Bytový standard českých domácností, který přetrvává z dob socialismu, má podle něj pět základních vad: zbytečně velký obývací pokoj, mnoho skříní, malý kuchyňský kout často bez jídelního stolu a žalostné umakartové sociální zařízení. „Zvažujete-li přestěhování do takového interiéru, či v něm dokonce žijete, nebojte se změn. Není to nic složitého,“ apeluje na veřejnost a nabízí inspiraci evropskou a asijskou kulturou. V jeho díle najdeme zajímavá prostorová uspořádání interiéru (většinou) v minimalistickém duchu s výraznou barevností. Rád ve svých realizacích používá velkoplošné tisky, textury a reliéfy. Důležitá je pro něj čistota a maximální harmonie forem a tvarů. „Stále více tíhnu k hotelové architektuře, kde estetika má stejný význam jako funkce,“ vysvětluje Petr Reksoprodjo a nabízí vlastní představu ideálního interiéru, kterou shrnuje do pěti bodů:
– Interiér, který slouží svému účelu bez kompromisů.
– Interiér, který je jako krajina – v čase se proměňuje a stále překvapuje.
– Interiér, který umožňuje individualizaci – doladění podle vkusu investora.
– Interiér, který roste se svými uživateli/ obyvateli. Interiér, který je snadno udržovatelný.
Mýtus č. 1: Nejdůležitější místností v bytě je obývák
Tato představa vznikla v éře bydlení v panelácích, kde byl obývák plošně největší místností bytu, a lidé mají stále zafixováno, že by tomu tak mělo být. Naopak kuchyň byla často velmi poddimenzována, dokonce průchozí, což velmi komplikovalo její využití a často v sobě zahrnovala také jídelní stůl. Přitom historie i moderní trendy potvrzují, že tím nejdůležitějším prostorem v bytě by měla být právě jídelna. Ta je společenským středobodem domu, ať už je přímo spojená s kuchyní, nebo je samostatným prostorem, protože právě u jídelního stolu se všichni setkávají nejčastěji.
| Více článků z rubriky INTERIÉR na www.dumabyt.cz nebo www.modernibyt.cz. |
Mýtus č. 2: Dřevo do koupelny nepatří
Obvyklá obava, že dřevo v jakýchkoliv povrchových úpravách vlivem vlhka trpí, dnes již není na místě. Naopak je dřevo v koupelnách velmi vítaným materiálem, a to z mnoha důvodů. Dřevěné prvky koupelnu opticky zateplí a vytváří příjemný kontrast s jinak chladnými a studenými materiály, které v koupelnách převládají.
Mýtus č. 3: Skříně jsou základ
Na zázemí bytu se často šetří, důvodem je snaha o vytvoření co největších obytných místností. Paradoxem je, že laici se často domnívají, že například šatna je zbytečný luxus, který nevyužijí, a radši si obytný prostor zastavějí skříněmi, než by vyčlenili na odkládání svršků jednu část bytu, ideálně samostatnou místnost.
Mýtus č. 4: Hezké věci jsou zárukou hezkého interiéru
Většina lidí se bohužel domnívá, že pořízením drahých designových prvků do interiéru nemohou udělat chybu a výsledkem bude stejně krásný a vkusný interiér. Atraktivita jednotlivých interiérových prvků nezaručuje, že celý interiér bude nakonec působit harmonicky. Nejdůležitější je, jak spolu jednotlivé části interiéru ladí barevně, materiálem a stylem jako celek, pokud jsou tyto v disharmonii, interiéru designové doplňky nepomohou, spíš ještě více uškodí.
Mýtus č. 5: Malá koupelna stačí, velká je luxus
Častou opakující se chybou pocházející také z éry bydlení v panelových domech je poddimenzování hygienického zázemí. Přitom hygienické zázemí určuje standard bytu, a to i s finančního hlediska, vyplatí se tedy i jako investice. Na druhou stranu neznamená čím větší, tím lepší. Předimenzované místnosti často působí neútulně, neosobně a chladně. Velikost místnosti by měla odpovídat jejímu využití a aktivitám s tím spojenými, tak aby pohyb a provoz v těchto místnostech byl příjemný, zejména jde-li o hygienu.
text: Vlastimil Růžička, foto: Petr Reksoprodjo
Sklepní prostory slouží prakticky vždy pro pomocné účely vlastního domu (skladové plochy, kotelna a sklad paliv, rozvody a zásobníky médií, vlastní domovní vodárny, dílna, garáž apod.). Zároveň se jejich poloha pod zemí využívala jako tepelně stabilní prostředí pro skladování potravin – často ve značně větších objemech, než je dnes obvyklé. Navíc sklep izoloval podlahu prvního obytného patra od zemního chladu.
Podsklepení objektu by mělo mít rozhodně svůj účel a důvod. Může být ryze technický (malá únosnost horních vrstev zeminy s nutností hlubokého založení, objekt ve svahu, potřeba vyrovnání terénních odskoků, návaznost na různé výškové úrovně sousedních objektů nebo nutnost respektovat úroveň založení sousedních staveb), mnohem častější jsou však požadavky na dispoziční řešení a potřebu umístit některé provozy, zpravidla nadstandardní, do objektu, aniž by musel zabírat celou parcelu. Příkladem může být krytý bazén včetně technického zázemí, sauna, posilovna, vinotéka či nahrávací studio, u domu ve svahu často vhodné umístění garáže.
– Mění se způsob vytápění, ve prospěch především plynu či elektřiny. Zařízení se minimalizovala a automatizovala, což spolu s růstem okamžitého výkonu umožnilo snížit obsah provozních zásobníků. Tím radikálně poklesl požadavek na zábor plochy pro kotelnu a prakticky odpadly sklady paliv. Rovněž u ostatních médií napojení na veřejnou infrastrukturu klade minimální požadavky na plochu.
Nová zakládací vysokopevnostní a vysoce tepelněizolační malta HELUZ Trend má až 8x lepší tepelněizolační vlastnosti než klasické cementové malty a ušetří teplo. Vykazuje tedy nízkou tepelnou vodivost, která bývá u ostatních běžných malt problémem, a zároveň disponuje vysokou pevností, srovnatelnou s cementovými maltami. Zhruba 2x nižší tepelná vodivost než u keramického střepu tepelněizolačních cihel také zamezuje vzniku tepelných mostů v místě vyplněných spár v obvodovém zdivu. Díky velké vydatnosti (cca 2,5x větší než je u klasických cementových směsí běžné) je navíc pro zhotovení stejného objemu malty potřeba výrazně nižší počet pytlů, což také šetří náklady.
Malta HELUZ Trend se používá jak pro zakládání první řady obvodového zdiva z broušených cihel, tak i pro založení zdiva vyšších podlaží na stropní desce. Dále se používá pro podmaltování překladů v obvodovém zdivu, vyplnění spár, vyrovnávání nerovností a výspravy v obvodovém zdivu. Tvoří také i vhodný podklad pro vnější omítku.
.jpg)
Obecná rada zní: pokud se rozhodnete revizi střechy provést sami, pamatujte na vaši bezpečnost. Mnohdy jsou právě ta místa střechy, kde je nutné kontrolu provést, nejhůře přístupná. Provést například kontrolu oplechování komínu u střechy s velkým sklonem může být bez zabezpečení velmi riskantní. Lepší je proto takovou činnost přenechat odborné firmě. Doporučuji spíše vizuální kontrolu střešní krytiny, například z bezpečí střešního okna. 
Výrobci betonové střešní krytiny mají neustále na talíři, že betonová 
Úprava 
Lazury jsou určeny pro dekorativní vnitřní i venkovní nátěry 
Dříve lakýrníci k odstraňování starých nátěrů používali benzinové letlampy, dnes dávají přednost pohodlnějším horkovzdušným pistolím. Jednotlivé modely se liší cenou, možností regulace a maximální dosaženou 
Při stříkání držte pistoli v konstantní vzdálenosti od stříkané plochy. Stříkání začněte mimo ošetřovanou plochu a mimo plochu také ukončete. Podobně jako při ruční natírání dodržujte pravidla bezpečnosti práce. Uvědomte si, že barvy a zejména ředidla a rozpouštědla jsou většinou těkavé látky, vysoce hořlavé a toxické, dráždící oči a sliznice. Při práci proto nejezte, nepijte, nekuřte.
Na konci nebo na počátku stříkání se může stát, že pistole dělá kaňky (tzv. plive). Někdy za to může malý tlak vzduchu, jindy špatně průchozí tryska. Šmouhy (tzv. flary) na okrajích plochy bývají způsobeny pohybem zápěstí při stříkání. Celá ruka s pistolí by se totiž měla pohybovat rovnoběžně a rovnoměrně nad stříkanou plochou. Rozmazané kaňky po okrajích plochy bývají zapříčiněny přílišným množstvím barvy stříkané z příliš malé vzdálenosti. Buď budete stříkání provádět z větší vzdálenosti, nebo snížíte množství barvy a tlak. Příliš rychlé puštění (uvolnění) spouště může mít za následek cákance. Proto pouštějte spoušť jemně a plynule. Bublinky v nádobce na barvu může mít na svědomí nedotažená korunka trysky, uvolněná tryska nebo chybějící 
Vědecký název Hibiscus vychází podle některých autorů z řeckého Ibis (egyptský bůh) a iskó (ctím). Podle jiných autorů starořecké slovo hibiscus znamená sléz – a ibišek patří do čeledi slézovitých – Malvaceae. Rod ibišek má asi 200 druhů, mnohé jsou užitkovými 
Nemáte-li chuť a čas pěstovat ibišek v nádobě, potom vysaďte na zahradu ibišek syrský (H. syriacus) – růži ze Šaronu (kraj v Palestině). Pochází z Východní Asie a nejlépe prospívá ve vinohradnických oblastech. Ve vyšších polohách jej vysazujte na chráněná místa a kořeny namulčujte vysokou vrstvou listí. Po zmrznutí nadzemních částí se snadno obnoví od kořenů. Květ prošlechtěných odrůd se rovněž vyznačuje širokou barevnou paletou od bílé přes růžovou, karmínově červenou, fialovou a modrou s různými kresbami květu. Některé odrůdy jsou plnokvěté nebo panašované. Opadavý keř dosahuje výšky okolo dvou metrů. Zahradníci rozlišují dva růstové typy: široký až polokulovitý a úzký, sloupovitý typ. Nejlépe roste ve výživné teplé propustné půdě na plném slunci. U nás nesnáší vyšší polohy a mokré půdy (zde v zimě hyne) a pozdní prořezávání (mladé, nevyzrálé výhony zmrznou). V Číně je využíván v lidovém léčitelství a farmacii.
Ano, ve Středozemí, ale i jinde v subtropech uvidíte pole osázená teplomilnou zeleninou – ibiškem jedlým neboli okrou, gombem, bamií (Hibiscus esculentus). Jednoletá bylina s dlanitými listy 
O rostoucí oblibě dřeva svědčí i to, že kromě návratu masivního materiálu (např. v podobě parket, dřevěných mozaik apod.) se množí jeho imitace – „trendy“ jevem jsou dřevěné dekory keramických obkladů, 
Dřevo, ostatně jako všechny organické materiály, podléhá rozkladu. To se týká právě a především venkovních obkladů, vystavených působení klimatických vlivů. Zejména vlhkost ovšem může destruktivně působit i na 
Vybíráme nábytek
