Je-li schodiště umístěno v obývacím pokoji či v jeho přímém dohledu, stává se dominantním estetickým prvkem a kromě konstrukce je pro nás podstatný i design. V tomto bodě se však často střetávají provozní a estetické požadavky. Ladná spirála či vznosná konstrukce se skleněnými stupni a minimalistickým zábradlím bude jistě působit vznešeně, věc má ale háček: při jeho užívání nemusejí být pocity ani zdaleka tak příjemné jako při pohledu na něj. Mezi nejpohodlnější schodiště patří přímé schodiště, případně schodiště do L nebo s mírně zakřiveným ramenem. Větší pohodlí přináší vložená mezipodesta.
Pravidla bezpečného pohybu po schodech
Pravidla pro pohodlný a bezpečný pohyb po schodišti vycházejí z dlouholetých ergonomických studií a stanovují je stavební normy. Čím je stupeň vyšší, tím je samozřejmě výstup do patra (a pro pokročilejší ročníky i sestup dolů) namáhavější. Při návrhu schodiště myslete i na to, co se bude po schodišti stěhovat. Máte-li v plánu pořídit postel nadstandardních rozměrů, kruhovou vanu do koupelny či křídlo do dětského pokoje, běžné rozměry pravděpodobně stačit nebudou.
| Více článků z rubriky INTERIÉR na www.dumabyt.cz. |
Tajemství lehkosti schodiště
Pocitu, že se schodiště vznáší v prostoru, lze nejsnáze dosáhnout vypuštěním podstupnic a čel schodů a upevněním jednotlivých nášlapů přímo do stěny s vynesením jejich váhy pomocí
systému zábradlí. Výsledný estetický výraz je však dán nejen tvarem a typem konstrukce, ale i výběrem materiálů. Velkého efektu můžete dosáhnout prostřednictvím barevných a materiálových kontrastů, například oceli a dřeva, dřeva a skla, černého plechu a bílé omítky. Efektní je samozřejmě i použití skleněných stupnic.
KALENÉ SKLO |
| Kalené neboli tvrzené sklo má zvýšenou mechanickou a tepelnou odolnost. Toho se dosahuje pomocí procesu kalení, kdy se sklo zahřeje a následně prudce ochladí. Tepelně tvrdit (kalit) se dají takřka všechny typy skel, ale tato technika už neumožňuje dodatečné opracování skla. Kalené sklo má v interiéru široké využití, např. pro celoskleněné dveře a stěny, skleněné výplně, stavební sklo či sprchové kouty. |
ZÁBRADLÍ, KÁMEN ÚRAZU? |
| Každé schodiště čítající více než tři výškové stupně je podle stavebních norem z bezpečnostních důvodů třeba opatřit zábradlím o minimální výšce 110 cm. Ani jeho členění není našimi předpisy ponecháno náhodě. Mnozí stavebníci se však domnívají, že nejde o zásadní věc, a zábradlí často padá na oltář elegance a minimalistického vzhledu. Jeho funkci plní čirá skleněná deska, tenká ocelová trubka či jiný co nejméně viditelný prvek tak, aby nebyla snížena „známka za estetický dojem“. Majitelé domu si ale neuvědomují, že krása je v tomto případě spojena s nebezpečím, zejména pro malé děti, starší osoby, osoby se ztíženou pohyblivostí a podobně. |
Skleněné schody
Vlastnostmi se skleněné schodiště vyrovná klasickým, na pohled bytelným schodištím, ale navíc dokáže rozehrát v interiéru světelné divy. Schodnici skleněného schodiště obyčejně tvoří tři vrstvy deset milimetrů silného skla, které jsou k sobě lepené bezpečnostní fólií. Jako vrchní nášlapnou vrstvu se přitom doporučuje použít bezpečnostní kalené sklo. Touto odolnější variantou předejdete starostem o povrchový oděr skla. Pro nosnou konstrukci schodiště se využívá především nerez nebo ocel s povrchovou úpravou. Kombinací skla a kovu dosáhnete u jakéhokoliv schodiště luxusního vzhledu. Jako bezpečnostní i estetický prvek nesmí chybět skleněné či nerezové zábradlí.
text: Jitka Pálková, Adam Krejčík, foto: archiv
Luxfery dobře izolují, použití je bezpečné
Světelná prostupnost se udává u čirých luxfer cca 77 %, podle barvy a sytosti se u barevných luxfer zmenšuje na 70 až 50 %. Různé struktury, motivy, ledové či matové provedení snižují průhlednost luxfer. Pronikáním denního světla, slunce nebo nasvícením umělým osvětlením se přirozeně či uměle dosahuje zajímavých efektů.
Díky výše zmíněným užitným vlastnostem mají luxfery širokou škálu možností použití. V koupelně jimi můžete vyzdít jakoukoliv příčku a polopříčku, například k oddělení klozetu od koupelny, částečnému ukrytí vany nebo sprchového koutu. Z luxfer se dá vyzdít celý i kruhový sprchový kout, stěna mezi koupelnou a sousední místností nebo je lze použít jako pruh či dva k propuštění světla zvenčí. 
Role stavebního úřadu
Laminátové pracovní desky
Vedle luxusních desek z kamene nebo speciálně opracovaného a ošetřeného dřeva se nyní výrazně prosazují desky z takzvaných kompaktních materiálů označovaných také jako umělý kámen.
Vyrábějí se v několika tloušťkách (zhruba od 6 do 19 mm), v mnoha dekorech a barevných provedeních s matovou, pololesklou a lesklou úpravou. Lze je řezat, frézovat, brousit, lepit i kombinovat s jinými materiály, jako je například dřevo, sklo či ocel.
Krb jako umělecké dílo – to je tendence, která je i u nás stále patrnější. Charakteristiky jako avantgardní krb nebo hi-tech styl pak vystihují, co si za nemalé peníze můžete pořídit domů: modernost, uměleckost, jedinečnost a výlučnost. Firma Bordelet například vyvíjí svůj návrh až na základě znalosti charakteru konkrétního místa a představ majitelů.
Ale nejenom uměleckost a modernismus je to, nad čím se nám zatají dech. Realizace řady projektů by nebyla možná bez schopnosti využít těch nejmodernějších materiálů a technologických postupů. V tomto smyslu si španělský Traforart zakládá, kromě snad největšího nabízeného sortimentu, na neuvěřitelně pevných ocelových korpusech svých krbů.
Už je to možné – dlouho připravovaná stavba skončila před rokem. Rodinný dům na západně orientovaném svahu nad Zlínem je vycíděný jako zrcadlo a každý detail svědčí o tom, že při jeho navrhování i realizaci hrály prim porozumění a profesionalita. „Líbily se nám stavby, které realizuje ateliér OK Plan Architects v Humpolci,“ přiznávají investoři Pavel a Dana. „Kontaktovali jsme architekta Chovance a Rýznera, vyjasnili jsme si, v jakém duchu bychom si náš dům představovali, a pak už jsme jenom čekali na návrh.“
Střídmou eleganci jednoduchého třípodlažního domu z betonu, oceli, skla, kamene a dřeva umocňuje jako originální šperk garáž z cortenového plechu. Kov prostupuje z fasády do interiéru domu, kde v podobě matově zalakovaného černého ocelového plechu tvoří obklad stěny hlavního obytného prostoru. Sjednocujícím prvkem je také velké zastoupení dřeva – venku se na obložení stěn, pokrytí teras a zastřešených komunikací podílí cedr, materiál odolný dřevokaznému hmyzu, v interiéru je na podlahách i na mobiliáři použitý především dub – někde leštěný, jinde zdrsněný kartáčováním a naolejovaný. Část stavby je z betonových bloků bez povrchové úpravy a přiznaný beton shlíží i ze stropů obytných místností.
Dům stojí v mírném svahu, proto je nejvyšší podlaží ustoupené a suterén zase částečně zapuštěn v terénu. K hlavnímu vchodu se přichází z horní části parcely. V této úrovni se přes celou šířku budovy otevírá 95 m2 velký obytný prostor, v němž na sebe volně navazují jednotlivé funkční zóny: kuchyně, jídelna, rodinná relaxační část u krbu a zákoutí u knihovny. Plus nutné zázemí. O patro výše je klidová část s ložnicí a velkou šatnou, koupelnou, pracovnou a terasou, v suterénu, do kterého lze vejít také samostatným vchodem ze zahrady, se nacházejí dva malé pokoje, koupelna, šatna a kuchyně. „Dolní byt zatím slouží návštěvám,“ prozrazuje Dana, „ale počítáme s tím, že se do něj třeba v pozdějším věku přesuneme, abychom měli přímý vstup na zahradu a k bazénu.“ Prozatím je koupání přístupné buď vnitřním schodištěm, nebo svažitou cestou okolo domu.
Jednoduše a bez námahy
Autor
Materiál, který na vybudování cesty vybereme, by měl ladit s materiály použitými na podezdívkách, pergolách, terasách i obrubnících. Některé materiály jsou téměř bezúdržbové (dlažba z přírodního kamene), jiné ani udržovat nelze (např. v zimě chodníčky ze sypkých materiálů).
Počínaje obyčejným šedým betonem přes beton barvený až k dlaždicím s povrchem z takzvaného vymývaného betonu, který zdůrazňuje strukturu malých oblázků. V těchto rozměrech jsou k dostání i dlaždice řezané z přírodního kamene. Milovníci velkých formátů ocení dlažbu Monume, se kterou přichází na trh česká společnost Presbeton. Vyrábí se v obdélníkovém formátu 60 x 40 cm a výšce 8 cm a v šesti barvách, od přírodní přes černou až po barevné mixy. Povrch dlažby je buď hladký, nebo je upraven tryskáním. Výška dlažby umožňuje její využití i pro plochy s větším zatížením, například pojezd osobními automobily.
V dopise nám paní domu napsala: „V pravém dolním rohu pozemku je přístřešek, který bychom rádi ponechali jako uzamykatelnou „boudu“ pro kola, sekačku a zahradní nářadí. Podél ní se táhne asi třímetrový pruh vysokých tújí , které nelogicky rozdělují přední zahradu v jedné třetině na dva pruhy. Přemýšlíme, zda je máme vykácet, nebo alespoň zkrátit. V přední vybagrované části by mělo být stání pro dvě auta, ať už kryté přístřeškem, nebo odkryté. Dále menší skleník a chodník s několika nízkými schody k hlavním dveřím domu. Měl by plynule navázat na dlažbu před vchodem, která bude kopírovat obrys terasy v prvním patře domu. Případně by se mohla použít i původní trasa chodníku (vedle „boudy“ na nářadí). Terén by měl být přiměřeně odstupňovaný zídkami s kvetoucími letničkami, mechy a popínavkami.
Některé rostliny obsahují látky, jež narušují ústřední nervovou soustavu. Patří sem především stále oblíbenější okrasné durmany (Datura) i blízké příbuzné, velké dřevité brugmansie s ohromnými květy, zvanými „andělské trumpety“. U děcka stačí k těžké, při pozdní lékařské péči i smrtelné otravě několik semen durmanu. Naštěstí okrasné druhy a odrůdy většinou semena, která děti nejvíce ohrožují, nevytvoří. Po odkvětu můžeme vadnoucí květy otrhat, a tím nebezpečí zcela vyloučit. Přírodní druhy, jako durman obecný (zvaný také „panenská okurka“), metelový a další v zahradě pěstovat nebudeme.
Prudkou otravu mohou způsobit květy oblíbené květiny stračky, zejména Delphinium belladonna, i známé letničky dymnivky (Corydalis). Byl zaznamenán případ velkých potíží, když místo kuchyňské cibule použila hospodyně omylem cibuli tulipánu. I neobyčejně pěkný keř kalina (Viburnum) má svá úskalí v možné záměně jedovatých květů s černým bezem při sušení a přípravě čaje. Velice efektní a v zahradách stále oblíbenější je mohutný skočec (Ricinus communis), z jehož semen se lisuje a upravuje ricinový olej se známými, silně projímavými účinky. K nebezpečným záměnám fazolí s jeho podobnými semeny už došlo, jednou dokonce u většího počtu lidí. Neméně problematický je pěkný lýkovec (Daphne), jehož deset peckoviček může způsobit smrtelnou otravu.
V lesních zahradách bývá pro své zvláštní, jakoby plisované velké listy a bohaté klasy žlutobílých kvítků oblíbenou květinou kýchavice černá (Veratrum). Tato trsnatá trvalka roste v polostínu, na vlhké půdě. Obsahuje látky, které při silnějším přivonění ke květům či usušeným rozdrceným listům způsobují nepotlačitelné a tak dlouhé kýchání, že člověk až zemdlí a je ohrožen srdeční slabostí i nedostatečným dýcháním.
U dětí jsou dosti častá poškození očí po dotyku s rostlinou, nebo zanesení šťávy do oka. Silné podráždění spojivek může způsobit dotyk prstů při trhání sasanek. Šlehnutí větévky rulíku do oka způsobuje poruchy vidění, neboť rostlina obsahuje atropin. Očím jsou také nebezpečné šťávy pryšců. To nemluvíme o rostlinách v přírodě, jako o vlašťovičníku, ďáblíku a jiných, méně se vyskytujících. Po dotyku kůže s některými rostlinami dochází, zejména při slunečním záření, k různým vyrážkám, zánětům a projevům alergií. V tomto směru je nebezpečný známý bolševník obecný (Heracleum sphondylium), který určitě nebude nikdo v zahradě pěstovat.
Velmi často se v zahradách můžeme setkat s ozdobnými léčivými rostlinami. Při aplikaci některých bez doporučení a dohledu lékaře může dojít místo k vyléčení k poškození organismu. Droga pěkné květiny hlaváčku jarního (Adonanthe vernalis) působí (stejně jako látky krutikvětu) velice rychle na srdeční sval a při neodborném dávkování jej může poškodit. Rovněž lidové praktiky s již zmíněnými náprstníkem vlnatým i červeným způsobily lidem vážné potíže. Další rostlinou, která je velice ozdobná a uváděná v lidových receptech, ale jíž je lepší se vyhnout, je medvědice lékařská (Arctostaphylos uva-ursi). Listy, růstem a plody je velice podobná brusinkám a snadno může dojít k záměně. Při delším užívání drogy hrozí poškození jater.
U citlivých osob může při sběru drogy způsobit alergické vyrážky jinak velice cenná léčivá rostlina andělika lékařská (Archangelica officinalis), občas využívaná pro svou mohutnost i jako zakrývající okrasná rostlina. Delší užívání drogy působí škodlivě na nervový systém. Stále se ještě objevuje v některých publikacích návod na lihový výtažek z pěkné trvalky vratiče obecného (Tanacetum vulgare), považovaný za účinné mazání při revmatismu. Rostlina však obsahuje složky, jež způsobují puchýře a špatně se hojící vyrážky. Jak vidět, nebezpečných rostlin je poměrně dost.
