Předlohou pro výrobu forem na betonová prkna, schody a palisády se stará prkna a trámy. Oproti přírodnímu materiálu, který vlivem povětrnostních podmínek strádá, však betonová varianta Linie dřeva přečká i nepřízeň počasí v podstatě bez jakéhokoli ošetřování. Firma DITON, s. r. o., na své betonové výrobky poskytuje dlouholetou záruku.
Nejen schody, chodníčky a jejich obruby, lemy kolem vegetace, palisády, opěrné zídky a volně stojící ploty u oblíbených dřevostaveb, srubů či roubenek, ale i terasy, plochy u grilů, kolem bazénů či zahradního posezení u klasické moderní výstavby, tam všude najdou uplatnění betonové prvky z řady DITON Linie dřeva v provedení dub a smrk. „Inspirací pro design novinky na českém trhu byly mj. železniční pražce, které na nejedné české zahradě vytvářejí pochozí plochy či řeší výškové převýšení. Spousta zahradnických firem a architektů dosud pro tyto účely využívala dřevo napouštěné olejem pro zvýšení jeho trvanlivosti,“ říká architekt společnosti DITON Ing. Dušan Vanko. Ekologičtějším, trvanlivějším a v podstatě bezúdržbovým řešením, nepočítáme-li běžné zametání či opláchnutí vodou ze zahradní hadice, je však betonová řada DITON Linie dřeva.
Předlohou pro výrobu forem se stala skutečná smrková a dubová prkna a trámy, více než 30 let staré. „Každý náš produkt je otiskem dřevěného prkna či trámu, které pocházely ze starých budov, podlah, krovů. Mladému dřevu totiž chybějí drážky a praskliny, které vznikají až časem degradací dužiny. Reliéf jsme tedy nevytvářeli uměle, ale opravdu je výsledkem působení ‚zubu času‘,“ doplňuje hlavní technolog společnosti DITON Radim Vlček. Formy pro výrobu betonových prvků se vytvářely jako otisk skutečného dřeva a odlitky si společnost DITON nechala ochránit jako průmyslový vzor.
Řada DUB Linie dřeva ve světlém a tmavém odstínu zahrnuje čtyři rozměry dřevěných prken od 25 cm dlouhých až po metrové, všechny o výšce 5 cm, dále pak schody ve dvou šířkách a výšce 15 cm a palisády rovněž ve dvou rozměrech. Pro jednotlivé formáty prken se vyrábí pět různých reliéfů povrchu, aby šly kombinovat a výsledné plochy nebyly jednotvárné, ale budily dojem přírodních nepravidelností, kdy je každé prkno originál. Schody pak mají čtyři různé reliéfy a palisády dva.
Řada SMRK Linie dřeva se vyrábí rovněž ve dvou odstínech, světlém a tmavém, a zatím nabízí dva formáty prken – devadesáticentimetrové a poloviční pětačtyřiceticentimetrové. Jemnější reliéf předurčuje smrk i jako plochu kolem bazénů – povrch prkna je dostatečně hrubý, aby nedošlo ke smyku a skluzu, a zároveň dost jemný, aby byl příjemný pro chůzi bosou nohou.
Prvky řady DITON Linie dřeva jsou vyráběny z více druhů probarveného samozhutnitelného betonu, který se odlévá do speciálních forem. Probarvení znamená, že oděrku na betonu nijak nepoznáte, protože beton není obarvený jen na povrchu, ale v celém objemu. Vícebarevný beton se používá z důvodu větší přirozenosti a věrohodnosti výsledného dojmu, protože i ve skutečném dřevě jsou viditelně znatelná léta tmavší a světlejší. Litá prkna vykazují vysokou pevnost, povrch je mrazuvzdorný a odolný vůči působení vody a chemických rozmrazovacích látek, má nízkou obrusnost a dobré adhezní vlastnosti. Vysoká otěruvzdornost dovoluje reliéfní prkna použít i jako „rohožku“ (vhodná jsou dubová prkna s hlubším reliéfem), vzhledem k maximálnímu stupni ochrany povrchu prkna neabsorbují žádné nečistoty.
Litá prkna s imitací povrchu dub a smrk výšky 5 cm se používají na pochozí komunikace, tedy na zpevněné plochy, chodníky a chodníčky zahrad, kde tvoří doplněk vegetačních ploch a samotného obydlí. Pro pokládku existuje nepřeberné množství vzorových modulů. Primárně jsou prvky Linie dřeva určeny jako pochozí plochy, ale v případě kvalitně zpracovaného podloží lze prkna menších rozměrů použít i pro stání aut.
Kompletní sortiment společnosti DITON naleznete na www.diton.cz.
(komerční prezentace)
Když se před lety objevily první předstěnové moduly umožňující zavěšení toalety a ukrytí nádržky, převládaly do značné míry oprávněné obavy z toho, že budou do stěn propouštět vlhkost. Argumentem proti byl i špatný přístup k instalačnímu systému, který komplikoval opravy. Moderní technologie však všechny nedostatky odstranily. Současné systémy jsou kvalitní, zaručují dlouho životnost a technické řešení umožňuje jednoduchý servis a výměnu jednotlivých součástek dokonce bez použití nářadí.
Velkou výhodou je, že na rozdíl od klasického stojacího klozetu umožňuje konstrukce závěsného typu nastavit výšku zavěšení podle individuálních potřeb v rozmezí přibližně deseti centimetrů. I když jsou dnes v nabídce stojací klozety se zkrácenou délkou, obecně platí, že je závěsná varianta prostorově úspornější. Podle typu instalačního systému to může být pro někoho až velmi cenných 20 cm. Dalším kladem předstěnových modulů je tišší provoz při splachování a napouštění nádrže. Přestože způsob zavěšení klozetu vyvolává dojem menší stability, jde o velice pevné řešení. Předepsaná nosnost závěsných modulů je 400 kg.
Řešení pro všechny
.jpg)
Máte u domu nebo někde opodál větší kus země, nebaví vás jen kosit trávu a nic víc z toho nemít? Nebo zvažujete investovat peníze do koupi pozemku? Proč nenechat přírodu, aby tam pro vás jako bonus vytvářela výživné dobroty a krásná místa? Také zemědělci mohou proměnit některá vyčerpaná polomrtvá pole na krásné sady a mezi řadami, než stromy vyrostou, stále pěstovat polní plodiny. Výnosy jedlých kaštanů, ořechů a žaludů z hektaru mohou předčít výživově i ekonomicky výnosy konvenčního obilného pole na stejné ploše. Jedlé kaštany jsou obsahem polysacharidů a bílkovin srovnatelné s obilím.
Sázet nový oficiální „lesní“ les na těžbu dříví na větší ploše vyžaduje katastrální změnu na lesní pozemek, což by bylo nevýhodné. Lesní stromy a keře, které slouží jako větrolamy, živé ploty, rozptýlená zeleň, remízky nebo podpůrné dřeviny, můžete sázet též na všechny půdní kategorie, výjimkou mohou být lokální předpisy oblastí CHKO. Pozor jen na ochranná pásma různých inženýrských sítí, stínění sousedům, zasahování na cizí pozemek nebo do cesty.
Design tvrdého sadu
Níže zmíněné stromy mají podobné nároky na půdu i vláhu, mohou tedy na většině pozemků s dobrou půdou růst společně. Nosné budou zřejmě ořešáky, ořechovce a kaštanovníky. Z ořešáků můžete použít jako hlavní ořešák královský, se všemi jeho kvalitními odrůdami (nebo zasadit ty nejlepší plody), jako doplňkové lze vyzkoušet ořešák černý, japonský, popelavý, mandžuský a ořechovce vejčitý, dřípatý a pekan.
Začlenit lze i jinan dvoulaločný, pro sklizeň léčivých listů, případně jeho smrdutých, ale jedlých plodů. Na jihu sadu mohou růst moruše, velkoplodé hlohy, mišpule a myrobalán.
Ořešáky a kaštanovníky mají v mládí, ve fázi růstu, velké nároky na dusík. V permakulturní literatuře najdete zajímavé záznamy o úspěšných pokusech s podsadbami těchto velkých stromů dřevinami produkujícími dusík. Tím se prý až o 50 % zvýšila rychlost jejich růstu do výšky a v průměru kmene. Přírůstky v koruně byly dvoj- až trojnásobné oproti sousednímu srovnávacímu sadu. Větší stromy navíc mají delší životnost a vyšší plodnost. Tuto podsadbu může u nás tvořit čimišník stromovitý, olše šedá, lepkavá a italská, žanovec měchýřník, rakytník řešetlákovitý, hlošiny úzkolistá, mnohokvětá a okoličnatá, a netvařec křovitý. Tyto dřeviny dodají přírodní cestou důležité hnojivo, kterým je dusík získaný ze vzduchu ve spolupráci s bakteriemi na kořenech.
_300x201.jpg "Z portfolia společnosti Wienerberger. Broušené cihelné prvky Porotherm T 30 Profi, zděné pomocí jednosložkové pěny Porotherm Dryfix.")
Prioritou zděných konstrukcí je nosnost, pevnost a stabilita a realizace hrubé stavby pokud možno v jedné stavební operaci. Obálka stavby ovšem kromě toho musí nabídnout i dostatečnou tepelnou izolaci, ochranu před vlhkostí, hlukem a plameny. K tomu se používají nejrůznější tvarovky, nejčastěji keramické (pálená hlína), vápenopískové a pórobetonové. Při volbě stavebního materiálu na obvodové zdivo se obvykle vede diskuse na téma tepelného odporu, nově součinitele prostupu tepla.
Jednovrstvým je myšleno zdivo, vyzděné například z pálených cihelných zdicích prvků tak, že jeho tloušťka se rovná jednomu z půdorysných rozměrů použitých cihel (tj. buď délce, nebo šířce). Cihelné bloky pro klasické zdění se vyzdívají na normální nebo tepelněizolační maltu, broušené cihly či tvárnice se „lepí“ na speciální malty. Boční stěny jsou tvarovány do systému „pero + drážka“, proto se zazubené styčné spáry nevyplňují maltou. Poměrná průřezová plocha svislých děr (označovaná častěji jako podíl děrování) činí 50 až 57 %. Uspořádání děr společně s vhodnou objemovou hmotností střepu cihel jsou provedeny tak, aby stěna měla požadované tepelně-technické vlastnosti.
Výrobci keramických prvků s integrovanou tepelnou izolací (např. Porotherm) spojili statické vlastnosti (pevnost, únosnost) a izolační vlastnosti (tepelná ochrana a difuze vodních par, ochrana proti hluku a požáru) do jednoho produktu. Takové zdivo zkracuje dobu výstavby a snižuje náklady na výstavbu, vytápění i údržbu domu. Objekt splňuje požadavky nízkoenergetického standardu už při tloušťce stěny 30 cm bez nutnosti dodatečného zateplení, pro pasivní standard pak stačí tloušťka stěny 36,5 a 42,5 cm rovněž bez nutnosti dodatečného zateplení. Cihelné prvky disponují výbornými akumulačními vlastnostmi, v zimě brání rychlému vychladnutí, v horku přehřátí domu. Minerální vata umožňuje zdivu difuzi vodních par, stěna může „dýchat“, napomáhá regulovat vnitřní vlhkost objektu na optimální hodnotu pro příjemné a zdravé bydlení. A konečně – stavění je snadné (hmotnost tvarovek 12–16 kg usnadňuje manipulaci), rychlé a hlavně velmi přesné. _200x134.jpg "Z portfolia společnosti Wienerberger. Broušené cihelné prvky Porotherm T 30 Profi, zděné pomocí jednosložkové pěny Porotherm Dryfix.")
Bohatý sortiment Wienerberger reprezentují například cihly Porotherm T Profi 42,5 nebo stále ještě hojně používaná 36,5 T Profi s výplní minerální vatou. Stejně pestré menu pak nabízí i Heluz v cihlách Family pod označením (Thermo, Plus, STI…). „Vlajkovou lodí“ výrobce je pak cihla Family 2in1 v různých tloušťkách, jejíž dutiny vyplňuje polystyren._230x173.jpg "S tepelněizolačními tvárnicemi Ytong Lambda + nebo Ytong Theta + vyhovíte i nejnáročnějším energetickým standardům bez zateplení.")
Vynikající tepelné vlastnosti mají i stavební komponenty z autoklávovaného pórobetonu, známé jako bílé tvárnice Ytong. Stavební prvky jsou velmi lehké a snadno se s nimi manipuluje. Až 80 % objemu tvoří uzavřené mikropóry. Vzduch uzavřený v pórech se chová jako dokonalý izolant. Proto tvárnice Ytong i bez zateplení obvodového zdiva překračují stanovenou normu tepelného odporu. Základní složkou bílého pórobetonu je čistě přírodní křemičitý písek. Bílý pórobeton je v porovnání s šedým (zde základní „ingredienci“ tvoří elektrárenský popílek) chemicky i mechanicky stabilnější, nemá tendenci v průběhu let měnit svoji strukturu, praskat či odlupovat se a je stoprocentně recyklovatelný.
Některé další varianty
_wm.jpg)
.jpg)
_wm_wm.jpg)
Novinkou výstavy bude hostování Mezinárodního sympozia BAREVNÉ SMALTY. Jedná se o speciální výtvarný projekt upozorňující originálním uměleckým projevem na mizející technologii klasického smaltu. Česká premiéra sympozia představí jedinečné smaltované vany, které dovedou vytvořit jedinečný interiér koupelny. Důležitou součástí akce bude doprovodný program. Užitečné informace, rady a tipy získáte v bezplatných poradnách, které jsou zaměřeny na témata: komíny, vytápění, krby apod. V rámci doprovodného programu mohou návštěvníci shlédnout praktické ukázky malířských technik nebo ochrany dřeva.
Půvabná zahrada byla založena koncem 30. let minulého století jako ovocný sad. Tehdy byl postaven i rodinný dům. „Když jsme toto místo objevili, stál tady dům, který jsme chtěli zrekonstruovat, byl však velmi zchátralý a statik nám doporučil ho zbořit a postavit si nový,“ říká na úvod našeho vyprávění majitelka. Bylo tu i několik stromů, které stálo za to zachovat – nakonec zůstaly tři ořešáky, torzo hrušně a jeden ovocný strom. Původní je také mohutný rododendron, habrový živý plot ve směru do ulice a dvě borovice před domem.
První návrh zahrady byl realizován bezprostředně po dokončení výstavby domu v roce 2001. „Tehdy jsme se ale více soustředili na dům a zahradě jsme nevěnovali dostatečnou pozornost. Z tohoto návrhu zůstal jen nově vysazený dub za domem,“ dodává majitelka. V roce 2003 jsme tedy oslovili zahradního architekta Ing. Ferdinanda Lefflera z ateliéru Flera.
„Od majitelů jsme dostali obrovskou důvěru. Byla to jedna z prvních zahrad, kterou jsme společně s kolegy Slánským a Horákem projektovali. Byli jsme těsně po škole, plní energie a lásky k oboru, a to se podařilo proměnit ve velmi působivý celek. S klienty jsme dodnes přátelé, navštěvujeme se a společně jsme tady v rámci přátelských debat již vypili litry dobrého vína. Mám tedy všechno stále pod dohledem,“ podotýká s úsměvem Ferdinand Leffler.
Určujícím bodem projektu zahrady je podle slov majitelky bazén. V prostoru působí velmi decentně, rozprostírá se před ním hlavní část zahrady. Střední travnatá plocha tvoří dostatečný prostor pro odpočinek a dětské hry, nepravidelné záhony lemují zahradu a jsou po obvodu osázeny různě vysokými trvalkami tak, aby po většinu období vždy některý druh kvetl.
Zdávné historie designéry stále inspiruje apel na „teplé srdce domova“ s otevřeným ohništěm, do hry se proto vracejí kachlová kamna i nejrůznější pece. Vedle toho ovšem vznikají speciální kuchyňské prostory, které mají blíže k moderním laboratořím. Patrný je zde i určitý kompromis či hledání harmonie mezi starým a novým. Vše záleží na vkusu majitele a lokalitě, kterou obývá. K venkovu patří častěji keramické obklady, retro styl a nejrůznější dekorace, u městských bytů preferujeme spíše minimalismus, čisté linie a moderní zařízení. 
Pracuje s novými materiály (umělý kámen), uplatňuje vyspělé kuchyňské náčiní a nástroje, které splňují nejvyšší ergonomické nároky. Moderním prvkem je integrace multimédií a světel do celé sestavy – nejčastěji zde vévodí televize ve zdviženém křídle pravé části kuchyňské linky. Lze tak sledovat programy o vaření nebo televizi využívat jako bezpečnostní zařízení. Můžete se dívat, kdo k vám přichází na návštěvu, či kontrolovat dítě v jeho pokoji.
Kuchyň je v rámci bytu specifickým prostorem, místem pobytu pro relativně dlouhou dobu, kterou úprava jídla vyžaduje. Je proto nezbytné vytvořit předpoklady pro plynulou návaznost pracovních úkonů s maximálním respektováním všech ergonometrických zákonitostí. Vzhledem k převážnému podílu činnosti vestoje dbáme na správnou pozici těla, přizpůsobení výšek pracovních ploch, optimální dosahovou vzdálenost úložných prostorů pro nejčastěji užívané předměty a optimální osvětlení pracovní plochy. Pro vlastní práci je nutno oddělit zdroje tepla a chladu a poskytnout dostatečnou manipulační plochu mezi dřezem a varnou deskou. Tyto zásady jsou všeobecně respektovány u výrobců unifikovaných linek, včetně designu vestavěných spotřebičů. Na designérovi pak záleží, jak jednotlivé prvky sestaví, případně respektuje i specifické požadavky uživatele, pro leváky, praváky, případně vozíčkáře. V rámci prostorového uspořádání bytu je optimální orientace kuchyně na sever či severovýchod, nejlépe s možností výhledu ven přímo od pracovní desky. Takové podmínky nejsou vždy řešitelné, ale minimální základní plocha pro kuchyňský kout by měla být 5 až 6 metrů čtverečních, s tím, že je často koncipována v přímé vazbě na jídelní stůl nebo odkládací plochu barové desky. Podstatnou úlohou designéra při návrhu kuchyně je i výběr materiálu. Barevnost a osvětlení jsou volitelné ve vztahu k prostředí a požadavky na pobytovou pohodu, materiálová kvalita pracovních ploch pak musí splňovat parametry hygieny a odolnosti.
Další z designérů zvaný Ora-ïto popisuje kuchyně budoucnosti jako „hejno moderních spotřebičů ve zvláštním individuálním prostředí, které si zákazník sám dotváří“. Vše musí být jednoduché, bez hran, všechny úhly zaoblené. Návrhy vlastně nevypadají ani jako kuchyně, podle Ora-ïto totiž pominul důvod, aby vaření a stolování zůstávalo na jednom místě. Kuchyňské spotřebiče jsou „kočovnými“ výrobky, které je možné snadno přemísťovat uvnitř i mimo prostor bydlení. Spotřebiče jsou propojeny s uživatelem prostřednictvím internetu, takže je možné začít vařit, ještě než se vrátíte domů. Všechno lze řídit dálkovým ovládáním, na terminálu počítače, mobilním telefonem. Z jednoho místa lze zrovna tak dobře vařit jako třeba kontrolovat teplotu či stav světel v domě.
A změní moderní technologie také naše uvažování o každodenní stravě? Český designér Jan Čtvrtník předpokládá, že všechny technické vymoženosti se stejně budou otáčet kolem stále extrémně konzervativního zákazníka. To znamená, že kuchyně budou navrhovány tak, aby nám umožnily vařit jako od babičky, ovšem s perfektním a stálým výsledkem a s menšími nároky na čas.
Radost z přípravy jídla a zvyky spojené se stolováním budou i nadále osou každé rodiny a budou odrážet kulturu dané společnosti. „Tzv. molekulární strava může být zajímavý doplněk, může být nutností na meziplanetárních misích, ale asi nebude nikdy standardem pro kvalitní život,“ podotýká Jan Čtvrtník.
Je třeba zohlednit sklon a tvar střechy, únosnost krovu, nadmořskou výšku a klima v místě, kde stavba stojí, roli hraje i čistota ovzduší. Je nutno vycházet i z orientace střechy vůči světovým stranám, ze stávajícího řešení nebo projektu (jedno- a víceplášťová) nové střechy, z okolní zástavby a z místních zvyklostí._230x153.jpg "Pálená taška Tondach Stodo 12 s hlubokým dvojitým drážkováním, které umožňuje posun o 40 mm. Vytváří klidnou strukturu plochy.")
Klasické pálené
_wm.jpg)
Posuvné 
Velmi komfortní výstup na terasu nabízí také 
Pokud máte možnost terasu na střeše vybudovat, můžeme Vám to jen doporučit. Když se v rámci naší práce po střechách pohybujeme, často jsme překvapení, jak krásná zákoutí se všude skrývají a jak příjemný a netradiční je pohled na město z výšky.
