Vlastní bydlení figuruje v pomyslné hierarchii životních hodnot většiny lidí na jednom z předních míst. A pokud se pro pořízení bytu či rodinný dům rozhodneme, znamená to obvykle nejen pohodlný příbytek, splňující nejdůležitější potřeby a odpovídající našemu vkusu, ale také (kromě jiného) nový rozhled. Alespoň do zahrady, ale pokud máme štěstí, i mnohem dále a výše…

Jaroslav se svou rodinou toto štěstí měl. Parcela na okraji krajského města poskytuje krásné výhledy nejen do sousedních zahrad, ale i na nedalekou hvězdárnu, Svatý kopeček až po vzdálený obzor.

A rozhled a získaná perspektiva do jisté míry kompenzují skutečnost, že pozemek je směrem na západ poměrně úzký a navíc svažitý, plný vzrostlých ovocných stromů. Z technického hlediska se tedy nejedná o ideální parcelu pro stavbu domu, což ovšem nemohlo zviklat přesvědčení majitelů, že právě zde se nachází to pravé místo pro život celé rodiny.

„Přesnou představu o vzhledu našeho domu jsme neměli, proto jsme hledali architekty,“ vysvětluje Jaroslav. „Chtěli jsme především pohodlné bydlení pro pětičlennou rodinu s minimem schodů, což byla na pozemku ve svahu docela výzva. A velmi důležité bylo též propojení s přírodou.“

Jak klienti řekli, architekti udělali

Protože svažitost pozemku do určité míry komplikovala realizaci stavby, vyžadoval celý projekt osobitý přístup. Na základě doporučení majitelé požádali o spolupráci studio MOLO architekti. „Okolní zástavba je nejednotná a reprezentuje rozmanitou škálu estetických názorů z různých období,“ shrnuje základní podmínky Tereza Kučerová.

„Na návrhu jsme společně pracovali více než rok a myslím, že schůzky byly vzájemně inspirativní a zábavné. Forma domu vychází z prostorového konceptu. Dvoupatrová část s plochou střechou plynule přechází v nakloněnou rovinu, zastřešující rampu a obytný prostor, současně zcela přirozeně zrcadlí terén.“

Dům je umístěn při severní hranici parcely, která sousedí s přístupovou cestou a s polem, kde je v budoucnu plánovaná další výstavba. Díky tomu se podařilo zachovat velký počet stromů v zahradě a zajistit současně i soukromí obyvatel – dům totiž zároveň tvoří ochrannou bariéru mezi zahradou a cestou. Další předností této koncepce je skutečnost, že i v rámci poměrně malého pozemku je zahrada přístupná přímo z domu v jeho spodní i horní části.

Z nevýhody přednost

V dispozici stavby je svažitost terénu využita jako přednost. Do domu se vstupuje ze severní strany v úrovni druhého nadzemního podlaží, uprostřed funkčního předělu objektu. Ústředním komunikačním bodem je hala, z níž se vychází do ložnicové části po rampě, dolů po schodech pak do přízemí, kde se nachází pokoj, pracovna, koupelna a technická místnost. Nalevo od haly je situována hlavní obytná – společenská místnost, již tvoří, jak je obvyklé, obývací prostor, kuchyně a jídelna s návazností na domácí práce. Do tohoto společenského prostoru je rovněž možno vstoupit zvenku z terasy. Spodní patro je propojeno s dolním traktem zahrady.

Důležitý pro celý dům je již zmíněný koncept výhledů a vstupu denního světla. Okna jsou komponována tak, aby otevírala panoramatické pohledy do okolní krajiny. Velmi zajímavým prvkem je více než šest metrů dlouhé okno se sedacím parapetem v hlavní obytné místnosti. Stejným způsobem je parapet navržen i ze strany terasy, kde tvoří stálý venkovní nábytek.

Dominantním materiálem použitým v exteriéru i interiéru je dřevo ze sibiřského modřínu, které dodává celku přirozený přírodní nádech. Střecha je řešená jako plochá, jednoplášťová, vzhledem k charakteru domu a jeho umístění padla volba na její ozelenění. Střešní krytinou je EPDM kaučuk, zatím je zatížena kačírkem, v budoucnu je počítáno s vytvořením extenzivní zelené vrstvy.

Text: Dana D. Daňková, foto: Lukáš Žentel

Poslat Messengerem

11.12.2019 | Navštívili jsme...