Velikost zákoutí se řídí počtem osob, které tu obvykle budou pobývat. Pro šest osob budete potřebovat nejméně dvanáct metrů čtverečných. Propojte tento prostor se zahradou prostřednictvím cestiček, rostlin, štěrkových ploch nebo kamenů. Chcete-li se cítit chráněni, obklopte jej živým plotem nebo kvetoucími keři. Před větrem vás ochrání zídka nebo rošt porostlý popínavou zelení.
Zařiďte toto místo tak, abyste tu mohli pobývat od rána až do večera. Můžete zvolit útulnou pergolu porostlou vinnou révou, polstrované židle a sofa, které odolá povětrnosti. Při „zařizování“ si představte opravdový pokoj. Vyberte hezkou dlažbu či dřevěnou palubu, pohodlný nábytek, odkládací stolek, instalujte svítidla a ozeleňte tento prostor rostlinami v nádobách. Chcete-li mít střechu nad hlavou, máte na výběr slunečníky, stínicí plachty nebo různé typy altánů.
Restaurace pod širým nebem
Při vaření na zahradě se nebudete cítit odstrčení od společenského dění, užijete si čerstvého vzduchu i prosluněných dní. To vše představuje dobrý důvod, proč si pořídit kvalitní venkovní kuchyni, která nabídne veškerý komfort: plynový gril, pracovní plochu, úložný prostor a napojení na sítě. Proto venkovní kuchyni umístěte blízko domu, aby bylo možné snadno zavést elektřinu a vodu.
V blízkosti domu také můžete snadno kuchyň zastřešit, konstrukci lze zavěsit na fasádu. Záhony s bylinkami a zeleninou založte v bezprostřední blízkosti, suroviny budete mít vždy absolutně čerstvé. Krytinu na zem volte tak, aby se nestalo žádné neštěstí, když vám při vaření něco ukápne na zem.
| Více článků z rubriky ZAHRADA na www.dumabyt.cz. |
Také jídelní sezení umístěte poblíž zahradní kuchyně i domu, abyste měli vše potřebné po ruce a nemuseli neustále odbíhat.
Ostrůvky pro nerušené chvíle
Stačí docela malý koutek v nejzazším rohu zahrady, kde se můžete uvolnit, natáhnout nohy, zavřít oči a poslouchat zpěv ptáků. Tyto oázy musíte zařídit jinak než klasické zahradní sezení. Proutěné křeslo obklopte letničkami, kolem kmenu jabloně postavte kruhovou lavici, pořiďte si miniaturní altánek nebo plážový koš. Máte-li na zahradě vzrostlé stromy, můžete na ně zavěsit houpací sítě.
Čím bude odpočinkový koutek skrytější, tím lépe. Za živým plotem, hustými keři nebo plotem vás nikdo neuvidí, vždy si ale dopřejte malý výhled, abyste se necítili stísněně. Myslete také na zvuk vody, malý pramen nebo fontánka vás odvedou od ruchu z okolí. Polštáře, lehátka nebo lehací lavice poskytnou potřebný komfort pro co nejlepší odpočinek.
text: Jitka Pálková, foto: Flora Garten
Ve starověku se při stolování často leželo na lehátkách či sedělo na zemi, později na kamenných a dřevěných lavicích. Židle zřejmě odvozuje svůj původ od královského trůnu, možná její první prototyp použili rytíři krále Artuše u kulatého stolu. Nejčastějším materiálem pro výrobu židle bylo dřevo, vyráběly se jako celodřevěné či čalouněné. V 19. století její podobu výrazně proměnil Michael Thonet, dodavatel nábytku pro vídeňský císařský dvůr. Jeho objev – technologie ohýbání svazku dýh či svazku dřevěných hranolků – dal židlím ladné křivky a lehkost a umožnil sériovou tovární výrobu.
Tonetky se proslavily po celém světě a jejich obliba trvá dodnes, pokračovatelem tradice je továrna TON v Bystřici. Odlehčený tvar židle z ohýbaného dřeva si žádal promyšlené tvarování podnože, aby židle neztratila stabilitu. Totéž platí pro nábytek s konstrukcí z ohýbaných trubek a tenkých ocelových profi lů, který zažívá velký boom ve 20. a 30. letech 20. století. Sedák a opěradlo byly čalouněné či je tvořil výplet z kůže, ratanu, textilií… Slavní funkcionalističtí architekti, jako byli Mies van der Rohe, Le Corbusier, Eileen Gray a další vytvořili nadčasové ikony, podle nichž se židle a křesla vyrábějí dodnes. (Licenci na výrobu nábytku podle jejich originálních návrhů má například společnost Classicon.) 
Designér Verner Pantone
Před nákupem je třeba kromě stylu interiéru zvážit také „přízemní“ aspekty jejich používání. Kromě základních ergonomických parametrů, které si nejlépe ověříte na vlastním těle, záleží také na ostatním vybavení bytu. Začínajícímu manželskému páru či mladé rodině s dětmi se jistě budou dobře hodit židle z trvanlivého materiálu, omyvatelné a nepříliš nákladné, ve středním věku si můžete dovolit elegantní výrobky s příjemným čalouněním či potažené kůží. Design lze sladit s ostatním zařízením interiéru a naopak – výrazně barevné židle či subtilní plastové výlisky u dřevěného stolu oživí váš byt. K současným trendům patří vyvážený mix – každá židle u jídelní tabule jiná.
Mnoho kutilů se broušení obává, proto se obrací na profesionální 
Nabízí se však i další možnost, a tou je použití diamantových obtahovacích 
Nejen ve veřejných, ale i v soukromých zahradách se uplatní jak klasické sochy a moderní plastiky, tak nejrůznější kašny a fontány, solitérní kameny či keramika v mnoha podobách. Promyšleným rozmístěním výtvarných prvků můžete dosáhnout harmonie a zajímavých pohledových efektů po celý rok.
Pískovec, žula, mramor, dřevo, kov, bronz, keramika i sklo mohou být zajímavým materiálem, který dokonale oživí každé zahradní zákoutí. Materiál musí být trvanlivý a odolný vůči povětrnostním vlivům. U soch jsou historicky nejběžnější různé druhy kamene, lze ale využívat i jiné materiály a postupy. Kurt Gebauer, mistr sochařského umění na pražské uměleckoprůmyslové škole, definuje rozdíly mezi sochou, plastikou, skulpturou a objektem. „Socha, jiným slovem též plastika – pokud je tvořena technikou přidávací, či skulptura – pokud je tvořena technikou odebírající, je třírozměrné umělecké dílo, které svým tvarem či proporcemi obvykle vychází z lidské postavy, není to však pravidlem. V moderním sochařství se objevují sochy, které nevycházejí z lidské figury.
Tyto odlidštěné sochy se dají nazvat objekty,“ vysvětluje Kurt Gebauer na příkladech z dílny jeho studentů. V zahradách najdeme sochy jako součást pomníků a kašen, jako architektonickou součást budov a samozřejmě také jako samostatná díla. Nemusí jít ale vždy o kámen: zahrady mohou zdobit třeba i dřevěné zahradní sochy vyrobené motorovou pilou dřevorubeckého mistra Martina Komárka, nebo barevně glazované keramické plastiky, které vytváří neméně slavná Alexandra Koláčková.
Je přirozené, že s kvalitou materiálu roste i cena, a pokud byste chtěli skutečné originály vyrobené na zakázku, museli byste jistě sáhnout hlouběji do kapsy. Zajímavé výtvarné prvky ale seženete i na prodejních výstavách nebo na keramických trzích. Oblibě se zde těší asijské nebo africké prvky. „Velkou módou je ale Afrika a poptávka je i nadále po zahradním detailu do japonských a čínských zahrad,“ potvrzuje prodejce na zahradnické výstavě v Kroměříži.
Sochy ze Zimbabwe jsou vytesány z místního kamene, nejčastěji jsou černé, někde odstíny přecházejí do hněda, další jsou zabarvené do zelena a povrch kamene má výraznou strukturální kresbu. „Výrazná barva kamene je zdůrazněna voskováním. Po napuštění voskem získají sochy tmavé a barevně syté odstíny,“ vysvětluje Ondřej Homolka, který sochy dováží. Díky internetu dnes ale můžete získat zajímavé dílo z kterékoliv části světa. Jednou z možností jsou i bronzové skulptury inspirované indiánskou kulturou od Kanaďana Daniela Kloce, který se nechává ovlivnit i svými východoevropskými kořeny.
Aby dvojice architektů dokázala pro klienta navrhnout dobrý rodinný dům, musí poznat jeho zvyky. Hned od počátku je nutné najít vodítko pro materiální, konstrukční i dispoziční řešení studie. V tomto ohledu oba architekti nezapřou svoji pedagogickou praxi na Fakultě architektury ČVUT v Praze: „Když za námi přijde klient, nejprve mu zadáme domácí úkol. To znamená, že nám napíše, co od domu očekává. Někdo chce hned po ránu vyběhnout bosý do trávy, někdo nemá rád barvy nebo dřevo, každý člověk je jiný,“ říká architekt Jan Tesař.
Ján Stempel v rozhovoru pro časopis Zlatý řez k tématu dodává: „Každý z členů rodiny vypracuje úkol samostatně, i děti, pokud už umí psát. Nesmí se opisovat, není nutné, aby se v přáních omezovali, můžou si i protiřečit – třeba ‚nemám rád červenou barvu, ale miluji cihly‘.“ Ohledně konstrukčního materiálu stavby mívají někteří klienti jasno, jindy si o řešení řekne místo samo. V případě domu „Nad rybníkem“ vychází stavba jednoznačně z charakteru staré rodinné usedlosti, do níž je zakomponována.
Na nejkrásnějším místě souboru starých budov stála stáj a uzavírala kompozici hospodářské usedlosti. Posazená nad rybníkem ze severní strany, slibovala krásný výhled do okolí přes koruny vzrostlých stromů. Havarijní stav stáje sice rozhodl o jejím zbourání, přesto se objem a forma stavení zachovaly. „Původní rozložení a jednoduchý tvar stavby byly natolik provázány s celkovým uspořádáním hospodářství, že určily vzhled novostavby. Bylo by škoda narušit kouzlo místa, když z něj bylo naopak možné těžit ve prospěch domu,“ říká architekt Tesař. „Ze staré stáje zůstala jen opěrná pískovcová zeď, která se znovu vystavěla a dnes tvoří podstavec celého domu.
Ze strany od rybníka byl zachován i malý sklípek přístupný ze svahu. Zdí se pozemek znovu zpevnil a na základové desce pak vznikla jednoduchá stavba. Její poloha si řekla o úpravu, která v původní konstrukci chyběla – z objemu stáje se vykonzolovala terasa s výhledem na rybník.“ Dřevěná paluba lehce stíněná listovím stromů dnes slouží jako venkovní jídelna, s pevnou půdou ji spojuje dřevěná podlaha ochozu. Přirozené zastínění listnáčů v zimě mizí a jižní slunce znamená pro interiér velké tepelné zisky. Silné propojení vnějšího a vnitřního prostoru zajišťují posuvná velkoformátová okna, jež dovolují lehce přenést jídelní stůl ven na terasu či na několika místech vyjít ven na ochoz vedený ze tří stran po obvodu domu.Příroda za velkoplošným prosklením se i za špatného počasí stává nedílnou součástí života rodiny.
Dům vznikl jako praktické bydlení s ohledem na budoucí stáří, proto je hlavní obytná plocha koncipována do přízemí. Kompletní byt s otevřeným prostorem, šatnou, ložnicí a koupelnou skýtá veškerý potřebný komfort pro manželskou dvojici. „Investoři počítají s tím, že se zde bude celá rodina scházet, a tak je přízemí vybaveno velkým jídelním stolem a podkroví poskytuje prázdninové ubytování se zázemím pro děti i vnoučata,“ dodává Jan Tesař. 
Extrémní zátěžová odolnost bez vzniku otlaků, stálobarevnost, dlouhá životnost, příjemný povrch pro chůzi a tichá akustika patří mezi další přednosti. V nabídce je široká škála dekorů a formátů, prodává se v rolích i dílcích. Má vrstvenou strukturu o tloušťce 2,5 mm, až na výjimky se pokládá lepením, s možností umístění na podlahové topení i do vlhkých prostor. Wineo® PURLINE je hygienická krytina, vhodná do obytných prostor, škol a školek, zdravotnických zařízení, fitness center, hotelů nebo obchodů.
Krytina je extrémně odolná (třída zátěže 23/34/43), nevadí jí vlhkost, chemické ani mechanické vlivy na podlaze (až na výjimečné případy) nezanechávají žádné stopy. Díky vysoké UV odolnosti nedochází i přes vystavení slunečnímu záření k blednutí dekoru. Kompaktní polyuretanový povrch krytiny se velmi jednoduše a rychle udržuje hygienicky čistý. Použít lze všechny běžné čistící i dezinfekční přípravky. Většinu běžných skvrn (pero, víno) bez problému odstraníte. Ani v komerčních silně zatěžovaných prostorech není nutné na krytinu nanášet počáteční ochrannou vrstvu.
Široké využití
Možnost výběru
Čistota, ale hlavně pohodlí
Významnou technickou inovací je automatizované přikládání paliva z násypky, některé kotle se dokonce umí „nadechnout“ podle momentální potřeby (ventilátory urychlují či tlumí spalování) a pak už si samy udržují nastavený výkon. „Automatický“ kotel sice z peněženky vytáhne 40, 50 i více tisíc, ovšem při průměrné životnosti zařízení (pouze kotle) 20 či 30 let a při průměrné roční úspoře paliva mezi 5 až 8 tisíci korun se investice vrátí zhruba za tři až čtyři roky. 
Realizace zahradních úprav proběhla před třemi roky, ihned po dokončení stavby domu. Zajímavě řešený přízemní 
Přestože byla zahrada osázena teprve před dvěma lety, působí přirozeně a vzrostle. Důvodem je částečné akceptování původní 
Ložnice má své místo v klidové zóně bytu, pokud možno mimo ruch společného obývacího prostoru a hluk z ulice. Jde o výsostně intimní území, kam nechodí návštěvy a často ani naše děti. To však neznamená, že bychom ji měli při zařizování interiéru opomíjet. Právě naopak – relaxace a zdravý spánek jsou pro nás čím dál důležitější.
