Projekt galerie Křehký ve spolupráci s Regionálním muzeem v Mikulově, odehrávající se v prostředí krásného mikulovského zámku, představí sérii výstav současného designu spojenou se sběratelským preview. Vznikne tak první malý středoevropský veletrh s art designem. Sběratelské preview, které začne páteční vernisáží a bude pokračovat sobotním brunchem a osobním představením prodejních exponátů sběratelům, bude otevřeno pouze od 1. do 3. června.
Svou účast a prezentaci na sběratelském preview přislíbily tyto významné galerie:
-
1) Art Design Project Bratislava. Nově vzniklá galerie Art Design Project představí projekt, který por Mikulov vznikl ve spolupráci s designérem Patrikem Illo. www.artdesignproject.sk -
2) Dox by Qubus, Praha. Umělecký ředitel Qubusu Jakub Berdych představí své nové objekty z aktuální kolekce. www.qubus.cz
3) Judy Straten Gallery, Horst. Galerie Judy Straten se představí kolekcí šperků Ellen Urselmann a také objekty od Ka-Lai Chan, které vzniknou speciálně pro Křehký Mikulov. www.galeriejudystraten.nl
-
4) Křehký, Praha. Galerie Křehký představí nové limitované edice 2012 od zahraničních i českých designérů /Tomáš Král, Tomáš Gabzdil Libertiny, Maxim Velčovský, Michaela Tomišková, Klára Šumová nebo Grand designéři roku 2011 Zdeněk Vacek a Daniel Pošta/. www.krehky.cz
-
5) Studio Pirsc Porcelain, Mikulov. Místní výrobce a porcelánová manufaktura představí novinky renomovaného designéra Daniela Piršče. www.pirsc.cz
-
6) Helmrinderknecht gallery, Berlín. Představí se projektem Misfits německých designérů Judith Seng a Alex Valder.
-
7) Galerie S. Bensimon, Paříž. Galerie přiveze speciální edici světel Ballons Lucie Koldové a Dana Yeffeta.
-
8) Sofie Lachaert Gallery, do Mikulova přiveze instalaci s názvem „A sparkling table“.
Festival Křehký Mikulov bude prezentovat několik výstav, které budou k dispozici návštěvníkům zámku nejen po dobu sběratelského preview, ale až do 19. srpna.
Strom
Výstava fotografií Václava Jiráska mapuje příběh jednoho stromu a je zároveň premiérou unikátního stolu v designu OlgojChorchoj který z tohoto stromu vznikl.
Vratislav Šotola
Retrospektivní výstava unikátů jednoho z nejvýznamnějších českých sklářů ve speciální geometrické instalaci. V rámci výstavy budou uvedeny 4 série produktů, které jsou reedicí pro Křehký.
Jiří Pelcl
Výstavní projekt Jiřího Pelcla Substance 012 navazuje na úspěšnou prezentaci autora, uvedenou v dubnu v rámci Milano Design Week a na kolekci Luxury Dwelling.
Festival bude zahájen vernisáží v pátek 1. 6. v 18 hodin.
text: www.mujdum.cz, foto: archiv
Listy blahovičníků mají zajímavé vlastnosti — unikátní je především tzv. listová dvojtvarost. Na výhonech nejmladších rostlin totiž vyrůstají bezřapíkaté listy zcela specifického tvaru a postavení. Listy ze starších větví už vypadají „normálně“, ale zato dokáží využít svůj řapík skutečně nebývalým způsobem: umějí se natáčet k Slunci „zády“, či spíše bokem — zkrátka svým nejtenčím profilem. Tak, aby na ně dopadalo co nejméně slunečních paprsků.
Vzdor předchozím slovům o suchomilnosti byly rychle rostoucí druhy blahovičníků používány dokonce i k vysušování močálů. Stromy schopné odpařovat obrovská kvanta vody navíc ozdravovaly krajinu — zlikvidovaly totiž líhniště moskytích přenašečů malárie.
Především rychlý vývoj a monstrózní rozměry eukalyptů dělají problémy. Jakkoliv budeme rostliny v jejich rozletu brzdit, brzy překonají naše prostorové možnosti. Tvarování řezem i střihem je sice možné, větve a kmínky eukalyptů mají ovšem jen omezenou obrůstací schopnost, takže na rostlinách jsou po čase naše zásahy velmi dobře patrné (v tom špatném slova smyslu, samozřejmě!). Navíc je tu problém evropské zimy — vývoj blahovičníků probíhá celoročně a v našich zimních měsících je tedy nutně zcela nepřirozený — nedostatek světla nutí rostliny k příliš dlouživému růstu, stromky se vytahují a deformují. Lékem na tenhle neduh je umístění do co nejsvětlejšího a poměrně studeného prostředí (do 10 °C) — a tím určitě nejsou naše ložnice či obývací pokoje.
Konečně se dostáváme k „hamletovské“ otázce. Pozor: tento článek nemá za cíl odradit všechny milovníky netradičních zelených dekorací bytu od pěstování blahovičníků! Chceme jen varovat před příliš růžovými představami o „zázračných“ schopnostech těchto rostlin. Jinak samozřejmě eukalypty v bytech pěstovat lze — a to dokonce s velkým efektem. Musí se to ovšem umět!
V případě výstavby nového rodinného domu dodavatelskou formou „na klíč“ bývá schodiště samozřejmou součástí objednávky. Své „zlaté české ručičky“ však mohou domácí kutilové využít při rekonstrukci stávajícího schodiště, například dřevěného, které čas od času vyžaduje určitou péči a údržbu.
Existuje řada možností jak a kde sehnat potřebné informace o projektantech i realizačních firmách. Podobně jako u jiných výrobků i v případě schodiště můžete sáhnout po telefonním seznamu a hledat. Stále častěji se však využívají možnosti internetu. Kromě toho se můžete obrátit také na vydavatelství a prodejny s technickou literaturou, protože v současné době je na našem knižním trhu řada publikací zabývajících se stavebními materiály a výrobky.
Z nejrůznějších důvodů není dobré vypadat před projektantem nebo dodavatelskou firmou jako naprostý „neználek“. Proto byste měli ovládat alespoň nejzákladnější odbornou terminologii, základní rozdělení a části schodišť, typy konstrukce, materiály a úpravy povrchů schodišťových stupňů…
Například teoretická výška zábradlí je 110 cm (měřeno od přední hrany stupně po horní líc madla), zábradlí musí být vyrobeno z nehořlavého materiálu – kromě madel. Ta jsou nejčastěji dřevěná, kovová nebo z plastu, jejich tvar a povrch musí zaručit bezpečné zachycení ruky. Důležité je také ukončení madla, které může být zdrojem úrazů.
Kamenná schodiště mají téměř neomezenou trvanlivost a vysokou estetickou úroveň. Cihlová, betonová či železobetonová se zase vyznačují vylehčenými profily, menší pracností, zlevněním výstavby. Dále rozlišujeme schodiště kovová a kombinovaná.
Podle směru výstupu jsou schodiště přímá, pravotočivá nebo levotočivá. Podle způsobu podepření schodišťových ramen mohou být například schodiště vřetenová (ramena jsou oboustranně podepřena vřetenovou stěnou nebo jsou do ní vetknuta). Pilířová schodiště mají podesty a schodnice podepřené pilíři. Schodnicová schodiště mají ramena vetknuta do podestových nosníků. Ramena visutých schodišť jsou tvořena jednotlivě vetknutými stupni do schodišťových zdí. U deskových schodišť tvoří ramena šikmé desky posazené na podestovém nosníku nebo jsou spojené s podestou do zalomené desky.
Při výstavbě je nutné zakomponovat schodiště již do projektu stavby. Je třeba rozhodnout, zda má schodiště dominovat interiéru domu, nebo jestli má být jeho poslání čistě účelové. Důležitým výrazovým prostředkem je právě povrchová úprava schodišťových stupňů. Při volbě povrchu rozhoduje nejen estetický vzhled, ale také nároky na bezpečný pohyb a dobrou orientaci na schodišti, jeho údržbu atd. Právě kvůli bezpečnému provozu nesmí být stupnice vyrobeny z velmi kluzkého materiálu, okraj stupnice je v některých případech nutné opatřit protiskluznou úpravou. Kvůli orientaci by měly být stupnice a podstupnice z různých materiálů, nebo alespoň barevně odlišeny.
Dřevěné schodiště vrže v případě, že se uvolnila některá z jeho částí. Došlap způsobí, že se uvolněná část zapře o část sousední. Pokud je spodní část schodiště přístupná, opravíte vrzající schod snadno, pokud ne, bude oprava složitější.
– Staticky vyhovující
– Montovaná
– Přímočará
Město nikdy v nedávné minulosti nepatřilo k nejbohatším, ani za posledních deset let tu moc nových domků nevyrostlo. Investice se vkládají spíše do rekonstrukcí a oprav starých objektů, které si ostatně důkladnou péči zaslouží. Skromná výstavba má ale i své velké výhody. Tím více vyniká kolorit historického jádra města, ani příměstské části kolem četných rybníků nebyly znehodnoceny „podnikatelským barokem“, které do většiny našich měst vnáší cizorodé prvky.
Myšlenka na postavení vlastního domku vznikla díky ideální poloze zděděného pozemku (vhodného jako stavební parcela) a možnosti získat základní kapitál na jeho stavbu prodejem nevelkých podílů na restituovaném a zděděném majetku. Navíc byla majitelka přesvědčena, že tento kapitál by měl zase zůstat v rodném městě a sloužit v rodině dalším generacím. Vlastní dům nesměl přesáhnout rozpočet jeden a půl milionu, dalších 300 tisíc bude zapotřebí na dlouhé přípojky inženýrských sítí, komunikaci, oplocení a kůlnu.
Do podobných rozhodnutí stavebnímu úřadu nikdo nezasahuje, vedoucí kanceláře hlavního architekta města (jehož náměstí je dokonce v seznamu kulturních památek pod ochranou UNESCO) má totiž svoji funkci jako „vedlejšák“ a sídlí trvale v Praze. Hlavního architekta město nemá.
Objemové omezení na základní prostory potřebné pro rodinu bylo prvním předpokladem, aby se rozpočet nevyšplhal nad finanční možnosti. Dalším faktorem byla uvážlivá volba materiálů. Dům není podsklepený, odpadly tedy nákladné zemní práce. Je postaven z cihelných bloků Porotherm (tloušťky 44 cm), které dům dostatečně izolují tepelně a nepotřebují dodatečnou izolaci s přizdívkou. Podkroví je zatepleno minerální plstí Orsil, stejně jako stropy mezi přízemím a podkrovím (pro případ zmíněného úsporného vytápění). Na střechu se sklonem 45°, který je pro české kraje typický, byly vybrány pálené tašky, materiálově odpovídající původní zástavbě.
Kmeny se zelenou kůrou? 
V názvosloví pěstovaných durmanů panuje velikánský zmatek. Nepořádek mají botanikové dokonce i v zařazení „okrasných“ durmanů do příslušného rodu – ti konzervativnější se drží klasického jména Datura, na evropské botanické scéně (ta je reprezentována především zahradnickou velmocí Holandskem) se ovšem setkáme spíše s modernějším přízviskem Brugmansia. Za pravé „datury“ příznivci brugmansií považují pouze druhy s nepřevislými květy. 
Durmany mají kromě svých estetických kvalit ještě další podivuhodnou, i když v dnešní době ne zrovna ideální vlastnost: jsou zdrojem poměrně silných halucinogenních látek, které mohou ve špatných rukou napáchat hodně zla. Semena všech durmanů obsahují velké množství alkaloidů hyoskyaminu, atropinu a skopolaminu a ty dokáží s lidským vědomím (a také tělem) opravdu řádně zacvičit! O tom, co durmanová semena skrývají, věděli už dávnověcí šarlatáni a hojně je používali při svých obřadech k navození těch „správných“ pocitů a nálad. 
V letních měsících je durmanům určitě nejlépe venku na přímém slunci. V naprosto ideálním případě by durmanové stromky mohly být ještě chráněny před deštěm a silnějšími větry – jinak nám totiž měkké květy při větších lijácích „oprší“ a také křehké, barevnými zvonci obtížené větve mohou být snadno polámány. Koruny durmanových keřů či stromů je nutno tvarovat výchovným a zmlazovacím řezem (nejhlouběji řežeme především počátkem jara). Durmany bohužel nekvetou nepřetržitě, květy se objevují zpravidla v několika vlnách od července do začátku listopadu. Maturitní zkouškou našeho pěstitele durmanů je (jako u většiny tropických rostlin) zimování jeho oblíbenců. 
Box a něco k němu
Zatímco základna dřívějších modelů byla vyrobena z akrylátu, v současné době se od robustního provedení ustupuje a v kurzu jsou uzavřené kabiny, jejichž skelet tvoří subtilní hliníkové profily se zástěnami z čirého bezpečnostního skla. Dno tvoří klasická sprchová vanička, u některých typů to ale může být rošt z odolného dřeva (teak).
Součástí některých zařízení může být i vnitřní osvětlení sestavené z LED diod. Integrováno je do střechy altánu, proto se mu říká hvězdné nebe. Barva světla je bílá anebo ji lze měnit. Vzniká takzvaná chromoterapie, jejímž principem je působení barev – modrá, červená, žlutá, zelená – na psychiku člověka.
V ateliéru připravujeme pod mým vedením návrhy interiérů a nábytku podle individuálních požadavků a potřeb uživatelů. Na přání navrhuji také celé architektonické koncepty, počínaje výběrem místa, architektonickou studií, stavebním projektem a konče autorským dozorem. V rámci své činnosti se věnuji také umění feng shui, to je harmonizaci a vyváženému uspořádání životního prostoru ve všech jeho jemných souvislostech. Ve své tvorbě kladu důraz na to, že vše se v čase mění, a proto na tuto skutečnost dbám i ve světě navrhovaných forem.
Mnozí z nás se stále častěji zamýšlejí nad tím, jak co nejlépe zharmonizovat svůj život. Máme zájem o zlepšení svého bytu, zdraví, nebo vztahů se svým okolím. Proměňovat obytné prostředí lze jako celek. Jedním z možných řešení těchto požadavků a potřeb je dávné učení feng shui. Je to tradiční čínské umění harmonického uspořádání prostoru. Protože je to nauka velmi univerzální, lze ji uplatnit kdekoliv na Zemi. V současné době se proto stává velmi populární a stále více lidí jí věnuje svou pozornost.
Každý projekt většinou koncepčně dělím na čtyři oblasti zpracování. První úrovní je oblast hmotná. U domů a nábytku reprezentují tuto část materiály a úsporné technologie. Je to také například řešení vhodné funkční dispozice vzhledem k potřebám rodiny a orientace domu ke světovým stranám. Do této části zahrnuji i zohlednění projevů zemního záření nebo vliv elektromagnetického smogu.
Co se týče úsporných technologií, doporučuji topení využívající pasivní solární systémy. Nejčastěji navrhuji úsporný systém topení kombinující výměnu tepla (rekuperaci) a vnitřní akumulační stěny. Je to systém úsporný nejenom pořizovací hodnotou, ale především při provozu. Pokud je objekt správně navržen, zaplatíte za topení zhruba o polovinu méně než u běžných typů ústředního vytápění klasickými radiátory. Na celý projekt je navíc možné požádat o dotaci u České energetické agentury. Žádost se dokládá energetickým auditem. Dotace pak může činit až 250 000 Kč, maximálně však 30 % z celkových nákladů na stavbu.
Vzhledem k tomu, že se obecně zvyšuje tendence projevů elektromagnetického smogu (vysílače, satelity, mobilní telefony, tramvaje, auta, elektrospotřebiče, silnoproudé rozvody aj.), a to zvláště ve městech, jsou v rámci navrhovaných staveb začleněna následující opatření. Elektrické rozvody jsou vedeny stíněnými kabely a jejich trasy se vyhýbají dlouhodobě obývaným místům v domě. Místnosti, jako jsou ložnice a dětské pokoje, jsou navrženy konstrukčně tak, že v jejich stěnách, obkladech a podhledech převládají prvky na bázi dřeva, pilin, slámokartonu a papíru. Tyto materiály elektromagnetický smog pohlcují.
Jsou to obecně naší kulturou nazývané geopatogenní zóny. Tento výraz je však zavádějící. A to v tom smyslu, že dává tomuto druhu zemního vyzařování negativní charakter. Jde však o běžnou součást přírody, která může být pro člověka nezdravá pouze pokud se v takových místech nebo kříženích zdržuje dlouhodobě. Dispozice navrhovaného bytu nebo domu je pokud možno průběhu linií zemního vyzařování přizpůsobena. Místa spánku a dlouhodobého sezení navrhuji do oblastí mimo tyto pásy dynamického záření.
Značnou část zabírala prostorná spíž, která majitele sváděla dělat z ní skladiště. Tomáš se rozhodl zvětšit kuchyň o prostor komory, ale přesto ponechat studenou část pro skladování potravin, vestavnou lednici a další úložné systémy.
Mgr. Tomáš Havránek
Svět palem je neuvěřitelně bohatý, tvoří jej více než 3 000 druhů, které jsou rozděleny do necelých 200 rodů. Některé palmy vynikají statným vzrůstem – nejvyšší druhy jihoamerického rodu Ceroxylon mohou být až 60 m vysoké –, ale mnoho palem je drobných. Nejmenší druh Syagrus liliputiana má výšku jen do 15 cm. Nejdelší listy má africká rafie (Raphia regalis), jejíž zpeřené listy dorůstají délky až 25 metrů, dlanité listy indického talipotu (Corypha umbraculifera) mohou mít průměr až 5 m.
Zrádný datlovník
Jedním z nejčastějších dotazů bývá, jak pěstovat kokosové palmy, které u nás pěstovat nejde. Je to podvod prodejců, ze semen klíčící kokosovník v malinkém květináčku si prostě na naše bytové podmínky nezvykne a poté, co vyčerpá zásoby v semeni, uhyne. Stejně tak by nebylo moudré si kupovat větší rostliny. Kokosové palmy jsou doma na pobřežích moří, v horkém klimatu se stálým pohybem vzduchu. Naše vytápěné, málo větrané prostory s krátkým zimním dnem jsou pro ně smrtelnou kombinací.
Pěkné palmy jsou také v asijsko-pacifickém rodu Licuala. Patří 
Pro slunná místa nebo pěstitele, kteří často odjíždějí a vlhkomilnou palmu by utrápili suchem, můžeme doporučit několik druhů ze sušších oblastí Absolutním favoritem je mauricijská palma Hyophorbe lagenicaulis. Anglické jméno lze přeložit jako lahvová palma a dobře vystihuje její nenapodobitelnou otylou krásu. Není sice příliš vysoká, ale má mohutné listy, takže si ji může dovolit jen ten, kdo má dost prostoru. Přes léto snese i venkovní umístění s mírným přístíněním, ale s teplotami pod 10 ºC to nesmíme přehánět.
