Rekonstrukce zchátralého venkovského stavení v malé obci v severozápadních Čechách připomíná pohádku o ošklivém káčátku. Dříve nevábný domek dnes nabízí útulnou náruč a do ulice září sněhobílá štuková fasáda, korunovaná římsou a červenou taškovou střechou.

Původní stav - pohled ze dvoraHistorie obce sahá až do dob Přemyslovců, dnes se může pochlubit krásným barokně přestavěným kostelem a poklidným okolím, kterým dosud neotřásl hektický dopravní ruch ani boom developerské výstavby. Majitel má k místu osobní vztah již od dětství, a proto se rozhodl pro přestavbu na bydlení pro čtyřčlennou rodinu.

Původní zděný domek byl typickým představitelem venkovské zástavby z konce 19. a začátku 20. století. Stavení na konci kompaktní řady domů se sedlovými střechami, jednotnou výškou římsy a vstupem, případně vjezdem do dvora přímo z ulice. Hlavní obytné místnosti měly okna přímo do ulice, vzadu pak navazovaly různé „přílepky“ a přístavky, které vznikaly podle aktuální potřeby a sloužily jako chlívek, dílna, skladiště, později byly přestavovány na koupelny, technické místnosti atd.

Po rekonstrukci se výška římsy i hřebene střechy zvýšily téměř o 2 metry. Hladká štuková omítka dům doslova rozsvítila. Nová dřevěná okna imitují styl počátku dvacátého století„Stav domku nebyl vůbec dobrý, a tak jsme museli hodně bourat a sanovat, ale vyplatilo se,“ říká architektka Pavlína Vlačihová z ateliéru Tastruktura, autorka návrhu rekonstrukce. „Obvodové stěny jsme částečně ponechali a navýšili o půl patra, aby bylo možné pohodlně obývat podkroví. Zároveň jsme chtěli celý dům zvýšit směrem do ulice, protože měl nevhodné proporce.“

Z rekonstrukce je jasně znát cit pro tradiční hodnoty a charakter prostředí. Byl odhalen původní kamenný sokl, který krásně podtrhl hladkou bílou štukovou fasádu s římsami a šambránami. Dřevěná okna v původních otvorech a masivní palubková dřevěná vrata naznačují dobové členění, tradiční je i výrazná římsa a červená tašková střecha. V interiéru převládá přírodní smrkové dřevo v kombinaci s bílou, nábytek, dveře a doplňky v retro stylu evokují dobu před sto lety.

Moderní dispozice, tradiční materiály

Původní klenutý průjezd z ulice do dvora se proměnil v garáž s krásnými novými dřevěnými vraty a vloženými dveřmi - vede tudy hlavní vstup do domu. Vybouráním většiny zdí v přízemí se uvolnil prostor pro společnou obývací část, do níž je vložen malý kompaktní box tvořící zázemí (šatní skříň, WC, miniaturní technická místnost a schodiště do podkroví).

Rozpadající se dvorní přístavek nahradila mnohem menší, ale krásnější a praktičtější prosklená dřevěná přístavba s výhledem a přímým výstupem na terasu a na zahradu. Nejkrásnější zákoutí v domě se stalo tím nejlepším místem pro jídelní stůl.

Červená střecha z bobrovek rovněž patří k typickému obrazu české vesnice. Přístavba má lehkou krytinu z falcovaného pozinkovaného plechu, což rovněž patří k našim tradicím

Zatímco přízemí má volný otevřený charakter, horní podlaží nabízí chráněné soukromé prostory. Nad průjezdem vznikla velká rodičovská ložnice, vedle jsou dva dětské pokoje, rodinná koupelna a samostatné WC. Dva metry vysoká nadezdívka umožnila zvýšit krov a vytvořit nad ložnicemi využitelný půdní prostor.

Pro rekonstrukci se svými fyzikálními vlastnostmi i charakterem nejlépe hodily osvědčené tradiční materiály, především pálená cihla a dřevo. Na nové zdivo byly použity dutinové broušené keramické tvárnice Porotherm, které mají výborné statické a tepelněizolační vlastnosti a vzhledem k nízké hmotnosti nezatížily nadměrně spodní stavbu. Nad přízemím byly osazeny nové dřevěné stropy z lepených trámů, také nové schodiště je ze dřeva.

Pracovní desky z olejované spárovky působí stylově a časem získají půvabnou patinu. Nápaditým prvkem je televizor osazený na boku kuchyňského ostrůvku

Dům má standardní plynové vytápění, společný obývací prostor vytápí i krb. Krbové těleso trochu připomíná pec ve staré chalupě a krásně dotváří atmosféru domu vonící dřevem a venkovem.

Text: Jitka Pálková, foto: Jiří Ernest

logo MessengerPoslat Messengerem