Blog

Okna pro pasivní domy

Okna a dveře neboli tzv. výplně stavebních otvorů jsou nejzranitelnějšími místy obálky domů – do konstrukce je vložena výplň z jiného materiálu s jinými fyzikálními vlastnostmi. Při posuzování kvality oken a dveří jde především o výběr materiálu, kvalitu zpracování a tloušťku a kvalitu zasklení. Velmi důležitou a často podceňovanou otázkou je technologie vsazení oken či dveří do stavebního otvoru a jejich správné odizolování.

„Pokud je okno zabudováno klasickým způsobem, výrazně se zhoršuje tepelná izolace zdi, což má za následek vznik tepelného mostu, který zvyšuje únik tepla. V extrémním případě tu dochází ke srážení vody a v okolí rámu mohou začít vznikat plísně. Okno by tedy správně mělo být osazeno do vrstvy tepelné izolace, která vznik tepelného mostu sníží na minimum,“ uvádí Jan Ros, odborník technické přípravy výroby společnosti RI Okna. V domech navržených v pasivním standardu jde o základní podmínku. Jinak se pasivita prostě nekoná.

Na co se ptát?

Při výběru oken do pasivních domů je potřeba se ptát na součinitel prostupu tepla celého okna (Uw), nikoliv na počet komor rámu. Koeficient prostupu tepla obecně udává tepelněizolační schopnosti. Čím je jeho hodnota nižší, tím je tepelná izolace vyšší. Mnoho výrobců však mate zákazníky tím, že udají součinitel tepelného prostupu jen pro zasklení a nikoli pro celé okno, včetně rámu. Požadované a doporučené hodnoty součinitele prostupu tepla oken pro běžný, nízkoenergetický a pasivní dům jsou následující:

• běžné novostavby – požadovaný Uw 1,70 W/m2K
• běžné novostavby – doporučený Uw 1,20 W/m2K
• nízkoenergetický dům – doporučený Uw 1,0–0,8 W/m2K
• pasivní dům – doporučený Uw 0,8–0,5 W/m2K

Dřevo, plast, hliník nebo něco jiného?

Ke kritickým místům pasivního domu patří rám okna, jehož volba podléhá dvěma základním kritériím – nepřináší solární zisky, a tak musí být co nejužší, a zároveň musí obsahovat tepelnou izolaci. Rámy nové generace by tedy měly být nižší (užší) a vyplněné dostatečnou vrstvou izolace. Moderní rámy pro pasivní domy se vyrábějí ze všech materiálů – dřeva, plastu či hliníku. Výhodou plastových oken je především jejich nízká cena, minimální požadavky na údržbu a odolnost vůči nešetrnému zacházení. Na vrub plastových oknům pak může jít nižší pevnost v namáhaných místech, jejich estetická nevhodnost pro historické budovy a vyšší ekologická zátěž.

Výhodou dřevěných oken je jejich dlouhá životnost při dodržování zásad správné údržby a menší ekologická zátěž díky využití přírodního materiálu. Nevýhodou dřevěných oken je pak jejich vysoká pořizovací cena a nutná pravidelná údržba po každém mytí.

Benefitem hliníkových oken (mohou být také v kombinaci s plastem nebo dřevem) je vysoká ochrana proti povětrnostním vlivům, minimální potřeba údržby a vysoká tepelná vodivost hliníku. Pořizovací cena je o něco vyšší, stejně tak jako ekologická náročnost výroby. Jedním z nejvhodnějších řešení z hlediska materiálu pro rámy oken do pasivního domu je pak profilový systém s kompozitovým jádrem, bez použití ocelových výztuh. Do hlavních komor profilů rámu a křídla je možno vložit termoizolační vložky, které dále zlepšují hodnotu tepelného prostupu rámem.

Co do rámu?

Na trhu existuje nepřeberné množství skel s různými vlastnostmi. Pro pasivní domy jsou vhodná izolační trojskla, nebo dvojskla s meziprostorem děleným pomocí speciální fólie – technologie Heat Mirror. U skel je kladen důraz na co nejnižší hodnotu tepelného prostupu, zároveň ale také na maximální prostup sluneční energie sklem, tzv. solární faktor. (Ten je žádoucí pro vytváření solárního zisku.) Pro tento účel jsou některé vnitřní plochy izolačního skla potaženy tenkou vrstvou ušlechtilého kovu. Meziprostor izolačního skla je vyplněn izolačním plynem, argonem nebo kryptonem.

I na velikosti záleží

Důležitou otázkou je i velikost oken. Z konceptu plně prosklených domů se v našich klimatických podmínkách pomalu ustupuje. Sluneční svit u nás v zimních měsících není natolik intenzivní, a tak plně prosklené fasády postrádají v zimě smysl a naopak v letním období způsobují nepříjemné přehřívání místností. Menší okna jsou levnější, levnější jsou i stínicí prvky.

Velmi důležitá je orientace velkých prosklených ploch. Při správném nasměrování skel na jih, jihovýchod nebo jihozápad lze docílit hlavně v zimních měsících maximálních solárních tepelných zisků, což je vlastně podstata pasivního domu.

Na fasádách orientovaných na jih by však prosklená plocha neměla překračovat 30 až 40 % celé plochy fasády, jinak mohou mít solární zisky v horkých měsících naopak nežádoucí efekt – přehřívání interiéru.

Fólie jako tepelné zrcadlo

Princip tzv. tepelného zrcadla (Heat Mirror) využívá zabudovanou fólii, která je napnuta mezi dvěma skly okenní tabule. Tato fólie propouští viditelné světlo, ale odráží tepelné záření zpět ke zdroji. V létě tedy nedochází k přehřívání místností a v zimě k úniku tepla ven. Nahrazuje střední sklo, což poskytuje výhodu nižší hmotnosti okna – dvojsklo získává izolační parametry trojskla. Momentálně se dají zakoupit i systémy s dvěma fóliemi, jejichž výsledkem je v podstatě čtyřvrstvý izolační systém. V budoucnu může přinést revoluci systém tenkých skleněných multifólií, který má vysokou propustnost slunečního záření a zároveň dosahuje tepelněizolačních vlastností stěn.

Pozor i na parapet

Od kvalitního okna očekáváme, že v jeho blízkosti nepocítíme nepříjemný chlad či průvan. Okno i s jeho okolím by mělo fungovat jako nedílný celek. K tomu je ovšem zejména u pasivních oken důležitá i dobře provedená izolace ostění, nadpraží a parapetů.

Například okna Progress používají speciální podkladový profil Ultrafoam 08, který řeší kritické místo pod rámem, v parapetní části okna. Je vyroben ze speciální tvrzené izolační pěny. Jeho hodnota tepelného prostupu (U) 0,8 W/m2K je výjimečně nízká, běžně je parapet z hlediska úniků tepla jakousi Achillovou patou každého okna. Tento speciální podkladový profil také umožňuje snadné napojení vnitřního a venkovního parapetu.

Text: Stojan Černodrinski, Foto: Archiv firem

Vinylové podlahy Creation – vlajková loď značky Gerflor

(Komerční prezentace)

Nová řada toho nabízí opravdu dost – stačí se seznámit s kolekcemi Gerflor Creation 30 a Creation 55. Gerflor Creation Lock 30 je řadou zámkových vinylových podlah, která byla navržena tak, aby dokázala vyhovět nejčastějším požadavkům domácností.

Mezi hlavní přednosti této podlahy patří design dekorů (žasnout budete nad provedením i šíří výběru), dlouhá životnost a také dobrý poměr kvality a ceny. Naklapávací zámkový systém Uniclic umožňuje rychlou montáž i demontáž, krytina se díky UV tvrzené povrchové PUR+ úpravě snadno čistí a 4V zkosené hrany podstatně vylepšují dojem z položené podlahy. Vinylové dílce kolekce Creation 55 vynikají 0,55 mm silnou nášlapnou vrstvou a schopností odolat i zatížení běžnému v komerčních prostorách. Výsledkem je prvotřídní technologicky vyspělý a designově dokonalý výrobek s kvalitou, která nenechá chladného žádného zájemce o vinylovou podlahu.

Více informací o vinylových krytinách Gerflor najdete na www.gerflor.cz.

Zdroj: Tisková zpráva

Odolná střecha Šumavy

(Komerční prezentace)

Srdcem tohoto kraje je obec Kvilda. Zde se setkávají milovníci přírody, starousedlíci i vyznavači různých sportů, aby se všichni společně vydávali za krásami tohoto kraje. Trochu prokřehlí, ale s ošlehanými usměvavými tvářemi rozrazí dveře domu, z čepice ještě opadává sníh, když se usadí na dřevěné židle. Za oknem se prohání sněhové vločky a před nim pára z právě uvařeného čaje.

Vítejte na návštěvě v Penzionu U Šulků. Majitelé zde připravili pro své návštěvníky bezpečný přístav uprostřed hor. K pocitu jistoty již pár měsíců přispívá také nová střecha Ruukki Classic v embosované* verzi, která snižuje hluk až o šest decibelů.

“Původní střecha z betonových tašek by ještě pár let sloužila, ale tady jsme na horách a naši hosté musí být pod dokonalou ochranou,” vysvětluje majitel peznionu pan Pavel Šulek, který získal na svoji novou střechu o rozloze více, než 600 m², díky krytině Classic na českém trhu zcela výjimečnou záruku 50 let.

Se střechou nad hlavou to v horách není jen tak.

„Často nad vámi sedí několik tun sněhu, jindy se do střechy z boku opírá vítr rychlejší než 100 kilometrů v hodině. Kroupy, když začnou padat, jako by také byly z oceli,” dodává pan Šulek.

„Proto jsme volili nejvyšší kvalitu a tu mají právě ocelové krytiny od Ruukki. Zároveň si zakládáme na používání přírodních materiálů, jakými jsou dřevo, kámen a třeba právě ocel. Tato kombinace se nám moc líbí a plní dokonale to, co drsné horské klima vyžaduje. Střecha je pěkná a s domem krásně sladěná, jako by tu ani nikdy žádná jiná krytina nebyla.“

Přijeďte se podívat nejen na dokonale čisté linie provedení Ruukki Classic na penzionu U Šulků, ale také na další stovky střech šumavských vrcholů, spádů okapů těch koryt řek a potoků.

*Embossování – je speciální reliéfní povrchová úprava vyvinutá společností Ruukki pouze pro krytiny řady Classic. Tato úprava dodává střechám Classic nezaměnitelný originální a stylový vzhled. Reliéf navíc dále zvyšuje tuhost a vytváří rovný a plochý profil.

Zdroj: Tisková zpráva

Fíkovník – iluze dokonalého ráje

Fíkusů roste v tropech a subtropech celého světa obrovské množství, někdo uvádí 850 druhů, někdo až tisíc platně popsaných. Bohatý je i seznam neplatných synonym, takže v literatuře můžete najít až 2 900 názvů.

Trocha botaniky

Fíkusy jsou dřeviny, především mohutné stromy, v přírodě dorůstající několika desítek metrů na výšku a několikametrových obvodů kmene. Nemálo druhů je však i drobnějších, malých stromků, keřů všech velikostí a tvarů, některé jsou plazivé drobnolisté keříčky podobné brusinkám, jiné liány.

Asi polovina druhů roste epifyticky nebo alespoň jako epifyty svůj život začínají. Vyklíčí z drobného semena na stromě, spustí z něj kořeny a změní se ve škrtiče: kořeny časem ztloustnou, srostou a původního hostitele rozdrtí.

Mnoho fíkusů roste i na skalách a kamenech (petrofyticky). Jejich splývající kořeny jsou nádherné a v Asii se často využívají jako bonsaje.

Většina druhů fíkusů jsou stálezelené dřeviny, jen málo druhů opadává. Charakteristické jsou mléčné kanálky v lýku a druhotné kůře, z níž při poranění vytéká bílý latex. Květy jsou jednopohlavné, uzavřené v masitém útvaru zvaném syconium. Květenství (syconium) má na vrcholu otvor pro drobné vosičky, které zprostředkují opylení. Květenství vyrůstají z kmenů a větví, fíkusy jsou tedy kauliflorní. Drobné zralé nažky roznášejí ptáci či opice, které zralé fíky rádi pojídají.

Pozor na fíkusy!

Fíkovník smokvoň (Ficus carica) jistě znáte jako ovocnou dřevinu s vynikajícími plody. Nezkoušejte však ochutnávat jiné druhy, ne všechny jsou jedlé nebo neškodné, pozor dejte hlavně na malé děti, aby netrhaly fíky neznámých druhů! Dalším rizikem pěstování fíkusů v bytě je bílý latex, vytékající při poranění kůry. V latexu běžně pěstovaného druhu F. elastica je obsažen kaučuk, v minulosti jej zkoušeli plantážníci vyrábět i ve velkém jako náhradu pravého kaučuku. Latex obsažený v listech a kůře některých druhů, především F. cordata (F. salicifolia), F. ingens, ale třeba i nejznámějšího F. carica a dalších vyvolává alergické reakce na pokožce. Snad nejčastěji pěstovaný F. benjamina může (výjimečně) způsobit velmi citlivým osobám astmatický záchvat.

Jak pěstovat doma strom

Kupodivu se nejčastěji v bytech a interiérech pěstují ty velké druhy, které patří mezi nejodolnější pokojové rostliny. Ten, kdo viděl například běžně pěstovaný Ficus lyrata dospělý v tropech, v obdivu stanul před monstrem schopným zastínit polovinu fotbalového stadionu. Je to druh z tropického deštného lesa západní Afriky, od Kamerunu po Sierru Leone. V přírodě běžně dosahuje výšky 12 až 15 metrů, navíc mívá neproniknutelně hustou korunu.

V botanické zahradě Peradeniya na Srí Lance můžete vidět exemplář Ficus benjamina, který pokrývá plochu 1 600 m2 – je to tím, že kořeny, které vyrůstají z větví, zakotví v zemi, postupně ztloustnou na další kmeny, vytvoří korunu a dál a dál se rozšiřují.

Ficus benjamina z jihovýchodní Asie je sice mohutný strom, dorůstající výšky 30 m, pořizují si ho však i majitelé velmi malých bytů. Je totiž ideální bonsají, lze ho trápit v malém květináči nebo na kameni, řezat a štípat větvičky, upírat mu živiny. Zvlášť vhodné jsou drobnolisté formy jako třeba ‘Rijsenhout’, ‘Exotica’ nebo ‘Natasja’. Umožňují vytvořit aranžmá, které se snadno umístí i na okenní parapet. Stejně vhodné jsou z běžně pěstovaných druhů F. microcarpa a F. rubiginosa. Vznešeným dojmem působí zvláště velkolisté druhy, obvyklé v kancelářích, čekárnách nebo restauracích.

Ficus elastica pochází z jihovýchodní Asie, vyskytuje se od Indie po Sumatru a Jávu a dorůstá 30 až 40 metrů i výše. Podobné velikosti dorůstají i další druhy, známé jsou například banyan (F. religiosa) a pipal (F. benghalensis), vysazované v blízkosti buddhistických pagod, nebo F. macrophylla, často pěstovaný v parcích jižní Evropy.

Oblíbené druhy jsou i F. binnendijkii a F. diversifolia (známější pod synonymem F. deltoidea). V bytech se pěstují běžně, v podmínkách interiéru a s kořeny omezenými nádobou ale nedorůstají rozměrů jako v přírodě, navíc je většinou lze snadno „bonsajovat“ a různě tvarovat.

Tyto stromovité druhy vyniknou jako solitérní rostlina nebo v kombinaci s drobnějšími rostlinami v podrostu. Ve velké sadbě lze použít několik různých druhů fíkusů s odlišnou velikostí a barvou listu.

Liány a koberečky

Do bytu se velmi dobře hodí drobné liánovité druhy. Nejznámějším i nejodolnějším popínavým druhem je Ficus pumila, původem z jihovýchodní Asie, z Japonska, Číny a Vietnamu. Patří mezi stínomilné rostliny, které vydrží i značné zanedbávání. Roste velmi rychle a je schopný v krátké době porůst například zadní stěnu vitríny nebo terária či povrch substrátu ve větší nádobě s keřovitou nebo stromovitou dřevinou. Výborně se hodí i do sesazovaných mís s různými keři.

Ficus villosa má podobné vlastnosti, ale větší listy. Čepel je dlouhá 7 až 20 centimetrů, kožovitá, pevná, na rubu hustě, na líci řídce chlupatá. Je neuvěřitelné, s jak špatnými světelnými podmínkami se umí vyrovnat. Ale není divu – ve své vlasti, jihovýchodní Asii, se plazí v prvních letech života po zemi v hlubokém stínu lesního podrostu, později sice šplhá na stromy, ale dorůstá výšky kolem 5 metrů, na světlejší místa se nedostane. Třetím podobným, ale méně známým druhem je F. vaccinifolia původem z Tchaj-wanu.

Pěstování a množení

Pěstování fíkusů není nijak těžké. Pro stromové vzrůstné druhy je podmínkou úspěchu dostatečně velká nádoba, která přitom nemusí být nijak hluboká, stačí elegantní plochá mísa.

I větším dřevinám bohatě postačí vrstva země vysoká 25 centimetrů – v tropech je často humusem bohatá vrstva půdy vysoká jen pár centimetrů a pod ní je jalový jíl. Jako základ substrátu použijte rašelinu s přídavkem písku, kompostové země, popřípadě i trochy zvětralého jílu, lze však použít i běžnou směs pro pokojové rostliny, která se prodává v zahradních centrech. V době vegetace vyžaduje poměrně vydatné hnojení při zálivce každý týden, před dalším zalitím nechte zem trošku proschnout, aby ke kořenům mohl vniknout vzduch.

Fíkusy se nejčastěji množí řízkováním, vytékající latex se vyplaví ve vlažné vodě. Plazivé druhy vytvářejí kořínky po celé délce výhonů, stačí oddělit část stonku, která je již zakořeněná. Fíkusy je možné i vysévat, ale semena musí být čerstvá, klíčivost ztrácejí velmi rychle. Drobná semena klíčí na světle, na povrchu rašelinného substrátu, který je trvale vlhký, a obvykle vzcházejí do dvou až tří týdnů.

Fíkusy lze pěstovat i jinde než v bytech. Do nádob jako přenosná zeleň se hodí chladnomilný F. erecta, známější pod synonymem F. sieboldii, původem z Japonska a Číny. V teplejších regionech naší republiky a v chráněných polohách lze celoročně pěstovat v zahradě F. carica.

Něco pro floristy

Krásné srdčité listy s dlouhou kapací špičkou druhu Ficus religiosa se velmi často využívají do suchých vazeb (sušené nebo skeletované a barvené). Sušit a lisovat však můžete i listy mnoha dalších druhů, především těch s kožovitou tuhou čepelí.

Text a foto: Romana Rybková

* * *

Další články, které by vás mohly zajímat:

Sukulenty: Nenároční spolubydlící

Bromélie – tropické vánoční krásky

Dračinky vs. dračince

Orchideje, královny pralesa

Prvosenky doma, v přírodě i na zahradě

DŮM A BYT: Jehličnany v interiéru

V kontextu místa: Moderní dům obložený dřevem

Přirozeně usazená do zeleného sadu leží moderní novostavba obložená lamelami z cedrového dřeva. Půdorysem i měřítkem vypráví příběh dvorcové zástavby jihomoravské vesnice, dává mu však zcela nový obsah z dílny architekta Ondřeje Pšenčíka.

Když městská rodina se dvěma malými dětmi hledala řešení nového bydlení v čistší a zdravější lokalitě, měla přesnou představu o rodinném domě obklopeném ovocnými stromy a lesy. Starý sad i okolí vesnice odpovídají vysněnému prostředí. Uprostřed nových sousedských vztahů brzy začnou děti chodit do místní školy a jejich rodiče mohou bez obav dojíždět za prací do blízké moravské metropole.

S respektem ke kořenům

„Pro mladou dvojici jsme před časem s kolegou architektem Róbertem Semančíkem navrhovali interiéry jejich kanceláře. Spolupráce dopadla dobře, a tak bylo jasné, že bude pokračovat dál,“ říká architekt Ondřej Pšenčík.

„Od počátku jsme se shodovali na vytvoření moderní stavby, která své okolí nepoškozuje a nenárokuje si víc, než jí náleží. Umírněností přístupu a přirozeným usazením objektu do terénu jde v podstatě o ekologické pojetí stavby. Snažili jsme se o bezkonfliktní spojení se zahradou, vyhýbali jsme se také kácení stromů. Chtěli jsme zapadnout do okolí vesnice.“

Za jednoduchou kompozicí stavby však nevězí jen touha nevyčnívat a nerozbíjet tradiční vazby bezduchou modernou. „Tehdy za tím bylo víc. Studoval jsem venkovskou zástavbu typickou pro danou oblast. Komponoval jsem hmotu domu, její soukromý a veřejný prostor, který dům svou polohou definoval,“ vypráví o genezi projektu architekt.

Objekt má podlouhlý charakter, jako by stál na místě po staletí. Použité materiály jsou lokální, nadčasové a přitom tradiční. Čitelným tvaroslovím a obsahem však odkazuje k moderní době.

„Do místního kontextu nepatří kompaktní hloubková zástavba, ale domy podlouhlé, přimknuté k cestě tak, aby formovaly uliční čáru. Za nimi navazuje dvůr. Zvolili jsme modernější převyprávění toho, co se zde po architektonické stránce odehrávalo v minulosti. Také proporčně jsme zůstali ve stejných relacích,“ říká autor návrhu. Možná právě úcta a respekt k tradici dokázaly udržet reakce místních obyvatel v pozitivních intencích a stavba byla dokončena, aniž by vzbudila negativní ohlasy.

Logická dispozice

Bílá betonová dlažba obklopuje jednoduchý kvádr s pultovou střechou otevřený z jižní a východní strany do zahrady, zatímco uzavřená uliční fasáda je otočena do ulice k severozápadu. Vnější obálku domu tvoří provětrávaná fasáda z neošetřeného cedru, který se po čase zapouzdří do stříbrošedé barvy a přestane stárnout. S bílým povrchem terasy koresponduje bíle pojednaná omítka ploch zanořených do objektu.

Vnější barevná kompozice volně přechází do interiéru založeného na akcentech béžových a šedých odstínů s převažující bílou barvou. Vzdušný světlý prostor nasvícený nenápadným systémem osvětlení protepluje dubová olejovaná podlaha.

Jednoduchá koncepce stavby následuje logickou kompozici vnitřních místností – podélná chodba dělí dispozici na užitnou plochu s technickou místností, WC a spíží obrácenou do ulice. Protilehlá strana vnitřní osy skrývá za trojími dveřmi koupelnu a dva dětské pokoje otevřené do zahradního traktu. Na vzdálených koncích ústí chodba z jedné strany do intimní ložnice majitelů, ze strany druhé do rozlehlé společenské místnosti obklopené terasou. Díky proskleným dveřím i výstupu do zahrady tvoří chodba optickou osu domu s výhledem na místní rybník.

„Jednoduchá dispozice soustředěná kolem centrální podélné osy je koncipovaná jako bezbariérové bydlení,“ říká architekt Pšenčík a dál popisuje způsob osazení domu do pozemku: „Aby dům po stávajícím lehce svažitém terénu klouzal, zvedli jsme část s garáží a skladem – nasedající na ložnici majitelů – o několik stupňů výš, což pomohlo při hmotové kompozici objektu. Vyhnuli jsme se tak zídkám, které by zbytečně tříštily celkový dojem z kompaktně uchopené realizace.“

Slovo architekta

„Snažili jsme se do krásného, až panenského prostředí vstoupit co nejšetrněji. Všechny, kdo o stavbě rozhodovali, vedl velmi silný pocit respektu, s jakým se má dům chovat vůči vesnici a okolí, jak má být posazený do sadu. Vzhledem k tomu, že investoři jsou také dobrými kamarády, jsem se navíc cítil svázaný hlubší odpovědností za výsledek realizace i proces jejího stárnutí.“

Text: Daniela Rígrová, Foto: Jiří Ernest

Technické údaje

Technické údaje:

Dispozice: 4 + 1

Užitná plocha: 140 m2

Konstrukce: nepodsklepená stavba z tvárnic Porotherm, založena na betonových základových pasech, zateplena minerální vatou; větraná fasáda – cedrové lamely v kombinaci s bílou klasickou omítkou

Střecha: pultová, opatřena hydroizolační fólií se stojatou drážkou

Podlahy: keramická dlažba v koupelnách a technické místnosti; ložnice, dětské pokoje a hlavní obytná místnost – masivní dřevěná podlaha s olejovaným povrchem

Okna: hliníkové rámy, izolační trojskla

Vytápění: ústřední teplovodní, elektrokotel s napojením na topná tělesa a podlahové konvektory, krb s teplovodním výměníkem ohřívá vodu a je napojen i na ohřev topného okruhu, v koupelnách otopné žebříky

Autoři:

Ing. arch. Ondřej Pšenčík (1982), Ing. arch. Róbert Semančík (1983)

Spolupráce: Ing. Petr Zámečník, Ing. Petr Kučera

Architektonické studio Pšenčík Semančík

Vzniklo v roce 2010. V současné době pracuje jako tým architektů a stavebních inženýrů, který navrhuje a realizuje stavby od prvotního nápadu až po předání hotové stavby investorovi. Sídlí v Brně a ve Zlíně, služby ale nabízí v celém Jihomoravském a Zlínském kraji. Tvoří vstřícnou, svěží a tradice znalou architekturu.

Kontakt: Psenciksemancik.com

S cihlami HELUZ bez zateplení – nízkoenergetický dům s dotací

(Komerční prezentace)

Jednovrstvá konstrukce zdiva pro nízkoenergetický dům

Ještě před několika lety se hovořilo o tom, že jednovrstvé konstrukce nemohou svými parametry nikdy splňovat požadavky na stavbu nízkoenergetických nebo pasivních domů, neboť součinitel prostupu tepla U by měl být nižší než 0,12 W/m²K. Doporučen byl nosný stavební materiál malé tloušťky, na který projektant navrhne dostatečnou vrstvu izolantu.

To platilo do doby, než se na trhu objevily nové moderní cihlové materiály, které svými tepelně izolačními parametry překonají dnes již zastaralou technologii dvouvrstvé konstrukce.

Zdivo z cihel HELUZ Family nesmíte zateplovat

Cihla s integrovaným polystyrenem, HELUZ Family 50 2in1 tyto představy – technologii dvouvrstvé konstrukce – vyvrátila. Jedná se o izolační materiál s nosnou funkcí určený pro klasický způsob stavění, kdy hodnoty součinitele prostupu tepla/U/ jsou U = 0,11 W/m²K.

Pokud si chceme postavit nízkoenergetický dům, tak tam můžeme použít cihly plněné polystyrenem, tedy cihelné bloky HELUZ Family 2in1, ale můžeme také sáhnout po ekonomicky optimálnějších cihlách řady HELUZ Family tloušťky 50, 44 a 38 cm, případně řady STI. Také cihla tloušťky 44 cm se nechá pro nízkoenergetický dům navrhnout.

U nízkoenergetických domů je požadavek, že by se součinitel prostupu tepla stěn měl pohybovat kolem U = 0,20 W/m2.K.

Do pasivního nebo nulového standardu se můžeme dostat s materiály HELUZ Family 2in1 tloušťka 50 cm, případně HELUZ Family 2in1 tloušťka 44 cm. V ojedinělých případech lze postavit dům, aby vyhovoval českému pasivnímu standardu, z cihel HELUZ Family 2in1 tloušťka 38 cm. Ale to už je opravdu na hraně a tyto materiály se využívají na domy v řadové zástavbě.

Také nulový dům se dá vystavět z cihel HELUZ

Pokud bychom si chtěli postavit z materiálů HELUZ nulový dům, můžeme si ho představit jako pasivní dům, který je ale vybaven různými technickými zařízeními např. solárními systémy, které vlastně zajišťují tu nulovost toho domu. Vlastním zdivem /jeho tloušťkou/ sice ještě nějak můžeme tepelné ztráty stále snižovat, ale je to ekonomicky již nevýhodné.

Cihelné bloky HELUZ Family 2in1 v šířkách 50 a 44 cm se nechají použít na jednovrstvé konstrukce pro domy s velmi nízkou energetickou náročností s podporou dotačního programu Nová zelená úsporám. Tyto materiály jsou rovněž vhodné pro stavby nízkoenergetických budov, které nemohou z nějakého důvodu (např. z dispozičního hlediska, kvůli složitějšímu umístění stavby na pozemku) dosáhnout pasivního standardu.

Pro energeticky pasivní dům a energeticky nulový dům (dům, který není závislý na dodávkách energie od distributorů, jedná se v podstatě o energeticky pasivní dům doplněný vhodnou technologií získávání energie např. domácí fotovoltaické elektrárny) se nejčastěji používají cihly HELUZ Family 2in1 šířky 50 cm.

Pro bungalovy i řadovou výstavbu

Co se týče nízkoenergetického domu tak tam je zajímává varianta cihelných bloků HELUZ Family 2in1 šířky 38 cm a to kvůli svému výbornému poměru tepelně izolačních vlastností a celkové tloušťky konstrukce. Tato varianta je velmi vhodná pro bungalovy popř. řadovou výstavbu. Velmi univerzální použití pro výstavbu nízkoenergetických domů zajišťují cihelné bloky HELUZ Family 2in1 šířky 44 cm.“

Cihelné zdivo opatřené vnitřní a vnější omítkou je na rozdíl od konstrukce s vnějším zateplovacím systémem daleko méně náchylné na degradaci, ať již biologickou (ulpívání řas, plísně) tak i mechanickou (např. míčové hry dětí, klování ptáků apod.).

Zateplovat nový dům je nesmysl

Přesvědčivě a jednoznačně tedy v dnešních podmínkách platí, že jen rozumní, spořiví a praktičtí lidé volí variantu bez zateplení.

Tento nerozum, nebo neznalost, zastaralý a neekonomický stavební postup stojí každého investora další peníze navíc, které se dají využít k dalšímu zlevnění budoucího bydlení.

Ale není to jen o penězích. Dům bez zateplení lépe dýchá, zdravě se v něm bydlí, než v domě, který má dvouvrstvou, složenou a téměř neprůvzdušnou konstrukci.

Stále platí i do budoucna. Masivní jednovrstvá cihelná konstrukce je tradičně nejpoužívanější variantou pro stavění rodinných domů v našich zeměpisných šířkách.

Video:

Zdroj: Tisková zpráva

Sonda do hlubin nekonečné rekonstrukce, část 4: Hrátky s fasádou

Předchozí část seriálu najdete zde.

K omítnutí pan Milan nepoužil žádnou hotovou omítkovou směs, hmotu si namíchal sám klasickou metodou z písku, vápna a cementu. Jednak tím ušetřil finance, jednak získal omítku odpovídajících vlastností.

Na otázku, v jakém poměru pan Milan tyto složky míchal, odpověděl úsměvem. Nezapře v sobě totiž třetí generaci zednického rodu.

„To je to samé, jako byste se ptal kuchaře, kolik gramů koření dal do jídla. Zkrátka přisypáváte a mísíte, dokud to není ono. A podobně je to i s mícháním fasádní směsi. Musí vám to chutnat. Jak už jsem se zmínil, je potřeba šetřit cementem. Ten omítku nespasí, ale spíš pokazí.“

Řemeslnou tradici zachoval pan Milan i při nanášení malty na fasádu. Použil zde klasické nahazování jako za našich dědů, všechno ručně, zatíranou omítku s vrstvou štuku. Na doporučení fasádu zakončil moderním pružným silikonovým nátěrem, který je pro daný typ budovy nejvhodnější.

Ozdobné štuky

Neobarokní fasáda byla původně ozdobena štukovými římsami a lištami. Pro pana Milana to byla výzva, které se zhostil s plným nasazením. Po otlučení omítky „vylezly“ na povrch předsazené cihly, protože dávní štukatéři si takto připravovali plochu. Pokud na fasádě zůstanou kusy ozdob, vše si pečlivě zdokumentujte, nafoťte, změřte a v měřítku zakreslete, protože jakmile fasádu vyčistíte až na kámen, velmi těžko se určuje původní poloha lišt, říms či dalších ozdobných prvků.

S ozdobnou fasádou bylo mnoho práce, protože bylo potřeba vyrobit profilovací šablony z různých materiálů. Rovné římsy a lišty se zhotovují tahem „vozíku“ s šablonou po pomocné lati přibité k fasádě zednickými skobami. Aby pan Milan získal tvar pro konkrétní šablonu, musel zbytek původní římsy rozříznout a na kus prkna profil obkreslit. Pro každý tvar římsy zhotovil speciální šablonu z plechu. Podle potřeby kombinoval sádrokartonové profily připevněné turbošrouby na fasádu se štukatérskou omítkou. „Problémem bylo sehnat pro ozdobné prvky nejvhodnější omítku. Nejsem štukatér, a proto jsem mnoho věcí dělal poněkud jinak. Musel jsem zkrátka vymyslet mnoho věcí už vymyšlených.“

Záludné oblouky

Složitý oříšek představovaly ozdobné oblouky nad okny. Zde pan Milan vytvořil základ podle roviny okenního rámu a potom zase pomocí šablon vytvořil oblouky. Problém byl sehnat štukatérskou omítku, která by byla vhodná pro dekorativní fasádní práci. Malta musí vydržet v určité tloušťce pohromadě, musí být plastická, ale zároveň jemná a bez zrnitosti. Dodnes pan Milan s tímto problémem bojuje a zkouší různé malty, strojní omítky, experimentuje s přísadami v podobě vláken a dalších materiálů. A přiznává, že asi ještě nějaký čas ideální složení malty hledat bude.

S cementem to nepřehánějte

„Při rekonstrukci mi pomáhalo poměrně mnoho lidí a zjistil jsem, že u většiny z nich převládala tendence hojně přidávat cement. Nebyl jsem s to jim vysvětlit, proč cement ve velkém množství použít nechci. Lidé mají představu, že čím víc cementu použijete, tím je stavba kvalitnější a bude víc držet. To je velmi ošidná představa. Čím méně cementu na fasádu použijete, tím lépe bude zdivo dýchat a lépe si poradí s vlhkostí. Když obálku domu uzavřete vrstvou cementu, z domu se stane bunkr a po čase začnou odpadávat celé kusy fasády. Lepší je počítat s tím, že jednou za pět či deset let fasádu drobně opravíte, než si z domu udělat nedýchající protiatomový bunkr.“

Peripetie s pískovcem

V domě nechybí tradiční pískovcové zdobné prvky, například v podobě dveřního ostění. Bohužel pískovec je porézní kámen, což v kombinaci s dešti a mrazy není v našich podmínkách zrovna ideální. Na jednom místě pan Milan trochu zavadil o ostění a vypadl velký kus pískovce. Kameník mu poradil vyrobit si vlastní směs na doplnění vypadlých částí z trochy bílého cementu, penetrace a písku ve stejném odstínu, jako je původní materiál.

Podobnou operaci si pak vyzkoušel na opravě uražené pískovcové schodnice. Kus shodu doplnil vlastnoručně vyrobeným umělým kamenem, který ke schodu fixoval nerezovým kotvicím prvkem.

Pískovcová dominanta

Za zmínku stojí ručně tesané pískovcové schodiště. Majitel je objevil až dodatečně a dlouho si myslel, že je z betonu, protože v minulosti je někdo důkladně natřel šedivou emailovou barvou. Odstranit nátěr z pískovce stálo mnoho úsilí. Pan Milan vyzkoušel pískování, broušení, kartáčování i chemické metody, ale dávný kolchozní natěrač barvou rozhodně nešetřil a porézní pískovec se jí důkladně napil. Nejlépe se osvědčily mechanické metody, ale byla to dřina!

Další díl seriálu najdete v této rubrice příští středu.

Text: Adam Krejčík, Foto: Jiří Hurt

Dokonalý ovladač

(Komerční prezentace)

Letošní novinky Nina IO a Nina Timer IO od Somfy by vám zkrátka neměly uniknout z několika důvodů. Jedná se o produkty, které posouvají ovládání domácnosti na intuitivní záležitost. Zní to možná nadneseně, ale je to tak.

Dotyková obrazovka s jednoduchým uživatelským rozhraním zaručuje rychlé, přehledné a snadné ovládání celé domácnosti, které zvládne každý její člen. Stačí jeden dotek a můžete ovládat, integrovat, ukládat do paměti a nastavovat všechna zařízení ve svém domě. Skvělá ergonomie a příjemný povrch zase dokážou proměnit užívání ovladačů v zážitek.

A jaké nabízí Nina funkce?

Nina IO

– Přesné ovládání až 60 jednotlivých zařízení nebo 30 jejich skupin

– Vytváření scénářů chování domácnosti

– Rozpoznání všech zařízení a jejich ovládání z jediného displeje

– Ovládání pohybem (u produktů Somfy) – stačí se dotknout obrazovky a ovládat zařízení jednoduchým pohybem ruky

– Čtyři různé barvy a materiály krytů

Nina Timer IO (hlavní foto článku) je centrální dálkové ovládání se všemi výhodami ovladače Nina doplněné o funkci časovače. Takže si stačí naprogramovat scénáře dle vašich potřeb nebo běžně stráveného dne a ovladač může řídit domácnost za vás.

Pro lepší představu můžete shlédnout video:

Více na www.somfy.cz

Zdroj: Tisková zpráva

Ceny iF Design Award 2017 dvakrát pro Schüco

(Komerční prezentace)

Fasáda, která stírá hranici mezi interiérem a exteriérem

58člennou komisi zaujal panoramatický design fasády: „Snem každého architekta je snížení počtu konstrukčních prvků na minimum ve prospěch transparentnosti. Fasádní systém s profilem šířky pouhých 35 mm je subtilní a elegantní, bez nutnosti kompromisů směrem k tepelné izolaci a bezpečnosti. Společnosti Schüco se v tomto produktu podařilo spojit dlouholeté zkušenosti a znalosti v oboru.“ iF Design Award patří mezi celosvětově nejvýznamnější soutěže, toto prestižní ocenění za design je pravidelně udělováno již od roku 1953. Zájemci se mohou registrovat v rámci sedmi kategorií včetně architektury.

Sloupko-příčkový fasádní systém Schüco FWS 35 PD vytváří štíhlý a čistý design. Konstrukce sestává z profilů unikátní pohledové šířky 35 mm, čímž maximálně podporuje transparentnost a přináší panoramatické výhledy. A to nejen v ploše, ale i u rohových spojů. Schüco vyvinulo řešení s možností eliminace vertikálních sloupkových profilů. Systém je navíc skvěle vybaven z hlediska požadavků na větrání, odvod vody i bezpečnost. Byl testován na odolnost proti vloupání do třídy RC 3. Provedení ve vysoce tepelně izolované variantě „SI“ disponuje certifikátem Passive House Institute v německém Darmstadtu.

Klíče a klika jsou minulostí

Druhým produktem, díky kterému mohl německý výrobce okenních, dveřních a fasádních systémů se sídlem v Bielefeldu slavit, je hliníkový systém vchodových dveří Schüco ADS 90.SI SimplySmart Design Edition. Jedná se o vysoce tepelně izolované provedení stavební hloubky 90 mm. Jejich estetické i funkční zpracování povznáší vstupní prostory rezidenčního bydlení. Dveře s oboustranně překryvnou hliníkovou výplní zvýrazňuje osvětlená prohlubeň madla zapuštěného do konstrukce. 5komorový profil garantuje stabilitu i tepelně izolační vlastnosti na úrovni pasivního bydlení. Dveřní komunikace a elektronická vstupní kontrola vycházejí z předpokladu instalace inteligentní modulární jednotky Schüco Door Control System s Touch Display. Intuitivně a dotykově ovládaný panel z elegantního černého skla je čistě zarovnaný s dveřním profilem.

Více informací najdete na www.schueco.cz.

Zdroj: Tisková zpráva

Jste vystaveni nadměrnému hluku? Braňte se!

Pokud dům, kde bydlíte, stojí v blízkosti frekventované silnice, jste automaticky vystaveni hlukovému znečištění. Každé auto, kamion nebo tramvaj či autobus pak ovlivňuje kvalitu vašeho života, zejména spánku. Míru hlukového zatížení ve vašem okolí snadno zjistíte pomocí hlukových map (https://eregpublicsecure.ksrzis.cz/Registr/shm/). Ministerstvo zdravotnictví ČR má za úkol je každých pět let revidovat.

Žijete-li ve starším domě, je navíc pravděpodobné, že jeho obvodový plášť ani okna nejsou vhodně zvukově izolovány. Nejjednodušším protihlukovým opatřením, které můžete ve svém bytě či domě provést sami (nebo požadovat po majiteli objektu), je výměna oken. Zvláště důležitá jsou kvalitní okna, pokud bydlíte u železniční trati nebo v letovém koridoru, ale i na venkově bývá často třeba přistoupit k pořízení oken s dobrými zvukověizolačními vlastnostmi.

Hluk vnímáme i ve spánku, proto je třeba zajistit, aby během noci hluk nepřesahoval 25 dB. To se samozřejmě lehce řekne, ale hůř udělá. Frekventované silnice běžně produkují hluk přes 70 dB a i v čistě rezidenčních čtvrtích může hluk dosahovat hladiny kolem 40 dB.

„Kvalitní okna s dobrými zvukověizolačními vlastnostmi jsou schopná hluk z okolí významně snížit, a to až o 46 dB! Pokud váš dům stojí u frekventované silnice, rozhodně se vyplatí investovat do oken s dvojsklem, popřípadě trojsklem a s těmi nejlepšími zvukově-izolačními vlastnostmi. Těch dosahují zejména okna s plastovými profily, protože bez dodatečných úprav umožňují osazení skla tloušťky až 56 mm. Nejsou to ovšem jen vlastnosti okna jako takového. Důležitá je i jejich bezchybná instalace, protože zvuk může pronikat nedostatečně utěsněnými otvory kolem rámu,“ upozorňuje Petr Sýs ze společnosti Inoutic, zástupce České komory lehkých obvodových plášťů, která se aktivně zabývá i problematikou tvorby norem otvorových výplní.

Kam se obrátit?

Pokud máte pocit, že jste obtěžováni nadlimitním hlukem, a dokonce se vám toto podezření podaří ověřit prostřednictvím hlukových map, můžete se se stížností obrátit na příslušnou krajskou hygienickou stanici (KHS). Právě v její kompetenci je ochrana obyvatel před hlukem a vibracemi ze stacionárních zdrojů či z provozu dopravy na komunikacích a drahách. Ostatní zdroje hluku, jako např. hlasitá hudba, předzahrádka restaurace apod., bývají v kompetenci jednotlivých obcí.

Podání stížnosti by mělo obsahovat informace o předpokládaném zdroji hluku (adresu; charakter a dobu provozu; informace o časovém období, kdy je vnímání hluku z vašeho pohledu nejintenzivnější) a samozřejmě také vaše kontaktní údaje, aby mohlo být případně provedeno místní šetření a měření hluku. Můžete se také KHS zeptat, zda již v minulosti nebylo v těchto místech měření hluku provedeno.

Pokud pak KHS shledá váš podnět jako oprávněný, měla by začít jednat a vlastníkovi zdroje hluku uložit pokutu, udělit dočasnou výjimku (za určitých podmínek), nařídit realizaci efektivních protihlukových opatření nebo nařídit zastavení činnosti. Vlastník pak může obnovit činnost jen tehdy, když prokáže, že byl hluk snížen pod limitní hodnoty.

Pokud skutečně doložíte, že jste obtěžováni nadlimitním hlukem, máte právo domáhat se nápravy, a to u vlastníka zdroje hluku. V případě dálnice je zodpovědným subjektem stát – problémy řeší Ředitelství silnic a dálnic. Komunikace nižších tříd patří kraji nebo obci, zákon zvlášť řeší letiště a s tím spojené letové koridory, které jsou složitějším případem. Zdrojem hluku ale mohou být i jiné objekty – např. továrny, diskotéky atd., kde je majitelem firma či soukromá osoba.

Pokud hluk není možné snížit (např. u frekventované silnice), bude muset jeho vlastník hledat cesty, jak vás před ním ochránit. Nemůžete sice požadovat konkrétně výměnu oken, ale bývá to často jediné východisko tam, kde nelze vybudovat protihlukové stěny či valy (památkové zóny nebo místa, kde by realizace takových opatření byla příliš drahá).

Limity pro hluk

Ochrana lidského zdraví před hlukem je zakotvena v zákoně č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, konkrétně v § 30–34 tohoto zákona. Limity pro hluk jsou pak podrobně stanoveny nařízením vlády č. 148/2006 Sb., O ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací.

Základní limity pro venkovní hluk (u obytných domů)

Hluk a naše zdraví

100 milionů obyvatel EU je zasaženo nadlimitním hlukem přesahujícím 65 decibelů. Taková míra hluku škodí zdraví a dlouhodobá zátěž může vést až k srdečním selháním. Dosavadní hlukové mapování v České republice prokázalo obtěžování hlukem téměř 300 000 obyvatel. Nejde však o konečné číslo. V Praze je nadlimitním hlukem zasaženo kolem 7,6 % obyvatel, tedy přes 90 000 lidí.

Výzkumy prokázaly, že výskyt civilizačních chorob přímo vzrůstá s hlučností prostředí. Dlouhodobé vystavování nadměrnému hluku pak způsobuje hypertenzi (vysoký krevní tlak), poškození srdce včetně zvýšení rizika infarktu, snížení imunity organismu, chronickou únavu a nespavost. Hluk má poměrně významný vliv i na psychiku jednotlivce a často způsobuje únavu, depresi, rozmrzelost, agresivitu, zhoršení paměti, ztrátu pozornosti a celkové snížení výkonnosti, hlučné prostředí v noci snižuje kvalitu i hloubku spánku.

Dalším negativním účinkem hluku je poškození sluchu. K němu může dojít buď při krátkodobém vystavení hluku přes 130 dB (o něco větší hluk, než vydává startující letadlo), nebo častému a dlouhodobému vystavování hluku nad 85 dB (např. velmi hlasitá hudba).

K poškození sluchu ale může vést i dlouhodobý pobyt v prostředí s hladinou hluku kolem 70 dB, což je běžné u hlavních silnic. Za základní příčinu ztráty sluchu už v dnešní době není považováno stáří člověka, ale právě nadměrná hluková zátěž. Poškození sluchu je přitom většinou nevratné.

Text: Redakce, Foto: Shutterstock a archiv

Na co se ptát?

Dřevo, plast, hliník nebo něco jiného?

Co do rámu?

I na velikosti záleží

Fólie jako tepelné zrcadlo

Pozor i na parapet

Trocha botaniky

Pozor na fíkusy!

Jak pěstovat doma strom

Liány a koberečky

Pěstování a množení

Něco pro floristy

S respektem ke kořenům

Logická dispozice

Slovo architekta

Technické údaje

Jednovrstvá konstrukce zdiva pro nízkoenergetický dům

Zdivo z cihel HELUZ Family nesmíte zateplovat

Také nulový dům se dá vystavět z cihel HELUZ

Pro bungalovy i řadovou výstavbu

Zateplovat nový dům je nesmysl

Ozdobné štuky

Záludné oblouky

S cementem to nepřehánějte

Peripetie s pískovcem

Pískovcová dominanta

A jaké nabízí Nina funkce?

Fasáda, která stírá hranici mezi interiérem a exteriérem

Klíče a klika jsou minulostí

Kam se obrátit?

Limity pro hluk

Hluk a naše zdraví

PARTNEŘI WEBU