Vlastní bydlení figuruje v pomyslné hierarchii životních hodnot většiny lidí na jednom z předních míst. A pokud se pro pořízení bytu či rodinný dům rozhodneme, znamená to obvykle nejen pohodlný příbytek, splňující nejdůležitější potřeby a odpovídající našemu vkusu, ale také (kromě jiného) nový rozhled. Alespoň do zahrady, ale pokud máme štěstí, i mnohem dále a výše…

Jaroslav se svou rodinou toto štěstí měl. Parcela na okraji krajského města poskytuje krásné výhledy nejen do sousedních zahrad, ale i na nedalekou hvězdárnu, Svatý kopeček až po vzdálený obzor.

A rozhled a získaná perspektiva do jisté míry kompenzují skutečnost, že pozemek je směrem na západ poměrně úzký a navíc svažitý, plný vzrostlých ovocných stromů. Z technického hlediska se tedy nejedná o ideální parcelu pro stavbu domu, což ovšem nemohlo zviklat přesvědčení majitelů, že právě zde se nachází to pravé místo pro život celé rodiny.

Vstupní hala tvoří mezipodestu mezi společnou obývací částí s terasou a dvěma podlažími na opačné straně domu

„Přesnou představu o vzhledu našeho domu jsme neměli, proto jsme hledali architekty,“ vysvětluje Jaroslav. „Chtěli jsme především pohodlné bydlení pro pětičlennou rodinu s minimem schodů, což byla na pozemku ve svahu docela výzva. A velmi důležité bylo též propojení s přírodou.“

Slovo architekta
Na domu mám nejraději výhledy do zahrady, na město Olomouc a Svatý kopeček. Nejoblíbenější je přes šest metrů dlouhé okno se sedacím parapetem v obytné místnosti. Líbí se mi, jak dům nabízí víceúrovňové průhledy jak v interiéru, tak na zahradě. Zahrada vytváří více menších zákoutí a každé z nich má jiný charakter a kouzlo. Těším se, až se zrealizuje plánovaná vitráž s motivem sv. Josefa.

Jak klienti řekli, architekti udělali

Plášť domu tvoří povrchově neošetřená modřínová prkna kladená horizontálně, která postupem času získávají přirozenou patinu. Ve spodní části stavby jsou doplněna fasádními deskami CembritProtože svažitost pozemku do určité míry komplikovala realizaci stavby, vyžadoval celý projekt osobitý přístup. Na základě doporučení majitelé požádali o spolupráci studio MOLO architekti. „Okolní zástavba je nejednotná a reprezentuje rozmanitou škálu estetických názorů z různých období,“ shrnuje základní podmínky Tereza Kučerová.

„Na návrhu jsme společně pracovali více než rok a myslím, že schůzky byly vzájemně inspirativní a zábavné. Forma domu vychází z prostorového konceptu. Dvoupatrová část s plochou střechou plynule přechází v nakloněnou rovinu, zastřešující rampu a obytný prostor, současně zcela přirozeně zrcadlí terén.“

Dům je umístěn při severní hranici parcely, která sousedí s přístupovou cestou a s polem, kde je v budoucnu plánovaná další výstavba. Díky tomu se podařilo zachovat velký počet stromů v zahradě a zajistit současně i soukromí obyvatel – dům totiž zároveň tvoří ochrannou bariéru mezi zahradou a cestou. Další předností této koncepce je skutečnost, že i v rámci poměrně malého pozemku je zahrada přístupná přímo z domu v jeho spodní i horní části.

Z nevýhody přednost

V dispozici stavby je svažitost terénu využita jako přednost. Do domu se vstupuje ze severní strany v úrovni druhého nadzemního podlaží, uprostřed funkčního předělu objektu. Ústředním komunikačním bodem je hala, z níž se vychází do ložnicové části po rampě, dolů po schodech pak do přízemí, kde se nachází pokoj, pracovna, koupelna a technická místnost. Nalevo od haly je situována hlavní obytná – společenská místnost, již tvoří, jak je obvyklé, obývací prostor, kuchyně a jídelna s návazností na domácí práce. Do tohoto společenského prostoru je rovněž možno vstoupit zvenku z terasy. Spodní patro je propojeno s dolním traktem zahrady.

Umístění jídelního stolu lze považovat za ideální – krásný výhled do zeleně navozuje příjemnou atmosféru, odstíny dřeva v kombinaci s červenou barvou dodávají interiéru na útulnosti

Důležitý pro celý dům je již zmíněný koncept výhledů a vstupu denního světla. Okna jsou komponována tak, aby otevírala panoramatické pohledy do okolní krajiny. Velmi zajímavým prvkem je více než šest metrů dlouhé okno se sedacím parapetem v hlavní obytné místnosti. Stejným způsobem je parapet navržen i ze strany terasy, kde tvoří stálý venkovní nábytek.

Dominantním materiálem použitým v exteriéru i interiéru je dřevo ze sibiřského modřínu, které dodává celku přirozený přírodní nádech. Střecha je řešená jako plochá, jednoplášťová, vzhledem k charakteru domu a jeho umístění padla volba na její ozelenění. Střešní krytinou je EPDM kaučuk, zatím je zatížena kačírkem, v budoucnu je počítáno s vytvořením extenzivní zelené vrstvy.

Názor majitelů

Procházeli jsme projekty a realizace studia MOLO architekti a asi nejvíce nás oslovilo, že klade velký důraz na funkčnost staveb. Domy jsou však současně i krásné. Nejsme si jisti, zda i na to je kladen důraz, nebo je to jen vedlejší produkt, ale potkává se zde obojí. Jejich stavby nám od začátku připomínaly vojenská letadla, u kterých se vše podřizuje funkci, a přesto mají osobitou krásu. Dřevostavbu jsme primárně nechtěli a myslíme, že nás o tom nakonec přesvědčili. Teď ale nelitujeme. 

Text: Dana D. Daňková, foto: Lukáš Žentel

logo MessengerPoslat Messengerem