Skip to content

Blog

Zázračné borůvky

V nabídkách prodejců najdeme desítky odrůd. Do zahrádky ale vybíráme raději odrůdy s většími plody, delší dobou zrání a samozřejmě i s ohledem na místní klimatické podmínky.

celý text

Před výsadbou namočíme kořeny do vody a poté sázíme o několik cm níže, než byla původně pěstována, a výhony zkrátíme o polovinu.Před výsadbou namočíme kořeny do vody a poté sázíme o několik cm níže, než byla původně pěstována, a výhony zkrátíme o polovinu.Výběr stanoviště, výsadba a řez

Kontejnerové rostliny můžeme vysazovat v průběhu celého vegetačního období. Způsob se neliší od běžného sázení dřevin. Vzhledem k tomu, že kořenový systém borůvek je mělký, je vhodné přidávat mulč (třeba kousky kůry) a po výsadbě dobře zalít. Ačkoli jsou borůvkové keře schopny přežívat v nutričně chudých půdách, správné přihnojování urychluje růst mladých rostlin a pozitivně ovlivňuje násadu plodů. Borůvky vyžadují slunné až mírně přistíněné stanoviště s kyselou půdou dobře zásobenou vodou. Pokud ji na zahradě nemáte, doporučuje Štěpán Šmerda ze Zahradnictví Líbeznice vykopat jámu hlubokou alespoň 60 × 60 centimetrů a vyplnit ji rašelinovým substrátem.

KTERÉ JSOU TY PRAVÉ?

Ing. Štěpán Šmerda ze zahradnictví Líbeznice nejčastěji doporučuje zákazníkům borůvky chocholičnaté (Vaccinium corymbosum). Nejen proto, že není těžké je pěstovat, ale i pro jejich lahodnou chuť a léčivé schopnosti. Moderní vědecké rozbory potvrzují, že plody obsahují značné množství vitaminu C, železa a prospěšné vlákniny. Známé jsou i pod názvem borůvka zahradní, velkoplodá, kanadská, americká a brusinka chocholičnatá. Patří do řádu vresovcotvaré (Ericales), čeledě vřesovcovité (Ericaceae), rodu brusinka (Vaccinum). Keř dorůstá až do výšky 2,5 m a je původem ze Severní Ameriky. Pěstování borůvky chocholičnaté v porovnání s borůvkou obecnou (V. myrtillus L.) má celou řadu předností. Borůvka chocholičnatá poskytuje podstatně vyšší a stabilnější úrody, má atraktivní, velmi lehké a chutné plody, které jsou určeny především ke konzumaci v čerstvém stavu, zatímco plody borůvky obecné jsou určené jen ke zpracování. Konzumace plodů borůvek má velmi pozitivní účinky na lidský organismus.

Borůvky se dají konzumovat na stovky způsobů, báječným dezertem jsou i samy o sobě.Keřík pak do ní vysadit o dva až tři centimetry hlouběji, než rostl ve školce, důkladně ho zalít a půdu mulčovat kůrou. Existují samosprašné i cizosprašné odrůdy, pro dobrou sklizeň je dobré vysadit alespoň dvě rostliny ve vzdálenosti asi metr od sebe. Keře poměrně rychle rostou, a tak bychom neměli zapomínat na řez. Během prvních tří let po výsadbě se řez omezuje na odstranění slabých, dvojitých nebo poškozených výhonů. U dospělých keřů odstraňujeme slabší a starší větve tak, aby na keři zůstalo 4 až 7 silných, 3 až 5 starých výhonů. Řezem se zvětšuje velikost plodů a posunuje se doba zrání.

Více článků z rubriky ZAHRADA na www.dumabyt.cz.

Borůvky právem zařazujeme mezi nejzdravější druhy ovoce na světě.Od nejranějších odrůd k nejpozdnějším

Asi nejčastěji se setkáme s odrůdami Duke, se 180 cm vysokým keřem s pozdním kvetením. Světle modré, střední až velké plody je možné sklízet v polovině července. Nabízí se nám i stejně vysoký Spartan s rozvolněným habitem. Rostlina se hodí do míst s pravděpodobností jarních mrazíků, kvete pozdě, ale navzdory tomu dozrává časně. Plody zrají ve druhé polovině července. Za středně velký keř lze považovat Patriot, který je odolný proti mrazu a snáší i těžší půdy. Odolnou odrůdou je také Berkeley.

Hlavní přednosti borůvek

◗ Antioxidant: Zpomalují stárnutí – z výzkumů plyne, že antioxidanty mírní působení věku na naše tělo i duši.
◗ Prevence před chorobami: Plody upravují množství nepříznivého cholesterolu v krvi a chrání tak např. před kornatěním tepen. Antokyany, které jsou v borůvkách obsaženy, neutralizují volné radikály v těle a působí jako prevence před zhoubnými nemocemi, jako je rakovina.
◗ Chrání močové cesty: Borůvky chrání močovou trubici a měchýř před útoky bakterií, které mají na svědomí záněty.
◗ Zlepšují zrak: Existuje řada studií, které dokládají příznivý vliv borůvek na oči díky obsaženým antokyanům.
◗ A to není všechno: Nejnovější zprávy se zmiňují o afrodiziakálních účincích modrých plodů. Proč to nezkusit, určitě chutnají lépe než modré pilulky.

Nejrozšířenější odrůdou bude ovšem Bluecrop. Dosahuje výšky okolo dvou metrů, začíná dozrávat na začátku srpna a je velmi odolný proti mrazům i proti škůdcům. Snadno se pěstuje, jeho plody jsou velké a keře bývají bohaté. Do poloh s mírnou zimou se hodí zejména odrůdy Chandler, Brigita a Elliott. V pří padě odrůdy Elliott nejčastěji mluvíme o zvláště vysokém obsahu antioxidantů.

text: Vlastimil Růžička, foto: Sdružení zahradnických center, archiv

Nový komín uvnitř starého

Proč je vlastně nutné komín vložkovat? Dnešní technicky vyspělejší a efektivnější spotřebiče totiž produkují spaliny s jinou teplotou a chemickým složením než kamna našich prarodičů.

Kontakty na firmy a skrytý text se zobrazí až po registraci a přihlášení.

celý text

Vyvložkovaný starší komín v rodinném doměJaké komíny vložkujeme

Nejčastěji vložkujeme starší komíny z plných červených pálených cihel. Zbylých cca 10 % tvoří komíny z kamene – tj. hrady a objekty postavené do roku 1900, a komíny z vepřovic, tedy z nepálených cihel sušených na slunci, které najdeme v budovách stavěných v „hubených“ (například válečných) letech. Stojí většinou uprostřed domu a jsou u hřebene vyvedeny skrz střechu nad její rovinu. Toto zcela strategické a velmi praktické umístění v centru objektů je zřetelným příznakem původního komína.

Tyto komíny jsou jedno- anebo víceprůduchové, v 90 % českých objektů mají vnitřní rozměr průduchu 150 × 150 mm, který vychází z původního formátu cihly: 150 mm šíře a 300 mm délka. Při jejich zdění střídavou vazbou vznikne vnější rozměr komína cca 450 × 450 mm a vnitřní rozměr pak vychází na oněch tradičních 150 × 150 mm. Pokud chcete takový průduch něčím vyvložkovat, pak do něj bez dalších úprav průduchu (například vyfrézováním) dostanete vložku 130 mm, maximálně 140 mm, ale jen za předpokladu, že komín bude dokonale rovný, čistý a budete mít velké štěstí.

Více článků z rubriky STAVBA na www.dumabyt.cz.

Čím se komíny vložkují

Centrální komín v historickém objektu velkého rozměru od černé kuchyně, který nově slouží pro odvod spalin dvou moderních spotřebičů.Nejčastěji se používají kruhové komínové vložky. Existují i jiné průřezy, z těch dalších se nejčastěji používá ovál. Jsou vyrobeny z materiálů, které uvádíme podle četnosti jejich použití v praxi: kovové, plastové, keramické a další – například nafukovací a vytvrzovací či skleněné. Jednoznačně nejpoužívanějším materiálem pro vložkování komínů je kov, zejména vložky z nerezového plechu používané pro odvod spalin od tuhých, kapalných a plynných paliv. Jsou univerzální a mezi kominíky oblíbené pro svou poměrně malou váhu a příznivou cenu ve srovnání s ostatními uvedenými materiály.

K plechovým patří i vložky z hliníku, ty jsou však určené pro specifický typ spotřebičů plynu – především tzv. turbokotlů. Keramické vložky jsou ještě univerzálnější a odolnější vůči účinkům spalin a jejich kondenzátů než vložky kovové. Jejich nevýhodou pro vložkování je však vyšší váha, než mají vložky plechové. Důležitým nedostatkem je ale to, že jsou širší a tím pádem potřebují mnohem větší prostor pro osazení než ty plechové.

DŮVODY VLOŽKOVÁNÍ KOMÍNŮ

1) Ochrana stávajícího komínu a následně i interiéru od dehtu, která prosakuje skrze spáry ve starém komínovém zdivu a zamořuje místnosti.

2) Prevence promočení dna komínu a přilehlých zdí a jejich narušení vlivem kondenzátů spalin nebo srážkové vody.

3) Zajištění ideálních podmínek pro spalování paliva ve spotřebiči (jeho výkon ovlivňuje výška spalinové cesty a tím i velikost tahu, materiál, průměr i drsnost stěn, počet kolen atd.).

Při vložkování, kde se často řeší každý milimetr, je pak takový rozdíl zcela zásadní. Dalším druhem vložek jsou vložky ze speciálního plastu, které se těší většímu zájmu výrobců a „vložkařů“ až v posledních letech. Dají se ale použít většinou jen pro odvod spalin od kondenzačních kotlů na plynná paliva, jejichž spaliny jsou vzhledem k principu kondenzace a získání dodatečného tepla ze spalin již poměrně studené a mokré. Ostatní zmíněné typy vložek mají velmi specifické použití. K těm skleněným uveďme, že jde o dokonale odolný materiál, přesto se však využívají jen zcela výjimečně.

text: Stojan Černodrinski, foto: archiv

Zahrada na konci ulice

Prvním řešením je „česká klasika“ – bazén a velká terasa, druhý příklad je vhodný pro ty, kdo si rádi vypěstují i nějakou vlastní zeleninu a ovoce. Třetí zahrada je řešena v asijském okrasném stylu.

celý text

Domácí lázněDomácí lázně

Této zahradě dominuje velká terasa a prostorný bazén, který je umístěn tak, aby byl dostupný z terasy a zároveň vyplnil místo v zadním cípu zahrady. Od okolního světa je odcloněn hustým stálezeleným živým plotem (zerav), za kterým je ponechán průchod k nádobám s biologickým odpadem. Ty jsou umístěny pod vyšším listnatým stromem (javor, jeřáb). Vše na této zahradě je podřízeno pohodlí a relaxaci. Prostorná terasa je doplněna pergolou, po níž se pne vonící růže, v rohu je navržen krb a posezení určené k venkovnímu stolování. Úplné soukromí skýtá zadní část terasy, která slouží jako solárium. 

Aby byly minimalizovány rušivé vlivy okolí, je veškerá výsadba koncentrována podél hranic pozemku. Zpevněná plocha před garáží je oživena solitérním stromem, který přináší blahodárný stín do této osluněné části. Přímo u terasy je navržen malý půlkruhový okrasný záhon, který sice vyžaduje větší péči, ale díky vhodné volbě květin se může stát skutečnou pastvou pro oči. Největší zastoupení zde mají moderní záhonové a velkokvěté růže, protože kvetou po celou sezonu.

Více článků z rubriky ZAHRADA na www.dumabyt.cz.

Pro nadšené zahradníky

Pro nadšené zahradníkyPři řešení nepravidelného pozemku je dobré zahradu rozčlenit na jednotlivé zóny tak, aby každá část zahrady dostala svoji specifi ckou funkci a byla využívána nejlepším možným způsobem. Zadní část pozemku s přímým vstupem z kuchyně byla využita k vytvoření zeleninové a bylinkové zahrádky. Je řešena v pravidelném tvaru tradiční selské zahrady. Praktické chodníčky ji rozdělují na čtyři menší části. V ose pohledu z kuchyně je umístěna lavička obklopená vyšším stříhaným živým plotem z habrů. Hlavní terasa je velmi prostorná a umožňuje stolování i přípravu jídel z výpěstků blízké užitkové zahrádky.

Pro posezení ve stínu je na terase v rohu otvor, v němž je vysazen středně vzrůstný listnatý strom (katalpa, okrasná jabloň, sakura). Dominantním prvkem vstupní části pozemku je loubí porostlé rostlinami milujícími slunce. Mohou to být popínavé růže, vistárie nebo některá z osvědčených odrůd vinné révy. Hranice pozemku tvoří v přední části smíšené okrasné trvalkové záhony a podél plotu za domem byly navrženy ovocné stromy – odrůdy odolné i v mírně zastíněných polohách (slivoň, hrušeň). 

! Prohlédněte si on-line NEJVĚTŠÍ KATALOG RODINNÝCH DOMŮ !

Vodní ráj

Vodní rájNa pozemku obklopeném ze dvou stran silnicí budeme hledat přirozené „útočiště“ v jeho středu. Tímto místem je velká dřevěná terasa chráněná od severu obytnou částí domu a od východu dvougaráží umístěnou naproti příjezdové cestě. Přístup na terasu je řešen francouzskými okny na dvou místech. Její hlavní část určená ke stolování je propojena s obývacím pokojem. V ose úhlu pohledu francouzského okna z kuchyně lze přes užší část terasy pozorovat okrasné jezírko s prameništěm. Tady začíná „vodní ráj“, který je dominantou celé zahrady.

Prameniště v podobě kovového chrliče vytváří efektní obraz průzračné vody tekoucí po mohutném kameni do okrasného jezírka. Odtud vytéká potok, který se těsně přimyká k terase. Celý koloběh uzavírá koupací jezírko umístěné v nejvíce osluněné části zahrady. Po zpevněné ploše se lze pohodlně dostat ke garážím, po malém dřevěném mostě přejít potok, kamenné šlapáky v trávě vás zavedou do odlehlého koutu, který byl využit pro přírodní ohniště. Je v dostatečné vzdálenosti od domu a zároveň pohodlně dostupné z kuchyně. V zadní části zahrady jsou navrženy ovocné stromy a užitkový záhon.

text, foto a kresba: Jiří Prouza

Inspirujte se novými obkladovými trendy

Obklad elegantně zvýrazní krb, niku, sloupek, barovou zídku, sokl, čelní stěnu v obývacím pokoji nebo v ložnici. Dobrým nápadům je přístupný prakticky jakýkoliv materiál, od desek na bázi dřeva přes sklo, různé typy plechů až po nové kompozitní materiály. Nejvíce zastoupeny však stále zůstávají keramika, kámen a dřevo.

Kontakty na firmy a skrytý text se zobrazí až po registraci a přihlášení.

celý text

Společnost Citco Marmi představila na předloňském mezinárodním veletrhu Marmomacc ve Veroně dokonalé imitace přírodních materiálů – mramorové obkladové desky s dezénem leopardí kůže a stonků bambusu.Keramický obklad série E-motion s květinovým dezénem v kombinaci lesklého a matného povrchu se inspiroval exkluzivními damaškovými látkami. Studio SIKO Koupelny jej prodává od 899 Kč/m².Trendem č. 1 je autentický přírodní vzhled – přírodní barevnost a struktura. Keramika dokáže dokonale imitovat dřevo jak s matným, tak lesklým povrchem, věrně vykreslí letokruhy, napodobí skladbu v ploše (prkna, lamely, vlysy), umí vytvořit iluzi kartáčovaného povrchu či dokonce opotřebovaného povrchu s letitou patinou. „Tento vývoj umožnila technologie digitálního tisku, kterou je možné kvalitně provádět i v menších nákladech a mají ji k dispozici i menší výrobci. Možnost dokonalé reprodukce povrchů a struktury kamene či dřeva vede k jemnější barevnosti a perfektně prokreslenému detailu,“ vysvětluje Karel Novotný, vedoucí oddělení designu společnosti SIKO Koupelny.

„Převléknout kabát“ zvládnou nejen keramické dlaždice, ale také kámen. Kromě dřeva bývá nejčastěji napodobován kov, a to především mosaz, měď a nerez ocel, ale i kůže (ušetřenou „obětí“ bývá obvykle krokodýl), textilie (režné tkaniny, vlna, damašek), perleť apod. Imitace má své principiální odpůrce, ale nachází čím dál více příznivců. Jejich argumentem jsou exkluzivní dojem za přijatelnou cenu a výhodné užitné vlastnosti, zejména velká trvanlivost a snadná údržba, a přinejmenším ti, kdo mají doma úklid na krku, jim musí dát za pravdu.

Více článků z rubriky INTERIÉR na www.dumabyt.cz.

Značka RAKO uvádí na trh novou sérii matných probarvených dlaždic Unistone, která svou barevností (bílá, béžová, šedá, šedo-hnědá, černá) a povrchovou úpravou jako by z oka vypadla přírodnímu kameni. Obzvlášť vynikne v kontrastní kombinaci barev a formátů. Cena od 499 Kč/m².Profilované dlaždice

K současným trendům patří kovové povrchy. Mozaika Premium Mosaic Stone vytváří působivý dojem měděného povrchu s nádherným barevným přechodem od zlatavých do červených odstínů. Cena za set 399 Kč (SIKO Koupelny).Velký comeback slaví přírodní kámen v naturální podobě, především jako štípaný, hrubě broušený, dále i kamenné mozaiky a intarzie. Na trhu se objevují profilované dlaždice s geometrickými či květinovými ornamenty, ale i nové kompozitní materiály takové kvality, že je od pravého přírodního kamene rozeznáte až při detailním zkoumání.

Vývoj přeje snaze kombinovat – strukturované povrchy s hladkými, matné s lesklými, velké formáty s mozaikou, kámen se sklem, dřevo s kovem a podobně. Rozhodující je výtvarný cit a určitě nezklame osvědčená zásada „méně je více“.

text: Jitka Pálková, foto: archiv firem

Dvojí užitek z jediného kotle

Doposud se pro kombinovanou výrobu tepla a elektrické energie používaly zejména větší kogenerační jednotky, provozované hlavně v průmyslu. Novinka společnosti Viessmann – kompaktní zařízení Vitotwin 300-W pro kombinovanou výrobu tepla a elektrické energie s provozem na plyn – je ale vhodná zejména pro modernizace rodinných a bytových domů a uplatní se i v systémech s ohřevem bazénu. 

Kontakty na firmy a skrytý text se zobrazí až po registraci a přihlášení.

celý text

Inovativní systém mikrokogenerace Vitotwin 300-W od fi rmy Viessmann vyrábí velmi hospodárně teplo a elektrickou energii v rodinných i bytových domech.Plyn jako klíčový hráč

V současnosti se podílí na spotřebě primárních energetických zdrojů přibližně 20 %, využívají ho zhruba 3/5 domácností a přístup k němu má asi 93 % obyvatel v téměř 2/3 českých obcí. V Česku je odhadem v provozu více než 900 tisíc průtokových ohřívačů vody a zhruba stejný počet plynových kotlů a skoro půl milionu lokálních plynových topidel. Navzdory skeptikům a mediálnímu strašení, že plyn představuje hlavně závislost, tedy nejistotu a cenovou nestabilitu, tuzemský trh s plynem zásobuje okolo 2,4 mil. domácností (včetně rodinných domů) a jejich počet stále narůstá. Médium samo o sobě už asi nikoho nezaskočí. „Krmí-li“ však zařízení, které umí víc než pouze spalovat a ohřívat, stojí za připomenutí.

Více článků z rubriky STAVBA na www.dumabyt.cz.

STIRLINGŮV MOTORDouble efekt = zisk + úspory

Pojďme si nyní představit inovativní systém Vitotwin 300-W pro kombinovanou výrobu tepla a elektrické energie, která bez problémů pokryje základní potřebu rodinného domu. Nejenže dokáže snížit odběr elektrické energie od dodavatele, ale nespotřebovanou energii může odvést do veřejné sítě, za což provozovatel dostává peníze. Momentálně zhruba v rozmezí 0,59–1,63 Kč za 1 kWh. Vitotwin 300-W je v podstatě kombinací Stirlingova motoru s volným pístem a plynového kondenzačního kotle Vitodens 200-W, které jsou společně umístěny v jedné kompaktní nástěnné jednotce.

CO JE STIRLINGŮV MOTOR

Zařízení (motor s vnějším spalováním, který v roce 1816 vynalezl skotský pastor Robert Stirling) s volným pístem pracuje bez klikové hřídele – motor je bezúdržbový, nepotřebuje ani fi ltry, ani mazací prostředky, neboť všechny pohyblivé komponenty fungují v heliu – v hermeticky uzavřeném plášti. Pohyb pístu se v integrovaném lineárním generátoru přeměňuje na elektrickou energii, odpadní teplo motoru se využívá pro vytápění obytných prostor a ohřev pitné vody. Tepelný výkon 6 kWtep. a elektrický výkon 1 kWel odpovídají běžné základní potřebě rodinných (i menších bytových) domů. Motor dokáže využít odpadní teplo, geotermální, solární, fosilní paliva, biomasu… Přitom dosahuje vyšší účinnosti než např. solární články.

VITOTWIN 300-W

 Dosahuje celkové účinnosti 96 % (Hs). Pro pokrytí špičkové potřeby za velmi chladných dnů a pro rychlý ohřev pitné vody dodává integrovaný plynový kondenzační kotel Vitodens 200-W s osvědčeným sálavým plynovým hořákem MatriX a výměníkem tepla Inox-Radial z nerezové ušlechtilé oceli navíc až 20 kilowattů tepelného výkonu. Využitím kondenzačního tepla dosahuje kondenzační zařízení normovaného stupně využití 98 % (HS).

Bílá „skříňka“ do předsíně

Důležitým předpokladem pro hospodárný provoz systémů pro kombinovanou výrobu tepla a elektrické energie jsou co nejdelší doby chodu. Z toho důvodu se dosud kogenerační jednotky používaly převážně v objektech s vysokou celoroční spotřebou elektrické energie a tepla – (nemocnice, obchodní a průmyslové provozy). Rozsáhlé využití nachází Vitotwin 300-W také u ohřevů bazénů a větších spotřeb teplé vody. Součástí dodávky zařízení může být buďto akumulační zásobník Vitocell 100-E o objemu 400 l a zásobník teplé vody, nebo kombinovaný zásobník Vitocell 340-M s dálkovým ovladačem. Díky kompaktním rozměrům (výška × šířka × hloubka: 900 × 480 × 480 mm) se mikrokogenerační jednotka vejde třeba do úzkého výklenku. Hmotnost zařízení je přibližně 120 kg.

text: Petr Saulich (s využitim podkladů Viessmann), foto: archiv firem a redakce

Dva styly dětských pokojů

Pokoj v indiánském stylu pro Matěje (2 roky)

Myslíte si, že zařizování dětského pokoje je složitější než zařizování např. obývacího pokoje?

Obecně asi ano, obývací pokoj jsme zvládli zařídit téměř sami. Souvisí to ale také s tím, že nabídka na zařízení obývacích pokojů je mnohem pestřejší než nabídka dětských pokojů. A jelikož rádi zařizujeme interiér jednoduše, měli jsme obavu, že by dětský pokoj mohl působit stroze, a ne dětsky.

Kontakty na firmy a skrytý text se zobrazí až po registraci a přihlášení.

celý text

Velkou úsporu místa v pokoji zajistily vestavné skříně.Měli jste nějakou představu o budoucím dětském pokoji, o tom, jak by měl vypadat?

Vzhledem k tomu, že Matěj je náš první syn, tak jsme jen tušili, co vše se tam musí vejít, a věděli, jaké barvy si nepřejeme. Jinak jsme se plně spoléhali na bytové designéry.

Jaké jste kladli na designéry požadavky ohledně barev a materiálů?

Nechtěli jsme v pokojíku plastový nábytek, protože máme rádi dřevo. Také jsme věděli, že pokojíček nechceme mít v typické chlapecké barvě – modré. Jistým omezením byly hotové vestavěné skříně.

Více článků z rubriky INTERIÉR na www.dumabyt.cz.

Proč jste se obrátili na designéry? A proč právě na studio About kids?

Jak už jsem řekla, chtěli jsme dětsky působící pokojík a sami jsme se na to necítili. Bohužel jsme ani v  obchodech nebyli schopni načerpat inspiraci, takže jsme to nechali na odbornících. A proč About kids? Našli jsme je celkem jednoduše na internetu. Zašli jsme do jejich malého obchůdku a pak už jen věřili, že to jsou ti praví.

Jak probíhaly přípravy a samotná realizace? Jak dlouho realizace pokojíčku trvala?

Designérky se nejprve přijely podívat na pokoj a vyzpovídaly nás. Jelikož jsme neměli příliš omezující požadavky, připravily tři úplně odlišné návrhy, z kterých jsme si jeden vybrali a na něm jsme v průběhu dalších čtyř měsíců pracovali. Řada věcí byla na zakázku (dětská postýlka, stoleček) nebo je bylo potřeba ušít (kapsáře, stan, ložní prádlo, závěsy). Vzhledem k těmto požadavkům byla délka realizace adekvátní. 

Panenky a plyšová zvířátka mají své místo na jednoduchých otevřených policích.Věděl Matěj, že pro něj připravujete nový pokojíček? Pomáhal vám s výběrem vybavení a barev?

Určitě zaznamenal, že se něco děje. Nicméně jelikož i dnes stále ukazuje na mou postel jako na svou a mě posílá spát do jiné ložnice, řekla bych, že to bere spíše jako jeden z pokojů, kde si může hrát. Věříme, že si časem na pokojíček zvykne a bude ho brát za svůj. Stan, který má v pokoji, chápe jako skvělou schovávačku a na postýlce vystavuje všechny své oblíbené medvídky.

Proč jste zvolili zrovna tyto barvy?

Přestože je Matěj kluk, už odmalička jsme ho rádi oblékali do oranžových věcí. Takže když jedna ze tří navrhovaných realizací pokoje byla laděna do oranžova, neváhala jsem. Manžela jsem musela chvíli přemlouvat, ale nakonec jsme se shodli, že je to ta nejlepší volba.

Pokojíček má velmi zajímavou výmalbu. Mají obrázky nějaké odůvodnění?

Celý pokojíček byl navržen v indiánském stylu. Takže i malované dekorace, které měly pokoj ozvláštnit a oživit, byly předem dané. Do jiných pokojů bych nic takového nechtěla, ale dětský pokojíček bych si bez toho už nedokázala představit. Obrázky obdivují děti, ale mnohem více dospělí.

! Prohlédněte si on-line NEJVĚTŠÍ KATALOG RODINNÝCH DOMŮ !

Pokojík pro princeznu (Nikol, 6 let)

Myslíte si, že zařizování dětského pokoje je složitější než zařizování např. obývacího pokoje?

To nemůžu posoudit. Zařizování jakéhokoli interiéru mne i manžela moc baví, takže jsme s novým pokojíčkem neměli problém. Rozdíl je asi v tom, že člověk musí více myslet dopředu a plánovat už nyní jisté změny do budoucna, aby se pokoj stále přizpůsoboval vývoji dítěte.

Měli jste nějakou představu o budoucím dětském pokoji, o tom, jak by měl vypadat?

Realizace pokojíčku probíhala, když byly Nikolce 4 roky. V tu dobu už jsme znali její vkus, dá-li se to tak nazvat, a snažili jsme se jí vyjít maximálně vstříc.

Více článků z rubriky INTERIÉR na www.modernibyt.cz.

Jaké jste měli požadavky, co se týče barev a materiálů?

Barva byla už dopředu jasná – Nikolka zbožňuje růžovou. Proto jsme se snažili vytvořit princeznovský pokojíček. Při výběru nábytku jsme dali přednost dřevu, zdá se nám do dětského pokoje vhodnější než cokoli jiného.

Do zařizování dětského pokoje jste se pustili sami. Neuvažovali jste o spolupráci s designérem?

To nás ani nenapadlo. Jak už jsem říkala, zařizování nás baví a rádi si děláme věci po svém. Navíc máme z výsledku větší radost a dobrý pocit z toho, že jsme zvládli všechno sami. Ne-umím si představit, že by nám interiér zařídil někdo úplně cizí.

Jak probíhaly přípravy a samotná realizace? Jak dlouho realizace pokojíčku trvala?

Vzhledem k tomu, že jsme si postavili nový dům, probíhala realizace současně se zařizováním zbylých místností. Pokojík vznikal postupně a vlastně stále ještě vzniká. Jednou za čas vyrazíme do obchodního domu s nábytkem a pokaždé si přivezeme něco nového.

Celý článek a více fotografií na www.modernibyt.cz.

Pomáhala vám Nikolka s výběrem nábytku a barev?

Pokojík je vybaven jednoduše, ale funkčně a hravě.Zmínila jsem se, že Nikol miluje růžovou barvu. Pevně si stála za svým názorem, že pokoj bude nejhezčí, když bude právě růžový. A podobné to bylo i s výběrem nábytku. Později jsme museli jezdit na nákupy sami. Bůhví jak by pokoj vypadal dnes, kdyby i nábytek byl jen růžový.

Všimla jsem si, že jste do pokoje zvolili vytápění pomocí infračerveného panelu, proč?

Když jsme bydleli v panelovém bytě, ústřední topení Nikolce způsobovalo dýchací potíže. Lékařka nám také potvrdila počínající astma, a tak jsme se rozhodli s tím něco dělat. Hodně jsme si o tomto způsobu vytápění nastudovali a musím říct, že Nikolce se skutečně ulevilo. Topnou sezonu zvládne bez jakýchkoli zdravotních potíží.

zdroj: www.modernibyt.cz

Zahradní vysavače a drtiče odpadu

Zahradní vysavače váží kolem 5 kg, nosí se v závěsu na popruhu a mají elektrický nebo benzinový pohon. Kýváním hubice připomínající svým tvarem chobot odsávají při pomalé chůzi hromádky listí, chomáče posečené trávy i pohozené plastové obaly a kelímky, které zbyly po zahradní „party“. Na pevné rukojeti mají spínač s aretací, druhá rukojeť, s jejíž pomocí chobotem pohybujeme nízko nad terénem, se dá nastavit tak, aby neunavovala ruku. U některých typů to ulehčuje pomocné kolečko na konci chobotu. Turbínové kolo ventilátoru uvádí vzduch do pohybu a vše, co jím prolétne, rozdrtí na prach, který se zachycuje ve sběrném vaku.

Kontakty na firmy a skrytý text se zobrazí až po registraci a přihlášení.

celý text

Vysavače s injektorem šetří život hlemýžďů

Třírychlostní vysavač B&D typ GW350 s vakem pro 35 litrů drceného odpadu. Nahoře s foukacím chobotem, dole se sacím chobotem a textilním vakem. Cena 3 590 Kč.Na opakující se stížnosti ekologů a přátel přírody, že lopatky turbínového kola rozdrtí s listím i nasáté užitečné živočichy – zejména hlemýždě, brouky a žížaly, pozměnili výrobci konstrukci vysavačů tak, že nasávaný proud vzduchu proudí přes předkomoru, která oddělí větší nasáté předměty a zmíněné živočichy, navíc chrání před poškozením turbínové kolo. Komfortnější vysavače přešly na tzv. injektorové sání. Chobot má dva vzduchové kanály. Jedním (v režimu foukání) turbína vzduch vyfukuje vysokou rychlostí z chobotu ven. Když se ale páčkou uzavře záklopka, začne vzduch proudit zpětně zahnutými tryskami do sacího kanálu a vtahuje proud vzduchu směrem k připojenému textilnímu vaku.

Brouci či hlemýždi se tak zachytí do vaku. Většinou přežijí divoký let a mohou pak napomáhat biologickému rozkladnému procesu v kompostéru, do kterého plný vak nejčastěji vyprazdňujeme. Velkou předností všech zahradních vysavačů je, že drcením i náporem vzduchu dokáží zmenšit objem nasátého listí až na desetinu původního objemu.

Více článků z rubriky ZAHRADA najdete na www.dumabyt.cz.

Sání nebo foukání se řídí páčkou

KPro drcení silnějších větví jsou výhodnější drtiče s pomaleji se otáčející frézou, která je vtahuje přítlakem na protilehlý válec a krouhá na štěpky. vysavači zavěšený sběrný textilní vak mívá objem 40 až 70 litrů a jak se postupně plní, je těžší a těžší. Už z toho důvodu ho zásadně nosíme na popruhu zavěšeném v těžišti, a proto s ním můžeme lehčeji manipulovat. Dostaneme se s ním i pod husté keře, mezi záhonové květiny, do úžlabí nebo kanálů. Nejlevnější typy zahradních vysavačů mají jen dvě funkce: foukání nebo vysávání, které se přepínají páčkou u rukojeti, přestavující záklopku mezi kanály. Některé ty­py (např. Black&Decker, Solo, Toro) mají výměnné choboty zvlášť pro foukání, zvlášť pro sání. Výhodou je, že při foukání se s nimi snadněji manipuluje, protože odpadá poměrně těžký vak. Štíhlejší foukací trysku lze jediným pohybem nahradit silnějším chobotem pro vysávání, k němuž se připojí textilní vak.

Většina nejoblíbenějších kompaktních vysavačů umožňuje zesílit účinek sání i foukání přepnutím páčky na funkci „turbo“. V režimu turbofoukání se z trys­ky řítí sevřený proud vzduchu rychlostí až přes 200 km/h, umožňující rozvolnit a odfouknout i mokré a ulehlé listí, kamínky z cestiček, odhozené nápojové ple­chovky apod. Tak mocný proud vzduchu pochopitelně nenasměrujeme do květinového záhonku, k jehož pročištění stačí normální foukání. Přepnutím na tur­bosání zesílí sací účinek, který normálně postačí jen na sběr volně ležícího listí, tak, že dokáže nasát i slehlé a zašlapané mokré listí a vytáhne prach a kamínky i z úzkých mezer dlažby.

Výkonný nožový drtič Al-Ko New Tec 2500 zvládne drcení větví do průměru 40 mm, příkon má 2 500 W, hmotnost 20 kg. Cena 3 790 Kč.Zacházení se zahradním vysavačem je prajednoduché. Listí a ostatní odpadky se nejprve proudem vzduchu v režimu turbofoukání naženou na hromadu nebo do kouta a přepnutím na turbosání (nebo výměnou chobotu) je pak nasajeme do sběrného vaku.

Motorové vysavače přenechme profesionálům

Na větších zahradách a k očistě příjezdových cest a teras větších rodinných domů a rezidencí se používají vysavače s benzinovými motory. Odpadá sice věčné popotahování přívodního kabelu, vzhledem k hlu­ku sice malého, ale zato vysokootáčkového motoru a k výfukovým zplodinám se pro rodinné zahrádky ale rozhodně nehodí. Také hmotnost je o 1 až 2 kg vyšší.

Pojízdné zahradní drtiče

Každému majiteli zahrady se při pravidelném prořezávání stromů, sestřihu živých plotů a keřů nahromadí množství větví a větviček, výhonů a uschlých kmínků. Spalováním popudíte sousedy a připravíte se o možnost ho spolu s dalším bioodpadem ze zahrady i kuchyně zkompostováním proměnit v užitečné přírodní hno­jivo. V létě ho můžete jako mulč, který sníží odpařování vody z půdy, roz­prostřít na záhony. Potřebný menší pojíz­dný zahradní drtič pořídíte už od 5 tisíc korun výše. Podávacím hrdlem nahoře vhazujeme větve a zahradní odpad do drticího mechanizmu, poháněného zespodu či se strany elektromotorem. Různé typy se však od sebe liší drticím mechanizmem a podle toho je i vybíráme:

Výkonný zahradní vysavač SOLO 441 poháněný benzinovým motorem je určen pro větší zahrady a objekty. Cena 10 990 Kč.◗ Pokud budeme převážně drtit jen výhonky rostlin, zeleninu a drobné větvičky, vybereme drtič s nožovým „krouhacím“ mechanizmem. Je nižší, lehčí, ale sousedy bude zlobit hlukem, protože krouhací kotouč s noži koná až 2 800 ot./min. Řezanka, která vypadává spodem do koše, je ideální ke kompostování.

◗ Pokud potřebujeme drtit převážně silnější větve (nejvýše však do tlouštky 4 cm), je výhodnější si pořídit poměrně tichý drtič se šnekovým mechanizmem nebo s frézovacím válcem. Někteří výrobci je označují jako „štěpkovače“, protože silnější větve krájí na tenké plátky. Jejich předností je „samovtahování“ silnějších větví. V případě, že to s tloušťkou silnější a houževnaté větve přeženete, nedojde k zablokování mechanizmu – stačí zapnout zpětný chod. Jejich řezný nástroj koná jen 40 ot./min, vystačí s motory kolem 2 kW a za hodinu dokáže zpracovat až 100 kg větví. Větší štěpky po usušení v dřevníku v zimě výhodně využijete ja­ko palivo v krbových kamnech.

Co by nemělo „na míru“ vybranému drtiči chybět

V režimu sání nasává turbínové kolo širokým kanálem odpad do vaku (červené šipky), těžší předměty a živočichy zachytí předkomora.Drť má padat do sběrného koše (objem 60-80 litrů) nabízeného většinou výrobců jako příslušenství, někteří jej vybavují lehčím přenosným textilním vakem. Pro vyšší bezpečnost nelze většinu drtičů spustit, dokud není na výstupní otvor zespodu koš či vak správně nasazen. Drtiče z letošní nabídky jsou většinou vylepšeny inovativními plastovými trychtýři zvětšujícími plnicí otvor a také praktickými pěchovači, které bez ohrožení rukou umožní protlačit do stroje až o 40 % zeleného odpadu více.

Kdo se nechce dřít s těžkým strojem (20-30 kg), měl by si vybrat drtič s většími pojezdovými koly a vhodně umístěným držadlem. Jen pro nej­větší zahrady nebo parky lze vzhle­dem k hlučnosti doporučit drtič s ben­zinovým pohonem, který ovšem díky výkonnějšímu motoru (3-5 kW) zvládne dr­cení až 80 mm tlustých větví.

text: Jan Tůma, foto: Al-Ko, Bosch, Gardena, Mountfield, Solo

Dětský pokoj podle feng-šuej

Dětský pokojík často zaujímá menší prostor, přesto musí splňovat hned tři funkce najednou: měl by poskytnout místo pro odpočinek či spánek, učení i dětské hry. Už při prvním pohledu na tyto tři funkce je zřejmé, že nejde o aktivity, které by spolu úzce souvisely. Naopak, jsou zcela odlišné, a proto budou také vyžadovat odlišné energie. Aby nedocházelo mezi těmito energiemi ke konfl iktu, musíte je ještě ke všemu chytře sladit. Takže zařízení dětského pokojíku bývá opravdu jednou z těch nejsložitějších úloh pro rodiče.

Kontakty na firmy a skrytý text se zobrazí až po registraci a přihlášení.

celý text

Pro pocit bezpečí a kontroly

Jako první byste měli vyřešit, jak to udělat, aby se vaše dítě cítilo v bezpečí, spokojeně a mělo pocit jistoty a stability. To je ostatně úkol každého prostoru: chránit nás a dávat nám pocit bezpečí. Toho dosáhnete tím, že správně umístíte postel a podle její polohy pak dořešíte ostatní kusy nábytku. Postel každopádně musíte umístit tak, aby dítě při ležení na zádech mělo snadný výhled na dveře do pokojíčku, a to v maximálním rozpětí 45°. Toto je důležitá podmínka, která přináší do prostoru silný pocit bezpečí a kontroly.

Postýlka by ale neměla být umístěna přímo naproti dveřím do pokojíčku. Pelest by také neměla být pod oknem, dítě by mělo ležet hlavou ke zdi. Poměrně příznivé místo pro umístění dětské postýlky je levý či pravý vzdálený roh ode dveří pokoje. Dětské pokojíčky bývají velmi často malé a ne vždy se dá vyhovět všem podmínkám. Rozhodně ale dbejte na to, aby dítě při ležení na zádech mělo pod kontrolou dveře a většinu místnosti.

Více článků z rubriky INTERIÉRY na www.dumabyt.cz.

Nábytek kolem postýlky

Máte-li pozici postýlky vyřešenou, pak byste měli také rozestavit nábytek a doplňky tak, aby i ze stran postýlky vytvářely pocit bezpečí. Především platí, že nad postelí by nemělo nic viset. Neměli byste tam umisťovat žádné poličky, závěsné skříňky, lampičky apod. To vše je potenciálním ohrožením a mozek spáče pak bude i v průběhu spánku podvědomě stále hlídat, aby na něj nic nespadlo. Tím se také snižuje kvalita spánku. Rozmístění nábytku a doplňků vedle postele by mělo odpovídat následujícímu principu: nalevo od postýlky (když dítě leží na zádech) by měl být vyšší kus nábytku či vyšší doplněk (např. stojací lampa), na pravé straně pak nižší kus nábytku či nižší doplněk (např. lampička na nočním stolečku).

Pokud je postýlka jednou stranou u zdi, můžete tento princip vyřešit např. plakátem či obrázkem namalovaným přímo na zdi. Je-li zeď nalevo, pak by tam měl být plakát pověšený na výšku, aby byl opticky vyšší než to, co je napravo od postýlky, je-li zeď napravo, pak by malůvka či obrázek na zdi měl být menší. Prostor kolem postýlky by pak měl být řešen tak, aby vyvolával pocit klidu. Hodí se sem tmavší a matnější barvy, tj. nic křiklavého či lesklého. Menší děti potěší, vytvoříte-li zde motiv noci a spánku. Můžete sem např. dát tapetu, na které budou vyobrazena spící zvířátka či noční obloha s hvězdičkami a měsíčkem apod.

Fénix ve výhledu

Další velmi důležitou „pozicí“ v dětském pokoji je místo, na které se dítě z postele dívá, když leží na zádech. Tomuto místu se říká „fénix“ a je to vlastně symbol budoucnosti dítěte. Proto by zde měl být nějaký obrázek či jiné vyjádření toho, čím by se např. dítě chtělo v budoucnu stát, čemu by se chtělo věnovat nebo co je jeho snem. Symbol či obrázek vybírejte opravdu pečlivě, protože na něj dítě bude koukat před každým usnutím a po každém probuzení. Bude to mít proto mocný vliv na jeho podvědomí, které určuje jeho budoucí chování a směřování.

Prostor na učení

Dalším důležitým prostorem v dětském pokojíčku je psací stůl na učení pro školáky. Toto místo by mělo být umístěno ideálně v pravém vzdáleném rohu ode dveří, nebo v levém bližším rohu ode dveří. Lepší je, je-li stůl umístěn u okna kvůli dobrému světlu. Stůl musí být však umístěn tak, aby dítě u něho mohlo sedět na židli zády ke zdi. Nemůže tedy sedět zády do prostoru pokoje a už vůbec ne zády ke dveřím. To jsou nejčastější a také nejzávažnější chyby, které při tvoření místa na učení děláme. Ztěžujeme tak dítěti možnost soustředění se, vyvoláváme v něm neklid a dítě tak bude zbytečně při učení vyčerpané.

Pořádek na stole

Prostor na stole musí být vždy uklizený a mají se na něm vyskytovat pouze věci týkající se toho, co se dítě právě učí. Vše ostatní musí být uklizeno a srovnáno podle daného řádu. Rozhodně dbejte na to, aby stůl byl uklizen na dobu spaní.

! Prohlédněte si on-line NEJVĚTŠÍ KATALOG RODINNÝCH DOMŮ !

Hry, barvy a fantazie

Nejjednodušším úkolem bude asi vytvořit prostor pro hru. Je to většinou místo, které nám zbude po umístění postýlky a psacího stolu. V tomto prostoru může vládnout větší pestrost, rozmanitost, barevnost. Může zde být i určitá míra nepořádku a chaosu v době určené pro hraní. Zde můžete využít různé hravé, dětské motivy, různé obrázky z pohádek či jiné motivy z dětského světa. Pro děti je velmi vhodná zelená a modrá barva, pro holčičky můžete k zelené dodat růžovou či červenou. Čím pestřejší a barevnější je tato část pokoje, tím lépe. Opět zde bude platit pravidlo, že na dobu spánku musí být i toto místo uklizeno. Tím se zklidní celková energie pokojíčku a dítě bude mít kvalitní spánek.

Zapojte děti do tvorby jejich pokoje

Nesnažte se z malých dětí dělat „dospěláky“ a zařídit jim pokoj „vkusně a decentně“. Dítě potřebuje úplně jiné energie než dospělý člověk a z toho je třeba vycházet. Je také velmi dobré, když dítě do uspořádání pokojíčku zapojíte. Ať si samo vybírá a určuje, kde co bude. Vy ho jen veďte. Dítě samo nejlépe cítí, co mu dělá dobře a co ne.

text: Jiří Čermák, foto: archiv

Investujte do topení pro budoucí klid

Doba se vyznačuje dramatickým vývojem v oblasti cen paliv i vlastností stavebních konstrukcí, což zásadně mění zaběhnutá pravidla ve vytápění budov. Využití obnovitelných zdrojů pak přináší i jiný pohled na využití těch klasických.

celý text

Investujte do topení pro budoucí klidNejen čím, ale jak a v čem…

Většina provozovaných topných zařízení v rodinných domech je dávno za zenitem. Trh přitom nijak nezaostává za dobou a nabízí špičkové výrobky. Důvodů, proč se v Česku udržují technicky zastaralá topná zařízení při životě, je hned několik. Jsou to poměrně vysoké vstupní investice modernější techniky, roli sehrál i prapodivný kolotoč ustavičných změn a nejistot kolem státních dotací. Nicméně, už brzy „přijde bída na kozáky“ v podobě povinných revizí kotlů. Nový návrh zákona o ochraně životního prostředí by měl platit od 1. září letošního roku, plnění některých povinností provozovatelů spalovacích stacionárních zařízení je však odsunuto na později (hovoří se o roku 2016). O změnách by však prozíraví majitelé rodinných domů a stavebníci měli uvažovat už dnes. Jde totiž o investice do budoucna.

Více článků z rubriky STAVBA na www.dumabyt.cz.

Palivo za nic nemůže

Volba způsobu vytápění (elektřina, plyn, tepelné čerpadlo, biomasa aj.) je podmíněna mimo jiné i dostupností té či oné energie v dané lokalitě a konečné rozhodnutí ovlivňuje kromě ceny také časová a technická náročnost obsluhy. Zde je třeba přiznat, že ideální řešení neexistuje. Většina odborníků se shoduje na zlaté střední cestě, tedy na volbě jednoho hlavního zdroje tepla (např. elektřina nebo plyn) a jedné z alternativ (např. solární systém k ohřevu vody nebo kamna na dřevo se zásobníkem). Zohlednit je nutné konstrukci domu, použité materiály a způsob zateplení, interiérové dispozice obydlí a další aspekty.

! Prohlédněte si on-line NEJVĚTŠÍ KATALOG RODINNÝCH DOMŮ !

Prvotní náklady do energetického auditu a nového projektu vytápění se však rozhodně vyplatí. Chcete-li pak skutečně šetřit a přitom se netrápit složitou matematikou, vložte hodně starostí na bedra technice. Nemusí to být zrovna drahý inteligentní systém řízení, bohatě stačí „prachobyčejná“ regulace, která umí vyhodnotit teplotu v místnostech a podle nastavených pokynů pak organizovat práci i výkon kotle nebo jiného zařízení. Pozornost je nutné věnovat i pravidelným revizím a údržbě systému. Byť chytré, jsou to stále jenom „stroje“. Více na dalších stránkách…

text: Petr Saulich, foto: archiv firem

Zahrada pro odpočinek i relaxaci

Dům, který zahrada doslova obepíná, postavili majitelé před více než deseti lety, samotnou zahradu vybudovali krátce poté. Koneckonců, zahrada k domu prostě patří. Pozemek, který měli k dispozici, ale nebyl kdovíjak velkorysý, navíc byl z hlediska terénu i určitým způsobem problematický.

Kontakty na firmy a skrytý text se zobrazí až po registraci a přihlášení.

celý text

Po obvodu zadní části jsou také vybudované stupně, které jsou vyplněny kombinací kvetoucích dřevin a rostlinami s ozdobnými listy.Hlavou zeď neprorazíš

Majitelé proto pozvali zahradní architektku Ing. Ľubicu Pěchoučkovou, která spolu s manželem zahradu nejen navrhla, ale pak také i realizovala. „Pozemek byl rovný, ze všech stran obklopen zdí,“ říká majitelka paní Irena a pokračuje: „Pro zahradní architekty to byl velký oříšek, neboť převýšení činilo na některých místech i více než čtyři metry, z domu vlastně koukáme na všech stranách do zdí.“ A protože hlavou zeď neprorazíš, rozhodli se architekti nechat stěny „zmizet“ alespoň opticky. „Měli jsme dvě půdorysové varianty,“ říká Ľubica Pěchoučková, „přičemž základ tvořily vždy stupně či malé terasy po obvodu zahrady tak, aby terén pozvolna zvedaly a převýšení nebylo skokové a nepřirozené.“

Ve výsledku jsou zmíněné stupně o něco mírnější, než bylo původně zamýšleno, ale i tak konečný vzhled odpovídá zamýšlenému efektu. Aby byla zdůrazněna linie odstupňování terénu zahrady, byly po obvodu vysázeny vzrostlé keře, které současně zakryly i obvodové zdi. V popředí keřové výsadby byly vybudovány trvalkové záhony, které oživí zelenou linii keřů, všechny rostliny mají navíc dostatek prostoru. „Možná i díky tomu, že je zahrada zapuštěná dolů a tím chráněná, se rostliny dobře vyvíjejí, prosperují, na klima choulostivější druhy, třeba hortenzie, přes zimu netrpí,“ vysvětluje zahradní architektka. 

Více článků z rubriky ZAHRADA na www.dumabyt.cz.

V jednoduchosti je krása

Bíle kvetoucí odrůda zvonku vhodně doplňuje zahradu (Campanula persicifolia).O co složitější byla terénní dispozice zahrady, o to volnější ruku měla Ľubica Pěchoučková nejen v celkovém řešení zahrady, ale i ve výběru zeleně, neboť majitelé neměli v těchto ohledech žádné zvláštní požadavky. Jak už bylo řečeno, výsadba všech rostlin je vzhledem k velikosti a dispozici pozemku i k umístění domu na něm situována po obvodu vysokých zdí, na ostatních plochách kolem domu je pak trávník, celek tak působí rozlehleji a plasticky. Pro složitější kompozici výsadby i volbu jednotlivých druhů rostlin nebyl na tomto pozemku prostor, tak jak by to bylo možné u zahrad s větší rozlohou, zahradní celek by se bezúčelně rozbil, ztratil na přehlednosti, nakonec i celková údržba by byla mnohem náročnější.

Zde naopak platí, že v jednoduchosti je krása, a na takové zadání je Ľubica Pěchoučková odbornice: „Upřednostňuji spíše přirozenější skladbu rostlin s menším zastoupením jehličnanů tak, aby celkový vzhled zahrady více evokoval přírodní charakter. Díky různorodosti rostlin se zahrada v průběhu roku neustále přeměňuje – raší, zarůstá, rozkvétá, plodí, mění barvy na podzim a opadává, zatímco převládající jehličnany jsou během roku stále stejné.“ Jehličnaté solitéry jsou proto v úpravě použity velmi zdrženlivě a současně uvážlivě. V kyselomilné partii zahrady, kde je vytvořeno vřesoviště s vřesy, rododendrony a vhodnými travinami, tvoří dominantu již vzrostlý smrk stříbrný. Ani listnatých vzrostlých stromů se majitelé nemuseli kvůli malé rozloze zříkat – jsou ale umístěny v rohu, v okrajové části nebo naopak v místě, kde není jiná výsadba a místo by jinak působilo prázdně.

! Prohlédněte si on-line NEJVĚTŠÍ KATALOG RODINNÝCH DOMŮ !

Zahradní domeček je schovaný za vřesovištěm s dominantou smrku pichlavého (Picea pungens 'Koster').Zahrada bez údržby je sci-fi

Mnoho majitelů touží po takzvaně bezúdržbové zahradě. Aby však vypadala opravdu pěkně a nestala se za pár let zanedbanou džunglí, je přece jen nutné se o ni alespoň minimálně starat, poskytnout jí základní péči. Jde přece o živý organismus, ne betonový sarkofág. V případě, že zahradě nechcete nebo nemůžete věnovat více času, upřednostněte rovné travnaté plochy, které stačí jen pravidelně sekat. Vzrostlých stromů a keřů volte co nejméně a vysazujte je spíše k okrajům zahrady či k záhonům a podobně, případně, pokud se již ve volném prostoru nacházejí, můžete kolem nich vytvořit malý záhonek s podsadbou letniček, skalniček či kvetoucích trvalek nebo ostrůvek, který vysypete mulčovací kůrou nebo oblázky.

„Časové nároky na údržbu zahrady sníží v současnosti stále oblíbenější borka – kůra, kterou se vysypávají záhony, neboť takovéto plochy vypadají čistě a upraveně,“ radí Ľubica Pěchoučková a dodává: „Pro zvýšení účinnosti se pod mulčovací kůru pokládá ještě fólie, která výrazně sníží zarůstání záhonů plevelem. Ale zcela bez údržby nemůže existovat žádná zahrada – buď se o ni musíte starat sami, nebo si na ni zjednat odbornou firmu.“ V prvních letech stačí udržovat pouze trávník a pečovat o trvalky, podle potřeby a vkusu pak vysazovat letničky.

Šlapákový chodník od zahradního domku ke vstupu naznačuje komunikační linii v zadní části domu.

Později přichází na řadu zastřihávání a prořezávání keřů, ty se ale první roky nestříhají vůbec, později je nutné to dělat alespoň jedenkrát ročně. Při zakládání nové zahrady je nutná trpělivost, výsledek je viditelný až po několika letech – nejdříve se projeví ve výsadbě trvalky, pak keře, nejdéle si musíte počkat na stromy – při jejich výběru proto musíte dobře zvážit, jaké a kam umístíte, a počítat s tím, jakého tvaru a vzrůstu dosáhnou po letech.

Péče pro radost

Ovšem péče o zahradu nemusí být jen nutným zlem, pro mnoho lidí je příjemnou relaxací. Tato zahrada je v tomto směru určitým kompromisem. „Na zahradě dělám úplně všechno,“ říká paní Irena, „ale v minulých letech mi už tady také pan Pěchouček pomáhal se stříháním, keře už jsme prostříhávali radikálně, aby se prosvětlily. Měnili jsme jeden strom za jiný, kterému zlomila vichřice špičku. Měli jsme tu také liliovník, moc jsem si ho přála, ale nedařilo se mu tady. Jsme zde více než deset let, a pokud jde o péči o zahradu, já se tím bavím, i když původně to měla být zahrada, která nebude na péči příliš náročná.“

text a foto: Dana D. Daňková

PARTNEŘI WEBU

MUJDUM MUJDUM STAVBAWEB IMATERIALY RODINYDOM BMONE
Copyright © BUSINESS MEDIA ONE, s. r. o. 2006–2025