Mladí manželé si splnili sen o úsporném ekologickém bydlení v domě z přírodních materiálů s měkkými zaoblenými hranami a pecí na dřevo. Inspiraci hledali v celostní organické architektuře s principy geomantie a čínského učení feng-šuej. 

K naplnění jejich představ pomohl akademický architekt Oldřich Hozman. Navrhl pro ně nízkoenergetický rodinný dům, difuzně otevřenou dřevostavbu s obvodovými stěnami z tepelněizolačních cihel. Proporce půdorysů a výšky konstrukcí domu vycházejí ze sakrální geometrie čtverce a kruhu, poloha a funkce místností souvisejí s pohybem slunce po obloze.

Dům má celodřevěné stropy, aby bylo zachováno přirozené geomagnetické pole Země. V podlahách se nepoužívá železobeton. Na jižní straně se nacházejí obytné místnosti, na severní a západní straně technické a podpůrné prostory, uprostřed domu kombinovaná kachlová pec s kachlovými kamny. Interiérové teplo je akumulováno do vnitřních příček z nepálených cihel a vnitřních hliněných omítek.

Ohřev vody zabezpečuje plynový kondenzační kotel a solární kolektory. Přesahy střech zabezpečují, aby se interiér domu v létě nepřehříval. Tvar půdorysu domu v Chrustenicích u Prahy vzešel z inspirace makovým květem, které rostly na pozemku.

Správné umístění domu

„Výhodou byl dostatečně velký a v severojižní ose delší pozemek. Umožnil mi umístit dům tak, aby na jihu zůstala velká prosluněná zahrada,“ vysvětluje architekt Oldřich Hozman a ukazuje svůj prvotní návrh, který se od konečné realizace příliš neliší. Zahrada je tady spojena s domem výstupem na terasu z hlavního obytného prostoru v přízemí.

Volný prostor se nachází i na severu za domem, kam nás zavedla klikatá ulička sypaná kamínky. Nachází se tady hlavní vchod do budovy. Příjemné vnitřní klima je cítit od prvního okamžiku. Prostornou předsíní se schodištěm lze dále vstoupit do ložnice pro hosty, nebo se vydat do hlavního obytného prostoru s pecí a dále pak do jídelny s kuchyní.

Architekt popisuje místnost jako srdce domu, společenský prostor, který je osvětlený po celý den: „Místnost má okna na tři světové strany: na východ, na jih a na západ. Slunce ji tak může prosvětlovat po celý den. Na západní straně je přístavba s koupelnou, technickou místností a toaletou, která dům částečně chrání od horkého letního odpoledního slunce. Když slunce v létě zapadá až na severovýchodě, stíní tato přístavba do západních oken kuchyně a pokoje v patře,“ vysvětluje a dále nás vede do horního podlaží s ložnicí a dvěma dětskými pokoji.

„Dětské pokoje jsou umístěny tak, že jeden má okna z východu a jihu. Druhý z jihu a západu. Děti si tak mohou po dohodě s rodiči a podle věku vybrat tu světovou stranu, která jim více vyhovuje. A pokoje si třeba časem vyměnit,“ dodává architekt.

Projekt nezapomíná ani na pracovnu rodičů, která je umístěna v patře v severozápadním rohu domu. Nachází se tady kromě jiného i zajímavý, dostatečně vysoký prosvětlený prostor, sloužící jako „malé patro na ležení“, kde je možné sledovat filmy nebo hrát hry. „Uživatelé domu nechtěli mít televizi dole v obytném prostoru, tak se dohodli, že ji umístí sem nahoru na vestavěné patro. Využívají ji ale minimálně, z koupelny v prvním patře je totiž nádherný výhled na zahrad,“ upřesňuje s úsměvem architekt.

Kvalitní vnitřní prostředí

Za prioritu považují manželé s dětmi zdravé a inspirativní prostředí. Chtějí bydlet a žít v souladu s přírodou. Preferují přírodní materiály, hliněné omítky, přirozené větrání a vytápění domu. S architektem se shodli na základní koncepci ve stylu organické architektury, uvítali i celou řadu detailů, které vnesl do projektu Oldřich Hozman.

K tomu, aby se teplo ze slunečního svitu v domě lépe ukládalo, využívá hutné, těžké materiály, které mají dobrou akumulační schopnost. Příčky jsou z plných nepálených cihel, v patře jsou pod prkennou podlahou položeny na sucho hliněné nepálené cihly a v přízemí je za velkým jižním oknem na podlaze další vrstva z těžké třícentimetrové neglazované cihlové dlažby. Všechny vnitřní omítky jsou hliněné.

„Do všech těchto materiálů se ukládá teplo, které projde okny jako sluneční tepelné záření. V zimním období akumulaci tepla navíc pomáhá masivní pec na dřevo. Když se v ní zatopí, zůstane její hmota i okolní příčky nahřáté 24 hodin. Po celou tu dobu může být vytápění v domě ztlumené na minimum,“ vysvětluje architekt.

Vytápění domu je samo o sobě velmi úsporné. Zdrojem tepla je plynový kondenzační kotel s akumulační nádrží, funguje jako nízkoteplotní – v omítkách obvodových stěn je rozvedeno sálavé teplovodní stěnové vytápění.

„Může se ekonomicky využívat teplá voda nahřátá solárními panely v akumulační nádrži. Vodu pro nízkoteplotní systém není třeba vyhřívat na vysokou teplotu, jako například při použití radiátorů. Kondenzačním plynovým kotlem se voda v akumulační nádrži automaticky dohřívá, jen pokud několik dní za sebou mrzne. Jsou použity i moderní vakuové solární teplovodní kolektory, které jsou schopny přijímat částečně sluneční teplo, přestože je slunce přes den za oblaky. Tepelná ztráta domu činí 7,5 kW,“ dodává Oldřich Hozman.

Letní ochlazování domu probíhá podle slov majitelů tak, že si otevřou nebo pootevřou v létě přes noc okna. Například na schodišti. Chladnější noční vzduch se akumuluje do vnitřních příček a omítek. Následující den sálá tento chlad zpět do místností. Velké přesahy střech a jižní pergola nad velkým oknem pomáhají v létě stínit. Vysoké letní postavení slunce je tak odstíněno již venku před okny. Teplo v létě absorbuje i zatravněná zelená střecha a tepelná izolace stěn. Dřevěné obložení fasády je odvětrávané. V místnostech, kde vzniká vlhkost a zápachy (koupelna, technická místnost s pračkou, WC a kuchyně), je nucené odvětrávání. Takto je dům průběžně mírně podtlakově provětráván. Čerstvý vzduch se do domu dostává přirozeným otvíráním oken nebo okenními mikromezerami.

Text: Vlastimil Růžička, Foto: Oldřich Hozman

Poslat Messengerem

01.09.2016 | Navštívili jsme...