Blog

S růstem cen energií logicky roste zájem o stavbu domů nízkoenergetických a pasivních. Zatímco u klasicky stavěných domů se ročně spotřebuje na vytápění jednoho metru čtverečního cca 150-200 kWh, nízkoenergetický dům má roční měrnou potřebu tepla na vytápění maximálně 50 kWh/m². Pasivní dům má mít spotřebu ještě nižší, maximálně 15 kWh/m².

Nové výzvy

Podle údajů Centra pasivních domů jsou tři čtvrtiny z pasivních domů v Čechách postaveny jako dřevostavby. Je to logické, protože tepelnou izolací se vyplní celý průřez obvodové stěny domu. Většina postavených dřevostaveb vzniká metodou montáže přímo na staveništi. Na základovou desku se naveze řezivo, desky a vata a montážní parta z nich postaví dům. Tento způsob je náročný pro montážníky i stavební dozor, protože uhlídat správné a kvalitní provedení nosné konstrukce, její perfektní vyplnění tepelnou izolací, bezvadné provedení parotěsné zábrany a všech dalších detailů stavby dá zabrat i zkušeným a v oboru vzdělaným odborníkům.

Tenkrát na západě

Před léty byl v USA vyvinut stavební systém SIP (Structural Insulated Panels = Strukturované izolované panely), který zcela zásadním způsobem usnadnil a zkvalitnil budování dřevostaveb. Čas prokázal, že systém je vhodný pro použití v různých klimatických podmínkách, které na území Severní Ameriky panují, neboť domy z tohoto systému se staví v drsných severských oblastech s tuhou zimou na severu USA a v Kanadě, na slunečné Floridě i na vyprahlém a suchém Středozápadě. Technologie SIP se stala základem vývoje nových stavebních systémů v celém světě, u nás je například typickým reprezentantem tzv. Europanel. Hlavním záměrem bylo vytvořit stavební systém přívětivý k životnímu prostředí,který by vyhovoval kritériím nízkoenergetických domů a usnadnil jejich výrobu.

Více článků z rubriky STAVBA na www.dumabyt.cz nebo www.modernibyt.cz.

Samonosný sendvič

Základním stavebním prvkem systému je sendvičový samonosný panel. Plášť panelu je z desek OSB 4 (ty jsou odolné proti vlhkosti), které jsou celoplošně slepeny s jádrem ze stabilizovaného samozhášivého polystyrenu EPS. Panely je možné zatížit v celé ploše a po celém obvodu, proto se dají použít na nosné obvodové stěny a nosné příčky a také jako panely podlahové nebo střešní.

Spojení funkcí

Propojení nosné a izolační funkce konstrukce umožňuje spolu se specifickým způsobem spojování panelů zvýšit oproti klasickým konstrukcím dřevostaveb podíl izolačního materiálu v konstrukci a zlepšit tak tepelněizolační vlastnosti celé stavby. To přispívá ke snižování energetické náročnosti budov a tedy i ke snížení emisí CO2 až o 50 %.

Rozměrová škála

Aby sendvič splňoval požadavky na výstavbu domů, ale třeba i na postavení zahradního domku, vyrábějí se panely v šesti tloušťkách od 65 mm do 270 mm, čtyřech šířkách od 450 mm do 1 250 mm a třech délkách 2 500, 2 800 a 3 000 mm.

Vše v jednom

Součástí systému jsou také materiály pro dřevěné podpůrné konstrukce stropu a krovu a rovněž potřebný montážní a spojovací materiál, takže Europanel představuje ucelený souhrn všech potřebných prvků nutných pro realizaci hrubé stavby domu. Výroba panelů je certifikována a dozorována Výzkumným a vývojovým ústavem dřevařským se sídlem v Praze.

Průběh stavby

Samotná stavba se ve svých postupech neliší nijak zásadně od průběhu výstavby jinou technologií, je však rychlejší a úspornější. Většina domů ze stavebního systému Europanel se staví na klasické základové desce, a protože jde o lehkou stavební konstrukci, může být i základová deska dimenzována pro nižší zatížení.

Již v této etapě výstavby tak dochází k výrazným úsporám. Vlastní hrubá stavba domu trvá podle složitosti a členění stavby od několika dnů (stěny běžného bungalovu jsou za týden hotové) do několika týdnů. V této fázi se nejvíce projevují výhody v rychlosti a jednoduchosti montáže.

Hrubé stavby domů se dokončují technologiemi suché montáže – včetně montáže střešní krytiny, výplní otvorů a fasády. V interiéru domu se rozvedou instalace, upraví se povrchy, montují se příčky, zárubně, obklady, podlahy a zařizovací předměty. Protože je stavební systém velmi přesný (běžně se měří a pracuje v milimetrech), jsou tyto dokončovací práce poměrně snadné a rychlé. Podle velikosti domu a koordinace řemesel trvá dokončení stavby domu na klíč asi dva až tři měsíce. Díky zcela převažujícím procesům suché výstavby se dá takto stavět celoročně.

Jde to i bez desky

Zmiňme se však ještě o jedné, a to neméně zajímavé možnosti. Díky tomu, že jsou sendviče lehké a tudíž nezatěžují základové spáry, lze při výstavbě domů využít i nových kotevních technologií. Pokud to podloží domu umožňuje, není problém vynechat výstavbu základové desky a dům upevnit k zemi buď na kotevní patky, nebo na zemní vruty. Samozřejmě musí být toto řešení schváleno statikem.

Dům zevnitř

Stěny v interiéru jsou ve standardním provedení obkládány sádrokartonem a následně vymalovány. Do koupelen a technických místností samozřejmě přijde obklad stěn. Na podlahy lze položit dlažbu, plovoucí podlahy, koberce, lina, korek a jiné obvyklé materiály. Zde také nevzniká žádné omezení.

Obálka domu

Exteriér stavby je standardně řešený fasádou z třícentimetrového polystyrenu, který zde ale neplní funkci tepelné izolace, nýbrž pouze vyrovnává nerovnosti ve spojích panelů.
Následuje omítnutí v tónu podle přání stavebníka. Systém umožňuje využití i moderních fasádních prvků, jako je obklad cembritovými deskami nebo tzv. thermowoodem. Naopak použití těchto materiálů dává stavbám punc nevšednosti a architektonické rozmanitosti.

Výhody staveb ze samonosných sendvičů

■ samonosná obvodová konstrukce stavby a sendvičový střešní plášť usnadní projektování i následnou výstavbu ■ rychlost výstavby ■ výstavba suchou cestou a možnost stavby v jakémkoliv počasí ■ možnost maximálního využití obestavěného prostoru ■ výborné tepelněizolační vlastnosti konstrukce

text: Adam Krejčík, foto: Veronika Kučerová a archiv

Protlačovaný hranatý svod PREFA má tloušťku materiálu 1,6 mm a je široký/hluboký 100 mm. Zcela inovativní hliníkový výrobek přesvědčí svým robustním provedením, minimální hlučností a rovněž důmyslně skrytým a přitom funkčním upevněním pomocí trnu se závitem M10.

Na ten se svod uchycuje pomocí průběžného upevňovacího profilu, který se nachází na zadní stěně svodu. Výsledkem je v detailu zcela homogenní a žádným výstupkem (objímkou) nenarušený svod, který tak může plnit funkci designového prvku moderní fasády.

Hranatý okapový systém PREFA se skládá z několika různých na sebe pasujících dílů, jako jsou například: hranatý svod s kotlíkem, různá kolena 72°, hranaté žlaby, sběrné kotlíky s hranatým zaústěním.

Dokonale ucelený systém doplňků hranatého svodu se snadnou, rychlou a bezpečnou montáží přímo na budově je k dispozici v osmi základních barvách či přírodním hliníku. Nabízí se i možnost barevného provedení na objednávku dle vlastního výběru podle vzorníku RAL.

Kontakt

www.prefa.com

(komerční prezentace)

Z hlediska energetické bilance domu se jako klíčová ukazuje jihozápadní orie­n­tace pozemku a tedy i stavby jako takové. V praxi to znamená, že objekt maximálně využívá prvky pasivně solární architektury, neboť slunce mu na své každodenní pouti uděluje obrovské energetické zisky. Tvůrce projektu a majitel domu Marek Dudák pouze lituje, že vzhledem k ostatní zástavbě nemohl dům nasměrovat přímo k jihu. V létě, kdy je slunce nejvýš, by se pak zbytečně nepřehřívaly obrovské prosklené plochy na čelní fasádě.

Tomu však částečně zamezí instalace stínících prvků i prvky „chytré“ architektury, například 1,5 m široký balkon, na který dojde co nevidět. „Vzhledem k ne­pravidelnosti pozemku jsme vyprojektovali dům naprosto pravidelných tvarů,“ vysvětluje Marek Dudák. „Parcela leží na místě bývalého sadu, zachovali jsme zde vysoké vzrostlé stromy. Po posledních terénních úpravách to bude vypadat, jako by tu dům stál už alespoň deset let.“

Typ a tvar domu

Stavba už na první pohled svojí architekturou vysílá srozumitelný signál, že jde o nízkoenergetický dům. Kupříkladu 60 % plochy jihozápadní fasády tvoří sklo, protilehlá strana domu je naopak téměř bez oken.

Některá okna jsou neotvíravá, v obývacím prostoru jsou vysoké prosklené stěny (vysoké 2,75 m), u kterých investor kladl zvýšený důraz na maximální těsnost. „Chtěli jsme prostě pustit zahradu dovnitř, propojit dům s přírodou,“ zní jednoduché vysvětlení.

Více článků z rubriky STAVBA na www.dumabyt.cz nebo www.modernibyt.cz.

Tepelněizolační obálku

Objekt s přibližně 160 m ² plochy je velmi kompaktní, což dokazuje i jeho výhodná tvarová charakteristika. Nenajdete zde žádné složité detaily (balustrády a další prvky zbytečně kradou energii), masivní tepelněizolační obálku nenaruší ani konstrukce budoucího balkonu s venkovním schodištěm.

U takto zatepleného objektu by totiž jen ztráty případnými tepelnými mosty snadno přesáhly 40 až 50 % celkových ztrát domu. Pultová střecha a okna otevírají dům slunci. Především na jaře, na podzim a v zimě, kdy je potřeba topit, tak jeho paprskům nic nepřekáží. Dopadají na po­dlahovou plochu a na hmotné vnitřní kon­strukce v interiéru, ohřívají je a tím v nich akumulují tepelnou energii. „Normální pro­jektant,“ pokračuje Marek Du­dák, „který kašle na energii, řeší s klien­tem jen dispozice. U nízkoenergetické ar­chi­tek­tury je však potřeba od samého začátku přemýšlet o tom, jak budete topit, získávat a šetřit teplo, jak budete větrat a po­dobně. My jsme chtěli názorně demonstrovat, že ten náš dům je opravdu nízkoenergetický.“

! Prohlédněte si on-line NEJVĚTŠÍ KATALOG RODINNÝCH DOMŮ !

Účel a dispozice domu

Energetická ztráta chrustenické novostavby představuje asi 30 kW/m ² /rok, což je vlastně jen o 15 kW víc než u pasivních do­mů. Na čtyřčlennou rodinu (dva dospělí, dvě malé děti) je to velmi nízká spotřeba, srovnatelná s náklady malé garsoniéry. Přispívá k tomu i členění vnitřních dispozic – severní strana s provozními místnostmi a minimem prostupů ve fasádě. Je to logické, z provozního hlediska jde o nejméně kvalitní místnosti – žádné přímé slunce, okna představují pouze te­pelné ztráty. Na opačné osluněné straně pochopitelně také vznikají ztráty, ty však dokážou eliminovat obrovské zisky ob­rovských skleněných ploch, fungujících jako zdroj tepla.

K důležitým konstrukčním prvkům stavby patří mimo jiné i zá­větří před vstupem do domu. Snadno se dá spočítat, že čtyřem lidem v domě s nízkoteplotním vytápěním s nízkými výkony a minimálními ztrátami stačí čtyři pět minut otevřené dveře k úniku značného množství tepla. V daném případě není závětří ani vytápěné, ani nijak extrémně izolované. Otevřenými dveřmi však z budovy unikne pouze 10, a ne třeba 200 m ³ teplého vzduchu.

Technologie, konstrukce a materiály

Stavbu nese betonová základová deska litá do systémového bednění. Pod nosnými konstrukcemi se nacházejí základové pasy Základy jsou zateplené nenasákavými perimetrickými deskami Rigips (do hloubky 1 m pod terénem – podle normy musí splňovat parametry stejného tepelného odporu jako obvodová stěna).

Dům je postaven z vápenopískového systému KMB Sendwix (vápenopískové nosné stěny 24 cm), příčky jsou ze stejného systému (11 cm), zdivo však do­sahuje většího akustického útlumu než běžná 40 cm silná stěna z pálených cihel nebo pěnosylikátových tvárnic. Ob­vodové zdivo s tepelnou izolací (20 cm) má celkovou tloušťku 45 cm a přitom dosahuje tepelného odporu R = 5,5 kW/m ² . 

Podlahy jsou izolovány materiálem Neo­Floor od firmy Rigips s příměsí karbonu – díky uzavřeným vzduchovým pórům do­sa­huje lepších izolačních vlastností. Těžkou plo­voucí podlahu na základové desce tvoří hydro­izolace, polystyren Neofloor, separační fó­lie a litá, 4,5 cm silná anhydritová samonivelační podlaha, na níž je položena tmavá keramická dlažba s vasokou tepelnou jímavostí. Akustickou (kročejovou) izolaci v patře zajišťuje 4cm vrstva minerální vlny Rockwool Steprock. Konstrukce domu přináší výrazný tepelný odpor a značnou tepelnou setrvačnost.

CO JE TVAROVÁ CHARAKTERISTIKA?

– Poměr obvodových konstrukcí vůči obestavěnému prostoru v m3 – Čím lepší je tento poměr, tím snadnější je získat energeticky úsporný standard – V praxi to neznamená, že tvarově složitou stavbu nelze koncipovat jako NED, ale představuje to mnohem víc času, práce i prostředků

Vzduchotěsnost, ventilace, vytápění

Slunce procházející skrz velké prosklené plochy ohřívá protilehlou stěnu z vápeno­pískových cihel o objemové hmotnosti 1 400 kg, tudíž působí jako akumulátor (v po­rovnání s běžnými stavebními ma­teriály má 5-10násobnou schopnost akumulace). Pomocí řízené výměny vzduchu do do­mu vstupuje přesně tolik vzduchu, kolik je potřeba.

V obytné místnosti lze navíc „přitopit“ krbem s výkonem 6 kW (nebude sloužit jako doplňkový zdroj vytápění, ale především jako estetický prvek interiéru), což představuje dvojnásobek ztrát domu. Instalace krbu představovala další nemalé investice, například do komína, prostupů a podobně, řádově ko­lem sta tisíc korun. Co však se získaným teplem? Existují dvě možnosti – vypustit ho mimo dům, anebo zužitkovat. Zde bu­de sloužit k částečnému ohřevu teplé užit­kové vody v akumulační nádrži.

Ener­getickým srdcem domu je rekuperační vzduchotechnická jednotka (od firmy Atrea) se systémem řízeného větrání. Při­chází do ní vzduch ze zemního kolektoru (např. při venkovní teplotě -12 ^o C dokáže právě země ohřát vzduch z -12 na +3 ^o C. Není tedy třeba ohřívat vzduch na požadovaných 25 ^o C z minusových hodnot, ale prakticky až z nuly. Při venkovní teplotě nad O ^o C se vzduch odebírá přímo z fasády. V rekuperačním výměníku pak teplota odváděného „špinavého“ vzduchu dokáže předat až 80 % tepelné energie nasávanému čistému vzduchu. V teplovodním výměníku – šestisetlitrová akumulační nádrž na TUV s cirkulací a třemi topnými elkektropatronami (výkon 2x 4 kW + 2 kW, v létě stačí 4 kW k ohřevu 300 litrů vody na 50 až 90 ^o C) – se vzduch ohřívá na požadovanou teplotu. Vše řídí regulační jednotka. „Bez rekuperace tepla a řízeného větrání ne­mohou nízkoenergetické stavby fungovat,“ tvrdí Marek Dudák. „Zateplením a utěsněním domu sice ušetříte energii, ale nepřivedete do domu dostatek čistého vzduchu. K tomu musíte buďto nárazově větrat, anebo prostě využít moderní tech­nologie a zařízení.“

Náklady a kvalita díla

Pořizovací náklady na uvedený systém vytápění představují asi 250 tisíc. Nelze ovšem vidět jen tepelná čerpadla, rekuperaci nebo solární energii. To je pouze jedna polovina úspěchu. Základem, onou druhou polovinou, je architektura, stavební řešení, dispozice a další aspekty. NED v popsaném standardu jako celek tudíž vyjde o 10 až 15 % dráž než stejná stavba v konvenčním provedení. Autor projektu a investor po­pisovaného domu však za vůbec největší problém považuje kvalitu provedených prací a dodržení technologických postupů.

Dům už dnes překračuje původně plánovaný rozpočet. Rodina si však chtěla dopřát nadstandardní komfort (například sanitární keramiku Laufen, značkovou dlažbu, obklady, designový nábytek atd.) a navýšení tedy s energetickou bilancí stavby nijak nesouvisí. Je přitom zjevné, že právě u dokončovacích prací je možné rozpočet „natáhnout“ výrazně více, než při nadstandardním zateplení stavby.

text: Petr Saulich, foto: Marek Dudák

U všech dóz s polyuretanovými pěnami illbruck zavádí nový univerzální ventil, na který lze nasadit nejen běžnou pistoli, ale také aplikační trubičku. V zásadě jde o řešení 2v1 a záleží jen na uživateli, jaký způsob aplikace zvolí.

Z výhody univerzálních dóz profitují všichni, profesionálové i hobby uživatelé. Řemeslníci, pro něž je PUR pěna každodenní rutinou a k aplikaci používají výhradně pistoli, nacházejí v univerzálním ventilu jistotu: pokud z nějakého důvodu selže pistole, jednoduše nasadí trubičku, jež se vejde do každé kapsy či brašny, a pracují dál. Kutilům otevírá univerzální ventil bránu do světa profesionálních pěn a lepidel, na něž vzhledem k „pistolovému limitu“ dříve nedosáhli. A to ani u konkurenčních produktů.

Illbruck tímto končí s dělením PUR pěn na trubičkové a pistolové verze, čímž zjednodušuje svůj sortiment a zpřístupňuje jej i běžnému spotřebiteli.

Kontakt

www.illbruck.cz

(komerční prezentace)

Fotovoltaické panely většinou upevňujeme na pomocné konstrukce z aluminiových profilů. Může se však stát, že toto klasické řešení s panely na konstrukci není zrovna vhodné, a to buď kvůli estetice nebo statice. V prvním případě se panely vystupující z roviny střechy neslučují se záměrem architekta či názorem památkářů, ve druhém případě by panely zase příliš zatěžovaly střechu (například u rekonstrukcí).

Tašky, šindele i fólie

Fotovoltaické prvky integrované do střešního pláště lze rozdělit na ploché solární moduly a na solární tašky, fólie či šindele. Solární fotovoltaické fólie jsou určeny především pro ploché střechy, kde plní funkci hydroizolační povlakové vrstvy a současně fungují prostřednictvím integrovaných fotovoltaických článků jako výkonný generátor elektrického proudu. U šikmých střech se uplatní ploché solár­ní panely, které se integrují do střechy na podbití či na latě, nebo přímo fotovoltaické tašky a šindele. Na našem trhu se setkáte s fotovoltaickými šindeli, ale v poslední době se objevila novinka v podobě pálené tašky s vloženým fotovoltaickým prvkem. 

Pro tuto „drobnou solární skládanou krytinu“ je společné to, že se klade přímo na podbití nebo na latě a tvoří tak nedílnou součást střešního pláště.

Solární šindele

Fotovoltaické střešní šindele jsou pružné a ohebné a nevyžadují žádnou speciální podkladní konstrukci. Lze je tedy jednoduchým způsobem montovat na záklop střechy místo střešní krytiny (s tím souvisí mimo jiné i úspora nákladů na pořízení a montáž běžné krytiny). Materiál je lehký, plochý a pochozí. Díky povrchové úpravě mají panely samočisticí schopnost, takže jejich údržba není nutná. Jedná se o ideální řešení pro střechy z asfaltových šindelů. Z estetického hlediska tyto šindele nijak nenarušují vzhled střechy, naopak naznačují technickou propracovanost střešního pláště, protože panely tvoří část střešní krytiny.

Více článků z rubriky STAVBA na www.dumabyt.cz nebo www.modernibyt.cz.

Solární tašky

Na střešní tašky s fotovoltaickými schopnostmi čekali stavebníci poměrně dlouho, ale přece jen se dočkali. Mnoho majitelů domů se šikmými střechami mělo problém s příliš technicistní podobou klasických fotovoltaických panelů a nechtěli střechy svých domů „hyzdit“ jinak velmi prospěšnou fotovoltaikou. 

Na sklonku roku 2013 rozčeřil hladinu české fotovoltaiky příslib výroby fotovoltaických tašek z recyklovaných PET lahví, avšak tento projekt se nikdy neuskutečnil. Naštěstí pak na náš trh přišly skutečné solární tašky ze Švýcarska. Jde o klasickou pálenou tašku s integrovaným fotovoltaickým modulem, a to bez dalších rušivých nebo viditelných prvků – kabely jsou položeny pod pokrytí. Fotovoltaický minipanel v této tašce sestává z jednotlivých monokrystalických buněk, které jsou vzájemně spojené do série.

Celý fotovoltaický modul se tak skládá ze čtyř dohromady spojených jednotlivých panelů, které vykazují jmenovitý výkon každý po 6,25 Wp. Na 1 m2 střešní plochy z pálených tašek tedy vykazuje výkon 75 Wp. Čtyřčlenná rodina spotřebuje v průměru za rok 3 500 až 6 000 kWh elektrické energie, což odpovídá přibližně 45 až 80 m2 solárních střešních tašek.

Ploché střechy

Základem specifického řešení fotovoltaiky integrované do plochých střech jsou pásy hydroizolační fólie o tloušťce 2,8 až 3,5 mm, na jejichž povrchu jsou integrovány tenkovrstvé flexibilní fotovoltaické články na bázi amorfního křemíku. Tyto články jsou sériově propojené do modulů, kdy jeden modul systému sestává z 22 nebo 11 článků v závislosti na délce role základní fólie. Standardně jde o délku 6 m nebo 3,5 m. Celý systém je lehký, jeho průměrná hmotnost nepřekračuje 5 kg/m2, což umožňuje osazení i na subtilních střešních konstrukcích.

Nevýhody fólií

Prokazatelnou nevýhodou fotovoltaických fólií na plochých střechách je nutnost použít tepelněizolační desky z minerální plsti nebo jiný izolační materiál vhodný jako podklad pod pásy, který umožňuje vytvoření kanálků pro vedení napojovacích kabelů. Z těchto důvodů je tato technologie vhodná pouze pro novostavby a objekty, kde montáž hydroizolace na ploché střechy a fotovoltaického systému probíhají současně, nebo u rekonstrukcí střech s dodatečným zateplením, což navýší pořizovací cenu o podstatnou částku. Jinými slovy, chcete-li na hotovou plochou střechu aplikovat fotovoltaickou fólii, musíte „sáhnout“ i do vrstvy tepelné izolace.

text: Adam Krejčík, foto: archiv