Nelze se ubránit pocitu, že inspirací mohl být i slavný Wrightův dům Fallingwater v Pensylvánii pro neméně slavného Edgara J. Kaufmanna. Geneze vzniku tohoto díla je ale jiná: podobný dům majitele zaujal v Německu (DaVinci Haus) a v Čechách hledal dobrého zahradního architekta, který umí pracovat s kamenem a dovede myšlenku impozantního přírodního sídla k dokonalosti. Měl štěstí, že v kamenolomu českolipského regionu objevil Stanislava Špoulu.
„Objíždím vhodné lokality a každý kámen vybírám jednotlivě. Jejich rozmístění a usazování, stejně jako tvorba všech zahradních komponent jsou neodmyslitelné bez mé účasti. Teprve tehdy vzniká zahrada s rysy autorského díla,“ vysvětloval budoucímu investorovi. Dohodli se téměř okamžitě.
Kámen a okrasné trávy
Láska ke kamenům provází autora zahrady od samého počátku. Nejprve je objevuje jako doplňky zahradních zákoutí či jako zajímavé detaily kompozic a důležité přírodní klenoty, které nesmějí chybět na žádné zahradě. Později s přibývající velikostí i množstvím kamenů se postupně stávají nezbytnou páteří jeho zahradních kompozic. S tím souvisejí náročnější příprava terénu, pečlivý výběr, rozmístění i usazení kamenů, rozpracovaní ve specifických nákresech a přirozeně také vhodné osázení zahrady. Hlavní roli zde hraje téměř vždy opracovaný kámen, nejlépe z místních lomů, poté voda, stromy, keře a okrasné trávy.
Ve všech případech je třeba volit takovou flóru, která kamennou kompozici zcela nepohltí, ale naopak ji zdůrazní. V případě zahrady na Českolipsku se sázely především nejrůznější kultivary zakrslých borovic; nechybějí ani zakrslé smrky. Z ostatní vegetace jsou viditelné hlavně rododendrony, čechravy, azalky, plazivé japonské vrby a rozmanité druhy keřů.
Na zahradě jsou bohatě zastoupeny také různé druhy vřesů a okrasných trav – například ozdobnice (Miscanthus), ostřice (Carex), pampová tráva (Cortaderia), vousatec (Pennisetum) či bezkolenec (Molinia). Nejčastěji se ovšem Stanislav Špoula chlubí trávou vypěstovanou na Pálavě či trávou z vrcholků Pyrenejí. „Tvoří hustý koberec, který je natolik pichlavý, že si na něm nemohou pochutnat ovce a nepřejdete po něm bosou nohou,“ vysvětluje a dále ukazuje, jak vykvétají mezi tvarovanými kameny krásně zbarvené skalničky.
Je patrné, že veškeré rostlinstvo je (kromě výše uvedeného) vybíráno i s ohledem na barevnou harmonii květů a na návaznost s lesní krajinou, která pokračuje přes travnatou část zahrady, kde se hrdě tyčí kanadská borůvka a nezbytné keře malin a ostružin.
| ! Prohlédněte si on-line NEJVĚTŠÍ KATALOG RODINNÝCH DOMŮ ! |
Kámen a voda na zahradě
Kamenná zahrada dokonale doplňuje zajímavě řešený dům z produkce německé firmy DaVinci Haus. Zídka ze štípaného a řezaného tefritu vstupuje zvenčí do interiéru a zdůrazňuje propojenost domu s přírodou. Kamenné prvky byly rozmístěny podle předem připraveného plánu, kde zahradní architekt, jak sám říká, současně s prostředím vnímá i stavbu domu.
„Nejdříve do sebe natáhnu prostředí, do kterého zahradu začleňuji. Potom chodím po okolí a studuji charakter kraje, co je pro ten který kus země typické včetně rostlin. Zásadně pracuji s místním materiálem,“ dodává Stanislav Špoula.
Práce s kamenem ovšem nebyla vůbec snadná. Nejtěžší kusy váží sedmnáct tun a běžně se tady pracuje s metrákovými kameny. Co se týče druhu stavebního materiálu, jde většinou o čedič (čtyři druhy), který v případě velkých kamenů doplňuje tefrit. Velmi zajímavá je například dlažba z tefritu atypického rozměru 10 × 20 centimetrů na příjezdové komunikaci nebo štěpný tefrit na sloupech. Další důležitou komponentou jsou nejrůznější drobné oblázky, kterými je zahrada na různých místech „posypána“, nebo systematicky sestavena do dlažby.
| Více článků z rubriky ZAHRADA na www.dumabyt.cz. |
Impozantní sochařské dílo
Velké kameny představují zajímavé geometrické tvary, působivé kompozice, které volí autor podle vlastní imaginace. Snaží se sesazovat kameny tak, aby držely samy o sobě. Pouze výjimečně používá pojiva. Základní kompozici tvoří již zmíněný sedmnáctitunový kámen, který autor usadil tak, aby držel (coby pilíř) celou stavbu. Jde ve své podstatě o impozantní sochařské dílo. Objevují se tady i menší namodralé valouny (modrý pískovec) a kámen použitý na zahradě má i celou řadu dalších podob. Na zídky používá autor štípaný tefrit, jinou podobu má kámen na schodech či nášlapech.
„Společně s osazováním vhodných kamenů se musí v základním projektu pamatovat i na vodu, která má v celkové kompozici velmi důležitou roli. V mém pojetí má podobu poměrně malé, ale hluboké tůně za domem a jezírka o rozloze přibližně 50 metrů čtverečních. Oživují je dva vodopády, u nichž pohyb vody zajišťuje speciální oběhové čerpadlo,“ dodává Stanislav Špoula.
Architekt, zahradník i dělník
Každý zahradní architekt či tvůrce zahrad má specifický způsob tvorby. Práce Stanislava Špouly je výjimečná nejen výběrem kamene, ale především svou komplexností. Autor vytváří celý projekt od návrhu až po vlastní realizaci. Je architektem, sochařem, projektantem, zahradníkem i zapáleným dělníkem. A po dokončení i jediným pověřeným údržbářem. Své zahrady nikdy neopouští, pravidelně kontroluje vyznění svého autorského záměru, dotváří je, sází květiny a dřeviny, přidává další detaily. „Třeba u této zahrady na Českolipsku,“ dodává autor, „bylo podloží písečné, a to jsem byl opravdu zděšený. Bylo nutné terén zpevnit kamennými zdmi, aby se nesesunul. I nadále je třeba držet přirozený rytmus terénu, dodělávat detaily, sázet a udržovat květenu.“
text: Vlastimil Růžička, foto: Jan Malý











Význam má i přiměřená velikost jednotlivých místností vzhledem k celkové užitné ploše. Stejně jako v životě, i v bytě je vždy něco za něco a jde o to zvolit správný kompromis. Setkala jsem se s případem, kdy stopadesátimetrový byt pro pětičlennou rodinu vítal své obyvatele předsíňkou o rozměrech 120 x 150 cm! Bydlíte-li tři v malém 2+1, bohužel si koupelnu o ploše 3 x 4 m nemůžete dovolit. V garsonce pro jednu osobu je zbytečným luxusem budovat ohromnou kuchyni, postačí úsporná linka. Vyvarujte se dlouhých členitých chodeb – zbytečně zabírají plochu na úkor obytných místností. Hodně místa ušetříte propojením obývacího pokoje s kuchyní.





Vstoupíte-li do zahrady v pražských Horních Měcholupech, ocitnete se rázem v zajetí vzrostlé zeleně, na jaře pak uprostřed nádherných bílých kopretin. Pozemek má rozlohu téměř 1 500 m², přičemž patrový rodinný dům se zvýšeným vstupem zabírá plochu asi 122 m². Spodní část budovy je obložena barevnými žulovými bloky, které přímo vybízí ke hře s materiály také uvnitř zahrady.
prostoru mezi vstupním chodníkem a vjezdem vznikla nově travnatá plocha se skupinovou výsadbou dřevin a drobných cibulovin. Zde se lze pohybovat po cestách z dubových trámů, kterými prorůstá zeleň. Dřevěné trámy ohraničují souvislý pás zeleně, která podél jižní strany tvoří překážku pohledům z ulice a z nedalekých panelových domů. „Od vstupního chodníku mají výsadby charakter borového lesíka – jehličnany s podrostem stínomilných trvalek a cibulovin pro jarní efekt.








Kromě specifické atmosféry je na klasických kuchyních sympatické, že si stejně tak jako u moderních lze vybírat z mnoha barev a povrchových úprav. Co se týká materiálů, nejvíc se používá masivní dřevo, pak dýha či fólie. Nejlepší je samozřejmě pravý masiv, který umožňuje další úpravy napomáhající k vytvoření autentického starého povrchu s patinou. Jednou z metod je kartáčování, kdy se ze struktury dřeva odstraní měkká vlákna a povrch je pak hrubý s viditelnými léty.
Pokud si nebudete pořizovat kuchyň, která má místo skříněk otevřené police, využijte všechny prvky moderní výbavy, které trh v současnosti nabízí. Ušetříte si čas i námahu s hledáním nepřehledně uspořádaných věcí v policích. Do skříněk si pořiďte zásuvky s plnovýsuvnými mechanizmy s tlumeným dorazem, vyžijte rohové systémy, třídiče a další. Na první pohled stará kuchyň pak bude skvěle sloužit jako nejnovější model.
Retro i moderní kuchyně













Můj dům doporučuje
Pro instalaci žlábku je nutné počítat s minimální stavební výškou 95 mm. Při této výšce je dosahováno odtokového výkonu 0,4 l/s, což je v souladu s normami ČSN/EU. Pomocí nožiček lze rošt plynule upravovat podle výšky dlaždic v rozmezí 5 až 20 mm. Pro silnější podlahové krytiny, jako je přírodní kámen, je k dispozici speciální sada s možností vyrovnání výšky od 15 do 30 mm.

