Je nejen trendy, ale jakýkoli její odstín krásně zchladí interiér a vytvoří poklidnou atmosféru.
 |
 |
 |
 |
Zdroj: www.modernibyt.cz
OBRAZEM: Designové pohovky
Blog
Březen v zahradě
Plán prací na březen
– Na záhony se vysévají některé letničky, např. laskavec, hledík, hrachor, kejklířka
– Je čas na výsev rajčat, lilků a paprik do kelímků za oknem
– Prostříhejte okrasné popínavé dřeviny
– Začíná venkovní výsev petržele (začátkem měsíce), ředkviček, salátu, mrkve (po řádcích s časovými odstupy)
– Provádí se prořezání starších stromů jádrovin a výsadba ovocných stromů a keřů
– Postupně zvyšujte zálivku pokojových a přenosných rostlin
– Kdo to na podzim nestihl, může ještě v březnu zlepšit půdu okolo velkoplodých borůvek rašelinou. V okrasné zahradě o rašelinu prosí také pěnišníky, azalky a další vřesovcovité rostliny
Vytrvalé i jednoleté léčivé rostliny na zahradě
Jaro je časem výsevů a výsadeb. Rozhlédněte se po zahradě, zda nemáte místečko pro léčivou bylinu z vlastní sklizně. Nebojte se ji zakomponovat do okrasného záhonu. Stávající porosty někdy prořídnou – rostliny přehoďte prosetým kompostem, případně dosaďte nové sazenice. Jednoleté druhy můžete vysévat i do okrasných záhonů na nakypřené místečko zlepšené kompostem.
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
Polníček plný slimáků
Již od pozdního podzimu můžete sklízet lahodný polníček do kuchyně, ale sklizené růžice si dobře prohlédněte! Po mírné zimě jsou plné drobných slimáků! Při sklizni ponechte na záhonu několik rostlin. Později vykvetou a samy se vysemení.
| Více článků z rubriky ZAHRADA na www.dumabyt.cz nebo www.modernibyt.cz. |
Mech v trávníku
Na zastíněných místech v hlinitých půdách často potlačuje trávu mech. Než započnete s jeho hubením, rozhodněte se, zda na tomto místě mech nevadí. Je půvabným doplňkem zahrady. Jinak musíte místo prosvětlit, mech vyhrabat a znovu osít travním semenem, které obsahuje prostředky hubící mech. Polostinné trávníky prorostlé mechem můžete ošetřit přípravky proti mechu podle návodu (např. Anti-mech).
text: Marie Musilová, foto: autorka
Zdravé domy pro ekologické bydlení
Seminář vhodný pro všechny, kdo si chtějí postavit zdravý dům a rozšířit si obzory v oblasti přírodního stavitelství, soběstačnosti, ekologického bydlení i způsobu života, to vše se známým průkopníkem přírodního stavitelství u nás, s Petrem Skořepou, který bude sdílet své zkušenosti se stavbou několika různých staveb i s bydlením v nich, ale i se životem v souladu s přírodou a cestě k soběstačnosti a nezávislosti. Zveme na intenzivní víkend nabitý informacemi a vědomostmi, ale také zkušenostmi a praktickými radami.
Dozvíte se, jak stavět dobře a levně kvalitní obydlí z místních přírodních a recyklovaných zdrojů a to vše z pohledu stavitele, který se přírodními stavbami zabývá přes 8 let a stále se dále vzdělává (pasivní domy, přírodní stavitelství, zelené střechy, soběstačné domy, získávání energie, baubiologie, feng-shui, bioarchitektura, léčitelství, řád přírody). Pracuje dle starých ověřených technik, ale zkouší i nové postupy a materiály, podporuje tradiční řemesla, vznik permakulturních zahrad, obnovu pěstování starých odrůd stromů.
Petr Skořepa |
|
|
Stavitel a lektor, staví domy ze dřeva, slámy a hlíny – netradiční kruhové nebo stěhovatelné domy. Je iniciátorem občanských sdružení Ekovesnice o.s. a Eko-osada o.z., které se zabývají projekty v oblasti vzdělávání a realizací obydlí pro trvale udržitelný život v ČR i na Slovensku. Organizátor putovního ekofestivalu „Oázy života“a dalších kulturních akcí. Pořadatel kurzů přírodního stavitelství. Šiřitel praktických informací směřujících k trvale udržitelnému životu na naší planetě, eko-logickému stavění, získávání potravy a energie, k udržitelné soběstačnosti na všech úrovních.
Petr Skořepa v současné době žije v Bílých Karpatech, na hranicích Moravy a Slovenska, v horách na polosamotě, kde buduje soběstačnou osadu s ukázkami efektivního propojení obydlí se zahradou. V této nádherné přírodě se také koná tento kurz. Získáte tak nejen teoretické znalosti, ale také přímou zkušenost s různými přírodními stavbami i způsobem života v souladu s přírodou, v komunitě, v sousedství.
Jak začít? Jak postavit slaměný domek nebo jurtu? Lehký stěhovatelný dům, pasivní nebo nízkoenergetický dům? Stavět svépomocí nebo si někoho najmout? Jak je to se základy, s klimatizací, větráním, hospodařením s vodou, energií, odpady? Jak založit rodovou osadu? Jak naložit se zemědělskou půdou? Jak stavět co nejefektivněji? Pokud vás trápí podobné otázky, na semináři najdete své odpovědi. Práce se slámou a hlínou je jednoduchá, ale pokud chcete postavit kvalitní dům s dlouhou životností a za nízkou cenu – je náročnější na informace. Ušetřete svůj čas a nechte se inspirovat jedním ze zasvěcených.
Dvoudenní kurz Petra Skořepy nabízí ucelený souhrn informací i řadu inspirací. Získáte konkrétní představu, co obnáší stavba, stavební povolení, jaké použít materiály, co a jak je možné postavit, jak žít blíže přírodě a bez závislosti na systému. Jak, proč a kdy použít kámen, dřevo, slámu. Jak získávat energii ze slunce a z větru. Jak fungují různé přístroje a vychytávky, ať už při stavění, nebo u farmaření. Kurz vám otevře nové obzory a poskytne vám hluboký pohled na širokou problematiku ekologického bydlení i způsobu života, dostanete cenné kontakty a ověřené dodavatele a řadu informací si odnesete k pozdějšímu studiu také na přehledném DVD.
Více na http://ekovesnice.cz nebo www.facebook.com.
-54f98fa6569b3_wm.jpg)
Pomocné prostory v rodinném domě
Mladí lidé, kteří vyrostli v paneláku či starším činžáku a netuší, co obnáší užívání zahrady, si často – v dobré víře, navíc svedeni lákáním na nízké ceny – pořídí malý domek s velkým očekáváním. „Hlavně že jsme ve svém, hlavně že máme kousek zahrádky pro děti!“ Počáteční nadšení bývá s přibývajícími roky zakaleno každodenním bojem o místo. Není kam dát sekačku na trávu, zahradní nábytek, venkovní hračky a další nezbytnosti, o nichž člověk žijící v bytě někdy nemá ani představu. Na zahradě pak vyrůstají různé přístavby, více či méně pohledné zahradní domky. Auto parkuje trvale na ulici a garáž se plní věcmi. Ti, kdo myslí dopředu, pamatují již v projektu například na sklad zahradního náčiní s dveřmi přímo na zahradu, který bude těmto požadavkům sloužit. S jiným stylem bydlení se ale pojí i potřeby vnitřní.
Dobrá rada |
| Skalní hlasatelé úspor energie sice každý metr čtvereční zastavěné plochy navíc prohlašují za zbytečné plýtvání, nicméně vzhledem k dnešním dokonale tepelně izolovaným konstrukčním systémům a úsporným technologiím vytápění a regulace deset či patnáct metrů čtverečních navíc provoz domácnosti příliš vážně nezatíží. Stačí správně navrhnout velikost pomocných místností, abychom neplýtvali prostorem. Obývací pokoj o velikosti 50 m2 může být zbytečnější než šatna. Ve srovnání s celoživotním nepohodlím stísněné domácnosti se patřičně řešené zázemí na kvalitě bydlení projeví určitě jako velký přínos. |
Jiný život, jiné nároky
Obyvatelé rodinných domů, zvláště v menších městech a obcích, žijí zpravidla mnohem více venku než „lidé panelákoví“. Pracují na zahradě, často hodně sportují, přijímají návštěvy, které u nich přespávají, atd. Takový životní styl klade logicky určité nároky i na provoz a zařízení domácnosti. Nemluvě o případných domácích mazlíčcích – pohodlný život přece rádi dopřejeme i jim.
A tudíž je potřeba více úložných prostorů a větší sociální a technické zázemí, také se více uklízí, více pere… (V komfortním domě může zázemí tvořit až třetinu celkové užitné plochy, záleží na individuálních potřebách rodiny.) Jen samotný úklid čtyřpokojového rodinného domu s terasou a garáží je úplně „jiná písnička“ než vypořádat se se standardně velkým 4 + kk na sídlišti.
| Více článků z rubriky INTERIÉR na www.dumabyt.cz nebo www.modernibyt.cz. |
Zázemí na správném místě
V rodinném domě pro čtyřčlennou rodinu by neměla chybět technická místnost, případně místnost pro domácí práce (někdy bývají spojené v jednu), alespoň jedna šatna na boty a kabáty (případně vstupní hala s patřičným úložným prostorem), spíž v přímém dosahu kuchyně a – podle potřeby – domácí pracovna. Tyto pomocné prostory mají své místo v méně „lukrativní“ části dispozice, kde neubírají prostor a slunce hlavní obytné části domu. V nejlepším případě na neosluněné straně, okna mohou vést do ulice nebo tam, kam není pěkný výhled. Coby prostory chladné, které nemusí být trvale vytápěny jako obytná místnost, plní také určitou tepelněizolační funkci.
Každý pomocný prostor by měl mít odpovídající velikost (obvykle nejméně 6 m2, šířka místnosti alespoň 2 m, spíž může být menší) a dostatečné odvětrání. Domácí práce – praní a sušení prádla, žehlení, ukládání čistého či špinavého prádla, případně zavařování apod. – si žádají přívod vody a odpad pro pračku (+ sušičku), místo pro umístění sušáku na prádlo, voděodolnou podlahu. Potřebné je denní světlo a větrání oknem, vzhledem ke zvýšené vlhkosti přijde vhod i umělé odvětrání. Praktický je také samostatný výstup na zahradu.
Velikost a uspořádání technické místnosti je kapitola sama pro sebe. Závisí na technologiích v domě a je třeba ji promyšleně navrhnout ve stavebním projektu v těchto souvislostech. Patří sem samozřejmě kotel na vytápění a další vybavení související s vytápěním, ohřevem teplé vody, případně větráním (akumulační nádoba, tepelný výměník, rekuperační jednotka, zařízení solárních systémů či tepelného čerpadla atd.), domácí vodárna, ale také například vysavač, úklidové prostředky, řemeslné náčiní či malá domácí dílna atd. Zvažte, zda se nebude hodit také výlevka. Také tento prostor je třeba patřičně větrat, i když okno nebývá vždy nutné.
Logické vazby |
|
Přízemní dům byl postaven |
Univerzální pokoj navíc
Obytná místnost „navíc“ dobře poslouží jako domácí pracovna, místnost, kde může někdo z rodiny provozovat své hobby, aniž by rušil ostatní, občas se hodí k přespání hostů, a samozřejmě jako odkládací a úložný prostor. K těmto účelům by měla mít plochu alespoň 10 m2. Ověřte si, zda se tam vejde malý psací stůl, pohovka použitelná pro příležitostné přespání (případně rozkládací pohovka, sklápěcí lůžko a podobně) a vestavěná skříň či jiný vhodný úložný systém. Sportující rodina může místnost navíc využívat i jako malou domácí posilovnu, případně k tomuto účelu využít další místnost.
text: Jitka Pálková, foto: archiv
Cibuloviny hlásí příchod jara
„Ovšem nic se nevyrovná kráse prvních jarních sněženek,“ říká zasněně Romana Rybková. „Pokud si je chcete pořídit na zahradu, vyberte jim místo pod stromy, kde je i v létě příjemný stín a svěží vlhká půda. Sněženky a bledule totiž rostou v lužních lesích, které bývají v předjaří i zaplavené. Určitě je nevysazujte na sušší místa zahrady či do skalek a také nezapomeňte, že sněženka podsněžník je druh v přírodě zákonem chráněný. A pozor – cibule velmi špatně snášejí zaschnutí, při přesazování je nenechávejte dlouho venku.“
Odborný poradce |
| Ing. Romana Rybková, kurátorka Botanické zahrady v Praze-Troji |
Známé i méně známé druhy
Ladonička Luciliina (Chionodoxa luciliae) je velmi hezká a naprosto nenáročná cibulovina do jarních trávníků. Bývá vysoká jen 10 až 15 cm, má hvězdičkovité květy, nejčastěji modré s bílým středem, někdy bílé nebo růžové. Rozkvétá brzy v březnu, často společně s krokusy. Ladonička je přizpůsobivá a spolehlivě kvete v polostínu i na slunci. Daří se jí v lehčí půdě bohaté na živiny. V dobrých podmínkách se množí samovýsevem, vytváří i velké množství dceřiných cibulek a v trávníku se časem sama namnoží do velkých ploch. Pěkně se vyjímá ve skalkách, hodí se i k přirychlování v miskách.
Jako zajímavý se jeví i obecně známý hyacint východní (Hyacinthus orientalis), který se stále častěji stěhuje do bytů jako rychlená květina, na trhu se objevuje již o Vánocích. Pokud si ho koupíme, měli bychom ho postavit do chladnějšího světlého prostoru, po odkvětu ho nechat pomalu zatáhnout a po mrazech vysadit do zahrady. Rychlené cibule se kvetením v nepřirozenou dobu značně vysílí a často jim trvá více let, než opět vykvetou.
| Více článků z rubriky ZAHRADA na www.dumabyt.cz nebo www.modernibyt.cz. |
Králové a královny
Za krále jarních zahrad bývá označován tulipán (Tulipa). Pěstují se tisíce hybridů, které se hodí do záhonů, trávníků i skalek. Speciální kultivary jsou vyšlechtěné k rychlení do bytů, jiné k řezu. Tulipány vyžadují neutrální, středně těžké, nezamokřené půdy, v příliš lehkých špatně kvetou, v mokrých vyhnívají. Kulturní tulipány přesazujeme každoročně, po odkvětu a zatažení cibule vyndáme ze země, očistíme a uskladníme v suché místnosti až do podzimní výsadby.
Dobrá rada |
| Při pěstování šlechtěných odrůd tulipánů se cibule po odkvětu vyndají ze země a na podzim se opět vysadí. Pokud zůstávají cibule v zemi, přibývají malé dceřiné cibulky, které však nekvetou, ale mají pouze jeden list. Není to degenerace, jak se dříve říkávalo, ale dochází k neustálému zeslabování rostliny dělením na menší cibule a k vyčerpávání živin z půdy. |
Dalším kandidátem na královský trůn je narcis (Narcissus). Na rozdíl od tulipánů není cibule narcisů každý rok spotřebována, ale vytváří si nové suknice, můžeme je tedy ponechat na místě 3 až 4 roky. Narcisy jsou také o něco teplomilnější a na zakořenění potřebují teplotu kolem 12 °C. Proto je vysazujeme v srpnu, nejpozději začátkem září, pěkně vypadá více rostlin jediné odrůdy ve skupině. Pokud potřebujeme narcisy přesadit, cibule vyjmeme z půdy po zatažení listů v červnu. Pozor, narcisy jsou jedovaté, častá je i alergická reakce vyvolaná kontaktem s cibulemi!
text: Vlastimil Růžička, Romana Rybková, foto: Romana Rybková
Chcete lepit či tmelit a nevíte čím?
Ano, pomůckou může být typ tmelu – u nejběžnějších akrylových tmelů můžete pro pretření použít disperzní barvy, jsou však určeny do suchého prostředí. U silikonových zase moc nepochodíte s barvou. V suchém interiéru bytu vám asi postačí běžný tmel, ale v koupelně nebo na balkóně už potřebujete voděvzdorný. Jak ten správný tmel vybrat? Určitě se vyplatí zeptat se a poradit se s odborníky v prodejně a přesně popsat, jaké materiály chcete tmelit, upřesnit, zda jde o interiér či exteriér a zda je to prostor suchý nebo vystavený působení vlhkosti.
Užitečné je kromě „speciálu“ mít doma po ruce i jeden univerzální tmel, který se v případě potřeby hodí prakticky na všechno. Skutečným univerzálem, který nejen tmelí, ale i lepí, je Ceresit FT 101. Nejdříve byl k dostání bílý a šedý, nyní jej navíc koupíte i jako transparentní.
S tmelem Ceresit FT 101 můžete tmelit i lepit – ano, jeho univerzálnost stála u zrodu velké obliby, ale ještě více vás při práci s ním zaujme jeho vynikající přilnavost k nejrůznějším povrchům. Bez nutnosti podkladového nátěru totiž výborně přilne k materiálům jako jsou plast, cihla, mramor, dlažba, dřevo, kovy, keramika a mnoho dalších.
Univerzálním tmelem / lepidlem Ceresit FT 101 můžete tmelit a lepit i na vlhkých podkladech. Dá se s nim pracovat dokonce i pod vodou – díky technologii Flextec® vytvrzuje totiž polymerizací. To ale není vše – tmel nekoroduje, výborná je jeho odolnost proti UV záření, povětrnostním vlivům a stárnutí. Na jeho povrchu nenajdete žádné povrchové praskliny a trhliny. Tmel charakterizuje dobrá kompatibilita s nátěrovými hmotami – po vytvrzení se mohou nanášet další nátěry.
Práce s ním je snadná – netáhne se a proto se čistě aplikuje, má nelepivý povrch a dobře se nanáší z pistole i při nízkých teplotách. A zdraví škodlivé rozpouštědla, silikon a nebezpečné isokyanáty v něm určitě nenajdete.
Ceresit FT 101 je vhodný pro širokou škálu oprav a instalací, jako jsou například opravy a stavby kuchyní, koupelen či různé opravy venkovních prostor. Využít jej můžete i na utěsňování konstrukcí ve vnitřním i vnějším prostředí, dokáže vyplňovat praskliny, řeší porušené spoje na balkonech a terasách, pomáhá utěsňovat spáry mezi okenními rámy a zdivem. Je také vhodný při údržbě rozvodů, ventilací a klimatizací.
(komerční prezentace)
Místo pro umyvadlo
První koupelny zařízené způsobem, jaký bychom byli dnes ochotni akceptovat, se objevily v městských domech a vilách teprve na počátku 20. století. Překvapivě velké místnosti bývaly vybavené vanou, umyvadlem, galerkou se zrcadlem, klozetem a případně bidetem. Nábytek s úložnými prostory určený speciálně pro koupelny se nevyráběl a v případě potřeby se použila běžná interiérová skříňka.
Z paneláku do vily
První skříňky, které byly určené přímo do koupelen, se začaly využívat v panelových domech, v jejichž malých koupelnách bylo zapotřebí využít maximum prostoru. Umakartové nebo laminátové kusy se zapuštěnými umyvadly nebyly příliš pohledné ani praktické. Špatně chráněnými hranami pronikala snadno voda a desky nábytku se brzy zkroutily. Pohodlnému přístupu k umyvadlu navíc bránilo položení skříňky na podlahu. Přesto za ně byly uživatelé malých koupelen vděčni.
Novou podobu získaly umyvadlové skříňky s trendem zvětšování koupelen a jejich využíváním k relaxačním účelům. Skříňky se rozšířily, takže na jejich desce vznikl odkládací prostor, místo dvířek se začaly používat zásuvky a způsob položení na zem vystřídalo nejprve umístění na nožkách a později praktické zavěšení na stěnu. Koupelnový nábytek získal reprezentativní podobu a stylově se přiblížil nábytku do obývacích prostor.
Součástí umyvadlové skříňky je umyvadlo, které do ní bývá zcela nebo částečně zapuštěné. Trendem posledních let je ovšem jeho umístění na desku. Zapuštění se liší podle způsobu montáže – shora nebo zespodu. Nevýhodou varianty shora je, že horní lem umyvadla částečně vyčnívá nad okraj desky, což může komplikovat údržbu. U spodní montáže tyto problémy odpadají. U všech zapuštěných umyvadel je ale třeba počítat s tím, že předsunutá deska skříňky částečně brání pohodlnému přístupu k umyvadlu. Zapuštěním umyvadla se také zmenší úložné prostory ve skříňce, kde je kromě umyvadlové mísy umístěný i sifon.
Efektní způsob umístění umyvadla na desku se používá zejména proto, aby vynikl jeho vzhled. Umyvadla ve tvaru subtilních misek, robustních korýtek či masivních balvanů působí na desce, jako by tu byla jen ležérně položená. Ve skutečnosti se ale musí otvorem do desky napojit na sifon, který je umístěný v zadní části skříňky, takže lze k úložným účelům využít i částečně zkrácenou zásuvku těsně pod deskou.
| Více článků z rubriky KOUPELNA na www.dumabyt.cz nebo www.modernibyt.cz. |
Organizovaná kosmetika
I když se některé umyvadlové skříňky vybavují klasickými dvířky, většina moderních typů je osazena plnovýsuvnými různě hlubokými zásuvkami, které jsou přehledné a snáze se s nimi manipuluje. Podobně jako v kuchyni se i u koupelnového nábytku používají mechanismy s bezúchytovým otvíráním. Mělké zásuvky jsou vybavené praktickými organizéry, které umožňují přehledné ukládání hygienických nebo kosmetických pomůcek a přípravků. Hlubší kontejnery mohou sloužit například k ukládání čisticích přípravků nebo osušek.
Aby vydržel
Protože je koupelnový nábytek vystaven vlhkému prostředí, jsou na kvalitu provedení a použitých materiálů kladeny větší nároky než na nábytek do ostatních částí interiéru. Nejčastěji se vyrábí z MDF desek opatřených lakem, dýhou nebo laminem s dřevodekorem. Nákladnější je nábytek z masivu. Nejodolnější, ale také nejdražší je celolakovaný nábytek. Lépe než matný se udržuje lesklý lak, u kterého se dá drobnější mechanické poškození rozleštit. Lak ale musí být kvalitní a nanesený v několika vrstvách. Vlhko i poškození nejvíce ohrožuje umyvadlové desky, proto odborníci doporučují desky zhotovené z tvrzeného skla nebo kompozitního materiálu.
text: Libuše Lhotská, foto: archiv
Vybíráme interiérové dveře
Při prvotní orientaci je zásadní velikost dveří, způsob otevírání, vzhled (design) a typ povrchové úpravy a jejich funkce (sem například spadají i tzv. speciální dveře – protipožární, protihlukové, kouřotěsné, vodě či vlhku odolné apod.).
Cena dveří |
| Co ji ovlivňuje: |
|
|
– materiál – plast, hliníkRozměry dveří
Dveře šířky 700 mm a 600 mm – používají se do místností příslušenství bytu (koupelna, WC apod.; je ale nutné počítat s rozměry zařízení, které je v těchto místnostech instalováno).
Dveře šířky 800 mm – jsou vhodné do obytných místností.
Dveře šířky 900 mm – patří spíše mezi vchodové, v bytech se používají v prostorech pro tělesně postižené.
Běžná šířka dvoukřídlých dveří je 125, 145, 165 nebo 185 cm. Standardní výška dveří je 197 cm, u některých výrobců také 210, 220 a 230 cm. V atypických rozměrech si můžete vybrat výšku dveří dosahující až 235 cm s volbou odpovídající šířky.
Způsoby otevírání dveří
Tradičním způsobem jsou dveře otočné, dodávané zpravidla se zárubní. Jsou ideální i pro případ, kdy dveře musí místnost pevně uzavírat. Pokud chcete nebo musíte uspořit místo, volte dveře posuvné po stěně či do stavebního pouzdra. Ty jsou vhodné i tehdy, pokud zůstávají většinou otevřené. K prostorově úsporným patří také dveře lamelové – harmonikové nebo dveře otočně-kyvné. Pokud potřebujete dveře volně otevírané, a to doslova i kopnutím nohy, pak je dobré volit dveře kyvné, tzv. lítačky. U nich samozřejmě nezapomeňte na spodní okopný plech, aby bota dveřím neublížila.
Materiál a povrchovou úpravu vybírejte v souladu s ostatním vybavením interiéru. Pokud si přejete prosvětlit vnitřní prostory v domě či opticky zvětšit prostor, zvolte dveře se skleněnou výplní či celoskleněné.
Falcové, nebo bezfalcové?
Dveře se zárubní se dodávají v provedení s falcem nebo bezfalcové. První varianta je konstrukčně nejběžnější a u nás tradiční. Falcové dveře jsou dveře s polodrážkou po celém obvodě křídla. V zavřeném stavu mají viditelnou profilovanou hranu vystupující do prostoru. Tato konstrukce dokonale těsní. Bezfalcové dveře nemají na sobě charakteristický falc (polodrážku) a povrch zavřeného křídla je v jedné rovině se zárubní. Toto provedení odpovídá současným desénovým trendům. Bezfalcové dveře někdy bývají označovány jako americké dveře, protože právě pro tyto zeměpisné šířky jsou typické.
Pravé nebo levé? |
| Jednoduchou pomůckou, jak správně zvolit pravé a levé otočné dveře, je postavit se tak, aby se dveřní křídlo otevíralo k vám. Pak se podívejte, po které straně máte dveřní panty. Pokud jsou po vaší pravé ruce, jde o dveře pravé, pokud po vaší levé ruce, jde o dveře levé. |
Posuvné dveře
Posuvné dveře po stěně jsou nejjednodušším řešením – jejich instalace nevyžaduje stavební zásah a jejich prostorová náročnost je minimální. Nejčastěji se zavěšují pomocí vozíků do vodicí konstrukce montované na stěnu. Volbou posuvných dveří po stěně ušetříte místo, vyžadují ale volný prostor tam, kam se budou posouvat. V tomto pojetí dostatečně vynikne dveřní křídlo, i když jsou dveře na stěnu „otevřené“. Posuvné dveře do pouzdra se zasouvají dovnitř stěny, vodicí mechanismy jsou skryté a ve výsledku představují maximální úsporu místa.
| Více článků z rubriky INTERIÉR na www.dumabyt.cz nebo www.modernibyt.cz. |
Speciální dveře
Protipožární dveře mohou sloužit k oddělení kuchyně, garáže, dílny či dalších servisních místností.
Kouřotěsné dveře – zabraňují pronikání a šíření kouře, čímž chrání únikové cesty v případě požáru. Vyrábí se v kombinaci s protipožární odolností nebo pouze jako kouřotěsné. Jsou vždy plné a nemohou být zároveň protihlukové.
Protihlukové dveře – snižují průchod zvuku do místnosti a zajistí tak absolutní klid. Jsou vhodné například do dětských pokojů, ložnic či pracoven. Jde o dveře plné (výplně totiž propouští zvuk).
text: Stojan Černodrinski, foto: archiv firem
Jednoduchá i velkorysá zahrada
Hlavním motivem řešení je nepravidelný kruh: dům je obklopen terasou a výsadbami (je tu i záhon pro bylinky), kolem je ucelená travnatá plocha, kterou lemují záhony s dřevinami a květinami. Celou kompozici dotvářejí velké kameny – bílé, dokonale hladké balvany a valouny ze Slovenska a jemné kamínky, jimiž jsou pokryty záhony místo drcené kůry.
Okrouhlý tvar kamenů se do kruhové kompozice hodí. Dominantou zahrady se v budoucnu stane žlutolistý akát (Robinia pseudoacacia ´Frisia´), jehož listy jsou při rašení zajímavě oranžově žluté. V jiném koutě navrhuje zahradní architektka vysadit dvojici okrasných jabloní (např. jabloň Malus x moerlandsii ´Nicoline´, která má pozoruhodné květy a nápadně červeně plodí) a v dalším dvojici javorů (Acer pseudoplatanus ´Brilliantissimum´).
| Více článků z rubriky ZAHRADA na www.dumabyt.cz nebo www.modernibyt.cz. |
Hra s prostorem
Významnou roli hrají v omezeném prostoru popínavé rostliny. Mohou oživit ploty, zahradní stavby a zakrýt méně vzhledná zákoutí. Je ale dobré vysázet popínavky tak, aby místy byl vidět plot či zeď. Dřevěnou pergolu může obrůstat bujná a silná vistárie (Wisteria sinensis). Reprezentativní vstup bude zdobit pestrý trvalkový záhon, který pokvete většinu roku. Uplatní se nejen květy, ale i zajímavé olistění, v zimě zajímavá uschlá květenství.
Zahradu opticky zvětší ucelená plocha perfektního trávníku. Základem je správně provedené založení a pečlivá údržba (zálivka, sečení, hnojení, provzdušňování). I na menší zahradě se dá vyčlenit kousek trávníku, do nějž budou vysazeny drobné jarní cibuloviny, které ho oživí (pozor, sekat trávu lze až 6 týdnů po zatažení jejich listů).
text a návrh: Alena Ligačová, foto: majitelé a archiv redakce
Série přednášek s českými a zahraničními architektkami
Nový přednáškový cyklus ARCHITEKTKY věnuje prostor pozoruhodným ženám, které spojily svůj život s architekturou. Od března do prosince se v Praze představí významné české i zahraniční architektky, zakladatelky a kreativní ředitelky úspěšných českých i evropských studií, jejichž realizace uspěly v mezinárodním měřítku.
Program |
|||
| čtvrtek 5.3.2015 | 19:30 | Korzo ve Veletržním paláci | Ta architektura |
| čtvrtek 2.4.2015 | 19:30 | Studio Hrdinů | Alena Šrámková a Rostislav Švácha / V dialogu |
 |
|||
| čtvrtek 14.5.2015 | 19:30 | Studio Hrdinů | Francine Houben (Holandsko) |
 |
|||
| čtvrtek 4.6.2015 | 19:30 | Studio Hrdinů | Kristine Jensen ( Dánsko ) a Iwona Wilczek (Polsko) |
 |
|||
| čtvrtek 1.10.2015 | 19:30 | Kino Světozor | Caroline Bos (Holandsko) |
 |
|||
| čtvrtek 5.11.2015 | 19:30 | Kino Světozor | Dorte Mandrup Poulsen (Dánsko) |
Všechny přednášky zdarma
Pozvání občanského sdružení KRUH přijaly architektka a zakladatelka Studia Mecanoo Francine Houben, Kristine Jensen (Kristine Jensens Tegnestue), která vystoupí společně s Iwonou Wilczek z polského studia db2 architekci. O svých vizích a zkušenostech budou následně během podzimní části programu v Praze přednášet i Dorte Maldrup Poulsen (dorte mandrup arkitekter) a Caroline Bos z holandského UNStudia, která stojí za realizací Erasmova mostu v Rotterdamu či Muzea Mercedes Benz ve Stuttgartu.
Úvodní večer, který proběhne 5. března u příležitosti 15. výročí sdružení KRUH, je věnován českým a slovenským architektkám a propagátorkám architektury. Architektka, fotografka, novinářka, pedagožka, umělkyně, politička – desítka žen mladší a střední generace představí svou tvorbu, současné záměry a myšlenky. Účast přislíbily Jitka Ressová, Kamila Amblerová, Andrea Lhotáková, Maria Topolčanská, Zuzana Morávková, Žofie Rajmanová, Šárka Sodomková, Barbora Šimonová a Markéta Mráčková, Kateřina Vídenová a další. Dubnová přednáška nabídne setkání s první dámou české architektury Alenou Šrámkovou v dialogu s významným českým historikem architektury Rostislavem Šváchou.
Jarní část cyklu proběhne v prostorách Veletržního paláce (Studio Hrdinů, Korzo), podzimní pak v kině Světozor. Všechny přednášky budou zdarma. Projekt navazuje na uskutečněný projekt Povolání architekt(ka) (2003) i přednášky významných francouzských architektek Manuelle Gautrand a Anne Lacaton v rámci série Metamorfózy měst (2013).
text a foto: www.kruh.info, www.mujdum.cz
