V minulém ročníku soutěže Pasivní dům nás zaujala rekonstrukce stavby z padesátých let na pasivní dům. Porota tehdy své hodnocení zdůvodnila výrokem, že plně respektuje původní vzhled a zároveň splňuje všechny standardy moderního bydlení. Proto jsme se na něj do malého městečka v okrese Frýdek-Místek zajeli podívat i s fotografem.

Mladí manželé původně bydleli v Praze, i když ani jeden z nich v hlavního města nepocházel. Když začali přemýšlet o založení rodiny, koupili tuto nemovitost od devadesátileté majitelky, která v ní již nebydlela, a záhy se pustili do rekonstrukce. „Přestěhovali jsme se do klidné lokality na dosah manželových rodičů,“ objasňuje paní domu okolnosti pořízení nemovitosti.

Přestavba nutná

Dům získali prakticky ve stavu, v jakém byl postaven. Postrádal jakékoliv izolace a vykazoval prasklinu v dolní části. Manželé chtěli provést důkladnou a hlavně kvalitní rekonstrukci, a postupně se rozhodli pro pasivně energetický standard. Toto rozhodnutí podpořila i možnost využití dotačního programu Zelená úsporám. Plány začaly nabývat konkrétnějších obrysů, když se práce chopila architektka Tamara Staňková, která se znala s pánem domu už od dětství.

„Vizuálně jsme si přáli dům nechat, tak jak byl, ale vnitřek jsme chtěli radikálně přeměnit. Chtěli jsme velký obývák, protože manžel má velkou rodinu, která se často schází, a dvacet lidí se sem teď po přestavbě vejde.“

Dům je zasazen v příjemné a klidné lokalitě se starší zástavbou oddělenou řadou stromů od současné satelitní výstavby

Terénní práce

Původní vjezd k domu byl nevyhovující, proto prvním úkonem při rekonstrukci bylo zpevnění vjezdové komunikace pomocí betonových prvků, které byly po skončení rekonstrukce opět odvezeny. Vzhledem k tomu, že místní půda je hodně jílovitá, bylo třeba svrchní vrstvu dosypat kvalitnější zeminou. Mnoho jílu bylo také vyvezeno z prohloubených sklepů, naštěstí se po čase našel zájemce, který si jíl odvezl pro stavbu hráze rybníka – v opačném případě by majitelé zaplatili nemalé finance za likvidaci nekvalitní zeminy.

Další vydařená rekonstrukce: Vilu proměnily přístavby a terasy

Sklepy

Dům byl plně podsklepen, ale sklepy byly poměrně mělké. Na nápad prohloubit sklepy přivedl majitele domu statik, který doporučil vykopat sondu kvůli prasklině v rohu obýváku. Sondy ve sklepě odhalily nepříjemná fakta – dům byl podmáčen a navíc měl šikmé základy kopírující svah. Právě to vedlo k vytvoření praskliny v obýváku. Podle slov paní domu sanační práce ve sklepě znamenaly nejnáročnější fázi rekonstrukce, zároveň ale byly využity k prohloubení sklepa. Sanace základů byla náročná a trvala skoro celý rok.

Vítanou změnou oproti původnímu stavu bylo prosklení verandy, v pozadí je původní besídka, kterou majitelé nakonec zachovali

Radikální změny

Přestavba vnitřních částí domu byla náročná, a to i z hlediska statiky. Pokoje byly velmi malé, proto byly příčky vybourány a dispozice se úplně změnila. Navíc bylo třeba sanovat prasklinu v obvodovém zdivu. Dům neměl ani obvodový věnec, statik doporučil ubourat první patro, stěny svázat věncem a znovu vystavět. V přízemí tedy zůstalo zachováno původní obvodové zdivo, ale stropy a horní podlaží jsou nové. Pro dosažení pasivního standardu bylo nutné kontaktní zateplení šedým polystyrenem o minimální tloušťce 140 mm, ale díky nerovným zdem se ve skutečnosti tloušťka izolace vyšplhala až na 180 mm. Zateplovací proces ztěžovala nerovnost původních stěn.

„Paní architektka měla skvělý nápad s masivně prosklenou verandou – tím do domu vnesla moderní prvek. Velký přínos bylo i proražení okenního otvoru nad schody, což do domu přivedlo přirozené světlo,“ pokračuje paní domu. S kladným ohlasem u majitelů se též setkal návrh vytvořit průchody mezi nosnými zdmi, včetně východu na terasu.

Jedna strana šatní skříně přechází v prostor pro pověšení oděvů s deskou pro sezení při obouvání a otevřený botník. Bílý povrch je vtipně prostřídán přírodním odstínem dřeva

Uspořádání prostoru

Hlavním vchodem se vchází na verandu s velkou dvoustrannou šatní skříní. Odtud lze projít do hlavní obytné místnosti s jídelnou, nebo v přímém směru dál chodbou kolem schodiště až kuchyně. Schodiště je původní a architektku limitovalo v dispozičním řešení. V jedné chvíli byl na stole i návrh schodiště zbourat, ale nakonec zůstalo. V přízemí se také nachází koupelna. V patře jsou dva dětské pokoje, ložnice, pracovna a koupelna s toaletou.

Sklep slouží k uchování potravin, ale je zde i technická místnost s vnitřní jednotkou tepelného čerpadla, prádelna s vyústěním shozu prádla, dílna, kolárna a sklad sportovního náčiní.

Krbová obestavěná vložka slouží k dotvoření atmosféry. Teplo v pasivním domě je zajištěno podlahovým topením

Technologická výbava

Dům je vytápěn pomocí tepelného čerpadla systému vzduch/voda Dům je vytápěn pomocí tepelného čerpadla systému vzduch/voda napojeného na teplovodní podlahové vytápění. V létě systém slouží k chlazení. Aby bylo dosaženo pasivního standardu, nechybí v domě ani systém nuceného větrání s rekuperační jednotkou. Dalším zdrojem tepla je obestavěná krbová vložka Romotop v obývacím pokoji.

Původním záměrem majitelů bylo napojit všechny zdroje tepla do jednoho zásobníku, kde by se teplo akumulovalo, ale to jim topenář rozmluvil, zejména vzhledem k šíření hluku z oběhového ventilátoru i k pasivnímu charakteru domu. Teplo z krbu není nijak dál rozváděno a je pouze akumulováno do tvarovek v obestavbě. Topná soustava je regulována ekvitermně jedním venkovním čidlem, ale do budoucna plánují majitelé umístit čidlo i do obývacího pokoje pro případ, kdy se zatopí v krbu, uvažovali také o elektromagnetických ventilech pro topení.

Zahrada a exteriéry

Po dlážděném chodníku se dostanete ke schodišti vedoucímu až k vstupním dveřímStavebníci se snažili zachovat co nejvíce původních stromů, nicméně stavba si některé „oběti“ vyžádala. V horní části zahrady naopak dosadili stromy nové a stále v tom pokračují. V plánu jsou další záhony a hlavně dokončení terasy. Původní zahradní budku chtěla paní domu zbourat, ale postupem času si na ni zvykla a našlo se pro ni využití jako skladiště zahradního náčiní i dětský bunkr. Zahrada je poměrně veliká, proto majitelé plánují část vyhradit na vysokou louku a zmenšit tak plochu k sekání. Ušetří si tak práci a zároveň tím pomohou přírodě.

„Je škoda, že lidé více nerekonstruují staré domy – většinou to absolvují ti, kteří dům zdědí a ušetří tak za pozemek. Mnoho našich přátel se nás ptalo, zda by nebylo lepší si koupit pozemek a postavit dům tzv. na zelené louce. My jsme vsak díky rekonstrukci získali bydlení, které svými parametry může konkurovat některým novostavbám, navíc bydlíme v klidné lokalitě, blízko centra obce, kde bychom nezastavěný pozemek těžko sháněli,“ zakončila naši návštěvu shrnujícím výrokem paní domu.

Také se podívejte: Zchátralé venkovské stavení se proměnilo k nepoznání

Text: Adam Krejčík | Foto: Petr Adámek

logo MessengerPoslat Messengerem