Někomu slouží postel výhradně na spaní, jiný je zvyklý v ní trávit určitý čas i ve dne a večer, ať už si na lůžku čte, pracuje, poslouchá hudbu nebo se dívá na televizi. Ložnice, která slouží hlavně ke spaní a v níž nejste zvyklí trávit jiným způsobem volný čas, se přes den může proměnit třeba v pracovnu, ať už v ní sedíte u počítače nebo třeba šijete. V tom případě do ní musíte rozumně umístit alespoň pracovní stůl a myslet na úložné prostory navíc. Také v ložnici, kde se „žije“ v posteli, je třeba mít v okolí lůžka všechno, co potřebujete. Ať už jsou to knihy, hudební zařízení nebo televize.
Zvlášť u malé ložnice budete závislí na délce stěn, umístění oken a dveří nebo radiátorů. Potřebujete nejen místo na nábytek, ale i na přístupové cesty, ukládání lůžkovin, místo k posezení na posteli, pro oblékání. Zvlášť pokud je v ložnici skříň, prádelník a úložné prostory pod lůžkem nebo lůžky, je třeba dbát na to, aby se daly bez problémů otevírat všechny dveře i vytahovat zásuvky. U šatních skříní jsou dobrou variantou posuvné nebo skládací dveře.
Nejběžnější šířka dvojlůžka je 180 cm. Pokud šetříte místem, postačí i 160 cm, naopak královské pohodlí umožňují postele široké 2 m i více. Pro zdravé spaní se rozhodně doporučuje, aby každý spal na svém roštu a matraci. Délku postele přizpůsobte výšce vyššího partnera. Připočítat je třeba i délku chodidla. Na trhu jsou ale i postele pro dlouhány s délkou 210 a 220 cm. Ideální výška lůžka by měla být 42 až 50 cm, hygienické minimum pro umístění lehací plochy je 25 cm nad zemí. Vedle podélné strany lůžka by mělo být alespoň 70 cm volného prostoru, před pelestmi 60 cm.
| Více článků z rubriky INTERIÉR najdete na www.dumabyt.cz. |
Postel středem zájmu
Kam umístit postel, závisí nejen na prostoru, ale i na spacích zvycích. Rozměry lůžka volte podle velikosti ložnice a postavy většího z partnerů. Matrace by vám měla dopřát zdravý spánek, případně pohodlné lenošení. Výrobci jsou schopni dodat postele jakýchkoli rozměrů. Když si můžete vybrat, zvažte, jestli se vám lépe spí proti světlu, nebo zády k oknu či ke dveřím. Pokud budete chtít umístit vedle sebe dvě samostatná lůžka, zaberou více místa než manželské postele. Místo ušetříte se dvěma samostatnými postelemi oddělenými společným nočním stolkem. V dlouhých úzkých ložnicích je výhodnější podélné umístění postelí. S manželskou postelí v rohu pokoje sice ušetříte prostor, ale přistavíte k ní jen jeden noční stolek. Postel u stěny bude navíc přístupná jen od pelesti, případně čela postele nebo přes vedlejší postel. Ve velkých ložnicích se nabízí umístit postel do prostoru, což zpravidla působí velmi dobře, v posteli se však nemusíte cítit útulně a můžete mít problém s usínáním. Řešením je postel s čelem, které vytvoří intimní kout.
Pokud jste zvyklí zastýlat lůžkoviny, prostor na ukládání by měl být dostatečně velký. Zvlášť u vyšších postelí lze dobře využít úložné prostory pod lůžky. U postele umístěné v prostoru jsou praktické zásuvky z obou stran. Pokud nemá postel místo na lůžkoviny, můžete je ukládat v klasickém peřináči (se současnou nabídkou ovšem nebudete nijak zvlášť spokojeni), v samostatné skříňce, nebo třeba v části skříně, kterou si necháte upravit. Praktické jsou samostatné peřináče s otevíráním ze strany, kdy může vrchní plocha sloužit jako odkládací. U všech variant je třeba dbát na to, aby každý prostor umožňoval dostatečné proudění vzduchu.
Moderní postele s vysokými matracemi
U lůžka nesmí chybět nábytek, kam si odložíte knížku, brýle nebo třeba sklenici s vodou. Ať už je to noční stolek, stolička, skříňka na kolečkách nebo police. Mobilní odkládací nábytek je praktický zvlášť tehdy, když v posteli sedíte a opíráte se o zvednutou horní část roštu. Od stolku se tak vzdálíte a dosáhnete na něj jen s obtížemi. V tom případě pomůže skříňka na kolečkách. Zvláštní odkládací plochu nabízejí moderní postele s vysokými matracemi a širokými rámy, které můžete použít právě na odkládání věcí. Některé postele mají integrované noční stolky jako součást rámu postele, což působí vzdušně a lehce. Praktickým řešením jsou také police spojené s lůžkem nebo police probíhající podél záhlaví postele. Ve velké ložnici můžete zvolit variantu s řadou nízkých skříněk na knihy, hudební zařízení nebo televizi. Ženy uvítají toaletní stolek se zrcadlem, pohodlné převlékání také usnadní židle nebo křeslo.
Pokud nemáte v bytě šatnu nebo dostatek skříní, musejí se svršky vejít do ložnice. V malé místnosti dobře působí, když zastavíte celou jednu stěnu skříněmi, ať už běžnými nebo vestavnými, osamocená vysoká skříň působí zpravidla velmi rušivě. Pokud se vám nevejde do ložnice zrcadlo, můžete ho umístit právě na skříňové dveře, čímž i opticky zvětšíte prostor.
text: Šárka Drbohlavová, foto: archiv
Dá se již celkem běžně dobře sehnat v zahradnictvích, ale málokdo ji zná a pěstuje. Mnozí si mohou myslet, že její plody nejsou k jídlu. Vypadají jako malá jablíčka, ale jsou to robustní, světlehnědé chlupaté malvice. Jsou jedlé až po přejití mrazem. Proto mají na stromě zůstat až do prvních větších mrazů a déle, pak změknou („zhniličkovatí“) a dají se jíst syrové přímo ze stromu. Můžete je také sklidit už v listopadu a skladovat několik týdnů do změknutí v přepravkách. Pak ale nejsou nikdy tak dobré a aromatické, jako když dozrají a změknou na stromě.
Nenáročné pěstování
Poměrně dobře snášejí mráz, jsou málo náročné na půdu, dobře rostou i v půdách těžších a chladnějších. Nejlépe jim však svědčí půdy živné, vápenité, hlinité, na teplém místě a na plném slunci. Snášejí však dobře i polostín. Téměř vůbec netrpí škůdci, není nutné ani dobré je řezat. Mišpule se občas dají koupit v zahradnictvích, která vedou i méně běžné druhy rostlin, nebo u specialistů na netradiční druhy ovoce a staré odrůdy. Stromek s holými kořeny (prostokořenný) zakoupíte a můžete vysazovat od podzimu, po opadu listí, až do jara, než naraší pupeny, to jest v období zvaném vegetační klid. Kořeny nesmí oschnout, přenášíme je zabalené v pytli nebo mokrém hadru či papíru.
Každému mohu doporučit zakoupený roubovaný stromek vysadit hlouběji tak, aby místo roubování bylo nejméně 10 až 20 cm pod zemí. Podnož pak nebude obrážet svými vlastními výhony a mišpulka si může pustit vlastní kořeny, tzv. zpravokořenit. Ve větší zahradě takto můžete naroubovat každý zakoupený ovocný stromek, pokud nepotřebujete, aby zůstal trpaslíkem. „Zpravokořenělá“ jabloň bude pak růst do své originální velikosti a místo patnácti let na škrtící zakrslé podnoži se na vlastních kořenech dožije třeba stovky.
Poškozené a uhnívající konce kořenů před výsadbou zařízneme až na zdravé místo. Doporučuje se prostokořenné rostliny den před výsadbou namočit do sudu s vodou, aby se napily. Mišpule si zaslouží mnohem větší rozšíření, snadno se pěstuje, je velmi zvláštní a ozdobná a má chutné plody. V době, kdy je můžete začít obírat ze stromu, toho na zahradě ke sklizni už moc nebývá. Díky mišpulím mi není líto, že končí podzim a přichází studené mrazivé období.
Konstrukce dřevostavby, respektive jejího pláště, je postavena systémem „Two by Four“, což znamená, že se jedná o oboustranně opláštěnou sloupkovou konstrukci, která je vyplněna izolací. A teď důležitá otázka – jakou izolací? Zatímco obvodové stěny jsou izolované kombinací slaměných balíků a foukané celulózové izolace Climatizer Plus®, tak na stropy a podlahu je použit pouze Climatizer Plus®. To vedlo k otázce proč.
Climatizer Plus® je však dražší než například sláma. „Ano, je dražší. Na druhou stranu aplikace Climatizeru je opravdu jednoduchá a rychlá a při výstavbě domu na klíč je konečná cena srovnatelná, respektive spíše o něco nižší. Aplikace slaměné izolace je totiž velmi pracné. Pak je tu ještě další velká výhoda foukané izolace. Climatizer dokážete zafoukat do jakékoliv dutiny a bezvadně přilne ke každému materiálu. Při jeho použití můžete výrazně snížit riziko výskytu tepelných mostů a tudíž nepříjemných následků. Z hlediska tepelně-izolačních vlastností ve srovnání s mnohými jinými izolanty obstojí rovněž velmi dobře. Zkrátka výhody převažují.“ A pokud by někdo trval na čistě přírodním materiálu ze dřeva, pak místo Climatizer Plus® je tu Climawood®, což je rovněž foukaná izolace vyrobená na bázi dřevených vláken.
Autorem projektu dřevostavby v Řevnicích je Akad. arch. Jiří Brotánek a Ing. Arch. Josef Tlustý z architektonického studia AB Ateliér. Aplikační firma, která realizovala zafoukání celulózové izolace Climatizer Plus® je Jiří Nejedlý, který má v tomto směru již dlouholeté zkušenosti. Dodejme, že foukaná tepelná izolace Climatizer Plus® patří do uceleného skladebního systému izolací COMRI®, který na trhu dodává firma Ciur a.s.
Sádrokarton je levný, snadno dostupný a práce s ním je rychlá. Jako systém je dotažen do nejmenších detailů, není to však systém „jednou pro vždy uzavřený“, a proto stále přibývají nová řešení, umožňující ještě širší využití. 
Pravdou je, že vysoušení či likvidace a následná obnova sádrokartonových stěn, příček, podlah atd. je mnohem jednodušší než u klasického zdiva a dalších tradičních materiálů. Podmáčené desky stačí například jen napíchnout šídlem či naříznout nožem, abychom zjistili, zda je v konstrukci 
Zdánlivě nenápadné desky dnes představují jeden z nejpraktičtějších a nejvyhledávanějších materiálů pro stavbu v 
Pokud jde o vlastní sádru, pak ta se od té běžné, kterou známe, prakticky ničím neliší. O to zajímavější je ale proces jejího zpracování a výroby, kdy se do prosté směsi s vodou přidávají střídavě různá činidla. Nejprve to jsou zpomalovače procesu tuhnutí, na závěr naopak přicházejí na řadu urychlovače konce tuhnutí.
Takové interiéry se pak vyznačují například světelnými rampami pro nepřímé osvětlení, kombinacemi plných povrchů s perforovanými, kompaktními spojeními stavebních konstrukcí s vestavěným nábytkem či speciálním, ze sádrokartonu vytvořeným zařízením bytu. Tím se myslí například posuvné dveře, zajíždějící do dutiny sádrokartonové příčky, zapuštěné bodové osvětlení, poličky, niky (výklenky) nebo celé části 
Z výše uvedeného je nasnadě udělat závěr, že lze ušetřit jak náklady na pořízení příčky, tak i podstatně zkrátit lhůtu vlastní výstavby. Tyto principy se opakují v různé míře u všech druhů 
I když je to k nevíře, cesta sádrokartonu začala před více než sto lety. 22. května 1894 byl v USA Augustinem Sackettem přihlášen patent na desky se sádrovým jádrem obaleným papírovým kartonem. Desky byly určeny pro obložení stěn a stropů. K jejich masovému rozšíření ale došlo po 1. světové válce především v USA. V Evropě se tento materiál prosazoval jen velmi pomalu. K přelomu došlo až v šedesátých letech 20. století, kdy vznikla velká poptávka po bytech a zároveň bylo nutné co nejrychleji řešit poválečné problémy. Právě v této době ukázala tzv. suchá výstavba své obrovské možnosti. V první polovině 80. let k sádrokartonové desce přibyla sádrovláknitá, která ještě více rozšířila možnosti suchého stavitelství. U nás byly před rokem 1989 technologie suché výstavby zastoupeny jen sporadicky. Desky se dovážely z Polska, ale podobně jako řadě jiných socialistických výrobků bylo lepší se jejich používání vyhnout. Zlaté časy tohoto materiálu u nás nastaly po revoluci a od té doby se jeho využití rok od roku zvyšuje. 
Tradiční a nejpoužívanější 
Dalším způsobem otevírání 
Kromě základní funkce uzavření místnosti mohou po stěně posuvné 
Dveře můžeme dělit podle použitého 
Špičkou mezi 
Moderní trendy a směry v bytovém 
To umožňuje všem zůstávat stále v kontaktu, maminky mají lepší přehled o tom, co jejich ratolesti doma po celý den provádějí. Toto řešení je optimální i u malých domů, kde se šetří každým metrem čtverečním zastavěné plochy. V každém případě by mělo 
Pravidla pro pohodlný a bezpečný pohyb po 
Zábradlí, kámen úrazu?
Tak jako k tradičním venkovským stavením patří přírodní kamenné „placáky“, tak moderní, jednoduché či neobvykle řešené zahrady dokonale ladí s tak originálním a pokrokovým materiálem, jakým je litý beton. Beton je totiž stavební materiál, který lidem s fantazií doslova hraje do noty. Především nabízí neomezené tvarové a barevné možnosti – zahradou příchozí provede v podobě chodníku, jako garážové stání poskytne „pevnou půdu pod nohama“ rodinnému automobilu, v podobě opěrných zdí, schodišť, plotů či jejich podezdívek zase pomáhá vytvářet plasticitu zahrady a zajistit soukromí. A protože má beton i uměleckou tvář, může exteriéru domu dominovat litý beton v podobě moderní skulptury. Navíc nemusí být šedý. Moderní architektura stále častěji využívá beton v široké škále barevných odstínů, nejčastěji v odstínech červené, hnědé, černé, případně žluté.
Jak už bylo řečeno, barevný beton je beton s obsahem barevných pigmentů. Při probarvování se nejčastěji uplatňují červené, hnědé, černé, případně žluté pigmenty tvořené barevnými oxidy železa. Méně běžné jsou pigmenty bílé, modré a zelené, pro které se používají jiné chemické látky (bílá – oxid titaničitý, modrá – kobaltová modř, zelená – zelený oxid chromu). „Dnes si zákazníci žádají k využití v zahradách nejčastěji betony v různých odstínech červené, ale zájem je i například o barvu bílou nebo fialovou,“ potvrzuje Jan Veselý.
Cenová nabídka betonu je především závislá na typu betonu pro jakou konstrukci má být použit, odolnosti betonu, případně požadovaném odstínu a barevné sytosti betonu, dále na místě betonáže a zvoleném způsobu ukládání betonu. „Nejčastěji se v exteriéru zatížený pojezdem vozidla používá beton označený C 30/37 XF4, S3, Dmax 22, který může být probarvený pigmentem. V zahradách pak beton označený C 25/30 XF3, S3 Dmax 16. Cenu za 1 m3 betonu si lze zjistit přímo na betonárně. Za pigment se přičítá dle odstínu zpravidla 1000 až 2000 Kč/1 m3, v případě modrého odstínu až 5000 Kč,“ upřesňuje Jan Veselý. Pro přesnou cenovou nabídku je tak důležité přesně specifikovat odstín betonu.
Celá aplikace trvá 1 – 3 dny v závislosti na klimatických podmínkách. Aby vznikl kvalitní a jedinečný povrch, klíčovou roli hraje zkušenost a zručnost realizátora.
Dekorativní ražený beton a dekorativní ražená omítka dokonale napodobí přírodní materiály a přitom jsou velmi praktické. Ražený beton pro horizontální povrchy, ražená omítka pro vertikální. Ve vzornících můžete vyhledat různé vzory a k nim požadované probarvení. V rukou máte naráz nepřeberné množství kombinací a můžete začít čarovat… Nahlédněte, kde všude je možné dekorativní ražené povrchy použít.
Druhé uživateli velmi oblíbené využití dekorativního raženého betonu. Technologie navíc velmi elegantně řeší jindy problematické okraje (lemy bazénů) – jsou čisté, hladké a odolné. Kromě atraktivního vzhledu se tu uplatní také fakt, že povrch neklouže – je bezpečný – a oproti klasickým přírodním materiálům je téměř bezúdržbový. Kromě kamene je hodně populární také autentický dekor dřeva.
– Tónování dekorativní směsi pomocí práškových pigmentů (přidáním do záměsového roztoku)
Barevných odstínů se nabízí celá řada a používají se v různém ředění. Příklad ředění: 5:1, 6:1, 7:1, 8:1, 9:1, 10:1.
Ložnice 
Něco na nich asi bude. Určitě, jejich existenci prověřil čas, ovšem podoba doznala změn. Postele s nebesy se přizpůsobily současnosti a konkrétním okolnostem. Zapomeňte na těžké a beztvaré kusy látek, dnešní nebesa se pyšní velmi střídmým 
