Skip to content

Blog

Dlažby imitují přírodní materiály

Každý, kdo se rozhodne použít tyto dlažby jako náhradu za přírodní dřevěné pražce nebo kamenné desky, získá ještě něco navíc – mrazuvzdorný, trvanlivý a vůči přírodě šetrný výrobek, který bude splňovat nároky na užitné vlastnosti a estetický vzhled po dlouhá léta.

DETRA, černáPro inspiraci několik příkladů

Dlažební desky BARK svou barevností a různými typy reliéfních povrchů – trám, pražec, kůra, letokruhy věrně imitují dřevěné pražce a desky různých délek a tvarů.

Pět různých okrouhlých „šlapáků“ nepravidelných tvarů i velikostí dodává společnost PRESBETON na trh pod názvem DAKAR. Lze je pokládat volně do písku, štěrku nebo do trávy a nahradit jimi dlažební desky z břidlice. Mezi další dlažební systémy s přírodní patinou na povrchu patří desky s označením RUVIDO – čtyři typy desek s reliéfním povrchem, který připomíná vápenec, nebo dlouhé obdélníkové desky ROTO s drsným povrchem ( tzv. trhaný beton ), břidlici je možné nahradit dlažbou LUTI a travertinový povrch představuje dlažba SOLETA. Dlažby RIGA a LIMA jsou povedenou imitací kamenných desek. Zajímavým výrobkem jsou dlažební desky DETRA, které mají na povrchu oblé valouny, takže dlážděná plocha v konečné úpravě připomíná oblázkové dláždění a v podobném duchu je také laděna dlažba KOBE – imitace dlažebních kostek.

BARK letokruhyNatural dlažby jsou vzhledem ke své výšce určeny pro lehké zatížení, tzn. pro pochůzné plochy. Z těchto dlažeb lze vytvářet, jak klasické zpevněné plochy nebo také originální plochy se zaoblenými nebo vlnitými okraji, v organickém designu, který navazuje plynule na venkovní zahradní úpravy, travnaté plochy nebo záhony s květinami.

K dlažbám typu Natural se vyrábí celá řada obrubníků s podobnými povrchy, které také imitují přírodní materiály – dřevo, pískovec, travertin, břidlici.

Všechny Natural dlažby jsou opatřeny impregnací proti znečištění a k ochraně před povětrnostními vlivy.  Více na www.presbeton.cz.

(komerční prezentace)

Zařizujeme ložnici s koupelnou

Původně dvě oddělené místnosti se nacházejí v podkrovním prostoru patrového rodinného domu, nedávno dokončeného v jedné z předměstských částí moravské metropole Brna. Mladí, prozatím bezdětní manželé si však přáli koupelnu i ložnici propojit a sjednotit stylem zařizovacích předmětů i nábytku, aby tak vznikl víceúčelový prostor, v němž budou moci odpočívat i příjemně relaxovat po náročnějším pracovním dni.

Kontakty na firmy a skrytý text se zobrazí až po registraci a přihlášení.

Koupelna může být vybavena variabilními sanitárními předměty z kolekce Una a Mono.Preferují přitom převážně jednoduché, spíše zaoblené linie zařizovacích předmětů i armatur, z nábytku si přáli do podkrovní místnosti umístit jen nejnutnější kusy: pohodlné dvojlůžko, několik skříněk a odkládacích polic na drobnosti, a pokud to prostorové možnosti dovolí, také menší PC stolek.

Stavební úpravy

Aby vznikl jednotný prostor, musel bytový designér nejprve odstranit příčku mezi oběma místnostmi. Pro vstup do podkrovního pokoje postačily pak již pouze jedny dveře – původní vchod do koupelny byl zazděn, a vznikla tak kompaktní stěna, před niž bylo možno instalovat závěsnou WC mísu, bidet i obě umyvadla. K protější zkosené stěně pak bytový designér umístil volně stojící vanu se samostatnou baterií, kde sice nezbylo příliš místa pro sprchování ve stoje, pohodlnou koupel si zde však majitelé mohou dopřát v plné míře.

Více článků z rubriky INTERIÉR na www.dumabyt.cz.

Varianta číslo 2 kombinuje tmavé dřevo s bílou, šedivou a zelenými doplňky.Koupel za záclonou

Pro zvýšení intimity při pobytu ve vaně byl do prostorového uspořádání první varianty včleněn textilní závěs, za nějž můžeme vanu po dobu koupání schovat. Závěs je možno nahradit i dekorativním paravánem, který podkrovní prostor dočasně přepaží a na krátkou chvíli se stane také jeho zajímavou ozdobou.

! Prohlédněte si on-line NEJVĚTŠÍ KATALOG RODINNÝCH DOMŮ !

Praktická příčka

Ze strany do ložnice pokrývá dělicí příčku rozměrné zrcadlo.Z původní stěny byla ponechána pouze krátká příčka, která opticky odděluje toaletu od ložnice a zajistí v jejím prostoru větší soukromí. Ze strany k toaletě je možno zavěsit na příčku topné těleso, druhou stranu směrem do ložnice pak mohou majitelé využít pro umístění rozměrného zrcadla, které ocení zejména paní domu.

V přírodním duchu

Pro obě navrhovaná řešení zvolil bytový designér téměř identické umístění nábytku, sanity i dalších zařizovacích předmětů, pohrál si však s barevným laděním interiéru. V případě prvního řešení respektoval přání majitelů sladit místnost v přírodním duchu a vybral světlé barevné tóny kombinované s bílou na stěnách a světlým přírodním dřevem, které najdeme jak na podlaze, tak i na policích a korpusech skříněk. Pro druhou variantu pak zvolil tmavší odstíny dřevěných komponentů, které zkombinoval s šedivou, zelenou a opět také s bílou, aby prostor nepůsobil příliš ponuře a stísněně.

Umyvadlo Aquagrande, cena podle rozměru (vyrábí FLAMINIA, dodává AQUA TRADE).PC stolek versus notebook

Jedním z požadavků pána domu bylo také začlenění malého PC stolku do ložnicové části místnosti. V prvním návrhu prostorového uspořádání bytový designér jeho požadavku vyhověl, avšak s upozorněním, že v ložnici by se tento kus nábytku raději vyskytovat neměl, aby nenarušil ráz místnosti a nepozměnil její původní účel. V druhém návrhu vycházel z toho, že v případě krátkodobého použití postačí majitelům přenosný notebook, který poté uloží do zásuvky v některé z nízkých skříněk pod okny.

Budiž světlo

Oválné umyvadlo Even se vyrábí v několika rozměrech (AQUA TRADE).

Klasické centrální osvětlení byste v místnosti se dvěma střešními okny hledali marně. Z hlediska dispozice podkrovního prostoru se bytovému architektovi nezdálo jeho umístění v pokoji příliš vhodné, zvolil proto raději hned několik světelných zdrojů, které se postarají jak o ryze účelné nasvícení jednotlivých částí prostoru, tak i o celkovou intimní atmosféru, kterou si majitelé s pomocí hry světel mohou vykouzlit. Osvětlení ložnicové části zajistí několik světelných polic zavěšených na stěně nad postelí, které je možno popřípadě doplnit ještě lampičkou na nočním stolku. O nasvícení koupelnového prostoru se postará zářivka zabudovaná v zrcadle nad umyvadly.

návrhy: Martin Tocháček, text: Naděžda Vondrášková, foto: archiv

Biennale 2012: architektura jako společný zážitek

Arsenele, Exterier, MateusV prostorách historických doků Arsenale, kde se několik staletí vyráběly a opravovaly lodě, a v pavilonech v zahradách Giardini vystavovalo na 50 států z celého světa a téměř sedm desítek architektů a architektonických kanceláří. Pod jednou střechou si dělali společnost Jean Nouvel, Zaha Hadid, Renzo Piano, Norman Foster, Herzog & de Meuron a další slavná jména.

Z jednotlivých expozic jasně vyznělo, že Biennale se nezamýšlí nad elementární funkčností, dispozicí a konstrukcí staveb, ale nad zdánlivě méně zřetelnými dimenzemi architektury. Nad tvorbou prostředí, v němž žijeme, nad ekonomickými, ekologickými a sociálními souvislostmi architektury a jejich dopady na náš život. Partnery výstavy byli renomovaní výrobci nábytku, interiérového vybavení a osvětlení, jako například italské společnosti Foscarini, Cassina, Moroso, a v letošním roce také poprvé švýcarský výrobce sanitárního vybavení Laufen. Tedy vesměs značky, které směřují od špičkové užitné a estetické kvality výrobků ke společenské odpovědnosti, ekologické výrobě a dalším „nadstavbovým“, ale aktuálním hodnotám.

Koncept výstavy, vyjádřený mottem „společný základ“, vytýčil letošní kurátor, renomovaný britský architekt David Chipperfield: „Snažil jsem se podnítit kolegy architekty, aby reagovali na kulturní a sociální trendy naší doby, které vedou ke ztrátě identity,  k izolaci a individualizaci společnosti. Chtěl jsem naopak ukázat, že sdílíme společné kulturní hodnoty. Vyjádřit sílu vlivu a kontinuity kulturního vývoje a představit ty myšlenky a hodnoty architektury, které tvoří společnou součást lidské kultury.“

Moran StreetMěsto pro život

Pozornost zaujaly zejména projekty zabývající se bydlením. Pětice mladých amerických architektů tu v měřítku 1 : 1 představila experiment, kterými se snažili řešit problém „vylidňování“ amerických průmyslových měst masově zasažených ekonomickou krizí. Za 500 dollarů zakoupili opuštěný dřevěný dům a z jeho konstrukčních dílů a materiálů postavili domek na minimalistické, napohled nezastavitelné parcele v Moran Street, v příměstské čtvrti Detroitu.

Švýcarský pavilon, PanoramaProfesor Miroslav Šik, švýcarský architekt českého původu, pojal švýcarský pavilon, spolu s dalšími dvěma ateliéry, jako vizi ideálního města. V prázdném prostoru elegantní funkcionalistické haly návštěvníky ze všech stran obklopilo a vtahovalo do sebe velkorysé nástěnné panoráma, vytvořené fotografickým přenosem a koláží bytových projektů. Ocitli jsme se ve městě plném klidu a zeleně, mezi domy „lidského“ měřítka, kde každá ulice vyzývá k procházce, každá stavba je jiná, ale byla navržena tak, aby ladila se svým okolím a vznikl harmonický soubor, příjemné místo k žití.

Japonský pavilonZlatého lva, nejvyšší ocenění za národní expozici získalo Japonsko za projekt revitalizace oblasti Fukušimy po jaderné katastrofě. Skupina mladých japonských architektů ve spolupráci s obyvateli lokality navrhla levnou, rychlou, originální a ekologickou zástavbu ze dřeva a přírodních materiálů.

Emoce jsou jazykem architektury

To, co odlišuje Biennale od běžných výstav architektury, je kreativní přístup, nečekané úhly pohledu a moment překvapení. Architekti zde představují své myšlenky nekonvenčním, velmi emocionálním způsobem. Zatímco na běžných výstavách si můžete prohlédnout fotky, výkresy, modely, případně videoprezentace, Biennale se pohybuje na pomezí umělecké performance. Pracuje se zejména s osvětlením, barvami, zvuky …

Pavilon ChileNapříklad architektonická kancelář Norman Foster do temného prostoru promítala jména světových architektů a záběry jejich realizovaných projektů „na živo“ s autentickými zvuky – rychlé střihy ze světoznámých sportovních stadionů za řevu fanoušků, záběry divadel a koncertních síní za tónů hudby, šoty z letišť a nádraží provázené hlukem letadel, náměstí plná demonstrantů, ale i klidné pláže a místa odpočinku.

Expozice Chile se zabývala projekty pro trvale udržitelný rozvoj oblasti náhorních solných ložisek. Ve zcela tichém a temném prostoru, nad podlahou posypanou dovezenou solí, visely prosvětlené krychle s fotografiemi a plány.

V bývalém majáku se návštěvníci mohli díky projekci dokumentárního filmu Poznámky z jednoho dne v životě architekta seznámit s prací švýcarského tvůrce Petera Zumtora.

I City, ruský pavilonZvláštní uznání získal ruský pavilon díky projektu i-city. V tmavé kopuli tvořily „výzdobu“ stěn zářící qr- kódy. Po naskenování se na vašem i-phonu, i-podu či zapůjčeném tabletu objevily vizualizace, fotografie a informace o projektu ekologického města budoucnosti, který navrhl kolektiv ruských a světových architektů spolu s Davidem Chipperfieldem.

Biennale se díky nekonvenčnímu podání stává nezapomenutelným zážitkem nejen pro odborníka, ale i pro běžného návštěvníka, který nerozumí řeči půdorysů a kompozice hmot. Vnímání prostřednictvím emocí je společné všem kulturním a sociálním skupinám. Emoce jsou jazykem architektury všech národů, náš společný základ.

text a foto: Jitka Pálková

Zahrada s kamennými kvádry

Výsledkem je stupňovitá zahrada s parkovou úpravou.Autorka návrhu Lenka Vyhnálková z dobřichovického ateliéru Living in green považuje za nespornou výhodu vstřícnost a důvěru majitelů a možnost pracovat na návrhu už v době, kdy se začalo se stavbou moderního rodinného domu. Na svažitém pozemku byla původně pouze ohraničená rozkvetlá louka obklopená lesy a hned po usazení domu a blízkého altánku následovala hrubá úprava terénu a stavba kamenných zídek. Atypický dům je doslova zakousnutý jedním svým patrem do terénu, ze spodní části zahrady dobře přístupným. Zde se nachází malá posilovna a whirlpool. V horní části pak najdeme plavecký bazén, v zadním cípu dětské hřiště. K zahradě náleží ještě další dva pozemky s částí užitkovou a s malebným ovocným sadem.

Střežené soukromí i výhled do okolí

Výškový rozdíl mezi dvěma úrovněmi zahrady řeší kamenné kvádry prosázené trvalkami a okrasnými keři.Oplocení rozsáhlého pozemku (3 200 m2) se řešilo před realizací zahrady. Tvořily jej velké gabiony kombinované s dřevěnými dílci. Na pozemku nebyly žádné dřeviny. Pouze od sousedů sem mírně zasahoval porost dubů, který se postupně vypracoval v zelenou clonu po celé jedné straně pozemku. Druhou delší stranu lemovala místní komunikace, která je v současné době cloněna stylovým plotem (opět kombinací gabionů a dřeva). Majitelé si přáli dokončit oplocení a vhodným osázením vytvořit dostatek soukromí, odclonit obytnou část od sousední komunikace, a zároveň zachovat zajímavé výhledy do okolí.

Chtěli relaxační rodinnou zahradu s rostlinnou kompozicí spíše volnější, parkovou, aby doplňovala okolní vzrostlou zeleň. Součástí měly být především listnaté a jehličnaté dřeviny, okrasné trávy a trvalky. Měly podpořit ojedinělou architekturu domu, stylového altánu i teras; být pevnou součástí série vlnitých zídek i velkých kamenných solitérů, které podpírají strmý svah a určují celkový ráz okrasné zahrady. 

Více článků z rubriky ZAHRADA na www.dumabyt.cz nebo www.modernibyt.cz.

Kámen, dřeviny a trvalky jsou páteří kompozice

Svažitá zahrada se může díky nápaditému řešení stát pro majitele pravou zelenou oázou.Promyšlené použití masivních kamenů dalo zahradě jedinečný vzhled. Po základním urovnání svažitého pozemku se jeřábem usadily do půdy velké kamenné kvádry. Strmý svah byl podepřen těmi největšími kusy a vytvořilo se několik stupňových teras a opěrných zdí. Celkem bylo použito přes 200 tun kvalitního kamene (většinou žuly). Poté se navážela ornice, dokončily se terénní modelace a založil se trávník. Celková vyváženost a stabilita plochy byla dosažena (kromě jiného) i vytvořením dřevěných (thermowood) teras u rodinného domu a u blízkého altánu.

Konečného kompozičního efektu se pak dosáhlo vhodným osázením a stylovými artefakty, ke kterým mají uživatelé zahrady nějaký bližší vztah. Rostlinstvo bylo vybíráno profesionální zahradnickou firmou pod dohledem autorky návrhu. Jako první se vysázely solitérní stromy, poté keře a nakonec trvalky a okrasné trávy. Důležitý je v celé kompozici trávník, kterému se musela výsadba podřídit.

Zastřešené zahradní posezení nabízí plný komfort k využití i za nepříznivého počasí.Stylové řazení kamenů v rozsáhlém prostoru dotvářejí borovice (Pinus mugo), jalovce (Juniperus scopulorum ‚Skyrocket‘ a Juniperus communis ‚Hibernica‘). Z listnatých dřevin pak jírovec (Aesculus x carnea) či šácholan (Magnolia stehlata). Velkou chloubou majitelů jsou nádherné kaliny japonské (Viburnum plicatum), které obvykle kvetou po celý květen a na podzim se zbarví do tmavě červena. Na procházkách v květnu a v červnu jistě zaujmou i skupiny rozkvetlých azalek, rododendronů a rostlin v nádobách.

Dům s prosklenými částmi zvýrazňuje zeleň

Vytvořit k originálnímu domu s prosklenými fasádními stěnami vhodnou zahradu se podaří pouze tehdy, jsou-li oba návrhy v souladu, nejlépe projektuje-li se dům společně se zahradou. „K projektu jsme se dostali v době, kdy se dům dokončoval, ale bylo ještě možné provádět hrubé terénní modelace, což zahradě vtisklo jedinečný ráz. Dům se zahradou bezprostředně navazuje na své okolí a díky skleněným stěnám se na něm odráží zeleň. Zahrada se rozbíhá do všech stran okolo domu a vstupuje i do prostoru – vnitřní prostor přechází do venkovního,“ podotýká Lenka Vyhnálková a nezapomíná samozřejmě, jak již bylo řečeno, ani na vyšší zeleň pro odclonění obývací části domu od přilehlé komunikace a také od sousedního domu, kam směřují okna koupelny.

Oplocení je směrem do ulice vytvořeno z gabionů v kombinaci s dřevěnými dílci.Majitelé si přáli „ukrytou“ relaxační rodinnou zahradu s udržovaným trávníkem a volnější parkovou kompozicí, která nepostrádá zajímavé výhledy do okolí a navazuje na okolní zeleň. Najdeme tady pouze okrasné výsadby, část užitková s ovocným sadem je odkázána na fantazii majitelů. Zahradní altán byl postaven společně s domem dodavatelem stavby domu, stejně jako bazén, jehož umístění u zahradního altánu bylo dáno již při začátku projektování zahrady. Terasy jsou na přání majitele budovány z přírodních materiálů (thermowood), dlažby příjezdových a parkovacích ploch obsahují klasické žulové kostky, dlažba okolo bazénu a pod altánem je z broušeného travertinu v čistém obdélníkovém formátu s rovnou hranou. Zahrada nepostrádá ani automatický zavlažovací systém, který tvoří dvě větve – větev zavlažování trávníkových ploch (nadzemní trysky) a větev kapkové závlahy okrasných výsadeb, která je schována pod mulčem.

text: Vlastimil Růžička, foto: archiv

Postel pro klidný spánek

Průměrný spáč se na lůžku převrátí až osmdesátkrát za noc. Matrace mu proto nesmí bránit v pohybu, ale naopak by měla napomáhat uvolnění kosterního svalstva tak, aby tělo mohlo snadněji zaujmout svoji ideální polohu. Také ploténky musí dostat prostor pro své „roztažení“, který potřebují k nerušenému příjmu živin.

Kontakty na firmy a skrytý text se zobrazí až po registraci a přihlášení.

Která je ta pravá matrace?

Nejen senioři ocení pohodlí elektricky polohovatelných lamelových roštů (JMP).Nejrůznějších modelů matrací je v současné době na trhu celá řada a vy stěží hned při první návštěvě obchodu budete přesně vědět, co chcete. Proto je dobré matraci vyzkoušet přímo v místě prodeje – jen tak totiž poznáte, zda je pro vás ta pravá: zda je dostatečně široká, tuhá nebo naopak měkká. Některá prodejní místa dokonce nabízejí možnost poležení na tzv. měřicí dece – speciální podložce protkané sítí detekčních bodů – s jejíž pomocí prodejce bezpečně určí vaše „zátěžové zóny“ a společně s vámi pak stanoví optimální typ matrace a také doporučí, jakou tuhost mají mít její jednotlivé zóny. Měření se provádí jak vleže na zádech, tak při poloze na boku. Naměřené výsledky se pak u jednotlivých typů matrací vzájemně porovnají, čímž můžete získat cenné vodítko.

Kromě volby správné matrace musíme věnovat velkou pozornost také výběru roštu, jenž by měl posteli umožnit „dýchat“. Z tohoto důvodu nejsou vhodné deskové modely, jež neumožňují volné proudění vzduchu a odvětrávání lůžka. Jako vhodnější se jeví rošty lamelové, přičemž jejich kvalita závisí na celkovém počtu lamel a také na jejich šířce a pružnosti.

Více článků z rubriky INTERIÉR na www.dumabyt.cz.

Matrace pro alergiky

Součástí našeho životního prostředí jsou také bakterie, roztoči i plísně. Pokud se tyto mikroorganismy vyskytují v domácnosti ve zvýšené míře, mohou mít negativní vliv na zdraví člověka. Jedním z nejvíce exponovaných kontaktních prostředí jsou pro člověka obytné prostory a zvláště pak místo spánku – lůžko. Zde dochází k bezprostřednímu kontaktu lidského těla s prostředím, kde se díky zvýšené teplotě vlhkosti vyskytují roztoči a další mikroorganismy. Proto je důležité, aby se v lůžku nevytvářely podmínky vhodné pro život těchto mikroorganismů a tím se snížil jejich výskyt na míru, která již nemá negativní vliv na zdraví člověka.

Luxusní čtyřzónová matrace Ester s jádrem ze studené pěny dvou rozdílných objemových hmotností s vloženými válci ze studených pěn, které napomáhají správnému anatomickému držení těla a poskytují čtyři tvrdosti v oblasti ramen. Strana zelené a žluté pěny je měkčí, strana růžové a žluté pěny tvrdší. Cena od 13 304 Kč (DŘEVOČAL).Žádoucí hygieny lůžka ale stěží dosáhneme jenom úklidem, byť by byl sebepečlivější. Zapojit se musí i materiál, z něhož je matrace vyrobena. Novým spojencem v boji proti nežádnoucím spolunocležníkům je studená pěna Cellpur®, která obsahuje celulózu Tencel v práškové formě. Tato celulóza je vyrobena z přírodního materiálu (ze dřeva). Její významnou předností je schopnost rychle a ve velkém množství na sebe vázat vlhkost, a současně i schopnost tuto vlhkost rychleji uvolňovat odpařováním.

Vždyť spáč za noc „odevzdá“ matraci až ¾ litru vlhkosti… Cellpur® dokáže během tří hodin pojmout dvojnásobné množství vlhkosti oproti standardním polyuretanovým pěnám bez přidané celulózy. Současně dokáže vlhkost rychleji a snadno uvolnit – celulóza společně s prodyšnou pěnou tak vytvářejí suché a příjemné klima matrace, které se naopak stává nepříznivým pro život roztočů i jiných mikroogranismů. Matrace z Cellpuru nabízí např. Studio zdravého spaní – JMP.

text: Markéta Klocová, foto: archiv firem

Dlažba jako výtvarný prvek zahrady

V předzahrádce se zpravidla zpevňuje hlavní vstup do domu, vjezd do garáže a případně přístup do zadní části zahrady. V obytné části zahrady se dláždí místa, kde by byl trávník nejvíce sešlapaný, tedy cesty a pěšiny, které spojují důležité body, a hlavně terasy, na kterých je třeba stabilně umístit zahradní nábytek. I v užitkové části zahrady je potřeba vytvořit chodníčky, případně větší manipulační plochu.

Kontakty na firmy a skrytý text se zobrazí až po registraci a přihlášení.

Dlažba s protiskluzovou úpravou

I když je z čeho vybírat, nezapomeňte, že by měly vybrané povrchy ladit s okolím a s domem, případně s dalšími stavbami v zahradě a samozřejmě i s charakterem a stylem zahrady. Dlážděné povrchy mohou být vytvořeny z mrazuvzdorných cihel – zvonivek, nebo z dlaždic – z terakoty, přírodního i umělého kamene či z betonu, nebo z přírodního lomového kamene.

Diton Villano je dlažba, která vzniká speciální technologií úpravy povrchu a připomíná opracovaný přírodní kámen. Zvlněné křivky cest dodají zahradě rozvolněný ráz (DITON).Hladký povrch betonových dlaždic působí v kompozici lehčeji, opracovaný kámen zdůrazňuje spíš jeho přirozenost. Nápadné a zajímavé motivy můžete vytvořit ze strukturálně náročných dlažeb z cihel či jiných prefabrikátů. Samozřejmostí by měla být dlažba s protiskluzovou úpravou, nezanedbatelná je i snadná údržba, nejčastěji tlakovou vodou. Roli hraje jak barevnost a materiálová textura, tak skladba dlažby. Jednoduchá dlažba může vhodně podtrhnout a sjednotit komplikovanou úpravu zahrady, naopak pokud máte jednoduše řešenou zahradu, dokáže ji složitě ukládaná dlažba příjemně zpestřit.

Přirozený přechod do trávníku

S příliš velkými souvislými dlážděnými plochami nevytvoříte přírodní charakter zahrady, naopak nedostatek zpevněných ploch zabraňuje využití některých funkcí zahrady. Pokud máte pocit, že příliš dlažby vnáší do zahrady jistou tvrdost a chlad, zkombinujte dlážděné cesty s „náznakovými“ pěšinami ze šlapáků z plochých kamenů, zapuštěných do trávníku. Celkový dojem rovněž zjemníte, když obsypete okraje tvrdých zpevněných ploch sypkým materiálem, třeba štěrkem (má tu výhodu, že zabrání prorůstání zeleně), vytvoříte tak měkký přirozený přechod do trávníku.

Jak na zatravňovací dlaždice

Půdu odeberte do hloubky 25 cm, vyrovnaný podklad vytvořte z vrstvy písku v tloušťce 3 cm. Na něj položte dlažbu nebo plastové tvárnice do úrovně terénu. Otvory v dlažbě vyplňte odplevelenou kvalitní zeminou. Pokropená půda klesne za určitou dobu o 2 až 3 cm. Promíchejte travní semeno s kompostem a zeminou a spáry zasypte do výšky 1 cm.
Vnitřní zelený pás mezi pásy pro vjezd auta do garáže můžete osázet půdopokryvnými dřevinami, které snesou drsnější zacházení a pošlapání, jako je břečťan (Hedera helix), plazivý skalník (Cotoneaster horizontalis), plazivý jalovec (Juniperus horizontalis) nebo barvínek (Vinca minor).

Mějte na paměti

■ záleží na druhu materiálu, tvaru a velikosti jednotlivých prvků
■ dlažba může mít pravidelný pravoúhlý nebo nepravoúhlý tvar, nepravidelný tvar (lomový a štípaný kámen, kuláče), nebo může být kombinovaná
■ spárování dlažby lze nahradit trávníkem nebo jinou zelení, čímž dlažbu organicky začleníte do zahrady
■ komunikace by neměly být barevně nejnápadnějším prvkem zahrady
■ pokud se do vaší zahrady nehodí zámková dlažba, volte jednodušší tvary betonových dlaždic, jako čtverec nebo šestiúhelník

Zvolit můžete geometrické tvary ploch a cest, měkké neurčité tvary nebo jejich kombinace, které buď narušují pravidelnost, nebo do pravidelnosti vnášejí řád. Pravidelné tvary dodají zahradě nepřirozenost a jistý chlad města, nepravidelné meandrovité linie podpoří přírodní rozmanitý charakter. Například stupňovité nebo oblé okraje terasy vytvoří velmi harmonický přechod k okolní zahradě. Pokud vám plochy vytvořené z jednoho materiálu a ze stejných obrazců připadají monotónní, vystřídejte obrazce a namíchejte materiály. Zkombinovat můžete třeba řady a kruhy dlaždic, nebo betonovou dlažbu s kamenem, v tom případě ale musíte počítat s komplikovanější pokládkou kvůli různé tloušťce materiálů. Velmi pěkně při jakémkoli použití působí plochý přírodní kámen nepravidelného tvaru.

Více článků z rubriky ZAHRADA na www.dumanbyt.cz.

Aby zahrada vyhlížela přírodně

Nápadným znakem tvrdých povrchů je způsob pokládání a průběh spár, které člení plochu, tvoří styl a napovídají, kam umístit živé či neživé prvky zahrady. Spáry či ornamenty dlažby dokážou opticky působit, lze jimi dosáhnout různých prostorových efektů, jako rozšiřování, zužování, prodlužování, zkracování nebo nasměrování. Vizuální efekt je zvlášť patrný u svažitých pozemků.

Nášlapné kameny Dakar s břidlicovým povrchem jsou vhodné pro samostatné zahradní cestičky nebo přechody například k záhonům nebo ke studním (PRESBETON).Nášlapné kameny Dakar s břidlicovým povrchem jsou vhodné pro samostatné zahradní cestičky nebo přechody například k záhonům nebo ke studním (PRESBETON).Nášlapné kameny Dakar s břidlicovým povrchem jsou vhodné pro samostatné zahradní cestičky nebo přechody například k záhonům nebo ke studním (PRESBETON).

 

Rozvolněné zahrady si doslova říkají o zaoblené křivky cest, nášlapné dlaždice nebo přírodní kámen. Zvlášť ve velkých trávníkových plochách působí nášlapné plošky z dlažby nebo z kamene velmi přirozeně. Středy dlaždic by měly být od sebe vzdálené 50 až 65 cm, což odpovídá délce kroku. Příjemnou zahradní harmonii vytvoří i chodníček, který kopíruje mírně zvlněný terén. Pokud použijete obrubníky, měly by být ve výšce dlažby, nejsou ale nezbytné, bez nich docílíte měkčího a přirozenějšího přechodu mezi přírodními a umělými povrchy.

Dlažba se spárami

Příjemná kombinace dlažeb v bílých tónech – Klasiko s povrchem Standard, Mozaik s povrchem Metropol, Karo s povrchem Metropol (BEST).Vjezd do garáže nebo parkovací místa je vhodné vyložit zatravňovacími dlaždicemi, klasickou betonovou dlažbou nebo přírodním kamenem. Pro vjezd do garáže stačí kolejové pásy o šířce 40 až 50 cm s roztečí odpovídající rozchodu kol auta, chce to jen dobře měřit, aby se na ně vaše stávající auto, ale třeba i to budoucí, vešlo. Hezky přírodně působí také dlažba se spárami, jimiž prorůstá tráva nebo trvalky, které jsou odolné sešlapání.

Vhodný je kociánek (Antennaria dioica), šater (Gypsophila repens), plamenka (Phlox subulata), silenka (Silene schafta), mateřídouška (Thymus serpyllum), rozchodník (Sedum acre), lomikámen (Saxifraga), pelyněk (Artemisia nitida), rozrazil (Veronica prostrata) nebo třeba úrazník (Sagina subulata). Pokud si chcete takovou cestu vytvořit, klaďte dlažbu maximálně 2 cm nad úroveň terénu. Spáry by měly mít šířku 3 až 5 cm a hloubku 5 až 7 cm. Spáry vysypte zeminou smíchanou s kompostem, pak vysejte travní semeno nebo vysaďte trvalky.

text: Šárka Drbohlavová, foto: archiv firem

Laminátová podlaha s minimální údržbou

Pokud si zařizujete pouze dočasné bydlení, máte malé děti, nebo chováte domácí zvířata, laminátová podlaha je v některých ohledech lepším řešením než podlaha z masivního dřeva. Dobře odolává mechanickému poškození, snadno se udržuje a je cenově dostupnější.

Kontakty na firmy a skrytý text se zobrazí až po registraci a přihlášení.

Více článků z rubriky INTERIÉR na www.dumabyt.cz nebo www.modernibyt.cz.

Laminátová podlaha Tritty 100 Loft 4V (Haro), dekor Dub africký bahenní, vzor úzké prkno, sražené hrany na podélných a čelních stranách 4V, strukturovaný povrch, cena 454 Kč/m² (SORTIM).Podlaha se skládá ze čtyř vrstev. Horní vrstva je tvořena velmi pevným laminátem, který chrání podlahu proti oděru, teplotám, tlaku a je odolný proti UV záření. Nosná vrstva je vyrobena z dřevotřísky nebo HDF desek – vysoce hutných vláknitých desek s vyfrézovaným spojem.

Vzhled podlahy určuje dekorační papír potištěný organickými barvami. Někteří výrobci mají v nabídce také plastické dekory s vystupujícím vroubkováním, které jsou na první pohled k nerozeznání od pravého dřeva.

Zatěžujte podlahu přiměřeně

Stupeň odolnosti laminátových podlah je vyjádřen číselnými třídami a liší se podle toho, pro jaké prostory a předpokládanou zátěž jsou určeny. Nejnižší odolnost mají podlahy třídy 21, 22 a 23, které jsou vhodné do obytných prostor chráněných před přenosem nečistot zvenčí (kamínky na botách apod.). Podlahy nejnižších tříd se po­užívají do ložnic a dalších méně frekventovaných prostor, např. do pokojů pro hosty.

Laminátová podlaha Tritty 100 (Haro), dekor Jasan Thermo, cena 490 Kč/m² (SORTIM).

Podlahy třídy 31, 32 a 33 jsou určeny pro komerční a veřejné prostory s nízkým (31), středním (32) a silným (33) zatížením. Navzdory svému určení jsou podlahy třídy 31 nejpoužívanější v domácnostech, jsou vhodné především do kuchyní, obývacích pokojů a vstupních prostor. Neponičí je kolečka pracovní židle, zapálená cigareta ani ostrý podpatek. Z toho důvodu řada výrobců laminátové podlahy třídy 21-23 vůbec nedodává.

Prodlužujte životnost podlahy

Ani v případě odolného a snadno udržovatelného laminátu nepodceňujte pravidelnou a správnou péči, která je zárukou dlouhověkosti vaší podlahy. K úklidu laminátové podlahy je vhodné používat vysavače a čisticí prostředky určené pro laminátový povrch. Omývejte ji pouze mírně navlhčeným hadrem nebo mopem. Nosná vrstva podlahy je totiž velmi citlivá na vlhko, které u ní může způsobit bobtnání a následné sesychání. Ze stejného důvodu se vyplatí připlatit si za voděodolnou úpravu. Ta už je tak dokonalá, že některé laminátové podlahy jsou vhodné i do koupelny nebo dokonce do sauny.

! Prohlédněte si on-line NEJVĚTŠÍ KATALOG RODINNÝCH DOMŮ !

text: Jana Polomová, foto: archiv

Alternativní stavební materiál geopolymer

Psal se rok 1974, když na egyptologickém kongresu v Lyonu vyslovil profesor Davidovits hypotézu, že řada egyptských pyramid vznikla zřejmě z tvárnic „umělého kamene„. Tehdy vyvolal šok a pobouření. Dnes vše nasvědčuje tomu, že měl pravdu.

Kontakty na firmy a skrytý text se zobrazí až po registraci a přihlášení.

Haldy u Zbůchu připomínají měsíční krajinu.Pyramidy z litých kvádrů

Prakticky jakýkoli kámen lze vytvořit uměle, a to s takovou dokonalostí nápodoby, že od přírodního se dá rozlišit jen velmi specializovanou analýzou. Špičkový francouzský chemik to dobře věděl, a tak si položil logickou otázku: Mohli dělníci před pěti tisíci lety dostat obrovské kvádry do takových výšek, když neměli důmyslné transportní mechanismy a neznali ani kolo?

Dospěl k závěru, že nikoli. Zato ho napadla daleko pravděpodobnější teorie: ke stavbě pyramid využívali stavebníci období záplav, kdy se Nil rozlil do daleka. Tehdy nosili mokrý písek z nejbližšího okolí, na místě ho napěchovali do forem, smísili s aktivačními prostředky a pak nechali slunce, aby směs postupně vysušilo a proměnilo v litý kámen.

Geopolymery v kostce

Pojem „geopolymery“ zahrnuje anorganické uměle vyrobené (polymerní) materiály, které jsou připravovány polykondenzační reakcí základních hlinito-křemičitanových minerálů v zásaditém prostředí za normální teploty a tlaku. Tato reakce byla označena jako geopolymerace. Její pomocí lze využít rovněž popílek a další odpadní suroviny a přeměnit je na plnohodnotné geopolymerní materiály.
Na první pohled jsou geopolymery (reaglomerované kameny) nerozeznatelné od kamenů přírodních, jejich původ odhalí až snímek elektronového mikrografu (viz foto). Svými vlastnostmi geopolymer jednoznačně předčí kvality původního nerostu. Nabízí totiž úžasné možnosti modifikací a dosažení jedinečných kombinací vlastností, díky nimž materiál přečká tisíciletí. Patří k nim především vysoká pevnost v tlaku a odolnost vůči kyselým dešťům, ohni i bakteriím.

Pohlcuje záření

Teorii Josepha Davidovitse dnes podporují nejen dochovaná vyobrazení a hieroglyfický zápis na čtyřech staroegyptských tabulkách, ale i řada důkazů z později provedených laboratorních zkoušek. Nerost, z něhož jsou pyramidy postaveny, obsahuje vodu, pohlcuje záření a jsou v něm nepatrné vzduchové bubliny. Nic z toho se u přírodních kamenů nevyskytuje. Navíc jsou některé složky vzorků z pyramid amorfní (nezkrystalizované) a uvnitř vzorku lze najít rovněž vlasy. A když kvádrem vedete řez, zjistíte, že ve spodní části je hustší než v horní.

Pojem „geopolymery“ zahrnuje anorganické uměle vyrobené (polymerní) materiály, které jsou připravovány polykondenzační reakcí základních hlinito-křemičitanových minerálů v zásaditém prostředí za normální teploty a tlaku.Vše tedy nasvědčuje tomu, že stavitelé ve Starém Egyptě používali vyspělou technologii, která využívala dostupných přírodních zdrojů (vápenec, voda, jíl, soli) k výrobě „geopolymerického betonu“. Obrovské a neuvěřitelně přesné tvárnice pro stavbu pyramid dělníci neotesávali z kamenných kvádrů vytěžených v lomech Toura a Maadi poblíž Gízy, nýbrž vyráběli z „kamenné kaše“, kterou ve velkém míchali v mělkých písečných nádržích a poté vylévali a pěchovali do předem připraveného dřevěného bednění.

Tomu, aby bylo možné zjistit přesné složení takto vzniklých bloků, dosud brání odpor egyptologů, ale podle odhadů profesora Davidovitse tvořily 93-97  % tvárnic složky přírodního vápence, zbytek pak pojivo. Pojivem byl kaolinitický jíl přítomný ve vápenci v Gíze s přídavkem žíravé sody (ta pochází ze spalování palmového dřeva a natronové soli), která výslednou hmotu pojiva změnila v geologické lepidlo. Egypťanům se tak podařilo vytvořit geopolymerický cement chemicky srovnatelný s kamenem, který pojí skály. Proto geologové nemohou klasickou metodou krystalografické analýzy rozlišit přírodní vápenec od umělého.

! Prohlédněte si on-line NEJVĚTŠÍ KATALOG RODINNÝCH DOMŮ !

Z historie do chemie

„Chcete-li poznat a pochopit přesné složení geopolymeru určitého nerostu, nehledejte odpověď v chemii či fyzice, nýbrž v historii a filozofii,“ tvrdí Joseph Davidovits. Podle jeho teorie je nutné co nejpřesněji prozkoumat vývoj daného nerostu od „velkého třesku“ až po současnou podobu. Pokud se podaří podrobně popsat všechny fáze vývoje tohoto nerostu, všechny chemické a fyzikální procesy uvnitř hmoty a dojít přesně k výslednému chemickému složení, máme prý vyhráno. Pak už stačí jen přidat urychlovače chemických reakcí a získáme geopolymer zcela konkrétního nerostu, který nelze běžnými prostředky rozeznat od originálu.

Haldy u Zbůchu připomínají měsíční krajinu.Člověk tedy umělý kámen nevymýšlí, nýbrž s pokorou a co nejdůsledněji prochází ve zkratce celý dosavadní „život“ kamene přírodního. Provede-li to skutečně důkladně a bezchybně, odměnou je mu klonovaný kámen s mimořádnou životností a vynikajícími vlastnostmi.

Základní kámen budoucnosti

Už nyní se geopolymerní kompozit využívá rovněž na výrobu výfukového potrubí vozů formule 1 nebo tepelných štítů pro raketoplány. A do budoucna velmi podstatná může být stabilizace nebezpečných a radioaktivních odpadů pomocí geopolymerních matric (tzv. solidifikace) nebo schopnost zpracovat jako surovinu pro výrobu geopolymerů odpadní produkty z teplárenských a energetických provozů (především hnědouhelný popílek a vysokopecní strusku). Touto problematikou se zabývá výzkumný projekt GEOASH.

Více článků z rubriky STAVBA na www.dumabyt.cz.

Prof. Joseph DavidovitsMise bez emisí

Jaké přednosti mají geopolymery ve srovnání s betonem? Výrazně vyšší pevnost v tlaku (standardní portlandský cement cca 30 MPa, speciálně upravený až 60 MPa, geopolymer cca 100 MPa), značnou odolnost vůči ohni a kyselému prostředí, ale také podstatně ekologičtější způsob výroby.

Při běžné výrobě geopolymerů vzniká 6x méně oxidu uhličitého než při výrobě cementu. Výroba jedné tuny cementu totiž znamená, že do ovzduší unikne jedna tuna CO2… V absolutním vyjádření tak výroba cementu v roce 2005 vyprodukovala 1,8 miliardy tun CO2.

Svět má v rukou Zbůch

Český trumf pro ekologickou výrobu geopolymerů představují haldy lupku poblíž Zbůchu u Plzně. Právě tady zahájí ještě letos velkovýrobu geopolymerů ERIGA – Evropský výzkumný ústav prof. Josepha Davidovitse pro aplikace geopolymerů. Staneme se první zemí na světě, která začne tento materiál budoucnosti vyrábět ve velkém.

Obkladové fasádní desky v pražských Holešovicích označuje realizační firma za první stavební využití geopolymerů v České republice. Navzdory podstatné složce popílku ve směsi však podle slov profesora Davidovitse nejde o geopolymer, nýbrž o „čistokrevný beton“.Lupek je odpad z těžby černého uhlí. Původně se nacházel ve slojích (vrstvách) nad slojemi uhlí. Protože jde o materiál málo kompaktní, který by se při rubání uhlí na horníky zřítil, bylo nutné ho odtěžit. Tak se stalo, že tato směs kaolínů a jílů s poměrně velkým množstvím organických látek byla v západočeském Týnci (poblíž vozového depa ČD Zbůch u Plzně) navezena na haldy, jejichž výška dosáhla 70 metrů (výška Petřínské rozhledny).

Právě teď přišel čas, aby lupek přestal zahálet: z „kon-trolovaného odpadu“ se stane výrobní surovinou. Na haldách u Zbůchu je ho tolik, že by dokázal nahradit poptávku po cementu pro celou Českou republiku zhruba na 20 let. Tak masovou výrobu geopolymerů ovšem zatím ERIGA neplánuje. Zatím půjde jen o doplněk výroby cementu – byť výslednou kvalitou nesrovnatelně lepší a ekologicky významný.

text: Vít Straňák, foto: Jakub Ludvík, Vít Straňák a archiv ERIGA

Přichází čas pečení

Blížící se advent je ideální dobou na revizi pečících pomůcek a doplnění vašeho sortimentu.

Nové technologie zaručí skvělý výsledek

Výrobci potřeb pro pečení optimalizují užité technologie a materiály. Pomůcky vám díky tomu ulehčují práci a zajistí, že se po vašich dezertech jen zapráší. Na sortiment pro pečení, doplňky i další potřeby do kuchyně se zaměřuje Kulina.cz, kde kromě kvality a účelnosti najdete i příjemný design výrobků.

Formy KaiserPlechy a formy jsou dnes vyráběny z nepřilnavých materiálů a zajišťují rovnoměrnou intenzitu pečení. Před koupí plechu si ověřte velikost trouby, protože plechy mají různé rozměry. Ti, kteří pečou častěji, jistě ocení i sady pro náročné. Nejrůznější formy na dorty, korpusy, bábovky, formy na pečení masa či na domácí chléb jsou vyrobeny z materiálu, který je odolný proti poškrábání. Série Kaiser La Forme Plus navíc nabízí desetiletou záruku.

Silikon patří do kuchyně

Příprava Vánoc pro vás nemusí být stresující práce po večerech.Většina moderních plechů a forem není vhodná do automatické myčky nádobí. Řešením jsou silikonové formy, u nichž je čištění velmi snadné. Další jejich výhodou je odolnost proti nízkým i vysokým teplotám. Formy zvládnou teploty od – 70°C do + 300° C. Jsou tedy vhodné pro pečení i pro uchovávání v mrazáku.

Ze silikonu se vyrábí i vložky, které plně nahrazují pečící papír. Podložky jsou rovněž využitelné místo dřevěného válu na přípravu těsta, který bývá těžký, neskladný a hůře se čistí.

Zapojte vaše děti

K českým Vánocům nedomyslitelně patří domácí cukroví. Změňte letos výběr tvarů a díky speciální edici vánočních vykrajovátek upečte například betlém. Německá firma Kaiser, která se specializuje na formy a doplňky pro pečení, nabízí 18 různých formiček pro perníčkový betlém. V sadě nejdete vše potřebné – Josefa, Marii, jesličky, hvězdu, palmu, zvířata i Tři krále.

K českým Vánocům nedomyslitelně patří domácí cukroví.Naši nejmenší se nám skrze napodobování dospělých činnosti rádi přibližují. Dětské kuchyňky patří k nejoblíbenějším hračkám a v holčičím pokojíčku nesmí chybět. Pořídíte-li dětem opravdové kuchyňské potřeby, budou přímo nadšené. Malé podložky na pečení, váleček na těsto, formičky i sada pomůcek ergonomicky navržených pro malé ručičky, z vašich ratolestí vytvoří opravdové pomocníky.

Příprava Vánoc pro vás nemusí být stresující práce po večerech. Čas pečení může být tím nejkrásnějším z letošního adventu, protože se na něm bude podílet celá rodina.

Kontakt

KULINA s.r.o.
U silnice 949/11, 161 00 Praha 6, 235 313 117

text: www.kulina.cz, www.mujdum.cz, foto: archiv firmy

(komerční prezentace)

Vy ještě nemáte kompost?

Příklady správného umístění kompostu. Návody na kompostování lze najít v odborné literatuře i v diskusích s profesionály (například na internetové stránce kompostuj.cz).Nezbavujte se cenného organického odpadu a kompostujte, radí zkušení zahradníci. „Dáváte-li bioodpad do popelnice, zbavujete se cenného daru přírody. Navíc lze s jistotou říci, že poplatky za odvoz domovního odpadu budou i nadále vzrůstat,“ vysvětluje inženýr Miroslav Kalina, autor jedné z mnoha publikací o kompostování. Nutno dodat, že používáním kompostu ušetří zahrádkáři také při nákupu průmyslových hnojiv, pomohou přirozeným aktivitám přírody a postarají se o své zdraví i o zdraví naší flóry. A to jistě není málo.

Kam s ním?

Pro kompost můžete vybudovat chráněné místo oddělené od okrasné zahrady třeba řadou tújí nebo habrů. Poměrně snadno a hezky se tvarují, stříhají se podle potřeby (jednou nebo dvakrát ročně) a daří se jim téměř všude.Při představě kompostu se ovšem mnohým lidem prioritně vybaví neestetická hromada rostlinného odpadu. Pomineme-li, že existují i pohlednější varianty ukládání odpadu, důležité je především najít pro kompost vhodné místo, kde nebude nikoho rušit. Můžete vybudovat chráněné místo oddělené od okrasné zahrady třeba živým plotem. Hledejte stinné místo, aby vám v létě hmota nevysychala, dále od sousedů, ale zase nepříliš daleko od vlastní kuchyně a zeleninové zahrádky. Pak lze bez složitého transportu kompostovat natlučené ovoce, odpad z čištění zeleniny, části rostlin a keřů atd.

Jaký vybrat

Můžete si založit vlastní ohrazený kompost, nebo si koupit speciální bedýnku různých tvarů a velikostí. Velikost kompostéru záleží vždy na možnostech a velikosti zahrady, ale rozhodně by neměla být menší než jeden metr čtvereční. Narušovalo by to průběh rozkladu. Zásobníky na kompost by v každém případě měly stát na propustné půdě, nesmějí být nikdy zespodu utěsněny. To proto, aby se do kompostované hmoty mohly dostat půdní organismy (mikroorganismy, žížaly, červi), které se postarají o kvalitnější výsledek. Kompostér musí mít otvory na všech stranách, aby se vzduch dostal do jádra kompostu. V nabídce firem najdeme kompostéry dřevěné, drátěné i plastové. V případě dřeva radí zahradníci ochranný nátěr nebo fólii, které prodlouží životnost dřeva. Plechové kompostéry nejsou vůbec vhodné, protože plech vede velmi dobře teplo a kompost v takovémto kompostéru příliš rychle chladne a v zimních měsících může i zamrznout. 

Kompostéry z tvrdé umělé hmoty mají své nesporné výhody. Mountfield K 390 z vysokohustotního polyetylenu (HDPE) má objem 400 litrů, hmotnost 13 kg a rozměry 66 x 66 x 110 cm. Větrací systém tvoří vrchní ventil a boční větrací otvory (cena 890 Kč).U drátěného pletiva se vykládají stěny lepenkou nebo netkanou fólií. Jako vhodné pletivo doporučují zahradníci oka přibližně 3 centimetry velká. Variabilnější jsou plastové kompostéry. Výhodou je, že lze kompostovat třeba i na balkoně. Mohou sloužit jako bezedná popelnice zahradního bioodpadu a vytvářejí průběžně humus pro zkvalitňování zeminy, zvyšují výnos a kvalitu produkce na naší zahradě. Nejvhodnějším plastem pro kompostéry je recyklát vysoko-hustotního polyetylenu HDPE, což je tepelně stálý materiál, kterému neškodí ve velké míře ani slunce, ani mráz – na rozdíl od levnějšího polypropylenu PP, který je citlivější k oxidaci a k povětrnostním vlivům, UV záření.

Při teplotách pod 0 °C křehne a je náchylný k rozbití či zlomení. „Zcela jistě doporučuji kompostéry vyrobené z HDPE. To jsou kompostéry černé barvy, která je z hlediska UV odolnosti a tepelných vlastností (vyšší teplota v kompostéru = rychlejší a kvalitnější kompostování) výhodnější než jiné barvy. Vhodné jsou kompostéry s otočným ventilem ve víku pro regulaci prostupu vzduchu kompostérem (zjednodušeně řečeno, na zimu otočíte do polohy zavřeno a na léto do polohy otevřeno). Správná ventilace je velmi důležitá pro kvalitu kompostu,“ dodává David Jirušek ze společnosti Mountfield.

Více článků z rubriky ZAHRADA na www.dumabyt.cz.

Rady ekologů

V pražském ekologickém středisku Šárynka naučí kompostovat zájemce jakéhokoliv věku (www.kompostuj.cz). Během kompostování se tady z bioodpadu stává kvalitní materiál obsahující humus, ve kterém se vážou organické a minerální látky s vodou. Lektoři na seminářích vysvětlují, co lze a co nelze kompostovat a další základní pravidla. „Kompostování je proces podobný humifikačním pochodům, které probíhají v půdě. Díky tomu, že mikroorganismům a bezobratlým živočichům v kompostu připravíme ty nejvhodnější podmínky, celý proces se urychlí a my můžeme vyrobit kvalitní humusové látky v horizontu půl roku i dříve. Humifikační pochody však potřebují čas.

Čím je více strukturního materiálu ve výchozí směsi, tím déle můžete počkat s přehazováním.Moderní technologie, které se zaměřují zejména na rychlé zpracování organického materiálu, produkují na živiny bohatý kompost, který však má malý obsah humusových struktur. I takto zfermentovaný, rozložený a stabilizovaný organický materiál však může přispět k tvorbě humusu po svém zapravení do půdy, nebo může dál zrát při skladování,“ vysvětlují lektoři při praktickém kompostování.

Chovatelem žížal

Kompost lze provozovat dokonce i bez vlastní zahrádky, a to díky tzv. vermikompostérům. Zde se využívá schopnosti žížal přeměňovat rostlinné zbytky na kvalitní organické hnojivo. Vermikompostér lze umístit na chodbu, na balkon, do garáže, dílny, kuchyně nebo do třídy ve škole či do kanceláře. Důležité je vždy zajistit pro žížaly optimální teplotu kolem 20 °C a správnou vlhkost substrátu. Nezapomeňte žížaly dostatečně „krmit“: pokud nalezou zevnitř na víko kompostéru, znamená to, že nemají potravu, a je třeba přidat bioodpad. V zimě nechávejte vermikompostér venku bez izolace, v létě ho nevystavujte přímému slunci, aby nedocházelo k výparu vody a k přehřívání.

text: Vlastimil Růžička, foto: autor, archiv

PARTNEŘI WEBU

MUJDUM MUJDUM STAVBAWEB IMATERIALY RODINYDOM BMONE
Copyright © BUSINESS MEDIA ONE, s. r. o. 2006–2025