Blog

Královské růže ve vaší zahradě

Růže se šlechtí již několik století a za tu dobu se podařilo vypěstovat řadu vynikajících kultivarů. Od 80. let minulého století se velký důraz kladl především na zdraví a snadnost pěstování. Proto dnes máme na trhu růže opravdu odolné, ale zároveň i krásné a zdravé.

Přestože se šlechtitelé snaží sebevíce, musí se při určování budoucích vlastností růže rozhodnout, jaké priority jsou pro ně nejdůležitější. Zatím to byly tyto: barva, tvar a množství květů, vitalita, odolnost a zdraví rostliny. Jak si asi všímáte, nějak tu chybí vůně. Je to tím, že vůně je sice krásná věc, ale ostatní vlastnosti jsou prostě důležitější.

Vůně a parfémy

Parfémy jsou obecně popisovány v hudebních metaforách a mají vždy tři sady tónů, které tvoří harmonický celek. Voňavé tóny se rozvíjejí v průběhu času, od úvodního prvotního vjemu vůně na vrcholu vede parfém do hlubších středních tónů a nakonec k základu, který se postupně objeví v konečné fázi.

Svrchní tóny (hlava): Vůně, které jsou vnímány bezprostředně po kontaktu s parfémem. Svrchní tóny se skládají z malých, lehkých molekul, které se vypařují rychleji. Tvoří osobitý počáteční dojem z parfému.

Střední tóny (srdce): Vůně parfému, která se rozvine těsně poté, kdy se vrchní tóny rozptýlí. Prostřední tóny vůně tvoří „srdce“ neboli hlavní části parfému a jejich vjem působí tak, aby maskoval často méně zajímavý počáteční dojem z báze parfému.

Hluboké tóny (základ): Vůně parfému, který se objeví po ukončení vjemu středních tónů. Základní a střední tóny jsou společně hlavním tématem parfému. Základ přináší hloubku a pevnost parfému. Látky této třídy vůní jsou typicky bohaté a „hluboké“ a jsou obvykle vnímány až 30 minut po aplikaci.

K růži patří vůně

Ale máme pro vás velkou novinu: ke všem těmto vlastnostem se teď podařilo přidat i vůně! Máme tedy konečně i zahradní růže, které silně voní. Proto si dnes představíme zástupce moderních růží, které vedle výborných vlastností pěstitelských mají i zajímavé a silné vůně.

Více článků z rubriky ZAHRADA na www.dumabyt.cz nebo www.modernibyt.cz.

Tyto kultivary se tedy díky tomuto „bonusu“ dostávají ještě o jeden stupínek výše do jakési elity mezi růžemi. Proto je k nim i jinak přistupováno – vedle běžných vlastností se začínají hodnotit a analyzovat i jejich vůně. Aby se to zbytečně nekomplikovalo, převzal se v principu stejný způsob, jakým se hodnotí i jiné parfémy. Profesionální analytička vůní je k tomu samozřejmě tou nejpovolanější osobou.

text: Vlastimila Prouzová, foto: a kresby: Jiří Prouza

Zloději na nic nečekají, nečekejte ani vy!

Chraňte své nejbližší před nástrahami zvenčí

Vhodně zvolené dveře ochrání každý dům či byt před vloupáním. Bezpečnostní dveře výrazným způsobem snižují riziko vloupání do domácnosti. Zatímco dříve si je lidé pořizovali hlavně kvůli mechanické ochraně majetku a soukromí, nyní začínají tyto důvody doplňovat nové trendy. Lidé chtějí neokoukané bezpečnostní dveře v technicky originálním provedení a vyhledávají řešení na míru. Na poli designu začala kralovat dýha, oblíbené jsou i materiály z umělých pryskyřic. V hi-tech technologiích jednoznačně roste poptávka po otvírání dveří dotykem prstu, populární jsou i kamerové dveřní kukátka.

Bezfalcové dveře a exkluzivní design

„Především mezi příznivci neotřelého designového řešení je čím dál populárnější nová generace bezfalcových bezpečnostních dveří. Jejich křídlo lícuje se zárubní, na pohled není vidět žádné výrazné vyčnívání. Dveře mají totiž skryté 3D panty, zavírač i falc. To vše umožňuje z vnitřní strany slícování povrchu dveří s povrchem zdi. Vzniká tak jednoduchý a stylově čistý design, který vyvolává dojem exkluzivity,“ popisuje Ivan Pavlíček z firmy NEXT, odborník na zabezpečení domácnosti a přední tuzemský výrobce bezpečnostní dveří.

V módě je dýhovaný povrch a nerez

V designovém zpracování povrchu bezpečnostních dveří hraje hlavní roli dýha z domácích i exotických dřevin. Do značné míry je to kvůli tomu, že tento materiál dává každým dveřím punc originality. Dýha je totiž přírodní materiál s typickou kresbou, která je kus od kusu jiná, což je dávno způsobem výroby. Hodně módní je také nerez či lakovaný povrch, trendové jsou i materiály z umělých pryskyřic. Populární je rovněž variabilita designu, především u interiérových dveří, které je možné neomezeně přemalovávat nebo tapetovat

Otvírání dveří pomocí čtečky otisku prstů

Lidé si začínají k bezpečnostním dveřím stále častěji přikupovat moderní hi-tech doplňky. Mezi nejoblíbenější patří čtečka otisku prstů. „Pomocí tohoto systému si odemknete dveře bez použití klíče, stačí pouze přiložit prst. Čtečka ve standardním zápustném provedení se instaluje přímo na křídle dveří. Můžete si však nechat namontovat i skrytou verzi, kdy je čtečka uložena v madle. Systém má paměť až na 99 otisků prstů. Práva jednotlivých osob ke vstupu do obydlí lze libovolně přidávat, měnit nebo mazat dle potřeby. Další praktickou výhodou čtečky je, že již nikdy nebudete muset řešit problém se ztracenými klíči,“ říká Ivan Pavlíček z firmy NEXT.

Elektronické kukátko pro pohodlí i bezpečí dětí

Další technologickou vychytávkou je kamerové dveřní kukátko, které přenáší obraz osoby stojící za dveřmi na malý LCD monitor připevněný na zdi. V momentě, kdy máte dítě samotné doma, a zazvoní neočekávaná návštěva, můžete si nechat poslat obraz osoby za dveřmi také na váš mobil. „Potenciální zloděj může na vaše dítě vyvíjet psychický nátlak. S informacemi typu „nesu mamince dárek“ nebo „jsem opravář a potřebuji odjistit uzávěr vody ve vašem bytě,“ si nemusí váš potomek poradit. Obraz z dveřního kukátka na mobilu vám pomůže situaci lépe posoudit a adekvátně reagovat,“ uzavírá Ivan Pavlíček, odborník na ochranu domácího majetku.

Kontakt
www.next.cz | tel.: 602 335 878

(Komerční prezentace)

Jak vybírat garážová vrata?

Čím se vyznačují kvalitní garážová vrata?

Ing. Vít Kareš, jednatel společnosti Hörmann

Garážová vrata patří mezi jednu z vizitek rodinného domu. Každý zákazník preferuje něco jiného, u jednoho vítězí vzhled, druhý dá přednost ceně před posledními trendy. Všichni zákazníci ale vyžadují maximální kvalitu a funkčnost. Těmto parametrům může vyhovět pouze takový výrobce, který má s výrobou garážových vrat mnohaleté zkušenosti. Například společnost Hörmann se výrobou garážových vrat zabývá více než 60 let a díky vysoké kvalitě svých výrobků v těchto parametrech udává směr.

Neustále se zvyšující náklady na spotřebu energií kladou vysoké nároky na izolační vlastnosti garážových vrat. Důležitá je tedy kvalitní polyuretanová vyplň lamely vrat a kvalitní obvodové a překladové těsnění. Právě tato dvě kritéria se naše společnost snaží propracovat do posledního detailu. Obvodové těsnění je tak samozřejmostí. Navíc standardně dodáváme ke všem typům zateplených sekčních vrat vyrovnávací clonu překladu, která obsahuje těsnění, jež zaručí, že v zavřeném stavu jsou vrata po celém svém obvodu maximálně utěsněna.

Doplňkově je možné objednat i produkt ThermoFrame, který slouží k přerušení tepelného mostu mezi zdivem a zárubní. Takto si zájemce může snížit únik tepla ze své garáže až o dalších 12,5 %. Dalším prvkem, který by měl být u garážových vrat přítomný, je pohon s automatickým zajištěním přímo ve vodicí kolejnici. Tato jedinečná uzamykací automatika, kterou má naše společnost patentovanou, působí mechanicky, a proto funguje i při výpadku proudu. Vrata jsou tak účinně chráněna před vypáčením.

Více článků z rubriky STAVBA na www.dumabyt.cz nebo www.modernibyt.cz.

Jaké materiály se používají pro výrobu garážových vrat?

Lubomír Valenta, marketingový manažer Lomax & Co.

V současné době si můžete vybírat z nepřeberného množství materiálů. Od plastu, nezateplených plechů apod. až po špičkové materiály, které svými vlastnostmi a životností předčí naše očekávání. Společnost Lomax se soustředí primárně na „top segment“ garážových vrat, a to sekční ocelová vrata nejvyšší kvality. Materiály můžeme rozdělit dle jednotlivých komponentů vrat. Důležitá je kvalitní sekce, která tvoří základ garážových vrat. Sendvič je tvořen ocelovým plechem, který je vypěněn hmotou s příkladnými izolačními vlastnostmi. Naše vrata jsou například zařazena do vládního programu Zelená úsporám a splňují ty nejnáročnější požadavky.

Pro názornost uvedu několik konkrétních údajů. Ocelový plech, který tvoří „obal“ sekcí, je mimořádně dimenzován. Jeho tloušťka je minimálně 0,53 mm. Je oboustranně pozinkován. Vnitřní stěna je opatřena epoxidovým primerem pro zabezpečení optimální adheze polyuretanu k plechu. Vnější plochu tvoří 200mikronová PVC dekorativní fólie nebo polyesterový nástřik o síle 25 mikronů. Velmi důležitou součástí je izolace, jejíž základ tvoří polyuretanová směs.

V našem případě je její hustota 50 kg/m3, to je v současné době nejlepší hodnota na trhu a zajišťuje tak ideální tepelněizolační vlastnosti vrat. Dokonalé provedení zajišťují zapěněné pozinkované výztuhy pro zpevnění spoje pant-sendvičový panel. Spodní a horní sekce jsou zakončeny hliníkovými profily s gumou pro zajištění dotěsnění. Definitivními prvky pro opravdu funkční zateplení jsou mimo jiné zámky s přerušeným tepelným mostem a těsnění mezi zámky i jednotlivými sekcemi pro zajištění požadovaného perfektního utěsnění.

Nedílnou součástí sekčních vrat je tzv. kování, tedy nosné konstrukce pro uchycení a vedení vrat. Síla plechu vodících kolejnic, resp. systému stojek, kolejnic (dále různé konzoly dle typu kování, spojky apod…) je 2 mm – což je opět nejlepší hodnota na současném trhu. Důležitým faktem je, že spojení mezi těmito prvky je zajištěno technologií Tox (jeden materiál je vlisován do druhého).

To zaručuje dokonalou ochranu proti korozi, jelikož není pozinkovaný materiál narušen žádným řezem či jinou destruktivní úpravou tvaru kovu. Posledním základním prvkem vrat jsou torzní pružiny, zajištující ideální vyvážení a pohyb vrat díky přenosu síly pomocí hřídele a lanka. Standardně jsou dimenzovány na minimálně 20 000 cyklů. Použité materiály lze dále rozšířit o možnosti prosklení sekcí, instalaci odvětrávacích mřížek či designových nerezových prvků.

Jak rozpoznat kvalitní pohon pro garážová vrata?

Ing. Aleš Stiller, MBA, obchodní a marketingový ředitel Technopark CZ

Většina výrobců a dodavatelů garážových vrat vám nabídne pohon rovnou i s vraty, často za zvýhodněnou cenu. Na první pohled to bývá zajímavá nabídka. Není však od věci položit prodávajícímu hned několik otázek:

Bude provoz vrat bezpečný? A jak to poznat?

V každém případě je dobré si ověřit původ pohonu. Evropské produkty jsou obvykle vyrobeny v souladu s bezpečnostními normami EU a mají příslušný certifi kát, nechte si jej předložit. Pozor na laciné neznačkové pohony! Pohon musí být možné citlivě seřídit proti přimáčknutí nebo zvednutí a je běžné, že k němu lze zapojit bezpečnostní infrazávory nebo tlakové ochranné lišty. Proto si nechte pohon raději namontovat specializovanou fi rmou.

Jakou tažnou sílu by měl mít nabízený pohon?

Platí jednoduché pravidlo, že do rodinného domu pro sekční garážová vrata do maximální plochy vrat 8,8 m2 a výklopná vrata do 9,8 m² postačí pohon s maximální tažnou silou 550 N (Newtonů) a pro sekční vrata do max. plochy vrat 11,4 m² a výklopná vrata do 17,5 m² tažnou sílu 1 000 N. Pokud je pohon na příslušná vrata silnější, o to lépe, bude mít rezervu výkonu pro chladná období roku, kdy mechanické součásti vrat a pohonů lehce tuhnou kvůli teplotám pod bodem mrazu. Pokud by měla mít vrata větší rozměr než 11,5 m², je vhodnější výkonově silnější pohon s boční montáží.

Používá se pro přenos sil na vrata řetěz nebo řemen?

Levnější varianty používají k přenosu síly na vrata řetěz, ten je pak v provozu lehce hlučnější a měl by se promazávat. Z našeho sortimentu jej představuje pohon SHELL. Modernější pohony používají k přenosu síly na vrata speciální řemen, takový pohon je v provozu velmi tichý a nemusí se mazat. Z našeho sortimentu je to pohon SPIN.

Je v ceně dálkové ovládání a kolik stojí další vysílač nebo přijímač pro bránu venku?

V ceně pohonu je obvykle i jeho dálkové ovládání s jedním nebo více ovladači. Je dobré si dopředu zjistit, kolik stojí další dálkový ovladač a kolik stojí eventuální rozšíření dálkového ovládání například na venkovní bránu. Je vhodné nekupovat neznačkové vysílače, nevíte, s jakou technologií přenosu signálu pracují a zda náhodou nebudou ovládat vrata i sousedovi. Je standardem používat vysílače s technologií plovoucího kódování přenosu signálu na frekvenci 433 nebo 868 MHz, samozřejmě s certifi kací EU.

Jak se s pohonem pracuje při výpadku napájení?

Při výpadku napájení musí jít pohon snadno „odblokovat“ aby s vraty šlo manipulovat ručně. Je nejlepší si to někde několikrát vyzkoušet. Není totiž vůbec jedno, jestli tuto operaci dělá muž nebo žena s výškou 160 cm a také kolikrát takové odblokování pohon „přežije“, než se z něj něco ulomí.

Jakou má spotřebu po vypnutí?

Klidová spotřeba garážových pohonů je všeobecně podceňována. A je přitom rozdíl, jestli je to 60 W, nebo 2,5 W. To pak roční náklady na klidový stav několikrát převýší náklady na vlastní provoz pohonu!

Jak často za sebou se takový pohon může použít, abyste ho nezničili?

Běžně se tento údaj schovává pod pojmem Pracovní zatížení v cyklech za den nebo za hodinu. To znamená, že například při doporučených cyklech 5 za hodinu nelze s pohonem jezdit pořád. Prostě se pak brzo pokazí nebo přehřeje. Je dobré o tom vědět dopředu.

text: Stojan Černodrinski, foto: archiv

Ohřejte se doma u panelů

Sálavé panely jsou jednou z nejúčinnějších, a nejekonomičtějších variant vytápění místností. Jde o topidla ve formě plochých tenkých desek, které se připevňují přímo na zeď, popřípadě na strop v místnosti, a které pracují na bázi infračerveného sálání. Čím jsou tedy topné sálavé panely tak výjimečné? Odpověď spočívá v odlišném mechanismu šíření tepla. Z tohoto hlediska dělíme vytápění na dva druhy, tedy na konvenční a sálavé. Při konvenčním vytápění vyhřívá topné těleso okolní vzduch a celý proces využívá toho, že je teplý vzduch lehčí než studený.

Teplý vzduch se drží u stropu, kde se ochladí a klesá zpět blíže k topnému tělesu, aby se znovu ohřál. V místnosti tak probíhá cirkulace vzduchu. Zcela jinak pracuje sálavé vytápění. V místnosti je umístěn zdroj tepelných paprsků infračerveného spektra, které podobně jako sluneční paprsky nezahřívají vzduch, ale pouze pevná nebo kapalná tělesa. Teplo je tak předáváno až předmětům, na které dopadnou (zdi, nábytek), a teprve až od těchto předmětů je vzduch následně ohříván.

Co je infračervené záření?

Infračervené záření je elektromagnetické vlnění o vlnové délce větší, než je vlnová délka viditelného světla, a kratší než vlnová délka mikrovln. Šíří se rychlostí světla – necelých 300 000 km/sec. Infračervené světlo je částí spektra záření, které se šíří od slunce, je okem neviditelné, ale cítíte ho jako teplo pronikající do pokožky. Je to forma energie, která zahřívá předměty přímo, díky procesu zvanému konverze, aniž by se zahříval vzduch mezi zářičem a zahřívaným předmětem.

PŘEDNOSTI SÁLAVÉHO VYTÁPĚNÍ

– nižší energetické náklady (oproti konvenčnímu vytápění)

– nedochází k víření prachu

– rovnoměrné rozložení teploty v místnosti

– zdravější prostředí s vyšší vlhkostí vzduchu, nedochází k vysušování sliznic a k respiračním nemocem

– příznivě působí na nemocné postižené kloubními nemocemi

– volná dispozice interiéru pro rozmísťování nábytku a bytových doplňků

– bezúdržbový provoz

– vysoká životnost

– žádný komín ani emise

– vysoký tepelný komfort

Výhody sálání

Sálavé vytápění je v porovnání s konvenčním vytápěním zajímavé i z hlediska finančních nákladů, zanedbatelná však nejsou ani zdravotní a hygienická hlediska. U přenosu tepla sáláním nedochází k víření prachu ani ke vzniku průvanu, navíc tak vzniká zdravější prostředí s vyšší vlhkostí vzduchu, kde nedochází k vysušování sliznic a k respiračním nemocem. Také pro revmatiky a lidi postižené kloubními nemocemi přijdou sálavé panely vhod. V místnostech vytápěných sálavým teplem snadno dosáhneme rovnoměrného rozložení teploty, kdy není u stropu přetopeno, u podlahy není nepříjemný chlad a teplotní rozdíl mezi podlahou a stropem je minimální.

Více článků z rubriky INTERIÉR na www.dumabyt.cz nebo www.modenibyt.cz.

Možnosti a uplatnění

Sálavé panely jsou vyráběny ve dvou základních provedeních, a to buď jako vysokoteplotní panely, nebo nízkoteplotní panely. Ty vysokoteplotní jsou vybaveny rovnou vyzařovací plochou, která zajišťuje záření v úhlu až 180 °C. Teplota na povrchu sálavých lamel je cca 350 °C a tato vysoká teplota zajišťuje poměrně vysokou hustotu sálavého toku. Proto jsou tyto panely určeny pro zavěšení do větších výšek 5–8 m. Nízkoteplotní panely mají rovněž rovnou vyzařovací plochu a na rozdíl od vysokoteplotních panelů je povrchová plocha vyzařovací plochy max. 110 °C. Hustota sálavého toku je nižší, doporučená výška umístění panelů je 2,5–3 m.

Okamžité teplo

Sálavé panely mohou pracovat také v přerušovaném topném režimu, kdy v mezidobí dochází ke snížení teploty stěn, stropu a podlahy na relativně nízké hodnoty. Jde o méně izolované stavby s velkou tepelnou jímavostí stěn, které využíváme jen občas a kde by bylo nehospodárné a často i nemožné topit a ohřívat stěny. Sálavý panel je zde vhodný zdroj okamžitého tepla například při pobytu v nevytopené koupelně nebo na WC, které se často v rekreačních domech nachází stranou obytných místností. Stačí jen stisknout vypínač a teplo cítíte okamžitě. Vzhledem k tomu, že panely zapínáme jen v době naší přítomnosti, je jejich provoz mimořádně úsporný. To je zvlášť významné v místnostech s vysokými stropy, které mohou být takřka nevytopitelné.

Pro dům i chatu

Elektrické sálavé panely jsou jako zdroj tepla vhodné všude tam, kde je vyžadováno vytápění Sálavá topidla můžete také velmi dobře kombinovat i s jinými zdroji tepla, například topnými podlahami nebo konvektory. Mohou sloužit i jako přídavné topení na vašem venkovském sídle, než se ohřejí dlouhodobě prochladlé stěny.

Dimenzování sálavého topení

Rozhodnete-li se pro vytápění topnými panely, je třeba nechat si zpracovat návrh od dodavatele. Výkon, počet a rozmístění panelů by měly vycházet z výpočtu tepelných ztrát u daného prostoru i z požadavků na topný režim podle zamýšleného využití jednotlivých místností.

text: Adam Krejčík, foto: archiv

Kvalitní kuchyňské pracovní desky

Základní rozměrové parametry pracovní plochy v kuchyni vyplývají z ergonomických výzkumů. Obvyklá hloubka plochy činí 60 cm, výška 85 cm nad úrovní podlahy. Záleží na individuálních potřebách, jste-li vyšší postavy, může vám vyhovovat výšková úroveň 95–100 cm. Velikost a uspořádání kuchyňské linky (a tím i celé pracovní plochy) závisí na dispozici kuchyně, počtu členů domácnosti a také na tom, jak často a pro kolik osob se v kuchyni bude vařit. Vybavení kuchyně v rodině s dětmi, která často hostí návštěvy, bude určitě vypadat jinak než v single domácnosti nebo víkendovém domě, kde se nevaří příliš často.

Vaření jako plynulý proces

Ve správně uspořádané kuchyni na sebe plynule navazují funkční zóny: chladnička – odkládací plocha – dřez – pracovní plocha – varná zóna – další odkládací plocha. Varná zóna by měla být umístěna v blízkosti jídelního stolu, aby servírování bylo rychlé a přímé.

V každém případě se však doporučuje dodržet logické schéma funkčních celků: chladnička – odkládací plocha – dřez – pracovní plocha – sporák – odkládací plocha – jídelní stůl. Toto uspořádání vám zajistí rychlejší a plynulejší postup při přípravě pokrmů a šetří vaše nohy. Minimální šířka pracovní plochy je cca 60 cm (v malé domácnosti), budete-li vařit pro rodinu, budete potřebovat plochu širokou nejméně 120 cm (+ další odkládací plochy vedle dřezu a sporáku).

K práci v kuchyni je zapotřebí dostatečné denní osvětlení (nejlépe okno přímo nad pracovní plochou) i umělé osvětlení. Optimální jsou světelné zdroje s neutrálním bílým světlem, které věrně podává barvy surovin a pokrmů. Pracovní plocha a její bezprostřední okolí jsou vystaveny velké zátěži, proto by nemělo chybět obložení stěny z trvanlivého materiálu, který se snadno čistí – keramický obklad s minimálními spárami, MDF deska, deska z plexiskla, nerezu, skla, hladká stěrka s voděodolným povrchem a podobně. Záleží na designu kuchyně.

Více článků z rubriky KUCHYNĚ na www.dumabyt.cz nebo www.modernibyt.cz.

Od přímé linie po ostrov

Tvar kuchyňské linky se odvíjí od dispozice kuchyně. Nejjednodušší lineární řešení podél jedné stěny se uplatní především v malé kuchyni, 6 m dlouhá linka se hodí jen pro mladé, fyzicky zdatné hospodyně nebo tam, kde vybavení kuchyně slouží spíše na ozdobu než k užitku. Praktický a nejčastěji používaný tvar L nebo U zkracuje vzdálenosti mezi funkčními zónami a šetří vaše kroky. K současným trendům patří řešení s kuchyňským ostrůvkem. Mívá hloubku 90–120 cm, může být hostitelem varné zóny, případně mycí zóny (jde o technicky složitější řešení – je třeba řešit přívod vody a odpadu). Vytváří žádoucí prostorový předěl a nabízí řadu atraktivních možností, jak propojit kuchyň s obývacím pokojem – s barovým pultem, s plochou pro malé stolování či přímo s jídelním stolem. Záleží na invenci interiérového architekta.

Zaujalo nás

K nejmodernějšímu pojetí kuchyně patří sestava skládající se z kompaktního úložného prostoru na celou výšku místnosti (s potravinovými skříněmi, s vestavěnou chladničkou, troubou, mikrovlnkou atd.) a kuchyňského ostrůvku s volnou pracovní plochou (foto kuchyně Eggersmann).

Pracovní deska

Nejdůležitějšími vlastnostmi kuchyňské pracovní desky jsou odolnost proti mechanickému opotřebení, vodě, tukům, vysokým teplotám a snadná údržba. Můžete vybírat z nejrůznějších materiálů. Nejčastěji používaným materiálem jsou dřevovláknité desky s vysoce odolným povrchem z vysokotlakého HPL laminátu. Jsou cenově přijatelné (zaplatíte několik set Kč za metr běžný), snadno se opracovávají a udržují, odolávají vodě, chemikáliím i teplotám do 200 °C, zachovávají si stálou barvu. Vyrábějí se v tloušťkách 28 mm a 38 mm, se zaoblenými hranami (tzv. postforming), případně je lze opatřit lepenou hranou, kovovou hranou atd. Výrobci nabízejí desítky dekorů od jednobarevného provedení přes imitace dřeva, kamene až po originální design, takže ke každé lince lze najít „tu pravou“ pracovní desku.

Do „vyšší třídy“ patří přírodní kámen, ne každý druh se však hodí na exponovanou pracovní plochu (například mramor je poměrně choulostivý, nasákavý, lze jej snadno poškrábat). Nejvhodnější je žula, zpravidla se používá v leštěné úpravě. U exkluzivních kuchyní se můžeme setkat s efektní černou žulou s otryskávaným povrchem. Desky o tloušťce cca 20 mm překonají svou životností nejednu kuchařku, odolávají opotřebení i vysokým teplotám. Nevýhodou je velká hmotnost, náročné opracování a vyšší cena. Někomu může vadit dotek ruky s chladným povrchem. Kompaktní materiály typu Corian®, Technistone, HI-MACS® a další, nazývané „umělý kámen“, obsahují přírodní minerální základ (70 % tvoří prášek z bauxitu), pryskyřičné pojivo a barevné pigmenty.

Naše rada

Chcete-li ušetřit, zvolte pro nejexponovanější část pracovní plochy dražší vysoce kvalitní materiál, např. corian, nerez nebo žulu, a pro zbývající zóny, které využíváte spíše na odkládání, levnější MDF desku. Kombinace bude ekonomická, účelná a také velmi efektní.

Velká tvrdost a pevnost kamene se pojí s dokonale hladkým neporézním hygienickým povrchem, který eliminuje usazování nečistot a bakterií. Odolává vodě, tukům, chemikáliím a vysokým teplotám, lze jej dobře řezat, spojovat a formovat za tepla, například vytvořit pracovní plochu se zapuštěným dřezem a odkapávací plochou jako jeden kus beze spár. Barevné pigmenty propůjčí materiálu stovky barevných odstínů. Zatímco laminované desky a přírodní kámen jsou de facto neopravitelné, škrábanec na povrchu corianu stačí mírně zbrousit a vyleštit.

Na pracovní plochu se zpravidla používá materiál o tloušťce 9–12 mm (osazený na podkladové MDF desce), za nadstandardní kvalitu zaplatíte vyšší cenu (cca od 7 000 Kč za metr desky, záleží na složitosti tvaru). Méně často se na kuchyňské pracovní ploše setkáváme s dalšími odolnými a hygienickými materiály – nerez ocelí, hliníkem a sklem, uloženými na podkladové MDF desce. Dokonale hladké lesklé povrchy dodají interiéru nádech exkluzivity, jsou hygienické, vyžadují však větší péči. V rustikálních kuchyních můžeme objevit masivní dřevo (deska ze spárovky), případně pracovní plochu obloženou keramickými dlaždicemi. Autentický ráz venkova má i svůj rub – menší odolnost a pracnější čištění než u moderních materiálů.

text: Jitka Pálková, foto: archiv

Bazén jako stavební dílo

Zahradní bazény dnes patří k běžnému standardu. Přestaly být sezonní kratochvílí a za určitých podmínek je lze užívat celoročně. Zmíněné stavební martyrium se však rozhodně netýká jen barevných dlaždic, chrličů, trysek či umělého vlnobití. Pokud se nespokojíte s nafukovacím plivátkem nebo fóliovou stavebnicí a budujete poctivou a do terénu zapuštěnou vanu, pak počítejte s tím, že jde o projekčně i konstrukčně poměrně náročné dílo.

Na velikosti záleží

Většina venkovních bazénů, ať už montovaných z jednotlivých dílů nebo dodávaných jako kompaktní monoblok, jsou v podstatě typizované, katalogové výrobky. Zde je třeba kromě způsobu uložení počítat se statickým zabezpečením a ochranou proti okolním vlivům. Nádrž pro plavání by neměla mít menší rozměry než 600 × 250 cm s minimální hloubkou 120 cm. Velikost bazénu logicky souvisí s množstvím vody. Uvážíte-li, že 1 dm³ vody = 1 litr = 1kg, pak při uvedené velikosti jde o objem 18 000 litrů = 18 000 kg (bezmála 20 tun), kde na ploše 15 m² tlačí na jediný m² více než tunová zátěž!

Zanedbatelná není ani hmotnost samotného bazénu, což v případě betonové vany (skořepiny), představuje až 25tunové těleso. Důležitá je i volba materiálu, přesněji všech použitých materiálů. Vsadíte-li totiž plastovou skořepinu do železobetonového stavebního lože, mohou nastat problémy s odlišnou roztažností plastu a stavebních konstrukcí (až desetinásobná), ale i s rozdílnou životností jednotlivých materiálů, s jejich případnou výměnou atd. Roli hraje i tvarové omezení apod.

Šest dobrých rad

Františka Všetečky, bazénového specialisty z Mountfieldu

1) Při plánování stavby bazénu se vždy vyplatí obrátit se na renomovanou bazénovou firmu. Nejenže stavba bazénu v podání zkušených montážních posádek je výrazně jednodušší a rychlejší (i u těch technologiemi nejvybavenějších bazénů zabere 1, maximálně 2 dny), ale výrazně si ulehčíte život i při plánování stavby, následné přípravě místa pro instalaci bazénu, která je nutná před samotnou stavbou a někdy také při finálních úpravách zahrady.

2) Neváhejte požádat bazénářskou společnost o příjezd jejich specialisty na váš pozemek pro konzultaci vašeho záměru. Rady, které získáte při takovéto návštěvě, mohou být někdy k nezaplacení a eliminovat případná budoucí rizika špatného rozhodnutí a také vést k zásadním úsporám při takovéto stavbě. Nejde jen o výběr typu bazénu vhodného pro váš pozemek (v závislosti na velikosti zahrady, geologickém podloží, výskytu spodní vody apod.), ale také o praktické rady týkající se dopravy a uložení bazénu.

3) Stavební připravenost většinou znamená jednoduše výkop pro bazén a úpravu dna betonovou deskou či „věncem“ nebo pouze štěrkovým podsypem podle typu bazénu. Zvládnout jednoduše stavební přípravu usnadní nejen stavební dokumentace, kterou u každé solidní bazénářské firmy obdržíte, ale také průběžné konzultace s bazénovým specialistou. Ptejte se vždy, v jakém rozsahu se vám během této etapy přípravy stavby bude věnovat a také jestli přijede osobně vše zkontrolovat před samotnou montáží bazénu.

4) Montáž bazénu je plně v režii bazénové společnosti. Na připravený podklad se osadí již hotový bazén nebo se na něj bazén smontuje z připravených komponentů. Poté se stěny bazénu osadí skimmerem a tryskami, světly, případně hlavou zabudovaného protiproudu. Bazén se potrubím propojí s připravenou strojovnou, která by neměla být pokud možno v šachtě. Důležité je vždy myslet na to, aby filtrace a ostatní příslušenství bylo během provozu bazénu pro uživatele dobře přístupné. Po zapojení všech komponentů se bazén částečně napustí vodou a připojená technologie se odzkouší.

5) Následné dokončovací práce spočívají v obsypu zprovozněného bazénu za souběžného dopouštění vodou a v následném provedení finálních terénních úprav. I v této fázi lze ušetřit čas a peníze. U nás jsme například zákazníkům vyjednali ve spolupráci s renomovanými výrobci bazénových lemů, dlažeb a teras dodatečné slevy, které jim umožní z bazénu vytvořit skutečný klenot jejich zahrady.

6) Nezapomeňte si nechat od bazénářů poradit s pravidelnou údržbou vody v bazénu. Dnes už lze skoro všechno „zautomatizovat“ pomocí vhodného bazénového příslušenství. Před výběrem bazénové společnosti, u které si bazén pořídíte, je vhodné také zeptat se na dostupnost jejich servisu a asistenci při zazimování bazénu a jeho následné odzimování před další koupací sezonou.

Papírové nezbytnosti

Budování bazénu má také své úřední zákonitosti. Podle § 103, odst. 1 písm. d) bod 5 stavebního zákona bazény do 40 m2 plochy nevyžadují ohlášení ani stavební povolení, vyžadují však územní rozhodnutí nebo územní souhlas. Je potřeba vyplnit Oznámení o záměru v území k vydání územního souhlasu a podat jej na stavební úřad. Ten je povinen do 30 dnů vydat souhlas, pokud je ovšem záměr v souladu se zákonem.

V opačném případě doporučí opatření vedoucí k jeho splnění. Pro bazén větší než 40 m² je potřeba stavební povolení. To učiníte vyplněním formuláře Ohlášení stavby a dodáním nezbytných příloh. Příslušný stavební úřad má pak zhruba měsíc na to, aby stavbu povolil nebo zamítnul. A ještě „drobnost“ – vaše budovatelské nadšení musí sdílet také sousedé, případně další dotčení.

Více článků z rubriky STAVBA na www.dumabyt.cz nebo www.modernibyt.cz.

Materiál, typ a tvar bazénu

Nejlevnější variantu představují do země zapuštěné fóliové bazény (ve výkopu s betonovou podkladní deskou se postupně montuje nosná část stěny z tenkého plechu, zevnitř se pak natáhne PVC fólie a vana se pomocí suchého betonu spojí s terénem). Rozšířenějším typem jsou laminátové bazény (typové i na zakázku) a polypropylenové samonosné bazény, vyráběné svařováním.

Kombinaci betonových a plastových bazénů jsou polystyrenové stavebnice z tvárnic na zámky a sestavených na základové desce. Obdobnou variantou jsou pak bazény tvárnicové. Nejvýhodnější řešení představují železobetonové konstrukce z vodostavebního betonu do předem zhotoveného bednění s ocelovou výztuží. Vodotěsnost garantují kromě správné technologie přípravy betonu také dilatační spáry, usazení prostupových kusů a speciálních tvarovek a povrchová úprava hotového díla.

Přece jen starost

Kromě běžné péče a doplňování bazénu je nutné kalkulovat s vodou jako takovou. Zmíněných 18 m³ (tisíc litrů) je občas třeba – před zimou, při nutné opravě nebo kvůli čištění – vypustit. Pokud bazén nemá dnovou výpust s napojením na veřejnou kanalizační síť (platí podmínky kanalizačního řádu), pomůže čerpadlo (vypouštění do blízkého toku však musí povolit jeho správce v rámci vodoprávního řízení). Vyčerpání vody na pozemek je rovněž možné (technické řešení do značné míry ovlivňuje způsob ochrany přilehlých nemovitostí, tedy i domu), tento krok ovšem vyžaduje přerušení chlorování a voda nesmí obsahovat těžké kovy ani algicidy. Jinak si přinejmenším zničíte zahradu.

Klasické zapuštěné bazény

Pomineme-li všelijaká ta nafukovací a jiná nadzemní „osvěžovadla“ z krabice a budeme-li se zabývat výhradně zapuštěnými bazény, nabízí se velmi pevné sklolaminátové monolity, z vnější strany opatřené silnou vrstvou polyuretanového nástřiku. To jim dává do vínku i žádoucí tepelněizolační vlastnosti. Nespornou výhodou sklolaminátových bazénů (oproti svařovaným plasťákům) je také naprosto hladký vnitřní povrch a kompaktní provedení bez spojů a svarů. K top výrobkům se pak řadí bazény z keramiky, kde keramická vrstva dává bazénu jedinečnou pevnost a slouží také jako vysoce efektivní tepelná izolace. A konečně jsou tu tzv. kompozitní bazény se speciální konstrukcí a z panelů, umožňujících sestavení bezpočtu tvarů. Oblíbené jsou pro dvojúrovňové řešení hloubky dna – mělčina pro děti a hlubší část s možností skoků do vody.

text: Petr Saulich, foto: Mountfield a redakce

Předsíň je vaší vizitkou

Nejde jen o to, kam odložit kabát, kabelku a boty. Právě v předsíni získávají příchozí první dojem z návštěvy vašeho domu, zde se „láme“ vaše nálada při příchodu z práce. Vstup do domu by tedy měl být praktickým a zároveň příjemným (a spořádaným) úvodem do domácí pohody. Zvenku by vstupu do domu mělo předcházet závětří, chránící vstupní dveře i vás před deštěm, sněhem, větrem, sluncem… Samotné zádveří je třeba (kvůli ochraně před hlukem, úniky tepla atd.) oddělit od následné chodby či haly dveřmi.

Na velikosti záleží

Základní, ale často podceňovanou podmínkou komfortu v předsíni je dostatek prostoru a světla. Některé tzv. úsporné domy vás přivítají tak miniaturním zádveřím, že polovina rodiny musí při příchodu domů čekat venku, než si ostatní odloží kabát. Záleží na velikosti rodiny, frekvenci návštěv i na tom, zda chodíte venčit psa. Počítejte s minimální volnou manipulační plochou o velikosti cca 140 x 200 cm. Z bezpečnostních důvodů i z důvodů ochrany soukromí volí většina majitelů rodinných domů plné vchodové dveře, zdrojem denního světla se může stát nadsvětlík či menší prosklené plochy vedle dveří. K umělému osvětlení bude sloužit hlavní nástropní světlo a osvětlení zrcadla, případně integrované osvětlení šatní skříně.

Úložné prostory v předsíni

Šatní skříň – na kabáty, bundy, saka atd.

Zásuvky – na rukavice, šály, doplňky

Police, výsuvné police – na boty, kabelky

Věšáky – k příležitostnému použití (pro návštěvy)

Stojan na deštníky

Zásuvka na hřeben a kartáč na šaty

Úložné prostory se navrhují na míru, většinou připadá na 1 osobu v domácnosti vestavěná skříň o šířce nejméně cca 60 cm.

Potřebné vybavení

Vybavení předsíně souvisí s celkovým uspořádáním úložného prostoru v domě, především s tím, jak ukládáte sezonní oblečení. Ideálním řešením je samostatná šatna, která pojme veškeré kabáty, boty, klobouky, čepice, šály, rukavice, kabelky a je přístupná přímo z předsíně. V takovém případě si vystačíte s malou lavicí či židlí na přezouvání, případně věšákem pro návštěvy a nízkou židličkou, máte-li malé děti, vše ostatní může zůstat šikovně skryto za dveřmi šatny. Druhou možností je střídání sezonního oblečení a obuvi a jejich ukládání jinde v domě.

V takovém případě se v předsíni neobejdete bez šatní skříně, skříně na obuv, komody na ukládání rukavic, šál, kabelek, deštníků a dalších doplňků. Vestavěná skříň na celou výšku místnosti s variabilním vnitřním uspořádáním (dole zásuvky na obuv a doplňky, nahoře šatní tyče, sklopné šatní tyče a police na méně používané věci) vám umožní šetřit místem a vše potřebné v každodenním spěchu přehledně uložit a snadno najít.

Velikost skříně je velmi individuální, záleží na dispozici bytu, počtu členů domácnosti atd. Vestavěné skříně si proto vždy nechte navrhnout na míru, věnujte dostatek času konzultaci a přemýšlení o tom, kolik kabátů a párů bot se do nich musí vejít. Ženy jistě nezapomenou se před odchodem z domu upravit, proto zde nesmí chybět dobře osvětlené zrcadlo a přihrádka na hřeben a kartáč na šaty.

Více článků z rubriky INTERIÉR na www.dumabyt.cz nebo www.modernibyt.cz.

Barvy, materiály, design

Od vybavení předsíně se očekává především praktičnost a trvanlivost. Platí to dvojnásob pro rodiny s malými dětmi (které navštěvují další děti), pro milovníky psů a návštěv. Keramická dlažba, laminátová podlaha či stěrka s hladkým povrchem beze spár se snadno čistí a dlouho vydrží, proto je ideální volbou na podlahu do předsíně. Stejné hledisko hovoří pro nábytek z lakovaných MDF desek. Chcete-li si dopřát trochu luxusu, můžete zvolit přírodní dýhu. V předsíni zpravidla není přebytek denního světla, proto sem určitě patří světlé barvy, nejlépe bílá a neutrální a praktické šedé a béžové odstíny s barevnými doplňky.

text: Jitka Pálková, foto: archiv

Kouzlo lesní zahrady

Velkoryse pojatá zahrada na pozemku o rozloze více než 15 000 m² má své osobité kouzlo. Parcela nepravidelného obdélníkového tvaru se nachází ve svažitém lesním terénu s vysokým převýšením. V současné době tady najdeme tři reprezentativní objekty a čtvrtý ve výstavbě. V nejvyšším bodě na severní straně se nachází hlavní rodinný dům, v jižní části dům, který slouží hostům, a třetí objekt ve východní části nabízí relaxační a sportovní centrum. V plánech je zahrnuta také stavba čtvrtého objektu a tím je zahradní altán či přesněji řečeno letní otevřený dům, který by měl stát v západní části, naproti relaxačnímu a sportovnímu centru.

Procházka jarní zahradou

Při procházce rozsáhlou lesní zahradou v Jevanech u Prahy je třeba ocenit zejména propracovanou koncepci prostoru a důmyslné propojení všech budov na pozemku. Autor návrhu dbal na zachování vzrostlé zeleně a stávajícího lesního podrostu a vše doplnil novými výsadbami. I nadále převažují jehličnaté stromy, dovezeny byly také listnáče, různé druhy stálezelených keřů, rododendrony, růže, vřesy, bambusy, exotické, popínavé a půdopokryvné rostliny, trvalky, traviny, kapradiny a cibuloviny.

Celý prostor sladil autor návrhu barevně i designově a navrhl dílčí tematické části ve smyslu různých typů zahrad (exotická, čínská, japonská). Vstoupíme-li na pozemek hlavní branou, dojdeme po upravených cestách k hlavnímu domu, kde nás uvítají výrazné vodní prvky v podobě několika originálních teras. To už se nacházíme v jedné z tematických částí zahrady. Nahoře na jedné z teras vytéká voda přímo ze zídky, dole přepadává do sběrného kanálku. Po stranách se rozprostírají další terasy plné rozkvetlých trvalek. V prostoru s vodními kaskádami vidíme zelený pás dřevin doplněný šlapáky, které umožňují pohodlný přístup k terasám s vodou, k jezírkům a ke stylovým mostkům.

Více článků z rubriky ZAHRADA na www.dumabyt.cz.

Hustý bambusový háj

U zadního vchodu můžeme ulehnout na obytný trávník, který vstupuje dále do nitra zahrady a uzavírá první tematickou část. Jakýmsi předělem mezi hlavním domem a domem pro hosty je hustý bambusový háj, který evokuje „příběh asijské zahrady“. Také tato část je doplněna výsadbami nejrůznějších dřevin, trvalek, půdopokryvných rostlin a okrasných trav, které souzní s daným typem zahrady. „Bambusy tady nevyžadují žádná zvláštní opatření – snesou kyselejší půdu i přistínění.

Důležitý je ovšem dobrý závlahový systém, který udrží správné klima. Porost je mulčován jemnou kompostovanou borkou, kterou postupně nahradí opad listů. Bambusy spolu s ostatními dřevinami zároveň tvoří pohledovou bariéru obklopující agregát a parabolu, což je jeden z požadavků investora,“ vysvětluje autor návrhu inženýr Ferdinand Leffler a ukazuje cestu k relaxačnímu a sportovnímu centru, kde budovu obklopuje z jedné části trávníková plocha a z druhé strany nádherný záhon okrasných trav. Těsně u domu se nachází široký pás s neméně krásnými popínavkami, vymezený od trávníku kovovou pásovinou.

Po cestách klikatých

Dům pro hosty nabízí kromě jiného i garáže a přímá cesta k němu je tedy hlavním vjezdem na pozemek. Zpevněná plocha je zároveň přechodným parkovištěm. Plochu opticky rozbíjejí dva druhy dlažeb – velká žulová kostka pro vjezd aut a žulová mozaika pro vstup brankou a plochu parkoviště. Velký terénní rozdíl mezi úrovní zpevněné plochy a úrovní trávníku řeší předsazená terasa, která zároveň tvoří jakousi kapsu pro rozmanitou zeleň. Zeď je obložena stejným kamenem, který byl použit na obvodové zdi pozemku i na ostatní zídky a terasy na zahradě.

Po stranách garážových vjezdů a mezi nimi se nacházejí menší záhony vymezené od dlažby kovovou pásovinou a mulčované jemnou kompostovanou borkou. Středový záhon je doplněn kovanou treláží pro popínavé růže stejného charakteru jako u severní stěny pozemku. V prostoru najdeme i několik stylových dřevěných lavic (červené a hnědé, přírodní) pro odpočinek a rozjímání.

Důmyslný cestní systém v prostorné jevanské lesní zahradě počítá i s budoucí stavbou romantického letního domu, který bude mít podle doložených plánů otevíratelnou čelní prosklenou stěnu a bude umístěn v ryze přírodní části zahrady. Ferdinand Leffler chce původní les doplnit výsadbami vhodných rostlin, které sem vnesou více barev. Výraznými prvky v popředí se stanou kované treláže popnuté růžemi s podsadbou břečťanů, jež vhodně doplní a zabezpečí na trelážích zeleň i v zimním období.

text: Vlastimil Růžička, foto: Ateliér Flera

Cesty k čisté fasádě

Také negativní účinky prachu a výfukových plynů způsobují, že tvář domu bledne, praská, opadává. Přitom k tomu, aby se fasáda udržela co nejdéle v co nejlepší kondici, stačí poměrně málo: pravidelné čištění a mytí. Tím dojde k omezení škodlivého chemického vlivu látek, které na fasádě po celé ploše ulpívají a narušují její soudržnost.

Atmosférické nečistoty

Jednou z příčin znečištění fasády je okolní ovzduší. Jde hlavně o prachové částice, smog, zbytky sazí či kyselé deště. Tyto nečistoty chemicky reagují s fasádou, což se projevuje vrstvou černého povlaku. Tímto neduhem trpí i relativně nové fasády u novostaveb. Tyto nečistoty nelze odstranit pouze obyčejnou vodou, ale musí se použít speciální čisticí roztoky, které jsou pak speciálním postřikem nanášeny na různé typy povrchů fasád.

Tyto přípravky dokážou odstranit atmosférické nečistoty také z přírodních a umělých kamenů, cihel, betonu a jiných stavebních materiálů. Proces odstraňování dlouhodobě vznikajících nečistot se dá rozdělit na tři fáze. Nejprve se na znečistěnou plochu nanese speciální roztok, ve druhé fázi se nechá určitou dobu působit a na závěr povrch fasády opláchne tlakovou vodou. Po těchto aplikacích je vhodné fasádu ošetřit speciálními ochrannými prostředky.

Organické nečistoty

Další skupinou, která na fasády útočí, jsou různé řasy, plísně, mechy a houby, které se vyskytují hlavně na stinných stranách staveb. Takto poškozené fasády lze renovovat opět speciálními systémy nástřiků, které zajistí odumření organických nečistot během několika minut a zároveň zabrání jejich opětovnému rozrůstání. Konečnou úpravou mohou být nové barevné nátěry, které oživí finální vzhled fasády. Na poškozenou plochu rovnoměrně naneseme speciální roztok, který necháme několik desítek minut působit. Celý takto ošetřený povrch se pak následně omyje tlakovou studenou vodou.

Fasáda je tak připravena na speciální nátěr, který do fasády domu nanese ve vodě těžko rozpustné sloučeniny. Ty pak na fasádách zabraňují novému vzniku hlavně mechů a plísní. Takto ošetřená omítka je pak několik let chráněna proti vzniku nových organických nečistot. Tímto způsobem můžete odstranit nečistoty z velkého množství stavebních materiálů, např. z přírodních i umělých kamenů, cihel, betonu, teraca, barvených nebo probarvených povrchů, keramiky, pálené i betonové střešní krytiny, eternitu, ale i z hliníkových nebo eloxovaných povrchů.

Více článků z rubriky STAVBA na www.dumabyt.cz nebo www.modernibyt.cz.

Průběh čištění

Běžné čištění fasád vysokým tlakem je nejčastější způsob. Jeho podstata spočívá v koncentrovaném proudu vody, tryskající pod vysokým tlakem přímo na povrch fasády. Optimální funkčnost této metody byla opakovaně prokázána, stejně jako naprostá bezpečnost a neškodlivost. Samozřejmě pouze za předpokladu, že stroj obsluhují profesionálové. I sebemenší chyba totiž může vést k neuspokojivým výsledkům, stačí nastavit špatný tlak vody, který není adekvátní ke konkrétnímu fasádnímu materiálu. Vysokotlaké čištění (až 1 000 atmosfér) je použitelné pouze u tvrdých fasádních materiálů, protože měkčí materiály by byly tak silným tlakem vody poškozeny. Účinnost čištění je ještě zvýšena použitím horké vody a páry, která pomáhá odstranit mastnoty a znečištění ropnými látkami.

text: Adam Krejčík, Stojan Černodrinski, Petr Saulich, foto: Kärcher, Weber, archiv

Březen a duben v zahradě

ČAS NA PRŮKLEST OSTRUŽINÍKU

Ostružiník vždy plodí na nových výhonech, proto každým rokem musíte staré odplozené výhony odstřihnout, nejlépe pákovými nůžkami. Podzimní vystříhání starých výhonů působí nepříznivě na přezimování rostlin. Odborníci doporučují tento zásah provést až v předjaří nebo brzy na jaře po přejití mrazů. U starších rostlin můžete zkrátit i příliš dlouhé mladé výhony. Dlouhé boční obrosty můžete zkrátit u vzpřímených odrůd na 4–6 oček, u plazivých odrůd na 1 očko. Rovněž můžete prostříhat i jednoleté výhony. U vzpřímených odrůd ponechte pouze 8 až 10 výhonů, u plazivých odrůd 6 výhonů na jedné rostlině. Po průklestu k rostlinám přihoďte vyzrálý kompost.

Plán prací

– množení trvalek dělením (např. kakost, mateřídouška, čistec), trvalky kvetoucí na jaře dělíme až po odkvětu

– v dubnu přihnojování kosatců

– výsev léčivek a koření, např. bazalky, měsíčku, benediktu, heřmánku a sklizeň léčivých květů podbělu, prvosenky violky vonné

– výsadba meruněk a broskvoní

– výsev letniček s delší vegetační dobou, např. hledíků, slaměnek nebo ostálek

– okrasné truhlíky a nádoby na konci měsíce osázejte maceškami, sedmikrásami nebo pomněnkami

– průklest a řez jádrovin

– výsev zeleniny přímo na záhon (např. mrkev, petržel, černý kořen, ředkvičky, pór)

– výsev do truhlíků k přepichování (např. cukety, lilek, rajčata, okurky, brokolice)

– v dubnu vysazujte cibuli a česnek

KVĚTINY PŘEČKAJÍ MRÁZ V NOČNÍ KOŠILI

Konec dubna je časem, kdy můžete osadit okenní truhlíky a mísy na terase či balkoně dvouletými květinami a předpěstovanými rozkvetlými cibulovinami. Vysazujte vždy do nové, kypré, výživné zeminy s vysokým podílem dobře rozloženého kompostu. Nakvetlé rostliny dobře přečkají noční mrazíky pod bílou netkanou textilií.

ZLATOŽLUTÉ KVĚTY PRVOSENEK neboli petrklíčů ohlašují od března příchod jara. Původní druhy se snadno množí samovýsevem i na zahradě. Ve světlém stínu až polostínu keřových skupin je to domácí prvosenka vyšší (Primula elatior). Na slunných sušších místech roste domácí prvosenka jarní (Primula veris), jejíž květy mají oranžové skvrnky. Oba druhy prvosenek mají léčivé květy.

Více článků z rubriky ZAHRADA na www.dumabyt.cz.

Péče o pokojové rostliny v březnu

Jaro je složité období pro pokojové rostliny. Na zvyšování zálivky působí několik faktorů. Je to poloha rostliny v bytě: na slunci zalévejte více, ve stínu méně. Dále způsob vytápění: v bytě s radiátory zalévejte více, v nevytápěné chodbě a oknech otočených na sever méně. Zálivku rovněž ovlivňují nároky rostliny na vláhu: suchomilné rostliny zalévejte minimálně. Postupné zvyšování dávek hnojení u listnatých druhů začněte až po narašení prvních listů.

Výjimkou jsou kvetoucí rostliny, ty přihnojujte slabým roztokem hnojiva, které složením odpovídá nárokům rostliny a zvýšené potřebě určitých živin pro tvorbu květů. Březen je ideálním měsícem pro přesazování rostlin. Předem se v odborné literatuře nebo na internetu informujte o složení zeminy pro vámi pěstovaný druh. Nádobu volte o 2 až 3 cm větší. Plastové květináče jsou vhodnější pro vlhkomilné rostliny.

text a foto: Marie Musilová

Vůně a parfémy

K růži patří vůně

Chraňte své nejbližší před nástrahami zvenčí

Bezfalcové dveře a exkluzivní design

V módě je dýhovaný povrch a nerez

Otvírání dveří pomocí čtečky otisku prstů

Čím se vyznačují kvalitní garážová vrata?

Ing. Vít Kareš, jednatel společnosti Hörmann

Jaké materiály se používají pro výrobu garážových vrat?

Lubomír Valenta, marketingový manažer Lomax & Co.

Jak rozpoznat kvalitní pohon pro garážová vrata?

Ing. Aleš Stiller, MBA, obchodní a marketingový ředitel Technopark CZ

Co je infračervené záření?

PŘEDNOSTI SÁLAVÉHO VYTÁPĚNÍ

Výhody sálání

Možnosti a uplatnění

Okamžité teplo

Pro dům i chatu

Dimenzování sálavého topení

Vaření jako plynulý proces

Od přímé linie po ostrov

Zaujalo nás

Pracovní deska

Naše rada

Na velikosti záleží

Šest dobrých rad

Papírové nezbytnosti

Materiál, typ a tvar bazénu

Přece jen starost

Klasické zapuštěné bazény

Na velikosti záleží

Úložné prostory v předsíni

Potřebné vybavení

Barvy, materiály, design

Procházka jarní zahradou

Hustý bambusový háj

Po cestách klikatých

Atmosférické nečistoty

Organické nečistoty

Průběh čištění

ČAS NA PRŮKLEST OSTRUŽINÍKU

Plán prací

KVĚTINY PŘEČKAJÍ MRÁZ V NOČNÍ KOŠILI

Péče o pokojové rostliny v březnu

PARTNEŘI WEBU