V předzahrádce se zpravidla zpevňuje hlavní vstup do domu, vjezd do garáže a případně přístup do zadní části zahrady. V obytné části zahrady se dláždí místa, kde by byl trávník nejvíce sešlapaný, tedy cesty a pěšiny, které spojují důležité body, a hlavně terasy, na kterých je třeba stabilně umístit zahradní nábytek. I v užitkové části zahrady je potřeba vytvořit chodníčky, případně větší manipulační plochu.
Dlažba s protiskluzovou úpravou
I když je z čeho vybírat, nezapomeňte, že by měly vybrané povrchy ladit s okolím a s domem, případně s dalšími stavbami v zahradě a samozřejmě i s charakterem a stylem zahrady. Dlážděné povrchy mohou být vytvořeny z mrazuvzdorných cihel – zvonivek, nebo z dlaždic – z terakoty, přírodního i umělého kamene či z betonu, nebo z přírodního lomového kamene.
Hladký povrch betonových dlaždic působí v kompozici lehčeji, opracovaný kámen zdůrazňuje spíš jeho přirozenost. Nápadné a zajímavé motivy můžete vytvořit ze strukturálně náročných dlažeb z cihel či jiných prefabrikátů. Samozřejmostí by měla být dlažba s protiskluzovou úpravou, nezanedbatelná je i snadná údržba, nejčastěji tlakovou vodou. Roli hraje jak barevnost a materiálová textura, tak skladba dlažby. Jednoduchá dlažba může vhodně podtrhnout a sjednotit komplikovanou úpravu zahrady, naopak pokud máte jednoduše řešenou zahradu, dokáže ji složitě ukládaná dlažba příjemně zpestřit.
Přirozený přechod do trávníku
S příliš velkými souvislými dlážděnými plochami nevytvoříte přírodní charakter zahrady, naopak nedostatek zpevněných ploch zabraňuje využití některých funkcí zahrady. Pokud máte pocit, že příliš dlažby vnáší do zahrady jistou tvrdost a chlad, zkombinujte dlážděné cesty s „náznakovými“ pěšinami ze šlapáků z plochých kamenů, zapuštěných do trávníku. Celkový dojem rovněž zjemníte, když obsypete okraje tvrdých zpevněných ploch sypkým materiálem, třeba štěrkem (má tu výhodu, že zabrání prorůstání zeleně), vytvoříte tak měkký přirozený přechod do trávníku.
Jak na zatravňovací dlaždice |
| Půdu odeberte do hloubky 25 cm, vyrovnaný podklad vytvořte z vrstvy písku v tloušťce 3 cm. Na něj položte dlažbu nebo plastové tvárnice do úrovně terénu. Otvory v dlažbě vyplňte odplevelenou kvalitní zeminou. Pokropená půda klesne za určitou dobu o 2 až 3 cm. Promíchejte travní semeno s kompostem a zeminou a spáry zasypte do výšky 1 cm. Vnitřní zelený pás mezi pásy pro vjezd auta do garáže můžete osázet půdopokryvnými dřevinami, které snesou drsnější zacházení a pošlapání, jako je břečťan (Hedera helix), plazivý skalník (Cotoneaster horizontalis), plazivý jalovec (Juniperus horizontalis) nebo barvínek (Vinca minor). |
Mějte na paměti |
| ■ záleží na druhu materiálu, tvaru a velikosti jednotlivých prvků ■ dlažba může mít pravidelný pravoúhlý nebo nepravoúhlý tvar, nepravidelný tvar (lomový a štípaný kámen, kuláče), nebo může být kombinovaná ■ spárování dlažby lze nahradit trávníkem nebo jinou zelení, čímž dlažbu organicky začleníte do zahrady ■ komunikace by neměly být barevně nejnápadnějším prvkem zahrady ■ pokud se do vaší zahrady nehodí zámková dlažba, volte jednodušší tvary betonových dlaždic, jako čtverec nebo šestiúhelník |
Zvolit můžete geometrické tvary ploch a cest, měkké neurčité tvary nebo jejich kombinace, které buď narušují pravidelnost, nebo do pravidelnosti vnášejí řád. Pravidelné tvary dodají zahradě nepřirozenost a jistý chlad města, nepravidelné meandrovité linie podpoří přírodní rozmanitý charakter. Například stupňovité nebo oblé okraje terasy vytvoří velmi harmonický přechod k okolní zahradě. Pokud vám plochy vytvořené z jednoho materiálu a ze stejných obrazců připadají monotónní, vystřídejte obrazce a namíchejte materiály. Zkombinovat můžete třeba řady a kruhy dlaždic, nebo betonovou dlažbu s kamenem, v tom případě ale musíte počítat s komplikovanější pokládkou kvůli různé tloušťce materiálů. Velmi pěkně při jakémkoli použití působí plochý přírodní kámen nepravidelného tvaru.
| Více článků z rubriky ZAHRADA na www.dumanbyt.cz. |
Aby zahrada vyhlížela přírodně
Nápadným znakem tvrdých povrchů je způsob pokládání a průběh spár, které člení plochu, tvoří styl a napovídají, kam umístit živé či neživé prvky zahrady. Spáry či ornamenty dlažby dokážou opticky působit, lze jimi dosáhnout různých prostorových efektů, jako rozšiřování, zužování, prodlužování, zkracování nebo nasměrování. Vizuální efekt je zvlášť patrný u svažitých pozemků.
Rozvolněné zahrady si doslova říkají o zaoblené křivky cest, nášlapné dlaždice nebo přírodní kámen. Zvlášť ve velkých trávníkových plochách působí nášlapné plošky z dlažby nebo z kamene velmi přirozeně. Středy dlaždic by měly být od sebe vzdálené 50 až 65 cm, což odpovídá délce kroku. Příjemnou zahradní harmonii vytvoří i chodníček, který kopíruje mírně zvlněný terén. Pokud použijete obrubníky, měly by být ve výšce dlažby, nejsou ale nezbytné, bez nich docílíte měkčího a přirozenějšího přechodu mezi přírodními a umělými povrchy.
Dlažba se spárami
Vjezd do garáže nebo parkovací místa je vhodné vyložit zatravňovacími dlaždicemi, klasickou betonovou dlažbou nebo přírodním kamenem. Pro vjezd do garáže stačí kolejové pásy o šířce 40 až 50 cm s roztečí odpovídající rozchodu kol auta, chce to jen dobře měřit, aby se na ně vaše stávající auto, ale třeba i to budoucí, vešlo. Hezky přírodně působí také dlažba se spárami, jimiž prorůstá tráva nebo trvalky, které jsou odolné sešlapání.
Vhodný je kociánek (Antennaria dioica), šater (Gypsophila repens), plamenka (Phlox subulata), silenka (Silene schafta), mateřídouška (Thymus serpyllum), rozchodník (Sedum acre), lomikámen (Saxifraga), pelyněk (Artemisia nitida), rozrazil (Veronica prostrata) nebo třeba úrazník (Sagina subulata). Pokud si chcete takovou cestu vytvořit, klaďte dlažbu maximálně 2 cm nad úroveň terénu. Spáry by měly mít šířku 3 až 5 cm a hloubku 5 až 7 cm. Spáry vysypte zeminou smíchanou s kompostem, pak vysejte travní semeno nebo vysaďte trvalky.
text: Šárka Drbohlavová, foto: archiv firem
Podlaha 
Pyramidy z litých kvádrů
Vše tedy nasvědčuje tomu, že stavitelé ve Starém Egyptě používali vyspělou technologii, která využívala dostupných přírodních zdrojů (vápenec, voda, jíl, soli) k výrobě „geopolymerického betonu“. Obrovské a neuvěřitelně přesné tvárnice pro stavbu pyramid dělníci neotesávali z 
Mise bez emisí
Lupek je odpad z těžby černého uhlí. Původně se nacházel ve slojích (vrstvách) nad slojemi uhlí. Protože jde o 
Plechy a formy jsou dnes vyráběny z nepřilnavých materiálů a zajišťují rovnoměrnou intenzitu pečení. Před koupí plechu si ověřte velikost trouby, protože plechy mají různé rozměry. Ti, kteří pečou častěji, jistě ocení i sady pro náročné. Nejrůznější formy na dorty, korpusy, bábovky, formy na pečení masa či na domácí chléb jsou vyrobeny z materiálu, který je odolný proti poškrábání. Série Kaiser La Forme Plus navíc nabízí desetiletou záruku.
Většina moderních plechů a forem není vhodná do automatické myčky nádobí. Řešením jsou silikonové formy, u nichž je čištění velmi snadné. Další jejich výhodou je odolnost proti nízkým i vysokým teplotám. Formy zvládnou teploty od – 70°C do + 300° C. Jsou tedy vhodné pro pečení i pro uchovávání v mrazáku.
Naši nejmenší se nám skrze napodobování dospělých činnosti rádi přibližují. Dětské kuchyňky patří k nejoblíbenějším hračkám a v holčičím pokojíčku nesmí chybět. Pořídíte-li dětem opravdové kuchyňské potřeby, budou přímo nadšené. Malé podložky na pečení, váleček na těsto, formičky i sada pomůcek ergonomicky navržených pro malé ručičky, z vašich ratolestí vytvoří opravdové pomocníky.
Nezbavujte se cenného organického odpadu a kompostujte, radí zkušení zahradníci. „Dáváte-li bioodpad do popelnice, zbavujete se cenného daru přírody. Navíc lze s jistotou říci, že poplatky za odvoz domovního odpadu budou i nadále vzrůstat,“ vysvětluje inženýr Miroslav Kalina, autor jedné z mnoha publikací o kompostování. Nutno dodat, že používáním kompostu ušetří zahrádkáři také při nákupu průmyslových hnojiv, pomohou přirozeným aktivitám přírody a postarají se o své zdraví i o zdraví naší flóry. A to jistě není málo.
Při představě kompostu se ovšem mnohým lidem prioritně vybaví neestetická hromada rostlinného odpadu. Pomineme-li, že existují i pohlednější varianty ukládání odpadu, důležité je především najít pro kompost vhodné místo, kde nebude nikoho rušit. Můžete vybudovat chráněné místo oddělené od okrasné zahrady třeba živým plotem. Hledejte stinné místo, aby vám v létě hmota nevysychala, dále od sousedů, ale zase nepříliš daleko od vlastní kuchyně a zeleninové zahrádky. Pak lze bez složitého transportu kompostovat natlučené ovoce, odpad z čištění zeleniny, části rostlin a keřů atd.
U drátěného pletiva se vykládají stěny lepenkou nebo netkanou fólií. Jako vhodné pletivo doporučují zahradníci oka přibližně 3 centimetry velká. Variabilnější jsou plastové kompostéry. Výhodou je, že lze kompostovat třeba i na balkoně. Mohou sloužit jako bezedná popelnice zahradního bioodpadu a vytvářejí průběžně humus pro zkvalitňování zeminy, zvyšují výnos a kvalitu produkce na naší zahradě. Nejvhodnějším plastem pro kompostéry je recyklát vysoko-hustotního polyetylenu HDPE, což je tepelně stálý materiál, kterému neškodí ve velké míře ani slunce, ani mráz – na rozdíl od levnějšího polypropylenu PP, který je citlivější k oxidaci a k povětrnostním vlivům, UV záření.
Moderní technologie, které se zaměřují zejména na rychlé zpracování organického materiálu, produkují na živiny bohatý kompost, který však má malý obsah humusových struktur. I takto zfermentovaný, rozložený a stabilizovaný organický materiál však může přispět k tvorbě humusu po svém zapravení do půdy, nebo může dál zrát při skladování,“ vysvětlují lektoři při praktickém kompostování.
V minulosti se pro schodiště osvědčila především tvrdá 
Dřevěné 
Květina japonských císařů
Japonsko je rovněž zemí, odkud pochází většina hybridů, jejichž počet lze odhadnout na tisíce. Kvetou ve všech barvách a odstínech kromě modré. Listopadka je značně proměnlivá, najdeme skupiny s obřími úbory dokonale kulatého tvaru, jiné svinují okvětní lístky do elegantních jehlic, trubiček nebo lžiček; existují chryzantémy pomponkovité, kaskádovité, sasankovité, paprsčité, kučeravě kulovité, jednoduché a další – prostě každý si vybere podle svého vkusu.
Na své si přijde dokonce i gourmet – jeden druh (Ch. morifolium) se v jihovýchodní Asii pěstuje jako zelenina, jeho listy se vaří v polévkách nebo se obalené smaží. Jedlé jsou i okvětní plátky, používají se třeba do zeleninových salátů. Ale pozor – do jídla se dávají skutečně jen okvětní lístky, řapíky a středy jsou hořké a pokazily by celý pokrm! Čaj z květů se v Číně používá jako detoxikující, pomáhá proti bolestem hlavy a závratím, léčí nachlazení i nerovnováhu jater a prý i zlepšuje zrak. Japonci dokonce slaví svátek chryzantém (Kiku no sekku). Připadá na 9. den 9. měsíce lunárního kalendáře a u nás ho připomíná japonská ambasáda a Národní galerie ve sbírkách asijského umění. Vystavují se japonské barevné malby, dřevořezby, kimona a porcelán se stylizovanými vzory chryzantém a další umělecké předměty inspirované těmito květinami.
Chryzantémy se podle různých hledisek rozřazují do mnoha skupin. Pro pěstování v zahradě je důležitý výběr spolehlivě zimovzdorné odrůdy, která vydrží i tuzemské mrazy. I velmi odolné odrůdy se do plné krásy vyvíjejí především v teplejších vinorodých oblastech, mlhavý, mokrý a studený podzim jim nesvědčí. Půda by měla být ve „staré síle“, hlubší a výživnější, kyprá, stanoviště slunné a chráněné. Zatímco v létě vyžadují bohatou zálivku, v zimě ocení přísušek a lehký kryt z jehličnatých větví. Zdaleka ne všechny kultivary jsou ovšem mrazuvzdorné, odrůdy chryzantém ze skupiny „Multifl ora“, dostupné v zahradnických centrech, se hodí jako nádobové rostliny pro podzimní dekoraci zahrady.
Substrát potřebují těžší, humózní a dobře propustný, používá se směs kompostové země, rašeliny a může se přidat písek. Velmi důležité je světlo, vyžadují co nejsvětlejší umístění. Většina odrůd jsou rostliny krátkodenní a květy zakládají a vyvíjejí jen při krátkých dnech, kdy je 10 a více hodin nepřetržitá tma, tedy od konce léta a během podzimu. Důležitá je i teplota, při zakládaní a vyvíjení květů rostliny potřebují 16 až 23 °C, po vybarvení poupat se teplota snižuje na 12 až 14 °C. Pokud není pěstování řízené, vyhovují obvykle venkovní podmínky pařeniště nebo balkonu až do října, poté je nutné rostliny přenést na chladné místo v interiéru. Většina odrůd snese pokles teplot pod nulu, ale naši zimu venku nepřežije.
Tomu všemu musí tenounká vrstva 
Meloun vodní neboli lubenice obecná (Citrullus lanatus) je plazivá, jednoletá rostlina se zpeřenými, hluboce vykrajovanými listy. Voskové povlaky na listech naznačují původ rostliny, to znamená suché oblasti. Ze žlutých samičích 
Ananasový aneb síťkovaný meloun (C. m. var. reticularis) má síťovanou slupku a ananasovou až mošusovou chuť oranžové dužniny. Kantalup (C. m. var. kantalupo) má žebernatý zelený povrch a běložlutou dužninu. Známá skupina odrůd této variety má název Charentas, odrůdy mají hrubou žebernatou slupku a oranžovou vonnou dužninu. Maltézký meloun (C. m. var. melitensis) má hladkou slupku a zelenavě bílou dužninu.
Rohatý meloun (Cucumis metuliformis) je jednoletá plazivá rostlina porostlá chloupky. Listy jsou podobné okurkám. Výhony dosahují délky až několika metrů. Pěstuje se pouze na oporách, tam 
Meloun cukrový (Cucumis melo) je jednoletá plazivá 
Moderní novostavby jako by se sklepními prostory prakticky nepočítaly. Důvodem je jednak změna provozních technologií i celkového způsobu bydlení, roli však hraje i přece jen poněkud vyšší cena podsklepené stavby. Rodinné 
I dnes se najde spousta individuálních stavebníků, kteří prostě se sklepem napevno počítají. Ti se samozřejmě cíleně obrací na projektanty s požadavkem „vyšít“ pod 
Pamatujte, že i podzemí má podlahu, stěny a strop, vyžadující kromě nezbytné vodorovné a svislé hydroizolace i kvalitní tepelnou izolaci. Suterén dnes rozhodně nevystačí pouze s umělým osvětlením, takže je třeba počítat s alternativou přísunu přirozeného denního světla (pomocí tubusových světlovodů – např. lightway, instalací anglických dvorků, přivádějících světlo i pod úroveň terénu, nejlépe pak přímo montáží sklepních 
Stěny spodní stavby musí splňovat požadavky na stabilitu, odolnost vůči zemním tlakům a účinnou ochranu před vlhkostí. Stabilitu podzemních stěn garantuje hmotnost celé konstrukce (stěny + stropy), proto tloušťka suterénních zdí bývá zpravidla kolem 450 mm. Existuje sice varianta částečného podsklepení 
