Joaquim Egidio, venkovský okres nedaleko brazilského velkoměsta Camapinas, málo zabydlená krajina, kde se střídají tropické lesy a kávové farmy, se stává oblíbenou destinací k poklidné rekreaci. Do tohoto prostředí navrhli architekti z ateliéru Otto Felix dům, který působí dojmem, že zde přirozeně vyrostl „jako z vody“ společně s okolní bujnou vegetací.

Výchozím bodem celé architektonické kompozice je pozemek s tropickou vegetací a přírodním jezírkem, malý ráj, kde se střídají světlo a stín, rostlý terén s leskem vodní hladiny. Zahrada a okolní krajina jsou podstatnou součástí architektonického návrhu, obyvatelé domu jsou s ní neustále v kontaktu a místo bazénu používají ke koupání jezírko společně s kapry a dalšími vodními živočichy. „Snažili jsme se harmonicky skloubit moderní architekturu, současný kosmopolitní život a přírodní prvky, které se tu nacházejí. Proto jsme využili co nejjednodušší tvary, neutrální barvy a přírodní materiály, jako je kámen a dřevo. Dům tak splyne s přírodou, zachovává si jednoduchost a zároveň eleganci,“ vysvětluje architekt Otto Felix.

Zpevněná plocha z kamenných kostek přechází v chodníčky, pískem vysypané plochy, malé záhony a jezírko. Společná obývací část domu je zcela transparentní a po odsunutí prosklené fasády se stává součástí přírody. Vzadu jsou vidět ložnice se zastíněnými okny.

Vše se točí kolem jezírka

Hlavním záměrem architektů bylo přivést přírodu až do obytného prostoru, a zároveň zachovat členům rodiny potřebné soukromí. Proto je stavba rozdělena na dvě napohled zcela protikladné části, které se však ideálně doplňují. Podél ulice je umístěno protáhlé kompaktní těleso ve tvaru písmene L, s fasádou obloženou kamenem. Tento blok tvoří pevný ochranný val mezi zahradou a veřejnou komunikací. Zde se skrývá hlavní vstup, garážové stání, zázemí, je tu i malá provozní kuchyň a zákoutí určené ke sledování televize. Samostatné apartmá pro hosty a hlavní ložnice jsou separovány v zadní části pomyslného dispozičního L a podle libosti se propojují s domem nebo si žijí samostatným životem.

Podlahy a nábytek z teakového dřeva a kámen z místních zdrojů krásně propojují interiér domu s okolní přírodou. Zároveň mají optimální tepelnětechnické vlastnosti a spolu s jezírkem zpříjemňují klima v domě.

To hlavní se ale odehrává v zahradě. Z jádra dispozice (malé kuchyně) vybíhá směrem do zahrady prosklený, do všech stran otevřený společný obývací prostor se sezením, velkým jídelním stolem a protáhlou ostrovní kuchyní. Lehká transparentní přístavba zasahuje až nad jezírko a budí dojem, že se vznáší nad vodou. Tato část zastává roli společenského těžiště domu, podle potřeb majitelů či nálady ji lze oddělit či propojit s klidovou částí dispozice. Za tímto účelem architekti navrhli speciální skládací stěnu z dřevěných profilů.

Kuchyň je od společného obývacího prostoru oddělena panelovou skládací stěnou z dřevěných profilů. Stejné panely stíní okna také v ložnicové části domu. Vybavení interiéru navrhl architekt Tici Adriani v kosmopolitním stylu tak, aby působil útulným dojem. Společným cílem bylo harmonicky propojit moderní architekturu s prostředím tropické zahrady.

Hlavní „highlight“ ale představují prosklené obvodové stěny – poskytují maximální výhled i prosvětlení, dají se zcela odsunout do stran a umožňují vpustit do domu čerstvý vzduch i zpěv ptáků. Dům je zcela otevřený přírodě a majitelé tu mohou doslova žít pod širým nebem.

Do podmínek tropické oblasti architekt zvolil montovanou konstrukci z lehkých ocelových rámů a sendvičových stěnových panelů vhodných pro různé povrchové úpravy – nátěr, stěrku nebo obložení. Stavba se obešla bez cihel a cementu, probíhala rychle, přesně a bez velké ekologické zátěže pozemku a okolí. „Kamenné a dřevěné obklady nejen působí útulně, ale díky své schopnosti přirozeně akumulovat a zase uvolňovat teplo a vlhkost pomáhají vytvářet příjemné klima,“ dodává architekt.

Hlavní ložnice a k ní náležející šatna a koupelna jsou orientovány na opačnou stranu do zadní části zahrady. Velká koupelna na dřevěném roštu je oddělena vstupním rámem a je pojata jako relaxační a meditační místnost.

Autor Otto Felix (1980)

Všestranná osobnost, začínal jak DJ a pilot helikoptéry, scénograf, vizuální umělec a producent v oblasti hudby a marketingu. V r. 2004 ukončil studium architektury a urbanismu a v r. 2005 založil vlastní architektonickou kancelář. Multiprofesní tým usiluje o maximálně individuální přístup, harmonické spojení umění a technologií s citem pro lokální vazby, tradice a kulturu.

Spoluautor: Philip Adler

Návrh interiéru: Tici Andriani

Kontakt: Ottofelix.com.br

Text: Jitka Pálková, Foto: Denilson Machado – MCA estudio

logo MessengerPoslat Messengerem