Majitele mírně svažitého pozemku v obci Mníšek v Krušných horách nedaleko německých hranic oslovila krása horské přírody a zdejší architektury. Jejich dům má charakter venkovského stavení, nabízí překrásné výhledy do okolí a přirozeně zapadá do krajiny.

Manželé Štěpánovi měli od počátku jasnou představu o novém bydlení, po zkušenostech s pronájmy chtěli vlastní pasivní dům, kde budou mít všichni členové rodiny soukromí a dostatek komfortu. Hodlali maximálně využít výhodnou orientaci parcely k výhledům do krajiny, na louky a pastviny lemované lesem a táhlým hřebenem Krušných hor se siluetou kostela v blízké osadě Malý Háj.

Fasáda domu i garáže je z opalovaného severského modřínu s vertikálním vedením prken, navržena převážně jako provětrávaný fasádní systém. Malá část do technické místnosti je navržena jako kontaktní fasáda.

Tuto prastarou česko-německou nostalgii chtěli nenásilně propojit s moderními technologiemi inteligentního rodinného domu ze severského modřínu opracovaného tradiční japonskou metodou shou-sugi-ban (opalování dřeva za účelem jeho ochrany) v kombinaci s prosklenými plochami a stylovou terasou se zahradou v horském stylu. Vše se rodilo postupně a výsledek je více než uspokojivý. „Snad jenom těch sněhových kalamit by tady mohlo být méně,“ podotýká František Štěpán a zve nás na návštěvu.

Dům za domácí úkol

Na první pohled je patrné, že pozemek v krušnohorské osadě Mníšek ležící asi kilometr od hranice s Německem nabízí opravdu jedinečné panoráma. Klimatické podmínky odpovídají nadmořské výšce přesahující 750 metrů, dům má charakter venkovského stavení a přirozeně zapadá do tradiční výstavby horských chalup.

„Oslovily nás předchozí realizace pánů architektů Stempela a Tesaře, takže jsme věděli, že jejich práce ladí s našimi představami. Novinkou pro nás bylo zadání k obsáhlé slohové práci každého z nás. Měli jsme sepsat bez omezení, jak si přejeme bydlet, jaký je náš sen. Tento úkol jsme splnili a teprve s odstupem času vidíme, jak byl tento požadavek geniální. Architekti totiž bravurně sladili představy a přání nás obou a plně využili výhod pozemku a všech výhledů do krajiny. Výsledkem je pocit absolutního štěstí a dokonalosti, s jakými se nám v domě žije,“ říká spokojený majitel.

Pro potřeby rodiny a radost dětem

Okno je velkým měnícím se obrazem. Jedinečné výhledy byly tím nejcennějším na pozemku, a byly i hlavním motivem při koncipování obytného prostoru.Při sepisování priorit mysleli manželé Štěpánovi přirozeně také na své potomky. Dům byl navrhován pro rodinu se dvěma malými dětmi, později se narodil ještě další sourozenec a domácnost obdařil svojí milou přítomností také bílý švýcarský ovčák, který se rád sluní na terase a pobíhá po zahradě. V současné době zde spokojeně žije pětičlenná rodina, děti ve věku 8, 6 a 1 rok a již zmíněný pes. Rodinný dům tvoří dvoupodlažní hmota se sedlovou střechou propojená s praktickou přízemní dvougaráží, jejíž plochá střecha kryje také vstup. Půdorys obytné části má tvar obdélníku, garáž tvoří plochý kvádr se zelenou střechou. Příjezd na pozemek, vjezd i hlavní vstup do domu se nachází na severovýchodě, zpevněná příjezdová komunikace vede do vstupního zádveří.

Specifickým prvkem je fasáda ze severského modřínu s vertikálním vedením prken. Opalované dřevo lépe odolává zdejším nepříznivým povětrnostním podmínkám a zde František Štěpán chválí nejenom architektonický ateliér, ale také dodavatele oken, kteří si poradili s ojedinělým technickým řešením, a také tesaře, kterému rodina vděčí za dřevěný strop usazovaný až do hotové vnější stavby. Chválu si vysloužili rovněž dodavatelé schodiště z ocelového plechu a tvrdého dřeva, a především polští dodavatelé dřeva pro již zmíněnou fasádu: „Ještě před třemi lety u nás žádná firma neuměla dodat dřevo opracované tradiční japonskou technologií shou-sugi-ban,“ podotýká.

Slovo majitelů

„Na Mníšku bydlíme dva roky a za největší štěstí považujeme to, že bychom dnes nedělali nic jinak – tedy možná bychom vymysleli jednu místnost mimo návětrné strany domu, zimní větrné bouře v Krušných horách vás opravdu připraví o nerušený spánek. Nejsilnějším místem je bezesporu výhled do otevřené krajiny a také užité technologie, nejenom inteligentní dům od Loxone, vytápění tepelným čerpadlem země/voda, ale třeba i finská sauna, vinný humidor chlazený zbytkovým chladem z tepelného čerpadla, samostatná šatna, takže dům není zahlcen nábytkem, velkorysá knihovna a integrovaná nábytková stěna v přízemí domu a spíž u kuchyně. Slabinou jsou zimní sněhové kalamity provázené větrem, to je snad jediná nepříjemnost…“

Investice do architektů se vyplatila

Křivočaré ocelové schodiště mezi přízemím a podkrovím je vyhotoveno z ocelového plechu a tvrdého dřeva. Má pouze stupnice bez podstupnic, konstrukce je kotvena ocelovými kotvami do základové desky a do dřevěné stropnice. Stupnice jsou z fošen z tvrdého dřeva (jasan), zábradlí je lanková síť.„Při našich schůzkách s architekty jsme často slyšeli, ať se soustředíme na zadání, nikoli na hledání řešení, vymýšlení dispozic domu a další věci, což je mimochodem jeden z největších nešvarů, který si s sebou nesou nepříliš zdařilé novostavby, u kterých kvalifikovaný architekt na počátku chybí. Je mylné domnívat se, že cena práce architektů není vyvážena přidanou hodnotou domu a že téhož docílí investor zadáním pro stavebního inženýra, který projektovou dokumentaci zpracuje. Alespoň taková je naše zkušenost. Investice do architektů byla v našem životě jednou z nejlepších,“ říká majitel domu a dodává, že sice někdy měli jiné představy, ale nakonec vždy dali na rady profesionálů. „Myslím si, že dobrý architekt umí zohlednit přání klienta tak, aby zároveň vzniklo hodnotné estetické dílo, a ve výsledku to nebude jistě o neshodách v osobním vkusu,“ dodává František Štěpán a znovu chválí výhodnou orientaci parcely, která umožnila obytný prostor obrátit k výhledům a zároveň ke slunečním paprskům. To by se bez architektů zcela jistě nestalo.

„Krátká letní sezona nás vedla k návrhu zimní zahrady, respektive lodžie uprostřed jihozápadní fasády, jež je přístupná z obývacího pokoje i z jídelny. Díky velkému posuvnému oknu lze prostor v teplém období trvale otevřít. Zatímco interiér charakterizuje dřevo a světlé barvy, zvenčí dům oplášťují v místě obvyklá tmavá prkna,“ vysvětluje svůj záměr architekt Jan Jakub Tesař.

Krytí vstupu je v těchto podmínkách nikoli nadstandardem, ale samozřejmostí. Proto je tento prvek i součástí architektonické kompozice celé stavby.

Autoři a kontakt

Stempel a Tesař architekti - prof. Ing. arch. Ján Stempel, Ing. arch. Jan Jakub TesařStempel & Tesař architekti - prof. Ing. arch. Ján Stempel, Ing. arch. Jan Jakub Tesař

Ph.D.Spolupráce: Ing. Aleš Herold

Text: Vlastimil Růžička, Foto: Filip Šlapal

logo MessengerPoslat Messengerem