Skip to content

Blog

Podlahové zásuvky: konec prodlužovacím šňůrám

Pokud nechcete zakopávat o kabely, musíte elektroniku nebo spotřebiče umístit někde poblíž zásuvky. Podlahová zásuvka ale hravě zvládne dovést elektřinu tam, kde je jí zapotřebí. Třeba doprostřed pokoje.

Designové podlahové zásuvky, z nabídky společnost Stakohome Network s.r.o., jsou vhodné jak do bytů a rodinných domů, tak do zajímavých a luxusních objektů i komerčních prostor. Díky materiálům, ze kterých jsou podlahové krabice vyrobeny, je možné je instalovat i do blízkosti podlahového topení. Víko lze elegantně přiklopit i při zapojení kabelů.

Podlahová krabice pro dvě zásuvky, která se „ztratí“ v každém interiéru.

Podlahová zásuvka interiér STAKOHOME.

Podlahové zásuvky pro interiér

Uvnitř bytů, domů, kanceláří se zásuvky v podlaze využívají hlavně k přivedení elektrické energie do míst, kam by ji jinak musela vést prodlužovací šňůra. Podlahové krabice pro zásuvky mohou být v různých designech i provedeních, esteticky i funkčně umí vyhovět každému zákazníkovi. Vybavení, tzn.počet a druh zásuvek závisí čistě na jeho přání. Vedle elektřiny je možné pojmout i zásuvky typu TV-SAT, PC, HDMI, AUDIO nebo jiné zásuvky. Zákazníci umisťují podlahové zásuvky typicky například pod stůl, u sedací soupravy nebo k volně stojící světelné lampě či reproduktorům.

Podlahová zásuvka interiér STAKOHOME.

Do víka podl.zásuvky je možné vložit jakákoli podlahová krytina do tloušťky 15mm

Podlahová zásuvka interiér v žádném případě nezkazí. Víko zapuštěné podlahové krabice lze překrýt krytinou dle potřeby, snadno tak splyne s dřevěnou podlahou, dlažbou, linem či kobercem. Krabice v podlaze v sobě naopak ukryje zásuvky a samotné propojení.

Podlahová zásuvka interiér STAKOHOME.

Díky překrytí víky potřebnou krytinou se stane podlahová zásuvka v interiéru téměř neviditelná

Do zvláště namáhaných interiérů, lze umístit i odolné provedení podlahové krabice. Po jejím víku lze dokonce bez újmy přejíždět i velmi těžkými předměty.

Podlahové zásuvky pro exteriér

V exteriéru je vybavení podlahových zásuvek, podobně jako u interiérových variant, plně závislé na požadavcích zákazníka. I zde se můžeme setkat s požadavkem na datovou zásuvku, reproduktorovou nebo TV. Umístit zásuvku můžete například na terasu, kde slouží k připojení přenosného počítače, volně stojícího světla nebo grilu.

Nástavec se zásuvkou STAKOHOME.

Venkovní podlahovou zásuvku je možné dočasně opatřit nástavcem proti vniknutí vodě.

Exteriérová podlahová zásuvka může být skryta např.pod trávníkem, připravená na sekačku nebo jiné zahradní nářadí, případně pro dekorativní osvětlení. Zásuvky není problém umístit ani do vjezdů nebo garáží (tzn.že odolají i pojezdům osobními vozidly). Oproti interiérovým zásuvkám se venkovní podlahové zásuvky vyznačují odlišnou konstrukcí, s krytím IP67 (vodotěsné), které zabraňuje vnikání nečistot a vody do prostoru krabice.

Podlahová zásuvka exteriér IP67 STAKOHOME, zahrada.

Venkovní zásuvka s dostatečným krytím (IP67) proti vodě nebo prachu.

Instalace podlahových zásuvek je snadná a jejich údržba nenáročná.

Přijďte se podívat a nechte si všechny výhody předvést v praxi. Rádi Vám poradíme s výběrem toho nejlepšího řešení.

Podlahové zásuvky, zabudované přímo v podlaze, jsou k vidění v showroomu společnosti Stakohome Network s.r.o., na adrese Aloisovská 934/8, Praha 9 – Hloubětín.

Další informace na www.podlahove-zasuvky.cz, tel: 226 517 522, mobil: 776 780 378

Kontakt
Stakohome Network s.r.o.

www.podlahove-zasuvky.cz

Inspekce rodinných domů

V Evropě už podobný servis prakticky nepřekvapí, patří k vyhledávaným a ceněným službám. U nás je zatím tato služba v plenkách, nicméně od roku 2013 vznikne (?!?) povinnost vybavit prodávaný dům průkazem energetické náročnosti budovy (PENB) a pak se inspektoři budou mít co ohánět. Kromě zmíněné energetické spotřeby však inspekce nemovitostí pomůže odhalit i spoustu konstrukčních a provozních vad, nedostatků a nedodělků.

Co musí inspekce splňovat

Aby měla inspekční činnost význam a přinesla kupujícímu konkrétní výsledek, musí splňovat určitá kritéria a musí ji provádět zkušený odborník s dostatečnou praxí v oboru stavebnictví. Inspektor by vždy měl být absolutně nestranný (bez vztahu s prodávající realitní kanceláří či se stavební firmou, která nemovitost postavila nebo rekonstruovala). Při inspekci by se měla dotyčná osoba zaměřit na hodnocení stavu zásadních a důležitých nosných konstrukcí v souladu s příslušným stavebním zákonem a souvisejícími normami a vyhláškami. Výsledkem inspekce by měla být závěrečná, laikovi srozumitelná zpráva s upozorněním na závažnost nalezených vad a návrhem nutných oprav.

Přesný integrační zvukový analyzátor tradičního výrobce zvukoměrné techniky fi rmy Norsonic.Díky této zprávě si pak potenciální klient může udělat alespoň orientační představu o dalších potřebných nákladech na sanaci a opravy vad a může pak s prodávajícím věcně diskutovat o konečné ceně nemovitosti. Inspekce se dnes pomalu stává žádanou záležitostí a od příštího roku snad bude i naprosto běžnou a samozřejmou součástí prodeje či koupě nemovitostí. Dosavadní praxe ukazuje, že velká část kupujících právě díky odbornému posudku (např. projekt Nemopas) vyjednala výhodnější cenu prodávaného domu nebo bytu. „Očekávám, že zhruba do pěti let bude odborné prověření případných vad objektů běžnou součástí prodeje nemovitostí, podobně jak je tomu například v USA,“ doplňuje vedoucí projektu Ing. Ctibor Hůlka.

Co je součástí inspekce

Tvůrci projektu Nemopas působí v oblasti posuzování vad staveb patnáct let. Inspekce nemovitostí je na českém trhu k dostání v různých podobách a kvalitě a projekt si klade za cíl vytvořit standardy a metodiku tak, aby výsledky prověrek od různých znalců byly srovnatelné a pro laika srozumitelné. Nemopas nabízí unikátní metodiku prověření nemovitosti včetně použití nejmodernější techniky. Jako jediný u nás zajišťuje certifikaci, která sestává ze sedmi základních činností:

◗ statické posouzení◗ hydroizolace  ◗ PENB (zmiňovaný průkaz) ◗ hlukové posouzení ◗ prověření plnění bezpečnostních, požárních a hygienických požadavků ◗ posouzení stavu povrchů podlah, stěn apod. ◗ stav TZB (instalace, rozvody atd.).

Více článků z rubriky STAVBA na www.dumabyt.cz.

Jak se „šmejdí“ po domě

Akustická měření sledují vzduchovou nebo kročejovou neprůzvučnost mezi místnostmi a orientačně i hluk ze zdrojů uvnitř a vně domu (měří se ve dvou místnostech podle požadavků objednatele a podle doporučení, k nejčastějším zdrojům hluku patří kromě hlasů a kroků přístroje jako ventilátory, kotle, čerpadla apod., zvenčí pak doprava nebo blízkost nějakého provozu nebo výroby). Blower- -door test je pak schopen i v relativně dobře tepelně izolovaných objektech odhalit všechny netěsnosti obvodového pláště nebo střechy budovy, ve spojení s termovizním měřením při udržovaném podtlaku vypátrá i zdánlivě nepodstatné skuliny (stanovení průvzdušnosti obalových konstrukcí zahrnuje měření intenzity výměny vzduchu zařízením podle ČSN EN 13829 při tlakovém rozdílu 50 Pa mezi interiérem a exteriérem).

Pomocí moderních přístrojů a technologií se na získaných termosnímcích (dvojrozměrné termogramy tepelného pole) objeví místa, kudy z domu uniká drahé teplo. Kompletní termovize pomůže odhalit chybné uložení a efektivnost tepelné izolace, místa tepelných mostů a dalších „únikových cest“, čímž vlastně naznačí, na co se zaměřit a předejít tak poškozování stavby vlivem skrytých vad.

ENERGETICKÁ STUDIE

Jde o komplexní zhodnocení mož ných energeticky úsporných opatření. Na základě výpočtového modelu je stanovena účinnost jednotlivých navržených opatření, jejich cenová náročnost a výsledný ekonomický efekt včetně ekonomické návratnosti. Výsledkem studie je doporučená kombinace nejvýhodnějších opatření k realizaci. Součástí studie je vystavení energetického štítku a průkazu energetické náročnosti budovy (o PENB jsme se už zmiňovali, od 1. 1. 2013 by měl být při prodeji a pronájmu nemovitostí povinný).

Jednoznačný užitek

Vše uvedené slouží jako podklad pro ocenění nemovitosti s vyčíslením nákladů na sanaci vad a nedostatků. V rámci ocenění nemovitosti klient získá jak administrativní, tak i cenu tržní. Cena administrativní (zjištěná) se podle zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku v platném znění a příslušných prováděcích vyhlášek, používá hlavně pro daňové účely (daň z převodu nemovitosti, dědická, darovací). Cena tržní (znamená obvyklá) se používá při vypořádání spoluvlastnictví, pro peněžní ústavy při zřizování hypotečních úvěrů. Může také sloužit jako cena výchozí pro stanovení kupní ceny nemovitosti. Zbývá pouze dodat, že tohle všechno pochopitelně není zadarmo. Cena inspekce se u běžného rodinného domu pohybuje od deseti tisíc korun.

text: Petr Saulich, foto: archiv firem a redakce

Zažehněte zahradní grily

Zahradní krb Inca je výjimečný neobvyklým designem. Mírně zaoblené linie a netradiční provedení nerezové krbové střechy zaujmou především ty, kteří hledají krb vhodně doplňující moderní architekturu. Povrch má bílošedý nebo terakota, grilovací plocha 50 x 38 cm, hmotnost 490 kg. K doplňkům patří základová deska, odkládací dřevěný stolek a polička, grilovací jehla s nosičem, otočný držák, závěsný rošt, bio rošt, koš na boční grilování, souprava ražniči nebo košíky na drůbež.

Stolní porcelánový

Držadlo, rošt i porcelánovou nádobu je možné mýt v myčce.grilu o průměru 30 cm budete grilovat přímo na stole, použít můžete třeba vhodně tvarovanou nerezovou obracečku. Držadlo, rošt i porcelánovou nádobu je možné mýt v myčce.

S odkládacími plochami v přízemí i patře

Elegantní smaltovaný gril Colombo je vybaven kolečky, která usnadňují transport na příhodné místo, a praktickými kovovými postranními odkládacími deskami, na něž můžete položit všechny potřebné ingre­dien­ce a kuchyňské nástroje. Průměr grilovací plo­chy je 52 cm.

Pohodlí nade vše

Komfortní přípravu večeře si užijete s One-Touch® Deluxe, černým kotlovým grilem.Komfortní přípravu večeře si užijete s One-Touch® Deluxe, černým kotlovým grilem s grilovací plochou o průměru 57 cm. Má dva pracovní stoly z duroplastu vhodné k přípravě a odkládání pokrmů i držák pro pohodlné odložení poklopu. Weber® One-Touch® systém umožňuje snadné čištění a odvětrávání, integrovaný teploměr v poklopu kontroluje teplotu, velký popelník zachytává horký popel. Součástí grilu je také dávkovač briket.

Gril à la fondue bez dýmu

S grilem Amica si užijete grilování bez obav z nepříjemného kouře nebo zápachu.S novinkou – grilem Amica – si užijete grilování bez obav z nepříjemného kouře nebo zápachu. Vzniku dýmu zabrání speciální dřevěné uhlí s bambusovým základem a gelový podpalovač originálního složení. Při venkovní přípravě lahůdek dobře poslouží grilovací mřížka, v interiéru využijete grilovací ploténku. Amica se hodí pro grilování menších špízů, mas, ryb nebo zeleniny. Stolování s ním připomíná klasické fondue, kdy si při „vaření“ užíváte společnosti.

­text: Šárka Drbohlavová, foto: archiv

VIDEO: Montáž nízkoenergetického domu ELK

Prohlédněte si prezentační video společnosti ELK s.r.o., která patří do rakouského holdingu ELK, který je evropským lídrem v oblasti montovaných dřevostaveb.
Ve videu nahlédnete do výroby montovaných domů. Navštívíte vzorové domy ELK v ČR a shlédnete montáž nízkoenergetického domu.
(komerční prezentace)

Holčičí pokoj se skluzavkou

Podkrovní místnost o rozměrech 5,30 x 2,80 metru má z jedné strany mírně zešikmenou stěnu, okno na kratší straně a dveře na delší straně umístěné zhruba ve třetině blíže k oknu. O nové omítky včetně elektroinstalace a výmalbu se postarali tatínek a dědeček Sofie.

MAJITELÉ

Malá slečna Sofie (5 let) dorostla do věku, kdy potřebuje mít u babičky a dědy vlastní pokoj. Má ráda červenou a růžovou barvu.

Na této proměně designérka spolupracovala se svou dcerou Zuzanou Kuttlerovou. „Vyhovuje nám pracovat ve dvou, máme poměrně společné vidění a doplňujeme se,“ vysvětluje. „Každá přijde s nějakým nápadem a druhá ho buď rozvine, nebo zcela zavrhne. Tak se také postupně zrodila vestavba skříně a postele.“Babička měla požadavek na dostatečný úložný prostor, malá slečna si přála růžovočervený pokojíček se skluzavkou a velkým srdcem na stěně. Marta se Zuzanou dospěly k závěru, že nejlepším řešením bude soustředit všechny požadované funkce na co nejmenší plochu, tak aby co největší část podlahové plochy zůstala volná.

! Prohlédněte si on-line NEJVĚTŠÍ KATALOG RODINNÝCH DOMŮ !

V prvotním návrhu byly otvory o trochu větší, ale tatínek znejistěl, že by dívenka ve výškách mohla provozovat artistické výkony, takže nakonec jsou menší.Vznikl jakýsi monolit, prostorná třídílná skříň o rozměru 200 x 60 x 150 cm, nad ní lůžko o velikosti 200 x 90 cm přístupné po schodech, které zároveň skrývají úložné boxy na hračky. Lůžko je netradičně místo zábradlí odděleno stěnou, která ho zcela odděluje od ostatního prostoru, ale zároveň díky otvorům a policím zůstává stále možnost kontaktu. Otvory ve stěně měly mít hlavně začišťovací funkci (zakrytí vyřezaného otvoru), ale nakonec se staly jednou z dominant.

text: Edita erbsová, foto: Petr Hrubeš

Barva dává domu život

Důvodů, proč máchat štětcem, ohánět se zednickým hladítkem nebo tahat váleček je spousta. Pomocí barev lidé označují své území, odlišují se, názorně demonstrují vlastní estetické cítění a zkrášlují své životní prostředí. Obecně vzato pak barva jako nátěrová hmota také prodlužuje životnost stavby, působí jako účinná zbraň proti škůdcům i povětrnostním vlivům a v mno­ha ohledech dokonce chrání lidské zdraví.

Více dřeva, více starostí. Životnost moderních nátěrových hmot se však počítá na léta.Alchymie na paletě

Kdysi jsme se ve fyzice učili, že spektrum má sedm základních barev. Existuje prý na to dokonce mnemotechnická pomůcka: „Čenda oznámil, že zítra máme i fyziku“. První písmena jednotlivých slov zde označují červenou, oranžovou, žlutou, zelenou, modrou, indigovou a fialovou. Osmá, tzv. „barva kouzel“ okarína existuje jedině v zeměplošské sérii fantastických knih britského spisovatele Terryho Pratchetta.

Pragmaticky vzato je barva jako taková především důležitou stavební pomůckou. Používá se v exteriéru i v interiéru, k ochraně kovu, dřeva, betonu, zdiva, omítek, fa­sád, střešních krytin a dokonce i na sklo, keramiku, kámen, plasty… Naprostá většina natěračských, lakýrnických i malířských činností se odehrává od jara do podzimu a patří k pracím, které chataři, chalupáři a majitelé domů často zvládají svépomocí. K tomu však musí mít alespoň základní přehled o používaných hmotách i o technologii práce s nimi.

! Prohlédněte si on-line NEJVĚTŠÍ KATALOG RODINNÝCH DOMŮ !

Nátěry dřeva v exteriéru

Pravděpodobně nejčastěji ošetřovaným a udržovaným materiálem v exteriéru je dřevo. Nátěr je nejrozšířenějším a nejpoužívanějším způsobem ochrany, z hlediska životnosti ovšem patří k nejproblematičtějším. Dřevo v neustálém kontaktu s vlhkostí a při styku s vodou pracuje, je náchylné k napadení mikroorganismy a dřevní hmotu degraduje i sluneční záření. Aby toho nebylo málo, je zde ještě jeden problém – na rozdíl od kovu, který v závislosti na teplotě disponuje rovnoměrnou roztažností, dřevo vzhledem ke své stavební struktuře vyžaduje mnohem větší pružnost nátěru. V minulosti se na dřevo prakticky výhradně používaly olejové (fermežové) barvy, které posléze nahradily syntetické (alkydové) nátěry. Dnes jsou v kurzu především vodou ředitelné nátěrové hmoty. Jejich nespornou předností je podstatně větší průtažnost a hlavně delší životnost.

Primalex si většina lidí spojuje především s výmalbou interiéru. Stejnou značku však nesou i dekorativní nátěrové hmoty a průmyslové barvy.Na domě, v jeho okolí a v zahradě najdete spoustu dřevěných prvků, zasluhujících zachování přirozeného vzhledu a pů­vabu. Je škoda překrývat nádherně vykreslená léta barevným nátěrem, a pro­to se doporučuje použít spíše nátěry bez­barvé. Patří k nim třeba silnovrstvé venkovní, vodou ředitelné, lesklé, pololesklé nebo matné laky, vhodné na palubkové obklady stejně jako na zahradní nábytek, ploty a mnoho jiných ploch. Tyto nátěrové hmoty (lak se ředí s vodou v po­měru 2 : 1) se nanášejí štětcem, lze je však aplikovat i pneumatickým stříkáním na suchý a dobře vybroušený podklad.

Po zaschnutí se přebrousí a nátěr se stejným způsobem opakuje v několika vrstvách. Rozhodně nelze opomenout použití krycích venkovních barev, které při vhodné kombinaci mohou vytvořit půvabné kontrasty. Vždyť dřevo není jen vynikajícím konstrukčním materiálem, ale také významným a nepřehlédnutelným dekorativním prvkem.

Technika malování

◗ Malujte za denního světla v rozmezí teplot uvedených na obalu (odpovídající teplotu mají mít i stěny a také barva), po­zor na extrémní vlhkost vzduchu!
◗ Nejdříve se maluje strop, pak postupujte od okna ke dveřím, následnou vrstvu nanášejte až po mírném zaschnutí předchozí vrstvy.
◗ Tloušťka vrstvy nanášené barvy a počet vrstev se přizpůsobuje podkladu (hladký povrch potřebuje méně barvy).
◗ Pro první nátěr (štětkou) barvu zřeďte více a malujte kolmo ke světlu, pro druhý je lepší neředit vůbec a přetírat jedním směrem ve směru dopadajícího světla.
◗ Štětku namáčejte přibližně z 1/3, neroztírejte křížem a z nátěru tzv. vyjíždějte.
◗ Práce válečkem je rychlejší, musíte však zvolit správný typ. Při ponechání starších vrstev malby může dojít k nabalování a slupování barev až na podklad.

Leze, leze po železe

Dětské říkadlo se v daném případě týká úhlavního nepřítele všech majitelů nemovitostí – koroze. Rez totiž nepoškozuje pouze povrchovou strukturu kovových prvků, ale má tendenci proniknout i hluboko do struktury materiálu. Prvním krokem, základem budoucí trvanlivosti (o ni přece v podstatě jde) nového nátěru, je tedy odstranění rzi. Nejefektivnějším způ­sobem je samozřejmě použití tryskací vzduchové pistole, ale stejně účinné, byť pracnější, je odstranění hrubých nánosů rzi pomocí brusného kotouče, ocelové stěrky, kartáče a smirkového papíru.

Mechanicky se tak zároveň odstraní i zbyt­ky starého nátěru a zdrsní se povrch pro nanesení nátěru nového. K choulostivým místům patří svary a spoje. Trh nabízí také spoustu chemických prostředků, tzv. odrezovačů. Existují oplachové a bezoplachové přípravky (například odrezovač Synkor z Pragochemy), praxe však ukazuje, že ošetřený povrch je lépe vždy opláchnout, odmastit vodou se saponátem a na­konec jej vytřít dosucha.

Ředidlo z kohoutku

Univerzální, vodou ředitelné barvy se dnes vyrábějí nejen na dřevo, ale i na kov a další materiály. Při volbě krycího nátěru samozřejmě rozhoduje především jeho odolnost proti poškození a estetické hledisko. V současné době se od prodeje chu­dičkého základního sortimentu přechází k automatizovanému míchání barev na zakázku. Přidáním nezbytných „ingredien­cí“ (zejména pigmentů) se tak doslova na počkání namíchá libovolný odstín. Proces je řízen automaticky s dokonalou pamětí, což v případě potřeby garantuje stejnobarevnost odstínu dříve namíchané barvy.

Firma Český Caparol například nedávno rozšířila svoji síť vzorkoven, kde je k dispozici kompletní systém s názvem Co­lorExpress. Moderní zařízení se skládá z dávkovače, míchače barev a analyzátoru barev. Jedná se o počítačem řízený míchací systém pro fasádní i vnitřní barvy, pro omítky, podlahové nátěry, nátěry na beton, anebo i laky a lazury. Je schopen docílit více než milionu barevných odstínů. Podobně chytré „šejkry“ dnes slou­ží prakticky všem významným tuzemským i zahraničním výrobcům.

Pasty, tmely, omítky

Dřevěné prvky krovů je třeba kvůli zvýšené vlhkosti chránit proti plísním a škůdcům.Rodinný dům představuje i spoustu starostí s údržbou jeho vnější obálky. Nátěry fasád přitom zdaleka nejsou jen estetickou záležitostí, chrání zdivo, izolace a omít­ky před povětrnostními vlivy, ze­jména před působením vody. U novostaveb je to jednodušší, tam se venkovní nátěr aplikuje v přímém souladu s po­užitými stavebními prvky a materiály. Horší je to při rekonstrukcích starších budov, kde je třeba volit finančně, časově i technologicky náročnější postupy. Počínaje sanačními omítkami s nátěrem silikátovou nebo silikonovou fasádní barvou. Předchozí oprava omítky, případně poškozeného zdi­va, spár a trhlin je na­prosto nezbytnou nutností, žádající si řemeslný fortel a zkušenosti. Práce s disperzními barvami je závislá na počasí.

Bezprostředně po dešti, v silnější mlze a zvlášť v mrazu je proto vhodné vyčkat několik dní. Většina fasádních barev nesnese teplotu nižší než 10 oC a vyšší než 30 až 35 oC. Samozřejmostí je tudíž dodržení pracovních podmínek uvedených na etiketě balení. Prudké sluneční světlo má za následek příliš rychlé vysychání povrchu nátěru, pozdě večer by zase na ploše mohla ulpět rosa. Kvalitativně nová kritéria ve fasádní technologii přináší fasádní barva CarboSol, omítka CarboPor nebo armovací hmota Carbon­Spachtel s karbonovými vlákny, zabraňujícími mechanickému a termickému po­škození. Nová generace barev ještě navíc využívá sluneční energii k čištění fasády.

Více článků z rubriky STAVBA najdete na www.dumabyt.cz.

Ekvilibristika na štaflích

Léto je vhodným obdobím k malování interiérů. Mimo zútulnění obytného prostoru slouží třeba k dezinfekci, eliminaci plísní a zamaskování vrásek. Moderními výrobky se dnes dají snadno natírat současně stěny, povrchy dřevotřískových a sád­rokartonových desek a dokonce ta­pety.

Za klasiku je stále považována bílá barva na stropech (mimo jiné prosvětluje, tedy šetří na umělém osvětlení a dá se snadno přemalovat), působí ovšem poněkud chladně. Trendem jsou teplejší barevné kombinace sytých pastelových barev. Teplé barvy působí vesele, lehce, povzbudivě, rozšiřují a oživují místnost a jsou proto vhodné do pracoven, jídelen a dětských pokojů. Studené barvy vyhovují lidem, kteří mají rádi čisté, jasné a svěží prostředí. Používají se zejména v kuchyních, koupelnách a pracovnách Tmavé odstíny barev uklidňují. Působí noblesně a věcně, ale ohraničují a zužují prostor.

Můj dům doporučuje

◗ K nátěrům nových, nenatřených oken nebo dveří a dalších dřevěných povrchů se hodí například silnovrstvý lazurovací Telux V 1620 (Barvy Tebas).
◗ Vodou ředitelný lak odpuzuje vodu a současně umožňuje difuzi vodních par (reguluje vlhkost dřeva), má výbornou přilnavost, rozliv a zůstává trvale pružný.
◗ Obsah UV absorberu a speciálních látek současně chrání dřevo před účinky ultrafialového záření.
◗ Doporučuje se především k nátěru měkkých dřevin (borovice, smrk).
◗  Vyrábí se ve dvou variantách – pro nanášení vysokotlakým bezvzduchovým stříkáním a pro nanášení štětcem.

Z nových dveří lze bez problému vykouzlt staré i pomocí speciálních lazurovacích nátěrů a laků.Modrá působí uklidňujícím dojmem

Nejlépe sluší velkým místnostem a rozlehlým prostorům. Nebraňte se kombinacím. Nejimpulzivnější barvou je oranžová, následuje žlutá, červená, zelená, pur­purová, modrá, zelenomodrá a fialová. Impulzivně bohaté barvy jsou vhodné na malé plochy, chudé barvy pak můžeme použít i na plochy velké. Například modrá barva působí uklidňujícím dojmem, používá se v ložnicích a místnostech určených k odpočinku. Hodí se k ní žlutá, červená i oranžová.

Barva je jedna věc, kvalita díla druhá. Stěny každopádně vyžadují dokonalé štuky s kvalitní povrchovou úpravou. Výsledný efekt rovněž závisí na nanášecí technice, což se neobejde bez určitých zkušeností řemeslníka.

text: Petr Saulich, foto: archiv firem a redakce

Stroje pro terénní úpravy zahrady

Pro většinu lidí je základní otázkou: „Kolik to bude stát?“ a „Kdy to bude hotové?“ Tato rovnice o dvou neznámých má více řešení, ale to nejžádanější zní vždy takto: co nejlevněji a nejrychleji.

Kdy se stroj vyplatí

Doprava velkých a hmotných materiálů na zahradu vypadá dramaticky, ale když se vše pohlídá, není to velký problém. Na obrázku Tatra vysypává žulové balvany na trávník a plastové zatravňovací rošty. Pokud pod kameny položíte alespoň nějaké desky a trámky, obejde se i taková akce bez větších škod. Počítejte ale s tím, že auto váží 10 tun a náklad dalších 10–15 tun. Díky velkému počtu kol se váha dobře rozloží, podmínkou je však suché počasí.V prvé řadě je třeba si ujasnit, zda je zásah do terénu natolik zásadní, aby se mechanizace opravdu vyplatila. Také je dobré se zamyslet nad tím, jestli stroj neudělá více škody než užitku, zvlášť když je na pozemek špatný přístup a je nutné přejíždět přes hotové zpevněné plochy nebo udržovaný trávník.

Pokud rádi obětujete víkend a ještě si chcete vylepšit i svoji fyzickou kondici, pak se dejte do díla vlastními silami. Pro dnešního silně zaměstnaného člověka je ale výše zmiňované dilema celkem jasné: Mechanizace se vyplatí za normálních okolností již i na relativně menší akce. Nejdražší je totiž lidská práce a čas! Malý a výkonný stroj, který stojí na hodinu 600 až 800 Kč, udělá určitě více práce nežli 5 až 8 „levných“ dělníků za stejnou dobu. Shrnuto: Cenově se mechanizace často vyplatí již na jednu až dvě hodiny práce.

! Prohlédněte si on-line NEJVĚTŠÍ KATALOG RODINNÝCH DOMŮ !

Jaký stroj vybrat

Druhou důležitou otázkou je výběr vhodného stroje pro tu kterou činnost. Ačkoliv to zní nelogicky, je ověřeno, že speciálnější stroje jsou většinou vhodnější než ty univerzální, které mají několik funkcí v jednom. Oblíbenost těchto „všeumělů“ je neopodstatněná, v zemích na západ od nás je tomu jinak. Například pro výkop pro kanalizaci je vhodnější malý 3t bagřík na gumových pásech než 7t těžký kolový traktor: je nejen lehčí a menší, ale také obratnější, dokáže přejet „rigol“, je široký jen 1 m a celý se otočí „na pětníku“. Rozdíl je ještě markantnější, když je ještě ke všemu mokro.

I do velmi malých zahrad se vejde minibagr, kterému stačí pro průjezd jen 1 m. Je až neuvěřitelné, kolik práce udělá tak malý stroj.Doprava na místo

Při kalkulaci ceny je třeba vidět nejen práci samotnou, ale i nutnost dopravy stroje na místo a zpět, což také něco stojí. Proto se nejprve porozhlédněte v nejbližším okolí po firmě, která je zaměřena na terénní úpravy a má dostatečný výběr mechanizace. Malé stroje se vozí na nákladních autech nebo přívěsech. Nákladní auto se pak často využije i na odvoz nebo dovoz potřebného materiálu, jako je vykopaná zemina, drť, substrát, mulčovací kůra apod.

Velké kolové „traktorbagry“ se na místo činu většinou dopravují po vlastní ose, což je při jejich rychlosti další citelný náklad pro konečnou cenu. Proto se vyplácí až při větších a dlouhodobějších akcích.

Stroje pohybující se na pásech

Doprava malých strojů je rychlá a efektivní, proto se vyplatí i na menší akce.Výběr vhodného stroje je také závislý na druhu a náročnosti práce, kterou má vykonávat. Pro hrubé úpravy – jako je bagrování a přemísťování větších objemů zeminy – stačí i univerzální stroj. Pro fajnovější modelování jsou ale lepší speciální stroje, které díky menší váze neutuží vrchní vrstvu zeminy, dokážou se vyšplhat do většího svahu a mají mnohem větší manévrovatelnost. Obecně se dá říci, že nejlepší výsledky vykazují stroje pohybující se na pásech, protože svou váhu rozloží na velkou plochu.

Více článků z rubriky ZAHRADA na www.dumabyt.cz.

Těžké předměty

Řez plánovaným terénem (béžová plocha) dobře vypovídá nejen o složitosti takové akce, ale i o množství materiálu, který je třeba odebrat – červená čára značí původní terén.Samostatnou kapitolou je doprava a umístění hmotných a velkých předmětů na zahradě. Jde především o balvany, skořepiny bazénů, prefabrikované jímky a šachty apod. Pro tyto účely je nejen vhodné, ale často nutné zvolit autojeřáb. Tyto stroje jsou rozděleny podle toho, kolik tun materiálu uzvednou. Začíná to u menších strojů o nosnosti 5 tun a končí u superjeřábů o nosnosti 50 a více tun.

Schopnost zvednout udávaný počet tun se ale počítá na nejkratší délce ramene a s rostoucí délkou (pokud má nástavec nebo teleskopické rameno) nosnost rapidně klesá. Například jeřáb o nosnosti 50 tun unese při vysunutém rameni (40 m) na konci už jen 5 tun! Nestačí tedy vědět, jakou váhu je třeba zvednout, ale zrovna tak důležitý je i údaj o vzdálenosti od jeřábu.

text, foto a kresba: Jiří Prouza

Geometrie břitu a broušení nástrojů

Tvar břitu (odborně geometrie břitu) má pro správnou pracovní funkci nástroje kardinální důležitost. Břit je tvořen dvěma plochami, plochou čela a plochou hřbetu (u břitů jednostranných) nebo dvěma čelními plochami (u břitů symetrických). U každého ostří rozeznáváme úhel hřbetu, který svírá rovina hřbetu s obráběnou plochou, úhel břitu (svírá ho čelo nástroje s plochou hřbetu) a úhel čela, který svírá plocha čela s rovinou kolmou k obráběné ploše.

Hrubé broušení dláta na kotoučové brusce, kde dochází ke srovnání ostří a odstranění případných zubů. Ostří je třeba průběžně chladit, aby nedošlo k jeho přepálení, popuštění a změknutí.Nesprávně zvolené řezné úhly mají vliv na otupení nástroje a zvýšení řezného odporu, což vede k větší námaze při práci s nástrojem. Například čím větší je úhel břitu, tím hůře nástroj vniká do obráběného materiálu, ale na druhé straně stoupá jeho pevnost a odolnost.

Pravidlem je, že pro řezání do měkčích materiálů volíme malé úhly břitu, pro tvrdé a houževnaté materiály volíme úhly břitu větší. Záleží také na druhu nástroje – pro škrabky, sekáče a některé vrtáky to může být i 90°, pro řezbářské nože a dláta to bývá mezi 20 a 30°.

Druhy ostří

Ostří ručních nástrojů dělíme na jednostranná (dláta, hoblíková železa) nebo symetrická (kuchyňské či řezbářské nože). Podle příslušného druhu ostří je třeba zvolit vhodný způsob broušení daného nástroje.

Broušení jednostranných břitů

Malá pásová bruska může dobře posloužit při formování tvaru ostří zejména při výrobě ručních nožů.nástrojům s jednostranně broušenými břity patří většina dlát, hoblíkových želez, pořízů či nožů do hoblovacích válců atd. Postup ostření takových nástrojů si můžeme rozdělit na čtyři základní fáze:

První fáze – hrubé broušení. Při něm jde o to, abychom upravili břit do požadovaného tvaru. Za tímto účelem je nejlepší použít kotoučovou brusku. Bruste zásadně proti ostří nástroje.

Druhá fáze – úprava geometrie břitu. V této fázi jde o docílení správných úhlů břitu a přímosti ostří, odstranění běžného opotřebení a drobných poškození břitu apod. Brousíme na obtahovacích kamenech menší zrnitosti a současně větší tvrdosti.

Více článků z rubriky STAVBA na www.dumabyt.cz.

Třetí fáze – obtahování. Toto je velmi důležitá fáze, protože jejím cílem je odstranění tzv. jehly, která zákonitě vzniklá během předchozího broušení navalováním broušeného materiálu po směru broušení. Dalším cílem je vytvoření minimálního poloměru zaoblení břitu, odstranění běžného opotřebení.

Obtahování je nutné provádět na kameni vlhčeném olejem (ne potravinářským). Nepřerušujte kontakt nástroje s kamenem, nástrojem pohybujte ve směru přibližně kolmém na ostří břitu a odklon od kolmice měňte střídavě na obě strany. Přitom vyvíjejte větší tlak při pohybu nástroje proti ostří.

Čtvrtá fáze – lapování. Cílem je obnovení nejvyšší kvality funkčních ploch břitu. Před lapováním musí být nástroj bezpečně zbaven jehly (viz třetí fáze). K lapování je nutné použít brusivo o nižší zrnitosti. Při lapování na měkkých podložkách, na kůži či gumě pohybujeme nástrojem zásadně proti ostří. Lapují se obě plochy břitu střídavě. Na kotoučích se lapují nástroje vždy po ostří.

! Prohlédněte si on-line NEJVĚTŠÍ KATALOG RODINNÝCH DOMŮ !

Ostření symetrických břitů

Pro brusné kotouče obecně platí, že čím tvrdší je broušený materiál, tím měkčí kotouč a naopakPro všechny nástroje se symetrickým břitem (většinou nože) půjde opět o čtyři základní technologicky odlišné fáze, s tím rozdílem, že nástroj brousíme po obou stranách břitu a broušené strany střídáme pokud možno co nejčastěji.

Ostření nůžek

Nůžky se brousí na čelní ploše břitu. Hřbetní plocha nůžek by při ostření měla zůstat nedotčena, neboť i velmi malé zaoblení hřbetní plochy vede ke ztrátě střihací schopnosti. Při broušení ve svěráku je vždy jedna polovina nůžek vybočena  špičkou proti brusiči. Proto buďte maximálně opatrní a volné části nůžek zabezpečte např. návleky z kousků plastových hadiček. U naostřených nůžek promažte spojovací čep.

Ostření seker

Sekery se brousí podobně jako nože. Pomocí pískovcového brusu obnovte geometrii, pak břit obtáhněte na dvouzrnném obtahovacím kameni.

text: Adam Krejčík, foto: archiv firem

Lustry a lampy dodají interiéru švih

Peak, také v bílé, cena 7 330 Kč (BOCONCEPT)Svítidla domodelují prostor a mohou tak zakrýt i případné malé nedostatky. Místnost jimi dokážete opticky zvětšit nebo naopak zmenšit, například snížit příliš vysoký strop. Působit mohou jako umělecký doplněk, který vytvoří vámi oblíbenou atmosféru. Zvlášť pro obývací pokoj platí, že je v něm třeba zkombinovat svítidla s různou intenzitou osvětlení. Soustavou nejrůznějších svítidel dobře osvětlíte celou místnost a můžete zvýraznit jednotlivé plochy a doplňky, například obrazy, sochy nebo vázy.

Více článků z rubriky INTERIÉR na www.dumabyt.cz nebo www.modernibyt.cz.

Výrazné i nenápadné osvětlení

Cloud, polyester, formovatelný a ohnivzdorný, cena od 9 400 Kč (Belux, dodává BULB).Vybírat si můžete ve škále od jednoduchého minimalistického designu až po ori­ginálně ře­šená svítidla. Tvarově ne­otřelá se hodí spíš do moderních interiérů, tradiční oblé tvary pak prakticky kamkoli. Všechny lampy, včetně těch sto­jacích, které musí být maximálně stabilní, si díky vynalézavosti de­signérů mů­žete pořídit až v téměř ne­uvě­řitelných tvarových variacích. Pokud si chcete vy­brat svítidlo osobitého stylu, ujasněte si zároveň, jaký má plnit účel. Zda má vynikat, nebo být sice zvláštní a krásné, ale zároveň diskrétní.

Pro dobré světlo

Design lampy by měl korespondovat s nábytkem a se stylem zařízení.
Interiéru nejlépe sluší lampy ve stejném designu.
Pokud si chcete pořídit nenápadné svítidlo, volte jednoduché tvary.
Svítidla by měla osvětlit všechna místa v místnosti, intenzivně ta, kde čtete nebo něco vytváříte.
Aby lampa vrhala široký kužel světla, měla by být umístěna v dostatečné vzdálenosti od osvětlované plochy, výšku svítidla nastavte tak, aby vás neoslňovalo.
Zvlášť v místnostech s vyššími stropy mohou funkci centrálního svítidla zastoupit rozměrné polohovací bytelné lampy.
Atmosféru pokoje dotvoří menší lampy a lampičky.

Kov kontra textil

Stropní svítidlo Morfeo, chrom + sklo, koupíte za 13 603 Kč (EGLO).Ať už nakonec zvolíte lampu extravagantní, nebo takovou, která doma vytvoří především útulno, vybírat můžete z vel­kého množství materiálů s rozmanitými povrchovými úpravami. Praktičtější jsou pochopitelně ty méně náchylné k poškrábání. Trendem zůstávají nadčasová kovově vy­hlížející svítidla v provedení matný hliník a chrom. Stále pevnou pozici mají lampy z mosazi nebo matného niklu, ale i další kovové povrchy. Velmi oblíbená jsou svítidla v kombinaci kov a sklo.

Tradičními materiály jsou sklo a také plast, do módy opět přišly lampy s textilními cylindry, z bavlny, polyesteru nebo třeba hedvábí. Rozhodně upou­tají přírodní materiály, jako je dřevo či kámen, případně inspirace klasickými tvary ve spojení s novodobými ma­teriály. Populární jsou jak retro modely, doplněné například textilními přívodními kabely, i velkolepé lustry, tak mo­derní futuristické lampy, představitelky in­dustriálního designu.

Světlo a barvy

Plochy červené, oranžové, žluté nebo hnědé vás zahřejí a budou se k vám zdánlivě přibližovat. Převaha studených barev, jako je modrá, zelená a bílá, má opačný účinek, svítidla se od vás jakoby vzdálí. Barvy lamp volte podle toho, jak na vás působí. Vliv barvy na prostor má být až na druhém místě.
Světlo ovlivňuje vnímání barev zařizovacích předmětů. Kromě přímého světla vnímáme i plochy, od nichž se svě­tlo odráží. Stínidla zase ovlivňují in­tenzitu propouštěného světla.

Nekonečná hra s barvami světla

Birzí ze silikonu, lze různě tvarovat, cena od 1 870 Kč, vyrábí Luceplan, Itálie (A.M.O.S. DESIGN).Stejně jako na nábytku jsou i u svítidel módní zářivé barvy. Nosí se jak svítidla v jednobarevném provedení, tak s nejrůznějšími potisky. Mnohé modely bý­vají k dostání v několika variantách barevného provedení. Nestárnoucími stá­licemi nicméně zůstávají elegantní černá a chla­divá bílá barva, která opticky zvětšuje a rozjasňuje prostor a od­rá­ží světlo. V obývacích prostorech se kro­mě vzhledu samotného svítidla mů­žete zaměřit i na hru světel a stínů, je­jichž pomocí lze vytvořit netradiční efekty. Zalaškovat si s ní můžete pomocí stínítek, která lze často natočit do mnoha směrů a poloh.

text: Šárka Drbohlavová, foto: archiv

Subtropy na českých zahradách

Granátovník (Punica granatum) ´Legrellei´ je nejen užitkový strom, ale i pěkný okrasný keř. Pěstuje se v různých kultivarech.Vyhledávání neobvyklých a zajímavých rostlin není záležitostí několika posledních sezon, ale spíše staletí. Spolu se zbožím ze zámoří putovala do Evropy i semena, hlízy, cibule, sukulenty nebo orchideje. Okrasné rostliny bývaly nejprve „vedlejším produktem“ obchodních, objevitelských nebo loupeživých výprav, později se ovšem začaly organizovat samostatné expedice, které měly za cíl přivážet nejrůznější cizokrajné rostliny. Květiny z dalekých zemí pěstovaly už naše babičky – namátkou vzpomeňme severoamerické floxy, slunečnice nebo krásnoočka, čínské astry a magnolie či tulipány z tureckých hor. Nicméně zeleň mírného pásu nám už nestačí a rádi bychom do zahrady nějakou „dokonalou“ iluzi tropů a subtropů.

Pozor na rozdílné klima

Rostliny z „pravých“ deštných tropických lesů se nám na českou zahradu dostat nepodaří. Na to je naše klima od září do května příliš chladné a v létě zase moc horké. Ze suchých oblastí tropů lze pěstovat řadu sukulentních a suchomilnějších rostlin v nádobách, přes léto jimi vyzdobit kousek zahrady a na podzim je zase rychle odnést do tepla. Něco jiného jsou rostliny subtropické. Hory jižní Evropy, Čína, Japonsko, Nový Zéland, Himálaj, Patagonie, jih Severní Ameriky a další oblasti jsou celkem dobrým zdrojem. Nicméně některé rostliny vydrží pouze, pokud jsou zimy mírné. Holomrazy jim dají co proto. Musíme je na zimu přikrývat a balit do bublinkové fólie, vytvářet jim důmyslné kryty a fóliové skleníčky, které se na jaře dají rozebrat a odstranit. Ale pro odhodlaného zahradníka není žádných překážek!

Palmy u bazénů

Keříky myrty (Myrtus communis) patří k velmi oblíbeným rostlinám. Větvičkami se zdobí svatebčané, květy i plody se v jižní Evropě používají jako koření.Většina lidí má představu teplých krajin a mořské pláže spojenou s obrazem královny rostlin – palmy. V Evropě jsou však palmy pouze zlomkem flóry, z původních více než 3 000 druhů zde najdeme jen dva – žumaru nízkou (Chamaerops nobilis) na španělském pobřeží a datlovníky na Krétě a v celém Středomoří (Phoenix theophrastii, Phoenix dactylifera).

Existují však palmy z Číny a hor střední Asie snášející mrazy pod 15 °C. Nejvhodnějším druhem pro úspěšné přezimování na našich zahradách je Trachycarpus fortunei. Pochází ze střední a východní Číny, kde silně mrzne a klima je o něco mírnější než naše. Palmu je však nutné vysadit na jaře, aby do zimy dobře zakořenila, musí to být starší, dost silná a zdravá rostlina (nikoli malý semenáček) a na zimu je třeba svázat listy a celou rostlinu zabalit do pytloviny, chvojí nebo papíru (žádný igelit, protože rostlina uvnitř plesniví). Existují i další palmy, které mají spíše teoretickou šanci vydržet venku.

Velmi jedovatý je i keřovitý durman (Brugmansia), k působivému vykvetení však potřebuje chladnější, nejlépe horské klima, tedy chladno a vlhký vzduch.Například Nanorrhops z hor Afghánistánu a Pákistánu přežije mráz až -22 °C, tento druh je však zvyklý na suché zimy a nesnáší zimní srážky. Ze Severní Ameriky je vhodným druhem Rhapidophyllum hystrix. Přežije také dvacetistupňové mrazy, navíc roste neobyčejně pomalu, takže se snadno na zimu zabalí. Ostatní palmy, třeba Livistona, Rhapis, Brahea nebo Serenoa, lze pěstovat v nádobách a na zimní měsíce je přestěhovat do bezmrazého prostoru. Například oblíbená žumara nízká zvládne mráz do -10 °C, takže obvykle postačí rostlinu uklidit na začátku prosince a začátkem března může opět ven.

Více článků z rubriky ZAHRADA na www.dumabyt.cz nebo www.modernibyt.cz.

Fíkovníky, bambusy a asijské rostliny

Jeden z mnoha druhů stromků rodu Senna kvete velmi vděčně po většinu teplé sezony. Většina druhů kvete žlutě, ale pěstují se i druhy s květy růžovými.V nejteplejších částech naší republiky můžete za určitých okolností pěstovat na zahradě i jihoevropskou dřevinu fíkovník (Ficus carica). Potřebuje teplé stanoviště chráněné před větrem, nejlépe u jižní stěny domu. Nesmí mít příliš vlhko v kořenech, protože snadno vyhnívá. Nedoroste sice takové velikosti a nádhery jako na jihu Evropy, ale plody vytvoří. Vynikne v kombinaci s oleandrem (Nerium) v nádobě (na zimu přemístíme do bezmrazého prostoru), s granátovníkem (Punica) nebo se středomořskými aromatickými keři, jako je vavřín (Laurus), rozmarýn (Rosmarinus) a myrta (Myrtus).

Exotický jehličnan Araucaria araucana snese i naši zimu, pokud je příznivá a bez holomrazů.Z asijských rostlin můžete vysadit na zahradu i severočínské mrazuvzdorné bambusy. Nejsou to ty mnohametrové, ale menší, vysoké 2 až 4 metry, se stébly silnými jako mužský palec. V českých zahradách se dlouhodobě pěstuje více než 30 drobnějších druhů bambusů. Podle lokálních podmínek můžete vysázet také některé z mnoha odrůd nádherných čínských magnolií, japonských javorů, sakur nebo třeba rododendronů a vytvořit krásnou zahradu v asijském stylu.

Exotická Amerika

Velmi exoticky působí rostliny ze Střední a Jižní Ameriky. Pokud jste někdy na dovolené v jižní Evropě sebrali v parku semena chilské araukárie (Araucaria araucana), zkuste výsev (v některých zahradnictvích se nabízí i větší rostliny). Pečujte o něj jako o palmu – potřebuje co nejteplejší chráněné místo a pokud možno na zimu zabalit nebo vytvořit dočasný přístřešek. Rostlina sice nevydrží dlouho, první nepříznivá zima ji zničí, ale je natolik neobvyklá, že za pokus to určitě stojí.

Výsadba šáchorovitých rostlin a trav ve „vodní“ zahrádce. Tvary a barvy dokáží zázraky.Dlouhodobě můžete na zahradě pěstovat například bylinu gunneru chilskou (Gunnera), s listy tvrdými jako plech, které mohou dorůst až třímetrového průměru. Z listnatých stromů se osvědčil drobnolistý elegantní pabuk (Nothofagus antarctica). Atmosféru Ohňové země dotvoří Fuchsia magellanica a keře rodu Escalonia (pár let krášlily i park v Průhonicích).

Neobvyklé velké červené květy malého stromku Erythrina crista-galli, neboli česky a ne moc hezky – zarděnice. Pochází ze severní Argentiny a snáší teploty kolem bodu mrazu.Z dalších subtropických rostlin Ameriky moc pěkně působí argentinské keře Erythrina crista-galli, které i v přírodě nedorůstají více než 2 až 3 metrů a kvetou sytě červenými květy. Často se pěstují i různé druhy rodu Cassia a Senna, které nejčastěji kvetou žlutě a dobře se tvarují do stromečkovitého tvaru. K velmi oblíbeným patří i horské durmany rodu Brugmansia, s nádhernými intenzivně vonícími trubkovitými květy bílé, růžové i žluté barvy. Jsou nádherné, ale prudce jedovaté. Všechny tyto dřeviny jsou poměrně nenáročné, snesou teploty kolem nuly, ale nikoli dlouhodobě. Pěstují se v nádobách a zimují ve světlých bezmrazých prostorách.

text a foto: Romana Rybková

PARTNEŘI WEBU

MUJDUM MUJDUM STAVBAWEB IMATERIALY RODINYDOM BMONE
Copyright © BUSINESS MEDIA ONE, s. r. o. 2006–2025