Pro většinu lidí je základní otázkou: „Kolik to bude stát?“ a „Kdy to bude hotové?“ Tato rovnice o dvou neznámých má více řešení, ale to nejžádanější zní vždy takto: co nejlevněji a nejrychleji.
Kdy se stroj vyplatí
V prvé řadě je třeba si ujasnit, zda je zásah do terénu natolik zásadní, aby se mechanizace opravdu vyplatila. Také je dobré se zamyslet nad tím, jestli stroj neudělá více škody než užitku, zvlášť když je na pozemek špatný přístup a je nutné přejíždět přes hotové zpevněné plochy nebo udržovaný trávník.
Pokud rádi obětujete víkend a ještě si chcete vylepšit i svoji fyzickou kondici, pak se dejte do díla vlastními silami. Pro dnešního silně zaměstnaného člověka je ale výše zmiňované dilema celkem jasné: Mechanizace se vyplatí za normálních okolností již i na relativně menší akce. Nejdražší je totiž lidská práce a čas! Malý a výkonný stroj, který stojí na hodinu 600 až 800 Kč, udělá určitě více práce nežli 5 až 8 „levných“ dělníků za stejnou dobu. Shrnuto: Cenově se mechanizace často vyplatí již na jednu až dvě hodiny práce.
! Prohlédněte si on-line NEJVĚTŠÍ KATALOG RODINNÝCH DOMŮ ! |
Jaký stroj vybrat
Druhou důležitou otázkou je výběr vhodného stroje pro tu kterou činnost. Ačkoliv to zní nelogicky, je ověřeno, že speciálnější stroje jsou většinou vhodnější než ty univerzální, které mají několik funkcí v jednom. Oblíbenost těchto „všeumělů“ je neopodstatněná, v zemích na západ od nás je tomu jinak. Například pro výkop pro kanalizaci je vhodnější malý 3t bagřík na gumových pásech než 7t těžký kolový traktor: je nejen lehčí a menší, ale také obratnější, dokáže přejet „rigol“, je široký jen 1 m a celý se otočí „na pětníku“. Rozdíl je ještě markantnější, když je ještě ke všemu mokro.
Doprava na místo
Při kalkulaci ceny je třeba vidět nejen práci samotnou, ale i nutnost dopravy stroje na místo a zpět, což také něco stojí. Proto se nejprve porozhlédněte v nejbližším okolí po firmě, která je zaměřena na terénní úpravy a má dostatečný výběr mechanizace. Malé stroje se vozí na nákladních autech nebo přívěsech. Nákladní auto se pak často využije i na odvoz nebo dovoz potřebného materiálu, jako je vykopaná zemina, drť, substrát, mulčovací kůra apod.
Velké kolové „traktorbagry“ se na místo činu většinou dopravují po vlastní ose, což je při jejich rychlosti další citelný náklad pro konečnou cenu. Proto se vyplácí až při větších a dlouhodobějších akcích.
Stroje pohybující se na pásech
Výběr vhodného stroje je také závislý na druhu a náročnosti práce, kterou má vykonávat. Pro hrubé úpravy – jako je bagrování a přemísťování větších objemů zeminy – stačí i univerzální stroj. Pro fajnovější modelování jsou ale lepší speciální stroje, které díky menší váze neutuží vrchní vrstvu zeminy, dokážou se vyšplhat do většího svahu a mají mnohem větší manévrovatelnost. Obecně se dá říci, že nejlepší výsledky vykazují stroje pohybující se na pásech, protože svou váhu rozloží na velkou plochu.
| Více článků z rubriky ZAHRADA na www.dumabyt.cz. |
Těžké předměty
Samostatnou kapitolou je doprava a umístění hmotných a velkých předmětů na zahradě. Jde především o balvany, skořepiny bazénů, prefabrikované jímky a šachty apod. Pro tyto účely je nejen vhodné, ale často nutné zvolit autojeřáb. Tyto stroje jsou rozděleny podle toho, kolik tun materiálu uzvednou. Začíná to u menších strojů o nosnosti 5 tun a končí u superjeřábů o nosnosti 50 a více tun.
Schopnost zvednout udávaný počet tun se ale počítá na nejkratší délce ramene a s rostoucí délkou (pokud má nástavec nebo teleskopické rameno) nosnost rapidně klesá. Například jeřáb o nosnosti 50 tun unese při vysunutém rameni (40 m) na konci už jen 5 tun! Nestačí tedy vědět, jakou váhu je třeba zvednout, ale zrovna tak důležitý je i údaj o vzdálenosti od jeřábu.
text, foto a kresba: Jiří Prouza
Nesprávně zvolené řezné úhly mají vliv na otupení nástroje a zvýšení řezného odporu, což vede k větší námaze při práci s nástrojem. Například čím větší je úhel břitu, tím hůře nástroj vniká do obráběného 
K 
Pro všechny nástroje se symetrickým břitem (většinou nože) půjde opět o čtyři základní 
Svítidla domodelují prostor a mohou tak zakrýt i případné malé nedostatky. Místnost jimi dokážete opticky zvětšit nebo naopak zmenšit, například snížit příliš vysoký strop. Působit mohou jako umělecký doplněk, který vytvoří vámi oblíbenou atmosféru. Zvlášť pro obývací pokoj platí, že je v něm třeba zkombinovat svítidla s různou intenzitou 
Vybírat si můžete ve škále od jednoduchého minimalistického 
Ať už nakonec zvolíte 
Stejně jako na 
Vyhledávání neobvyklých a zajímavých rostlin není záležitostí několika posledních sezon, ale spíše staletí. Spolu se zbožím ze zámoří putovala do Evropy i semena, hlízy, cibule, sukulenty nebo orchideje. Okrasné rostliny bývaly nejprve „vedlejším produktem“ obchodních, objevitelských nebo loupeživých výprav, později se ovšem začaly organizovat samostatné expedice, které měly za cíl přivážet nejrůznější cizokrajné rostliny. Květiny z dalekých zemí pěstovaly už naše babičky – namátkou vzpomeňme severoamerické floxy, slunečnice nebo krásnoočka, čínské astry a magnolie či tulipány z tureckých hor. Nicméně zeleň mírného pásu nám už nestačí a rádi bychom do zahrady nějakou „dokonalou“ iluzi tropů a subtropů.
Většina lidí má představu teplých krajin a mořské pláže spojenou s obrazem královny rostlin – palmy. V Evropě jsou však palmy pouze zlomkem flóry, z původních více než 3 000 druhů zde najdeme jen dva – žumaru nízkou (Chamaerops nobilis) na španělském pobřeží a datlovníky na Krétě a v celém Středomoří (Phoenix theophrastii, Phoenix dactylifera).
Například Nanorrhops z hor Afghánistánu a Pákistánu přežije mráz až -22 °C, tento druh je však zvyklý na suché zimy a nesnáší zimní srážky. Ze Severní Ameriky je vhodným druhem Rhapidophyllum hystrix. Přežije také dvacetistupňové mrazy, navíc roste neobyčejně pomalu, takže se snadno na zimu zabalí. Ostatní palmy, třeba Livistona, Rhapis, Brahea nebo Serenoa, lze pěstovat v nádobách a na zimní měsíce je přestěhovat do bezmrazého prostoru. Například oblíbená žumara nízká zvládne mráz do -10 °C, takže obvykle postačí rostlinu uklidit na začátku prosince a začátkem března může opět ven.
V nejteplejších částech naší republiky můžete za určitých okolností pěstovat na zahradě i jihoevropskou dřevinu fíkovník (Ficus carica). Potřebuje teplé stanoviště chráněné před větrem, nejlépe u jižní stěny domu. Nesmí mít příliš vlhko v kořenech, protože snadno vyhnívá. Nedoroste sice takové velikosti a nádhery jako na jihu Evropy, ale plody vytvoří. Vynikne v kombinaci s oleandrem (Nerium) v nádobě (na zimu přemístíme do bezmrazého prostoru), s granátovníkem (Punica) nebo se středomořskými aromatickými keři, jako je vavřín (Laurus), rozmarýn (Rosmarinus) a myrta (Myrtus).
Z asijských rostlin můžete vysadit na zahradu i severočínské mrazuvzdorné bambusy. Nejsou to ty mnohametrové, ale menší, vysoké 2 až 4 metry, se stébly silnými jako mužský palec. V českých zahradách se dlouhodobě pěstuje více než 30 drobnějších druhů bambusů. Podle lokálních podmínek můžete vysázet také některé z mnoha odrůd nádherných čínských magnolií, japonských javorů, sakur nebo třeba rododendronů a vytvořit krásnou zahradu v asijském stylu.
Dlouhodobě můžete na zahradě pěstovat například bylinu gunneru chilskou (Gunnera), s listy tvrdými jako plech, které mohou dorůst až třímetrového průměru. Z listnatých stromů se osvědčil drobnolistý elegantní pabuk (Nothofagus antarctica). Atmosféru Ohňové země dotvoří Fuchsia magellanica a keře rodu Escalonia (pár let krášlily i park v Průhonicích).
Z dalších subtropických rostlin Ameriky moc pěkně působí argentinské keře Erythrina crista-galli, které i v přírodě nedorůstají více než 2 až 3 metrů a kvetou sytě červenými květy. Často se pěstují i různé druhy rodu Cassia a Senna, které nejčastěji kvetou žlutě a dobře se tvarují do stromečkovitého tvaru. K velmi oblíbeným patří i horské durmany rodu Brugmansia, s nádhernými intenzivně vonícími trubkovitými květy bílé, růžové i žluté barvy. Jsou nádherné, ale prudce jedovaté. Všechny tyto dřeviny jsou poměrně nenáročné, snesou teploty kolem nuly, ale nikoli dlouhodobě. Pěstují se v nádobách a zimují ve světlých bezmrazých prostorách.
Vzhledem k tomu, že na programu byly dost rozsáhlé stavební úpravy, musel se realizační tým pustit hned do práce. Na základě přání majitelky oddělila designérka Jana Kellermannová kuchyňskou část od obývací pomocí sádrokartonové příčky. Tím ale se sádrokartonem neskončila a další použila podél obou protějších stěn jako jakési rámy, které dodaly prostoru další rozměr a zároveň posloužily k umístění bodového osvětlení.
Dekorování prostoru
Okolí bazénů je hodně namáhané, proto je dobré zvolit kvalitní materiál, který bude trvanlivý, bezpečný a bude vyžadovat pouze minimální údržbu. Tyto podmínky splňuje například tradiční a léty prověřená betonová dlažba, přírodní kámen, ražený beton nebo kompozitní materiál na bázi dřeva a PVC, který dokonale imituje dřevo.
Nejvíce poruch ploch v bezprostředním okolí bazénu vzniká z důvodu sedání podloží. Následně se objevují praskliny v nášlapné vrstvě. Příčinou tohoto jevu je samotná technologie výstavby bazénu: vyhloubí se dostatečně široká a hluboká stavební jáma, do které je skelet bazénu postaven. Zbytek stavební jámy je potom zasypán do původní nivelety.---medium-11_112x72.jpg "Povrch desek terasového Twinsonu je zcela bezpečný i pro bosé nohy dětí – marně byste hledali nějaké třísky (INOUTIC).")
Jeho povrch neklouže, netvoří se na něm třísky (je tedy bezpečný i pro bosé nohy) a nepodléhá hnilobě ani plísním. Masivní kompozitní prkna (např. Twinson Massive) se hodí pro obložení zaoblených bazénů či pro vybudování teras organických tvarů (elipsovitých, kruhových atd.).
Přírodní exotické dřevo
Už při projektování stavby naplánujte potřebný sklon terasy/obložení, zvažte, zda bude třeba vybudovat stupně či schody a zda bude terasa plovoucí, vyvýšená nebo na pevném betonovém podkladu. Dále je nutné promyslet umístění technického příslušenství bazénu (musí být zajištěn přístup k filtračnímu systému a přívodu vody) a také případné zastřešení. Nezapomeňte ani na barevnost terasových desek, která by měla ladit s architekturou okolních staveb. Twinson nabízí osm barevných variant.
Také dekorativní ražený beton je pro okolí bazénu výborná volba – věrně napodobí přírodní materiály včetně dřeva a přitom splňuje náročné technické požadavky: odolnost, nekluznost, rychlou realizaci a nízké nároky na údržbu. Navíc dokonale zvládne i lem – tedy hladké zakončení bazénu a jeho napojení na okolní zpevněnou plochu. Neskládá se z komponent, ale vzniká naráz ražením vybraného vzoru do čerstvé betonové desky. Uživatelům nabízí bezpočet kombinací barev a vzorů, takže lze opravdu dokonale sladit povrch přesně s okolím.
Podle jakých kritérií vybíráme okrasné rostliny k bazénu? Bezprostřední okolí vodní plochy tvoří zpravidla dlažba, kámen nebo dřevěná paluba, většina rostlin bude tedy umístěna až za touto zónou. Při troše dobré vůle však lze umístit několik solitérních rostlin i do této plochy. Nejlépe se zde bude dařit teplomilným a suchomilným rostlinám, které snášejí celodenní žár a sálavé teplo z okolí. Spáry mezi dlažbou můžete vyplnit nízkými polštářky aromatických bylin, kterým nevadí občasné sešlápnutí a navíc do svého okolí šíří příjemnou vůni. Pro větší rostliny vynechte ve zpevněné ploše volné místo. Po vysazení rostlin povrch půdy překryjte malou vrstvou kačírku, aby se na dlažbu neodplavovala zemina.
---medium-10_wm.jpg)
---medium-11_wm.jpg)
Rozsáhlý mezioborový Festival Landscape Praha 2014 přiváží do Prahy okolo stovky projektů především z evropských zemí, pod nimiž jsou často podepsáni architekti zvučných jmen. Představí se však i studenti předních českých vysokých škol, které se věnují tématu krajinářské architektury. Centrem této části je jeden z potenciálně nejzajímavějších příkladů krajinné architektury – Nákladové nádraží Žižkov.
„Mnoho projektů je z oblasti rekultivace, rehabilitace opuštěných částí krajiny nebo průmyslových území, urbanizace zanedbaných městských veřejných prostor – vše pro nové, převážně rekreační funkce a sportovní vyžití, pro setkávání, kulturu a vzdělávání. Zde bych upozornil především na výstavu Krajina z druhé ruky – nová identita německé průmyslové krajiny a specifika tvorby zeleně v postindustriálních areálech,“ vysvětluje jeden z autorů celého konceptu Landscape festivalu, kurátor Dan Merta.
Část Festivalu Landscape odehrávající se především na Nákladovém nádraží Žižkov se týká rovněž České republiky. Zdejší, pro disciplínu krajinářské architektury emblematické, realizace budou soustředěny v Galerii Jaroslava Fragnera. Právě zde kurátoři Dan Merta a mladí tvůrci ze studia 4dim pod názvem CzechScape představí nejvýraznější kreace vypovídající o kvalitách současné české krajinářské architektury s jejími přesahy do dalších příbuzných disciplín v posledních dvaceti letech od soukromých zahrad až po intervence do veřejného prostoru.
„Téma je pojato jako komplexní obraz samotné krajiny, zahradních prostor i krajiny městské, jakožto společné architektury pod jednou oblohou. Výběr představuje díla vzniklá pod taktovkou současné plně aktivní generace architektů a umělců naší doby, ale zároveň v úvodu obsahuje také krátké srovnání s počiny předchozí praktikující generace, kterou jsou současní tvůrci různou měrou ovlivněni a na kterou přirozeně navazují,“ přibližují obsah Klára Stachová, Andrea Honejsková a Jakub Hepp z 4dim. Sáhli například po známějších realizacích ateliéru mca (Bastion v Praze), Josefa Pleskota (Jelení příkop) nebo Cigler Marani Architects v kancelářském komplexu na pražském Chodově.
O aktuálnosti celého Festivalu Landscape svědčí mimo jiné jeho prolnutí například s červnovým festivalem reSITE, který se zaměřuje komplexně na města a život v nich. Podle Dana Merty stále podstatnější úlohu veřejného prostoru v urbanismu měst a obcí stvrzují i četné debaty a další akce za účasti nejen odborné veřejnosti. Stejně jako namátkou Cena Petra Parléře či založení Kanceláře veřejného prostoru při Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy.
„Jakoby se ale pro městský prostor zapomínalo, že zájem si zaslouží celá česká krajina od Aše k Jablunkovu. Že i ona trpí nekoncepčností a nezájmem vyšších míst. Tato krajina si sama bohužel už nepomůže, neboť již byla historicky industriálně znásilněna a je pouze na nás, jak jí umožníme dále přežít ve své kráse, či budeme stále více hyzdit její matérii,“ apeluje Dan Merta.
Již žádné začernalé spáry. Okolí vany, sprchového koutu či umyvadla bude zářit bělostí. Novinka Pattex Express Rychleschnoucí sanitární silikon se vyznačuje vysokou odolností proti plísním. Díky této vlastnosti vás plísně ve spárách nebudou trápit.
Působivé mozaiky a intarzie
Italský architekt Luca Scacchetti navrhl dynamické spojení antických tradic a světa moderní elektroniky. Do relaxačního prostoru, jehož kompozice vychází z renesanční palladiánské architektury a evokuje prostředí antického chrámu, umístil hrubě opracované, nepravidelně tvarované nástěnné hranoly, v nichž se promítají 3D zobrazení krajiny a kamenných lomů. „Je to malé divadlo, kde se spojují různé světy,“ říká autor. „Chtěl jsem zobrazit tento kámen jako materiál, který prochází různými kulturními a intelektuálními epochami, představuje stálost a kontinuitu. Dalším aspektem tohoto projektu je design, v němž každé spojení je dovoleno a mramor je standardním materiálem, schopným ztvárnit veškeré věci.“
Moderní mramorové obklady mají matný plastický povrch s vybroušenými rostlinnými či geometrickými ornamenty, střídají se hrubě broušené a leštěné plochy, mramor se kombinuje se 
