Rodina se třemi dětmi nechtěla při hledání většího bydlení opustit poklidnou pražskou čtvrť, k de se jim velmi líbilo. Získat zde dnes volný stavební pozemek je prakticky nesplnitelný sen, a proto se rozhodli koupit a zrekonstruovat starší řadový rodinný dům.

Terasa v prvním patře „chytá“ jižní a západní slunce. Zábradlí a schodiště na zahradu, konstruované z válcovaných ocelových profilů, pororoštů, jeklů a ocelových lanek dávají domu industriální ráz

Více volného prostoru, maximální orientace do zahrady, vlastní pokoj pro každé dítě a samostatné bydlení pro rodiče majitelů byly výchozí požadavky, které určily, jakým směrem se rekonstrukce bude ubírat. Zděný dům, postavený svépomocí, byl typickým představitelem „řadovek“ ze sedmdesátých let minulého století: z ulice vjezd do garáže, malé závětří a okno do kuchyně, ze zahrady dvě lodžie s dřevěným zábradlím.

„Koncová poloha nabízela několik výhod, především větší pozemek, více soukromí a také možnost vybudovat v rámci suterénu obytnou jednotku s vlastním vstupem zvenčí,“ říká architekt Jan Jakub Tesař, který spolu s Jánem Stempelem navrhl kompletní rekonstrukci i vybavení interiéru.

Vzhledem k mírně svažitému terénu a orientaci kolmo ke svahu je každý dům v řadě podélně rozdělen na dva trakty s různou úrovní podlah (rozdíl činí asi třetinu výšky podlaží). Dispozice je tedy rozložena do 4 podlaží propojených příčným schodištěm. Po rekonstrukci slouží jako otevřená spojnice mezi všemi úrovněmi.

Další povedená proměna řadovky: Moderní tečka na konci řady

Málo místa si žádá důvtip

V nejníže položeném patře se odehrály největší změny. Bylo prohloubeno a přestavěno na malou garsonku se samostatným vstupem z boku a výstupem na zahradu. Je zde také garáž a průchozí technická místnost, propojená krátkým schodištěm s druhou polovinou přízemí, kde se nachází hlavní vstup do domu a ložnice rodičů. „Ložnici rodičů jsme umístili do nejchladnější části domu, je oddělena od schodišťové haly vlastní šatnou a koupelnou, takže je zde dostatečný klid. Má i vlastní malou terasu, díky předsazení sousední části domu na ni není vidět,“ pokračuje Jan Tesař.

Na třetí úrovni, umístěné nad garsonkou a garáží, se odehrává společný život. V dlouhém otevřeném traktu na sebe navazuje kuchyňská část s velkým jídelním stolem, knihovna vybavená pohodlným sezením a krbem a střešní terasa, kam vedou francouzská okna. Po venkovním ocelovém schodišti lze sejít na zahradu.

Z obývacího pokoje se vychází francouzskými okny na terasu. Do soklu pod okny se podařilo skrýt podlahové konvektory, takže v prostoru nepřekáží žádný radiátor

Nejvyšší patro se dvěma dětskými pokoji, koupelnou a samostatným WC obývají děti. Již předem architekti mysleli na to, že se větší pokoj chlapců za pár let rozdělí na dva menší, a to „bezbolestně“, pomocí nábytkové stěny, bez náročného sekání a bourání.

Vybavení interiéru navržené na míru vytvořilo útulné prostředí, kde nechybí osobitost, praktické úložné prostory a zajímavá technická řešení. Chválu sklízí například shoz na prádlo vedoucí až dolů do technické místnosti. „V rámci malého domu jsou tu vyvážené společné a individuální potřeby – každý člen rodiny má svůj vyhrazený prostor uvnitř i na zahradě, kde najde soukromí, ale všem se nabízí i možnost vzájemně komunikovat,“ říká architekt.

Kuchyňský kout ve tvaru písmene U o rozměrech 120 x 360 cm je využit na maximum, úložné prostory sahají až do stropu. Nová okna jsou dřevěná, neutrální šedé rámy ladí jak s interiérem, tak s předokenními hliníkovými žaluziemi

Nepřehlédněte: Dva architektonické styly v jednom domě? Může to fungovat! 

Dům a zahrada v symbióze

V rámci celkové rekonstrukce došlo i na vnější zateplení fasády a střechy, výměnu oken a instalaci předokenních automatických žaluzií. Vytápění zajišťuje kondenzační plynový kotel s radiátory a konvektory, mimo sezonu krb s krbovou vložkou. „Podařilo se dosáhnout nízkoenergetického standardu, velká okna směrem na západ vytvářejí značné tepelné zisky, což je v zimě žádoucí, v létě naopak. Promyšlená kombinace zateplení, oken s izolačními trojskly a automatických předokenních žaluzií zabraňuje přehřívání.

V létě se tu dá příjemně bydlet i bez klimatizace, což bylo jedním z přání majitelů. Nezastupitelný podíl na tom má zahrada, stromy a keře dávají stín, zvlhčují vzduch a vytvářejí přírodní mikroklima,“ vysvětluje Jan Tesař. 

Fasáda do ulice se zásadně nezměnila. „Sloupek“ je obložen nerezovým plechem s děrováním, tento motiv se uplatňuje i v interiéru

Text: Jitka Pálková, foto: Fotes

logo MessengerPoslat Messengerem