Záliv Peconic Bay v okrese Suffolk County patří spolu s ostrovem Long Island k nejatraktivnějším oblastem amerického státu New York. Do úchvatné přírodní scenérie zasadili architekti ze studia Mapos dům, který působí dojmem, že tu vyrostl ze země přímo pod mohutnými platany a žije a dýchá s okolní přírodou.

Pobřeží v okolí osady Hampton již téměř 150 let přitahuje umělce i návštěvníky nejen ze Spojených států svou zvláštní atmosférou a impozantní krajinou. Genius loci zde spoluvytvářejí jak jedinečné přírodní kulisy, tak i architektura a umělecká díla.

Manželé z velkoměsta, dlouhodobí klienti ateliéru Mapos, zakoupili pětiakrový pozemek daleko od civilizace, na plošině nad pláží, kde se rozlehlý listnatý les střídá s kouskem divoké louky. Výhled na širou mořskou hladinu i zdejší fauna a flóra, zejména dvacetimetrový platan uprostřed louky, je doslova uchvátily.

Terasy stupňovitě spadají z nejvýše položené plochy s venkovní kuchyní a velkým jídelním stolem až do nejníže položené části, kde se nachází bazén. Celé horní podlaží je obloženo cortenovým plechem, jehož rezavé zbarvení zapadá do nádherné barevné palety okolní přírody. Corten i dřevo postupně získají patinu a dům splyne s krajinou

„Klienti nás oslovili se zadáním navrhnout zde komfortní vícegenerační dům s výhledem na záliv. Přáli si, aby zasáhl do okolí co nejméně a respektoval přírodní dominanty na pozemku, především sestavu starých stromů,“ říká architekt Colin Brice. „Naším úkolem bylo vytvořit harmonický komplex domu, zahrady a krajiny. Zároveň jsme se snažili zohlednit dialog mezi moderním bydlením 21. století a historickým rázem Hamptonu.“

Velkorysý uvnitř i venku

Rezidence nazvaná Peconic House, dvoupodlažní protáhlá stavba s plochou střechou, se mírně zanořuje do terénu a při příjezdu z lesa je vidět jen jedno podlaží. Sleduje linii pobřeží a je navržena tak, aby obyvatelé byli stále v kontaktu se zálivem. Na „mořské“ straně dům lemuje přes 180 metrů čtverečných terasových ploch, kde se dá příjemně trávit celý den – v zapuštěném bazénu, vířivce, venkovní kuchyni, nechybí samozřejmě velký jídelní stůl, lehátka a další sezení.

Dům je založen na konceptu zdravého a trvale udržitelného bydlení. Je navržen jako nadčasový a energeticky pasivní, z kvalitních přírodních a recyklovaných materiálů. Vybavení bylo vyrobeno z cedrového dřeva, podlahy jsou z recyklovaného dubu. Povrchy dřeva jsou záměrně neupravené, protože laky a nátěry obsahují toxické složky. Materiály ochrání přirozená patina, která časem vznikne. Prosklenou stěnu tvoří horní pevně zasklený pás a spodní část s posuvnými plochami. Subtilní ocelové sloupky a bezrámové zasklení umožňují takřka neomezený kontakt s oceánem

Stejná velkorysost vyzařuje i z vnitřního uspořádání domu. Myšleno bylo především na pohodlí, metry čtverečnými se nešetřilo. Horní podlaží je rozděleno na rozlehlou společnou obývací část a oddělené ložnicové apartmá s velkou koupelnou a šatnou. Sezení, zákoutí u krbu, jídelní stůl i lůžko nabízejí výhled na moře i východ rovnou na terasu (prostřednictvím třicet metrů dlouhé prosklené stěny).

Kuchyň, hlavní vstup do domu, obslužné a komunikační prostory jsou orientovány na opačnou stranu k lesu. Příčky tvoří převážně nábytkové sestavy a celý interiér je díky speciálně navrženým průhledům vzájemně opticky propojen tak, aby z každého kouta bylo vidět na moře.

Impozantní výhled nechybí ani v ložnici. Majitele domu budí ranní sluníčko, přicházející oknem v atypickém výklenku ve východní fasádě. Větším problémem v místě je letní vedro než zimní chlad, z tohoto hlediska je rozlehlá prosklená stěna orientovaná na severovýchod výhodná

Dům se zčásti zanořuje do svažitého terénu, takže při příjezdu od lesa je vidět převážně jen horní podlaží kryté zelenou střechou. Spodní podlaží slouží dětem a návštěvám – mají tu k dispozici tři ložnice s koupelnami, hernu, je tu také velká prádelna, úložné prostory a technické zázemí celého domu, samostatný výstup k bazénu a „venkovní“ koupelna přístupná z terasy.

Podlaha společné obývací části bezbariérově přechází v terasovitou plochu. Decking tvoří tropické dřevo ipé pocházející z lesa zničeného hurikánem. Terasa je členěna do několika úrovní a na několik funkčních celků, dělí je několik schodišť a zeleň vysázená do nádob z cortenového plechu. Přímo před obývacím pokojem se nachází relaxační zóna s vířivkou

Přírodní materiály a zelená čepice

Sendvičové dřevostavby patří ve Spojených státech k nejrozšířenějším, pro dům v přírodě je použití dřeva samozřejmostí. Architekti navrhli konstrukci ze sendvičových panelů SIP, které se vyznačují jednoduchostí, energetickou úsporností a univerzálním použitím. V rámci zásad trvale udržitelného stavění použili energeticky úsporné systémy – LED osvětlení, podlahové vytápění a tepelné čerpadlo.

Černobílá kuchyň je koncipována jako nika ve velkém prostoru, kde dominuje dřevo. Kontrast krásně zvýrazňují retro dlaždice italské značky Apavisa

Zvolili trvanlivé přírodní materiály – cedrové dřevo, recyklovaný dub, beton, kámen a cortenovou ocel, které svou přirozenou barevností ladí se zelení lesa i s odstíny písčitého pobřeží. Neupravené povrchy materiálů budou postupně stárnout a získávat patinu, až dům splyne s krajinou. Napomáhá tomu i zelená střecha s bohatým lučním porostem, který přispívá k zachování biodiverzity na pozemku, „maskuje“ její přítomnost a také účinně zabraňuje letnímu přehřívání.

Text: Jitka Pálková, foto: Michael Moran

logo MessengerPoslat Messengerem