Atypický přízemní dům posazený do mírného jihozápadního svahu při pohledu zdálky připomíná moderní skulpturu či atypické zrcadlo v bílém rámu. Hlavní inspirací architektonického návrhu ale byl maximální komfort a soukromí.

Pozemek v řídké rodinné zástavbě na okraji malého moravského města splňoval představy čtyřčlenné rodiny o bydlení v klidném místě s hezkým výhledem. Určitou zvláštností lokality byl územní plán, umožňující jednopodlažní stavbu s plochou střechou (na rozdíl od většinou požadovaných střech šikmých). Základním bodem zadání pro Aleše Říhu a Víta Přibyla z architektonické kanceláře Přibyl-Říha bylo účelné a pohodlné uspořádání tak, aby život rodiny byl co nejméně rušen okolím.

Vjezd do garáže a nástup do domu jsou vydlážděny žulovými kostkami a otevřeně se napojují na veřejnou komunikaci.

Hra se stranami a výškami

Umístění stavby a řešení dispozice se odvinuly od situace na rohové parcele, která je ze severní strany lemována místní veřejnou komunikací a ze západní strany pod svahem pěší cestou. Architekt se musel vypořádat také se skutečností, že pod jižní částí parcely vede vysokotlaký plynový koridor.

Dům je situován v severovýchodní části parcely tak, že úroveň podlahy odpovídá výšce terénu v této části pozemku. Vstupní část a garáž přímo navazují na příjezdovou komunikaci, zatímco společný obývací prostor, terasa a rekreační část zahrady jsou umístěny na opačné straně, co nejdále od provozu na ulici. Zde díky svažitosti terénu podlaha dosahuje výšky 80 cm nad úrovní zahrady a cca 200 cm nad úrovní sousední pěší cesty.

„Vyvýšení nad terénem bylo součástí našeho záměru,“ vysvětluje architekt Aleš Říha. „Podařilo se tak vytvořit určitou diskrétní zónu, přízemí domu i terasa zůstávají pro kolemjdoucí téměř neviditelné.“ Také zapuštění fasády do hloubky hmoty a orámování lemující průčelí terasy jsou projevem důrazu na ochranu soukromí.

Terasa se směrem k jihozápadnímu nároží rozšiřuje a vytváří široký přesah střechy. To poskytuje spolu se žaluziemi příjemnou ochranu proti slunci a také vytváří určitý odstup od těch, kdo procházejí kolem po cestě. Zábradlí z tenkých ocelových lanek naopak zachovává napohled celistvý tvar hmoty.

Obdélníková dispozice vychází z principu zónování, její hlavní devízou je přehlednost a logická přímá návaznost. Z krytého závětří a z garáže se vstupuje do vstupní haly, která pokračuje podélnou chodbou na opačnou stranu do již zmíněného společného obývacího prostoru. Zde je těžiště rodinného života, proto byl v této části kladen (stejně jako v celém domě) maximální důraz na prostorový komfort a nadstandardní vybavení.

Do společné obývací části domu se vchází dveřmi z čirého skla, které přivádějí denní světlo do hloubi domovní chodby.

Moderní kuchyň s varným ostrůvkem a jídelním stolem, vestavěná obývací stěna, nábytek i interiérové dveře v celém domě byly vyrobeny na míru podle návrhu architektů z nejkvalitnějších materiálů. Prostoru dominuje plné prosklení jižní a západní stěny, které zhodnocuje hezkou polohu s výhledem. Masivní krbové těleso je instalováno do prosklené fasády tak, aby umožnilo oboustrannou funkci krbu.

Široké prosklené posuvné plochy bezbariérově propojují společný obývací prostor s krytou terasou.

Podél západní strany domu jsou umístěny dva dětské pokoje a pracovna, naproti je do dispozice vsazen uzavřený blok s kompletním zázemím – je zde velká centrální šatna, rodinná koupelna, ložnice rodičů s vlastním výstupem na zahradu, technická místnost a další pokoj využitelný pro hosty.

Sedací nábytek potažený černou kůží odráží ducha funkcionalistického designu třicátých let minulého století.

Konstrukce a technologie

Dům byl realizován standardní, po desetiletí prověřenou zděnou technologií s vnějším kontaktním zateplením a je vytápěn plynovým kotlem. Na jaře a na podzim slouží k temperování plynový krb, který zvládne vyhřát celý společný obývací prostor. Velký rozpon železobetonové desky je ve společné obývací části podepřen ocelovými sloupky.

Plně prosklené fasády na jih a západ umožňují v přechodných obdobích a v zimě, když je slunce na obloze nízko, využít pasivního solárního efektu a přispívají k energeticky úsporné bilanci. V létě jsou proti prudkým slunečním paprskům chráněny předokenními žaluziemi a přesahující stropní deskou, která vybíhá v jihozápadním rohu z rámce obdélníkového půdorysu a vytváří protáhlý zkosený „cíp“. Vytváří zde hlubokou, příjemně zastíněnou terasu a zároveň obohacuje jednoduchou základní hmotu domu o originální prvek.

Autoři

MgA. Aleš Říha (1975): Vystudoval Střední uměleckoprůmyslovou školu v Uherském Hradišti a Akademii výtvarných umění v Praze, obor sochařství. Zabývá se architektonickými návrhy od studie až po realizaci v ateliéru Přibyl – Říha.

Ing. Vít Přibyl (1971): Absolvent Střední průmyslové školy stavební a Fakulty stavební VUT Brno, partner ateliéru Přibyl – Říha.

Kontakt: Architektonická kancelář Přibyl–Říha

Text: Jitka Pálková, Foto: Jiří Ernest

logo MessengerPoslat Messengerem