Při rozhodování, jaký stínící systém si pořídíme, bychom měli nejprve zvážit, zda budeme chtít místnost zastínit zevnitř či zvnějšku. V obou případech máme širokou škálu možností k tomu, abychom dosáhli co nejúčinnějšího efektu. Nevylučuje se ani kombinace obou variant. Ty se naopak mohou funkčně doplňovat.
Interiérové bariéry
Při volbě interiérového zastínění se nám naskýtá celá řada možností. V naší zeměpisné šířce se nejčastěji setkáváme s interiérovými horizontálními a vertikálními žaluziemi, klasickými a plisé roletami. V poslední době se v rodinných domech stále častěji využívají i posuvné japonské stěny.
Vertikální žaluzie naleznou uplatnění především ve větších místnostech. Vybírat můžeme z celé řady materiálů lišících se hustotou tkaní, propustností světla i hluku, barevnými odstíny i stupněm hořlavosti. Jednotlivé vodicí lišty, které jsou dlouhé maximálně sedm metrů, se dají na sebe plynule napojovat, a to nejen v řadě za sebou, ale také do tvaru písmen L nebo U. V podkrovních místnostech, ve výklencích u atypických oken oceníme možnost jejich variabilního provedení. Lamelami lze snadno manipulovat pomocí mechanického i dálkového ovládání.
Ani horizontálně vedené žaluzie neomezuje prostor či tvar okna. Jsou funkční jak v šikmém, tak lomeném provedení. Tloušťka lamel u horizontálních žaluzií se většinou pohybuje okolo 16 mm, 25 mm a 35 mm. Některé firmy opatřují vnější stranu lamel vrstvou Termo-stop, která zabraňuje úniku tepla z místnosti a v létě naopak redukuje přehřívání vnitřních prostor.
| Více článků z rubriky INTERIÉR najdete na www.dumabyt.cz. |
Vyberme si materiál
Velkým hitem se v poslední době stávají dřevěné žaluzie a rolety. Na jejich výrobu se používá dřevo z lípy nebo ramínu. Dřevo si podle způsobu úpravy zachová svůj klasický, módní nebo také exotický výraz a krásný povrch. Proto osloví i ty nejnáročnější zákazníky.
Dalším oblíbeným stínícím prvkem jsou takzvané plisé žaluzie. Jedná se o promyšlený systém, který tvoří skládané žaluzie. Coby výrobní materiál se používá 100% polyester, někdy s hliníkovou povrchovou úpravou, která tomuto výrobku dodává nejen moderní vzhled, ale zvyšuje i jeho zastiňující schopnost. Také tento druh lamel se ovládá manuálně nebo elektricky. Pokud se rozhodneme pro interiérové rolety, budeme mít opět na výběr širokou škálu barev a materiálů, vhodných jak pro rolety zastiňovací, tak i zatemňovací. Roletu je možné potisknout také obrázkem dle vlastního výběru od jednoduchých vzorů, přes dětské motivy až po fotografie a obrazy.
REGULACE TEPLA |
|
|
Typ zastínění |
Účinnost |
| Vnější rolety | 91 % |
|
Venkovní markýza |
84 % |
| Roleta | 52 % |
| Žaluzie | 68 % |
|
Plisé rolety |
52 % |
Inspirace z Japonska
Poslední možnost obrany proti nadměrnému svitu slunce, a to nejen pro milovníky východních kultur, představují takzvané japonské posuvné stěny. Jde o originální způsob uchycení záclon, závěsů a jiných materiálů suchým zipem k supportu, který jezdí ve dvou až pětidrážkových lištách. Ty mohou být spojovány do nekonečné řady. Vodicí lišty se vyrábějí v jakémkoli barevném provedení, aby dokonale ladily s interiérem pokoje. Výhodou tohoto systému je také minimální zástavbová výška – 17 mm.
Japonské stěny jsou vhodné nejen pro okna, ale rovněž se osvědčily coby předěly místností, k zakrývání koutů, šaten nebo oddělení jednotlivých lůžek. Možnosti řešení jak zastínit prostory našeho bytu, domu nebo kanceláře jsou skutečně bohaté. Záleží pouze na nás, pro kterou se rozhodneme. Nebojme se tedy popustit trochu uzdu fantazii. I „obyčejné“ žaluzie a rolety totiž mohou dodat pokoji zcela nový nádech a atmosféru.
text: Viola Drobná, foto: archiv firem
Pozemek záhy ozdobilo tisíc keříků růží, které komerčně mimořádně úspěšnému skladateli, autorovi dobového operetního trháku Na růžích ustláno, věnoval jeden z ctitelů hudby a květin. Weinberger patřil k populárním osobnostem, jimž se otevíraly dveře všech pražských salónů. Co po něm zbylo dnes? Jeho jméno bylo zapomenuto, jeho dílo znají jen skuteční odborníci. Jako by celý osud Jaromíra Weinbergera měl být potvrzením přísloví, že všechna sláva je jen polní tráva.
Každý průměrně zkušený stavař ví, že některé věci se zkrátka ošidit nedají, a kdo se stavbou klasického zděného domu trhá sprinterské rekordy, nemůže počítat s žádnou zvláštní kvalitou. Stavba chce své, svůj čas, své zrání. To všechno však Weinbergerově vile chybělo.
S neonovým kloboukem
Některé rostliny s opylením nečekají na včely a využívají větru – říká se jim větrosnubné. Mezi první patří v lednu kvetoucí líska obecná, v únoru líska turecká a bříza bělokorá. Mnohdy si ani nevšimnete, že kvetou, a dozvíte se to až z televizní předpovědi počasí pro alergiky. Pyl těchto dřevin je totiž silně alergenní. Aby se mohly pylové částice šířit vzduchem, jsou tak drobné a lehké, že je vdechujeme.
V žádném případě teď nekupujte prostokořenné ani balové kvetoucí sazenice – ty se u časně kvetoucích druhů mohou sázet jen na podzim, protože v předjaří už v keřích proudí míza a kořeny přijímají vodu a živiny. Proto teď nakupujte jen rostliny v kontejnerech, ale i tak dbejte na správné provedení výsadby. V době květu jsou totiž keře velmi citlivé na nedostatek vody a mechanické poškození kořenů, k němuž může při vyrývání dojít. Velkým nebezpečím pro kořeny je mráz. Když si teď přivezete keř ze zahradnictví, raději kontejner zakryjte, aby v noci nepromrzl. Pokud si nechcete pořídit jen krátkodobou dekoraci do předjarního květináče, nekupujte ani sebehezčí keře u stánku: přes den stojí v chladu na chodníku a v noci jsou přeneseny do vyhřáté prodejny. Teplotní šok rostliny může nenávratně poškodit.
Rostlině vykopejte jámu odpovídající velikosti kontejneru – nejlépe o 1/3 větší. Na dno nasypte kuželovitou hromádku kvalitního kompostu, kolem stačí propustná chudší zem. Povrchová vrstva by měla být opět tvořena kompostem, protože z ní čerpají kořeny nejvíce živin. Během obsypávání půdu průběžně utužujte a pak sazenici vydatně zalijte.
První tři roky po výsadbě jsou pro rostlinu rozhodující – přizpůsobuje se novému prostředí. V prvním roce takzvaně „sedí“ – moc nepřirůstá, kořenový systém je nedostatečný a růst brzdí nerovnováha mezi podzemní a nadzemní částí: proto hned první rok po odkvětu keře důkladně prořežte. Kromě toho, že vyrovnáte poměr kořenů a větví, odstraníte i odkvetlé části a keř neztratí sílu tvorbou plodů.
Brzy zjara se na zahradě pohybujete ještě poměrně málo. Keře, jejichž květy oživují zahradu právě v tomto období, proto sázejte tak, abyste si je vůbec užili: buď je umístěte ke vstupní brance či dveřím domu, anebo je vysaďte tak, abyste je viděli z míst v domě, kde se zdržujete nejvíc – do výhledu z jídelny, obývacího pokoje, pracovny.
1 | Před vlastní instalací kamen musíte nejdříve úpravit podlahu. Pod kamna jsou vhodné nehořlavé 
2 | Dále bylo nutné 
3 | Usazení spodku kamen vyrobeného z ocelového plechu a keramických dílců předcházelo našroubování keramických nožiček v podobě koulí. Na nich budou kamna stát.
4 | Na podestu opatrně usadíme vložku, která tvoří hlavní pracovní část kamen. Naši vložku vyrobila firma Brabenec, která používá plech z tažené ocely s tvarovou pamětí.
5 | Všechny části kamen jsou k sobě připevněny pomocí šroubů. Nechcete-li, aby se kamna při rozehřátí akusticky projevovala, nedotahujte šrouby klíčem, ale pouze rukou!
6 | Podle typu komína a také podle požadované vzdálenosti kamen ode zdi je nutno upravit délku kouřovodu. Ta by neměla být příliš velká, ani příliš malá.
7 | Na kouřovodu vyznačíme křídou čáru, po níž se povede řez. Pro přesnost kamnáři používají jako šablonu tužší papír nebo noviny navinuté na rouru v místě budoucího řezu.
8 | Podle křídové značky upravte pomocí rozbrusu délku kouřovodu. Abyste se o trubku nepořezali, strhněte hranu v místě řezu pilníkem nebo kotoučem rozbrusu.
9 | Kouřovod nasaďte do otvoru v zadní části kamen a kladivem ho do nich doražte. Abyste kouřovod kladivem nepoškodili, raději na okraj tlučte přes násadu druhého kladiva.
11 | Pro dotahování šroubů držících kachle na těle kamen nikdy nepoužívejte klíč, ale pouze ruce. Kamna během provozu pracují, proto by spoje neměly být příliš utažené.
12 | Při montáži kachlových desek na tělo kamen postupujte zdola nahoru. Dejte pozor, aby nedošlo k poškození izolace mezi jednotlivými keramickými dílci.
13 | Litinový rošt umožňuje drobným zásahem (pilovým listem a pilníkem) zhotovit kruhový otvor. To pro případ, že byste se rozhodli vést kouřovod horní cestou.
14 | Opatrně usaďte kachlovou desku na plášť kamen a zkontrolujte, je-li bílá izolace na svém místě, zda někde nevyčnívá. Pak do kachlové desky vložte litinový rošt.
15 | Na rošt potom posaďte kachlovou věžičku a zrakem zkontrolujte, sedí-li přesně v ose. Kamnářská firma obyčejně nechá tento rituál provést majitele kamen.
16 | Polohu věžičky prověřte nejen při pohledu zepředu, ale také z boku. Věžička by neměla být příliš „utopená“ v pozadí, ale ani moc předsunutá do místnosti.
17 | Osazením poslední a nejvýše položené obruby montáž končí. Před prvním zatopením zkontrolujte, zda v kamnech nezůstaly papírové transportní ucpávky!
18 | Teď už můžete v nových kamnech zatopit. Napoprvé to však nepřehánějte a kamna roztopte pouze na třetinový výkon, aby si na žár zvykla.
V době od 22. března do 20. května 2012 vzdá výstava hold Polsku, které je důležitým vývozním trhem pro květinové cibulky. V roce 2011 se výstavy Keukenhof zúčastnilo kolem 900 tisíc návštěvníků a tématem letošního ročníku je Polsko – Srdce Evropy. Mezi nejvýznamnější expozice letošního ročníku patří výstava s názvem Překvapivé Polsko, v jejímž rámci se návštěvníkům představí květinová mozaika Frederica Chopina a speciální naučná stezka.
Keukenhof je výkladní skříní nizozemského květinářského průmyslu s důrazem na květinové cibulky. Výstavy a akce v tomto parku představují celou řadu různých nizozemských kulturních a uměleckých děl. Variace soudobého a klasického designu dává vzniknout dosud nevídaným kreacím.
Není radno často podrážděně poukazovat na kupky bot, spodního prádla a plechovek, ostatně ty všechny časem najdou v pokoji to správné místo, kde nebudou příliš porušovat zásady hygieny. Nemá smysl urovnávat, přerovnávat nebo třídit hromady potomkových knih, sešitů a časopisů o populární hudbě. Nedoporučuje se vměšovat se do výzdoby stěn ani poučovat pubescenta o estetických zásadách, neb ten je právě ve víru módy vrstevníků a masivní reklamy. Asi je i zbytečné dětem vysvětlovat, že od určité hladiny decibelů dunící hudby se ničí sluch a vnímání vůbec. Prostě je to tak, že pokoj milovaného dospívajícího chlapečka či holčičky se pro většinu rodičů stává z původního „útulného“ pokojíčku minovým polem.
Možná jde o přemrštěné nároky, které hodně rodin nemůže dítěti nabídnout, nicméně tlak světa vrstevníků a reklamy je natolik silný, že dospívající děti žijí ve stálém stresu z nemožnosti rovnat se se spolužáky, kamarády a partou, v níž hledají svou pevnou společenskou roli a postavení. Jistě existuje řada rodin, v níž jsou děti vychovávány k jinému než konzumnímu životnímu stylu, a tam pak i dospívající jedinci oceňují odlišné hodnoty, než je určité zboží charakterizující sociální postavení ve společnosti vrstevníků. Věřte však, že děti sociální nerovností trpí.
Předvídavé je umístit v pokoji atraktivní a dostatečně velké hodiny (všichni jistě víme proč), němého sluhu nebo stojanový věšák a větší plastové kontejnery, které zachytí alespoň část létajícího šatstva. Pro jakés takés udržování pořádku je dobré vybavit pokoj tvarově a materiálově zajímavým odpadkovým košem vyzývajícím k tomu, aby v něm zmizely zmačkané papíry, plechovky a láhve od nápojů, bez nichž by se dnes mladý člověk cítil jako žíznící na Sahaře. Psychologicky útočné a praktické bývá umístění většího zrcadla ke dveřím, z nichž mladý dobyvatel světa opouští své doupě, neboť někdy, spíše náhodou, narazí i na některé vnějškové nesrovnalosti v oděvu či stavu hnízda na hlavě.
U nově pořizované postele počítáme vždy s délkou o 30 cm delší, než je výška dospělého člověka. U rostoucích dětí je účelné počítat s délkou postele nejméně 200 cm a hloubkou 90 cm. Praktická je postel na kolečkách (například kvůli úklidu) a tzv. lůžkové pohovky (lze je různým způsobem rozkládat) určené pro spaní, na nichž se však dá během dne pohodlně i sedět.
Pořídit studentovi dobrou pracovní židli není vůbec jednoduché. Je nutné ji stejně jako džíny dobře vyzkoušet. Výška sedáku musí být polohovatelná, přední hrana zaoblená a mezí ní a lýtkem by měl být asi 5cm volný prostor (tj. mezera). Pro správné držení páteře je výhodné, je-li sedák v místě, kde navazuje na opěradlo, trošku zvýšený (jako by tam byl klín nebo polštářek). Zádová opěrka by měla respektovat zakřivení páteře a být polohovatelná ve vertikálním směru.
Parcelu v mírném jižním svahu na okraji obce si majitelé vybrali, protože poskytovala hezký výhled na sousední čtvrť a do krajiny a slibovala, že v sousedství již s největší pravděpodobností nevyroste žádná další stavba, která by narušila výhled či klid bydlení.
Krkonošský národní park předurčil stavbu obdélníkového půdorysu se sedlovou střechou. „Jako inspirace nám posloužil místní tradiční stavební typ, a proto nebyl s projektem žádný problém,“ vysvětlují architekti. Dům osadili do západní části pozemku, co nejdále od příjezdové komunikace, podélnou osou téměř rovnoběžně s vrstevnicemi. Severní stranu mírně zapustili do svahu, aby se stavba se dvěma plnohodnotnými podlažími opticky snížila. Přízemí je ukotveno do terénu pomocí soklu z lomového kamene skládaného na sucho, který stoupá z výšky 100 cm u garáže až do úrovně stropu na opačné straně domu. Obložení horního podlaží ze svislých smrkových prken nemá daleko ke zdejším stodolám a spolu s řadou oken, opatřených klasickými dřevěnými okenicemi, dodržuje místní tradiční výraz.
Za vjezdovými vraty každého příchozího vítá východní štít se širokými garážovými vraty. Přístup do domu vede podél jižní fasády, která je z velké části prosklená a lemovaná dřevěnou terasou a pergolou. Společný obývací prostor, tedy kuchyň, jídelna a obývací pokoj se schodištěm do patra, se v létě rozšiřuje o krytou dřevěnou palubu s venkovním sezením, která volně přechází v travnatou plochu. Na galerii nad obývacím pokojem se nachází otevřená pracovna paní domu. Zázemí (technická místnost, WC, úložné prostory) spolu se schodištěm přiléhají k severní obvodové stěně a tvoří jakousi vnitřní tepelnou izolaci interiéru.
Nový řád
Svěžího vzhledu bylo dosaženo využitím kontrastních barev materiálů. Základem je tmavá střešní krytina. Přitom je jedno, zda se jedná o pálenou tašku, nebo o břidlici. Se střechou kontrastují také tmavé okenní rámy či vrata garáže. Omítka po zateplení fasády se nese ve světlých odstínech slonové kosti a citlivě doplňuje tmavý cembonitový obklad přístavku. Vnitřní dispozice domu zůstala koncepčně nezměněna, navrhujeme však menší stavební úpravy. V přízemí došlo k vybourání nosné zdi mezi kuchyní a obývacím pokojem. Výsledkem je větší obývací prostor s jídelním zákoutím a centrálním krbem. Zádveří dělí od obývací zóny zasouvací dveře a z bývalé jídelny byl vytvořen praktický „předprostor“ klidové zóny.
Co mají mečíky rády 
Na jaře odplevelený záhon dobře urovnejte a do půdy zapravte plné hnojivo CERERIT v dávce 10 dkg/m 2 , v lehkých hodně propustných půdách dávku můžete zvýšit. Koncem dubna či začátkem května vysazujte opatrně oloupané hlízy do řádků vzdálených od sebe nejméně 30 cm, v řádcích by měla být mezi hlízami vzdálenost alespoň 15 cm.
Během vegetace udržujte záhon čistý bez plevelů a podle potřeby kypřete. Nesmírně důležité je mečíky správně zalévat. Jsou tři období s největšími nároky na vodu. První nastává krátce po výsadbě a podpoří zakořenění a rašení hlíz. Druhé období přichází na přelomu června a července a vláha by měla být spojena s přihnojením dusíkem, protože v té době hlízy nejintenzivněji rostou. Třetím důležitým obdobím je tvorba klasů: při nedostatku vláhy by se ohýbaly stonky. Přebytek vláhy ale gladiolám škodí, a proto zalévejte méně často, ale o to důkladněji. Především vysoké odrůdy potřebují vyvazovat k oporám, protože se vyvracejí a lámou, zejména když přijde letní přívalový déšť.
Stejné je to i v boji proti savému hmyzu, jako jsou mšice a třásněnky, které poškozují sáním listy i květy. Postřiky je možno kombinovat a doplnit tekutým hnojivem na list (např. Vegaflor, Harmavit) v předepsané koncentraci od výrobce.
Mečíky v naší přírodě 
Původní nápad na uspořádání koupelny, jak jsme se hned zpočátku dozvěděli, vzešel od paní domu a dále už všechno majitelé konzultovali s odborníky. I přes to, že původní dispozice koupelny byly jasné, využili majitelé nabídky studia a nechali si vytvořit několik variant uspořádání koupelny v trojrozměrné podobě.
Důvodem k výběru jasně barevných veselých obkladů byla už okoukaná původní koupelna v decentních nevýrazných tónech.
I když koupelna není největší, podařilo se sem umístit i pračku. Je téměř celá schovaná ve vyzděném výklenku u dveří. Volný prostor nad pračkou byl využit k umístění praktických masivních polic v téměř stejném zelenkavém odstínu jako obklad. 
Dominantou celé koupelny je v rohu umístěný sprchový kout, kterému bylo potřeba věnovat více prostoru, než je obvyklé, protože majitelé si nepřáli mít žádnou zasunovací ani jinak zavírací zástěnu. Řešením bylo použití dvou atypických dílů, které prostor na sprchování částečně uzavírají. Příchod do sprchového koutu je plynulý, spodní část je vyzděná, obložená mozaikou s podélným odtokovým kanálkem v jedné rovině. Stěny sprchového koutu jsou z čirého silnostěnného skla, konstrukce je nerezová. Na barevném obkladu se dobře vyjímá jednoduchá podomítková nerezová baterie. 
Určitě velkou výhodou bylo pořízení dvojumyvadla s praktickým držákem na ručníky. Může zabránit případným kolapsům v ranním provozu koupelny. Designové dvojumyvadlo je osazeno efektními podomítkovými bateriemi a má i dostatek odkládací plochy pro nutné hygienické potřeby. 
