Skip to content

Blog

Podkroví plné světla nemusí být jen snem

(Komerční prezentace)

Prvním je využití sestav různých typů oken. Tyto sestavy mohou být svislé (okna nad sebou), vodorovné (okna vedle sebe) nebo blokové (okna vedle sebe a nad sebou). Střešními okny lze pokrýt prakticky celou plochu střechy.

Okno se zvýšenou osou otáčení proSky v dekoru zlatý dub (FAKRO)Další možnost přináší okna FAKRO řady proSky. Jde o největší (nejdelší) jednokřídlá střešní okna dostupná na trhu s výškou až 206 cm. Šířka oken proSky je přizpůsobena nejběžnějším roztečím krokví.

Okna proSky jsou kyvného typu s osou otáčení umístěnou nad středem, a proto otevřené křídlo nebrání ve výhledu, jako je to u klasických kyvných oken.

Spodní část křídla (pod osou závěsů) tak vlastně zajišťuje funkci výklopného okna a horní část umožňuje lépe prosvětlit podkroví.

Okna proSky jsou dostupná dřevěná FYP-V (z borovicového dřeva, lakovaného transparentním lakem) a plastová PYP-V z vícekomorových PVC profilů bílé barvy zpevněných ocelovými výztužemi. PVC okna jsou dostupná také v dekoru borovice nebo zlatý dub.

Zdroj: Tisková zpráva

Podlahy: Slyšte rozdíl mezi kvapíkem a waltzem

V zásadě existují čtyři materiálové varianty podlahových krytin. Dřevo a komponenty na bázi dřeva, keramická dlažba, mazaniny a povlaky. Všechny uvedené suroviny mají své nesporné přednosti, opomenout však nelze ani dílčí nedostatky. Například dřevěné podlahy jsou sice teplé, pružné a vzhledově ohromně působivé, jejich určitou nevýhodou je ale odolnost a objemová nestálost. Vlivem měnících se teplot a také působením vlhkosti totiž materiál neustále pracuje, což se může projevit zejména ve styčných spárách podlahových prvků.

Dřevěné podlahy se vyskytují v různém provedení: jako palubové, vlysové, parketové, lamelové a panelové. V prvním případě se používají prkna nebo podlahové palubky z masivního dřeva šířky 100 až 150 mm a tl. až 22 mm, spojované na perodrážku. Mnohem rozšířenější jsou vlysy z tvrdého buku, dubu či jasanu s šířkou 30 až 80 mm v délce od 200 do 400 mm a tl. 16 až 22 mm. Lepí se na pevný podklad, nejčastěji ve skladbě „do stromečku“ nebo i jiným způsobem, zpravidla se nazývají parketové vlysy, někdy jen parkety.

Quick-Step nabízí řadu laminátových, vinylových a dřevěných podlahových designů. Na snímku varianta podlahy z exotického dřeva Merbau pocházejícího z Indonésie.

Vícevrstvé dřevěné podlahy tvoří dvou- či třívrstvá prkna (lamely), kde spodní vrstvou(y) je deska na bázi dřeva či překližka a povrchovou vrstvou dýha o tl. až 4 mm. Bývají široké až 30 cm a napohled mohou vypadat jako 1 široké prkno nebo skladba ze 2 až 4 úzkých prken. Vícevrstvá skladba, v níž se navzájem kříží směr vláken dřeva, zajišťuje větší pevnost a především tvarovou stálost lamel oproti masivním prknům.

Ve starších domech i komfortnějších novostavbách dnes „frčí“ repase nebo položení nových parketových podlah. Klasické parkety jsou čtvercové kazety 300 x 300 mm nebo i větších rozměrů, s dekorativní skladbou z malých vlysů. Lepí se na pevný podklad, stejně jako tzv. průmyslové mozaiky z malých vlysů na síťovině (tl. 9 až 22 mm).

Co se tváří jako dřevo

Nabízejí se především laminátové podlahy. Dílec tvoří desky povětšinou s jádrem z lisovaných pilin, povrch je syntetický materiál – lamino. Výrobci dnes dokáží dokonale napodobit přirozenou barvu i kresbu dřeva. Lamely šířky kolem 150 mm a délky do 2 metrů se spojují na perodrážku a lepí k podkladu, nebo se pokládají nasucho jako plovoucí. Skvěle imitovat dřevo „umí“ i vinyl a další syntetické materiály. Výhodou napodobenin je značná odolnost proti opotřebení i vlhkosti, jednoduchá údržba a výhodná cena.

Podlahová leporela

Zejména v tzv. mokrých provozech (koupelny, prádelny, venkovní terasy, balkony, lodžie) a v místech vystavených většímu provozu a namáhání (předsíně, kuchyně, chodby, technické místnosti, šatny) se na podlahu většinou klade keramická dlažba, dlažba z přírodního kamene nebo teracová dlažba, případně xylolit. Keramika a kámen jsou vysoce odolné, tvrdé a doslova „věčné“ a snadno se udržují.

V interiérech je keramická dlažba oblíbená zejména pro barevnou, tvarovou, rozměrovou, vzorovou a strukturální pestrost a rozmanitost, možnost dotváření tematických i dalších kombinací s keramickými obklady, sanitární keramikou i uspořádáním, šířku a barvou spár. Trendem jsou velké formáty – 60 x 60 cm, 60 x 120 cm apod. Na trhu jsou i speciální dlažby o rozměru až 1 x 3 m o tloušťce pouhých 5 mm, jejich pokládka je však velmi náročná a hodí se pro velké haly a veřejné prostory.

Prvky nejmenších formátů se používají k pokládání mozaikové dlažby. V reprezentačních prostorách (haly, přijímací salony), ale i v moderních interiérech kuchyní či koupelen se aplikují také podlahy z kamenných desek nebo kostek.

Nejčastěji z mramoru, kladeného do maltového lože, či ze žuly. Velkorozměrové mramorové desky jsou však velmi drahé, mramor je navíc poměrně choulostivý, a proto se nahrazují předem zhotovenými mozaikovými dlaždicemi nebo promyšleně uspořádanými „úlomky“ přírodního kamene.

Naproti tomu xylolitová dlažba (hmota vzniká stmelením dřevěných pilin tzv. sorelovým cementem) je realitně levná podlahovina z dlaždic s rozměry od 200 x 200 x 15 mm, která se klade do cementové malty.

Dřevěné mozaiky Mosaici d’Asolo (zde dřevina teak) slouží k obkládání kuchyňských linek či koupelen, vytváří se z nich dekorace a podlahy. Jsou příjemné na pohled i na dotek (KPP)

Monolitické vrstvy beze spár 

Toto pojmenování se vztahuje na betonové mazaniny a cementové potěry, které se nanášejí přímo v místě. Používají se např. v garážích (zde spíše drátkobeton, tedy litá hmota, vyztužená kovovými vlákny nebo ocelovými kari sítěmi různých průměrů), kotelnách nebo prádelnách a jiných „podružných“ místnostech, kde mohou sloužit i jako finální podlahová vrstva.

Rozhodující vlastností je zde kromě pevnosti hlavně otěruvzdornost. Plnohodnotnou náhražkou může být xylolitová mazanina, jednovrstvá podlaha o tloušťce 15 až 22 mm uložená na betonový podklad. Velikost plochy (30 m2) ovšem vyžaduje zhotovení dilatačních spár, zamezujících praskání povrchu v důsledku objemových změn, pnutí a namáhání podlahy. Uvedená mazanina se často používá i jako podkladová vrstva pro ostatní, zejména povlakové podlahoviny.

Plast, korek, pryž…

Mají malou tloušťku, hladký a celistvý povrch, lepí se k podkladu podobně jako kobercové povlaky, některé typy jsou opatřené z výroby tenkou textilní podložkou na spodní straně. Spojují se na sraz nebo svařením šňůrou ze stejného materiálu (v případě PVC), takže vznikne jednolitá povrchová vrstva. Patří sem linoleum, vinyl, korek a pryž v nejrůznějším barevném i vzorovém provedení.

Povlakové podlahy

Povlaky jsou tenké nášlapné vrstvy z podlahových krytin nebo lité vrstvy z různých hmot. Podlahové krytiny z linolea, pryže, PVC a z textilních vláken se povětšinou kladou na předem zhotovenou podkladní vrstvu nasucho, nebo se lepí.

Lité podlahoviny se nanášejí jako tenké vrstvy, které se roztírají stěrkou (tzv. stěrkové podlahy). V moderních interiérech architekti s oblibou používají cementové stěrky, vytvářející „betonový“ vzhled, na trhu jsou i stěrky polyuretanové či pryskyřičné, mohou mít různé barevné odstíny. Výhodou je dokonale rovný hladký kompaktní povrch, který má dlouhou životnost a snadno se udržuje. Za zdánlivou jednoduchostí bývá skryta velká náročnost provedení i nároky na kvalitu podkladu (stěrky někdy časem praskají).

Textilní povlaky jsou zhotoveny z různých typů kobercových materiálů. Předností těchto krytin je nízká odnímatelnost tepla, výrazné zlepšení kročejové neprůzvučnosti a zanedbatelný není ani optický efekt. Koberce výrazně esteticky dotvářejí interiér, ovšem na druhé straně jsou poměrně náročné na údržbu a ze zdravotního hlediska pak mohou být a (jsou) zdrojem alergenů. Aplikují se lepením přímo nebo přes pružnou tenkou podložku, lze je položit i nasucho s vypnutím okrajovými lištami.

Text: Petr Saulich, Foto: Archiv firem a redakce

Když domov, tak s krbem

(Komerční prezentace)

Při volbě krbu často rozhodují centimetry

V současnosti je nátlak na cenu nemovitosti a úspory velký, a proto se zmenšuje i zastavěná plocha. Ostatně dům navržený s ohledem na úspory vám ušetří spoustu starostí. Menší nároky na údržbu a úklid, více času na koníčky, menší spotřebu při chodu a menší prvotní investici, která z vás neudělá otroka odsouzeného vydělávat na celoživotní vysokou hypotéku. Rozměrný krb a komín tak může zabrat drahocennou plochu. Přední výrobce komínových systémů společnost Schiedel nabízí komínový systém s integrovanou krbovou vložkou Kingfire Parat, který byl vyvinut přímo na míru menším prostorám. 

Kingfire urychlí výstavbu a usnadní rozhodování o dodavateli

Jednou z realizačních firem, která instaluje výhradně komíny Schiedel do svých rodinných domů je společnost Allstav. Její zástupce Miroslav Zrno říká: „Pokud se zákazník rozhodne pro komín, znamená Schiedel sázku na jistotu.“ A dodává, „naše společnost se specializuje více jak 20 let na výstavbu kvalitních dřevostaveb a instalace modulu Kingfire Parat je na vzestupu. Minimalizace chyb, ušetřené centimetry a zjednodušený výběr dodavatele hraje roli. V dnešní uspěchané době se zákazník nechce zatěžovat hledáním dalšího spolehlivého dodavatele krbu. Modul Kingfire je navíc velmi dobře esteticky řešen a jeho funkčnost je 100%.“

Instalace komínové vložky s integrovaným krbem Kingfire Parata se provádí pomocí jeřábu. (Zdroj: Schiedel)Kingfire Parat je monolit, který se vyrábí na míru přímo v továrně a na stavbu je dovezen vcelku. Instalace se provádí jeřábem. Odpadají tak možné konstrukční chyby, kterých je možné se dopustit, pokud stavebníci používají různě svépomocně postavené komíny. Každá dobrá realizační firma by vás od nesystémových řešení měla odradit. Není výjimkou, že lidé ve snaze ušetřit každou korunu tlačí stavebníky do různých kaskadérských kousků. Špatně řešený komín se však může pro celou stavbu stát osudným. Ostatně požáry, které vzniknou v důsledku konstrukčních chyb, bohužel u nás nepatří k ojedinělým.

V současnosti společnost Schiedel rozšířila svou nabídku komínových systémů s integrovanou krbovou vložkou o další dva modely: Kingfire Lineare a Kingfire Rondo S. Oba tyto produkty dostaly v minulém roce mezinárodní disagnové ocenění Red Dot award, které uděluje 41 členná nezávislá porota. Modulový systém Kingfire oslnil krbovou vložkou na kusové dřevo, která zabírá minimum místa, je skvěle obsluhovatelná a navíc produkuje velmi málo zplodin. Nový design dopřává zákazníkům jedinečný estetický zážitek korunovaný tepelnou pohodou.

Zdroj: Tisková zpráva

Jak získat dotaci na nádrž na dešťovou vodu

(Komerční prezentace)

Mezi podporované oblasti patří také zachytávání a využívání srážkové vody pro zálivku zahrady a akumulace srážkové vody pro splachování WC a zálivku zahrady.

Na zachytávání srážkové vody pro zálivku zahrady bude možné získat dotaci až 20 000 Kč fixní část + 3 500 Kč/m3 nádrže, maximálně však 50 % z celkových způsobilých výdajů. Finanční prostředky bude možné využít na pořízení a instalaci akumulační nádrže pro zachytávání srážkové vody, která bude následně využita pro zálivku zahrady. Podpora bude poskytnuta pouze v lokalitách zasažených akutním nedostatkem vody a vztahuje se pouze na stávající domy.

Na pořízení nádrže pro akumulaci srážkové vody na splachování WC a zálivku zahrady bude výše dotace činit až 30 000 Kč fixní část + 3 500 Kč/m3 nádrže, maximálně však také 50 % z celkových způsobilých výdajů. Tyto finanční prostředky bude možné využít na pořízení akumulační nádrže pro zachytávání a hospodaření se srážkovou vodou, která bude následně využívána na splachování WC v domě a případné přebytky pro zálivku zahrady a podpora se vztahuje na stávající domy i novostavby na celém území ČR.

Státní fond životního prostředí vyhlásil koncem dubna dotační program „Dešťovka“ pro občany, který je zaměřený na podporu efektivního a udržitelného hospodaření s vodou v domácnostech. Cílem tohoto programu je motivovat vlastníky a stavebníky obytných domů k udržitelnému a efektivnímu hospodaření s vodou a snížit tak množství odebírané pitné vody z povrchových a podzemních zdrojů. (www.destovavoda.cz)

Příjem žádostí bude zahájen 29. 5. 2017 v 10:00 elektronicky na webových stránkách www.dotacedestovka.cz případně na kterémkoliv krajském pracovišti SFŽP. Žádost je možné vyřídit osobně, nebo na základě plné moci. Žádosti do programu je možné podat kdykoliv, před zahájením, v průběhu či po dokončení realizace. Aby však mohl být výdaj považován za způsobilý, musí být uskutečněn po datu vyhlášení programu (27. 4. 2017) a nesmí být starší než 1 rok v okamžiku podání žádosti. Informaci o přiznání či nepřiznání (případně žádost o doplnění podkladů) dotace by měl žadatel obdržet do 3 týdnů od podání žádosti.

K žádosti bude potřeba doložit odborný posudek zpracovaný dodavatelem systému či autorizovaným projektantem (zjednodušená projektová dokumentace s popisem stávajícího a navrhovaného řešení, základními výkresy a schématem zapojení, vyčíslení přínosů), případně písemný souhlas spoluvlastníků domu a doklad o akutním nedostatku vody v případě žádosti u stávajícího domu pouze na zálivku zahrady.

Dotace se vyplácí až po doložení dokončení realizace celého projektu, tedy žadatel si musí vše předfinancovat z vlastních zdrojů. Podání žádosti je možné před dokončením stavby domu, ale dotaci je možné vyplatit až po dokončení stavby (kolaudaci či souhlasu s užíváním). Předkládají se zejména faktury s doklady o úhradě a položkovým rozpočtem nebo smlouvou o dílo.

Pro přípravu návrhu a odborného posudku je potřeba znát následující informace:

  • Na co se bude dešťová voda využívat, zda pouze na zálivku zahrady a jaká je plocha zahrady, nebo zda vodu budete využívat i pro splachování toalet a jiné činnosti v domácnosti (praní prádla apod.). V takovém případě je potřeba uvést kolik osob v domácnosti žije.
  • Jaká je půdorysná plocha střechy domu
  • Zda se jedná o objekt pro trvalé bydlení či rekreační objekt.
  • Je potřeba znát lokalitu stavby
  • Kam je možné realizovat bezpečnostní přeliv – do kanalizace, do vsaku
  • Jsou v místě složité podmínky instalace (hloubka spodní vody pod terénem, skalnaté podloží, jílové podloží)

Více informací o dotacích a nádržích na www.destovavoda.cz.

Zdroj: Tisková zpráva

Atriový dům plný lesku

Pozemky nacházející se naproti jednomu z roudnických parků byly před více než pěti lety vyhrazeny ke stavbě několika domů. Volný prostor zarostlý rumištním plevelem tak nahradil i navštívený atriový dům.

Původním přáním majitelů byl přízemní dům se sedlovou střechou. Výsledná stavba má však střechu pultovou. O jejích přednostech přesvědčil majitele architekt domu Jan Rampich. „Pultová střecha v kombinaci s plochou střechou garáže mi připadá zajímavější než množení bungalovitých chaloupek se střechou sedlovou, natož valbovou,“ vysvětluje svůj pohled.

Spoluautorkou stavby je konstruktérka Petra Dobešová, která s architektem už dlouho spolupracuje. Dům byl podle jejich společného návrhu projektován jako energeticky efektivní a větratelný okny, nikoli strojně. Zvoleno bylo obvyklé konstrukční řešení s využitím cihelné technologie Porotherm a dalších standardních materiálů.

Kdo tu bydlí

Majiteli domu jsou manželé, kteří žijí na Roudnicku od narození a v novém domě bydlí se dvěma dcerkami a kocourem. Spolupráci s architektem i designérem si pochvalují. „Práce s panem Rampichem byla fantastická. Připravil několik skic a návrhů, z nichž jsme si na pátý nebo šestý pokus jeden vybrali.“ Přínosná byla podle nich i spolupráce s panem Rendlem. „Netlačil nás do svých představ, hodně jsme si povídali a získali spoustu užitečných informací.“ S domem jsou majitelé maximálně spokojeni. Zpětně by si jen pořídili větší venkovní terasu a investovali by do tepelného čerpadla.

Vnější a vnitřní uspořádání

„Provoz v jediném podlaží je rozdělen na separátní garáž se skladem oddělenou od vlastního domu částečně krytou uličkou o šířce 150 cm,“ popisuje dům architekt. „Hlavní vstup je umístěn v zalomení této uličky proti vstupní brance na pozemek, dům tak majitele či návštěvy hned u vstupu ‚pouští do svých útrob‘ více, než je obvyklé.“

Jelikož je pozemek přístupný z jihu, jsou hlavní obytné místnosti orientovány kromě jihu i ke všem ostatním světovým stranám. Dispozice stavby byla podřízena dalšímu z požadavků majitelů na oddělení denní části domu od noční a dětské. Dům má navíc dvě venkovní pobytové terasy, jižní a severní.

Nejtěžší bylo podle architekta přesvědčit majitele, aby si nedělal okénko z komory do pobytového atria, protože by se tím narušila celková fasádní kompozice. „Bohužel se mi to nepodařilo. Docela mě to mrzí, komora by se bez okénka jistě obešla. Jinak byla ale spolupráce bezvadná.“

Slovo architekta

Ing. arch. Jan Rampich„Práce na tomto domě byla díky povaze klienta a jeho manželky opravdovou radostí a trochu i paralelním slalomem, neboť jsme v bezprostředním sousedství projektovali pro jejich přátele na takřka stejné parcele druhý dům, patrový a plochostřechý. Takže jsme museli oběma klientům naráz poskytovat jistotu, že jejich řešení, stejně jako řešení souseda, je správné. Někdy to bylo dosti náročné, ale vzpomínáme na to hodně rádi,“ říká architekt Jan Rampich.

Čistý a jednoduchý interiér

Na vytvoření interiéru se podílel designér Ladislav Rendl. Podle jeho slov si majitelé od začátku přáli čistý a jednoduchý styl – vlastně přesný kontrast toho, jak bydleli původně. „Nechtěli žádné zbytečné dekorace ani místa, která by nebyla využívána. Zkrátka chtěli, aby interiér sloužil jim a ne oni jemu.“

Interiér domu je pojat jako celek, a to jak v použitém stylu, tak v materiálech a jejich kombinacích. Vše je v bílé barvě v kontrastu s černými akcenty a z těchto základů vycházejí i koupelny a dětské pokoje. „Už při první schůzce majitelé řešili, jestli zvolit béžové a hnědé tóny, nebo černobílou kombinaci. Nakonec rozhodla tmavá okna,“ říká designér. „Tato základní poloha je pak v doplňcích a dekoracích doplněna šedou a zvýrazněna žlutou barvou. Pokud by se tedy majitelé časem rozhodli například pro červenou, bude změna jednoduchá, rychlá a nijak nákladná.“

Materiály byly vybrány s ohledem na kvalitu, důležitá byla ale i praktičnost a nadčasovost. Nábytek z Thermopalu ve vysokém lesku vyrobila na míru česká firma Interiéry Pazour, hotové se kupovaly jen jídelní židle a sedací souprava. „Někdo možná namítne, že lesk není moc praktický, ale věřte, že se udržuje mnohem lépe než matné povrchy, na nichž je navíc zub času vidět o hodně dříve,“ objasňuje volbu designér. Lesk se odráží i na skleněných dveřích spojujících jednotlivé místnosti.

Úložné prostory jsou vyřešeny pomocí šatny pro dospělé, šatních skříní v chodbě u dětských pokojů, komory a spíže. Obytné místnosti tak zůstávají volné a vzdušné.

Slovo designéra

Ladislav Rendl„V představách o budoucím interiéru jsem si s majiteli domu od začátku naší spolupráce naprosto dokonale sedl,“ vzpomíná Ladislav Rendl. „Naše diskuse byly vždy přínosné a při jednání vládla uvolněná atmosféra. Pokaždé, když mám k majitelům hodně blízko, jsem rád – vždyť přece tvořím jejich domov. Největší radost mám z toho, když je klient spokojený, a tady vyšlo vše na 100 %.“

Okrasná zahrada

Zahrada vznikla za spolupráce zahradní architektky, která připravila návrh, jejž pak vybraný zahradník spolu s majiteli zrealizoval. Vysazené rostliny jsou převážně okrasné, k užitkovým patří například maliníky, jahodníky a pár rajčat. O závlahu záhonů i vysetého trávníku se stará automatická závlaha.

Cesty vyznačují v zahradě nášlapné kameny, zatímco bílé vápencové valounky v rozích trávníku mají dekorativní funkci. K relaxaci slouží majitelům zvláště terasa za domem spolu s bazénem.

Text: Zdeňka Zienertová, Foto: Robert Žákovič

Technické údaje

Technické údaje:

Plocha pozemku: 1 847 m2

Zastavěná a užitná plocha: 318,8 m2 a 262 m2

Dispozice: 5 + kk

Konstrukční řešení: zdicí systém Porotherm, vnější zateplení min. rohože tl. 80 mm

Výplně otvorů: okna s izol. trojskly, rámy tmavošedý plast, dveře lakované do obložkových zárubní, a atypické skleněné

Vytápění a ohřev vody: plynový kondenzační kotel, krbová kamna s výměníkem

Energetická náročnost: energetická kategorie B, celková spotřeba energií 13 kWh/m2/rok

Projekt: Ing. arch. Jan Rampich a Ing. Petra Dobešová, www.ais-atelier.cz

Realizace: hrubá stavba – Všestav sdružení, s. r. o., www.vsestav-stavby.cz, dál individuálně a svépomocí

Autor

Ing. arch. Jan Rampich (1953)

Vystudoval v roce 1978 Fakultu architektury ČVUT, kde si rovněž udělal postgraduál (1985). Byl projektantem a konzultantem mnoha významných staveb a spolupracoval na tvorbě územního plánu města Plzeň. Roku 1991 založil vlastní architektonickou kancelář a firmu ARGÓ, s. r. o., která se zabývá reklamní grafikou. Postupně působil také jako člen poradního sboru městského architekta v Českém Krumlově, ve Strakonicích a v Dobřanech. V roce 2013 spoluzaložil firmu na výstavbu zdravých dřevostaveb s enormním výskytem lehkých negativních iontů HOME3, s. r. o. (www.home3.cz). K dnešnímu dni zahrnuje práce Jana Rampicha zhruba 300 různých staveb a rodinných domů. Řadu z nich realizoval na základě projektu Ing. Petry Dobešové.

Kontakt: Ais-atelier.cz

Designér

Ladislav Rendl (1985)

Na střední umělecko-průmyslovou školu v Bechyni navázal studiem na Západočeské univerzitě v Plzni. Ta však nenaplnila jeho očekávání, a proto odešel na Mallorcu, kde začal pro realitní firmu vytvářet interiéry. Po návratu do Čech účinkoval v prvních sériích televizního pořadu Jak se staví sen a v roce 2004 založil vlastní studio DeLare (tehdy pod názvem LAREdesign). Studio působí u nás i v zahraničí a zabývá se soukromými zakázkami, jako jsou rodinné domy či byty, ale i veřejnými, například kavárnami a kancelářemi. Vytvořilo už více než tři stovky interiérů a kromě nich se věnuje i výrobě originálního nábytku.

Kontakt: Delare.cz

S cihelnými bloky HELUZ nemusíte zateplovat

(Komerční prezentace)

Dvouvrstvá konstrukce již vyšla z módy

Dvouvrstvá se jí říká proto, že u tohoto typu konstrukce se tepelná izolace obálky domu zabezpečuje dodatečným zateplením. To kompenzuje nedostatečný součinitel prostupu tepla U u nosné konstrukce. Jednodušeji a zjednodušeně řečeno, aby nám z venku dům rychle neprochladl skrz nedostatečně silnou a málo kvalitní cihlovou zeď, je nutné na zeď nalepit nějaký izolant, nejčastěji polystyren. Což je pracné, drahé a pro zdravé bydlení v novém domě to není zrovna ideální řešení.

S cihelnými bloky HELUZ nemusíte zateplovat.

Konstrukce, kterou nemusíte zateplovat

Druhým způsobem jak dosáhnout energeticky nenáročné budovy je jednovrstvá konstrukce. U této konstrukce zajišťují cihly jak nosnou tak tepelně izolační funkci. Použitím dostatečně dimenzovaných a vysoce kvalitních cihel nám vznikne konstrukce, kterou už není nutné zateplovat. Odpadá pracné a drahé lepení izolantu, dům nám „dýchá“ a vytváří zdravé prostředí.

Cihly HELUZ drží teplo a nemusíte je zateplovat

Nejvíce tedy záleží na použité cihle, jejich užitných, technických a tepelně izolačních vlastnostech.

Cihelné bloky  HELUZ Family 2in 1 jsou pro stavbu jednovrstvé konstrukce tím nejlepším řešením. Svých vynikajících tepelně izolačních vlastností dosahují díky patentovanému systému integrované tepelné izolace v podobě malých polystyrenových kuliček uvnitř samotné cihly. Tyto kuličky nijak neovlivňují přirozenou paropropustnost a další výhody přírodního cihelného materiálu. I když je ve zdi polystyren, dům jak se říká „dýchá“ a zdravě se v něm bydlí.

S cihelnými bloky HELUZ nemusíte zateplovat.

Výrobce garantuje deklarované parametry

Velkosériová výroba cihelných bloků HELUZ umožňuje garantovat jejich deklarované vlastnosti při budování jednovrstvých konstrukcí.

U tepelně izolačních parametrů máme jistotu, že nám např. nikdo nenalepí tepelnou izolaci na stěnu často s ponecháním vzduchových dutin. U kvalitních, tepelně izolačních cihel stačí dát cihly na těsno vedle sebe a potom je omítnout. Není nutné je zateplovat nějakým izolantem.

Máme zajištěny i další výhodné parametry například statické.  Čím je tlustší konstrukce, tím má zdivo větší únosnost a lepší požární odolnost, která je u cihelného zdiva velká. Zároveň je konstrukce robustnější v tom smyslu, že pokud někdo udělá nějakou drobnou chybu při vlastním zdění, nebo při návrhu konstrukce, tak takováto konstrukce je schopna eliminovat daleko více chyb než když máme tenkou konstrukci. U tenké nosné konstrukce, která je určena na statiku a je špatně navržena či provedena, tak dojde daleko snáze k jejímu poškození než u tlustší zdi.

Jednovrstvá konstrukce s minimem rizik

Neméně významným faktorem je vlastní výstavba konstrukce. Pokud stavbu provádí renomovaná firma se zkušenostmi, tak se tím snižuje riziko, které vzniká při neodborném zdění jednovrstvé konstrukce. U jednovrstvé konstrukce je rizik jednoznačně méně oproti vícevrstvé konstrukci. Čím více vrstev při stavbě konstrukce máme, tím více různých rizik při tom vzniká. Tedy další plus pro jednovrstvou konstrukci.

Nesmíme zapomenout ani na trvanlivost konstrukce. Ta je u jednovrstvého zdiva, které je opatřeno nejčastěji omítkovými systémy, vyznačujících se odolností a dlouhou trvanlivostí, velice dlouhá. Proto je náročnost na údržbu jednovrstvého zdiva v průběhu let velmi malá, téměř nulová.

Nízkoenergetický dům bez zateplení  z  cihel HELUZ

Také další estetické ztvárnění fasád je u jednovrstvé konstrukce velmi variabilní.   Realizace štukových omítek nebo různé ozdobné fasádní prvky nejsou u jednovrstvého zdiva žádným problémem. A co se týče i budoucích zásahů do zdiva, například při kotvení různých předmětů, anténních systémů a pod, tak u jednovrstvého zdiva je provedení velmi jednoduché a vyznačuje se vysokou mírou spolehlivosti, než když musíme ještě prostupovat tepelnou izolací, často značné tloušťky, na plášti budovy.

Pokud chcete postavit nízkoenergetický dům, využijte širokou nabídku výrobků HELUZ. Pokud tedy nechcete zateplovat, stavte z cihelných bloků HELUZ Family 2in1 nebo dalších typů cihel HELUZ , jako například Family, nebo STI. 

Video:

Zdroj: Tisková zpráva

Rekonstrukce okálu s využitím technologie Activ’Air®

(Komerční prezentace)

Tuto inovativní technologii je vhodné využít nejen v novostavbách, ale i při rekonstrukcích staršího bydlení, což názorně ukazuje rekonstrukce okálu na Vysočině. Při jeho rekonstrukci byly použity sádrokartonové desky s Activ’Air® a výsledek je ohromující.

Během času, který trávíme v interiérech, vdechujeme různé těkavé látky. Jednou z nich je také formaldehyd, který se uvolňuje například z koberců, nábytku, ale také z různých laků a lepidel. Jde o škodlivou látku, která nám může způsobovat zdravotní potíže. Sádrokartonářská společnost Rigips přišla před dvěma lety s inovativním řešením – technologií Activ’Air®, které formaldehyd neutralizuje a zlepšuje tak kvalitu vzduchu v interiérech. V pozadí této inovativní technologie se skrývá specifická složka, která nemá žádný negativní vliv na životní prostředí. Pomocí účinné látky obsažené v deskách s Activ’Air® dochází k přeměně škodlivého formaldehydu na neškodné inertní látky. Účinnost této látky je minimálně 50 let! Účinnost inovativní technologie Activ’Air® od společnosti Rigips potvrdilo i měření Státního zdravotního ústavu.

,,K deskám s technologií Activ'Air® začala společnost Rigips prodávat prodyšný, tónovatelný nátěr pro interiéry - AirMal, který zabezpečí dokonalou a dlouhotrvající funkčnost desek s Activ'Air®“, doplňuje Ing. Martin Sochor, marketingový ředitel společnosti Rigips.,,K deskám s technologií Activ’Air® začala společnost Rigips prodávat prodyšný, tónovatelný nátěr pro interiéry – AirMal, který zabezpečí dokonalou a dlouhotrvající funkčnost desek s Activ’Air®“, doplňuje Ing. Martin Sochor, marketingový ředitel společnosti Rigips.

Děti jsou na kvalitu ovzduší nejcitlivější

Dle průzkumů trávíme v interiérech až 85 % svého času a jsme tak vystaveni působení těkavých látek, mezi které patří i formaldehyd. Tyto látky negativně působí na naše zdraví a mohou vyvolat množství zdravotních problémů, např. bolesti hlavy, podráždění očí, oslabení imunity a v některých případech i alergie a astma. Pozornost bychom měli zbystřit zejména, když jde o naše děti. Právě děti jsou totiž na kvalitu ovzduší citlivější než dospělí a mohou se tak začít potýkat s nepříjemnými zdravotními obtížemi.

Větrání nestačí

Abychom se zbavili škodlivého formaldehydu, který se nachází prakticky ve všech typech interiérů, vyvětrat nestačí. A protože se lidé čím dál více zajímají o zdravý životní styl a záleží jim na tom, aby prostředí, kde tráví velkou část svého času, neškodilo jejich zdraví, tak je mimořádně v kurzu sádrokarton s technologií Activ’Air®, která neutralizuje škodlivý formaldehyd nacházející se v ovzduší, a zajištuje tak čistý vzduch v interiérech.

Jak si poradit ve starší zástavbě?

Inovativní technologii je vhodné využít nejen v novostavbách, ale i při rekonstrukcích staršího bydlení, což názorně ukazuje rekonstrukce okálu na Vysočině. Při jeho rekonstrukci byly použity sádrokartonové desky s Activ'Air® a výsledek je ohromující (stav před rekonstrukcí).Majitel okálu z 80. let stojícího ve vesničce na Vysočině, se rozhodl zrekonstruovat podkroví svého domu. Okály, které se u nás začaly objevovat začátkem 70. let minulého století, mají konstrukci sestavenou z dřevěných sloupků opláštěných z obou stran deskami a prostor mezi deskami je vyplněn tepelnou izolací. Okály jsou přitom známé tím, že se z lepidla použitého na dřevěné desky, často uvolňuje formaldehyd, který může negativně působit na naše zdraví. Vzhledem k tomu, že rekonstrukce okálu na Vysočině se týkala především dětského pokoje, kladl majitel velký důraz na čistý vzduch v interiéru.

Když se majitel okálu dozvěděl o sádrokartonových deskách s technologií Activ’Air® od společnosti Rigips, rozhodl se oslovit Státní zdravotní ústav (SZÚ), který provádí měření koncentrace škodlivých těkavých látek. Pracovníci SZÚ zajistili rozbor látek zachycených na dozimetrech určených pro stanovení koncentrací formaldehydu a dalších těkavých látek v ovzduší. Měření proběhlo v dětském pokoji ve dvou vlnách – před rekonstrukcí a po rekonstrukci, při které byly použity desky s technologií Activ’Air®.

Inovativní technologii je vhodné využít nejen v novostavbách, ale i při rekonstrukcích staršího bydlení, což názorně ukazuje rekonstrukce okálu na Vysočině. Při jeho rekonstrukci byly použity sádrokartonové desky s Activ'Air® a výsledek je ohromující (stav po rekonstrukci).

Výsledek předčil očekávání

Po rekonstrukci dětského pokoje v okálu na Vysočině s použitím desky s technologií Activ’Air® se koncentrace formaldehydu snížila o 83 %! Před rekonstrukcí byly naměřeny koncentrace 42 µg/m³, po rekonstrukci s použitím desek s Activ’Air® už se jednalo o pouhých 7 µg/m³!

Majitel okálu byl tedy s výsledkem rekonstrukce více než spokojen. Kromě toho, že interiér se změnil k nepoznání, nabízí po rekonstrukci čistý vzduch a zdravé bydlení. A přitom za pořízení desek s Activ’Air® zaplatil majitel okálu o pouhých 2 000 Kč více než za běžné desky bez této technologie, přičemž účinnost látky obsažené v deskách s Activ’Air® je minimálně 50 let!

Více na: www.deska-activair.cz

2. ročník soutěže o sádrokarton v hodnotě až 100.000 Kč je tu!

Podrobnosti najdete zde.

Zdroj: Tisková zpráva

Orchideje: Jak na ně – část 3.

Předchozí díly seriálu najdete zde: 1. a 2.

Paphiopedilum

…patří v přírodě mezi nejohroženější orchideje. Jsou mezi nimi velmi snadné i neobyčejně obtížné druhy na pěstování. Pro začátek si vyberte z mnoha pěkných hybridů.

– Rostlinu umístěte na světlé místo, nikoli na přímé slunce.

- Původní druhy mají různé nároky, pro běžné velkokvěté hybridy je optimální pokojová teplota 18–24 °C. Často se ale objevují kříženci, kteří potřebují chladnější zimu.

– Zalévejte 2–3× týdně podle vlhkosti substrátu. Květináč nikdy nesmí stát v misce s vodou.

- 1–2× měsíčně při zalévání přidejte hnojivo (vyjma listopad až únor).

– Přesazujte 1× za 2 roky, nebo pokud substrát zahnívá a rozkládá se. Vhodným substrátem je směs kousků čisté borové kůry o velikosti cca 1 cm a jemného tufového štěrku.

Paphiopedilum x siamense je jednoduchý hybrid dvou odolných druhů (P. callosum x P. appletonianum)

Orchideje rodu Dendrobium

Je známo více než dvanáct set druhů z Asie, Austrálie a Tichomoří, a jejich rozmanitost způsobuje těžkou hlavu i zkušeným pěstitelům. Nejčastěji se setkáte s dvěma skupinami hybridů, které se zásadně liší požadavky na přezimování.

Dendrobium nobile a jeho hybridy:

D. nobile pocházejí z chladných a sezonně suchých hor. Květní pupeny vytváří při poklesu teplot a vlhkosti, v trvale teplém prostoru a při stálé zálivce nekvete a chřadne.

- Dopřejte rostlině co nejvíce světla, ale v létě mezi 11.–14. hodinou ji nevystavujte přímému slunci.

- Od června do září ocení letnění venku, kam nepraží přímé slunce. Při poklesu teplot pod 5 °C ji vraťte do interiéru. V zimě jí dopřejte 6 týdnů pokles teploty kolem 10 °C a minimální zálivku.

- Na jaře a v létě zalévejte 2–3× týdně, od října do února pouze minimálně. Květináč nikdy nesmí stát v misce s vodou.

- Na jaře, v době růstu nových pahlíz, přidejte do zálivky 2× měsíčně hnojivo, po zbytek roku nehnojte.

- Rostlinu přesaďte jednou za 2 roky, nebo pokud substrát zahnívá a rozkládá se. Vhodným substrátem jsou kousky čisté borové kůry o velikosti 1,5–2,5 cm.

Dendrobium nobile potřebuje zimování při teplotách kolem 10 °C a velmi mírnou zálivku.

Dendrobium bigibbum a jeho hybridy:

D. bigibbum pochází ze severovýchodní Austrálie, z oblastí trvale teplých a celoročně vlhkých. V bytech roste velmi dobře ve stejných podmínkách, jako vyžadují hybridy rodu Phalaenopsis.

- Rostlina vyžaduje co nejvíce světla, ale v létě ji nevystavujte přímému slunci.

- Optimální teplota je od jara do podzimu 20–28 °C, v zimě 20–22 °C.

- Zalévejte 2–3× týdně, v zimě méně. Květináč nikdy nesmí zůstat stát v misce s vodou.

- Jednou až dvakrát měsíčně při zalévání přidejte hnojivo (není nutné v prosinci a v lednu).

- Přesazuje se 1× za 2 roky, nebo pokud substrát zahnívá a rozkládá se. Vhodným substrátem jsou kousky čisté borové kůry.

Upozornění

Orchideje patří mezi rostliny chráněné mezinárodní úmluvou CITES, takže k jejich dovozu ze zahraničí je nutné předepsané potvrzení, že rostlina byla nabyta legální cestou. Nelegální dovoz je pokutován a rostliny zabaveny, pokud jde o dovoz zvlášť přísně chráněných rostlin (například Paphiopedilum) ve větším množství, v tropických zemích hrozí i soud a vězení.

Text: Romana Rybková, Foto: Autorka, Shutterstock.com

* * *

Čtěte dále:

Dračinky vs. dračince

Fíkovník – iluze dokonalého ráje

Bromélie – tropické vánoční krásky

DŮM A BYT: Královský rodokmen vánočních orchidejí

DŮM A BYT: Jaká je to růže?

Sonda do hlubin nekonečné rekonstrukce, část 6: Vytápění

Předchozí část seriálu najdete zde.

Vytápění zajišťuje kotel na uhlí a radiátory, oběh topné vody pohánějí tři čerpadla. Pan Milan se pokládá za teplomilného tvora, proto chtěl původně téměř ve všech místnostech instalovat teplovodní podlahové topení, ale nakonec od tohoto záměru u většiny podlah upustil. Podlahové topení je rozvedeno pouze v nejchladnější části domu, ve vstupní předsíni, aby se tepelně oddělila vstupní zóna od zbytku domu. S odstupem času pan Milan tohoto svého rozhodnutí lituje. Pochopil platnost hesla, že čím víc tepla, tím lépe.

Způsob zajištění tepla a teplé vody je dnes velmi důležitá otázka, protože se významně dotýká nákladů na provoz domu. Pan Milan šel v tomto směru podle svých slov cestou nejmenšího odporu. „Zvolil jsem vytápění pevnými palivy. Dole jsme měli krbovou vložku, která byla úžasná. Skvěle hřeje, díváte se do plamenů. Ale vždycky je něco za něco. Musíte každé dva roky malovat, vynášet popel a někoho to může omrzet. Pak v krbu zatopíte dvakrát do roka. Ale já osobně tomuto způsobu vytápění fandím. Ideální by byla těžká kachlová pec s velkými akumulačními schopnostmi.“

Co se týče tepelné akumulace, pan Milan si v tomto směru nemůže vynachválit silné kamenné zdi: „Jakmile se stěny nahřejí, tři dny udržují teplo a není třeba topit!“

Nicméně vzhledem k tomu, že dům není zateplen, nemá plastová okna s izolačními trojskly a je ohromný, není účet 30 000 Kč na topení za rok příliš velký. Topení uhlím však vyžaduje práci s popelem, čištěním kotle, je třeba mít prostor na skladování uhlí. Proto majitel domu do budoucnosti uvažuje o automatickém kotli na ořech či na pelety. Řešení topeniště prý musí ještě doladit.

Tepelná a akustická izolace

Na tepelných izolacích ve stropech v patře se při rekonstrukci nešetřilo. Stropy jsou zaklopeny prkny, nad nimi byla instalována hliníková tepelně reflexní fólie fungující jako parotěsná zábrana, a izolační vrstva Orsilu o tloušťce 20 cm. Ve starých podlahách (nad klenbami) byla původně dutina bez zásypu, což se při chůzi projevovalo nepříjemným hlukem. Pan Milan tyto dutiny vyplnil Ekostyrenem (polystyrenové kuličky) smíchaným s malým množstvím cementu. Vzhledem k tomu, že původní dřevěné části podlahy byly v pořádku, včetně trámových polštářů i prken, pan Milan je s radostí znovu použil. Stará prkna jsou na rozdíl od nově kupovaných perfektně vysušená a nekroutí se.

Poslední část seriálu najdete v této rubrice příští středu.

Text: Adam Krejčík, Foto: Jiří Hurt

PARTNEŘI WEBU

MUJDUM MUJDUM STAVBAWEB IMATERIALY RODINYDOM BMONE
Copyright © BUSINESS MEDIA ONE, s. r. o. 2006–2026