Hrázděné ekologické bydlení

Přátelský a současně profesionální přístup architekta Martina Rybáře umožnil vzniknout domu „ušitému“ na míru rodině se třemi dětmi. Zároveň zde našla místo i firma majitele. Stavba při tom všem vychází z tradice hrázděných konstrukcí a představ investora o ekologickém bydlení.

V oblasti severních Čech se hrázděné stavby osvědčují již po několik staletí. Jejich životaschopnost ve spojení s moderním dispozičním konceptem dokládá i dům, který jsme navštívili. „Usiloval jsem o co nejekologičtější přístup, určitě to však bylo umění v mezích možného. V okolí se v té době dalo jen těžko o podobné problematice poučit a získat potřebné zkušenosti,“ říká majitel domu.

Na první pohled padnou do oka detaily, které spoluvytvářejí výraz stavby a vypovídají o využití tradičních způsobů stavění: hrázděné zdivo, nepálené cihly ze suroviny získané přímo v místě stavby, izolace z ovčí vlny, štípaná břidlice jako střešní krytina, hliněné omítky…

Pokus ze dřeva a hlíny

Hlínu, nakopanou přímo za domem, z níž byly vyrobeny tisíce cihel, analyzovali odborníci ze stavební fakulty ČVUT Praha a doporučili přídavné komponenty (písek, štěrk). Břidlici sháněl stavebník sám prostřednictvím zahraničního dodavatele, ovčí vlna, jedna z nejlepších a zároveň hygroskopických izolací, doputovala z Rakouska, dřevo dodala pila Attika. Ta je dodavatelem trámoví a díky svým zkušenostem doporučila také vhodný pracovní tým pro nejnáročnější úkol, tedy dřevěnou konstrukci celého domu.

„Desítky tun čediče jsem zvolil jako jakousi reminiscenci z dětství, na modřínu na pláštích jsme se shodli jednohlasně a bangkirai představovalo experiment pro všechny zúčastněné…“ Určitý problém byl s aplikací hliněných omítek: „Míchali jsme vlastní složení a pokusů bylo nesčetně.“

Kancelářská část tvoří samostatný blok

Členitý tvar energeticky úsporného domu s kombinovanou konstrukcí nebyl prvotním záměrem, vyšel z nepravidelného tvaru pozemku a základního požadavku oddělit privátní a firemní zónu. Dvoupodlažní kancelářská část tvoří samostatný blok na východní straně s vlastním vstupem a sociálním příslušenstvím. Její suterén je využit jako zázemí se sklepy, saunou a bazénem.

Obytná část tvoří západní „křídlo“, oddělené od kanceláří garáží a schodištěm k bazénu. Dispozice je přehledně rozdělena na společnou obytnou část a ložnicovou část, v prostorném podkroví se nachází galerie a tělocvična. Kanceláře jsou díky promyšlené dispozici odizolovány nejen funkčně, ale i hlukově, a jejich návštěvník se prakticky nemůže nijak střetnout se životem rodiny.

Ekologie jako životní styl

Zahradu navrhl architekt Kiesenbauer. Majitel a investor v jedné osobě hodnotí jeho návrh jako velice citlivý, a proto příjemný, jako je prý pan architekt sám: „Z velké části se podařilo prosadit naši představu o užitkovosti zahrady: pěstujeme byliny, ovoce, některé netradiční plodiny.“

Zásady ekologického zemědělství nejsou podle něj nic složitého: nehnojit hnojivy, nestříkat pesticidy, herbicidy a tak podobně, hodně pracovat rukama, recyklovat, kompostovat co se dá, shánět hnůj…

Majitel, který byl zároveň iniciátorem celé základní myšlenky tohoto projektu, otevřeně hovoří i o věcech, na kterých by dnes, po určité době užívání domu, už netrval. „Nepovedla se studna. Vrt má puklinu a voda vykazuje velmi vysokou tvrdost, není použitelná ani do bazénu,“ prozrazuje.

Studna zůstává z ekonomického hlediska důležitá

„Vodu z okapů jsme chtěli svádět do jímky a spolu se studniční vodou ji používat na splachování a zalévání. Tvrdost vody ale neumožnila vodou ani splachovat, a tak i dešťovou vodu lze používat jen na zálivku. Studna ale zůstává z ekonomického hlediska velmi důležitá. Pokud chcete pěstovat kvalitní trávník na velké ploše, potřebujete obrovské množství vody,“ vysvětluje majitel energeticky úsporného domu.

Vlastník domu rovněž přiznává, že si s odstupem času není příliš jist smysluplností ozeleněných střech garáže a altánu. „Každá ekologická záležitost zatím ještě něco stojí,“ přiznává. „Vytápění domu bylo v původním projektu řešeno rovněž ekologicky, především spalováním pilinových, případně i jiných rostlinných pelet. Nyní jsem ale zavedl plyn. Přiměly mne k tomu problémy s dodáváním a neustálou změnou kvality pelet,“ prozrazuje na závěr majitel.

text: Karel Pobříslo, Jitka Pálková, foto: Karel Pobříslo

Technické údaje

Technické údaje
Užitná plocha	460 m²
Konstrukce	železobetonové základové pasy, dřevěná rámová konstrukce, vyzdívky hrázděné zdivo z nepálených cihel, vnější obložení modřínové dřevo, omítky hliněné, dřevěné schodiště, dřevěný tesařský krov, střešní krytina břidlicové tašky + zelené střechy
Výplně otvorů	dřevěná eurookna, vnitřní dveře dřevěné do obložkových zárubní
Vytápění	ústřední plynové, krb, solární kolektory
Autor projektu stavby	Studio A91 , Ing. arch. Jiří Makovec
Odhadovaná cena stavby	10 000 000 Kč

Autor

Ing. arch. Martin Rybář

Autorizovaný architekt, člen České komory architektů. Vystudoval ČVUT Praha, v r. 1989 založil spolu s Ing.arch. Jaroslavem Rösslerem architektonickou kancelář RÖSSLER RYBÁŘ architekti. Náplní činnosti je projektová příprava, inženýrská činnost, autorské a stavební dozory, spolupráce při realizaci a poradenská činnost v oborech urbanismus, pozemní stavby a interiéry, dále realizace interiérů.