Dům doplnil sílu krajiny

Navštívili jsme...

Fotogalerie:

Rozlehlý dům, postavený na okraji malého města v centrálním Mexiku, vzdává hold nádhernému místu a zároveň poskytuje maximum prostoru a pohodlí. Originálním způsobem naplňuje požadavek na harmonické soužití s přírodou.

Město Valle de Bravo se spolu s dramatickými siluetami okolních horských pásem zrcadlí v křišťálové hladině jezera v nadmořské výšce 1 850 metrů. Pohled, který bere dech, vedl architekty k velké pokoře k místu a citlivému architektonickému řešení. „To hlavní tu nebyl dům, ale jeho okolí,“ vysvětluje architekt Ignacio del Río ze studia MMX, které bylo pověřeno úkolem navrhnout komfortní dům pro velkou rodinu, žijící bohatým životem. „Mocnou sílu takovéto krajiny nesmíte narušit, ale jen doplnit, architektura se musí podřídit kráse prostředí.“ A toto krédo je při prohlídce domu cítit v neobvyklém konceptu i v každém jeho detailu.

Největší a nenahraditelnou hodnotou pozemku na skalnatém ostrohu, který se zčásti prudce svažuje k jezeru, jsou nerušené výhledy do všech čtyř světových stran. Další předností exponované polohy na náhorní plošině je slunce po celý den a díky promyšlenému architektonickému návrhu tu mají majitelé domu i soukromí.

Otevřený a uzavřený svět

Dům je rozdělen na dvě zcela rozdílné části – horní a dolní, nebo také otevřenou a uzavřenou, veřejnou a soukromou, dřevěnou a zděnou. Jejich jediným společným prvkem je schodišťové jádro. Uzavřená soukromá část, kterou tvoří ložnice rodičů, dva dětské pokoje a dva pokoje pro hosty, je orientována na východ a z větší části se ukrývá ve svahu. Skládá se ze tří kompaktních zděných bloků, jejichž prosklené čelní stěny jsou orientovány na východ a jihovýchod a poskytují panoramatický výhled na jezero v ranním slunci. Každý pokoj má vlastní koupelnu a malou terasu, na niž není odnikud vidět. Jednotlivé bloky jsou izolovány zeminou proti horku a navzájem spojeny dlouhou chodbou, která vede ke komunikačnímu jádru se schodištěm a technickým zázemím.

Schodiště jako by přivádělo obyvatele domu „z hlubin na světlo“ – do společné obývací části v podobě protáhlého, do všech stran otevřeného pavilonu. Subtilní stavba ze dřeva je posazena na náhorní plošině a obklopena romantickou zahradou s tropickou vegetací, skalisky a bazénem. Východní polovinu tvoří velká krytá terasa s krbem, sedací soupravou a jídelním stolem, západní část je po obvodě chráněna prosklenými stěnami a dřevěnými stínicími panely a vybavena rovněž sezením, jídelním stolem a kuchyňskou linkou.

Záměr harmonicky zakomponovat stavbu do okolí nezahrnuje jen citlivý koncept a tvar domu, ale také výběr materiálů a technologií. Pálená hlína, dřevo a kámen se zde používají po staletí a dřevěná část domu je inspirována poctivým tesařským řemeslem, typickým pro staré venkovské usedlosti. A co se vám vybaví, když si pozorně prohlédnete dřevěné panely, chránící společný obývací prostor? Podobají se dveřím, které známe ze scén nejednoho slavného westernu čili kovbojky. Právě takové dveře rázně rozrazil padouch či hrdina těsně předtím, než hrdě nakráčel do saloonu.