Dopřejte svému domovu elegantní černobílé akvarely, které spolehlivě doladí každý interiér a dodají mu chic prvek ve skandinávském pojetí.
Obrazy jsou tím pravým pro náročnějšího zákazníka, který oceňuje především kvalitu, čistý design a odlišnost.
text: Tomáš Horáček, foto: Magdalena Tyboni
– do tří týdnů od podání žádosti by měl zájemce o dotaci vědět, zda příspěvek obdrží
– pokud s žádostí uspěje, projekt úspěšně zrealizuje a doloží na Fond veškerou dokumentaci, tak do dalších tří týdnů dostane dotaci na účet
„Díky lépe nastavenému systému administrace se nám podařilo výrazně zkrátit lhůty pro posuzování žádostí. Plníme tím slib, který jsme dali před spuštěním letošních výzev. První žádosti o dotaci v hodnotě 550 tisíc korun budou vyplaceny už dnes, dalších 35 žádostí s dotací 2 milióny korun pak příští týden. Dnešní čísla dokazují, že novinky v programu, které jsme letos zavedli, jsou úspěšné,“ uvádí ministr životního prostředí Richard Brabec pro Státní fond životního prostředí České republiky.
Rychlost administrativních úkonů potvrzuje i skutečnost, že k dnešnímu dni bylo schváleno 731 žádostí za 155 287 051 Kč. 578 žadatelů dostalo akceptační dopisy s výzvou k doložení realizace.
Ohledně rodinných domů je Fondem aktuálně evidováno 1503 žádostí za více než 316 milionů Kč a dalších 2232 žádostí je rozpracovaných. Žadatelé mají největší zájem o příspěvek na snižování energetické náročnosti rodinných domů.
Zaznamenán byl největší počet žádostí na nově poskytované dílčí zateplení. Ze zdrojů jsou nejžádanější solární termické systémy a tepelná čerpadla. U bytových domů Fond přijal 54 žádostí za 43 milionů Kč.
V roce 2015 je na program připraveno 1,1 miliardy korun, z toho 600 milionů pro majitele rodinných domů na celém území České republiky. Podání žádosti o dotaci je rychlé a snadné. Stačí vyplnit elektronický formulář.
text: Tomáš Horáček, foto: archiv
Dvougenerační byt v panelovém domě rodině co do velikosti plně vyhovoval, představy budoucí paní domu o ideálním bydlení však naplnit nedokázal. To se podařilo až bungalovu, který si po mnoha diskusích s manželem sami navrhli.
Pojem dlouhé zimní večery nabyl u investorů po koupi pozemku poblíž západočeského krajského města rozměru průběžné diskuse nad vzhledem a zejména nad dispozičním řešením budoucího domu. Poměrně úzká stavební parcela představovala sama o sobě určitý limit, s nímž bylo nutné skloubit reálné potřeby rodiny, které se odvíjely od zkušeností z předchozího bydlení. Představivost při návštěvách „svého kousku země“ manželům rozhodně nechyběla, a tak se záhy v rukách budoucího pána domu, mj. profesí stavaře, začal rodit nákres, kterému dal projektant pouze oficiální podobu.
| Dotazy ohledně STAVBY domu můžete pokládat v PORADNĚ ZDE. |
V rámci úspor nemá dům obytnou půdu. Přestože nespadá do žádné energetické kategorie, je díky svému konstrukčnímu řešení na hranici nízkoenergetické stavby, čemuž napomáhá jak použití betonových tvárnic s izolační vložkou, tak i zateplení stropu 30cm vrstvou minerální vaty. Solární kolektory integrované do střešní krytiny jsou dalším příspěvkem pro energeticky efektivní provoz. V zimním období, kdy slunce po obloze putuje nízko, pomáhají prohřát hlavní obytnou zónu i napevno osazená okna sahající od stropu až téměř k podlaze spolu s francouzským oknem, jímž se vstupuje na terasu.
| ! Prohlédněte si on-line NEJVĚTŠÍ KATALOG RODINNÝCH DOMŮ ! |
Dům byl původně navržen pro tříčlennou domácnost, ale po půl roce od nastěhování vylétl z rodinného hnízda i nejmladší syn. V dispozičním řešení bylo nicméně již od počátku, kromě centrální obytné zóny s jídelnou a kuchyňským koutem a dále rodičovské ložnice, počítáno se dvěma pokoji pro příležitostné přespání zejména vnoučat. Všechny místnosti domu jsou soustředěny kolem středové haly a na ni navazující chodby. Do haly rovněž ústí vstup z integrované garáže.
Zatímco v exteriéru, zejména obkladem z cihlových pásků Terca od společnosti Wienerberger, bungalov nezapře inspiraci viktoriánskou Anglií, vzdušnému interiéru dominují tóny bílé, jimž sekunduje naturální vzhled dřevěného masivu.
S řešením domu, kde hrubou stavbu dodaly klatovské Betonové stavby Group, jsou majitelé maximálně spokojeni. Rozhodně k tomu přispěla skutečnost, že nebyli při projektování ani při realizaci domu pod tlakem. Na základě zkušeností by dnes pouze zesílili středovou příčku, pod níž není ani základový pas, a tím by se vyhnuli předimenzování kleštin zabraňujícím prohýbání stropu.
Zaujalo nás |
| Namísto venkovní dlažby použili majitelé zbytek obkladových pásků Terca. Vznikla tak efektní příjezdová cesta a chodníčky kolem domu, dokonale souznící s domovní fasádou. Bonusem úpravy je, že okolí domu je i po dešti vždy suché, bez kaluží. |
Na zbývající nezastavěné části pozemku si majitelé vytvořili relaxační ostrůvky, které spojuje zelená plocha trávníku. Po celé šíři domu se zde rozprostírá okrasné jezírko osázené vodními rostlinami, mezi nimiž se prohánějí zlatí karasové. Uklidňující podívanou lze pohodlně sledovat i z kryté terasy u obývací části domu.
Na protilehlé straně si majitelé sami postavili zahradní domek s pergolou, pod níž je posezení se zahradním grilem. S domem korespondující cihlový obklad ukrývá malé tajemství – zahradní domek je totiž sestaven pouze z OSB desek, s nimiž se poměrně dobře a především rychle pracuje. O osvěžení v horkých dnech se spolu s jezírkem stará i zahradní sprcha instalovaná vedle pergoly.
Zahrada je dílem profesionálů. Na začátku si majitelé nechali zpracovat projekt včetně doporučených rostlin, které jsou vhodné jak z pohledu pěstitelských podmínek, tak konečného vzrůstu, a toho se při jejich výběru drží.
text: Zuzana Ottová, foto: Robert Virt
Technické údaje |
|
| Obytná plocha | 122 m2 |
| Zastavěná plocha | 149 m2 |
| Konstrukční řešení | nepodsklepená stavba na betonových základových pasech, betonové tvárnice s izolační vložkou, fasáda z obkladových cihelných pásků Terca |
| Střecha | klasický krov, konstrukce stropu tvořena kleštinami, zateplení stropu 30 cm minerální vaty, betonová taška Bramac MAX s integrovaným kolektorem na ohřev vody, klempířské prvky titanzinek |
| Výplně otvorů | okna a dveře Vekra plast z exteriéru v zeleném a z interiéru v bílém provedení, izolační dvojskla, předokenní žaluzie, interiérové dveře Sapeli fóliované, mezi obývacím pokojem a předsíní příprava na celoskleněné dveře do pouzdra |
| Podlahy | dlažba |
|
Vytápění |
elektrokotel, solární kolektory, nízkoteplotní podlahové |
Wienerberger cihlářský průmysl, a. s.
Plachého 388/28, České Budějovice
tel.: 844 111 123
www.wienerberger.cz
Betonové stavby Group, s. r. o.
Předslav čp. 101, Klatovy
tel.: 376 695 496
betonstav@telecom.cz
www.rodinne-domy.cz/betonstavby
Emise plastifikátorů (změkčovadel, pouze netoxických) u nich mnohdy dosahují nižší úrovně, než jakou předepisují přísné normy například pro dětské hračky s příměsí PVC. Přesto na trhu tyto vysoce odolné a bezúdržbové podlahy začínají čelit konkurenci. Trend zdravého bydlení přináší elastické podlahy bez obsahu PVC, chloru, změkčovadel, halogenů či těžkých kovů. Inovované výrobní technologie u takovýchto produktů staví na přírodních a recyklovaných surovinách. Cestou ekologických podlah se vydala společnost Kratochvíl parket profi, která v rámci konceptu KPP Ecology exkluzivně nabízí environmentálně ohleduplné podlahy značek Wineo® PURLINE a Upofloor®.
Na vzhledu záleží, neméně důležitá je však nezávadnost pro vás, vaše okolí a životní prostředí! Takto uvažují výrobci ekologických elastických podlah. Přestože své výrobní know-how si každý pečlivě chrání, řadu charakteristik mají ekologické elastické podlahy společnou. Kromě již zmíněné absence PVC, chloru, změkčovadel a s nimi souvisejících ftalátů, halogenů či těžkých kovů si podlahy zachovávají praktičnost a vynikající užitné vlastnosti. Jejich složení v principu stojí na kombinaci přírodních a recyklovatelných surovin. „Například přírodní podlaha německé značky Wineo® PURLINE vedle přírodního plniva zapracovává organický polyuretan, finský výrobce Upofloor® zase vyvinul materiál Enomer® na bázi čistých termoplastických polymerů s extrémně nízkým obsahem organických těkavých sloučenin,“ upřesňuje Milan Mrkáček ze společnosti Kratochvíl parket profi, s.r.o. Tyto materiály nezatěžují lidské zdraví ani životní prostředí, podlahy lze bez obav vyhodit s běžným odpadem. V praxi však likvidaci pozdrží jejich velmi dlouhá životnost.
Vybírat můžete z kolekcí pro bytové i těžce zatěžované komerční prostory včetně míst s vysokými hygienickými nároky – zdravotnická, stravovací a sportovní zařízení, školy a školky. Povrch ekologických podlah Wineo® PURLINE a Upofloor® je antibakteriální, antistatický a kromě fyzické zátěže (odolnost vůči poničení, poškrábání, nárazům) zvládne i působení chemikálií. Významným kritériem při výběru podlahy je samozřejmě náročnost údržby, ani zde vás tyto produkty nezklamou. Odolávají nečistotám a jsou tudíž velmi snadno udržovatelné, nevyžadují použití speciálních přípravků. Na jejich údržbu stačí pouze čistá voda, což výrazně snižuje náklady na údržbu krytiny v jejím životním cyklu.
Dekory garantují stálobarevnost, v kolekcích najdete jak jednobarevné varianty, tak oblíbené imitace. Pokládka probíhá lepením k podkladu, vždy dle specifikací ke konkrétní značce a kolekci. Jak heterogenní produkt Wineo® PURLINE, tak homogenní podlaha Upofloor® (primárně určená pro komerční objekty) umožňuje pokládku na podlahové topení. Čekali byste vysokou cenu? Není tomu tak, orientačně se maloobchodní cena ekologických podlah pohybuje od 1.200,- do 2.000,- Kč za 1 m2 včetně 21% DPH, záleží na značce i formátu (role nebo dílce), což je srovnatelné například s cenami tvrzených vinylových podlah se zámkovým spojem.
Pro více informací nejen o ekologických elastických podlahách navštivte www.kpp.cz.
(komerční prezentace)
„Pro země tropické jest bambus rostlinou nad míru důležitou, skýtající obyvatelstvu užitek několikerý,“ napsal pan učitel Polívka ve své knize o exotických užitkových rostlinách, která vyšla před sto lety. Jeho slova jsou pravdivá i dnes.
| Máte dotazy ohledně vaší ZAHRADY? Ptejte se v PORADNĚ ZDE. |
Pevná a trvanlivá stébla bambusů slouží v tropech především jako stavební materiál. Používají se nejen ke stavbě chudých chýší, ale i na lešení při opravách vysokých budov, dále jako materiál na zábradlí, můstky, rozvody vodovodního potrubí na pole, ohrady a nepřeberné množství dalších staveb a stavbiček. Ze slabších stébel vznikají žebříky, nábytek, nejrůznější nářadí, velké přepravní koše, bambusové klece na ptáky, malé košíky, nůše a kabelky, ve Vietnamu se z nich pletou dokonce i kulaté rybářské čluny. Z bambusových stébel se na mnoha místech světa vyrábějí i hudební nástroje nebo nádoby na vodu. Některé části stébel používají Číňané a Japonci i k výrobě papíru. Z bambusových listů se pletou rohože nebo klobouky, čerstvé slouží jako krmivo pro dobytek.
Nás zajímá výroba bambusového nábytku a doplňků z celých nebo štípaných stébel, které se k nám dovážejí nejčastěji z Vietnamu nebo z Indonésie. Tenčí nebo štípaná stébla se podobají ratanu a laik je od sebe na první pohled asi nepozná. Bambus je však mnohem tužší a nedá se tak dobře ohýbat jako ratan, a to dokonce ani zahřátý. Stébla jsou na rozdíl od ratanu dutá a v určitých vzdálenostech mají kolénka.
Bambusy jsou vlastně trávy, stejně krásné jako užitečné. Rostou v tropech a subtropech celého světa. Ale není bambus jako bambus – do podčeledi Bambusoideae (rostliny, které lze označit jako bambusy) se řadí asi 45 rodů s více než 600 druhy. „Pravých“ bambusů (rod Bambusa) bylo popsáno přes 70 druhů. Některé druhy dorůstají výšek až 40 metrů, ale najdeme mezi nimi sotva půlmetrové travičky. Dřevnatá stébla, vyrůstající z plazivého oddenku, jsou dutá, oddělená v článcích vnitřními přepážkami. Z kolének vyrůstají kratší postranní větévky. Přímo pověstná je u bambusů rychlost růstu – u některých druhů se prý stéblo za jediný den prodlouží až o půl metru. Velmi mladé výhony se sklízejí a konzumují jako zelenina.
Šáchor (Cyperus) není jen odolnou pokojovou rostlinou, která vydrží skoro všechno. V tropických a subtropických domácnostech se používá už několik tisíc let. Nejznámějším druhem je šáchor papírodárný (Cyperus papyrus), který dal název psací potřebě starých Egypťanů. Na tomto papíře psali Egypťané již asi před 5 000 lety, ale znali ho a využívali i ve starém Řecku a Římě. Kromě papíru se stonky používaly i na pletení rohoží, klobouků, košů a sandálů (egyptští kněží ani v jiných sandálech chodit nesměli). Z tohoto druhu se pletly i lodě, což si vyzkoušel známý mořeplavec a badatel Thor Heyerdahl, který na šáchorové lodi přeplul Atlantský oceán. Šáchor papírodárný dorůstá značných rozměrů a v současnosti se používá spíše jako okrasná tropická rostlina do velkých atrií nebo v létě na okraj zahradních bazénů.
Ani s šáchory to není jednoduché, obrovský rod Cyperus asi s pěti stovkami druhů je rozšířen po celém světě, nejen v tropech, ale i v naší přírodě. Všechny druhy jsou vlhkomilné, poměrně rychle rostou a patří mezi ně jak druhy vytrvalé, tak jednoleté. K pletení se využívá i mnoho dalších druhů, např. Cyperus involucratus, jehož původní vlastí je Madagaskar. Ze stonků se pletou rohožky, sítě, košíky, klobouky a mnoho dalších věcí, používá se i jako stavební materiál.
Hojně se pěstuje africký šáchor jedlý (Cyperus aesculentus), který je rozšířen v tropické Asii, Americe i po jižní Evropě. Jedlé hlízky vyrůstají na koncích podzemních oddenků, jsou veliké asi jako lískové oříšky a podobně i chutnají. U nás jsou známé pod názvem „zemní mandle“, jedí se syrové, pražené nebo pečené. V Arábii z nich připravují sladký nápoj (šerbet) a v Egyptě z nich lisují olej na vaření.
Pro Evropana, který v tropech trvale nežije, je nejběžnějším druhem vodních hyacintů Eichhornia crassipes. Je to kouzelná rostlina, zdobící hladinu kdejakého rybníčku nebo říčního ramene. Pro obyvatele teplých zemí však představuje vážný a téměř neřešitelný problém. Je úporným plevelem, který nejde vyhubit a několikrát ročně ucpe každou vodní cestu. Vodní hyacint patří s ohledem na množství vytvářené biomasy (150 až 400 tun na jeden hektar v čerstvém stavu) k nejproduktivnějším rostlinám na zeměkouli.
Odhaduje se, že bez neustálého boje s touto rostlinou by byl Panamský průplav do tří let neprůplavný. Rostlinu zavlečenou již více než do padesáti tropických zemí celého světa přitom nejde nijak rozumně využít, jen tu a tam poslouží jako zelené hnojivo na pole, sušená se přidává do krmiv pro dobytek a zkouší se výroba kartonů a papíru.
Jako energetická surovina se začíná prosazovat jako palivo nebo na výrobu bioplynu. V Indonésii se mladé listy jedí jako salát. Novinkou je nábytek, koše, kabelky, tašky, prostírání a další užitkové předměty v domácnostech, pletené ze sušených stonků a řapíků. Význam má i jako okrasná rostlina v akvaristice.
Řekne-li se „banánová sukénka“, skoro každý si představí rozdováděnou šantánovou tanečnici v podniku, kam je mladistvým vstup zakázán. Do sukně z vláken banánovníku textilního však může být oblečena i seriózní manažerka a její kostýmek může pocházet třeba i z drahého salónu.
Banánovník textilní (Musa textilis) je planý druh. Uvádí se, že dorůstá až 10 m výšky a roste trsovitě, z jednoho kořenového systému postupně vyrůstá až 20 nepravých kmenů. Plodí drobné, 5 až 7 cm dlouhé banánky, které jsou plné semen, k jídlu se tedy nehodí. Pochází z Filipín, kde se dodnes pěstuje na mnoha ostrovech. Filipíny vyrábějí 90 % světové produkce, to znamená ohromných 50 000 tun vlákna ročně.
Vlákno z banánovníku textilního patří k nejpevnějším a nejkvalitnějším přírodním textilním materiálům. Je známé pod názvy abaka, banana fibre, Manila hemp nebo česky manilské konopí.
Vlákno se získává z listových pochev, dlouhých až 6 metrů. Při sklizni se usekne celá rostlina a rozebere se na jednotlivé listy. Ty se nechávají na zemi sušit, dokud se nezačne rozpadat dužnina řapíků. Po odstranění dužniny se vlákno promývá, čistí, suší a třídí. Vlákno je vysoké kvality, pevné, pružné, lehké a hedvábně lesklé.
| Více článků z rubriky ZAHRADA na www.dumabyt.cz. |
Barvu mívá bílou, načervenalou až hnědou. Nejkvalitnější vlákna se zpracovávají na oblekové tkaniny, z méně kvalitních se vyrábějí provazy a lodní lana, protože vlákno je odolné vůči mořské i sladké vodě.
Vlákna nejhorší kvality se používají na výrobu speciálních druhů papíru, například do filtrů cigaret, na čajové sáčky a kávové filtry, salámová střívka, pytlíky do vysavačů, mapy nebo různé umělecké papíry.
Řapíky se někdy zpracovávají i surové, pro svou pevnost a ohebnost se používají k pletení košů, ošatek, tašek, kabelek, v současnosti také k výrobě módního nábytku s etnografickým výrazem.
Používá je velmi často Ikea a mnozí další výrobci nábytku, takže se banánová křesílka nebo úložné krabice či jiné artefakty stávají celkem běžným doplňkem českých domácností.
text a foto: Romana Rybková
Rodina se dvěma dětmi a psem, navíc zvyklá žít v létě na zahradě, si přála do frekventované společné obývací zóny domu odolnou podlahu. „Dlouho jsme váhali, jaký druh krytiny vybrat. Když jsme se rozhodli pro podlahové vytápění, volba byla jasná – keramická dlažba,“ vysvětluje majitelka domu.
| Problémy se stavbou DOMU? Ptejte se v PORADNĚ ZDE. |
„Trochu jsme se tohoto řešení obávali, protože jsme nechtěli slevit ani z estetických kvalit. Máme rádi moderní design, ale s výtvarným pojetím, barevností, spárořezem a dalšími problémy jsme si neuměli poradit. Proto jsme se obrátili na designérku Zdenku Šestákovou, která má s návrhy keramických obkladů dlouholetou zkušenost.“
Protože prostor o celkové ploše 53 m² zahrnuje také kuchyňský kout a vedle kuchyně i krb s krbovým tělesem, bylo třeba harmonicky skloubit podlahu i s těmito prvky. Designérka vypracovala tři varianty v moderním stylu.
| ! Prohlédněte si on-line NEJVĚTŠÍ KATALOG RODINNÝCH DOMŮ ! |
![1. varianta: Díky nejmodernějším technologiím vytváří tato napohled dřevěná podlaha iluzi „tepla domova".](/wp-content/uploads/obrazek/4e772b25249b3/stavba-bydleni-zarizujeme-interier-05_100x73.jpg "1. varianta: Díky nejmodernějším technologiím vytváří tato napohled dřevěná podlaha iluzi „tepla domova".")
1. Varianta: okouzlení přírodouŽádný materiál nenavodí pocit útulnosti a tepla tak bezprostředně, jako přírodní dřevo. První řešení sází na sérii Noe, která dokonale imituje selská prkna, a to jak co se týče barevnosti, tak i povrchové struktury. Kombinaci bílých, světle hnědých a čokoládově hnědých dlaždic o formátu 20 x 120 cm a 30 x 120 cm (cena 1 798 Kč/m2) doplňuje podlaha v kuchyni a obložení krbové stěny v čokoládově hnědé se strukturou úzkých pásků (formát 30 x 30 cm) a velkoformátové dlaždice na stěně kuchyně (série Taurus Double – RAKO).
Díky nejmodernějším technologiím vytváří tato napohled dřevěná podlaha iluzi „tepla domova“, ale bez nevýhodných vlastností dřeva. Odolává poškrábání i vodě a dá se jednoduše vytřít.
Základ druhé varianty tvoří šedá dlažba Sandstone Plus (RAKO). Velkorysý formát 30 x 60 cm je použit i na obložení krbové stěny a kuchyňské linky. Podlaha kuchyně, schůdky, roh krbového tělesa a sokl jsou zvýrazněny šedomodrým odstínem. Velkou plochu designérka oživila pětibarevnou mozaikou, nástupní plocha před kuchyní vyniká díky zajímavé kombinaci pruhů šedomodré dlažby a šedé mozaiky. Vysoká technická kvalita a nadčasová univerzální barevnost dávají záruku, že toto řešení bude dlouho funkční a „přežije“ i případnou výměnu nábytku, hodí se totiž ke každému stylu.
| Více článků z rubriky INTERIÉRY najdete na www.dumabyt.cz nebo www.modernibyt.cz. |
Poslední verze je určena spíše pro milovníky tradičního stylu a luxusního dekoru. Kuchyň je od obývacího pokoje oddělena příčkou s dveřmi a velkým podávacím oknem, krbové těleso má zaoblený tvar. Podlahu kolem dominujícího krbu zdobí dlaždice 45 x 45 cm ze série Gobelino s historickým dekorem perského koberce. Doplňují je barevně sladěné dlaždice imitující kámen v odstínech červené a pískové barvy. Ta se objevuje také v kuchyni.
Tento dezén se trochu vymyká rámci běžného vkusu, dodá však domu originalitu a nádech rafinovaného luxusu. Hodí se ke starožitnému i jednoduchému nadčasovému nábytku.
text: Jitka Pálková, návrh a vizualizace: Zdenka Šestáková, Lasselsberger
Jejich předchůdkyně – elektrické pečicí trouby – pekly pouze sálavým teplem topných spirál zabudovaných pod dnem nebo stropem komory. Neměly skleněná dvířka a při troše nepozornosti se pokrmy snadno připálily. Zájem o ně prudce vzrostl, když dostaly navíc horkovzdušný ohřev, což umožnilo péci až ve třech vrstvách najednou, aniž by pokrmy vzájemně nasávaly vůni či pachy. Když se koncem devadesátých let do nich nastěhoval ještě mikrovlnný ohřev a grilovací tělesa, proměnily se v univerzální elektrospotřebič, který v jediné komoře zvládne obvykle až 14 základních i gurmánsky náročných způsobů vaření a pečení. Navíc umí i rozmrazovat nebo zavářet potraviny.
| Nevíte si rady s KUCHYNÍ? Zeptejte se v PORADNĚ ZDE. |
S automatikou a výběrem programů z menu v paměti „na kliknutí“ se vaření i pečení stává zábavou. Designéři je uvedli v soulad s ostatní moderní vestavnou kuchyňskou technikou. V nejpraktičtějším vestavném provedení už nejen v bílé barvě či v hliníku nebo nerezu je na našem trhu nabízejí AEG/Electrolux, Amica, Ardo, Ariston, Baumatic, Bosch/Siemens, Candy, DeLonghi, Fagor, Gaggenau, Gorenje, Indesit, Whirlpool a Zanussi. Z českých výrobců pak EKZ (Elektro Kovo Zdice), ETA, Karma a Mora.
Vnitřní varný prostor má standardní objem 50 až 60 litrů, příkon se pohybuje od 3 do 10 kW. Spotřebu energie najdeme u nových pečicích trub a sporáků na zákonem předepsaném energetickém štítku a je udávána zvlášť pro konvenční ohřev, zvlášť pro horkovzdušný, mikrovlnný nebo jiný druh ohřevu. Roční spotřeba elektrické energie v tříčlenné domácnosti při běžném způsobu vaření a pečení se pohybuje kolem 400 kWh. Standardní rozměrový modul pro vestavbu je nejčastěji v x š x h = 60 x 56 x 55 cm, komfortní výrobky se nabízejí i jako „širokoúhlé“ s šířkou 90 cm. Počet funkcí, použité materiály (smaltovaná ocel, nerez, hliník) a stupeň „inteligence“ ovládání ovlivňují cenu, která se letos pohybuje od 6 do 50 tisíc Kč. Na požadavek zdravého vaření v páře při teplotě jen těsně pod 100 °C zareagovali letos výrobci přidáním tzv. parní funkce, nebo nabídkou samostatných parních trub.
Jaké způsoby ohřevu multifunkční trouby nabízejí? |
| Multifunkční pečicí trouby nabízejí 4 až 14 různých druhů ohřevu a s ním spojených funkcí, aby umožnily pro jakýkoli pokrm zvolit optimální způsob přípravy. U levnějších modelů se volí otočným knoflíkem, u komfortních i tlačítky nebo dotykem symbolu na displeji zobrazujícím menu. Mezinárodní norma pro symboly nastavení sice ještě neexistuje, většina výrobců však pro nejčastěji užívané funkce dodržuje shodné a srozumitelné symboly. ◗ Horní a spodní ohřev vestavěnými topnými články, vhodný k běžnému pečení a vaření na jedné úrovni – masa, zvěřiny, koláčů i závinu. ◗ Jen horní ohřev, vhodný pro jakékoli zapékání, např. přípravu suflé a gratinované zeleniny, při nastavení nejnižší teploty naopak udržuje hotové pokrmy na jídelní teplotě. ◗ Jen spodní ohřev k přípravě pokrmů v pekáči ve vodní lázni, k dopečení pokrmů zespoda, navíc umožňuje zavařování ve sklenicích. ◗ Velkoplošný gril (v kombinaci s horním ohřevem) slouží ke grilování steaků, uzenin, ryb nebo toastů shora působícími infračervenými paprsky na jednom plechu. ◗ Maloplošný gril ke grilování menších kousků slaniny či uzenin na středu roštu. ◗ Horkovzdušný ohřev vhodný k pečení pečiva nebo pizzy, a to až ve třech rovinách, aniž by došlo k přenosu a pohlcování pachů, nejlépe při nastavené teplotě v rozmezí 50-240 °C. ◗ Mikrovlnný ohřev obvykle s 5 výkonovými stupni, zapínatelný samostatně nebo v kombinaci s ostatními způsoby. ◗ Pečení a vaření s párou pro zatím nejzdravější vaření, jaké v podobě Papinova hrnce používaly již naše babičky. ◗ Rozmrazování ventilátorem vháněným vzduchem pokojové teploty, doporučené zejména pro rozmrazování kuřat, krevet či zeleniny. ◗ Horní a dolní ohřev se současným zapařováním, vhodný k pečení chleba a kynutého pečiva, nebo též k rozmrazování mraženého pečiva. Komfortní multifunkční trouby nabízejí i jiné speciální funkce: Nejčastěji to bývá program pro pečení pizzy a rychlý předohřev umožňující náběh na teplotu 180 °C během 5 minut od zapnutí. Komfortním spotřebičům nechybí ani praktický nízkoteplotní program pro udržování pokrmů na jídelní teplotě asi 60 °C po dobu až 10 hodin, nebo pro pozvolné rozmrazování pokrmů a kynutí těsta při 35 °C. Výjimečně nabízejí i program předehřívání jídelního nádobí (talířů a mís) na teplotu nastavitelnou do 40 °C. |
Prosklené dveře se kvůli snadnému čištění dají po sklopení aretačních páček snadno vyvěsit, u vestavných trub je možné zvolit sklápění dveří nebo boční otevírání na volitelnou stranu. Chladicí vzduch je protahován kolem vlastní komory i mezi dvojitými nebo i trojitými skly dvířek, aby se o ně při delším použití zejména horkovzdušného ohřevu nemohl nikdo popálit. Podle normy EU nesmí teplota venkovního povrchu skla přesáhnout 50 °C. Osvětlení halogenovou žárovkou se zapíná samočinně otevřením trouby nebo tlačítkem se symbolem žárovky.
Před ventilátorem nebo na stropu trouby je umístěn tukový filtr, zachycující odpařené tukové částice a redukující nejrůznější pachy z potravin.
Multifunkční trouby dominujících výrobců jsou součástí tzv. designové řady a tvarem, barvou, materiálem a držadly či displeji harmonují s ostatními vestavnými spotřebiči – s odsavači par, kávovary atd. Převažuje moderní styl s plně průhlednými dvířky a pravoúhlými liniemi, pro přátele rustikálních kuchyní se však najdou i trouby s retro-tvary, kruhovými číselníky a analogovými hodinami.
Značkoví výrobci nabízejí v současné době cenově zvýhodnělé „vestavné varné sety“ sestávajících obvykle z multifunkční vestavné trouby, a s ní spolupracující varné desky a odsávače shodného designu. Celková úspora pro uživatele který si tyto spotřebiče pořídí současně může dosáhnout až 20 000 Kč.
| Více článků z rubriky kuchyně na www.dumabyt.cz nebo www.modernibyt.cz. |
Obvykle obdélníkový nebo lištový LED či LCD displej zobrazuje digitální hodiny, umožňující v roli „minutek“ nastavení času pečení nebo opožděný start v roli „timeru“.
Ovládání pomocí multifunkčních podsvícených nebo dotykových displejů se stalo tak jednoduchým, jako vybírání peněz z bankovního automatu. U výrobků vyšší třídy stačí zadat druh a hmotnost potraviny, mikroprocesor zvolí nejvhodnější program ze své paměti, zvolí teplotu, dobu pečení a na displeji doporučí úroveň umístění plechu. Naopak gurmáni mohou vlastní způsob přípravy pokrmu uložit do paměti mezi výrobcem předprogramovaných 30 až 100 receptů.
Připalování kapiček tuku na stěnách komory zabraňují speciální smalty, nejúčinnějším se ale ukazuje katalytické nebo pyrolitické čištění. Trouby s katalytickým čištěním vstřebávají tuk po způsobu sacího papíru do speciálního nástřiku, ve kterém se rozloží při provozní teplotě kolem 20O °C. Siemens tuto funkci označuje jako ecoClean, Whirlpool jako PyroClean, Miele jako ThermoClean Plus apod. Po vychladnutí trouby stačí jen vnitřek lehce opláchnout houbou.
Dokonalejší pyrolitické čištění je řízeno samostatným programem, trvajícím až 2,5 hodiny. Trouba se kombinací hlavních ohřevů rychle vyhřeje až na 500 °C, kapky tuku zuhelnatí a jako jemný popílek spadnou na dno, odkud se vymetou anebo vytřou vlhkým hadříkem.
Výjimkou je čistění tzv. vodním programem, jaký používají např. trouby Gorenje se speciální vrstvou Ecosmalt. Uživatel nalije do pekáče litr vody a pak jen troubu nechá na půl hodiny vyhřát na vysokou teplotu.
Na rozdíl od tradiční parní trouby, v níž vařily ještě naše babičky, nejsou pokrmy v troubách s parní funkcí ponořeny ve vařící vodě, nýbrž jen ofukovány vodní parou o teplotě 96-98 °C z elektrického vyvíječe páry. Vyvíječ páry bývá umístěn pod dnem komory nebo externě v odděleném bočním prostoru. U trouby s vnitřním vyvíječem se potřebné množství vody (asi 0,65 l) nalije do elektricky vyhřívané mísy ve dnu trouby. Zvukový signál upozorní na blížící se „vyvaření“. Velmi oblíbený je program „intervalového vaření“ doporučovaného pro pečínky, suflé, pudinky a chléb či pečivo, které mají zůstat nejen štavnaté a měkké, ale na povrchu ještě získat i křoupavou a hnědou kůru. V komoře se automaticky střídá působení páry (asi 30 sekund) s horkým vzduchem (10 sekund).
V troubách s externím vyvíječem se vodou (asi 1 litr) plní samostatná plastová nádoba a elektronicky řízené čerpadlo ji po zapnutí přečerpává do parního generátoru, který ji vstřikuje do nerezové komory. Pracovní teploty 96-98°C se dosáhne asi po 6 minutách. Vaření v páře je rychlé a plně automatizovatelné. Pečínky na povrchu zhnědnou, uvnitř zůstanou měkké a štavnaté. Dobrých výsledků dosáhnou hned napoprvé i začátečníci. Vařit lze prakticky vše – maso, ryby, rýži, brambory, knedlíky a zeleninu.
Zejména zelenina si přitom zachovává životně důležité látky, vitaminy a minerály, které jinak při vaření ve vodě uniknou. Pokrmy se nemusí příliš kořenit a solit, dietářům není nutno připomínat, že se vše připravuje bez tuku. Touto cestou ohřívané pokrmy navařené předešlý den chutnají, jakoby byly právě čerstvě připravené. Jak ukazují nové kombinované parní trouby Whirlpool – STEAM, dokáže se pára i rychle a účinně postarat o očistu vnitřku trouby a skleněných dvířek.
Jaký komfort si můžete vybrat |
|
◗ Pečicí vozík vyveze ručně nebo automaticky (po stisknutí tlačítka) po otevření dveří současně všechny rošty a plechy zavěšené do závěsů, takže není nutno sahat do horké trouby. Podlévání pečínky usnadňují plechy s bočním výsuvem nebo vozíky bez postranních mřížek. |
Co musí obsahovat energetický štítek pečicí trouby |
| ◗ Název výrobce nebo dodavatele a též identifikační značku modelu ◗ Třídu energetické účinnosti podle zobrazené stupnice. Třída A označuje nejúspornější typy, které obvykle vystačí jen s polovinou energie než například srovnatelný spotřebič zařazený ve třídě D. Třídy E, F a G zahrnující spotřebiče nejméně úsporné už na trhu nenajdeme, protože směrnice EU ze září 1999 jejich prodej zakázala. Řada sporáků a pečicích trub se chlubí kategorií A+ , což znamená, že spotřebují o 25 % energie méně než trouby třídy A a o 45 % energie méně než trouby zařazené podle větší spotřeby elektřiny do třídy B. ◗ Objem (užitný) varného či pečicího prostoru v litrech ◗ Hlučnost spotřebiče podle nových mezinárodních norem IEC 704-3 v jednotkách akustického výkonu jako ekvivalent pikowattu, označovaných jako dB(A) re 1 pW. Podle kvality (a té odpovídá obvykle i cena výrobku) se pohybuje v rozmezí od 36 do 43 dBA re 1 pW. |
text: Jan Tůma, foto: archiv
Pokud máme pojednat o plastech ve stavebnictví, je třeba pomalu a jistě zapomenout na současnost (rámy oken, dveře, trubky, střešní či podlahová krytina atd.) a začít velmi vážně hovořit o budoucnosti. Výzkum a vývoj moderních materiálů jde totiž kupředu tak rychle, že to laická a mnohdy i odborná veřejnost sotva stačí zaznamenat, natož sledovat. Schválně, slyšeli jste kupříkladu něco o aerogelech? A co všechno víte o hydrogelu, o silikonu, o plastových, nicméně zcela rovnocenných či dokonce mnohem kvalitnějších „náhražkách“ přírodních materiálů?
| Nevíte si rady se stavebními pracemi? Zeptejte se v PORADNĚ ZDE. |
Aerogel je nehmotná, pevná látka s nejnižší známou hustotou. Krychlový metr nejlehčí verze tohoto materiálu váží neuvěřitelných 1,9 gramů, neboť až 99,8 % jeho objemu tvoří vzduch a zbývající 0,2 % pak oxid křemičitý. Je to zároveň jediný materiál s porozitou přesahující 95 %. Navíc jsou tyto póry otevřené, takže plyny i kapaliny jím mohou procházet s minimálním omezením. Aerogely jsou tvořeny křemičitými strukturami ve tvaru dutých koulí velikosti několika nanometrů.
Důsledkem tvaru a velikosti těchto základních stavebních „kamenů“ aerogelu je jeho obrovský vnitřní povrch, tedy poměr mezi povrchem vnitřní struktury a jejím objemem. Jeden jediný gram aerogelu má specifický povrch až 1 000 m2. Dá se tak použít jako absorpční materiál s dalšími mimořádnými fyzikálními vlastnostmi. Produkt disponuje vynikajícími termoizolačními vlastnostmi a nízkým součinitelem tepelné vodivosti (λ = 0,015-0,020 W/m.K, přičemž naprosto klidný vzduch má λ = 0,026 W/m.K).
Nejběžnější jsou aerogely křemičité (vyrábějí se z gelu oxidu křemičitého SiO2 při vysokých tlacích a teplotách s přídavkem katalyzátorů), existují však i aerogely na bázi uhlíku, hliníku, chrómu, zinku, cínu a dalších prvků. Vědci o aerogelu hovoří jako o nejdůležitějším materiálu 21. století.
Americká firma Aspen Aerogels vyrábí izolační rohože na bázi aerogelu, vyztužené textilními vlákny. Jsou vhodné pro izolace nejrůznějších potrubí, tepelných výměníků či na stavby protipožárních bariér. Izolační rohože se aplikují stejným způsobem jako běžné izolační materiály. Jejich pružnost umožňuje izolovat i velmi složité tvary, lze je řezat laserem, vodním paprskem nebo obyčejným nožem. K dosažení stejných parametrů jako při izolování minerální vlnou však stačí pouze čtvrtinová vrstva rohože na bázi aerogelu.
Pevný hydrogel |
| Plasty v polovině 20. století ovládly svět. Jejich velkým minusem je ovšem skutečnost, že se doposud vyrábějí hlavně z ropy, jejíž zásoby se rapidně snižují. Japonci nyní přicházejí s náhradním řešením, zaměřili se na jíl vylepšený hydrogely (ty se dnes běžně využívají především v medicíně, například při výrobě kontaktních čoček). Materiál připomíná želé a zatím mu schází pevnější konzistence, tuhost. Hydrogely jsou z 99 % tvořeny vodou. Podle časopisu Nature Materials tokijští vědci zkombinovali polymer s nanočásticemi jílu a vznikl nový materiál schopný držet tvar. Jinak řečeno, produkt se vyrovná plastům, je však nesrovnatelně ekologičtější. |
Odborníci předpokládají, že materiál se „jednou“ stane naprosto samozřejmou součástí stavebních procesů a tudíž i našich domovů. Vždyť v místnosti izolované několik milimetrů silnou vrstvou aerogelu se nebude muset topit dokonce ani v zimním období, neboť interiér se během několika desítek minut vytopí díky uvolněnému tělesnému teplu. A ještě další příklad: k nejslabším místům fasády domu logicky patří výplně okenních otvorů. Podle zahraničního tisku pak švédská firma Airglass vyvíjí nový materiál pro zasklívání oken, složený právě z vrstvy aerogelu vakuově uzavřené mezi dvě desky skla, vzorky zatím samozřejmě slouží výhradně k testování. Ale jednou…
| Více článků z rubriky STAVBA na www.dumabyt.cz |
Následující téma se stavebnictvím na první pohled nesouvisí, ačkoli i zde by se dala najít určitá spojitost. Jde totiž o kluziště, o ledovou plochu, jejíž příprava a hlavně údržba odjakživa představovala problém. Člověk zde opět zvítězil nad přírodou a pomohl si – jak jinak – plastem. Konkrétně deskami Polystone Polar, vyrobenými na bázi polyetylenu (PE).
Výhodou kluziště ze syntetického ledu je především jeho snadná a rychlá montáž i demontáž. Základním stavebním komponentem je deska o rozměru 2 000 x 1 000 x 20 mm. Z těchto prvků se systémem pero-drážka na rovném a pevném podkladu vystaví plocha libovolné velikosti. Na podklad lze použít například OSB desky. Výhodou syntetického ledu je především jeho snadná údržba. Stačí jednou denně odstranit prach, hobliny a nečistoty z povrchu pomocí stěrky, průmyslového čisticího stroje nebo koštěte a následně umýt plochu běžným úklidovým prostředkem.
O optimální kluzné vlastnosti se postará speciální lubrikační emulze. Polystone Polar je materiál odolný vůči povětrnostním vlivům a UV záření, proto je vhodný jak do interiéru tak pro exteriérové instalace. Desky jsou nehořlavé, vyvinula je německá společnost Röchling Engineering Plastics a čtvereční metr stojí asi 130 euro. Není vyloučeno, že velmi pevný materiál, původně sloužící v průmyslu, může najít praktické uplatnění právě ve stavebnictví.
Silikony jsou syntetické, v přírodě se nevyskytující látky. Vyrábějí se ve formě tuhých látek, past, maziv a olejů až po kapalné formy a volbou radikálů lze modifikovat jejich vlastnosti.
Silikony disponují vynikajícími adhezivními vlastnostmi – například silikonovými tmely se dají lepit i beton, sklo či kov – neboť vzniklá chemická vazba je velmi pevná a dokonce spolehlivější než spoje vytvořené mechanickou či fyzikální metodou.
Stavební silikon |
| Silikon si většina lidí automaticky spojí s umělou krásou (poprsí), s mazlavostí (čerstvě aplikované těsnění), s kuchyní (pečicí formy), případně s dětmi (dudlíky) či se sportem (ochrana zubů hokejistů). Díky vynikajícím adhezním vlastnostem a odolnosti se ovšem silikon etabloval i ve stavebnictví. S jeho pomocí se dnes spojuje většina velmi porézních i neporézních materiálů, stejně jako obtížně lepitelných povrchů, k nimž se řadí beton, sklo, mramor, hliník, ocel a plasty. Silikony mohou zpevňovat drolící se fasády, narušené spoje nebo jiné oslabené struktury bez porušení integrity původního materiálu. Moderní silikonové nátěry chrání rekonstruované historické budovy před účinky koroze. Spoje vytvořené silikonovými lepidly a tmely jsou pevné při změnách teploty, při nadměrné vlhkosti, při smršťování, působení větru, zvuku i nejrůznějších vibrací. Silikonová těsnění samozřejmě především dokonale těsní, vyplňují spáry a tmelí nežádoucí mezery, ale mají také svou nezpochybnitelnou estetickou hodnotu. |
Silikony bez problémů odolávají teplotám 180-200 °C, krátkodobě dokonce až 300 °C, pro svoji nevodivost mají své pevné místo v ochraně a izolaci elektrozařízení. Silikonové lubrikanty pak výrazně snižují tření mezi tělesy z různých materiálů – plastu, pryže, kovu nebo skla. Jsou to látky bez chuti a zápachu, nepodporují množení bakterií, nebarví ani nezpůsobují korozi jiných materiálů, takže se jednoznačně osvědčily ve vodoinstalacích.
Pro svoji vodoodpudivost s vysokou propustností vodních par se silikonové impregnace používají také k ošetření povrchů střešních tašek, keramických dlaždic, cihel, sádrokartonových desek, omítek, betonu nebo jako přísada do fasádních barev. Silikonové těsnicí materiály bezpečně drží skla v okenních rámech a na skleněných fasádách. Silikony rovněž prodlužují životnost povrchových nátěrů, proto se používají k ošetření mostů, potrubí a jinde.
Specifika montáže |
|
Práce s plastovou krytinou nevyžaduje speciální nářadí, dělení šablon se provádí ostrým nožem. Při práci je však třeba pamatovat na roztažnost materiálu a tudíž nutnost používat předepsanou sílu hřebíků (2,5-2,8 mm). Pro pokládku břidlicových krytin BNC a CPS je zapotřebí plné bednění střechy ze suchých prken nebo OSB desek, krytina se klade na kontaktní difuzní fólii. |
Od pravé břidlice s typickým matným leskem i barevností je téměř k nerozeznání. A přitom jde o plast. Přesněji o tzv. plastovou břidlici, která kopíruje přírodní originál a dává mu do vínku spoustu užitečných vlastností navíc. Plastové šablony jsou například lehčí (6–7 kg/m2), velmi houževnaté, nenasákavé a mimořádně odolné. Nepodléhají erozi, jsou imunní vůči mechům a lišejníkům. V zimě nehrozí přetížení střechy přívalem těžkého sněhu, neboť lavina se na umělohmotných šablonách střešní krytiny neudrží a sjede dolů.
Surovinou pro výrobu břidlicových šablon (Eureko) jsou samozřejmě plasty, které však původně sloužily k prvovýrobě v automobilovém průmyslu. Nepoužívají se ale tzv. směsné suroviny z komunálního odpadu. Prvky střešní krytiny jsou černošedé barvy a dělí se podle typu napodobovaného materiálu: „BNC“ (břidlice německý čtverec) a „CPS“ (česká plastová šablona).
text: Petr Saulich, foto, archiv
Historicky cenný objekt z roku 1722 se nachází na území velkého města, na okraji rozsáhlého pozemku, který svým charakterem připomíná přírodně-krajinářský park. V bezprostředním okolí se nachází městská zástavba, komunikace a zčásti veřejné zelené plochy. Budova je situována v severní části pozemku. Příjezdová cesta k ní vede podél východní hranice a v jižní části prochází přes bránu na pozemek. Mnohé stromy na pozemku jsou již přestárlé a zbytečně zahušťují porost, čímž omezují možnost nových výsadeb. Cílem úpravy je jen bezprostřední okolí budovy a dvora.
| Více článků z rubriky ZAHRADA na www.dumabyt.cz. |
Vztahy ke světovým stranám a okolíDům je situován při severní hranici pozemku a otevírá se svou jižní stranou ke dvoru a příjezdové cestě vedoucí středem pozemku. Dvůr slouží v letních měsících k posezení – má příjemné jižní slunce. Pozemek je negativně ovlivňován pouze podél západní a severní hranice, která sousedí s okolní výstavbou (benzinová pumpa, soukromá vila, bytový dům). Podél jižní hranice vede místní příjezdová komunikace s minimálním provozem.
Přání majitelky |
| Majitelé se snaží postupně vylepšit celkovou tvář parku, začít chtějí na dvoře a blízkém okolí. Rádi by obměnili některé přestárlé stromy a vylepšili nižší patro zeleně (keře, osázení svahů). Zároveň by rádi zatraktivnili vybrané partie zahrady, aby nepůsobily zanedbaně a byly pestřejší v průběhu roku. Je třeba také dát jednotlivým místům výraznější charakter. |
Dvůr je nejintenzivněji využívanou venkovní plochou a středobodem mnoha funkcí (parkoviště, vstup do domu, letní posezení) a nachází se v neutěšeném stavu. Cílem úprav je zakrýt nepěkné věci a zkrášlit vše, co jde. Dřevěný plůtek podél bočního křídla domu bude zachován a před ním vznikne záhon v historizujícím stylu. Základ tvoří pravidelná výsadba stálezelených vertikálních dřevin (jalovec) a lemování stříhaným buxusem. Uvnitř jsou vysazeny růže v kombinaci s kakostem a šantou, rovněž v pravidelném rytmu. Štěrková plocha se zmenší a částečně nahradí trávníkem. Rovněž v ostatních částech okolí dvora se počítá s vylepšením stavu trávníků.
Celkové ztvárnění zahrady vychází z přání majitelů zachovat přírodní charakter pozemku a pozvednout jeho úroveň tak, aby byl pestřejší a působil udržovaně. Především dvůr a jeho okolí je nejatraktivnější místo z hlediska využívání.
| Zeptejte se odborníků na ZAHRADU V PORADNĚ ZDE. |
Proto jsou zde vysázeny zejména kvetoucí rostliny, které v celém areálu citelně chybí. Důraz je kladen i na kvalitu odrůd z hlediska odolnosti a zdraví. Tím se zmenší náklady na údržbu v dalších letech, které jsou v tak velkém prostoru nemalé. Pro zlepšení estetického dojmu je důležitá i rekonstrukce břehu mezi tenisovým kurtem a příjezdovou cestou.
text, foto a kresby: Jiří Prouza
Sklo se čím dál více prosazuje mezi stavebními materiály. Najdeme ho na fasádách domů, ve velkých prosklených halách či jako materiál nahrazující příčky kanceláří a jednacích místností. Sklo se ale díky svým kvalitám stále více prosazuje i do interiérů obytných domů. Souvisí to s trendem flexibilního prostoru, pro který je ideálním stavebním materiálem, protože pomáhá vytvořit prostory, které mohou plnit vícero funkcí. Například skleněné posuvné dveře mohou přebrat funkci dělicí stěny a přitom zůstat pohyblivé.
| Zeptejte se na cokoliv ohledně INTERIÉRŮ v PORADNĚ ZDE. |
Dokážou šetřit prostor a zároveň ho zútulnit a přitom zachovat jeho prosvětlení. Skleněnými dveřmi se například dá oddělit kuchyňský a jídelní prostor od obývacího, aniž by se tím oba prostory opticky zmenšily. Přitom jsou skleněné dveře a příčky robustní a bezpečné – podobně jako ty zděné.
Základem pro jejich výrobu je totiž bezpečnostní sklo s vysokou mírou odolnosti proti nárazům. V závislosti na barvě, designu či struktuře skla pak určujeme míru jeho transparentnosti. Lehké, vzdušné, designové a se snadnou údržbou – takové je sklo, které lze v interiéru použít téměř kamkoliv, tedy i jako doplnění nebo nahrazení klasických zděných příček.
Pokud chcete daný prostor pouze funkčně oddělit, nikoliv však opticky izolovat, je to vhodný úkol právě pro celoskleněné příčky. Taková potřeba může nastat třeba v případě kuchyně a jídelního koutu, kdy chcete mít klid na stolování, ale také přehled o tom, co se u linky děje. Příčky mohou být designovým solitérem ve větších domech, ale také praktickým předělem v panelovém bytě.
Velkou variabilitu umožňuje volba skla. Od čiré, mléčné nebo zabarvené varianty až po designové sklo Grafosklo s vnitřním volitelným motivem. „Grafosklo, které je použito pro skleněné příčky, popřípadě stěny, je kalené – tedy bezpečnostní a tvoří ho dvě skla, s vnitřní bezpečnostní a grafickou fólií. Tato sendvičová skladba zajišťuje maximální pevnost a bezpečnost v interiéru,“ upřesňuje Petr Paksi, výkonný ředitel firmy J.A.P., která se výrobou skleněných prvků zabývá.
Celoskleněné stěny jsou zajímavým řešením tam, kde máte v bytě či domě stavební otvor a chcete plně oddělit dvě místnosti. Pokud se rozhodnete pro skleněnou stěnu, je dobré obrátit se na firmu, která vám dodá kompletní řešení. Tedy kromě skla i veškeré kotvicí komponenty a dveřní kování. Výhodou je to, že dotyčná firma prostor také zaměří, zakázku doveze a samozřejmě namontuje. Zejména v případě použití skla je někdy těžké si představit, jak bude stěna v reálu vypadat, proto nabízejí některé firmy zájemcům i tzv. 3D počítačový model.
Menší stavební otvory lze také opatřit sklem – tentokrát ve formě celoskleněných dveří. Kromě výběru typu skla je v tomto případě nutné zvolit i typ otevírání dveří. Vedle klasické otočné varianty je tu na výběr systém posuvu dveří do stavebního pouzdra nebo po zdi. Některé firmy nabízejí typizovaná řešení, ze kterých si lze pohodlně vybrat tu nejvhodnější kombinaci – tedy poskládání dveří, horních a bočních světlíků, popřípadě skleněných tabulí.
| Více článků z rubriky INTERIÉR na www.dumabyt.cz nebo www.modernibyt.cz. |
Společně s možnostmi různých povrchových úprav tvoří sklo v rukou architektů a designérů obrovský nástroj pro tvarování interiérů. Interiérová skla můžeme podle způsobů výroby rozdělit na několik typů:
Tepelně tvrzené – kalené bezpečnostní sklo – jde buď o klasické ploché sklo, nebo sklo ornamentní. Je odolné vůči teplotním změnám, úderu, vyznačuje se větší pevností v ohybu. Při rozbití se roztříští na krychličky, které nemají ostré okraje a nejsou navzájem spojeny, předchází se tak možnostem zranění. Sklo se vyrábí tak, že se zahřeje na teplotu 600 °C a posléze je rychle zchlazeno studeným vzduchem; po tomto procesu ho už není možné – s výjimkou pískování nebo leptání – obrábět.
Vrstvené bezpečnostní sklo – skládá se ze dvou nebo více tabulí plochého skla, které jsou spojeny jednou nebo více vrstvami pružné polyvinylbuteralové fólie s vysokou pevností. Je založeno na vysoké soudržnosti střední vrstvy polyvinylbuteralové fólie a její velké přilnavosti ke sklu, čímž se zmenšuje nebezpečí zranění. Základem je použití bezpečnostního lepeného skla SGG STADIP®. Takto se dá vytvořit sklo odolné vůči prohození, průstřelu a explozi. Místo základního plochého skla lze použít také speciální skla, například protisluneční, skla bránící průhledu, tepelněizolační skla, zvukověizolační skla nebo skla protipožární. Fólie může být buď průhledná, matná nebo barevná.
Tepelně zpevněné sklo – jedná se o tepelně zpracované sklo s vysokou pevností v ohybu a odolností vůči působení vyšších teplot, které se používá zejména do těch typů zasklení, kde je vyžadována vyšší pevnost kvůli vystavení vyšším teplotám a jejich změnám. V případě rozbití skla vychází od praskliny k okrajům skla několik paprskovitých prasklin.
Dekorační sklo – funkcí dekoračního skla je propouštět světlo a zároveň zamezit možnosti bezprostředního nahlížení. Používá se pro tvorbu celoskleněných dveří, celoskleněných stěn, celoskleněných dělicích příček, pro výrobu sprchových koutů a nábytku.
Kromě volby správného skla je dalším důležitým momentem způsob, jakým je sklo v interiéru upevněno. Způsob zasklení sehrává v interiéru z estetického hlediska důležitou funkci. Nabízí se několik možností:
Čelní zasklení – klasická prosklená příčka. Jednoduché nebo dvojité zasklení je zasazeno do hliníkových rámů. Hliníkové profily jsou podle typu příček viditelné buď v celé šířce profilu, nebo jsou částečně překryté sklem a plně viditelné pouze částečně. Laboratorní měření zvukové neprůzvučnosti dosahuje u těchto příček až přes hodnotu Rw = 50 dB.
Povrchové zasklení – bez přímo viditelných rámů. Jde o vysoce elegantní a přitom vysoce funkční řešení díky hliníkovým nosným profilům, které jsou zcela překryty skleněnými tabulemi. Skleněné tabule jsou k nosným rámům připevněny pomocí útlé lepicí plošky. Tato kombinace zajišťuje vysoce estetický vzhled při zachování jedinečných akustických vlastností. Laboratorní vzduchová neprůzvučnost dosahuje u těchto prosklených příček vynikající hodnoty až Rw = 55dB – například Linder Life 137 tloušťky 125 mm.
Bezrámové zasklení – plně prosklená příčka bez svislých spojovacích profilů. Skleněné panely jsou zasazeny pouze do podlahového a stropního hliníkového profilu a svislé spáry mezi panely jsou spojovány transparentní páskou. Výsledek tvoří maximálně elegantní, čistý a transparentní vzhled. Přes absenci svislých nosných profilů a s tím související zvýšené nároky na statiku celé konstrukce si bezrámové příčky zachovávají výborné akustické vlastnosti a dosahují laboratorních hodnot až Rw = 45 dB.
text: Stojan Černodrinski, foto: archiv firem
Krytiny Eureko se dodávají jako kompletní systém včetně doplňků (krajové šablony, hřebenáče, odvětrání střešního pláště a střešní prostupy). Tyto doplňky lze snadno nahradit i klasickým klempířským materiálem. Žádná omezení neplatí ani pro spojovací materiál a komponenty (měď, ocel, zinek, hliník).