To je docela podivné, nazývat tradiční s přírodou korespondující tvar sedlových střech jako klišé. Je s podivem, že autor takového výroku neodsuzuje také postavu člověka jako klišé, že má nohy, ruce, tělo, hlavu. Nechci dál polemizovat nad blbůstkami, ale tradiční střechy sedlové, valbové, polovalbvoá, stanové, pultové v různých seskupeních budou vždy líbivější pro člověka, který preferuje přírodu a její logické uspořádání. Rovná totiž v přírodě je jen vodní hladina. Rovné střechy jsou výkřik protestu milovníků plochých geometrických tvarů, hlavně rovinných desek ve všech polohách, proti klasickým tvarům střech. Chtít se odlišit, to je touha skoro všech tvůrčích osobností, nechtějí být tradiční až tuctoví (to je ale již skoro hanlivé). Budiž, ale optimální tvar to nebyl, není a nikdy nebude. Protože nemá tu ideální logiku funkčního uspořádání. I kdyby byl tvarově čistý (jistěže není), jak komentátor o tomto RD z dílny Studia A na Vysočině píše. I kdyby byl sebebělejší, jako jsou středomořské pobřežní fasády na jihu. Kritika však nikdy neustane, protože stavba pořád neladí s přírodou. Kvůli občasným krabicím v krajině lidé nepřestanou ctít zákony planety. Krabice nejsou totiž na rozdíl od jiných faktorů věčné.
Netradiční stavba prolomila ve městě na Vysočině klišé sedlových střech a barevných fasád. I pro Studio A se rodinná vila nad městem stala první realizací s důsledně plochou střechou a čistým výrazem. Mladý manželský pár spolu s architekty prokázal kuráž čelit počáteční kritice okolí. Díky preciznímu provedení domu se však karta obrátila. Od 90....
