Případů, kdy potřebujeme dosáhnout výš, než jsme narostli, je poměrně mnoho. Často chceme něco uložit do vysoké poličky či skříňky, vyměnit žárovku, anebo vymalovat pokoj či nalepit nové tapety. Na zahradě a kolem domu se štafle nebo delší žebříky hodí při natírání okapů, údržbě komínů nebo drobných opravách na střeše či fasádě. Samozřejmě platí, že čím je žebřík delší, tím by měl být také bezpečnější.
Žebříkem to začalo
Jednoduchý žebřík se dvěma bočnicemi a šprušlemi je nesporně nejstarším šplhacím prostředkem. Dřív jste jej našli takřka v každém domě, protože sloužil ke vstupu na půdu, kde se uskladňovalo seno. Pokud takový starý žebřík vlastníte, třeba na chalupě, tak důrazně radíme, abyste ho řádně zkontrolovali. Velmi často se totiž postranice zkroutí a příčky pak mohou vypadnout! Někdy stačí, když se uvolněná příčka „jen“ pootočí, i to může mít fatální následky. Ty lepší typy dřevěných žebříků jsou v horní a dolní části staženy a prošroubovány ocelovou kulatinou, která zabezpečuje, aby se bočnice „nerozjely“. Dřevěný žebřík se na venkově obvykle věšel pod střechu, aby nezmokl a nezkroutil se. Dřevěné žebříky se sice v menší míře vyrábí ještě dnes, ale jejich místo nahradily lehké hliníkové žebříky.
Štafle
Na rozdíl od jednoduchých žebříků nepotřebují štafle ve tvaru písmene „A“ žádnou oporu, protože jsou „samostojné“. Jejich příčky mají obdélníkový průřez, takže noha má pohodlnější oporu. Proti „rozjetí“ jsou dřevěné štafle chráněny pojistným řetízkem, u hliníkové varianty bývá řetízek nahrazen pojistným popruhem. Předností štaflí je také to, že si na ně např. při malování můžete postavit nádobu s barvou, je však nutné dávat pozor, aby nezajištěná nádoba neupadla V porovnání s žebříkem jsou štafle těžší, proto se vyrábí v menších délkách. Na druhé straně je využijete v interiéru i na zahradě, např. při česání ovoce nebo prořezu větví, aniž byste je museli opírat.
Hobby, nebo profi?
Při výběru hliníkových žebříků nebo štaflí byste měli dbát na kvalitu, protože žebřík nekupujete každý den a z pochopitelných důvodů od něho požadujete maximální spolehlivost. Zásadní rozdíl mezi hobby a profi třídou je u žebříků a štaflí zpracování nosného profilu. Žebříky hobby jsou totiž bez výjimky vyráběny z tzv. svařovaných profilů. Na první pohled je poznáte podle toho, že zde nejsou vidět na povrchu žádné sváry, protože jsou zvenku přeleštěné. Svařovaný profil se vyrábí z válcovaného plechu, a protože bývá slabší, je takový žebřík levnější. Obvykle se zde setkáte s profily o tloušťce 1,2 mm. Svařované profi žebříky oproti tomu mají stěny o tloušťce 1,4 a více milimetrů.
| Více článků z rubriky INTERIÉR na www.dumabyt.cz. |
Délka žebříku
Označování délek u žebříků je různé. Nemusí vás tolik zajímat skutečná délka žebříku, jako spíše opěrná výška, která udává délku pomyslné svislé čáry vedené od země do místa, kam žebřík dosáhne, opřeme-li jej pod úhlem asi sedmdesáti stupňů. Například pětimetrový žebřík opřený v příslušném úhlu o podložku má opěrnou výšku přibližně čtyři metry devadesát. Vycházíme-li z toho, že z horních stupňů žebříku dosáhneme přibližně asi metr na d žebřík, pro práci ve výšce pěti metrů postačí žebřík o délce 4–4,5 metru.
Šířka žebříku
Z hlediska našeho pohodlí a bezpečnosti je důležitá také délka příček, která udává šířku žebříku. U hobby žebříku může kolísat od třiceti pěti do čtyřiceti dvou centimetrů. Je zřejmé, že širší příčky žebříku umožní pohodlnější práci. Také vzdálenost mezi nimi hraje určitou roli. Stanovuje ji evropská norma, jež povoluje minimálně dvacet pět a maximálně třicet centimetrů, přitom musí být tento rozměr dodržen u všech stupňů žebříku.
Dva až tři v jednom
V sortimentu hliníkových žebříků najdete i výsuvné a mnohoúčelové žebříky. Výsuvné se hodí pro práce ve větších výškách, jinak je můžete rozložit na dva jednoduché příložné žebříky. Žebřík mnohoúčelový kombinuje štafle a příložný žebřík, přičemž výsuvná část prodlouží pracovní výšku až do 7,5 m.
text: Adam Krejčík, foto: archiv
Uvaříte kdekoliv
Elektrická pečicí mísa se skládá ze tří částí – odnímatelného víka s topnou spirálou, mísy a stojánku. Horní část víka je vyrobena z nerez plechu a je opatřena skleněným okénkem ve středu horního víka. Okénko slouží pro kontrolu obsahu bez nutnosti odstranění víka. Pára vznikající při pečení masa je odváděna přes ventily ve víku. Přívodní kabel je připojen pevně k držadlu, na kterém je umístěn i hlavní vypínač. Víko je navrženo tak, aby mohlo být položeno na pracovní plochu s topnou částí směrem vzhůru.
V literatuře se můžete setkat i s pojmem permakultura, který představuje celý koncept trvale udržitelného způsobu života. Zahradní architektka Jana Nováková často dělí permakulturní zahrady do zón, kde máme nejblíže k našemu domu to, co běžně potřebujeme (zelenina, bylinky, trávník na posezení), nejdále pak třeba sad s lučním podrostem. „Důležité je respektovat opakující se přírodní cykly i vývoj společenstev směrem ke stabilnějšímu a druhově bohatšímu, jež probíhá v řádu let až desetiletí,“ připomíná.
Když pěstujeme druhy, pro které máme vhodné podmínky, starají se o sebe samy,“ říká Jana Nováková. „Čím cizokrajnější druh, tím více bychom mu museli podmínky upravovat, aby prospíval – přenášení na zimu dovnitř, úprava pH půdy a tak dále. Je dobré si rozmyslet, zda tyto druhy opravdu chceme a potřebujeme a za jakou cenu; jestli je nemůžeme nahradit druhy domácími, kterých je také dost, jsou krásné, přizpůsobené našim podmínkám, jsou tu doma a jsme na sebe vzájemně zvyklí.
Údržba permakulturní zahrady založená odborníkem bývá snazší – některé činnosti lze omezit, například kosení odlehlejších částí či prořezávání stromů, některé nahradit, například pletí a zavlažování mulčováním. Také vysazení a občasné ošetření keřů a trvalek je méně pracné než každoroční obnovování letničkových záhonů. Místo hnojení minerálními hnojivy se používá kompost nebo se vysévají rostliny obohacující prostředí o živiny a zlepšující strukturu půdy. Použití pesticidů lze nahradit vytvářením vhodného prostředí pro ptáky, hmyz, obojživelníky a drobné savce, například umisťováním úkrytů a budek. Tito pomocníci si dobře poradí s přemnoženými škůdci.
Pokud chcete založit ekologickou zahradu, měli byste podporovat rozmanitost jejích struktur, sloužících k úkrytu a rozmnožování živočichů, a vítat i různé nerovnosti, které poskytují škálu mikroklimat k růstu rozmanitých rostlin. Hlavním předpokladem je ovšem přijetí myšlenky, že z divočiny nepřichází hrozba, ale pomoc – ekologická zahrada je založená na toleranci. Měli byste dopředu vědět, že přírodní rovnováha tu nevznikne ze dne na den. Pokud sáhnete k osvědčenému prostředku hromadného ničení při objevení prvních okousaných lístků, vracíte se na samý začátek,“ říká Helena Vlašínová.
S postupem doby a s přílivem a odlivem různých módních vln a trendů, jež s sebou jednotlivé epochy přinášely, mizely z domovů našich předků spolu s ostatním nábytkem také paravány a zástěny, aby se v nich s následující módní vlnou opět objevily v poněkud pozměněné podobě a vyrobené z nových, momentálně moderních materiálů. Jediné, co však po staletí zůstalo nezměněno, je jejich prvotní funkce: přepažení či rozdělení místnosti, vytvoření soukromí, vymezení a oddělení menšího kusu prostoru od větší části pokoje, zastínění.
Pro zaclonění menšího prostoru se zpravidla používá jednoduchá zástěna nebo paraván, složený z několika dílů vzájemně spojených pomocí pohyblivých pantů či jednoduchých závěsů. Kostra rámu jednotlivých dílů může být tvořena z přírodního materiálu (dřevo, bambus…), kovu nebo plastu. Bývá potažena různými druhy zajímavě zdobených tkanin nebo třeba ručně malovaným papírem, stejně tak může být vyplněna barevným neprůhledným sklem, rákosem, dřevem či jiným dekorativním materiálem.
Někdy bývají posuvné stěny ještě navíc doplněny přívlastkem japonské. Není pochyb, že se jejich výrobci nechali inspirovat osvědčeným systémem posuvných stěn v domech na dalekém východě. Bývají výrazným dekoračním prvkem každého interiéru, proto se nepoužívají jpouze jako optický předěl prostoru nebo pro zastínění, ale vždy plní také estetickou funkci a ozvláštňují prostor, jehož součástí se stanou.
Jako stinící materiál jsou používány nejrůznější druhy tkanin, od tužších, hodících se zejména Pro přepažení místností, přes roletové látky nebo oblíbený materiál „screen“ (ze skelného vlákna pohlcujícího až 90 % slunečního záření), jenž se používá k zastínění. Má-li stěna sloužit především jako dekorace, sáhneme většinou po vzdušnějších textiliích na způsob závěsů či záclon. Novinku v této oblasti představují tzv. dřevěné tkaniny z přírodních materiálů, které jsou vysoce dekorativní a každému prostoru dodají punc ušlechtilosti a komfortu. K jejich výrobě se používají kvalitní kusy dřevin z dlouhou životností bez suků a prasklin, např. lípa, bambus, teak, cedr a další oblíbené exotické dřeviny se zajímavou kresbou.
Ovládání 
Do nově zrekonstruované koupelny jsme vstoupili s velkou zvědavostí a zároveň s obavami, neboť jsme věděli, že se bude jednat o malý prostor, který se velmi špatně fotografuje. Navíc víme, že ne všechny malé koupelny se povedou tak, aby je bylo možné prezentovat v časopise. Nová koupelna paní Dany nás ale mile překvapila. Díky mozaikovému obkladu v jasných barvách a citlivému rozmístění drobných kusů nábytku se jí podařilo vybudovat příjemnou a útulnou koupelnu.
Byt, ve kterém jsme koupelnu fotografovali, zdědila majitelka po otci a počítala s ním pro svou mladší dceru.
Rekonstrukce koupelny probíhala spolu s rekonstrukcí celého bytu 1 + 1 v starším činžovním domě. Pro radu, jak by měla koupelna vypadat, si majitelka došla do koupelnového studia ARMATI, které má takřka přes ulici. S panem majitelem Řehořkou si padli do oka a společně vytvořili počítačový návrh budoucí koupelny. Nejprve se dohodli na tom, že bude nutné pozměnit dispozici stávajícího prostoru, a to vybouráním příčky mezi koupelnou a WC, a spojit obě místnosti dohromady.
Umístění menších skříněk
Nejjednodušší, ale nejméně komfortní možností je ruční ovládání, které ovšem kvůli zabezpečení proti vloupání vyžaduje vícebodový rozvorový zámek. Taková varianta sice vyhovuje bezpečnostním požadavkům kladeným na garážová vrata, znamená ale pravidelné zdržení při výjezdu i návratu do garáže, což může být zvlášť nepříjemné při nepříznivém počasí. Řešením je instalace elektromotoru, který otevírání a zavírání vrat ovládá. V současnosti se neustále sortiment doplňků a zdokonalení těchto systémů rozšiřuje, takže lze maximálně uspokojit požadavky pohodlí i bezpečnosti.
Bezpečnost je podmínkou
Tato zahradní úprava ctí starý architektonický kánon, který nabádá k tomu, aby v těsné blízkosti budovy byla i zahrada geometrická, zatímco ve větší vzdálenosti od domu má styl zahrady přecházet do volnějších tvarů blízkých okolní přírodě. Proto je bazén v hlavní ose domu a terasa kolem něj je symetrická.
Tato zahrada je stvořena pro rekreaci a využití volného času. Od svého okolí je důsledně odizolována hustou a vyšší zelení, aby zde byl maximální pocit soukromí a klidu. Altánek je umístěn tak, aby byl součástí atraktivního zákoutí u pramene potoka. Při posezení u ohýnku se budete cítit jako na lesní mýtině někde daleko v přírodě. Dostatečně velká dřevěná terasa navazující na dům vytváří komfortní zázemí pro relaxaci u vody.
Nechceme malovat čerta na zeď, ale k tomu, abyste si uměli co nejvíce plodin a živin vypěstovat a obstarat sami, máte alespoň dva dobré důvody: jednak budete mít jistotu, že jíte opravdové biopotraviny, jednak jeden nikdy neví, jaké krize nás v budoucnu ještě mohou potkat…
Snaha sjednotit interiér je tak silná, že kuchyň už leckdy od obývacího pokoje rozeznáte jen podle toho, že v pokoji je sedací souprava. Kuchyňské spotřebiče jsou integrované do vysokých skříní nebo zapuštěné do pracovní desky, odsavač par se tváří jako lustr, kuchyňské skříňky mají hladké linie nerušené úchytkami. Skříňky v obývacím pokoji propojeném s kuchyní mohou vypadat úplně stejně jako kuchyňský nábytek, nebo dokonce nábytek v koupelně.
Integrované úchytky kompletně změní frontální plochu nábytkové sestavy dolních a horních skříněk v ucelenou elegantní rovinu. Pomineme-li estetické hledisko, druhým významným kladem je bezpečnost – o integrované úchytky se nezraníte, nezachytnete se utěrkou nebo oblečením. Úchytky jsou totiž zapuštěné v podobě úchopové lišty do horní hrany dvířek, nebo zafrézované do hrany či plochy dvířek.
Otvírají se mechanicky i elektricky
