Blog

Studentská designérská soutěž má vítěze

Předmětem soutěže byl návrh keramických obkladů. Tvary, materiály, barvy a zpracování záležely pouze na invencích autora. Fantazii se meze nekladly, spíše naopak. Soutěž byla určena pro studenty keramického ateliéru Fakulty designu a umění Ladislava Sutnara při Západočeské univerzitě v Plzni, která je v současnosti jednou z nejmladších vysokých uměleckých škol s orientací na výtvarné umění a design. Kromě finančních cen pro vítěze společnost LASSELSBERGER přislíbila soutěžícím možnost proměnit tři nejzajímavější návrhy do reality, vyrobit keramický obklad – originál. V květnu 2015 proběhlo hodnocení soutěžních prací porotou tvořenou odborníky společnosti LASSELSBERGER.

Hlavní cenu získala práce, autorky Veroniky Šilhavé, studentky prvního ročníku magisterského studia, vedoucí ateliéru prof. MgA. Gabriel Vach.

Porota se rozhodla pro tento návrh díky mnoha atributům. Keramické obklady ztvárněné autorkou vynikaly originálním nápadem a bezesporu zaujaly na první pohled. Hravost, s jakou studentka zadané téma zpracovala, přesvědčivě vypovídá o kreativním přístupu. Mladistvá myšlenka lze nepochybně proměnit do reality. Skutečné vzorky keramických obkladů RAKO, na základě návrhu Veroniky Šilhavé a dalších dvou oceněných studentů, vzniknou v brzké době ve vývojovém oddělení RAKO, výrobního závodu Chlumčany. Autorka si bude moci vyzkoušet skutečnou, nesnadnou, cestu k hotovému výrobku.

Dále byly uděleny čtyři další ceny, které obdrželi: Vlastimil Šenkýř, Mária Kobelová, Lucie Vostálová, Šárka Nováková a Lenka Záhorková.

Závěrem lze konstatovat, že první ročník soutěže překvapil svým obsahem, kde bylo mnoho výborných návrhů. Studentské práce se poznaly, byly svěží a neotřelé!

text a foto: www.rako.cz

Dlouhý, široký a bytelný nábytek

Ergonomie slouží k optimalizaci lidské činnosti a aktivity s ohledem na zdraví člověka. Zohledněte ji zejména při výběru zařízení bytu. Konferenční stolek nemusí být příliš vysoký, nepředpokládá se tu konzumace hlavních jídel. Ovšem při delším sezení s náklonem trupu vpřed dochází k bolestem páteře. Pokud tedy hrajete karty či jiné stolní společenské hry, posaďte se na židle k jídelnímu stolu, nebo si pořiďte speciální hrací stůl. Televizní obrazovku sledujte tak, abyste nemuseli zaklánět hlavu, aby výška jejího umístění ve vztahu k druhu sezení byla optimální (horní okraj televize, resp. horní řádek obrazu má být ve výši očí).

Jídelní kout

Je-li součástí obývacího prostoru také kout jídelní, počítejte s tím, že na jednoho člena rodiny potřebujete alespoň 60 x 40 cm místa na desce stolu.

Za velký stůl pro čtyři až šest osob lze považovat ten, jehož stolová deska měří v půdorysu alespoň 90 x 180 cm. Židle se vyrábějí běžně s výškou od 44 do 46 cm, stoly bývají vysoké 69 až 75 cm. Pro pohodlné sezení potřebujete mít mezi sedákem a nejnižší hranou stolu prostor 30 cm. Pokud mají židle područky, musí se volně zasouvat pod desku stolu i lub, tj. zpevňující rámovou konstrukci pod stolovou deskou.

! Prohlédněte si on-line NEJVĚTŠÍ KATALOG RODINNÝCH DOMŮ !

Sedací nábytek

Důležité jsou rozměry obývacího pokoje. Podle nich se zaměřte na výběr sedacího nábytku. Neposuzujte pokoj jen z hlediska metrů čtverečních plochy, ale vnímejte ho trojrozměrně. Například místnost se stropem ve výšce 260 cm od podlahy robustní pohovka s vysokým opěradlem úplně zahltí. Zvolte raději tu, která bude mít nižší opěradlo, případně výškově nastavitelnou hlavovou podpěru a její celkový design bude vypadat kompaktněji a sofistikovaněji. Pro zdravé sezení nemůžete opomenout ergonomii, tedy správně řešená sedadla vzhledem k vaší tělesné schránce.

Více článků z rubriky INTERIÉRY najdete na www.dumabyt.cz.

Zdravé pohodlí

V hlubším sedu můžete neformálně odpočívat – sedět, pololežet či ležet, případně si podepřít záda polštáři nebo nohy taburetem, na druhé straně sed o hloubce kolem 58 cm poslouží spíše k formálnějším účelům. Čím však bude sed hlubší, tím hůře se vám bude vstávat, protože nebudete mít dostatečnou podporu v ramenou. Výška sedací plochy se mění s módou i funkčností, často se pohybuje mezi 37 a 40 cm.

Pro větší komfort usedání a vstávání nebo pro osoby po operaci kyčelního kloubu apod. je však vhodnější výška mezi 42 a 48 cm. Čím hůře se vám vstává, tím je nutné věnovat větší péči výběru křesla či pohovky s vhodnou výškou sedu, s područkami k opření a s volným prostorem pod sedadlem k podsunutí nohou při usedání a vstávání. Před nákupem pohovku vyzkoušejte, a to vsedě i vleže. Pohmatem zjistěte, zda nebudete při sezení nepříjemně vnímat konstrukci nábytku – cítit pružiny či části konstrukce, zda vás netlačí konec sedáku pod koleny, zda se můžete dostatečně opřít. Ujistěte se, že vám bude vyhovovat tuhost výplně sedáků i polštářů.

Co je ergonomie

Ergonomií je nazýván vědní obor zaměřený na ochranu zdraví při různém lidském konání. Za zdraví je podle Světové zdravotnické organizace WHO považován stav úplné duševní, fyzické i sociální pohody a nejen nepřítomnost nemoci či vady.

text: Lenka Saulichová, foto: archiv

Účelnost a krása zahradního sklepa

Pro radu, jak při stavbě sklepa v zahradě postupovat, jsme se obrátili na odborníka z nejpovolanějších, Jiřího Faltýnka, autorizovaného technika pro pozemní stavitelství a autora knihy Sklepy v zahradě. „Sklep je stavba jako každá jiná a vztahují se na ni příslušné platné předpisy a ustanovení stavebního zákona,“ připomíná na úvod a dodává, že na začátku plánování je důležitá spolupráce se statikem a projektantem.

„Pokud jde o umístění v zahradě, sklep lze vybudovat v podstatě kdekoliv, kde se dá kopat do hloubky. Ideální místo je ve svahu. I na rovině lze samozřejmě vykopat jámu, ale zvolte takové místo a takovou hloubku, abyste mohli klenbu zasypat vrstvou zeminy do výšky minimálně 90 cm nad konstrukci klenby.“ Ale úplně na začátku je třeba se rozhodnout, k jakému účelu budete sklep využívat.

Ve sklepě můžete uchovávat ovoce, ale může sloužit i jako azylové místo pro setkávání s přáteli v horkém létě. Už z toho je jasné, že výše uvedené sklepy se budou lišit způsobem odvětrání, mikroklimatem, velikostí i osvětlením. Pokud potřebujete „účelný“ sklep pro skladování ovoce a zeleniny, nemusíte příliš řešit jeho estetiku, v případě rekreačního sklípku však ano. Mezi esteticky nejhodnotnější sklepy patří sklep s klenbou, a na ten se v následujících řádcích zaměříme. A začneme výkopem.

Výkop pro sklep s klenbou

„Sklep by měl být tak velký, abychom se v něm mohli pohodlně a bezpečně pohybovat. Jestliže půjde výkop pro sklep hlouběji oproti okolnímu terénu o více než 150 cm, musíte provést takzvané svahování, aby nedošlo ke zborcení stěn. To znamená, že stěny výkopu nesmí být svislé, ale zešikmené. Ideální sklon je 45°. Toto riziko nikdy nepodceňujte, ani kdyby se vám stěny výkopu zdály být tvrdé jako skála,“ vysvětluje Jiří Faltýnek.

! Prohlédněte si on-line NEJVĚTŠÍ KATALOG RODINNÝCH DOMŮ !

Začněte od základů

Pro suchý sklep Jiří Faltýnek navrhuje nízké základové pasy, přes ně základovou desku s hydroizolací a na ni suchou finální úpravu. Pro vlhký sklep jsou třeba hlubší základy bez základové desky, odizoluje se pouze zdivo od základu, aby do něj nevzlínala vlhkost. Na podlahu navrhuje většinou betonovou dlažbu posazenou do štěrkového lože, přičemž tloušťka by měla být alespoň 20 cm. K patě základů pak přijdou drenážní roury. U suchého sklepa bude drenážní roura položena kolem dokola celého objektu a vyústěna do jímky nebo vodoteče. Vlhký sklep bude mít drenáž po dvou stranách základu, aby odváděla jen velký nápor spodní nebo povrchové vody.

Stěny sklípku

Stálou teplotu 10 až 15 °C zajistí ve sklepě tzv. sendvičová konstrukce stěn. Nejprve zhotovíte nosnou stabilní konstrukci z betonu, ke které následně zevnitř přizdíte „dekorační“ kamennou zeď, ovšem v případě pobytového sklepa můžete použít i ostře pálené cihly. Kámen musí být pevný, nepukavý, nedrolivý a musí mít malou pórovitost. K dispozici máte např. žulu, rulu, pískovce, čedič, opuku nebo břidlici. Kamenné zdivo můžete, ale v některých případech nemusíte spárovat. Jako zdicí materiál pro kamenné stěny použijte jemnozrnný beton. Kamenné vyzdívky je nutno svěřit kvalitnímu odborníkovi.

Více článků z rubriky ZAHRADA na www.dumabyt.cz.

Budujeme klenbu

Důležitou fází výstavby sklepa je zhotovení klenby. Před samotným započetím stavby klenby musíme vyrobit dřevěnou šablonu. Tvar šablony musí přesně odpovídat rozměrům budoucí klenby. Šířka je dána skutečností, zda volíme jednoduchou místnost s půlkruhovou klenbou, nebo budeme vytvářet křižování dvou klenutých chodeb. Pro jednoduchou chodbu stačí šířka šablony 1 metr. Ližiny pro pohyb šablony by měly být vybaveny plochou, která vyvíjí co možná nejmenší tření, aby bylo možno šablonou co nejsnadněji pohybovat.

Zdění klenby

Při vyzdívání klenby začínejte vždy a za všech okolností odspodu. Maltu naneste na podklad a pak do ní položte cihlu tak, aby celou plochou dosedala na šablonu. Tím docílíte velice důležité polohy spár, které směřují vždy na střed poloměru klenby. Za žádných okolností nesmíte dopustit, aby jednotlivé cihly byly položeny nakřivo či v jiném směru. Zdění jednotlivých řad se musí provádět současně na obou stranách šablony. Tím zajistíte rovnoměrné zatížení šablony.

Vrchol klenby

Aby se nám klenba nezřítila, musí být za všech okolností ukončena vrcholovým klenákem. Je to tvarovaný segment klenby, který ji v nejvyšším bodě uzavírá. Vrchol také nesmí být nikdy zakončen spárou. Teprve po vyzdění celé konstrukce můžete nanést vápenocementovou omítku.

Izolace klenutého sklepa

Tak jako každá konstrukce obklopená zeminou, měla by být i klenba izolována proti podzemní a zemní vlhkosti. Izolace spočívá v obalení konstrukce materiálem, který nepropouští vodu a umí zabránit podzemní části vegetace v prorůstání. Máme na výběr dvě možnosti. Sklípek můžeme uzavřít před okolní zeminou klasickým izolačním pásem tak, jako se provádí izolace základů domu (asfaltový izolační pás nebo svařovací PE fólie). Tuto izolaci pak obsypete zeminou a případně před obsypem ještě tepelně izolujete proti mrazu.

Přírodní izolace proti vlhkosti

Příroda ale sama dává možnost, jak se bránit! Jestliže už jednou vlhkost pronikne ze sklípku přes zdivo do okolního terénu, musíte ji někam a nějak odvést. Tuto práci za vás provede štěrk ve frakci 4 až 8 mm ve vrstvě minimálně 10 cm. Jen to by ale nestačilo, protože musíte zabránit vlhkosti z okolního terénu, aby nezneužila tento štěrk pro své účely, a musíte štěrk chránit vrstvou kvalitního jílu. Ne však jílovitou hlínou, ale čistým jílem. Jeho vrstva by měla být minimálně 50 cm.

Jílová vrstva je jako krunýř, přes který se voda nedostane. Ale je to opět voda, která umí jíl odnést při přímém působení. Proto vrstvu jílu ochráníte vrstvou štěrku frakce 4 až 8 mm, tloušťky 15 až 20 cm. Na tento štěrk pak už můžete konstruovat humózní vrstvy pro vegetaci. Ovšem při dnešních možnostech, které poskytuje mnoho zajímavých materiálů, je vhodné použít na poslední vrstvu štěrku ještě geotextilii, která umí zabránit prorůstání kořenů a prostupování humusu do štěrku.

Tepelná izolace

Toto vrstvení má svůj význam i pro tepelnou izolaci. „Jelikož vytvoříte vrstvu o mocnosti 90 cm, vznikne tak vlastně nezámrzná hloubka, a tudíž se nemusíte bát výskytu rosného bodu ve sklípku,“ dodává Jiří Faltýnek.

text: Vlastimil Růžička, Adam Krejčík, foto: Jiří Faltýnek, Karel Kutheil

Tiché dřevopříčky v domě

Důležitou roli hraje použitá výplň (materiál, tloušťka, vlastnosti a další parametry) a u kročejové neprůzvučnosti je třeba počítat i s vlivem vrchní vrstvy položené na stropní konstrukci.

Více článků z rubriky STAVBA na www.dumabyt.cz nebo www.modernibyt.cz.

Používané materiály

K izolaci příček se používá tzv. minerální vlna ve formě rohoží nebo desek. Většinou slouží zároveň jako izolace tepelná i akustická, případně u nich některá z požadovaných vlastností převažuje. Materiálu se také říká kamenná vlna či vata. Vyrábí se z umělých anorganických vláken. Dalším produktem jsou měkké svinovací pásy, rohože z minerální plsti nebo volná vlna, využívaná k výplni dutin ve stropech či ve stěnách, v podstřeší nebo mezi krokvemi a jinde. Minerální vlna sama o sobě je nehořlavá, hotový výrobek je pak nesnadno hořlavý.

Nabízí se prakticky bezpočet variant a záleží na výrobci nebo dodavateli systému (případně kompletní stavby domu), kterou z nich využívá, prakticky aplikuje a nabízí. Obvyklým řešením dřevopříček je rámová konstrukce s výplní izolačním materiálem a oboustranným opláštěním. Příklad: 12,5 mm deska SDK + 12,5 mm deska Fermacell + 60 až 120 mm tepelné izolace (zpravidla minerální vlákno) + 12,5 mm deska Fermacell + 12,5 mm deska SDK.

Ekopanel

Robustní a pevný stavební panel zhotovený z lisovaných vláken a stébel pod vysokým tlakem umožňuje realizaci samonosných příček metodou suché montáže, nevyžaduje žádnou speciální nosnou konstrukci. Ekopanely přitom dosahují nadprůměrných tepelných a akustických izolačních vlastností a požadované požární odolnosti. Neprůzvučnost jednoduché příčky z ekopanelů (o tl. 6 cm) bez povrchových úprav je 33 dB, dvojité příčky pak 45 dB (srovnatelné s 50 cm silnou stěnou z pórobetonu).

Rouno z taveného skla

Nejvíce skla v domě nenajdete ani v oknech a prosklených plochách, ale ve stěnách, příčkách, střechách. Jde o tepelnou, akustickou a protipožární (v jednom) izolaci nové generace, vyráběnou pomocí ECOSE® Technology z ryze přírodních a recyklovaných surovin. Používá se pojivo bez obsahu formaldehydu. Nová technologie byla vyvinuta jak pro materiály ze skelné, tak z kamenné minerální vlny. Ohleduplnost k životnímu prostředí podtrhuje i vysoká míra recyklovaných střepů (až 78 %) použitých pro tavení skloviny. Tedy střepů, které se už mnozí lidé naučili pečlivě třídit a odkládat do speciálních kontejnerů.

Náš tip

S minerální izolační vlnou s ECOSE® Technology se skvěle manipuluje – produkty jsou měkké, málo prašné, bez zápachu a snadno se řežou. Izolace se vyznačuje vysokým stupněm ekologické udržitelnosti, ve srovnání s tradiční izolační vlnou (žlutá) přispívá použití produktu ke kvalitnějšímu vnitřnímu prostředí budov. Navíc má všechny výhody, na které jste zvyklí u tradiční minerální vlny. „Hnědá“ izolace si zachovává stávající mechanické vlastnosti – vysokou izolační a akustickou schopnost, paropropustnost a ohnivzdornost.

Ve stěnách z „papíru“

U konstrukčně lehkých staveb, zejména sendvičových dřevostaveb, se často objevují pochybnosti o jistotě domovního klidu. Zbytečně. Výhodou suché výstavby příček (ze sádrokartonu nebo sádrovláknitých desek) je využití tzv. principu kmitajících membrán s pohltivou vrstvou vloženou do mezery mezi nimi. Takové konstrukce splní stejnou neprůzvučnost jako konstrukce masivní, ovšem při nesrovnatelně menší hmotnosti.

Příklad: vzduchovou neprůzvučnost Rw = 49 dB zajistí stěna ze železobetonu tl. 100 mm o hmotnosti cca 230 kg/m², stěna z plných cihel tl. 150 mm o hmotnosti cca 250 kg/m² a také stěna s modrou, akustickou sádrokartonovou deskou tl. 100 mm o hmotnosti pouhých 28 kg/m2. Kromě toho lze pomocí sádrokartonových desek vybudovat předstěnu, čímž se zvýší neprůzvučnost například pórobetonové omítnuté stěny tl. 80 mm z Rw = 35 dB na Rw = 63 dB.

text: Petr Saulich, foto: archiv firem

Designové relaxační koupelny

Interiéry koupelen se již dávno neomezují na místo pro očistu těla, plní stále více také funkci relaxačního prostoru, čemuž se podřizuje jak proměňující se skladba standardních zařizovacích předmětů, tak jejich tvar, velikost a barevné i materiálové provedení. Tvary sanitární keramiky se zaoblují nebo naopak přiostřují, podle toho, jakým trendovým směrem se rozhodnete vydat. Koupelnový nábytek se stále více podobá nábytkovým sestavám obývacích pokojů, vedle běžného zařízení se v koupelně objevují například relaxační lenošky a křesla, televizory, krby a další předměty nebo spotřebiče, které mají za úkol ještě více zpříjemnit pobyt v této místnosti.

Relaxační prostor

Podobně jako ve všech oblastech interiérového designu, existuje i zde několik trendových proudů, které nabízejí různá pojetí tohoto prostoru. V koupelnách zařízených v přírodním duchu najdeme předměty z přírodního dřeva a kamene, rostlinné a květinové ornamenty na obkladech i nábytku, umyvadla a vany napodobující tvary listů, oblázků nebo lastur a další prvky, které čerpají inspiraci z barev a tvarů divoké, civilizací nedotčené přírody.

Protipól představují okázale zařízené interiéry, vystavující na odiv přepychové zlaté vany, luxusně zdobená umyvadla i baterie, mramor, křišťálové lustry a jiné dekorační předměty, které svým bohatě vyhlížejícím vybavením i rozměrnými odpočivnými lehátky mohou evokovat například dojem rozmarně zařízených orientálních lázní.

Více článků z rubriky KOUPELNA na wwww.dumabyt.cz.

Strohé linie bez zdobných prvků

Pokud vás však lesk zlata a křišťálu přece jen neoslnil, možná vás osloví jednoduchý minimalismus, pro nějž jsou charakteristické strohé linie bez zbytečných zdobných prvků, propůjčující zařizovacím předmětům jistý nádech elegance. Oblíbenými barevnými kombinacemi jsou pak kontrastní černobílá nebo tmavé odstíny šedé, hnědé, fialové či krémové doplněné smetanovou i bílou.

V neposlední řadě je třeba zmínit také často až bláznivě barevné koupelnové interiéry, které si pohrávají s moderními kombinacemi proužků, květů či puntíků a vyznačují se živou atmosférou, v níž je dovoleno téměř vše. Některé čerpají inspiraci z četných retro stylů, jež jsou opět „in“, a navracejí se k dekorům let padesátých, šedesátých a sedmdesátých, či k éře klasicismu nebo baroka.

text: Naděžda Vondrášková, foto: autorka a archiv firem

Převzetí stavby aneb neříkejte hop

I při dobré spolupráci s dodavatelem je vhodné znovu a detailně prostudovat projektovou dokumentaci a zrekapitulovat záznamy ve stavebním deníku. Pokud jsou zápisy podrobnou chronologií stavby, zopakujete si kdy, kde a co se v té které její fázi stalo, kdo za co odpovídal a zda došlo ke splnění zakázky, termínu i kvality díla.

Více článků z rubriky STAVBA na www.dumabyt.cz.

Sledujte záznamy o zemních a výkopových pracích pro založení objektu a pro ležaté rozvody kanalizace, o založení stavby a základových konstrukcích, o izolaci proti zemní vlhkosti (spodní vodě), o montáži svislých nosných konstrukcí, o zastropení a konstrukci krovu. Samostatné zápisy by měly pojednávat o zastřešení a montáži konstrukcí stavebních otvorů (rámy oken a dveří), o klempířských pracích a montáži elektrorozvodů, rozvodů vody, kanalizace, topení, plynu a o připojení na sítě. Důležité položky tvoří také úpravy povrchů (izolace, omítky) a finální úprava povrchů – štuky, položení podlah, lepení obkladů, nátěry a výmalba… Tohle se v té či oné míře a v různé kvalitě odehrálo, případně mělo odehrát, nebo neodehrálo i na staveništi vašeho domu.

Můj dům doporučuje

„Nejvhodnější je samozřejmě sledovat stavbu průběžně,“ upozorňuje ing. arch. Tomáš Veselý z architektonického ateliéru Break Point, spol. s r. o. „Při praktické přejímce pak rozhodně vyžadujte certifikáty použitých materiálů, vizuálně zkontrolujte povrchy, hledejte praskliny a nebojte se přeměřit i podlahovou plochu. Požadujte doklady od předepsaných zkoušek, revizní zprávy a záruční listy, nechte si doložit výsledky akustických měření a soustřeďte se na provedení detailů. Všechny připomínky zapište do předávacího protokolu, protože ústní sliby – hned zítra vám to opravíme a podobně – se u nás často nedodržují.“

Stavbu je dobré pečlivě projít

Přejímkové řízení má jediný společný cíl – specifikaci všech vad a nedodělků s přesným stanovením termínů a způsobu jejich odstranění. Děje se tak za přítomnosti stavebníka, zástupců dodavatelské firmy, stavebního dozoru, architekta nebo projektanta a dalších zainteresovaných. Stavbu je dobré pečlivě projít a porovnat, zda dílo skutečně odpovídá projektové dokumentaci a zda je provedeno v odpovídající kvalitě a v souladu se všemi připomínkami a poznámkami ve stavebním deníku. Výhodou je fotodokumentace, při přejímce je někdy dobré pořídit si i videozáznam.

! Prohlédněte si on-line NEJVĚTŠÍ KATALOG RODINNÝCH DOMŮ !

Postupujte po podlažích nebo stavebních celcích v interiéru i v exteriéru. Osvědčila se metoda přejímek „nanečisto“, které se odehrávají po skončení jednotlivých etap stavby nebo několik týdnů či dnů před skutečnou přejímkou. Jde o oboustranný projev dobré vůle k vzájemné dohodě, zároveň tím naznačujete, že to s vámi dodavatel nebude mít nijak snadné, ale přesto mu poskytujete dostatečný prostor pro uvedení věcí do pořádku.

Výstupem by vždy měl být písemný záznam s konkrétními opatřeními, termíny a finančním vypořádáním, tedy i s dohodnutými sankcemi. Platí, že poslední splátka (vyrovnání) by rozhodně měla ležet na vašem kontě až do doby, než stavbu definitivně a bez závad převezmete.

Přejímka není kolaudace

Vizitkou kvality práce dodavatelské firmy a subdodavatelů je právě množství nedodělků. Nový stavební zákon sice upouští od kolaudace formou správního řízení, takže do domu se v podstatě lze nastěhovat a užívat ho jen na základě oznámení stavebnímu úřadu nebo kolaudačního souhlasu, ale jaképak užívání, teče-li do střechy nebo nehřejí-li radiátory?

Přejímka hotového díla je proces, který v lepším případě zabere jediný den. Odstranění zjištěných závad však může trvat dlouhé týdny i měsíce. Mějte na paměti, že přejímkové řízení se považuje za obchodněprávní vztah mezi objednatelem (stavebníkem) a zhotovitelem (dodavatelskou formou) a na kolaudaci je zcela nezávislé.

Co jsou vady a nedodělky stavby

Neexistuje stavba bez vad a nedodělků. Obecně však lze říci, že existují vady, nebránící v užívání stavby, a pak vady, které mají nebo následně mohou mít vliv na užívání předmětu dodávky. První kategorie se týká spíše estetického hlediska, druhá zahrnuje vady jakostní, množstevní a skryté. Občanský zákoník (§ 633) stanoví, že „zhotovitel je povinen dílo provést podle smlouvy, řádně a v dohodnuté době“. Pokud není ve smlouvě přímo zakotvena jednoznačná specifikace kvality díla s přesně vymezenými vlastnostmi, reklamace může velmi snadno sklouznout v tzv. nedorozumění mezi smluvními stranami.

A jelikož nedorozumění ne-lze vydávat za vadu, odvolání je dost složité. Zjevné a prokazatelné vady je stavebník povinen reklamovat bezodkladně, ihned poté, co je zjistil. Skryté vady se pak rovněž neodkladně reklamují kdykoli poté, co je stavebník zjistí. Reklamaci je nutné podpořit vyjádřením, v čem stavebník vidí příčinu vzniku závady, kde podle něj došlo k porušení smlouvy o dílo a jaké jsou důsledky této závady.

Můj dům doporučuje

Projeví-li se nedostatky a vady v záruční době (§ 646 Občanského zákoníku – „u zhotovení stavby je záruční doba tři roky. Prováděcí předpis může stanovit, že u některých částí staveb může být záruční doba kratší, nejméně však osmnáct měsíců“), jde o vadu skrytou a máte pochopitelně právo na její následné bezplatné odstranění. Smluvně si lze záruku na dílo dokonce prodloužit a zde se ve stavební praxe nejčastěji uvádí až pětiletá záruka.

Jinak samozřejmě platí preambule § 648 výše uvedeného zákona – „jde-li o vadu, kterou lze odstranit, je objednatel oprávněn požadovat bezplatné odstranění vady. Zhotovitel je povinen odstranit vadu bez zbytečného odkladu“.

Stavebník je zákazník

Pokud se smluvní strany nedohodnou a nakonec mezi nimi přece jen dojde k soudní při, oba účastníci sporu by se měly domluvit na jediné osobě nezávislého soudního znalce, který vypracuje znalecký posudek. Mějte na paměti, že způsob odstranění vyplývá z charakteru vady a závisí na volbě stavebníka. Je to on, kdo volí, jaký nárok bude uplatňovat, tedy zda se přikloní k provedení náhradního díla, k odstranění nedodělků nebo k odstranění právních vad apod.

Mimo to má stavebník samozřejmě právo požadovat náhradu vzniklé škody. Ta může být důsledkem prodlouženého termínu čerpání hypotéčního úvěru, zajištění náhradního ubytování a nákladů na dojíždění atd. Kromě toho ještě existuje varianta zaplacení pokuty nebo slevy z ceny díla, pokud jsou ovšem tyto možnosti zakotveny ve smlouvě o dílo.

text: Petr Saulich, foto: archiv

VIDEO: Dětský tábor, co baví i učí

Pomoci mohou v takových případech tábory a kurzy ScioCAMPy, zaměřující se na oblasti – Jak na učení, Jak na jazyky či Jak na komunikaci. Děti zde zážitkovou pedagogikou, prostřednictvím zkušených lektorů, poznají různé metody a techniky paměťového učení. Věnují se rozvoji dovedností, často označovaných jako měkké. Například kritickému myšlení, asertivitě, sebereflexi, tvůrčímu řešení problémů nebo koncepčnímu myšlení. Veškeré metody učení si děti vyzkouší samy na sobě prostřednictvím zábavných aktivit. Z táborů i kurzu si pak odnáší soubor nástrojů, které mohou použít jak ve škole, tak při domácí přípravě. ScioCAMPy jsou určené dětem ve věku 10 – 12 a 13 – 16 let.

Jednou z jejich nejoblíbenějších forem je ta táborová, konající se o letních prázdninách na Moravě i v Čechách. Rodiče a hlavně děti se ale nemusejí bát toho, že by trávili většinu času učením. Naopak, nechybí samozřejmě klasické táborové aktivity, které mají děti rády. Na táborových ScioCAMPech je čekají sportovní hry, společné zábavné aktivity i výlety. Tábor se navíc nese v duchu celotáborové hry, letos inspirované cestováním.

Osmidenní táborový ScioCAMP probíhá od soboty do soboty, samozřejmostí je celodenní stravování, přičemž táborová kuchyně ráda vyhoví i alegikům. Děti se během pobytu na táborovém ScioCAMPu naučí pracovat s pamětí a s různými druhy textů, lektoři jim poradí, jak se motivovat k učení, to vše zážitkovou formou. Mnohé děti se učí, ale nenaučí. A v tom je problém, který rodiče velmi vážně řeší a mnohdy si nevědí rady, jak svému školákovi pomoci. I některé nadané děti se ve škole trápí právě proto, že se neumí učit. Tábor, zaměřující se na to, jak se učit a dosáhnout kýženého výsledku, je výjimečnou příležitostí, jak pomoci dětem i jejich rodičům od problému, který je pro další život dětí zásadní.

Období her a nových zážitků

Období prázdnin, tepla a volna je nejen obdobím her a nových zážitků, ale zároveň obdobím, kdy můžeme děti nenásilně připravovat na blížící se školu a další povinnosti. Období, které se stává odrazovým můstkem k nastartování dlouhodobějších činností a návyků, které si děti osvojují pro další, hektičtější, část roku.

Tou nejobecnější radou pro rodiče je držet se při plánování prázdnin, a nejen jich, zásady, že nejdůležitější je dětem zprostředkovávat především pozitivní emoce. Chceme-li, aby vzpomínky našich dětí byly převážně dobré, měli bychom jim poskytovat dostatek příležitostí pro to, aby zažívaly pocity, jako jsou vděčnost, spokojenost nebo láska.

Kontakt

www.sciocamp.cz

Zahrada s vysněným jezírkem

Pro vysněné jezírko jsem vybrala místo poblíž terasy, z níž si pak majitelé zahrady budou moci vychutnávat krásy tohoto zákoutí. Umístění je praktické také z důvodu snadného vstupu do vody přímo z terasy, které umožní ochlazení v parných letních dnech. Jezírko by mělo mít proměnlivou hloubku – u terasy bude nejhlubší, směrem do zahrady se pak bude hloubka postupně snižovat. V mělké části jsem navrhla přechod v podobě kamenného brodu. Výsadby kolem jezírka zastupují vlhkomilné druhy trvalek a traviny, zčásti umístěné ve štěrku.

Kout s vistárií

Na tyto výsadby navazuje výběžek, který pohledově a prostorově izoluje jižní kout zahrady, kde vznikne malé pohodlné posezení s kamennou lavicí a pergolou. Ta by měla být zhotovena z dřevěných trámků a popnutá vistárií, která zajistí pocit soukromí. Z lavice bude pěkný pohled na trvalkové výsadby ve štěrku, jejichž pozadí tvoří hustý porost bambusů. Do těchto míst jsem do popředí umístila tři nestejně vysoké, hrubě otesané kamenné sloupky, které dominují celému prostoru. Návštěvníka či obyvatele zahrady sem zavedou kamenné šlapáky spojující pergolu s terasou.

Více článků z rubriky ZAHRADA na www.dumabyt.cz.

Žádná nuda

Výsadba podél plotu je z důvodu pohledového rozčlenění navržena jako rytmické střídání dřevěných zástěn, popínavých rostlin na ocelových lankách a keřové výsadby ze stálezelených rostlin. Takové řešení nebude ani na poměrně dlouhém úseku 25 metrů působit jednotvárně.

U terasy převažují trvalky a nízké dřeviny opět v kombinaci s kameny a štěrkem. Vybrala jsem rostliny pohledově atraktivní, ne příliš vysokého vzrůstu, aby se zachoval výhled z terasy. Stejně jako na celé zahradě i zde jsou druhy rostlin zvoleny tak, aby byly zajímavé olistěním, květy či plody po celý rok. Stěžejními prostory pro možnou výsadbu clonící vyšší zeleně se v této zahradě staly oblasti, pod kterými nebudou podzemní kolektory, to znamená linie podél plotu, jižní kout zahrady a prostor mezi domem a garáží. Důvodem je technické řešení kolektorů, které jsou položeny v poměrně malé hloubce 1,2 m, což znemožňuje výsadbu stromů, jejichž kořeny by pak zasahovaly do potrubí. Co se týče keřů, je třeba vybírat spíše menší či mělce kořenící druhy. Výběr trvalek není omezen, ale stále je třeba počítat s případnou údržbou celého zařízení.

POUŽITÉ ROSTLINY

Vhodné k jezírku
Návrh zahrady Alchemilla mollis – kontryhel měkký
Iris sibirica – kosatec sibiřský
Salix reticulata – vrba síťnatá
Salix integra ‚Hakuro nishiki‘ – vrba japonská
Pseudosasa japonica – bambus rákosovitý
Polygonum affine – rdesno příbuzné
Miscanthus sacchariflorus – ozdobnice sladkokvětá
Carex grayi – ostřice Grayova
Před domem
Prunus serrulata ‚Hisakura‘ – třešeň pilovitá
Caryopteris clandonensis – ořechokřídlec klandonský
Weigela florida – vajgélie květnatá
Berberis thunbergii ‚Atropurpurea‘ – dřišťál Thunbergův
Spiraea x bumalda ‚Anthony Waterer‘ – tavolník nízký
Doronicum caucasicum – kamzičník kavkazský
Veronica spicata – rozrazil klasnatý
Pro clonicí výsadby
Parthenocissus quinquefolia – loubinec pětilistý
Wisteria floribunda – vistárie květnatá
Hedera helix – břečťan popínavý
Akebia quinata – akébie pětičetná
Taxus baccata – tis červený
Bergenia cordifolia – bergénie srdčitá
Geranium x magnificum – kakost vznešený
Astilbe arendsii – čechrava Arendsova

Prostorná a zároveň útulná

Díky velké trávníkové ploše působí navržená zahrada prostorným dojmem, zároveň jsou tu i zákoutí, která poskytnou příjemné místo pro relaxaci ve skrytu zeleně či na sluncem zalité terase. Jedním z možným řešení rozčlenění velké trávníkové plochy by mohl být vyvýšený ostrůvek s výsadbou keřů a trvalek, na jehož modelaci by byl použit materiál získaný po vyhloubení jezírka. Tento ostrůvek by nejen vhodně zpestřil rozsáhlou travnatou plochu, ale poskytl by i potřebnou mocnost zeminy pro výsadbu hlouběji kořenících dřevin. Stále ale zůstává otázkou přístupnost podzemních kolektorů, která by byla pod ostrůvkem značně omezena.

! Prohlédněte si on-line NEJVĚTŠÍ KATALOG RODINNÝCH DOMŮ !

text: Pavlína Elfová, návrh: Pavlína Elfová

Bílý evergreen v kuchyni

Výklad pojmu klasické kuchyně se za poslední roky částečně změnil. Dříve se takto označovaly spíše sestavy se zdobnými prvky převzatými z různých historických období. Tyto kuchyně se nyní řadí do rustikálního stylu, který se vyznačuje prvky lidové selské architektury nebo také měšťanského stylu minulého a předminulého století. Novodobou klasiku dnes reprezentují jednoduše tvarované kusy nábytku s moderními typy úchytek nebo i v bezúchytovém provedení.

Bílá je dobrá

Vzhled současných klasických kuchyní ovlivnil minimalistický styl, který se začal v bytové architektuře uplatňovat koncem minulého století. Zatímco toto pojetí nepřipouští žádné zdobné prvky a orientuje se na materiály, které podtrhují čistotu stylu a záměrný chlad řešení, v klasicky pojaté kuchyni je prostor i na emoce, které jednoduchým tvarům a jednobarevnému řešení dodají doplňky nebo spotřebiče. Pokud hledáte kuchyňský nábytek, jehož vzhled vás ani po letech neomrzí, vsaďte na bílé provedení. Bílý nábytek má řadu výhod. Tato barva se jako jediná dobře kombinuje se všemi ostatními, takže poskytuje nespočetné možnosti barevných variací.

K bílé kuchyňské sestavě je možné použít jakoukoli pracovní desku, podlahovou krytinu i malbu stěn. Bílý nábytek opticky zvětšuje a prosvětluje prostor, takže je jeho použití ideální i v malých nebo tmavých místnostech. Se správně zvolenými doplňky je možné i z jednoduché a levné sestavy vytvořit model, který působí nadstandardně. O nadčasovosti a oblíbenosti bílé barvy v interiéru vypovídá i to, že ať už byly v minulosti jakékoli trendy, žádný bílou zcela nezavrhoval.

Více článků z rubriky KUCHYNĚ na www.dumabyt.cz nebo www.modernibyt.cz.

Cena se odvíjí od použitého materiálu

Klasickou kuchyň v bílém provedení je možné pořídit za málo i za hodně peněz. Cena se odvíjí od použitého materiálu, kvality zpracování a v neposlední řadě i od značky. Někteří výrobci jsou schopni nabídnout stejnou sestavu zhotovenou ze všech běžně používaných materiálů tak, že výsledek vypadá na první pohled stejně. Rozdíl je však v kvalitě, životnosti a pochopitelně také v ceně, která může být u nejdražší varianty (lakovaný masiv) v porovnání s nejlevnější až dvojnásobná.

Lak, lamino, fólie

Nejlevnější nábytek je vyrobený z lamina, což je dřevotříska, jejíž plochy jsou z obou stran potažené melaminovou pryskyřicí a dekoračním papírem a vše je zalisováno. Tato vrstva chrání desku proti vlhkosti a působení některých chemických prostředků. LTD desky se vyrábějí v různých tloušťkách, kvalitu zajistí 16 až 18milimetrová tloušťka. Odolnější variantu představují takzvané MDF desky, které jsou slisované z vysušených dřevitých vláken.

Dřevovláknitá deska má velmi kompaktní strukturu a díky tomu se dobře tvarově opracovává. Umožňuje například frézování různých profilů nebo zkosení hran. MDF desky se povrchově upravují buď fóliováním, kdy se na desku za tepla nalisuje PVC fólie, nebo lakováním. Na MDF deskách je možné docílit strukturu dřevěného povrchu, který i po nalakování bílým lakem věrně imituje dražší masiv. Nákladnější variantou je lakovaná dřevěná překližka, nejdražší je lakovaný masiv.

U lakovaných povrchů se není třeba obávat poškození. Kvalitní matné nebo lesklé laky se nanášejí v několika (až sedmi) vrstvách a po dokonalém vytvrzení jsou odolné i vůči mechanickému poškození. U matového provedení je možné ponechat desce jemný reliéf materiálu, lesklý lak naopak strukturu masivu potlačuje.

Chcete změnu?

Velkou výhodou klasického bílého nábytku je, že umožňuje snadné stylové proměny. Komu se například líbí starší venkovská architektura, ale nechce si pořídit masivní rustikální sestavu, docílí žádaného efektu použitím zdobnějších úchytek nebo spotřebičů v retro stylu. Zrovna tak je možné podtrhnout jednoduchost nábytku bezúchytovým otvíráním a s několika nerezovými či skleněnými prvky vytvořit moderní minimalisticky řešený interiér.

text: Libuše Lhotská, foto: archiv

Postavte si přístavbu ze dřeva

Co očekáváme od přístavby ke stávajícímu domu? Kromě zvětšení obytného prostoru většinou také to, že po technologické stránce bude stavba co nejjednodušší a že práce půjdou rychle od ruky. Přínosem je i možnost variabilního vnitřního uspořádání. Pokud vezmete v úvahu všechny požadavky, vyplývá z nich jako nejvýhodnější řešení konstrukce na bázi dřeva.

Veškeré mokré stavební procesy mají totiž stanovenou dobu zrání a zpomalují tak dobu výstavby. Dřevěný konstrukční systém není závislý na technologicky náročných procesech a umožňuje i variabilní dispoziční a architektonická řešení.

Jsou nějaké argumenty proti?

Pochopitelně lze vznést i argumenty proti konstrukcím na bázi dřeva. Nicméně většina zděných domů se šikmou střechou má střešní konstrukci ze dřeva, tudíž i zděný dům je částečně také dřevostavbou. Především se to týká podkrovních obytných místností.

Argumentem překvapivě hovořícím pro dřevostavby se stává požární odolnost. Ocelová konstrukce ve zděné stavbě, pokud je špatně chráněna nebo v průběhu požáru ztratí svoji ochranu, po zahřátí rychle pozbývá původní pevnosti a hroutí se. Konstrukce na bázi dřeva mohou využívat obdobných ochranných systémů jako ocelové konstrukce, zároveň však mohou nabídnout svou přirozenou vlastnost zuhelnatění. Při požáru nikdy nehoří celý dřevěný prvek, ale dochází k postupnému odhořívání horních vrstev. Samotné zuhelnatění tedy zpomaluje šíření plamene, a tak zůstává dostatečný únosný průřez.

Dalším argumentem odpůrců dřevostaveb je možnost hnilobního a biotického poškození konstrukcí. V dnešní době je ale na trhu velké množství různorodých ochranných nátěrových přípravků zaručujících ochranu dřeva. A zatékající voda či pronikající vlhkost ostatně napáchá škody a bude svědčit plísním v jakémkoliv typu konstrukce…

Návaznost na zděnou konstrukci

Poté, co zvolíte jeden ze systémů na bázi dřeva, je nutné zhodnotit samotnou návaznost dřevěné přístavby na zděnou. Konstrukce na bázi dřeva jsou obecně lehčí, a tudíž vytvářejí menší tlak na základovou konstrukci, potažmo na základovou zeminu. Může tak nastat rozdílné sedání mezi stávající zděnou stavbou a nově vznikající dřevostavbou. Tomuto problému se lze vyhnout provedením dilatační spáry mezi oběma systémy nebo zesílením základové konstrukce, které účinně eliminuje nerovnoměrnost sedání. Základovou konstrukci je nezbytné zhodnotit zvlášť pro každý konkrétní případ.

! Prohlédněte si on-line NEJVĚTŠÍ KATALOG RODINNÝCH DOMŮ !

Kvalita a variabilita

Po zahájení samotné výstavby – ať už svépomocí, nebo dodavatelsky – je třeba dbát na kvalitu všech prací. Při současném tempu výstavby se opomíjejí tradiční tesařské spoje dřevěných konstrukcí a velmi často se tesaři spoléhají pouze na spoje ocelové. Oba typy spojů ovšem mají jak své výhody, tak i nevýhody. Optimální je proto jejich kombinace.

Konstrukční systémy na bázi dřeva umožňují variabilní dispozičně architektonická řešení. Při současných požadavcích na volné dispozice a velké světlosti místností můžete zvolit technologický systém umožňující dosáhnout velkých rozponů. Pomocí rostlých dřevěných prvků sice nelze dosáhnout optimálního rozponu, ale můžete snadno využít buď technologie příhradových nosníků se styčníkovými deskami, nebo lepených dřevěných konstrukcí.

Lepená technologie zároveň umožňuje zhotovení masivních nosníků přímého nebo zakřiveného průřezu. Dále pomocí lepené technologie můžete získat tenké nosníky například tvaru „I“, kde se kombinují lepené deskové materiály na bázi dřeva pro stojny a lepené dřevěné lamely pro pásnice.

Více článků z rubriky STAVBA na www.dumabyt.cz.

Jaká má být střecha

Pro konstrukci střechy platí stejné podmínky, ať je podstřešní konstrukce zděná, nebo na bázi dřeva. Pokud zvolíte pro střešní systém konstrukce na bázi dřeva, je dobré držet se této myšlenky u všech hlavních nosných konstrukčních prvků. Při statických návrzích totiž často bývají do dřevěné konstrukce vkládány prvky z oceli. Problém se týká především ocelových vaznic. Ocel má jinou tepelnou roztažnost než dřevěné prvky. Pokud nastanou v zimním období extrémní mrazy a naopak v létě extrémně vysoké teploty, dochází k nadměrnému smrštění či roztažení ocelového prvku. Velmi snadno tak může dojít k roztržení nebo vybočení dřevěné konstrukce střechy.

Tomuto problému je možné se vyhnout i přes vložení ocelových prvků – například dilatačním uložením dřevěných prvků k ocelovým nebo důkladným zateplením ocelových prvků, které sníží účinky rozdílů klimatu na střešní konstrukci.

text: Jiří Baudyš, foto: archiv autora a redakce

Jídelní kout

Sedací nábytek

Zdravé pohodlí

Co je ergonomie

Výkop pro sklep s klenbou

Začněte od základů

Stěny sklípku

Budujeme klenbu

Zdění klenby

Vrchol klenby

Izolace klenutého sklepa

Přírodní izolace proti vlhkosti

Tepelná izolace

Používané materiály

Ekopanel

Rouno z taveného skla

Náš tip

Ve stěnách z „papíru“

Relaxační prostor

Strohé linie bez zdobných prvků

Můj dům doporučuje

Stavbu je dobré pečlivě projít

Přejímka není kolaudace

Co jsou vady a nedodělky stavby

Můj dům doporučuje

Stavebník je zákazník

Období her a nových zážitků

Kontakt

Kout s vistárií

Žádná nuda

POUŽITÉ ROSTLINY

Prostorná a zároveň útulná

Bílá je dobrá

Cena se odvíjí od použitého materiálu

Lak, lamino, fólie

Chcete změnu?

Jsou nějaké argumenty proti?

Návaznost na zděnou konstrukci

Kvalita a variabilita

Jaká má být střecha

PARTNEŘI WEBU