Skip to content

Blog

Hračky pro malé pracanty

Dětské kuchyňské nádobíčko je stálicí na nebi hraček již od dob našich praprababiček.Kdybychom položili na jednu misku vah dětskou hru a na druhou misku práci dospělých, bezesporu by dětská hra měla větší váhu. Dětská hra totiž není nikdy rutinní a je vždy tvůrčí. I když to tak na první pohled nevypadá, na hře si dítě odmalinka tříbí smysly, rozvíjí je a obrazně řečeno skrze hru pomalu vrůstá do světa.

U dítěte je vše nové, fascinující a je to poprvé. Proto je zřejmé, že jakékoliv omezování či znemožňování dětské hry se může nepříznivě odrazit v podobě problémů a různých poruch a defektů. Proto ke hrám svého potomka přistupujte ohleduplně a s pokorou. A pro­tože jsme dětské hračky už dávno vyměnili za dospělácké, neuškodí připomenout, co je ve světě hraček nového.

První hračky

Umožněte svým klukům hrát si na kutila! Truhlářská dílna podporuje dětskou představivost, rozvíjí zručnost a jemnou motoriku. Dílna sestává ze 65 částí, měkkého plastového nářadí a „dřeva“ DURAFORM bez třísek, což umožňuje hru s maximální ochranou proti úrazu. Vhodné pro děti od 3 let (BABYWELT.CZ).Od chvíle, kdy miminka začnou vnímat okolní svět, začínají si hrát. S tím rozdílem, že na úplném začátku pozemské kariéry žádné hračky nepotřebují. Vystačí si s vlastníma ručičkama a bezpečným prostorem v maminčině náručí. Teprve po určité době, kdy se miminko rozkouká, začíná nesměle pronikat, krůček po krůčku, do světa smyslů. V tomto nejranějším období tráví dítko svůj ži­vot většinou na zádech s pohledem ke stropu. A právě tady je prostor pro zá­věsné hračky, které miminko zaujmou, ale zároveň nevyžadují, aby je dítě mu­selo držet.

Každé miminko je osobnost

Jakmile „kolotoč“ nad hlavou miminka už nebude takovým lákadlem, protože se nedá uchopit do ručiček ani vstrčit do pusy, je čas pro lehké, měkké a pratelné plyšové hračky.

Čas plyšáků nastupuje asi po šesti měsících, ale zde co nejdůrazněji připomínáme: každé miminko je osobnost s naprosto svébytným rytmem vývoje, proto příliš matce přírodě nemluvte do řemesla a některé věci nechte na ní. Bylo by chybou hlídat v kalendáři, kdy se vašemu miminku zachce plyšové hračky a vskutku není důvod být nervózní, když to bude o pár týdnů či nějaký ten měsíc jinak.

Více článků z rubriky INTERIÉR na www.dumabyt.cz nebo www.modernibyt.cz.

Od plyše k plastu

Loutkové divadlo Step2 je pevné a stabilní konstrukce, otevírací dvířka mohou sloužit též jako pokladna, nechybí ani osvětlení (STEP2).V životě miminka přijde dříve či později doba, kdy vlídná měkkost plyšáka začne nudit a dítko zatouží vzít do ruky něco reálnějšího a hmotnějšího. Nejprve to mo­hou být látkové či plastové hračky, například v podobě knížky. Důležité je, aby hračka rozvíjela základní smysly, proto má stimulovat hmat různými vý­stupky, sluch pomocí akustických efektů (cinkání, šustění) a svou roli hraje i barva. Mluvíme zde o období zhruba do jednoho roku.

Plast pod dohledem

Kousátko s různými povrchy usnadňuje prořezávání a posilování prvních dětských zoubků (DIFRAX).Další období – zhruba do tří let věku – je v současné době zastoupeno zejména plastovými hračkami. Ty musí splňovat přísné mezinárodní atesty. Dlužno do­dat, že tyto podmínky jsou v USA mnohem „měkčí“ než v Evropě, proto raději nekupujte hračky, které nemají evropský atest. Tato přísnost je na místě, uvá­žíme-li, že si děti hračky strkají do úst. Proto musí být zdravotně nezávadné, což se týká i barev a povrchových úprav. Dalším kritériem je tvar: hračky nesmějí mít ostré části ani hrany, aby nemohly poranit například oči. Většinou jde o měkčené plasty, ale vhodné je třeba i dřevo, ošetřené nezávadným a certifikovaným nátěrem.

Edukativní hračky

Kolem třetího roku dochází ke zlomu, kdy dítě již přemýšlí, vnímá a je šikovné – zde se začíná rozvíjet jemná motorika. Hračky pro toto období by měly rozvíjet šikovnost a přesnost a koordinaci pohybů. Dítě si hraje tak, že se například po­kouší postavit dvě kostičky na sebe. A právě v tomto momentě je ta správná doba pro tzv. edukativní hračky.

Děti rády pomáhají

Kreslicí stolek je určen pro děti, které rády malují. Věž je vyrobena z barevného, odolného a zároveň snadno udržovatelného plastu.Velmi oblíbenými hračkami jsou zmenšeniny reálných dospěláckých věcí, ná­strojů a předmětů denní potřeby. To pochopili výrobci hraček už za Rakouska-Uherska a nabídli holčičkám malé kuchyňské plotny, hrnce, jídelní pomůcky, pračky, žehličky – zkrátka takřka všechno. Pro kluky to zase bylo kovářské či truhlářské nářadí a pro všechny hra na obchod – dokonce vybavená zmenšeninami skutečné měny. Po více než století se sortiment pracovních pomůcek pro děti v principu nezměnil, ale neuvěřitelně se zvýšila nabídka, a to také díky novým materiálům. Hračky jsou v každém případě bezpečnější.

Dům z plastu

Velké novum v nabídce hračkářství jsou domečky pro děti z bezpečných a odolných plastů, které dětem poskytnou prostor pro libovolné hry a dobrodružství. Domečky pro děti mohou být poměrně velké i jednopodlažní. Zajímavé jsou také různé rozšiřující programy, kdy se dá k domku přidělat houpačka, skluzavka či jiné doplňky. Zajímavý je také posun v barvách těchto dětských domků. Ten spočívá v pečlivějším výběru, který se snaží volbou přírodnějších a decentnějších odstínů zachovat estetickou úroveň domu. Dětský domeček pak jedovatými barvami neruší skutečný dům.

Miminka za volantem

Deluxe Action Train – hrací stůl ukrývá pod pracovní deskou úžasnou železniční trať s motoráčkem, funkčním semaforem, nádražím a dalšími doplňky.Pro rozvoj pohybové soustavy, svalů a rovnováhy je vhodná celá skupina hraček, kterou s trochou nadsázky mů­žeme označit vozovým parkem pro nej­menší. Také zde je nutné rozlišovat ka­tegorie obtížnosti řízení miminkovských vozidel. Pro začátek bude pro dítě nejvhodnější odrážedlo, tedy vehikl se dvě­ma kolečky vzadu, nebo tříkolka s vo­dicí tyčí vzadu. S takto vybavenou tří­kolkou můžete bez obav s dítětem vyjet a nechat doma kočárek – díky vodicí tyči je jízda bezpečná a pro dítě určitě záživnější než obligátní jízda v „ojetém“ kočáře.

Menší děti jsou k vo­zítku připoutány, větší děti nemusí. Tří­kolka by měla být vybavena volnoběhem, aby se šlapátka neotáčela současně s převodovaným kolem a dítě si neporanilo nohy. Díky volnoběhu může dítě šlapat, jen když bude chtít. Poslední ka­tegorií jsou odrážedla vybavená pouze dvěma koly, která učí děti rovnováze a jsou posledním stupněm před dětským minibicyklem.

Panenky z reklamy

Zábavné centrum Adventure Lodge – velké hřiště Step2 zabaví děti na několik let (STEP2).Hračkářský sortiment se chová trochu jinak než jiná prodejní odvětví. Například některé typy hraček jsou módní stále, jiné vynese vlna času nebo souvisí s úspěšným dětským filmem. Rozhodující slovo by při nákupu hraček měli mít rodiče, neboť od dítěte v hračkářství lze stěží očekávat pochopení problematiky rodinných financí. Rodiče ovlivňují vý­běr hračky, ale kvůli televizním reklamám, kterými jsou dětské pořady doslova prošpikovány, není tato pozice vždy udržitelná.

Je to na psychologické vynalézavosti a taktu dospělého, aby dítě úplně neošidil, na druhé straně, aby se dítě přemíry hraček nepřejedlo. Každopádně pokud dítě uvidí v hračkářství panenku z reklamy a je přesvědčeno o tom, že se bez ní neobejde, je možné mu ji koupit. Vývoj dítěte ale určitě ne­dozná újmu, když mu k panence nekoupíte šest set různých šatiček, botiček, aut a domů, přátel, nepřátel atd.

text: Adam Krejčík, foto: archiv

Jednoduchá a praktická zahrada

Tuto možná až složitě znějící myšlenku jsem se snažila dodržet v každém detailu. Na podkladech od architekta domu byly již vyřešeny zpevněné plochy. Vydlážděno je možná více, než by si člověk přál, ale nakonec musím uznat, že celkové rozvržení je funkční a pro větší rodinu optimální.

Vstup na pozemek

Pohled na venkovní sprchu za skleněnou stěnou u jezírka.Přímo naproti vjezdu do areálu je navrženo kryté parkování pro auta, které je zároveň situováno blízko vstupu do domu. Se vstupní brankou sousedí přístřešek pro popelnici a dále navazuje zastřešený prostor na sklad dřeva. Velkou zpevněnou plochu v rohu pozemku od vstupu odcloňuje zahradní domek (kůlna), jenž je nezbytný pro uložení nářadí, sekačky a jízdních kol. Z poloviny zastřešené posezení v koutě bude vybaveno venkovní kuchyní a krbem. Z otevřené části plochy je možný průchod do hluboké koupací části jezírka. Velký prostor terasy by se dal rozdělit vhodnými nádobami s rostlinstvem.

Více článků z rubriky ZAHRADA na www.dumabyt.cz.

Klidová zóna zahrady

Z odpočinkové terasy je možné po nášlapných dlaždicích projít až k venkovní sprše. Jde o zajímavý designový doplněk zahrady, který lze zvolit podle vlastního vkusu. Nabídka na trhu je skutečně široká. Opěrná stěna i strop jsou obloženy řezaným kamenem, bočnici směrem k jezírku tvoří skleněná deska. Celý prvek je zasazen do husté zeleně z travin a bambusů. Vstup do jezírka je možný také z boku od sprchy. Koupací jezírko sestává ze dvou částí – ze středové, pravidelné a hluboké koupací části a nepravidelných mělkých, čisticích zón.

Použité rostliny kolem jezírka

Keře vhodné do živých plotů

Acer palmatum Butterfly – javor dlanitolistý
Astilbe chinensis – čechrava čínská
Alchemilla mollis – kontryhel měkký
Carex grayi – ostřice Grayova
Miscanthus sinensis Gracillimus – ozdobnice čínská jemná
Phyllostachys bissetii – bambus
Carpinus betulus – habr obecný
Ligustrum vulgare Atrovirens – ptačí zob vejčitolistý poloopadavý
Ligustrum vulgare Aureum – ptačí zob vejčitolistý žlutopestrý
Prunus laurocerasus – bobkovišeň lékařská
Pyracantha coccinea – hlohyně šarlatová

 Propojení terasou

Celkový pohled na horní řešení zahrady s koupacím jezírkem a sprchou.Terasa u domu je situována do výklenku obývacího pokoje. Původně na ni měla bezprostředně navazovat opěrná zídka, jež drží celý horní terén zahrady. V návrhu se ale přikláním k minimálnímu odsazení terasy, aby mezi zídkou a terasou vznikl prostor a zídka nemusela být osazena zábradlím. Možnému pádu zabrání půlmetrové odsazení, v němž budou do země kolmo kotvená dřevěná prkna. Prkna je možno barevně natřít. Doplněna budou výsadbou okrasných trav. Opěrná zídka bude po celé délce osázena okrasnými druhy travin a trvalek; kratší část zídky lemována nízkým keřem stříhaným do živého plotu. Ve svahu podél plotu vysázíme tři menší okrasné stromy. Řešení zajistí soukromí na terase a zamezí pohledům kolemjdoucích.

Užitková a produkční část zahrady

Spodní část zahrady je užitková. Umístíme tady kompost, ovocné stromy a keře. Záhon pro zeleninu a bylinky našel své místo na slunci pod opěrnou zídkou. Ve spodním rohu bude ohniště na opékání buřtů a trampolína. Hranici pozemku lemuje stříhaný živý plot. Navrhuji zvolit celý plot jednodruhový – je to jednoduché a čisté řešení. V zadní části zahrady jsou tři sloupovité stromy v řadě. Podsázené kvetoucím kobercem z trvalek poskytují pěkný výhled z okna jídelny.

text: Lenka Musilová, Vlastimil Růžička, vizualizace: Lenka Musilová

Snadné designové řezání

To horní frézky určené prakticky jen pro práci s dřevem nezvládnou a proto Bosch využil amerického patentu „RotoZip“ k nabídce dvou modelů revolučních spirálových pil RotoZip RZ3 s příkonem 500 W a o 100 W výkonnější RotoZip RZ5.

RotozipVřeteno robustního nářadí s litým válcovitým pláštěm koná až 30 000 ot./min a do sklíčidla umožňuje upnutí pěti nástrojů pro řezání sádrokartonu, laminovaných dřevěných desek, dřevotřískových desek a ma­teriálů MDF, nosných dlaždicových desek i měkčích keramických obkládaček.

Nástroje zvládnou i ponorné řezy (zápichy) do nejtvrdších materiálů, jakými jsou porcelán, granit a stavební keramika.

Dražší RotoZip RZ5 s adaptérem kmitací pily a kruhové pily zvyšuje přesnost práce vodicí kolejnicí.

Více článků z rubriky STAVBA najdete na www.dumabyt.cz.

text: Jan Tůma, foto: archiv

Umění kovářů v designu interiérů

Velký, šestiramenný svícen si zajímavě pohrává s těžištěm (VOJTĚCH LAUŠ).Nejstarší velmi vzácné nálezy z Mezopotámie, dokládající použití kovářských technik, spadají do 3. tisíciletí př. n. l. Tehdejší kováři pravděpodobně zpracovávali náhodně nalezené meteoritické železo. Mnohem větší rozvoj řemesla se objevuje ve 12. století př. n. l. v Asii, kde se začínají vyrábět předměty denní potřeby.

V Evropě se kovářství objevuje v halštatském období (700 až 450 let př. n. l.), kdy postupně dochází k rozvoji řemesla o nové postupy, jako je sekání kovu za tepla, probíjení, pěchování a tepání. Koncem tohoto období bylo používáno dokonce i nýtování a hlazení povrchu. Z předmětů denní potřeby lze usoudit, že byla známa i technika štěpení a ohýbání železných prutů.

Keltští kováři

V mladší době železné, v tzv. laténském období, vynikali v kovářství Keltové. Zde také dochází k oddělení kovářů a hutníků. Tehdejší kováři zpracovávali polotovary a postupně začali vyrábět značné množství nových předmětů, jako byla kování, klíče, jednoduché zámky atd. S nárůstem potřeby ocelových předmětů narůstal i počet kovářů, ti získali výjimečné společenské postavení, a protože ovládali oheň, byli mj. považováni i za znalce magie. To je doloženo řadou mýtů a tyto archaické formy metalurgie přetrvávají u některých kmenů v Africe dodnes.

Venkovní krb s grilem a se zdobeným tepaným sopouchem, materiál ocel a mořená měď (KOVOART).Kovářskou techniku Keltů převzaly postupně germánské kmeny a později tyto znalosti ovlivnily i slovanské kovářství. Také zde bylo povolání kováře velmi ceněno, kovář byl považován nejen za řemeslníka, ale i léčitele a jakéhosi ochránce vesnice od zlých duchů.

Římské kovářství

Na kovářské dovednosti Keltů a Řeků navázalo kovářství Římanů, kteří tyto tradice navíc obohatili o vlivy dalších kultur. Tehdy už byly známy prakticky všechny základní kovářské techniky a dílna římského kováře se příliš nelišila od kovářské dílny v 19. století. V tuto dobu se sortiment kovářských výrobků velmi rozšířil a zasahoval od výroby nářadí přes umělecká díla až po výrobu příborů či psacího náčiní.

Více článků z rubriky INTERIÉR na www.dumabyt.cz nebo www.modernibyt.cz.

Gotika a renesance

Gotická židle s bombírovanými opěráky je stabilní a pohodlná, vhodná do jakéhokoliv interiéru (KOVOART).V období gotiky (12. století) se města dostala na vyšší úroveň, čímž se městské kovářství postupně stále více zabývalo i estetickou hodnotou, a stávalo se tak uměleckým řemeslem. Zadavatelem luxusních děl přestala být pouze církev, ale stala se jimi i aristokracie a časem i bohatí měšťané. V 16. století nastupuje renesance, která ovlivnila celou tehdejší společnost.

Postupně se prosazovaly myšlenky obracející se k antice a navracející životu jeho světský charakter. Tím stoupala i poptávka po kovářské umělecké práci, která se kromě mříží zaměřila i na drobnější předměty.

Barokní kovářství

Kovářství v tomto období dosáhlo svého vrcholu, nároky na umělecké zpracování byly opravdu vysoké a služby kovářů byly velmi žádány. Barokní architektura zvládla využít kovářství prakticky na maximum, dekorativní mříže a kovářské prvky se začaly objevovat v parcích, na balkonech, nádvořích, krbech atp. V tomto období se umělecká práce prosadila mj. i na klepadlech, klíčích, zámcích a dalších předmětech doplňujících architekturu.

Rokokové kovářství

Rokoko se překrývalo s pozdním barokem a jejich prvky se samozřejmě ovlivnily, v kovářství je tento vliv silně patrný především ve Francii. V této době ztratila kovářská díla svoji převážně praktickou funkci a byla zcela podřízena funkci dekorativní, což se nejvýrazněji projevilo na mřížích. V rokoku nastal rozvoj především menší kovářské práce, jejímž výsledkem byly lucerny, zábradlí a podobně. Rychlý konec rokoka byl zapříčiněn i počátkem manufakturní výroby, která výrazně ovlivnila další vývoj všech řemesel.

20. století a kovářství

Dračí svícen je ukázkou spojení kovářství a sochařství, materiál ocel, měď, solný krystal, kartáčovaný a broušený povrch (VOJTĚCH LAUŠ).V první polovině 20. století se objevila celá řada uměleckých stylů, které existovaly současně. Některé z těchto stylů se do kovářské práce promítly, přesto ani moderna, ani funkcionalismus či konstruktivismus nemohly kovářství významně ovlivnit. Po druhé světové válce nastal útlum řemesla, a to jak uměleckého, tak venkovského, zvláště za socialismu bylo kovářství téměř na vymření.

Teprve v 70. letech nastala renesance uměleckého kovářství, kdy znovu začala být ceněna ruční práce. Západní Evropa prošla podobným vývojem, ale zájem o kovářské výrobky započal pod vlivem brazilské a mexické architektury zhruba o deset let dříve. V poslední době se zájem spíše než na mříže soustředí na doplňky interiéru, ale současní architekti se v případě reprezentativnějších projektů na umělecké kováře rádi obracejí.

text: Adam Krejčík, foto: archiv

Obdivujte mystické lilie

Lilie jsou jednoděložné rostliny s charakteristickou cibulí složenou ze šupin, květenstvím ve tvaru hroznu nebo okolíku a především velkými barevnými květy, složenými ze šesti okvětních plátků. Přírodních druhů lilií je popsáno něco okolo stovky.

Enchantment – jeden z komerčně nejúspěšnějších asijských hybridů.Vyskytují se pouze na severní polokouli, v Evropě, Severní Americe, ale především v Asii. Ačkoli je jejich pěstování velmi náročné, je mu věnována značná pozornost, protože mnohé dru­hy jsou v přírodě již velmi vzácné.

Hybridní lilie se dělí do devíti skupin zahradnického třídění, ale zahrádkáři je vět­šinou rozdělují jednodušeji podle tva­ru květů do tří skupin. Na lilie s trubkovitými květy – od masivních širokých po dlouhé s úzkým hrdlem, lilie s miskovitými květy – vyrůstající vzhůru nebo do stran a lilie s turbanovitými květy, které mají okvětní lístky ohrnuty nazpět.

Více článků z rubriky ZAHRADA na www.dumabyt.cz.

Nároky na pěstování lilií

Asijský hybrid ze skupiny Mid Century.Lilie milují slunce, ale snáší i přechodný polostín. Mezi jejich základní požadavky patří propustná humózní půda s dobrou drenáží, dostatek vláhy na jaře a v létě a naopak sucho v zimě. Jejich cibule jsou velmi choulostivé, proto je vhodné vysadit je poměrně hluboko, alespoň do deseti centimetrů, a to nejlépe ihned po zakoupení, aby příliš nevyschly. Půdu kolem nich je třeba řádně zkypřit, protože jediné, co lilie opravdu nesnesou, jsou „mokré nohy“.

Pro svou rozmanitost a různé požadavky na pěstování mají lilie v zahradě široké možnosti použití. Dorůstají výšky od 15 až do 240 cm, takže nízké druhy se výborně hodí na skalku, vysoké solitérní naopak vyžadují podpěru. Na záhonech mají mít výrazné místo, většinou se jim nevěnuje samostatný záhon, protože ve směsi nevynikne jejich krása.Hybrid Destiny vykvétá už na konci jara.

Proto se kombinují s letničkami, trvalkami, ale i s dřevinami. Praktické jsou hlavně plazivé a nízké trvalky, které nemají „agresivní“ kořeny a půdu mezi jednotlivými trsy lilií pěkně zakryjí. Vhodným doplňkem jsou také traviny nebo romanticky působící kapradiny.

text: Lucie Martínková, foto: Zdeněk Prchlík

Beton a blízké stavební materiály

Pórobeton má výborné tepelné vlastnosti. Umožňuje snadnou výstavbu, stavební prvky jsou velmi lehké a snadno se s nimi manipuluje. Tvárnice obvodového zdiva se vyrábí v šířkách 200, 300, 375 a 499 mm. Pórobeton se stejně jako klasický beton vyrábí z plniva, pojiva a vody. Jako plnivo se používá křemičitý písek nebo elektrárenský popílek, jako pojivo pak cement, vápno nebo jejich směs. Podle složení se pórobeton dělí na plynobeton, plynosilikát a pěnobeton.

A ještě jednou variace na téma beton – zdicí systém Durisol. Aplikované štěpkocementové tvárnice garantují při tloušťce 400 mm součinitel prostupu tepla (U) 0,17 W/m²K.Beton s „bublinkami“

Autoklávovaný pórobeton je v podstatě beton, vyrobený z křemičité jemnozrnné vápenné, cementové nebo cementovápenné malty vylehčené plynem, vzniká chemickou reakcí hliníkové přísady a vytvrzuje se parou pod tlakem. Jde tedy o silikátový kompozit s makropóry (až 80 % objemu tvoří uzavřené mikropóry o průměru 0,5 až 2,5 mm). Z pórobetonu lze vytvořit prakticky celou hrubou stavbu domu, což umožňuje sladěnost všech dílčích prvků do jednoho uceleného systému – tvárnice různých pevnostních tříd, velkoformátové modulové bloky, příčkovky, nosné i nenosné překlady, U-profily, stropní dílce, trámce a vložky, komínové tvárnice, střešní desky, zdicí a výplňové malty (tmely), montážní a doplňkové prvky.

Více článků z rubriky STAVBA na www.dumabyt.cz.

Pro obvodové zdivo se používají tvárnice Ytong Multipor a P2-400 PDK (200 x 390 x 599 mm a 300 x 249 x 600 mm) s U = 0,14 W/m2K, dále tepelněizolační tvárnice Ytong Lambda (375 x 249 x 599 mm) s U = 0,23 W/m2K anebo úsporné tvárnice Ytong P2-400 (375 x 249 x 599 mm) se stejnou hodnotou součinitele prostupu tepla. V nabídce existují i další typy zdicích prvků.

Tvárnice Ytong Theta

Prakticky nejlehčí masivní tvárnice (výrobce ji představuje jako prvek s nejlepšími tepelněizolačními parametry na tuzemském trhu). Používá se pro stavbu nízkoenergetických domů bez nutnosti zateplení. Tloušťka nezateplené stěny je 499 mm, součinitel prostupu tepla U = 0,18 W/m2K. Obvodové stěny tak nejsou uzavřené, ale prodyšné, dům si zachovává tolik potřebnou schopnost tradičních zděných staveb „dýchat s interiérem“ a přispívá ke zdravému a příjemnému vnitřnímu klimatu.

Beton v izolovaném obalu

Stěnové dílce Super IZO a IZO plus jsou liaporbetonové sendvičové tvárnice určené pro jednovrstvé obvodové nosné i výplňové zdivo. Základním materiálem pro výrobu dílců je mezerovitý liaporbeton, k němuž se přidává vložka z tvrzeného samozhášivého polystyrenu (styroporu).

Na izolované (hydroizolace š. 500 mm) základové desce se dle projektu vyměří přesné rozměry půdorysu a poloha budoucích obvodových stěn.Spojením uvedených „ingrediencí“ vznikl sendvičový blok, určený pro jednovrstvé obvodové nosné i výplňové zdivo tloušťky 300 mm, určené pro stavby s požadavkem na vysoký tepelný odpor (R = 3,44 m2K/W bez omítek, s tepelněizolačními omítkami R = 3,73 m2K/W) a tepelnou akumulaci stěny při zachování malé tloušťky obvodového zdiva, zajišťující maximální využití obestavěného prostoru. Součinitel prostupu tepla U = 0,268 W/m2K.

Systém ztraceného bednění

Zdivo z dřevoštěpových tvárnic (bednicích desek) vyplněných betonem kombinuje příznivé vlastnosti dřeva a pevnost betonu. Základem je rychlá montáž pomocí distančních spon. Na venkovní straně se používají dvouvrstvé desky WS EPS, které jsou tvořeny jednoduchou deskou tloušťky 35 mm s nalepenou vrstvou bílého nebo šedého pěnového polystyrenu o tloušťce 50 až 200 mm.

! Prohlédněte si on-line NEJVĚTŠÍ KATALOG RODINNÝCH DOMŮ !

Tím se dosahuje vysoké tepelné izolace. Pro stavbu rodinných domů nízkoenergetických parametrů jsou vhodné například desky VELOX WS-EPS-plus s celkovou tloušťkou stěny bez omítky – 270, 300, 320, nebo 340, 370, 400 a 420 mm. S vrstvou betonu v síle 150 mm a s izolací pěnovým polystyrenem s obsahem grafitu od 50 do 200 mm (to vše mezi dvěma dřevoštěpovými deskami tloušťky 35 mm). Součinitel prostupu tepla je právě v případě nejsilnějšího polystyrenu U = 0,14 W/m2K a tepelný odpor R = 6,82 m2K/W.

text: Petr Saulich, foto: Jiří Vaníček a archiv

Očistné rituály podlahy

Údržba dřevěných podlahÚdržba dřevěných podlah

Většina dřevěných podlah je dodávána s povrchovou úpravou lakem, voskem nebo olejem, kterou je nutné pravidelně obnovovat, aby se nečistoty nevpily do dřeva. Masivní dřevěnou podlahu je vhodné každých osm let přebrousit. Kromě čištění nasucho, tedy vysavačem, lze podlahu mýt navlhčeným mopem a prostředky určenými pro zvolený typ povrchové úpravy. Podlahu vždy vytřete do sucha. Voda by mohla způsobit bobtnání nebo zašednutí podlahy. Méně šetrnému mytí lépe odolá lakovaný povrch než voskovaný nebo olejovaný.

Více článků z rubriky INTERIÉR na www.dumabyt.cz nebo www.modernibyt.cz.

VINYLVinyl

Měkký a pružný povrch vinylových podlah zaručuje vysokou odolnost vůči oděru i vodě, hodí se proto do všech místností. Po pokládce je vhodné podlahu ihned důkladně vyčistit od montážních nečistot a ošetřit speciálními prostředky, které vytvoří ochrannou vrstvu. Prach a běžné nečistoty lze jednoduše odstranit vlhkým mopem nebo netkanou textilií. V případě většího znečištění použijte pouze speciální přípravek.

Dlažba

DLAŽBADlažba je sice nejchladnějším podlahovým materiálem, ale zároveň má nejlepší vodivé vlastnosti, takže je ideální pro podlahové vytápění. Designéři pracují s dekory kamene nebo dřeva a dlažba se proto hodí i do obývacích pokojů. Údržba dlažeb je velmi jednoduchá, kromě pravidelného vysávání je možné podlahu vytírat roztokem vody a čisticího prostředku určeného na mytí dlažeb. Na větší znečištění jsou vhodné i prostředky s obsahem kyselin, kromě kyseliny fluorové narušující keramický povrch.

KOBERCEKoberce

Vlněné koberce obsahují tuk, který částečně odpuzuje nečistoty. I přes pravidelné vysávání však nelze zabránit zašlapávání nečistot do jeho spodních vrstev, proto je důležité provést jednou za čas také mokré čištění. Vlněný koberec vysávejte vždy po směru vlasu a nikdy ne rotačními kartáči. Syntetické koberce dobře odolávají i častějšímu a intenzivnějšímu čištění. U koberců s vysokým vlasem nastavte výšku kartáče vysavače na nejnižší stupeň, zamezíte tak možnému zplstnatění povrchu.

text: Jana Polomová, foto: archiv

Meditace v japonské zahradě

Japonské zahrady mají původ v Číně a během dlouhých staletí procházely velkými změnami. Jejich tvorba se v obou zemích stala uměleckým směrem úzce propojeným s taoismem a buddhismem. Japonci je dále přizpůsobují vlastnímu cítění krásy a prožitku. Nekonečnou inspirací je jim příroda, rozmanité scenérie, rozsáhlé krajinné útvary.

Příroda jako nekonečná inspirace. Je třeba vnímat krásu všech ročních období a neplést se přírodě do řemesla.Vstup do světa krásy a harmonie

„Při výsadbě rostlin není důležitá pestrost a hýřivost květů, ale elegance stálezelených keřů, listnatých i jehličnatých stromů, nutné je počítat s proměnlivostí scenérie během roku,“ připomíná náš průvodce japonskou zahradou v Praze-Tróji. V této zahradě je výrazným barevným prvkem pouze červenolistý japonský javor, na jaře rozkvetlé sakury, v květnu kvetoucí bochníkovitě sestříhané keře stálezelených azalek a občas nějaký kosatec. Zahrada, jejímiž základními prvky jsou kámen, voda a rostliny, se skládá ze dvou částí a představuje krajinu s horami, stromy s potůčky a jezírky. Dominantou je zde jezírko s ostrůvkem ve tvaru želvy, symbolu dlouhého života.

Seskupení kamenů mezi břehem a ostrůvkem se nazývá kameny nočního čekání a znázorňuje lodě plující na ostrov. Ve vodě se zrcadlí zkroucený kmen borovice vysazené na ostrůvku a trsy travin, kosatců, bambusů a azalek rostoucích z rozeklaných břehů s tůňkami. Červení koi-kapři plovoucí v jezírku jsou symbolem štěstí a blaženosti. Potůček pramenící v horách se vine mezi kopci a tvoří kaskády a vodopády.

V jeho korytě můžeme nalézt takzvaný kámen peřeje a v místě, kde vtéká do jezírka, je umístěn kámen vtoku. Bambusový háj pod jezírkem okouzluje pohybem stvolů a větví při mírném vánku i hrou světel a stínů v paprscích slunce.

Více článků z rubriky ZAHRADA na www.dumabyt.cz.

Po cestách klikatých

Vytváření harmonického celku by mělo návštěvníka přimět ke zklidnění mysli a umožnit mu načerpání nových sil.Kráčíme po zahradních cestičkách, které se mění podle praktické potřeby a estetického ladění – souvislá kamenná dlažba se střídá s nepravidelně položenými kameny a pískovými cestičkami. Kameny na chodníku (tobiiši) vyčnívají nad úroveň cesty, aby si lidé neumazali boty, a jsou položeny nepravidelně tak, jak to bývá ve volné přírodě. Chýše, krčící se mezi horami, poskytuje klid pro odpočinek a umožňuje naslouchání hukotu vody v nedalekém vodopádu. Odtud jsou nejkrásnější výhledy do zahrady i na kopce v okolní krajině.

Dominantu zahrady představuje jezírko. Voda je zde nezastupitelným fenoménem.Japonsko v Čechách

Prolínání kultur prohloubilo také v Čechách zájem o buddhismus, o pěstování bonsají, o vychutnávání nejrůznějších druhů čajů a meditaci v prostředí japonských zahrad. Chcete-li si vytvořit svoji vlastní, poradí vám zástupci Česko-japonské společnosti, lidé z botanických zahrad, kde můžete vše potřebné vidět, znalí jsou i zástupci firem, kteří se specializují na japonské zahrady. Na stránkách Česko-japonské společnosti či na stránkách botanických zahrad se dozvíte (kromě dalších souvislostí) praktické rady pro zakládání zahrad či pěstování bonsají.

text: Vlastimil Růžička, foto: autor

Kořenové čističky v praxi

Proč „kořenovku“?

Kořenová čistička odpadních vod, ať už je použitá pro jednotlivý rodinný dům nebo pro celou obec, je plnohodnotnou náhradou za mechanicko-biologickou čističku. V případě objektů, které jsou využívány nárazovým způsobem, je dokonce „kořenovka“ dokonce mnohem lepší.  Také z hlediska ochrany přírody je kořenová čistička upřednostňována, zejména proto, že na rozdíl od klasické nevyžaduje žádné rozvody elektrického proudu ani strojní část obsahující přírodě nepříznivá mazadla a oleje.

Cesta k čistírně

Pokud si budete chtít u svého rodinného domu nebo chalupy zřídit kořenovou čističku, tak postupujete stejnou cestou, jako u mechanicko-biologické čističky, tedy musíte mít nejprve projekt. Projekt, který vám vypracuje autorizovaný projektant vodohospodářských staveb, pak odnesete na úřad. Celý proces ve většině případů začíná územním řízením, následuje vodoprávní řízení, které obvykle končí stavebním povolením. Schvalování trvá asi tři měsíce.

Omezující faktory

Kořenovou čistírnu můžete zřídit takřka na každém pozemku, jediné omezení je prostor a spád pozemku. Ohledně prostoru počítejte s 5 m2 plochy na jednoho obyvatele, nedostatečný spád se dá řešit přečerpáváním (podobně jako u klasické čističky). Není-li v blízkosti čističky vodoteč, je tu další možnost – vyčištěnou vodu necháte zasakovat do terénu. K tomu ovšem musíte mít hydrogeologický posudek. Zde musíte také dododržet odstupovou vzdálenost od studny, která musí být větší než 12 metrů.

Více článků z rubriky STAVBA na www.dumabyt.cz.

Anatomie čističky

Při vhodném výběru rostlin se na kořenovém poli střídá jeden květ za druhýmKaždá koženová čistička je systémem sestávajícím z několika prvků. Vyjdeme-li od vyústění domovního odpadu z budovy, narazíme na potrubí, které odpadní vody odvádí do čističky. Navazuje na tříkomorový plastový septik, kde dochází k oddělení pevných a tekutých odpadů a k sedimentaci pevných složek. (Pevné části odpadů se nesmí do čističky dostat, protože by ji ucpaly a zanesly.) Kvůli tomu se musí čas od času usazeniny ze septiku vyvážet. Obvykle stačí jednou za dva až tři roky – podle způsobu a intenzity provozu čističky. Objem septiku se vypočítává podle počtu uživatelů, na jednoho obyvatele domu připadá necelý jeden kubík.

Za septikem se nachází jádro čističky, tedy kořenový filtr. Jde o jakousi vanu vykopanou v zemi, která je vystlaná izolační fólií. Na vstupu, v šířce kořenového pole, je perforovaná roura, která zajišťuje plynulý rozvod mechanicky přečištěné vody do kořenového pole. Díky speciálně provedené perforaci potrubí se čištěná voda pohybuje kořenovým polem velmi pomalu, např. deset dnů. Kořenové pole je vyplněno štěrkem nebo kačírkem (8 až 16 mm).

K vlastnímu čištění zde dochází dvojím způsobem: jednak na povrchu štěrku nebo kačírku, kde jsou přítomny bakterie, které odbourávají některé živiny z odpadu, jednak pomocí samotných rostlin, které jsou vysoce výkoným čisticím prvkem. Na jejich kořenech dochází k mnoha chemickým reakcím, které rozkládají složitější látky z odpadu na jednodušší sloučeniny. Ty se pak smysluplně zapojí do metabolismu přírody. Největší roli zde hraje schopnost rostlin přivádět do vody kyslík.

Na konci kořenového pole je opět po jeho celé šířce perforované potrubí, které sbírá vyčištěnou vodu a vede ji do potrubí napojeného na regulační šachtu. To je plastová nádoba s rourou na řetízku, kdy spuštěním nebo vytažením odtokové roury si snadno nastavíte požadovanou výšku vodní hladiny v čističce.

Vyčištěná voda potom vtéká buď do vodoteče (potok, řeka), nebo prosakuje do terénu. V tomto případě se zde pak hovoří o tzv. zásaku.  Zásak si v praxi můžete představit jako jámu vykopanou v zemi vyplněnou kameny a drenážní hadicí, do které je pomocí drenážního potrubí sváděna vyčištěná voda. Voda zde pomalu vsakuje do terénu, ale například v létě ji nemusí být nijak mnoho, protože se jí velké množství vypaří při putováním kořenovým polem.
Ovšem nabízí se tu i další možnost a tou je připojení dalšího okruhu, kdy  je vyčištěná voda znovu použitá pro zalévání zahrady či splachování záchodu, nebo může téci do umělého jezírka a umožnit zde vytvoření hodnotného biotopu.

Zápach, k tomu komáři?

Okraj jednoho kořenového pole obecní čističky odpadních vod ve Zbenicích, okres Příbram. Čistička je dimenzována pro 200 obyvatel a bez problémů pracuje již mnoho letNaprosto nesprávnou laickou představou, která kořenové čističky provází, je tvrzení, že se jedná o jakýsi hnijící mokřad, který bude zdrojem zápachu a nespočetného množství komárů. Tak to ale není. Vodní hladina v kořenovém poli je totiž několik centimetrů pod povrchem, takže žádný zápach ani komáři se prostě nekonají. Naopak, rostliny v kořenovém poli mohou tvořit nejkrásnější zákoutí zahrady, bohaté na květy i svěží (stále zavlažovanou) zeleň.

Vhodné rostliny

Pro kořenovou čističku nejsou vhodné jakékoliv rostliny,  ale musí to být takové, které jsou svým uzpůsobením schopné dostávat do svého kořenového balu kyslík. Naprosto nepostradatelné k tomuto účelu jsou například orobince, chrastice rákosovitá, skřípinec jezerní, kosatec žlutý atd., rostliny většinou každému dobře známé. Tyto speciální vodočistivé rostliny jsou schopny dodávat kyslík do svých dutých kořenů, což umožňuje život špínožroutským bakteriím a řasám. Bez nich by čistička nefungovala. Kyslík přiváděný kořeny do vody je důležitý pro odbourávání organického uhlíku a organického dusíku.

Podmínky provozu

Pokud si myslíte, že je kořenová čistírna pro vaši domácnost příliš ekologická a že byste nebyli schopni dodržovat pravidla pro provoz kořenovky, tak se nemáte všeho bát. Za prvé do mechanické čističky také nemůžete lít všecho co vás napadne, např. jedovaté chemikálie, za druhé kořenovka zvládne běžný provoz domácnosti, prášky na praní i Savo.

Klasickým čistírnám odpadních vod dělají problém především léčiva. Podle výzkumů českých vědců si však za určitých podmínek kořenové čistírny poradí i se zbytky léků a hormonů. Alespoň počáteční pokusy jsou velmi nadějné.

Co je dobré vědět o provozu čističky

Obsluha kořenové čističky je snadná a skládá se z velmi jednoduchých úkonů:
1x za rok (nejlépe v zimě), je třeba posbírat nebo posekat suché části rostlin
1x za dva až pět let let propláchnout tlakovou vodou potrubí (sběrné i rozdělovací)
1x za dva až tři roky vyčerpat septik

Kořenovka od A do Z

Podívejme se na vznik kořenové čistírny ze stavebního hlediska. Máte-li projekt a stavební povolení, je třeba povolat na zahradu firmu, která se stavbou „kořenovek“ zabývá. Nejdříve se provedou výkopové práce, zahrnující bagrování otvoru pro septik, vany pro kořenové pole a potrubí. Regulační šachta a vnitřek otvoru pro septik se musí podbetonovat, teprve potom se septik a regulační šachta usadí. Pak se natáhnou trubky, položí se geotetextilie, izolační fólie a zase geotextilie a na začátek a na konec kořenového pole se položí vrstva hrubšího štěrku, který bude sloužit k rozdělování toku vody. Potom se usadí sběrné a rozdělovací potrubí a vytvoří se prostupy pro trubky v izolačních fóliích.

Tato fáze stavby je zakončena propojením všech potrubí a jejich připojením na regulační šachtu a zásak. Pak se do kořenového pole naveze kačírek a napustí se čistou vodou. Ideální je, když např. přijedou hasiči a systém je hned napuštěn. Následuje sázení rostlin do kořenového pole,  napuštění čisté vody do septiku a čističku můžete začít provozovat.

Cenové relace

Konečná cena včetně dodání projektu, všech komponentů, septiku, šachet, zásaku, kačírku a potřebných věcí vychází pro pětičlenou rodinu i s výkopovými a zednickými pracemi na 130 až 140 tisíc korun. Pokud chcete výstavbu čističky zlevnit, můžete si výkové práce zajistit svépomocí, můžete tak ušetřit 30 až 40 tisíc korun.

Malá kořenová čistička na Šumavě se pro majitele stala nejživějším koutem zahrady a je často doslova obsypána motýlyNěkteré firmy dodávají tzv. samoinstalační set, který obsahuje návod, septik, regulační šachtu, fólie a prostupy, cena setu se pohybuje kolem 70 000 Kč. K tomu si musí stavebník dokoupit kamenivo, trubky, drenážní rouru a také musí zajistit výkopové práce. Šikovný bagrista by měl stihnout za jeden den všechno potřebné hloubení (za cca 5 000 Kč).

Obecní rozměry

Kořenová čistička odpadních vod samozřejmě nemusí řešit odpad u jednotlivých rodinných domů, ale může úspěšně sloužit i pro větší urbanistické celky. Navštívili jsme obec Zbenice na Příbramsku, kde mají s kořenovou čističkou odpadních vod letité zkušenosti. Podotýkám, že velmi pozitivní. Na čističku si obec sice půjčila, ale dnes je vše uhrazeno a obyvatel obce se splácení nijak nedotklo.

Ve Zbenicích žije asi 146 obyvatel, přitom čistička jich zvládne 200. Nejvýmluvnější bude asi řeč financí: lidé platí pouze symbolické stočné a celoroční úržba čističky představuje pro obec náklady v řádu desetisíců korun. Přitom stejně velká, klasická mechanicko-‑biologická čistička, spolkne ročně 160 000 Kč, a o pořizovacích nákladech raději nemluvit.

text: Adam Krejčík, foto: archiv

Zařizujeme dětský svět

Současný stav pokojeVýchodním směrem orientovaný pokoj v současné době ještě neslouží svému účelu. Provizorně je zde prozatím umístěna pohovka proti dveřím a starší psací stůl, který stojí pod oknem hned vedle dveří. Místnost je velice malá (měří 8 m²), což je již od počátku pro rozmístění nábytku limitující. Navíc je potřeba vzít v potaz nevzhledné trubky ústředního topení, vedoucí podél dvou stěn zbytečně vysoko nad podlahou, a také výklenek ve stěně naproti dveřím. Jednou ze zásad feng-šuej je udělat z každého negativa pozitivum – zde to znamená snažit se malý prostor opticky zvětšit a maximálně využít. Současná poloha postele, kterou kvůli nedostatku místa bohužel nelze příliš měnit, je zde v rozporu s principy tohoto východního učení.

Varianta č. 1

Varianta 1 - praktickým řešením je zvýšená postel se spodním úložným prostorem.Ke stěně proti dveřím můžeme umístit zvýšenou postel, která se tak stane dominantou místnosti. Do prostoru pod postelí je vhodné zavěsit látkový domeček, který je navržen na míru ke každé sestavě a slouží k hraní, případně k uložení hraček. Stávající výklenek je tak možné využít pro skříňku nebo otevřené police pro uložení hraček pod postelí, nad postelí pak mohou být na poličkách knihy, oblíbené hračky, osvětlení apod.

Půdorys pokoje podle první varianty.Skříň na oblečení může být u stěny mezi dveřmi a oknem. Zbývající prostor pod oknem lze využít pro umístění menšího pracovního stolku. Ke stolu by každopádně měla patřit zdravotní polohovatelná židle, která zaručuje správné držení těla dítěte a upravuje se v závislosti na jeho růstu. Na volný zbytek stěny naproti oknu můžeme zavěsit žebřiny, plátěný kapsář nebo tabuli. Aby se pokoj stal útulnějším, je dobré položit na střed místnosti a pod postel menší kusové koberce. Na okně by neměly chybět závěsy a záclony.

Pro prohlížení fotografií bez vodoznaku je třeba se přihlásit.

Varianta č. 2

Půdorys druhé variantyTato varianta vyžaduje záměnu stávajících dveří za dveře posuvné, které jsou z hlediska feng-šuej vhodnější pro volný tok energie a zde nám zároveň nebudou ubírat místo. Postel bychom umístili tak, aby čelem zabíhala do výklenku. Důležitým prvkem, který prostoru kolem postele zajistí větší intimitu, bude zástěna mezi dveřmi a postelí. Může ji tvořit vzdušně působící otevřený policový solitér, který zároveň poslouží jako ukládací prostor pro knížky, hračky nebo dekorace. Postýlka může být klasická – nízká s úložným prostorem v podobě šuplíků.

ŠKOLA FORMY

Dětský pokoj odráží celý svět dětí. Na to bychom měli pamatovat při vhodném zařizování této místnosti. Dětský nábytek by měl být samozřejmě ze dřeva, nikoliv z plastu. Velikost nábytku by vždy měla odpovídat věku dítěte – čím mladší dítě, tím menší nábytek. Nejdůležitější je zde pozice postele a pracovního stolu, kde je podle zásad feng-šuej potřeba dodržet školu formy. Ta je vždy nadřazena všemu ostatnímu: počínaje správným usazením domu na pozemku a konče rozmístěním nábytku v místnostech tak, aby byla dodržena opora za zády i po stranách a nic nebránilo otevřenému výhledu do prostoru. Měli bychom pamatovat, že všechno, co bude v dětském pokoji, bude děti ovlivňovat a do jisté míry pomáhat formovat jejich osobnost.

Vítanou variantou bude v tomto případě postel, která postupným narovnáním čel roste společně s dítětem. Nad hlavou v žádném případě nesmí být skříňky ani police, výklenek by pro ně mohl být částečně využit pouze v případě, že postel o jejich šíři předsuneme vpřed. Tímto způsobem také zakryjeme trubky ústředního topení. Zbytek výklenku můžeme využít pro nalepení dětských samolepek a plakátů, nebo přímo na stěnu nakreslíme obrázek.

Více článků z rubriky INTERIÉR na www.dumabyt.cz.

Kam se stolem a skříněmi

Víceúčelový stůl Twin, smrkový masiv, cena 5 790 Kč (GAZEL).Trubky v protilehlém rohu zakryjeme pomocí parapetu, který poslouží na odkládání věcí u rohového psacího stolu. Šatní skříně umístíme ke stěně vedle okna. Před radiátorem může být dále skříňka nebo truhla na hračky. Pokud se skříňka stane součástí zákrytu radiátoru, o něco se zvětší také odkládací parapet. Na podlahu před lůžko umístíme kusový koberec. Pro malé dítě, které tráví na zemi většinu času, jej raději položíme po celé ploše pokoje.

Barevné ladění

Pro dětský pokoj se všeobecně hodí žlutá barva, která rozvíjí fantazii. Barvy by však měly ladit s ostatními doplňky a látkami – například u první varianty s barvami pro látkový domeček, v obou řešeních pak také s kobercem a závěsy. V zásadě platí: čím víc barev vybereme pro doplňky, tím méně nápadná by měla být malba. A naopak – pokud je nábytek a doplňky v neutrálním ladění, můžeme pro malbu použít syté a nápadné barvy a zkombinovat jich více. Také bychom měli brát v úvahu, jaké dítě bude pokoj obývat: je-li příliš aktivní a přejeme si je zklidnit, můžeme tak učinit pomocí modré nebo bílé malby, u klidnějších dětí můžeme použít aktivující barvy, například oranžovou. Zelená podpoří regeneraci, je tedy výborná pro okolí postele. Pro optické rozšíření místnosti využíváme světlejší barvy na delší stěny a osvětlení natočíme směrem ke stěnám.

! Prohlédněte si on-line NEJVĚTŠÍ KATALOG RODINNÝCH DOMŮ !

Jak zacházet s doplňky

K oknu je vhodné umístit pracovní stůl, před stěnu vedle dveří se vejde šatní skříň.Děti by měly mít možnost podílet se na zařízení a výzdobě pokoje a obměňovat jej s rostoucími potřebami a zájmy. Bytové doplňky v nich probouzejí fantazii a vlastní kreativitu, takže se časem samy rozhodnou, co v pokoji ponechají a co ne, případně zda jej vyzdobí vlastními výtvory. Společně můžete například vyrobit vitrážové obrázky z barev Windows art, které lze nalepit přímo na okenní sklo nebo je umístit na skleněnou výplň dveří.

Vhodným doplňkem dětského pokoje je mimo jiné elektrická solná lampa, která obohatí vzduch o záporné ionty a poslouží i jako noční lampička. Pro rozvoj zodpovědnosti se dítě samo může podílet na péči o několik živých rostlin, které umístíme v blízkosti okna. Jako obrazy na stěny se hodí dětské motivy, ale lze pracovat i s vyobrazením přírody nebo rodinnými i jinými fotografiemi. V pokoji by neměl chybět přehrávač, který se dítě naučí velice rychle ovládat a bude si samo pouštět pohádky a písničky. Do dětského pokoje však rozhodně nepatří televize, cokoliv rušivého nebo agresivního.

PARTNEŘI WEBU

MUJDUM MUJDUM STAVBAWEB IMATERIALY RODINYDOM BMONE
Copyright © BUSINESS MEDIA ONE, s. r. o. 2006–2026