Otevření Centra moderního bydlení v Nehvizdech u Prahy je sice naplánováno až na květen příštího roku, ale již od konce září si zde mohou zájemci o výstavbu se společností CANABA prohlédnout první z dokončených vzorových domů, kterým je typový dům Classic II.
Výběr domu byl nasnadě. Který jiný projekt by měl dostat přednost než zástupce již čtvrté generace vyhledávaných domů Classic? Tvarově jednoduchá stavba se sedlovou střechou najde uplatnění v širším spektru zástavby. Inovace střešní konstrukce navíc nabídne i pod šikminou střechy plnohodnotnou výšku místností, což přispívá k maximálnímu využití užitné plochy.
Prostor pro každého člena rodiny
Už samotný projekt domu Classic II klade důraz na efektivní řešení dispozice, která nabízí dostatek prostoru i větší rodině. Variabilita funkcí jednotlivých místností umožní optimalizovat bydlení v rámci měnících se potřeb obyvatel domu, zejména je myšleno na děti, které mají v různých obdobích dospívání jiné požadavky na obytný prostor. V patře vzorového domu tak čeká na zájemce ukázka využití pokojů v podobě rodičovské ložnice, velkého pokoje pro teenagera a malého pokojíku pro miminko, což zaručuje nerušené soukromí pro všechny členy domácnosti. V patře samozřejmě nechybí velká koupelna a praktická šatna.
Společné chvíle pak může rodina trávit v otevřeném vzdušném prostoru v přízemí, který trendově spojuje obývací pokoj, jídelnu a kuchyň. Za hezkého počasí se prostor rozšiřuje o navazující terasu přístupnou jak z obývací, tak kuchyňské části. Z té je přístupná také technická místnost, kam je možné kromě zdroje vytápění instalovat například pračku a sušičku a využít prostor i pro domácí práce. Dostatek denního světla, které sem propouští velké okno, je pro tyto činnosti příjemným bonusem.
Hned několik možností využití nabízí samostatný pokoj přístupný přímo z haly. Může sloužit hostům, lze v něm zřídit domácí pracovnu, kancelář, ale třeba i rodinné fitness. Rodiče sem mohou přesunout svoji ložnici a větším dětem ponechat k užívání celé patro nebo naopak poskytnout dospívajícímu nebo již dospělému potomkovi vytoužené separé. Spolu s menší koupelnou tento pokoj vytváří podmínky pro vícegenerační bydlení.
| ! Prohlédněte si on-line NEJVĚTŠÍ KATALOG RODINNÝCH DOMŮ ! |
Materiály a výstavba
Rodinné domy CANABA jsou konstrukčně řešeny formou velkoplošných stěnových dílců a stropních dílců Ecobeton Canaba. Jejich největším plusem se díky tomu stává rychlá, jednoduchá a čistá výstavba. Jen pro představu, realizace tohoto vzorového domu trvala pouhých sedm týdnů. Důležitým aspektem je rovněž energetická stránka projektu. Rodinný dům Classic II se řadí do kategorie nízkoenergetických staveb.
Vzorový dům slibuje nejen prohlídku
Při návštěvě vzorového domu získá každý stavebník reálnou představu o budoucím bydlení.
Se zástupci společnosti CANABA si v něm zájemci o výstavbu mohou pohovořit o konstrukčním řešení dodávaných domů, nabídce materiálů a vybavení, energetické úspornosti v návaznosti na různé způsoby vytápění, možných změnách vnitřní dispozice, ale i dalších záležitostech kolem samotné realizace stavby, včetně financování a uzavření smlouvy.
text: Zuzana Ottová, foto: Robert Virt
Technické údaje
Technické údaje |
|
| Dispoziční řešení | 6 + 1 |
| Podlahová plocha | 158 m² |
| Zastavěná plocha | 96 m² |
| Konstrukční řešení | montovaná stavba, stěnové a stropní dílce a monolitické schodiště – konstrukční systém Ecobeton Canaba, vnější obálka opatřena zateplovacím systémem o tloušťce 150 mm, probarvená minerální fasádní omítka (součinitel prostupu tepla obvodové stěny U = 0,24 W/m²K) |
| Střecha a krov | systémové střešní tepelněizolační řešení Bramac, střešní krytina typ Alpská taška Classic, klempířské prvky titanzinkové – systém Bramac |
| Výplně otvorů | značková pětikomorová plastová okna a dveře s izol. dvojskly, interiérové dveře dýhované s obložkovou zárubní |
| Vytápění | úsporný plynový turbokotel kombinovaný s ohřevem TUV nebo elektrokotel se zásobníkem na TUV, radiátory |
| Cena na klíč | od 2 699 000 Kč |
Kontakt
CANABA, a. s.
Štětkova 1001/5, Praha 4
Infolinka domy: 844 02 02 02
tel.: 234 096 234
www.canaba.cz
Obložený beton
Samonosné šperky
O tom, že i schody můžete vnímat jako mimořádně efektní záležitost interiéru, vás jistě přesvědčí zdařile zpracované segmentové schodiště. Skládá se z jednotlivých dílů, jež lze seskládat do tvaru, který vám bude vyhovovat, a v míře, jakou unese prostor a koncepce interiéru. 
Ukotvené stupnice
Velká výška stropu dodává místnosti vzdušnost, denní světlo sem přichází prosklenými dveřmi na terasu a také z ložnice a z chodby velkoformátovými skleněnými tabulemi. Přes den krásně prosvětlený prostor večer přináší díky instalovanému osvětlení nečekané světelné efekty. Z hlediska dispozice designérka rozčlenila prostor na oddělenou zónu s WC a sprchou, relaxační část s vanou pro dva a koupelnovou sestavu s úložným prostorem a deskou se dvěma umyvadly.
Ve skladbě materiálů se potkaly velkoformátové keramické dlažby a obklady v tlumené čokoládové a bílé barvě s drobnou skleněnou mozaikou stejných barev, ale s lesklým povrchem, navíc podtrženým zářivými odlesky mědi a zlata. Ústředním prvkem koupelny se stává oválná anatomicky tvarovaná vana pro dva, umístěná v objetí stěny kopírující tvar vany. Jako závoj luxusní látky spadají pruhy skleněné mozaiky po stěně přes vanu až na vyhřívanou podlahu.
Pro zvýšení komfortu je vše měkce zaobleno. Díky precizní práci obkladače tak může naplno vyniknout krása mozaiky, vše je podpořeno instalovaným LED osvětlením v nice stěny a stropním svítidlem z optických vláken s křišťálovými ověsy a bílým a zlatým peřím. Celkový zážitek ještě umocní široký proud dopadající vody a měkké podhlavníky pod hlavou. Protějšek vany představuje koupelnová stěna s umyvadly, skříňkami a velkou zrcadlovou plochou.
Dřeviny kvetoucí v zimě jsou většinou dosti odolné, v běžných zahradách se pěstují poměrně snadno a nevyžadují téměř žádnou údržbu. Obvykle je nemusíme ani řezat, pouze pokud nám vyšší keře (dřín, vilín) zabírají příliš místa, je možné je na jaře po odkvětu upravit do požadované velikosti. Drobné keře (jasmín, lýkovec, vřesovec) lze pěstovat i v miniaturní předzahrádce, nejlépe co nejblíže příchozí cestě, vstupu do budovy nebo poblíž okna, kde nás budou po dlouhou dobu těšit navzdory špatnému počasí. Některé keře, zvláště vilíny nebo dřín, bývají efektní i na podzim, kdy se jejich listí barví žlutě, bronzově nebo do karmínova. Kalina vonná (Viburnum farreri) pochází z severozápadní Číny a v teplejších oblastech naší republiky je plně mrazuvzdorná. Keř dorůstá výšky 3 metry a bohatě větví. Rozkvétá v lednu, únoru a březnu podle průběhu zimy, v teplejších letech již od listopadu. Drobné květy v hroznovitých latách působí velmi křehce. Poupata mají barvu růžovou, po otevření květy zbělají a krásně voní. Do Evropy se dostala v roce 1910, u nás byla poprvé vysazena roku 1928 v Průhonickém parku. Vyžaduje slunečnou nebo polostinnou polohu a středně vlhkou hlubokou půdu. Podobné vlastnosti, ale větší květy má často pěstovaný kříženec Viburnum x bodnantense, jehož rodiči jsou právě V. farreri a V. grandiflorum.
Patrně nejznámějším keřem, který kvete v zimě, je vilín (Hamamelis). Ačkoliv rod obsahuje jen několik druhů, má své zástupce v Severní Americe i ve východní Asii. Jejich kvetení je rozloženo do průběhu celé zimy, takže smíšená skupinka různých druhů bývá zajímavá od podzimu do konce března. Jako první, již v říjnu, začíná kvést severoamerický vilín virginský (H. virginiana), který obývá východní pobřeží USA. V prosinci se přidává vilín japonský (H.japonica), pocházející z horských lesů Japonska a Číny. Až v předjaří se objeví květy čínského vilínu měkkého (H. mollis), severoamerického vilínu jarního (H. vernalis) a jejich křížence Hamamelis x intermedia. Vilíny dobře rostou na slunci i v polostínu, neprospívají však na suchých stanovištích. Potřebují hlubokou vrstvu neutrální nebo kyselejší půdy plné živin. Jediný vilín virginský toleruje vápník, ostatní druhy ho nesnášejí. Listy a kůra tohoto druhu mají i zajímavé využití ve farmacii a homeopatii při žilních problémech.
Velmi hezkou dřevinou je také jasmín nahokvětý (Jasminum nudiflorum). Pochází ze severozápadní Číny, kde roste v horách od nadmořských výšek 800 metrů až po 4 500 metrů. Je to metlovitě rozložitý keř s dlouhými chabými, obloukovitě rostoucími větvemi. Hodí se na místa, kde se může plazit nebo viset dolů, je možné ho vyvázat i na mříž do výšky. Krásné žluté květy se jednotlivě objevují od listopadu, naplno však keř rozkvétá až v únoru. Občas namrzá, není vhodný do klimaticky chladnějších oblastí. Ačkoliv je to jasmín, nevoní.
Neměli bychom opomenout ještě jednu typickou rostlinu, která se vejde i do té nejmenší předzahrádky. Od podzimu až do dubna oživují vřesovištní a skalkové partie keříky vřesovce pleťového (Erica herbacea). Nepleťte si ho s jihoafrickými druhy, které se prodávají bohatě kvetoucí v září a říjnu v květináčích, ty jsou teplomilnější. Vydrží v truhlíku teploty těsně pod nulou, ale když udeří silnější mrazy, tak zmrznou. Vřesovec pleťový je evropský druh, který je tu doma a s naší zimou nemá problém. Rozkvétá na podzim během října a listopadu a kvete celou zimu až do jara. Zahradníci vyšlechtili spoustu kultivarů v sytějších i světlých odstínech purpurové, růžové až po krémově a čistě bílou barvu. Výsadbu v několika barvách skvěle doplní drobná stálezelená libavka (Gaultheria procumbens), ozdobená korálově červenými plody, které na rostlině vytrvávají celou zimu. Zvířata ani ptáci jim moc pozornosti nevěnují, protože chutnají výrazně po kafru.
Zahradu zpestří i keře stálezelené, především když zajímavě plodí a plody na větvích zůstávají delší dobu. Favoritem je cesmína (Ilex), bohatý rod rozšířený kromě mírného podnebního pásu i v subtropech a tropech. Třebaže v našich podmínkách lze pěstovat více druhů, nejčastěji se setkáte s cesmínou ostrolistou (I. aquifolium) a jejími kultivary. Pěstuje se „obyčejná“ zelenolistá forma s červenými plody, pestrolisté kultivary i odrůdy s jinak barevnými plody. Kultivary jsou samozřejmě mnohem citlivější a neodpouštějí porušení svých požadavků na prostředí, což jsou hluboké, vlhčí, dobře propustné půdy, přistínění i v zimě a ochrana před větrem. Půdní reakce musí být neutrální nebo kyselejší. Větvičky s červenými plody patří k tradičním symbolům anglosaských vánoc a oblibu si získaly (na rozdíl od osoby Santa Klause) i u nás. Pozor při výsadbě na malé zahradě, cesmíny jsou dvoudomé a je třeba vysadit samčí i samičí rostliny, jinak plody nebudou!
Skimmie japonská (Skimmia japonica) je hustý nízký keř s krásnými, temně zelenými kožovitými listy. Roste velmi pomalu, a proto se hodí nejen do zahrad, ale i do nádoby na balkon nebo terasu. Je choulostivější, proto se na zimu doporučuje přikrývka z chvojí kolem báze rostliny. Je velmi stínomilná a přímé slunce nesnáší stejně jako suchou půdu. Již od konce léta vytváří poupata, která během brzkého jara vykvétají vonnými, krémově zbarvenými květy. Na samičích rostlinách (pokud keř nese i samčí květy nebo jsou v blízkosti samčí rostliny) se vytvářejí na podzim oranžovočervené plody.
Skalníky (Cotoneaster) je možné zařadit do obou skupin – mezi desítkami druhů jsou jak opadavé, tak i stálezelené druhy. Mnoho z nich patří k obdivuhodným vytrvalcům, pokoušejícím se přežít neuvěřitelně nehostinné podmínky betonových kontejnerů před veřejnými budovami, školami a nákupními středisky a ještě je celoročně ozdobit bílými kvítky, tmavě zelenými lístečky i rudými kuličkami plodů.
Katedra technických zařízení budov Fakulty stavební ČVUT v Praze pod vedením profesora Karla Kabeleho uskutečnila letos na jaře měření kvality vnitřního prostředí (měřilo se množství CO2, relativní vlhkost a teplota) ve školních, ale také v domácích podkrovních prostorách. Velmi zjednodušeně řečeno, měření především potvrdila skutečnost, že kvalitu vzduchu a vnímanou kvalitu vnitřního prostředí výrazně ovlivňuje způsob větrání. Experimentální měření v podkrovním bytě probíhalo v ložnici se dvěma střešními okny (Velux), kde dvě dospělé osoby pobývaly po dobu devíti hodin (v ložnici lidé v porovnání s jinými místnostmi tráví nejvíce času bez přestávky).
Svítidla domodelují prostor a mohou tak zakrýt i případné malé nedostatky. Místnost jimi dokážete opticky zvětšit nebo naopak zmenšit, například snížit příliš vysoký strop. Působit mohou jako umělecký doplněk, který vytvoří vámi oblíbenou atmosféru. Zvlášť pro obývací pokoj platí, že je v něm třeba zkombinovat svítidla s různou intenzitou 
Vybírat můžete od jednoduchého minimalistického 
Ať už volíte lampu extravagantní, nebo tu, která vytvoří především útulno, vybírat můžete z mnoha 
Stejně jako na 
Podle různých autorů rod zahrnuje 250 až 500 druhů, a to jak vytrvalé druhy, mnohdy keřovité a na bázi dřevnatějící, tak i letničky nebo dvouletky. Říká se jim ospalé krásky. Hlavním centrem jejich přirozeného výskytu je téměř celá Severní Amerika, hojné jsou ale i v Asii a v Evropě. Nejhezčí asijské druhy pocházejí převážně z vysokých hor. Rozdělit astry alespoň zhruba je velice těžké. Většinou se udává, že euroasijské druhy kvetou zjara a na počátku léta a mívají jednotlivé, dlouze stopkaté úbory. Oproti tomu americké druhy vykvétají na podzim větším množstvím drobných úborů v bohatě větvených květenstvích. Samozřejmě, že toto pravidlo má spoustu výjimek a je pouze orientační.
Hvězdnice alpská
Oba druhy jsou rostlinami do vápencových skalek a slunných stanovišť se sušší půdou. Přídavek vápníku mít nemusí, kyselejší půdy však nesnesou. Jsou naprosto nenáročné, jednou za čas je však nutné rostliny přesadit a zmladit. Po odkvětu úbory seřízneme, jinak se vysemení a z okrasy zahrádky se stane plevel. Kultivary se množí z bylinných řízků nebo rozdělením trsu.
Podobná, stejně často pěstovaná hvězdnice novobelgická (Aster novi-belgii) z oblasti mezi Novým Founlandem a Georgií, je choulostivější k přísušku, vyžaduje pravidelnou zálivku a je poměrně značně náchylná k chorobě padlí. Oba druhy lehce rozeznáme, astra novoanglická je celá hustě drsně chlupatá a našedlá, astra novobelgická má listy sytě tmavě zelené a hladké. Z kultivarů A. novi-belgii můžeme doporučit metrovou odrůdu ´Karmin Kuppel´ se sytě purpurovými poloplnými květy, která málokdy trpí padlím.
Zatímco ve většině západních a severních zemí, tedy v lokalitách s dlouhou zimou a bohatou sněhovou nadílkou, jsou žebříky, střešní lávky nebo sněhové zábrany přirozenou součástí střech rodinných domů, v Čechách se s bezpečnostními opatřeními často vůbec nepočítá. Přitom pády ze střech u nás statisticky tvoří až jednu pětinu všech pracovních úrazů.
Základní vybavení střechy
U domů v horských a podhorských oblastech (ale nejen tam) hrozí v zimě přímo nad vstupem do domu nebo v blízkosti domu pád sněhu a ledu, proto v těchto případech jsou nezbytnou součástí střechy také sněhové zábrany. Zde je velmi důležité zajistit optimální počet a velikost sněhových zábran (háků, rozražečů, mřížových a tyčových sněholamů a speciálních tašek) podle průměrného množství sněhových srážek, délky po spádu a sklonu střechy.
Především starší rodinné domy, ale i mnohé novostavby mají na střeše komínovou lávku. Dostanete se k ní prostupem skrz střešní plášť, tzv. výlezem. Musí být dostatečně velký nejen pro lidi, ale i kvůli dopravě materiálu. Vzpomenout lze třeba hliníkový výlez HPI s rozměry 550 × 720 mm, který se umísťuje ve vzdálenosti do 600 mm od komína. Nad střešní plochu „vyčuhuje“ rovněž spousta speciálních prostupů, určených k montáži antén a satelitních talířů, hromosvodů, fotovoltaických panelů, odvětrávacích komínů a podobně.
Patří sem i nášlapy a háky k uchycení lan pro zajištění bezpečného pohybu ve výškách. Tomuto požadavku vyšli vstříc výrobci prakticky všech druhů střešních krytin, v jejichž nabídce se objevily jak celobetonové, tak i pálené tašky s utěsněnými prostupy, stejně jako speciální plechové šablony. Instalace bezpečnostních doplňků na falcované či šindelové střechy vyžaduje řemeslný fortel klempíře nebo pokrývače.
Aalto je světově proslulý nábytkový designér a autor řady jedinečných staveb jako Paimio Sanatorium a Villa Mairea ve Finsku, které zaujmou nevšední prací s tvary a materiálem. Výstava Alvar Aalto – Second Nature představuje současný pohled na Aaltovu tvorbu, která ovlivnila vývoj moderního nábytku. V rámci výstavy jsou k vidění Aaltovy ikonické kousky inspirované finskou přírodou a krajinou.
Každý výstavní prostor mapuje jinou část architektova života a tvorby, první místnost se zaměřuje na Aaltův život, druhá sleduje vývoj, tendence a vztah k soudobým umělcům, další nahlíží Aalta jako designéra nábytku, svítidel a skleněných objektů a poslední je věnovaná poválečnému období a Aaltovým velkým stavebním projektům. Návštěvníci si mohou poprvé prohlédnout také originální nákresy a ručně psané poznámky a kresby.
V případě zahrady s tak bohatou historií se vyplatí zachovat její původní kostru a v některých případech i základní proporce. V Říčanech to byly zejména staré stromy – například stříbrný smrk, sloupovité vzrostlé jalovce, cypřišky a některé ovocné stromy. Výběr konkrétního stromu ovšem nezáleží na tom, který se vám líbí, či nelíbí. Důležité je zvážit stanovištní podmínky pro konkrétní dřeviny a poradit se s odborníky. Martina Hájková doporučila pouze ty, které mají před sebou budoucnost a vhodně doplňují zahradu pojatou ve formálním stylu – tedy i s těmi prvky, které lze vidět v pravidelných zámeckých zahradách. „Formální zahrada má striktně daná pravidla, proto jednotlivé prvky používáme s velkým citem. Na prvním místě vždy záleží na architektuře domu,“ vysvětluje.
Spojovacím prvkem zahrad ve formálním stylu je voda. Lze ji do projektu zakomponovat v podobě různých fontán, vodotrysků, kaskád a jezírek. Vodní prvek je v tomto případě nejčastěji spojován se sochou. „V současné době zaujaly místo těchto uměleckých děl v klasické podobě moderní plastiky či jiné prvky soudobé modernistické školy, kdy pestrá škála tvarů a materiálů není nijak a ničím limitována,“ vysvětluje Martina Hájková, když nás provází zahradou v Říčanech. Hned u vchodu totiž oko návštěvníka upoutá velká fontána se sochou, která je dominantou prostorné trávníkové plochy. Trávník má kruhový charakter a po jeho obvodu vede přístupová cesta do vily, vydlážděná žulovými kostkami.
Romantické prvky
