje a podlaha se může vyboulit. Použít lze slabý roztok vody s čisticím prostředkem, nikdy nepoužíváme vosk nebo leštidlo určené pro dřevěné parkety. Skvrny od barvy, lepidel nebo oleje se dají vyčistit acetonem. Důležité je zabránit vnášení drobných nečistot a tvrdých částic, které by mohly podlahu mechanicky poškodit. Pokud se tak stane, existují fixační pasty sladěné s dekorem podlahy, které umožňují drobná poškození snadno opravit.
Při volbě laminátové podlahy se musí vycházet z několika základních údajů. Tím prvním je značka AC, která označuje parametr zatížitelnosti a tvrdost. Čím vyšší číslo, tím je podlaha odolnější. Druhým údajem je cena, o níž se dá říci zhruba totéž. Dále je dobré si ověřit, zda jsou hrany impregnované proti vlhkosti, popřípadě zda jsou spoje voskované. Tyto prvky výrazně prodlužují životnost podlahy. V konkurenční snaze o co nejnižší cenu se někteří výrobci dostávají až na hodnoty pod 6 mm tloušťky, objevit lze i podlahu o síle 4 mm a ceně 150 Kč/m². Taková investice se již ale stává poměrně rizikovou. Spolehlivou kvalitu lze očekávat v cenové hladině od cca 450-500 Kč/m². Pořídit lze i laminátovou plovoucí podlahu s doživotní zárukou, ta se již ovšem cenově vyrovnává podlaze dřevěné (cca 1 100 až 1 400 Kč/m²).
Hliníkový zámek…
V anketě Střecha roku budou odpovídat tesaři, klempíři a pokrývači, tedy řemeslníci, kteří každý den pracují se střešními materiály a dovedou ohodnotit jejich kvalitu. Odpovědi střechařů budou strukturovány do několika kategorií dle materiálů, jež jsou pro zhotovení kvalitní střechy nezbytné:
Chcete se na své zahradě cítit jako doma, případně si opéci chutný pokrm? Tak to si pořiďte venkovní krb. Kamenné lavice sice vyzařují teplo nastřádané za celý den, ale chcete-li zahradní párty protáhnout dlouho do noci, jistě toto zařízení oceníte. Venkovní krb z dubeneckého pískovce s žárovištěm vyzděným šamotem vás přijde nejméně na 15 000 Kč. Ale u krbů se mění cena v závislosti na velikosti a složitosti stavby asi nejvíce.
Málokterá zahrada dostala již od přírody do vínku zurčící potůček nebo tryskající artézský pramen. Zde nám opět může pomoci kamenosochařská produkce v podobě osvěžujících kamenných fontán. Ceny zahradních fontán jsou zcela individuální podle návrhu, složitosti a velikosti. Velmi efektní je také pískovcové pítko s mosazným nebo bronzovým kohoutkem, se zasekaným přívodem vody. Pítko se zapustí do venkovní zdi domu a přechody mezi fasádou a pískovcem se začistí. Pěknou patinu pak dokončí mech, který zakryje přechod mezi základnou pítka a zemí. Celkový dojem umocní i kus pískovcové dlažby kolem.
Takzvaných PUR pěn je dnes k dispozici asi tolik druhů, kolik se nám nabízí druhů chleba. Tak jsou pěny více či méně nosné, tvrdé i měkké a nejměkčí, pěny reagující na tělesné teplo a tlak apod. Polyuretanové pěny se tvarují ve formách i řezem a kombinují se navzájem nebo s dalšími pěnovými či vlákennými materiály.
Vyrábí se buď teplým způsobem, nebo vymražováním. Namícháním různých směsí se dociluje mnoha rozdílných kvalit co do nosnosti i měkkosti. První pěnové pryže v ČSR v šedesátých letech měly dětské nemoci: nebyly odolné proti působení světla, vzdušného kyslíku a barev potahových textilií na bázi kovů, takže se měnily na žlutý prášek, který padal z křesel na podlahu.
Ke změkčení a zateplení lůžka používal člověk zpočátku po vzoru zvířat a ptáků přírodní materiály. Ještě v první polovině minulého století si vojáci museli po narukování nacpat svou postel novou žitnou slámou, která má pružné stonky. V domácnostech se pak na takový slamník pokládala spodnice plněná prachovým peřím.
Nové technologie výroby kombinovaných vláken přinášejí textilie se sympatickými vlastnostmi. Je to zejména snížená mačkavost a snadná údržba. Světlé potahové a ostatní bytové textilie výrobci navíc ošetřují koupelí v teflonové lázni, která je vynikajícím způsobem chrání proti znečištění. Můžeme si tak bez obav dopřát světlé čalounění, ubrusy i jiný bytový textil. Je ovšem třeba pečlivě dodržovat návod na údržbu. Skvrnu od vylitého červeného vína, kávy nebo barevné limonády je nutné okamžitě jemně setřít směrem do středu, ale nezadírat tekutinu do látky.
Na potahy matrací, na textilní povrch pokrývek, polštářů, lůžkovin apod. se dnes používají textilie obsahující karbon, který zachycuje přebytek statické elektřiny a uvolňuje ji do vzduchu. Také výplň moderních přikrývek má vylepšené vlastnosti oproti původním. První polyesterová vlákna uměla přijímat vlhkost pouze do meziprostor. Proto při zvýšeném pocení cítil člověk pod takovou pokrývkou spíš chlad.
Kvalitní výrobek nemůže být vyroben z laciných materiálů. Ovšem materiály použité na čalounění mohou být zvoleny správně a dobře technologicky kombinovány, nebo naopak použity špatně. První pocity při usednutí a ulehnutí v prodejně jsou samozřejmě důležité. Můžeme zjistit, že nám výrobek nevyhovuje rozměry, tvrdostí, měkkostí, nepružností, že se z křesla, pohovky či lůžka špatně vstává. 
Nabízí se ale i velmi příjemný kompromis, který zúročuje výhody obou variant bydlení: 
Jako u každého kompromisu, najdeme i u bytu s předzahrádkou kromě jasných „pro“ i některá „ale“. Ve srovnání s rodinným domem je zde samozřejmě menší zelená plocha a také méně soukromí. Před přímými sousedy vás ochrání například živý plot či jiná optická clona, kromě toho se budete muset vyrovnat ještě se sousedy v horizontálním směru, tedy s obyvateli bytů v horních podlažích nad vámi, kteří mohou vidět a slyšet, co se u vás děje. Architektonicky dobře vyřešené projekty se však snaží tuto možnost minimalizovat. Protože předzahrádka leží v jedné rovině s veřejně přístupnými pozemky a komunikacemi, je třeba věnovat zvýšenou pozornost oplocení, odclonění a také otázce zabezpečení jak zahrady, tak bytu.
V současné době je nejrozšířenější obranou proti náhlému skluzu sněhu ze střechy zařazení speciálních protisněhových tašek do střešní krytiny. Protisněhová střešní taška tvoří s betonovým „zachytávacím“ prstencem jeden homogenní, celobetonový prvek. Oproti také používaným plechovým zábranám je její největší výhodou především harmonické začlenění prvku do střešního pláště. Díky jednotnému materiálu základní tašky i betonového prstence, který zabraňuje uvolnění sněhu, nevznikají na střeše žádné šmouhy, často viditelné u plechových zachytávačů. Střešní plášť je u této varianty uzavřený a nedochází ke zvýšenému průniku hnaného prachového sněhu nebo deště skrz střešní tašky, jak se to může stát při použití plechové zábrany.
Sněholam se skládá z nosných plechových tašek opatřených držákem sněholamu, mříží sněholamu a ze spojovacích svorek. Doporučuje se jej využít v oblastech s vysokým sněhovým zatížením, případně nad vstupy a komunikacemi. Nosná taška sněholamu i mříž jsou vyrobené z pozinkované oceli. Nosnou taškou sněholamu musí být každá třetí taška v řadě a nesmí se umísťovat v první řadě tašek u okapu. Sněholam by měl být průběžný, v místech s větším sněhovým zatížením se umísťuje v každé čtvrté řadě po celé výšce střechy. Další pravidla pro umístění sněholamu na střeše je možné najít v technických příručkách výrobců jednotlivých krytin.
Krásné nebo praktické? Dnes už to není ani v koupelně neřešitelné dilema. Pokud budete preferovat špičkové materiály pro lepení a spárování a promyšlená systémová řešení, bude vaše koupelna dokonale krásná a svoji krásu si udrží po mnoho let. Stavební chemie Ceresit je ideálním řešením, protože nabízí ucelenou řadu výrobků z oblasti penetrací, hydroizolací, lepicích malt, spárovacích hmot a silikonů, které při správném provedení garantují dlouhodobou životnost, bezproblémový provoz a perfektní vzhled Vašeho interiéru.
Při lepení obkladů či dlažby v koupelně je základem dokonalá ochrana před vlhkostí. Prosakující voda totiž může poškozovat samotnou stěnu zdi nebo podlahu. Navíc výsledná barevnost použité spárovací hmoty může být na vlhkém podkladu jiná než na suchém materiálu! Ceresit boduje i v této oblasti a na trh uvádí nové výrobky – sortiment těsnících a izolačních prvků Ceresit loni rozšířily nové těsnicí pásy, prvky a manžety, které se používají ve spojení se zavedenou jednosložkovou hydroizolací 
Při výběru lepicí malty neuděláte chybu s 
Účinné prostředky proti plísním nabízí spárovací hmoty a silikony Ceresit s recepturou MicroProtect. Nejpoužívanějším produktem z řady je spárovací hmota 
Přísně pravoúhlé tvary nejsou, jak se řada lidí domnívá, plodem funkcionalismu třicátých let dvacátého století. Renesance si v nich libovala, klasicismus je rehabilitoval, novorenesance oprášila a art-deco si je od předchozích opět vypůjčilo. Konec padesátých let a léta šedesátá dvacátého století byla zase dokulata. Oblé tvary jsou subjektivně přátelštější. Na tom se shodnou psychologové i teoretici designu.
Ovál, kruh nebo oblé křivky si v žádné době, v níž se objevily, nevynutila jen móda. Úzce souvisely s možnostmi a technickou úrovní nábytkářského řemesla. 
I dnes se najdou lidé, kteří vše, co se jen trochu „křiví“, chápou jako zavrženíhodnou expresionistickou tendenci s kořeny v padesátých letech nebo v postmoderně, která je výrazově nestřídmá. Na první pohled nadchne a zaujme, ale na desátý se už okouká.
Přijatelným kompromisem mohou být sedací komponenty s tvarem křivky, nejlépe oblouku nebo dokonce kruhu. Navazují na „válecí“ čtyřhranné moduly o velikosti až jeden a půl krát jeden a půl metru a připojují se zcela samozřejmě k sedacím sestavám či křeslům. Moduly „vystupují“ do prostoru, ale chybí jim hrany. Zjemňují tak celkovou „rovnou“ linii nábytku a navíc díky velké ploše poskytují možnost sedět zcela neformálně.
Naopak půdy, jejichž podloží je tvořeno vápencem, opukou nebo jílem, jsou alkalické a tady pouhé vylepšení humusem nestačí. Původní zeminu musíte odstranit alespoň do hloubky 40 cm a na místo navézt zcela nový 
Vřesovce se pěstují ve dvou základních druzích – vřesovec pleťový (Erica carnea) je vysoký maximálně 25 cm, a vykvétá v březnu a dubnu v různých 
