Stínění je obzvlášť významné u staveb z moderních materiálů (sklo, kovy, různé prefabrikáty) a u návrhů obytných domů, které v současnosti často pracují s velkoplošnými průhlednými prvky. Zde totiž má přímé slunce mnohem větší vliv na vnitřní prostředí, než tomu bylo u staveb z klasických materiálů (kámen, cihla, omítka) a spíše menšími okny. Možná ještě významnější než světelná pohoda je přitom energetický účinek stínicích prvků u moderně koncipovaných staveb. V letním období totiž mohou do značné míry příznivě ovlivňovat teplotu uvnitř místností a snižovat tak náklady na klimatizaci nebo chlazení.
Markýzy, sluneční clony, pergoly a další ochrana proti slunci ale nemají jen praktický užitek. Jsou také významným estetickým faktorem dotvářejícím celkovou podobu objektu. Proto by mělo být jejich navrhování nedílnou součástí projektu novostavby, ale i každé důkladněji pojaté rekonstrukce. Při rekonstrukcích se však obvykle nevyhneme dodatečným instalacím, protože v minulosti se stínicím prvkům věnovala jen malá pozornost. I v těchto případech je samozřejmě nutné přihlížet nejen k jejich funkční stránce, ale i k estetickému vyznění.
Stínicích zábran a dalších prvků regulujících tok světla do oken, na balkony, terasy atd. je dnes na trhu velké množství různých typů. Rozeznáváme zastínění vnější a vnitřní, zábraby umístěné uvnitř budovy však vykazují nižší účinnost. Zde se proto budeme zabývat jen vnějšími slunečními clonami, které nejsou integrované do systému okna.
| ! Prohlédněte si on-line NEJVĚTŠÍ KATALOG RODINNÝCH DOMŮ ! |
Markýzy
Markýzy jsou stínicí prvky, které se z vnější strany zavěšují před jižní fasádu v oblasti okenních překladů. Mohou být průsvitné i neprůsvitné. Ochraňují interiéry před přemírou slunečního světla, aniž by výrazně bránily výhledu ven, netvoří tedy překážku v optické komunikaci mezi interiérem a exteriérem. Stále častěji se využívají také jako estetický prvek dotvářející vnější podobu budovy. Většinou je rozdíl mezi okenními markýzami, které jsou relativně malé, a typy, které zakrývají větší plochy (balkonové markýzy, zastínění teras, fasádní markýzy, zastínění částí obytných zahrad a podobně).
Pro zastínění ploch na zahradách a velkých terasách se používají tzv. motýlkové samostatně stojící markýzy. Jde o dvojici rovnoběžně umístěných navíjecích válců, z nichž se vysouvají fólie – každá na opačnou stranu. V krajní poloze tak pod sebou vytvoří zastíněný prostor v podobě jakéhosi stanu s odkrytými bočními stěnami.
| Více článků z rubriky STAVBA najdete na www.dumabyt.cz. |
Pevné markýzy jsou jednodušší a levnější
Existují pevné a pohyblivé typy markýz. Pevné markýzy jsou obvykle jednodušší a levnější a jejich instalace nevyžaduje velkých zásahů. Nedokážou se však přizpůsobovat měnícím se potřebám v závislosti na roční době a na změnách počasí. Proto je stále častěji dávána přednost pohyblivým markýzám, ať už s ručním nebo motorickým pohonem. Ručním pohonem se rozumí ovládání klikou, motorický využívá sílu elekřiny. Udává se, že přibližně polovina všech markýz v Evropě využívá motorického pohonu. I u těchto typů ale zůstává obvykle zachována možnost manuálního ovládání pro případ výpadku proudu nebo jiné neočekávané okolnosti. Někteří výrobci nabízejí i markýzy s ručním pohonem, které lze vybavit elektromotorem dodatečně.
Klasická pohyblivá markýza se skládá z navíjecího válce, přední lišty, kloubových ramen, pohonu a potahu. Potah musí být zhotoven ze speciální vysoce odolné tkaniny, nebo fólie, která dokáže beze změn mechanických vlastností i barvy vzdorovat UV záření, dešti i plísním. Lišty a kloubová napínací ramena po stranách tvoří kovové prvky s důkladnou protikorozní ochranou (elox na hliníkových slitinách, práškové barvy atd.), které udržují fólii vypnutou v každé poloze. Z přední lišty často volně visí ozdobný závěs, tzv. volán.
Barevné řešení povrchu potahu obvykle firmy nabízejí v mnoha variantách. Protože markýzy představují nepřehlédnutelný velkoplošný prvek na fasádě domu, je vhodné se o volbě barvy či vzoru poradit s odborníkem.
Nejvýznamnější vnější stínicí prvky |
| – markýzy (pevné nebo pohyblivé) – svislé sluneční clony – pohyblivé stínění zimních zahrad – pergoly – usměrňovače světla |
Solární energetika a sluneční clony |
| Možnost využívat stínicí plochu markýz výhodně umístěných na jižní fasádě k výrobě energie se nabízí skoro sama – tím spíš, že ceny energií neustále rostou. Solární markýzy jsou pevné konstrukce, protože je pokrývají fotovoltaické články z neohebných křemíkových desek, pevně zabudovaných do pouzder odolávajících povětrnostním vlivům. U větších může být takto získaná elektrická energie prodávána do rozvodné sítě za státem garantované zvýhodněné ceny. U menších objektů je energie shromažďována prostřednictvím akumulátorů a v kombinaci s ovládáním podle intenzity denního světla pak může sloužit třeba pro noční osvětlení vchodu, terasy atd. Ukládání do akumulátorů je ovšem značně ztrátové. Dnešní řešení fotovoltaických markýz a dalších stínicích prvků je poměrně drahé a díky stávajícím typům článků těžkopádné. Předpokládá se však, že během několika let přijdou na trh levné a odolné fotovoltaické fólie, které by mohly nahradit běžnou fólii dnešních motorizovaných markýz. |
Ovládání pohyblivých markýz
U většiny moderních konstrukcí pohyblivých markýz je motor společně s dalšími prvky integrovaný do navíjecího válce, takže je zvenčí prakticky neviditelný. Požaduje se, aby byl bezhlučný, s minimální potřebou údržby a vysoce odolný vůči nepříznivým vlivům prostředí, zejména případné vlhkosti a prachu. Je vybavený převodovkou, koncovými spínači a elektromagnetickou brzdou, která zaručuje plynulý doběh. Díky tomu nedochází k nepříznivému namáhání potahu při navíjení a zvyšuje se tak jeho životnost.
V nejjednodušším případě se motorem poháněná markýza ovládá prostřednictvím vypínače. Pohon přitom může mít nastavitelnou mezipolohu, která umožňuje jen částečné vysunutí markýzy podle okolností a potřeby uživatele.
Stále častěji však jsou pohyblivé markýzy vybavovány i dalšími elektronickými prvky, které z nich dělá vysoce sofistikované zařízení. K nejčastějším patří větrné čidlo reagující na rychlost větru. Pokud vzdušné proudění překročí určitou mez, čidlo samo vydá pokyn ke stažení markýzy. Zabrání se tak jejímu poškození větrem i v případě, že majitel je nepřítomný a nemůže tedy provést příslušný zásah. Podobně mají některé markýzy i čidlo vlhkosti. Je totiž třeba si uvědomit, že primárně nejde o dešťovou zábranu a že příliš prudký déšť by ji tedy mohl poškodit.
Zákazníci se také už mnohdy nespokojují s prostým ovládáním pomocí elektrického vypínače na stěně a požadují dálkové ovládání, na jaké jsou zvyklí z televize a dalších elektronických zařízení. V takovém případě pak je součástí pohonné jednotky i přijímací a ovládací elektronika. Ta má často i možnost uživatelského programování podle nejrůznějších denních, týdenních či jiných režimů.
Výhodou dálkového ovládání je mimo jiné i to, že minimalizuje nutné stavební zásahy při instalaci markýzy. Jediný kabelový přívod je pak nutný vybudovat k motoru, zatímco všechno ostatní se děje bezdrátově. Samotné dálkové ovladače jsou napájeny bateriemi či akumulátory. Nezřídka obsahují displej graficky znázorňující nastavené režimy i další funkce.
Baldachýny, slunolamy a další prvky
Baldachýny jsou vlastně – zjednodušeně řečeno – markýzami vysouvajícími se po vodicích prvcích. Používají se obvykle k zastínění povrchu zimních zahrad, zasklených krytých bazénů atd. Pro jejich řešení, ovládání a požadavky na materiály platí stejné zásady jako u markýz. Na rozdíl od markýz se zde však pohyblivá část obvykle posouvá ve vodicích lištách nebo po nerezových lankách. Nejsou zde tedy napínací ramena. Baldachýn je možné navrhnout tak, aby byl schopen pokrýt povrchy nejrůznějších tvarů a velikostí. Zejména u zimních zahrad je téměř nezbytný, protože jinak by se ve slunných dnech letních měsíců interiér proměnil ve skutečné peklo.
Dalším prvkem sloužícím k zastínění jsou tzv. slunolamy – buď svislé, nebo vodorovné. Jsou pevné předsazené, nebo naklápěcí (polohovací). Svislé slunolamy představují jakési kolejnice upevněné do fasády, v nichž jsou vodorovně uchycené tenké kovové lamely s důkladnou protikorozní ochranou. Jinou variantou tohoto řešení jsou horizontální slunolamy. Jde o konzoly, které z fasády vyčnívají vodorovně. V nich pak jsou buď pevné, nebo natáčecí kovové lamely. V případě pohyblivého řešení je možné nastavením úhlu lamel regulovat množství pronikajícího světla. Ovládání lze opět řešit podobně jako u markýz: ruční, motorové, dálkové, prostřednictvím čidel, časových spínačů, automatiky s různými programy atd.
Jakousi obdobou žaluzií, jenže s poněkud odlišnou funkcí, jsou takzvané usměrňovače světla. Jde o systémy kovových nebo skleněných lamel upevněných na vnější fasádě, jejichž základním úkolem není bezprostředně stínit, ale usměrňovat světlo žádoucím směrem. Mohou být pohyblivé i nepohyblivé. Umožňují především dostat více světla tam, kam by za normálních podmínek neproniklo.
text: Jan A. Novák, foto: archiv firem
Cesta ústí do plochy vjezdu do garáže a do nezastřešeného stání aut, které je zpevněné plastovou zatravňovací dlažbou vyplněnou drobnými oblázky.
Místo pro odpočinek
Stávající ovocné dřeviny na jihu podsázíme půdopokryvnými rostlinami – barvínkem (Vinca minor), břečťanem (Hedera helix), hluchavkou (Lamium maculatum) – a cibulovinami. Betonovou studnu s pumpou obroste břečťan (Hedera helix). Kout u terasy je vyplněn záhonem denivek v teplých oranžových tónech (Hemerocallis hybrida ‚Naranja‘) se solitérní, smetanově kvetoucí udatnou (Aruncus dioicus).
Užitečný koutek
Soutěž NEXT DESIGN DOOR 2012 si klade za cíl přijít s jedinečným designem bezpečnostních dveří. Variabilitě a originalitě se meze nekladou. Soutěž nenápadně odstartovala 15. února 2012 na webových stránkách společnosti. „Smyslem soutěže je dát příležitost plnoletým studentům tuzemských středních a vysokých škol zaměřených na design a architekturu k vytvoření kreativního návrhu bezpečnostních dveří, případně designu jejich příslušenství (kukátko, práh, obložení bezpečnostních zárubní, poštovní schránka, zvonek, zarážka dveří apod.) pro naši firmu dle jasně daných technických parametrů,“ upřesňuje Ivan Pavlíček, ředitel společnosti NEXT.
Druhá etapa cesty za bydlením pokračovala hledáním vhodného domu a stavební firmy. Následující rok jezdili po výstavách a vzorových domech, až je oslovil kvalitně zpracovaný katalog dřevostaveb firmy RD Allstav, která v té době působila především v Německu a na našem trhu se teprve prosazovala. Tak se stalo, že investoři byli sami sobě i projektanty a navrhli si kompletně celou dispozici (kromě technických instalací).
Dům byl kompletně postaven za sedm měsíců, základovou desku v tomto případě zhotovila místní firma, ovšem za důkladné kontroly pracovníků RD Allstav. V současnosti, kdy už je dům Zuzana zaběhnutým typem, probíhá jeho výstavba rychleji (kompletní realizaci na klíč do 6 měsíců) a poskytuje na stavbu tříletou a na celkovou konstrukci třicetiletou záruku.
Otevřená dispozice obytné části v přízemí a vybavení inspirované Francií vytvářejí spolu se severským vzhledem exteriéru zajímavý stylový kontrast.
Nejen vzhled, ale i praktičnost je v domě znát na každém kroku. V podkroví postačují francouzská okna namísto balkónu, jehož funkci přebírá venkovní terasa krytá prodloužením střechy. Dvě koupelny a v patře samostatné WC, které si vymínil pán domu, zajišťují bezproblémový provoz pětičlenné rodiny především v ranní špičce. Také tři samostatné dětské pokoje nebývají ani ve velkých domech samozřejmostí ke škodě nejmladších obyvatel. V tomto domě jim však rozhodně nedostatek soukromí nehrozí.
Rušivý hluk k nám ovšem neproniká jen zvenčí, ale šíří se i zevnitř. Stačí jeden dospívající potomek, který se aktivně věnuje hudbě, a rázem se v kategorii asociálních sousedů můžeme ocitnout také. A co taková tatínkova dílnička v suterénu nebo kutilské úpravy interiéru za pomoci příklepové vrtačky? Někdy stačí i hlasitější návštěva či puštěné rádio, aby to okolí vnímalo jako útok na své soukromí a zasloužený klid. Vtip je v tom, že často nemusí být na vině ani příliš vysoká hladina decibelů. Zvuk se totiž šíří podle svých vlastních zákonů a důležitou roli v tom sehrává konstrukce domu a použité materiály. Při stavbě nového rodinného domu lze požadavky na maximální snížení pronikajícího hluku dovnitř či hlukovou izolaci jednotlivých místností domu zahrnout již do projektu. Horší je to v případě, že kupujeme starší byt či nemovitost. Ale ani pak ještě není nic ztraceno.
Zvuk se šíří v zásadě dvěma způsoby: vzduchem a stavebními konstrukcemi. Vzduchem se šíří především řeč, zpěv, hlasitě puštěné vysílání, hudba apod. Stavebními konstrukcemi pak zvuky vznikající naší činností – například často podceňovaný kročejový hluk. Dále sem patří bouchání dveřmi, šoupání nábytkem, ale i vrtání a přibíjení hřebíků. Zajímavou vlastností zvuku je totiž také fakt, že se snaží šířit do všech stran. Stavební konstrukce pak často působí jako přenašeč rezonancí. Stěny a příčky by sice vzhledem ke své tuhosti a hmotnosti mohly pohlcovat značnou část zvuku, ale je to také otázka jejich technického řešení a zapojení do celkové konstrukce domu.
Pokud nestavíte novostavbu, můžete jen stěží ovlivnit „váhu“ – tuhost stavebních konstrukcí. Podobné je to i s konstrukcí podlahových a stropních „sendvičů“ ovlivňujících kročejovou izolaci. Dnešní trh ovšem nabízí několik variant, jak své bydlení i vztahy s okolím jednoduše vylepšit.
Používá se pod dlažbu, ale hodí se i pod jiné tvrdé nášlapné vrstvy. Jedinečný je v poměru tloušťky k odhlučňovacímu výkonu: 8 mm tohoto systému (+ dlažba nebo jiná nášlapná vrstva) dokáže ubrat 18 dB! Použití speciálního odlehčeného lepidla může přispět ke zvýšení zvukověizolačních vlastností až na zmíněných 25 dB. Systém je komplexní a skládá se z akrylátové lepicí hmoty, „rohože“ akustické izolace weber.sys acoustic (tloušťka 3 mm!), spojovacích koutových pásů (pro zabránění přenosu zvuku do stěn), distančních tělísek, ztužující nivelační malty, lepidla na dlažbu a spárovací hmoty. Nezanedbatelnou výhodou tohoto systému je snadná a rychlá aplikace během několika hodin.
Kromě předsazených stěn nabízí Rigips, Knauf a další firmy sádrokartonové příčky, jejichž konstrukce je určena k maximálnímu útlumu pronikajícího zvuku. V jejich prospěch mluví rozdíl v hmotnosti v porovnání s klasickou příčkovou cihlou. Sádrokartonový systém je lehčí, aniž by to ubralo na jeho schopnosti tlumit zvuk – naopak můžeme říci, že je ještě účinnější.
■ velikost otvorů: při stejném podílu otvorů má deska s větším množstvím malých otvorů lepší pohltivost ve vyšších frekvencích
■ dodatečná minerální izolace: dodatečná vrstva minerální izolace zlepšuje pohltivost v nízkých frekvencích. Měla by být aplikovaná vždy do podhledů s nízkým svěšením (stejně jako u předsazených stěn)
Sklokeramická plynová deska se obejde bez otevřeného ohně. „Má totiž speciální keramické hořáky umístěné pod sklokeramickou deskou, kde dochází k bezplamenovému spalování plynu. Deska má klasickou šířku 60 cm, ze 4 plotýnek má 3 hořáky klasicky ovládané a jednu vyhřívanou odpadním teplem,“ říká Václav Bartoš z firmy Karma.
Pokud raději dáváte přednost vaření na elektrice, i tady už si můžete užívat rychlosti a snadnou regulaci jako u plynových desek. Je však třeba místo klasické desky zvolit indukční.
Plotýnky obyčejné a indukční
Pokud raději volíte klasickou elektrickou varnou desku, můžete sice sáhnout po starých litinových plotýnkách, ale dneska už to dělá málokdo. Jejich přednost je jediná – nízká cena, ovšem ta je vykoupená vyšší spotřebou, takže nakonec vás takové vaření přijde dráž. „Litinové desky mají větší spotřebu než ty sklokeramické, neboť podle nezávislých testů u nich jen výjimečně přesahuje účinnost šedesát procent, pomaleji se zahřívají a zůstávají delší dobu horké,“ vyjmenovává nevýhody Martin Novotný ze společnosti AEG-Electrolux a doporučuje raději volit sklokeramické varné desky, jejichž účinnost se pohybuje kolem 70 %. Navíc se rychleji zahřívají a plného výkonu dosahují za 10 až 20 sekund po zapnutí.
Design kulečníkového stolu
Jestliže žijete se skutečným odpůrcem herního nábytku, můžete zákaz obejít důmyslně skrytou herní plochou (jak v případě kulečníku, tak stolního fotbalu). Výrobci herních zařízení nabízejí elegantně implantované plochy do běžného nábytku, jako je obyčejná šatní komoda nebo jídelní stůl. V takovém případě stačí odklopit vrchní desku a rozehrát novou hru.
Herní stoly – základní technické předpoklady
Co je překližka
Finové se v poválečných 50. letech dostali na výsluní slávy světového designu, a to i v tvorbě s překližkou. Finský výtvarník, sklář, sochař a grafik Tapio Wirkkala z ní navrhl na konci padesátých let několik nábytkových kusů. Velká mísa ve tvaru listu vyrobená z tvarované vrstvené překližky získala v roce 1951 americkou cenu za nejkrásnější předmět světa a společně s dalšími objekty i několik ocenění na milánském trienále v tomtéž roce. T
Doslova ráj představovala pro vývoj nábytku z překližky padesátá léta. Ve stejné době, kdy Američané Eamesovi uskutečňují své významné objevy, experimentuje se podobným způsobem pod vlivem rozvoje materiálů v leteckém průmyslu i v Evropě, především ve Velké Británii. Poté, co v polovině čtyřicátých let uveřejnil italský časopis Domus dílo manželů Eamesových, se zrodilo pod jejich vlivem i mnoho atraktivních italských návrhů sedacího nábytku z překližky.
Také židle Dána Hanse Wegnera patří k ceněné světové klasice. Z celkového počtu 500 navržených modelů se ty, které využívaly překližku, zařadily do hnutí „Dánské moderny“.
Oblíbenou překližku neopustila nikdy ani firma Thonet, která ji tvořivě aplikuje od počátečních dob. V roce 1997 vypsala firma Thonet Vienna mezinárodní soutěž na nové typy židlí a stolků v duchu Bauhausu, které se do výroby dostaly v roce 1999.
Titul Dům roku 2012 získává díky nejvyššímu počtu čtenářských hlasů oblíbený typový dům Iris 1 z produkce společnosti Hoffmann, spol. s r.o. Chrudim.
Na 2. místě se umístil bungalov, jehož dodavatelem je společnost Holiday – Pacifi c Homes – Bohemia, spol. s r.o.
3. Nejúspěšnějším typovým domem byl bungalov Atrium z nabídky společnosti Barx Constructions, s.r.o.
1. Místo s největším počtem čtenářských hlasů v kategorii individuální domy získal dům realizovaný v konstrukčním systému VELOX. Navrhl architekt Filip Ziegler z ateliéru Hans – Paul Architekti. Spolupráce ing. arch. Josef Antoň.
2. Cena náleží montované dřevostavbě, kterou navrhla a realizovala společnost RD Allstav, s. r. o.
3. Místo obsadila sendvičová dřevostavba, kterou navrhl Radek Říha a realizovala společnost Ecomodula.
Kategorie Individuální domy
Na druhém místě se umístil dům, jehož autorem je MgA. Svatopluk Sládeček. Kombinace zděné a dřevěné konstrukce porotu zaujala nápaditým řešením za přijatelnou cenu.
Třetím nejlepším domem se stala stavba architektů Tomáše Rusína a Ivana Wahly. Porota ocenila jednoduchost a čistotu architektonického konceptu a jeho promyšlenou vazbu na okolí.
Za nejlepší typový dům roku 2012 porota vybrala přízemní bungalov Atrium společnosti Barx Constructions, s.r.o. Zaujal ji odvážný moderní design ve spojení s energeticky pasivním konceptem.
Na druhém místě se umístila dřevostavba společnosti Gradient. Dodavatel zajímavým způsobem kombinuje tradiční hrázděnou konstrukci s principy pasivních a nízkoenergetických staveb
Dům Excellent realizovaný ve spolupráci společností G Servis CZ a RD Styl se umístil na třetím místě díky své účelné a přehledné dispozici a modernímu vzhledu, který se dobře uplatní jak ve městě, tak na vesnici.
Zvláštní cena
Mezinárodní výstava Prague Patchwork Meeting je největší přehlídkou kombinovaných textilních technik nejen u nás, ale i ve střední a východní Evropě. Hlavní kolekce zahrnuje přes 500 kusů převážně nástěnných quiltů (moderní tapisérie) z celého světa a výběr autorských prací z České republiky. Obchody v prodejní části nabízejí široký výběr látek, pomůcek, textilních doplňků, šicích strojů, osvětlení, korálků, dekorací a barev na textil, na mnoha stáncích probíhají průběžné ukázky různých technik a mini kurzy. V kongresovém sále je k dispozici 350 míst na 14 různých workshopech, které vedou renomovaní zahraniční textilní autoři. 3 kurzy nabízí techniky zpracování korálků.
Výstava se dnes řadí na 4. -5. místo v Evropě po Birminghamu s 35 tisíci, a St. Marie s více než 20 tisíci návštěvníky. VIP hvězdou letošního ročníku je americký hudebník a textilní umělec Ricky Tims, který zařadil Prahu do svého evropského turné, v sobotu a v neděli předvede své workshopy formou show. Díky výtvarnému renomé výstavy a zaměření na lifestyle, hobby a dekor byla Prague Patchwork Meeting nabídnuta v letech 2010 i 2011 mimo pravidelný termín i účast na For Decor, For Interier a For Present na výstavišti v Letňanech.
Výstava má i soutěžní část, ve které mezinárodní porota ocení nejlepší textilní práce na téma Otvor a Srub. Art quilty z vlny budou pak vystaveny v Birminghamu a v pěti dalších evropských městech.
Zahraničními mediálními partnery jsou odborné časopisy Patchwork Professional a Patchwork a Quiltjournal, které výstavě pravidelně věnují velký prostor.
