Fascinace ohněm přetrvává od pravěku dodnes, mění se však představy lidí o tom, do čeho by měl být „zabalen“. „Zaznamenali jsme trend, kdy stále více lidí věnuje velkou pozornost vzhledu své zahrady a okolí domu nebo chaty,“ potvrzuje Ing. Pavel Mařík, sales manager firmy Rösler Praha, která k nám dováží přenosná ohniště. „Dříve kladený důraz na hospodářskou funkci zahrady je potlačován snahou o estetický dojem a relaxační funkci zahrady.
Těm, kteří milují posezení u otevřeného ohně a chtějí si jej dopřát třeba na terase, nabízíme hned několik variant přenosných ohnišť. Odpadají tak nevzhledné díry obložené kameny uprostřed pečlivě střiženého trávníku,“ vysvětluje. Některé modely umožňují i grilování, takže spojují funkci relaxační a společenskou s gastronomickým zážitkem. „Podle našich zkušeností poptávají zákazníci nejvíce model Ohniště 3v1, které lze použít i jako gril,“ potvrzuje Pavel Mařík.
| Více článků z rubriky ZAHRADA na www.dumabyt.cz. |
Kam pro ohniště
Vybírat můžete i ve společnosti Weber. V současné době nabízí k letnímu grilování také mobilní ohniště s typickým designem produktů společnosti. Ohniště i poklop Weber Fireplace jsou vyrobeny z pevné, porcelánem smaltované oceli, středová nosná konstrukce je z galvanické oceli. Tepelný štít zabraňuje šíření tepla dolů a proudění tepla je usměrněno do stran. Poklop a středová nosná konstrukce jsou jednotlivě odnímatelné a posazením poklopu na kotel lze snadno uhasit oheň.
Praktické jsou odnímatelné drážky s deseticentimetrovým kruhem z galvanické oceli, který zabraňuje létání jisker a popela. Přenosná ohniště nabízejí přirozeně i velké obchodní řetězce typu Baumax, Bauhaus či OBI. Najdete je také v nabídce společnosti Mountfield. Konkrétně je to ohniště s názvem Modern, které je vhodné pro dokreslení nostalgické atmosféry zahrady. Můžete ho umístit na terasu a využívat ho nejenom jako běžné ohniště, ale také jako historickou venkovní kuchyni.
| ! Prohlédněte si on-line NEJVĚTŠÍ KATALOG RODINNÝCH DOMŮ ! |
Hleďte na design
„Vybírejte nejen podle funkce, ale i vzhledu,“ radí Šárka Lišková ze společnosti Respektus, která k nám dováží designová ohniště značky Tulp. Sérii přenosných ohnišť, která vycházejí z tvarů antických nádob a těží z bohaté tradice ohně, navrhl pro tuto firmu holandský designér Roderick Vos. Vtip nepostrádá ani barevný Tulp Barrel, který spojuje gril na dřevěné uhlí s originálním přenosným ohništěm. „Prioritní je ta funkce, kterou si určí sám uživatel,“ říká Šárka Lišková.
Dobře to zvažte
„Zajímejte se, z jakého materiálu jsou ohniště zhotovená, jaká je jejich životnost a odolnost vůči povětrnostním vlivům,“ radí Pavel Mařík z firmy Rösler Praha. „Řiďte se také jejich hmotností: výrobek vážící pár kilogramů je zpravidla ze slabého plechu a jeho životnost, stabilita a funkčnost nebude úplně ideální.“
text: Vlastimil Růžička, foto: archiv









Rafinované barvy a materiály
Inspirace u našich (pra)babiček
Do pohovek s plastickým prošíváním či proplétanými sedáky je radost se zabořit, židle – lehké anatomické skořepiny, mají „solidní“ dřevěné nohy. Zjišťujeme, že zapomenuté tvary a prvky, které po staletí vyvíjely generace truhlářů a řezbářů, jsou nejen krásné, ale také dobře plní svou funkci. V moderním, zjednodušeném a subtilním provedení se vracejí ladné prvky, které známe z období empíru či upomínají na éru secese a art-deca. Hlavní důraz ale vždy spočívá na kvalitním materiálu a dokonalém technickém zpracování každého kusu nábytku.







Co stěna, to originál
V čelní stěně jsou osazeny vstupní dveře určené pro pasivní domy a velkoformátové okno s posuvnými dveřmi pro přímý vstup na terasu. Výplně tvoří kvalitní dřevěná eurookna s izolačním trojsklem. Pro přerušení tepelného mostu byly rámy v šířce 52 mm překryty dřevovláknitou izolační deskou. V kritických místech napojení parapetů a v místě „kastlíků“ (nad oknem a nad dveřmi) elektricky ovládaných venkovních žaluzií pro regulaci solárních zisků pak byly použity nanoporézní aerogelové a polymer polystyrenové tepelné izolace. Čelní a boční fasády jsou obloženy modřínovou palubkou. Pultovou provětrávanou střechu kryje trapézový plech, minerální izolace je vložená v konstrukci stropního panelu (systém dřevěného fošinkového stropu se spodním záklopem z biodesky) a mezi fošny nad panelem tvořícím spád střechy.
Buňka je vybavena technologií řízeného větrání s rekuperací s vysokou účinností. Byla provedena i tlaková zkouška těsnosti, blower-door test. Za zmínku pochopitelně stojí i integrované nadstandardní vybavení prvky inteligentního domu iNELS – „chytrá“ elektroinstalace kupříkladu ovládá vytápění pomocí malého přímotopu, postará se o stmívání svítidel nebo spouštění venkovních žaluzií, na systém lze napojit i řízené větrání s případným čidlem CO2, zabezpečení domu a podobně. „Za pouhé čtyři dny se nám podařilo domek dokončit tak, aby byl obyvatelný, ale především komfortní pro jeho uživatele. Věřím, že se tak podařilo českou veřejnost posunout o další krok směrem k nižší energetické závislosti, a tedy i nižším výdajům za vytápění a ke komfortnějšímu a zdravějšímu bydlení,“ uzavírá Jan Bárta.






Jedinou možností, jak alespoň částečně omezit tyto rušivé vlivy ze svého okolí, je důsledné odizolování se od nich. Pominemeli vysoké betonové zdi, které jsou z mnoha dobrých důvodů nevhodné či neproveditelné, máte prakticky jedinou možnost: vysokou a hustou zeleň! S touto myšlenkou jsem se v roce 1998 pouštěl do projektování zahrady v nově vznikajícím satelitu nedaleko velkého města na sever od Prahy. Tehdy mne oslovila sympatická manželská dvojice ve středním věku, která právě dokončila nový dům. Děti již byly z domu a žily vlastním životem, ale širší rodina se velmi ráda navštěvovala. Tato skutečnost pak měla významný vliv na řešení celé zahrady: pokud máte velkou rodinu a relativně malou zahradu, je třeba ji mimo jiné koncipovat tak, aby se na ni všichni pohodlně vešli.
S tím souvisí především velikost terasy a trávníkové plochy. Hlavní požadavky majitelů zněly: pohledové odclonění od sousedů a vytvoření zeleného prostoru s velkou plochou trávníku. Dále tu mělo být malé okrasné jezírko a spousta kvetoucích rostlin. Na první pohled by se zdálo, že je to na relativně malou plochu trochu přehnané přání, ale nakonec se sem vše nejen vešlo, ale navíc zbylo i na další prvky a nápady.
Takto zahrada fungovala ke všeobecné spokojenosti mnoho let a kromě péče a údržby se příležitostně vylepšovala například o automatickou závlahu. Pak ale přišla velká rána, milovaný manžel náhle zemřel a paní domu stála před velkým dilematem – jak dál? Větší dům a zahrada je pro jednoho člověka velké sousto, zvláště když byla zvyklá, že je vždy všechno v domě i na zahradě jako ze škatulky. Nakonec po velkém a těžkém zvažování bylo rozhodnuto: „Nechtěla jsem dům a zahradu oprašovat jako muzeum časů minulých. Rozhodla jsem se i dále žít dneškem a budoucností.
Proto jsem chtěla změnu. Teď tu mám tropické dřevo massaranduba a jsem spokojená,“ dodává paní domu. Také se hledalo místo pro druhou terasu, která by byla ve stínu a tím pádem příjemnější v letních vedrech. Záhony bylo třeba zvětšit tak, aby se vedle už vzrostlých stromů vešly i další rostliny. Došlo i na vybudování nového osvětlení zahrady a zrestaurování malé fontánky s mlýnským kamenem. Při této příležitosti se ukázalo, že ani po více než deseti letech nejsou velké dřeviny na hranicích pozemku žádnou překážkou. Největší stromy (kostra zahrady) se jen mírně upravily – především se odspodu mírně prosvětlily, aby se před ně i pod ně vešly nové. Některé menší, které už nebyly na svém místě ideální, se přesadily na nové místo. Jiné rostliny stačilo vhodně zastřihnout a ztvarovat, aby opět plnily účel, pro jaký byly vysazeny.







Podobně tomu bylo i v koupelnách. Hlavní důvod patrně spočíval v pocitu, které tato barva evokuje. Neutrální bílá působí čistě a v prostorách, kde se klade větší důraz na hygienu, vyvolává dojem sterility. Proto se také kuchyňské spotřebiče začaly vyrábět v bílém provedení a ustálilo se pro ně označení „bílá technika“. Až na nepatrné výjimky si bílá technika udržela svou barvu téměř donedávna.
Vedle barevné techniky se mnohem silněji začal prosazovat trend spotřebičů v nerezovém provedení. Tento materiál společně se sklem a laky ve vysokém lesku dokonale vyhovoval rodícímu se technostylu a minimalismu. Výrobci na tento požadavek zareagovali pružně a kromě chladniček a myček nabídli v nerezu pečicí, mikrovlnné a parní trouby i širokou škálu drobných kuchyňských spotřebičů.
Triumfální návrat






Silnější trubky a z nich vybočující rozváděcí hadičky se spojují plastovými spojkami (přímými, T, L a X kusy) a vzniklá síť se hadicí připojí na zahradní kohout nebo na zahradní čerpadlo. K tomu slouží tzv. základní přístroj, snižující vodovodní tlak přibližně na polovinu (1,5 baru), s výměnnou filtrační vložkou, chránící trysky i kapače před ucpáváním zrnky písku a nečistotami. Pokud systém připojíte na kohout přes zahradní „hodiny“ nebo zavlažovací počítač, můžete nastavit čas a dobu zavlažování i několikrát denně. Připojením snímače vlhkosti a deště k zavlažovacímu počítači se podaří zavlažování zcela zautomatizovat a i v parném létě můžete odjet na dovolenou beze strachu o vypěstované „poklady“. Proti zalévání konví ušetříte až 2/3 vody, protože jí nedáte příležitost k odpařování nebo odtékání mimo kořeny.
Velkou předností mikrozavlažování, nabízeného v hypermarketech jako stavebnice, je možnost začít malým systémem (třeba na předzahrádce) a po zkušenostech ho libovolně rozvíjet na celou zahradu. Tomu pomáhají tzv. startovní sady, z nichž je nejrozšířenější Micro-Drip od Gardeny, který se hodí i pro květiny v truhlících. K pokládacím trubkám lze připojit i porézní nebo kapací hadice, které obslouží závlahu živých plotů nebo produkčních zeleninových záhonů s rostlinami v „linii“.
Myšlenku využít plastový obrubník záhonů a trávníků k rozvodu vody pro samozavlažování patentovala česká firma Grate a ve spolupráci s Mountfieldem přináší na trh stavebnici ve dvou velikostech, umožňujících na rodinných zahradách svépomocí realizovat vše, co mikrozavlažování umožňuje. Hadice tvoří hřeben obrubníku, který se upevní plastovými kolíky do úzké rýhy.
Na ni lze jednoduše (propíchnutím děrovačem z příslušenství) napojovat kapače i trysky přímo, nebo pomocí konektorů z ní kdekoliv vyvést tenké hadičky k tyčovým postřikovačům. K vodovodnímu kohoutu nebo zavlažovacímu počítači se systém připojí hadicí přes reduktor snižující tlak vody na 2 bary a přes membránový filtr. Podle zkušeností tlak vystačí k zásobování až 200 m dlouhého obrubníkového rozvodu, což uspokojí většinu zahrad rodinných domů. Postřikovače s regulátorem dostřiku se zapíchnou do půdy. Volbou barevně odlišených hlavic nastavíte zavlažovací sektor 90°, 180° nebo 360° s dosahem od 20 cm do tří metrů.




Často nohy také trápíme v nevhodném obutí. Za náš život na nich průměrně ujdeme přibližně 40 000 km. Přes tuto ohromnou zátěž nohám však častokrát věnujeme jen minimální péči. Ve spánku jim dopřáváme jakýsi relax, ale málokdo si na ně vzpomene i během dne. Tato zátěž a nevhodný životní styl následně přispívají k hromadění krve a tím vzniku křečových žil, nejrůznějších otoků a zdravotních problémů.
Abyste se cítili lépe a svým nohám alespoň trošku ulevili, snažte se je dávat co nejčastěji nahoru. Automaticky si nohy nahoru dávají například těhotné ženy, které mívají kvůli hormonálním změnám a také kvůli tlaku rostoucího plodu na žíly v pánevní oblasti nohy těžké a často oteklé. Jednou z možností je natáhnout se na zem a nohy opřít o stěnu, nebo položit na vyvýšené místo.


Kohoutkové variace
Pohodlné páky
Senzorové umyvadlové baterie využívají přednosti bezdotykového ovládání pomocí optoelektrického snímače v kombinaci se směšovací baterií. Vložením rukou do umyvadla snímač reaguje tak, že se otevřou elektromagnetické ventily na přívodech teplé a studené vody. Po vyjmutí rukou ze snímané zóny se ventily uzavřou. Používání senzorových baterií se výrazně projeví na nižší spotřebě vody. Další stupeň z hlediska bezpečnosti užívání a úspor představují armatury opatřené termostatem.





Před praktickou realizací je především vhodné ujasnit si, zda provětrávaná fasáda (nebo také předvěšená provětrávaná fasáda) bude prioritně plnit funkci ochrannou, či „jen“ tepelněizolační. Oproti klasickým fasádám je mezi vnějším pláštěm (obkladem) a primární konstrukcí s tepelnou izolací vzduchová mezera. Ta umožňuje provětrávání stěny. Rozměr mezery mezi fasádními obkladovými prvky (např. cementovláknitými, cementotřískovými nebo rovnou dřevěnými, lamelami z kompozitů, šablonami z povrchově upraveného hliníku a z ocelového plechu, montážních prvků z betonu či dílčích komponentů z kamene a dalších materiálů) a nosnou stěnou se přitom může pohybovat zhruba od 8 do 30 centimetrů.
Celý systém funguje na principu provětrávání vzduchové mezery mezi tepelnou izolací a fasádou. Vzduch (proudící rychlostí 0,5 až 1,0 m/s) se od vnější fasády (v zimě i vlivem tepelných ztrát z interiéru) ohřívá a absorbuje nežádoucí vlhkost jak z prostředí vzduchové mezery, tak z tepelné izolace, kam vlhkost pronikla z interiéru (nejvíce v zimním období, ale děje se tak vždy, je-li teplota v exteriéru nižší než v interiéru), čímž přispívá ke zdravému vlhkostnímu režimu celé konstrukce. Rychlost proudění významně ovlivňuje sluneční záření. Měření prokázala, že se mění v závislosti na počasí, během noci pak proudění téměř ustává.


I zde existují pravidla
Hra na schovávanou
Vítaným pomocníkem v boji o prostor je pořádek. Každý předmět má mít vlastní místo, a to nejen pro ty, co vidíme, ale i uvnitř skříněk a zásuvek. Uživatel se tak jednoduše


