Půdorys radotínského domu zvaného Šnek připomíná rozevřenou knihu, obsahuje jasně dané účelově propojené geometrické tvary, místnosti kolem hlavního obytného prostoru, eliptické rotundy s kopulí, z jejíž střechy je nádherný výhled do okolí.

Technické údaje:

Rodinný dům v Praze-Radotíně

Základní charakteristika objektu: Jednopatrový dům podsklepený

Plocha pozemku: 1 069 m2

Užitná podlahová plocha: 303 m2

Konstrukční systém: nosné a dělicí stěny z keramických broušených bloků Porotherm

Střešní krytina: střecha nad objektem je řešena železobetonovou deskou, nad kopulí lepené dřevěné trámy s bedněním; nad stopní betonovou deskou lepená tepelná izolace a PVC fólie

Fasáda: obvodový plášť kontaktně zateplený minerální hmotou s povrchovou úpravou, probarvená omítka a obklad cihelnými pásky

Výplně otvorů: dřevěná okna s izolačním trojsklem

Podlahy: kombinace dlažeb a plovoucích laminátových podlah

Vytápění a větrání: elektrokotel, podlahové topení, topná tělesa v atypickém trubkovém zábradlí ochozu galerie a krbová kamna, větrání přirozené

Třída energetické náročnosti: B

Autoři návrhu stavby: 

akad. malíř a sochař Jaroslav Róna

Jaroslav Róna patří mezi nejvýraznější české umělce. Je autorem mnoha soch (např. pomník Franze Kafky) i sošek (hudební cena Anděl), divadelních her (Malý Nezbeda) i výtvarných řešení k filmu (Amerika) či knihám (díla F. Kafky, G. Orwella). Jeho zájem o architekturu dokládá i série tzv. architektonů, prostorových vizí architektury z bronzu nebo pálené hlíny. Známé je též osazení dvou šestimetrových skleněných mozaik s názvem Den a noc na fasádě integrovaného domu v Praze-Nových Butovicích. O radotínském domě řekl: „Může být vnímán i jako dílčí echo odmítnutého konceptu Národní knihovny Jana Kaplického pro Letnou, jako pokus o alespoň malou schránku na knihy na jiné pražské vyvýšenině, když to nejde v centru, tak alespoň na vzdálené periferii…“

MgA. Lucie Rónová

Lucie Rónová se věnuje architektuře již od dob ukončení studií v roce 2003. Radotínský dům byl však její (jak sama říká) „první skutečně velkou stavbou“. Kromě návrhu totiž připravovala i dokumentaci pro schvalovací proces a účastnila se všech jednání, která v závěru přivedla k happy endu. „Asi nejvíce přispěl k realizaci domu v původní podobě svým vyjádřením architekt David Vávra,“ dodává.

logo MessengerPoslat Messengerem