Skip to content

Blog

Česká spořitelna nabízí Hypotéku roku!

Česká spořitelna nabízí Hypotéku roku!„Naše nabídka je široká. Každý detail, každá využitá příležitost pomůže k podpoře prodeje hypoték. Snažíme se, aby bylo pro klienty vyřízení hypotéky co nejsnadnější. Klienti můžou například využít naši službu Variabilita splátek, kdy umožníme odklad splátek na začátku úvěrového vztahu či přerušení splácení i v jeho průběhu. Stejně tak si kdykoliv podle svých potřeb klient může změnit výši svých pravidelných splátek nahoru i dolů. Dalším příkladem je služba Mimořádné splátky, rychlé financování výstavby montovaných domů, možnost čerpání bez faktur u výstavby, zjednodušené financování koupě družstevních bytů nebo třeba obratová hypotéka pro podnikatele,“ říká Veronika Jančová, ředitelka úseku řízení retailových produktů České spořitelny.

Česká spořitelna neustále pracuje na inovacích ve své nabídce. V lednu jako první banka na českém trhu představila možnost požádat si o hypotéku přes Facebook a zajistit si tak nižší úrokovou sazbu. Akce se zejména mezi mladými klienty setkala s velkým úspěchem a banka ji proto v červnu zopakovala. Díky oběma akcím si lidé sjednali hypotéky v celkovém objemu více než 1,4 mld. Kč. Tuto novinku ocenila i odborná porota, která bance udělila cenu FLEMA Media Awards za nejlepší využití digitálních médií.

Nízké sazby a ceny přetrvávají

Důležité ale samozřejmě je, že vedle příznivých cen nemovitostí je dlouhodobě na velmi nízké úrovni úročení hypoték. To je příznivě ovlivněno základní sazbou České národní banky a cenou zdrojů a promítá se do mezibankovních sazeb. Díky tomu mohou mít i sazby s delší fixací nízkou úrokovou sazbu.

Česká spořitelna poskytuje hypotéky bez poplatků za vyřízení a správu úvěru, a to až do výše 100 % hodnoty zastavované nemovitosti. Nabízí také možnost on-line ocenění bytu zdarma. Další lákavou možnost představuje hypotéka s prémií, která odměňuje klienty za věrnost. Garantuje zvýhodnění úrokové sazby o 0,3 % pro první fixační období a poskytuje jim odměnu za věrnost v podobě finanční prémie vyplácené na začátku každého dalšího fixačního období, kterou mohou použít na cokoli.

Atraktivní nabídka na míru

„Naší nabídku se snažíme přizpůsobit potřebám klientů, kteří jsou v různých životních situacích. Proto poskytujeme Hypotéku Komplet a tzv. americkou hypotéku za velmi výhodných podmínek pro ty klienty, kteří si například potřebují vybavit domácnost. Těm, kteří si pořizují družstevní byt, zase financujeme koupi i bez zástavy jiné nemovitosti s tím, že jej stačí převést do osobního vlastnictví do jednoho roku. Klientům, kteří se stěhují do většího a nechtějí svůj byt prodat rychle, tudíž pod cenou, poskytujeme výhodné překlenovací financování. Výhodné je u nás také samozřejmě i refinancování úvěrů z jiných bank, kdy výhodnou úrokovou sazbu garantujeme klientům až rok dopředu,“ doplňuje Veronika Jančová.

Česká spořitelnaPrůměrná výše hypotéky se pohybuje okolo 1,6 milionu korun a největší zájem o hypotéky je tradičně v Praze a okolí. Pro detailní nabídku hypotéky mohou klienti kontaktovat svého poradce, případně se obrátit na libovolné z dvou desítek hypotečních center České spořitelny, která najdou ve všech větších městech po celé České republice.

Kontakt

www.csas.cz

(komerční prezentace)

VIDEO: Neobyčejně obyčejný dům

Na první pohled ten dům působí neokázale až skromně; teprve prohlídka interiéru odhalí, že je v domě pět úrovní podlaží a je „prošpikován“ nejmodernějšími technologiemi.

Dům si jeho majitel navrhoval sám: „Přiznám se, že víc než architektonické vyznění mě zajímají technologie, kterými dům disponuje,“ vysvětluje a z každého slova je zřejmé, že jako majitel stavební firmy, která má na kontě stovku realizovaných domů, je ve stavebnictví jako doma. Dokazuje to nakonec i pečlivé provedení každého detailu – soklem počínaje a střechou konče.

Počítač to zařídí

Celý dům je řízen „počítačem“ – inteligentní elektroinstalace využívá systém Ego-n od společnosti ABB. Vše se dá ovládat přes mobilní telefon, tablet nebo stolní počítač, a to od alarmu, okenních rolet až po osvětlení, teplou vodu a vytápění. Složité rozvody v domě jsou vedeny centrálním kolektorem, který umožňuje relativně snadný přístup ke kabelům. V domě i na fasádě najdeme světelná čidla, která řídí zapínání všech světel nebo spouštění či vytahování žaluzií, čidla na déšť, vítr a ekvitermní čidlo pro nastavení teploty topné vody. Systém řídí také zavlažování zahrady, filtraci bazénu, čerpadla a dohřev vody v bazénu.

Fototermické solární kolektory pomáhají s ohřevem teplé užitkové vody a v létě, kdy je slunce přebytek, se ochlazují přes titanový výměník v bazénu se slanou vodou.Hrátky s terénem

Na parcelu nový majitel čekal šest let, než byla k mání. Teprve pak mohl pozvat bagry a začít se zemními pracemi. Původně svažitý terén zvedl na jižní straně skoro o metr, což představuje přes 200 m3 zeminy. Terénní hrana, patrná při pohledu z terasy, je díky tomu nyní o metr výše, čímž vznikají na zahradě dvě rovné plochy. Jediné místo, kde se původní výška terénu zachovala, je oblý výřez, který dovoluje výhled z oken suterénu. Dispozice je řešena jako pětiúrovňový mezonet, ze dvou třetin podsklepený, z každé podesty schodiště se vchází do mezipatra. V suterénu se nachází kotelna, technické zázemí a kosmetický salon paní domu se saunou a samostatným vchodem pro zákaznice, v přízemí najdete kuchyni a jídelnu, v horních podlažích pokoje a pracovny. 

Dům byl postaven osvědčenou technologií z tvárnic Porotherm bez vnějšího kontaktního zateplení. Na základě dlouholetých profesních zkušeností majitele a stavebníka v jednom mají tyto tvárnice o tl. 44 cm dostatečné tepelněizolační schopnosti a dobře akumulují teplo, což ve spojení s moderními technologiemi vytápění přináší velké úspory. Stěny při tom zůstávají prodyšné, což je důležité pro vnitřní klima.

Vytápění

Na domě je pozoruhodný kombinovaný způsob vytápění, koordinovaný systémem Thematronic JER.2000, a také řešení ohřevu užitkové vody. Hlavním zdrojem tepla je zplynovací kotel na dřevo Atmos, který ohřívá vodu v akumulačních nádobách. K provozu domácnosti slouží tři nádoby – dvě tisícilitrové pro topnou vodu, třetí (400 litrů) je určena pro teplou užitkovou vodu. Nádoby jsou přes výměník napojeny na krb se sekundárním spalováním (výrobce Hoxter). 

Optimální činnosti zplynovacího kotle napomáhá také systém nasávání externího vzduchu, které je vyústěno v prostoru vedle kotelny, kam se vejde až 20 m3 suchého dřeva.„Podle mě jsou tyto krbové vložky nejlepší na trhu. Sice jsou dražší, ale jsou zkonstruovány přesně podle požadavků současných domů. Jinými slovy, většinu výkonu skutečně předávají přes výměník do akumulačních nádrží a do interiéru jde co nejméně tepla. Většina vložek funguje naprosto obráceně a dnešní zaizolované objekty mají místnost s krbem rychle přetopenou. Tato vložka má jen 8 kW, je kompletně zaizolovaná včetně dvojskla, a tak únik do místnosti nepřesáhne 2 kW. Samozřejmostí je externí přívod vzduchu, bez kterého by musel dům nasávat ledový vzduch zvenčí do místnosti,“ líčí spokojeně majitel domu přednosti svého topidla. Navíc aby nedocházelo v zimě k přílišnému ochlazování prostoru topeniště venkovním vzduchem, bere si vložka vzduch z prostoru garáže, takže se vzduch k hoření předehřeje. Výsledkem je i to, že za celou zimu není potřeba sklo ani jednou omýt, neboť za vysokých teplot při pyrolýze dojde k úplnému vyčištění celého ohniště včetně skel.

Zplynovací kotel na dřevo Atmos 25 kW si externí vzduch přisává z vedlejšího prostoru se dřevem, takže tím přispívá k lepšímu vysoušení a efektivnějšímu hoření dřeva.Optimální činnosti zplynovacího kotle napomáhá také systém nasávání externího vzduchu, které je vyústěno v prostoru vedle kotelny, kam se vejde až 20 m3 suchého dřeva. Tím, jak přisávaný vzduch proudí skrze uskladněné dřevo, ho maximálně zbavuje vlhkosti, čímž se zvyšuje účinnost hoření v kotli.

V případě, že všechny tyto zdroje tepla nejsou k dispozici, zapíná systém dvě topné elektrické patrony o výkonu 2 x 6 kW.

! Prohlédněte si on-line NEJVĚTŠÍ KATALOG RODINNÝCH DOMŮ !

Slunce pomáhá

Kromě výkonné krbové vložky se o teplo starají také solární kolektory na střeše, které rovněž ohřívají topnou vodu v nádobách, ovšem s tím, že zde má přednost ohřev užitkové vody. Pokud je v nádržích s topnou vodou dostatek teplé vody a má větší teplotu než voda užitková, začnou kolektory ohřívat chladnější nádobu. Inteligentní systém pak rozhoduje, kterou nádobu jak ohřívat. Veškeré tyto operace jsou řízeny počítačem. V létě, když se netopí a teplé vody pro domácnost je dostatek, kolektory přes titanový výměník (kvůli slané vodě) ohřívají vodu v bazénu. Díky tomu se nepřehřejí a nesnižuje se tak jejich životnost.

Interiér domu je vzdušný a plný světla. Výhled z okna směřuje na bylinkovou zahrádku a dál, do nezastavěné zelené krajiny.Vodní hospodářství

Dům je napojen na zemní vrt, ale vzhledem k vysokému obsahu železa lze tuto vodu využít pouze na zalévání a ke splachování WC. Usazeniny železa v nádržce je nutné odstraňovat, proto nebylo možné nainstalovat podomítkové splachovače. Toalety plní ještě jeden účel: v zimě, když se nezalévá zahrada, udržují v chodu vrty a čerpadla (vše v nezámrzné hloubce). Zbytek domácnosti je „napájen“ z veřejného vodovodu.

Majitel domu učinil pokus napustit studniční vodu i do bazénu, ale nedopadlo to dobře – chemie na čištění byla dražší než úspora vody. Dalším zdrojem vody je podzemní nádrž na 9 000 litrů, do které jsou svedeny veškeré okapní svody ze střech a ze které si bere zavlažovací systém zahrady „odstátou“ vodu. Při nedostatku ji automaticky doplňuje zemní vrt.

text: Adam Krejčík, foto: Robert Virt

Technické údaje

Technické údaje

Užitná plocha 240 m2
Zastavěná plocha 138 m2
Konstrukce zdicí systém Porotherm 44TM, stropy Miako, lehčená silikonová fasáda Hasit
Výplně otvorů německý profil 3skel Schüco, vchodové dveře hliník (AR Okenní)
Podlahová krytina keramická dlažba, koberce
Střešní krytina Bramac Alpská Classic protector

Vytápění

zplynovací kotel na dřevo Atmos 25 kW, krbová vložka Hoxter 8 kW, 4 deskové termické solární panely, 2 topné elektrické patrony (2 x 6 kW)

Kontakty

Návrh a realizace stavby:
Gostas, s. r. o.
Maková 1051, Šestajovice
tel.: 606 655 563
www.gostas.cz

Wienerberger cihlářský průmysl, a. s.
Plachého 388/28
České Budějovice
www.wienerberger.cz

Zimní kytice jako z pohádky

Stylová kombinace bledě zelené a růžové dodá váze s hrubou strukturou klasický nádech. Přirozeně šedavé barvy větví umožní květům a váze ještě více vyniknout. Orchidej Cymbidium, šater (Gypsophila), jícnovka (Eustoma), anturie (Anthurium).Je až neuvěřitelné, jak může váza ovlivnit celkový dojem z kytice a podtrhnout fantaskní vzhled květino-vých vazeb. Nádoby na květiny dove-dou vyvolat nové pocity, zvlášť když je rozhraní mezi přírodním a umělým dobře vyladěné. Na vázy si tak mohou zahrát také předměty, původně určené k jinému účelu. K bílým tónům se přidávají tlumené přírodní v kombinaci s růžovou, nachovou a přirozenými odstíny zelené. Pro tato aranžmá je typické, že nikdy nepoužívají mnoho různých barev.

Obě vázy jsou velmi výrazné a zdánlivě se k sobě nehodí, ale správně zvolené květiny je sjednocují v jeden nepřehlédnutelný celek. Orchidej Cymbidium, karafiát (Dianthus).Královnou zimních dekorací je orchidej Cymbidium s extravagantním tvarem jako z pohádky. Její výrazné tvary příjemně kontrastují se zašpičatělými okvětními plátky karafiátu (Dianthus) v tlumených pastelových barvách. K nápadným exotickým květinám patří luxusně vyhlížející anturie (Anthurium), která okouzlí uhlazeným elegantním tvarem. Hladký povrch jejích toulců pěkně doplňují právě orchideje Cymbidium. Anturie navíc překvapí odrůdami nových barev, vedle tradiční červené je to i bílá, zelená a růžová.

Více článků z rubriky INTERIÉR na www.dumabyt.cz nebo www.modernibyt.cz.

Zátiší jako z malířského ateliéru. Růže (Rosa), orchidej (Cymbidium), limonka (Limonium), jícnovka (Eustoma).Štíhlá a něžná jícnovka

Drobné romantické květy mají neobyčejně vyhlížející šater (Gypsophila) a limonka (Limonium). Záplavou maličkých kvítků připomínají tajuplný závoj, aranžmá totiž zůstávají i přes velký počet květů na každém stonku průhledná. Jednou z nejromantičtějších květin je štíhlá a něžná jícnovka (Eustoma) s jemně zatočenými a pečlivě poskládanými okvětními plátky. Pěstuje se v široké škále barev: nachové, růžové, červené, bílé i zelené.

text: Šárka Drbohlavová, foto: Holandská květinářská kancelář

Plastový nábytek oživí interiér

Přestože plast je ještě pořád mnohými vnímán jako méně kvalitní a levný materiál, v moderních interié­rech se s ním setkáváme stále častěji. Designéři si plast oblíbili pro jeho snadnou tvarovatelnost, která nabízí v podstatě neomezené možnosti, a vznikají tak velmi originální kousky.

Více článků z rubriky INTERIÉR na www.dumabyt.cz nebo www.modernibyt.cz.

Materiální svoboda

Židle Iuta, design Antonio Citterio, cena od 26 082 Kč (KONSEPTI).Na rozdíl od přírodních materiálů, mezi které patří i ty nejčastěji používané v oblasti interiérového designu, tedy dřevo a sklo, stačí plast zahřát na určitou teplotu, aby začal měknout, a po ochlazení zase rychle tuhne.

Tak lze vyrobit nábytek z jediného kusu materiálu bez svarů a jiných spojů, což je výhodné nejen z estetických, ale i z praktických důvodů (v místě spoje nábytek často praská nebo se poškodí).

! Prohlédněte si on-line NEJVĚTŠÍ KATALOG RODINNÝCH DOMŮ !

Pro výrobu transparentního sedacího nábytku je nejčastěji využíván polypropylen a polykarbonát. Polypropylen má velmi široké použití a záleží jen na technologii zpracování, zda výsledný produkt bude lesklý nebo matný, pružný nebo pevný. Polykarbonát je velmi tvrdý a rozměrově stabilní mate­riál vhodný pro využití zejména v těch oblastech, kde výrobce upřednostňuje vysokou odolnost materiálu. Výborně se tedy hodí i pro použití v exteriérech, a protože dokáže nahradit i sklo, dělá se z něj také zastřešení verand apod.

VÝHODY A NEVÝHODY PLASTOVÉHO NÁBYTKU

+ lehká konstrukce
+ snadná tvarovatelnost umožňuje originální tvary beze spár
+ dostatečná pevnost
+ možnost výběru ze široké škály barev
– nízká odolnost proti ­škrábancům
– plast časem křehne a může tak dojít k nevratnému poškození
– vyšší cena
– je neekologický

Stohovatelná židle Eveline, design Raul Barbieri, cena 5 460 Kč (DELSO).Nebojte se plastů

Transparentní židle nejsou na první pohled příliš výrazné, a hodí se tedy i do malých místností, kam přinášejí světlo a opticky příliš nezaplňují prostor, naopak působí velmi lehce a vzdušně. To platí především pro nebarevné židle, popř. pro transparentní židle v jemných barevných odstínech. Některé jsou stohovatelné, což pomáhá šetřit místo. Nízká hmotnost zase usnadňuje manipulaci, a to zejména dětem, které si mohou židli přenášet nebo posouvat podle potřeby.

Vyhněte se kopiím

– Všechny produkty z plastů nakupujte pouze od renomovaných výrobců. Levnější výrobky dovážené například z Číny mohou obsahovat některá Evropskou unií zakázaná změkčovadla a hrozí, že se z nich budou odpařovat jedovaté látky, které zvyšují riziko vzniku nádorových onemocnění. Takové produkty jsou navíc nekvalitní, a protože jde často o plagiáty, jejich koupí podporujete porušování autorských práv těch firem, které investovaly do vývoje a jejichž originální výrobky jsou napodobovány.

Stohovatelná židle Chiacchiera, rám z broušeného chromu, sedák z polypropylenu, cena od 4 932 Kč (ALAX).Snadná údržba, nutná ochrana

Židle se snadno udržují, nicméně aby si udržely svůj vzhled co nejdéle, je potřeba je chránit před ostrými předměty, protože jsou náchylné k poškrábání. Ve škrábancích pak ulpívají nečistoty, které už nelze zcela vyčistit. Dražší plastový nábytek sice bývá ošetřen speciální povrchovou vrstvou, která zmírňuje riziko poškození povrchu, ale úplně se mu vyhnete jen svědomitým používáním a hlavně správným výběrem při nákupu. U kvalitních výrobků můžete počítat s dlouhou životností po stránce užitkové i designové, bez ohledu na to, že jde o „pouhý“ plast.

text: Jana Polomová, foto: archiv

Zateplená střecha

Standardní skladba zateplené střešní konstrukce staví na třech základních vrstvách. Na vodotěsné hydroizolaci, tepelné izolaci a parotěsné zábraně. Kompletní souvrství nese nosná konstrukce, vycházející z konkrétního typu zastřešení. Na konstrukce jsou kladeny značné nároky právě z hlediska vodotěsnosti, ale také zamezení nadměrného úniku tepla, trvanlivosti, bezpečnosti a zdravotní nezávadnosti.

Dřevěné prvky krovu mohou vést teplo několikrát rychleji a snadněji než aplikovaná tepelná izolace, což vede ke vzniku tepelných mostů.Střecha je hlavně o fyzice

Požadavky na zateplení budov, které souvisejí se snahami o úsporu energií, se samozřejmě vztahují i na tzv. pátou stěnu fasády, na střechu. Právě střechou totiž uniká značné množství draze zaplaceného tepla. Střešní konstrukce proto musí být navržena tak, aby dům chránila proti vnějším vlivům a zároveň vytvořila příznivé teplotní i vlhkostní podmínky, které jsou předpokladem pro užívání podstřešních prostor. Střešní plášť zde musí obstát jak v třeskutých mrazech, tak v parném létě, ve větrné smršti, sněhové bouři nebo průtrži mračen. Ještě před realizací střechy je proto mimo jiné třeba vyřešit složitý problém zateplení a izolace podkroví. Nabíledni je otázka výběru vhodného řešení a sázky na správný materiál. Tloušťka izolace závisí na hodnotách tepelného odporu, součinitele prostupu tepla a tepelné vodivosti.

Významnou roli zde hrají místní klimatické podmínky – vlhkost, proudění vzduchu, množství srážek a průměrná teplota. Opomenout nelze ani typ střechy a umístění izolace v jejím plášti.
Nejrozšířenější konstrukcí je šikmá dvou-plášťová střecha s větranou vzduchovou mezerou, izolovaná materiály s nízkým difuzním odporem (propouštějícími vzduch) na bázi minerálních, někdy i skleněných vláken s dobrými tepelněizolačními a zvukověizolačními vlastnostmi a se značnou odolností vůči vysokým teplotám.

Rozdělení střešních plášťů

■ podle sklonu: plochá střecha
( ≤ 5º), šikmá střecha (5º ≤ 45º), strmá střecha ( 45º ≤ 90º)
■ podle konstrukčního řešení: jednoplášťová, dvouplášťová, několikaplášťová (větraná, nevětraná)
■ podle funkce: nepochozí, provozní (sem patří i tzv. zelené střechy)

Zima a voda nad střechou

Střechou (podkrovím) z domu uniká asi 15 až 35 % tepla. To je v průměru o 5 % více než obvodovým pláštěm, tedy zdmi. Tepelné ztráty je třeba eliminovat a děje se tak právě vhodným zateplením, kdy vrstva izolace tvoří nedílnou a velmi podstatnou součást střešního souvrství. Komu by se taky chtělo topit opeřencům. Střešní plášť je proto koncipován jako poměrně složité souvrství, sestávající z důležitých a striktně funkčně vyhraněných „slupek“.

Více článků z rubriky STAVBA na www.dumabyt.cz nebo www.modernibyt.cz.

Ploché střechy a jejich souvrství jsou zcela zvláštní kapitolou (na snímku poněkud větší plocha střechy bytového domu). V tomto případě prioritu nehraje ani tak tepelná izolace jako hydroizolace a zajištění odvodu srážkové vody.Proti tepelným mostům

Pokud budeme mluvit o šikmé střeše, v podstatě existují dvě izolační koncepce – mezi krokvemi a nad krokvemi. První z uvedených způsobů spočívá ve vkládání izolačních desek (Orsil, Nobasil, Isover, Rockwool) zevnitř půdního prostoru mezi konstrukční prvky krovu. Většinou mezi krokve, případně mezi stropní trámy. Obrovskou výhodou tohoto způsobu izolace je jednoduchost provedení a v porovnání s nadkrokevní izolací také mnohem nižší finanční náklady.

I zde je však jedno „ale“. Dřevěné prvky, zde konkrétně krokve, jsou schopny vést teplo zhruba čtyřikrát lépe než samotná izolace, proto zde vznikají tepelné mosty a tudíž i nežádoucí ztráty. Řešením je nadkrokevní izolace s celoplošnou izolací střešního pláště. Ta zlepšuje tepelnou akumulaci v interiéru a současně v něm udržuje i optimální úroveň vlhkosti. Tloušťka tepelné izolace (obvykle se pohybuje od 100 do 250 mm) závisí na vlastnostech použitého materiálu, na teplotních podmínkách interiéru, na velikosti prostoru a na dalších ukazatelích.

! Prohlédněte si on-line NEJVĚTŠÍ KATALOG RODINNÝCH DOMŮ !

Pánu bohu do oken

Ve střešních pláštích jsou složité tepelné a vlhkostní podmínky a je třeba kalkulovat i s vlivy vnějšího prostředí. K nim se řadí silné poryvy větru, intenzita dešťových a sněhových srážek a další. V úvahu je proto nutné brát orientaci objektu vůči světovým stranám (tu v případě novostavby můžete ovlivnit v souladu s architektonickými a urbanistickými podmínkami lokality a prostorovou orientací stavby, tedy i jejího střešního pláště), geografickou polohu pozemku (vybírá se poměrně složitě a prakticky ji nelze ovlivnit) a místní klimatické podmínky (s těmi nenaděláte absolutně nic).

Jakkoli tedy může znít titulek materiálu nelogicky, zakládá se na pravdě. I laik už snadno a v zimě dokonce na první pohled pozná, zda je střecha dobře izolovaná, či ne. Drží-li se na ní vrstva napadaného sněhu a přitom se kouří z komína, je to vlastně dobře, neboť teplo z objektu neuniká střechou. Opakem je střecha čistá, na níž právě díky unikajícímu teplu padající sníh okamžitě roztaje.

Vrstvy střešního pláště

■ provozní: vrstva při vnějším povrchu, umožňující provozní využití střechy
■ hydroizolační HV: vodotěsná izolace, chránící před atmosférickými vlivy (podle funkce a umístění ve střešním plášti se dělí na hlavní HV, pojistná HV, provizorní HV)
■ roznášecí: zajišťuje roznesení zatížení z provozu střešního pláště
■ separační: odděluje dvě vrstvy pláště z výrobních, mechanických, chemických a jiných důvodů
■ tepelněizolační: omezuje nežádoucí tepelné ztráty a zisky
■ parotěsná: zamezuje průniku vodní páry zevnitř do střešního pláště
■ spádová: vytváří potřebný sklon následujících vrstev pláště
■ nosná: přenáší zatížení z jedno či více střešních plášťů, doplňků a konstrukcí do ostatních nosných částí objektu
■ vnitřní povrchová úprava: plní hlavně estetickou roli v interiéru

Co značí „pod“, „v“ a „nad“

Ve střešním plášti může být tepelněizolační vrstva umístěna buďto pod nosnou konstrukcí krovu, mezi ní, nebo nad ní. Všechny tři varianty mají své přednosti i dílčí nedostatky. Výhoda podkrokevního zateplení je v jednoduchosti provedení a vysoké provětrávací mezeře k odvodu vodní páry, k nevýhodám patří určité zmenšení vnitřního prostoru. Umístění izolace mezi konstrukční prvky zase umožňuje zachovat vnitřní prostor, snadné ukotvení izolantu a bezproblémovou montáž střešních oken, handicapem je určité omezení síly izolačního materiálu, obtížnější odvod vodní páry a vznik tepelných mostů ve styku izolace s dřevěnými nosnými prvky.

A konečně nadkrokevní izolace přináší hlavně nejvýhodnější umístění tepelného izolantu na studené straně pláště. Nosná konstrukce je dobře chráněná a kontrolovatelná, s možností „přiznání“ dílčích prvků – třeba krokví – v interiéru. Minusem je snad technologicky náročné přenesení zatížení od těžké skládané krytiny s vrstvou sněhu přes izolant do nosné konstrukce, nutnost zajištění stability pláště proti působení větru a zvýšené požadavky na protipožární opatření u přiznaných (viditelných) dřevěných prvků.

Můj dům doporučuje

Tepelná izolace se ukládá souvisle a natěsno, musí mít přiměřenou tepelnou roztažnost proti hydroizolačním vrstvám a být tvarově stálá a odolná vůči teplotním jevům, vznikajícím ve střešním plášti. Minerální izolace se zabudovává do střešní konstrukce vždy v suchém stavu, podle kladečského plánu a s dokonalou izolací všech prostupů skrze plášť (střešní okna, antény, komíny, odvětrání, atd.), její tloušťka vychází z přesných výpočtů. Důležité rovněž je, aby byla celá skladba ploché střechy řádně ukotvená k nosné konstrukci střechy. Tuto práci by proto rozhodně vždy měla provádět odborná firma s příslušnou certifikací výrobce.

Tepelněizolační materiály

Střechou uniká asi 15 až 35 % tepla. Zateplení podkroví pro případné využití by se proto mělo řešit už ve fázi projektové dokumentace.Ve starších střešních konstrukcích staveb se jako tepelná izolace nejčastěji používaly škvára, následně škvárobeton, keramzit, pórobeton a později i pěnový polystyren. V současnosti se používají především minerální izolace (desky z čedičového vlákna, nově pak například produkty ECOSE Technology), extrudovaného polystyrenu, expandovaného perlitu, PUR pěny a další materiály. U dvou- a víceplášťových, šikmých i plochých střech se také uplatňují rohože a foukaná izolace z buničiny. Upřednostňují se tepelněizolační materiály z čedičového vlákna, které dosahují nejvyšší třídy požární odolnosti A1. Výběr a montáž tepelné izolace
musí vždy řešit projektová dokumentace.

Bydlíte-li pod střechou, jste bohužel vystaveni i hlukové zátěži. Plocha střechy a její krytina totiž funguje nejen jako výměník tepla, ale i jako docela obrovská rezonanční deska. Právě v podkroví nejvíce pociťujeme význam izolace, která kromě jiného zastává i roli protihlukové bariéry. Akumulační schopnost většiny lehkých střešních konstrukcí je totiž v poměru k jiným konstrukcím budovy opravdu malá.

text: Petr Saulich, foto: archiv redakce a firem

Barevná koupelnová džungle?

Jisté je, že koupelny  (využívané nikoli k rekreačním, ale především k praktickým účelům) nikdy nebudou domovem botanických klenotů – i když jsou i tací, kteří právě tam umísťují své vlhkomilné sbírky masožravek či orchidejí. Spíše než na bloudění v pestrobarevné koupelnové džungli bychom se však měli připravit na péči o jednu či  několik méně náročných zelenolistých rostlin – a věřte, že i přítomnost jediné z nich podstatně zútulní výraz jinak velmi „tvrdé“ místnosti naplněné spoustou kovových a plastových předmětů.

Omezený prostor, omezené světlo

Spíše než na bloudění v pestrobarevné koupelnové džungli bychom se však měli připravit na péči o jednu či několik méně náročných zelenolistých rostlin.Výběr rostlinných druhů, které mohou v našich koupelnách nejen přežít, ale dokonce i zdravě prosperovat, je poměrně široký. Je ovšem nabíledni, že majitel miniaturního „ajnclíku“ bude vybírat z úplně jiné palety než vlastník moderní prostorné koupelny – její velkorysejší architektonické řešení už mnohdy s instalací zeleně přímo počítá. Dnešní příspěvek je však určen především uživatelům prvně jmenovaných toaletních prostor – tam je totiž každá rada drahá.

Problémem číslo jedna při oživování koupelen je především množství světla, které mohou rostliny využít. Začněme konstatováním, že do koupelen či toalet bez oken nelze živé květiny umístit. Vyhráno ovšem nemáme ani tehdy, když v koupelně okna jsou. Obrovskou roli totiž hraje i jejich prostorová orientace a venkovní světelné poměry.

Nejlepším místem pro „zelený život“ v koupelně je pochopitelně prostor v těsné blízkosti okna – věc má ovšem háček. Okna bývají většinou menších rozměrů, jsou umístěna vysoko a nadto jsou používána k častému a dlouhodobému odvětrávání. Rostliny postavené na zemi tonou v temnu a společně s těmi, které byly instalovány přímo na parapety, mohou navíc trpět průvanem. Proto uděláme lépe, když podobné pokusy vypustíme a použijeme raději závěsné nádoby (např. květináče spuštěné od stropu) nebo malé poličky připevněné na zdi v blízkosti oken.

Do teplejších poměrů už můžeme nasadit mnohem více „koupelnovek".Z tohoto řešení pak vyplývá i vytipování vhodných rostlinných druhů – spíše než o vzpřímené kytky půjde o trsnaté či hlavně převislé (liánovité) typy. Každopádně je nutné připravit se na trnitou cestu více či méně úspěšných pokusů – každá koupelna má své specifické mikroklima a určitě ne první rostlinný druh, který je pro dané prostředí „papírově“ použitelný, bude tím ideálním a definitivním řešením.

Krása při zdi

Pro chladnější a vlhčí koupelnové interiéry je určitě nejschůdnější cestou pořízení některého z kultivarů „domácího“ břečťanu (latinsky Hedera helix). Univerzální břečťany byly dříve mnohem populárnější – jak v exteriérech coby famózní pokrývka domovních fasád (stěna chráněná  hustým kožichem břečťanu má v zimním období až o 30 % lepší tepelně izolační hodnoty!), tak i v interiérech. Dovnitř domů se dnes břečťany vracejí jen loudavým krokem – důvodem je teplé zimní sucho našich bydlišť.  Ovšem v koupelnách se jim může dařit znamenitě: postačí k tomu mělčí (nejlépe zavěšená) nádoba s běžnou zeminou. Břečťany nesnášejí „mokré nohy“, proto zalévejme až poté, co substrát povrchově oschne. Občasné orosení či ponoření celých rostlin do vody rostliny osvěží a sníží stavy případných listových škůdců.

Do teplejších poměrů už můžeme nasadit mnohem více „koupelnovek“ – vesměs jde o popínavé druhy. Z nich asi nejnotoričtěji používaným je starý známý „potos“ (správně latinsky Epipremnum aureum neboli scindapsus). Jeho pěstování zvládne snad úplně každý, proto se omezíme jen na pár praktických rad. Pokud jsou světelné poměry v místnosti hodně slabé, nepořizujme si do ní pestrolisté kultivary potosu – čím méně zelené plochy má rostlina na listech, tím více světla pro svůj rozvoj potřebuje. Zimní zálivku je vždy třeba přizpůsobit teplotě – bude-li chladněji (minimum je kolem 12 °C), budeme i méně zalévat. Přestože epipremnum vydrží opravdu hodně, nebudeme to s macešskou péčí zbytečně přehánět a rostlinám zajistíme co možná největší světelný požitek – přitom se ovšem vyvarujeme dopadu přímých slunečních paprsků.  Pokud rostlině neposkytneme jinou oporu (třeba bambusový žebříček), musíme její rychle přirůstající výhony vést žádoucím směrem (na omítnuté zdi pomocí špendlíků či hřebíčků, na keramických obkladech zase přísavnými háčky).

Květináče v žádném případě nesmí stát delší dobu ve vodě!Úplně stejné „zázraky“ můžeme očekávat i od příslušníků rodu Philodendron. Ti se v koupelnovém vlhku a přítmí doslova vyžívají. Do našich očistných místností si pořizujme raději malolisté druhy a kultivary; nejideálnějším z nich je starý známý Philodendron scandens (jinak též P. oxycardium), který je k dostání skoro všude. Tahle kytka je doslova nezničitelná: nevadí jí velké teplotní výkyvy  (od 15 °C nahoru), má minimální světelné potřeby, dokáže prosperovat v suchu a dobře roste dokonce i na stropě temných místností (pokud jí trošku pomůžeme s ukotvením). Ve vlhčích podmínkách a na vhodné podložce vyhánějí filodendrony (stejně jako epipremnum) vzdušné kořeny a přirůstají k podkladu – proto je můžeme vést např. po bambusové tyči obalené vrstvou mechu rašeliníku. P. scandens je  nenáročný na výživu a lze ho pěstovat i v téměř čisté vodě ve skleněných ampulích (samozřejmě nebudeme v takovém případě zkoušet, co vydrží, a občas mu nadělíme něco komplexního hnojiva).

Podobným způsobem můžeme v koupelnách pěstovat také drobnolistou monsteru druhu Monstera acuminata, syngónia (r. Syngonium), voskovky (především nejznámější a trochu suchomilnější druh Hoya carnosa), popínavý jemnolistý fíkus (Ficus pumila) a bujné popínavé příslušníky rodu Cissus. Z nich je v domácnostech nejfrekventovanější (a také nejvíc „trápený“) Cissus rhombifolia dříve nazývaný roicisus. Tato v africké domovině velmi statná a dřevnatějící liána s úponky na tmavých listech vystačí i se slabším osvětlením. Zimní světelnou chudobu kombinujeme raději s chladnějším prostředím, přezimovat ovšem může i v teple za předpokladu zvýšené vzdušné vlhkosti (prospěšné je tedy občasné rosení listů). Zálivka musí být v zimě v každém případě velmi opatrná. Pokud nám rostliny až příliš rozbují a zestárnou, můžeme je bez problémů zmladit hlubokým řezem nebo si zjara založíme nové trsy sesazením několika zakořeněných vrcholových řízků.

Více článků z rubriky INTERIÉR na www.dumabyt.cz nebo www.modernibyt.cz.

Zelené trsy

Abychom byli úplní, dejme na výběr i milovníkům trsnatých pokojových rostlin – v koupelnách se určitě neztratí třeba starý známý zelenec (Chlorophytum comosum), áronovité Spathiphyllum wallisii, různé odrůdy a formy „tchýniných jazyků“ (Sansivieria trifasciata) a teoreticky i orchideje, bromélie a především velkokvětá anturia z okruhu Anthurium andreanum. Slůvko „teoreticky“ znamená, že pěstování posledně jmenované trojice už je trochu náročnější: rostliny od svých majitelů vyžadují vyšší odborné znalosti a hlavně zapálenost pro věc.  Samostatnou kapitolkou mezi trsnatými druhy pak jsou kapradiny, jejichž pozvolný návrat do řad pokojových rostlin mohou urychlit právě ozeleňované koupelny.

Pokud zaléváme vodovodní vodou, musíme rostliny mnohem častěji přesazovat ze znehodnoceného substrátu.Kapradiny totiž byly v průběhu minulých dvou století v domácnostech velmi oblíbené – jejich nadějnou kariéru ovšem nekompromisně uťal vynález ústředního topení. Dnešní větší, relativně světlé a nepříliš intenzivně vytápěné koupelny jsou pro tyhle stínomilné a vlhkomilné rostliny jako stvořené.  Ovšem pozor, ne každý kapradinový druh má jmenované nároky a je tedy třeba trochu vybírat. Do malých polostinných sanitárních místností  určitě nepořizujme vzácné stromové kapradiny rodů Cyathea nebo Dicksonia.

Tyto nádherné (a proklatě drahé) rostliny vzhledu palem nebo cykasů se už pravidelně objevují v nabídkách květinových velkoskladů, ze hry je však vyřazují (kromě jejich rozměrů) zvýšené požadavky na rozptýlené světlo a větrání. Trochu lépe je na tom všeobecně nabízený známý sleziník „ptačí hnízdo“ (Asplenium nidus) nebo parožnatka (Plytycerium). Druhy patří k několika málo zástupcům kapradin, které mohou dobře růst i v sušším vzduchu.  Jako původní obyvatelé tropických stromových korun k tomu však potřebují poněkud vyšší světelné dávky. Zvlášť sleziník je ovšem vzrůstná rostlina, takže pokud splníme jeho základní přání, může se lehce stát, že se po čase do koupelny nevejde!

Univerzální rod křídlatek

Do našich očistných místností si pořizujme raději malolisté druhy a kultivary.Tenhle problém nejlépe vyřeší nákup drobných stínomilných kapradin více či méně známých druhů. Nejpopulárnější a nejvíce pěstované jsou určitě  ledviníky (s pilotním druhem Nephrolepis exaltata) nebo netíky (obecně známý je jeho druh Adianthum raddianum, více suchovzdorný pak je A. hispidulum). Kromě nich jmenujme univerzální rod křídlatek (Pteris) a asi nejtvrdší čínskou kapradinu Cyrtomium falcatum. Nezklamou ani plazivá Davallia canariensis nebo Pellaea rotundifolia, která nepotřebuje příliš kyselý substrát a díky tomu více odolává zálivce tvrdou vodovodní vodou.

Všechny kapradiny (vyjma posledně uvedené) pěstujeme v rašelině a zaléváme dešťovou nebo alespoň převařenou vodou. Občas jim život osladíme vydatným osprchováním – opět nejlépe „dešťovkou“. Pokud zaléváme vodovodní vodou, musíme rostliny mnohem častěji přesazovat ze znehodnoceného substrátu. Pokud je naše koupelna v zimě příliš teplá, přenesme rostliny raději na schodiště, do zimní zahrady, do méně vytápěného prostoru (právě tam se snáze udrží vyšší relativní vlhkost). A ještě důležité upozornění: přestože jsou kapradiny vlhkomilné, jejich květináče v žádném případě nesmí stát delší dobu ve vodě!

text a foto: Zdeněk Ježek

Inspirujte se etno stylem

Projdete-li se dnes po každém větším městečku, určitě při troše štěstí natrefíte na obchod, za jehož vý­kladem se na vás budou zubit exotické plastiky, masky, africké rituální předměty a další doplňky, kterými si mnoho lidí zdobí své příbytky, protože je něčím zaujaly a oslovily.

Sny o jiných světech

Amfora z pálené hlíny, cena 827 Kč + svazek suchého ratanového proutí, cca 100 ks, cena 99 Kč (IN ART).Naši předkové před staletími měli o obyvatelích zámořských zemí dost neurčité, ale o to více vzrušující představy. První kontakty s neznámými zeměmi pohanů se datují s křižáckými výpravami a zámořskými objevitelskými cestami. Středověký člověk odkojený pozdní antikou se ovšem většinou na projevy barbarů díval poněkud skrz prsty a v jejich umění viděl spíš čertovo kopyto než cokoliv jiného.

Pouze někteří vzdělanější příslušníci šlechty, kteří měli podobně jako císař Rudolf II. zálibu ve všem zvláštním a exotickém, byli věrnými odběrateli artefaktů, které na starý kontinent proudily od zámořských cestovatelů. Obzvláště v pozdějších stoletích nebylo zámeckého sídla, které by nebylo vybaveno kabinetem plným kuriozit od exotických barbarů a divochů.

Romantické okouzlení

Napoleonovy válečné výpravy, pozdní osvícenství a romantismus přineslo novou vlnu zájmu o předměty a artefakty jiných kultur. Osvícenci zakládají muzea a sbírky se plní vším možným. Také cestopisná literatura zachycující podivuhodné zkušenosti misionářů a cestovatelů působila na tehdejší společnost uhrančivým dojmem. Zájem byl ovšem zaměřen spíš na Orient, tedy Čínu a Indii, než na syrové umění Afričanů. Jejich čas přišel až později.

Více článků z rubriky INTERIÉR na www.dumabyt.cz nebo www.modernibyt.cz.

Slavní cestovatelé

Náladové exotické lampičky z ratanu, pryskyřice a skořápek s červeným bavlněným stínítkem. Cena za set tří lampiček 2 220 Kč (IN ART).Když si v roce 1872 Emil Holub po stu­diích splnil svůj sen a vydal se do jižní Afriky, usadil se v Dutoispan u Kimberley a léčil zde hledače diamantů. Možná v té době ani netušil, že se do Afriky podívá ještě několikrát, a to na dlouhá léta. Ku­rióz­ní ovšem je, že když na stará kolena, už jako slavný autor cestopisů nabízel své rozsáhlé sbírky afrických artefaktů Národnímu muzeu, to je bez zájmu odmítlo.

Teprve po smrti se mu dostalo dvou poct, a to když byl v jeho rodných Holicích v roce 1964 otevřen Památník Dr. Emila Holuba – Africké muzeum – a když mu byla v září 2005 před budovou zambijského Národního muzea v Livingstonu u Viktoriiných vodopádů odhalena busta.

Set dvou kvádrových dřevěných svícnů s etno motivem. Materiál: tropické dřevo Albizia Falcata. Cena za set 597 Kč (IN ART).Jeho pozdější kolega, cestovatel, věhlasný filolog a znalec arabského světa Alois Musil dnes není u nás příliš znám, jeho práce na poli arabistiky však dosáhla vel­kého mezinárodního uznání a roku 1928 mu Americká geografická společnost udě­lila Zlatou medaili Charlese P. Dalyho a zapsala jej do síně slávy vedle Marca Pola a Livingstona. Pro děti napsal řadu dobrodružných knih odehrávajících se v arabském světě, kde též vysvětluje smysl arabských a islámských tradic.

Záliba Josefa Čapka

Malíř a spisovatel Josef Čapek odmítal konzervativní a konvenční umělecké projevy, věřil v umělecký pokrok, ale nepřehlížel význam tradice. V roce 1938 vydal knihu Umění přírodních národů, do níž shrnul své poznatky a úvahy o domorodém umění Afriky a jiných světadílů. Původ umění Čapek hledá v magii, náboženských obřadech, v prvotní bázni a v bojích o život.

V mlýnku postmoderny

Obdélníkové zrcadlo s masivním dřevěným rámem s patinou, tropické dřevo durian. Výška 81 cm. Cena 1 489 Kč (IN ART).V současném světě, tedy v období, o kterém se hovoří jako o postmoderním, není problém nechat se v jakémkoli uměleckém oboru inspirovat jakoukoli dobou či kulturou. Platí to i o etnických inspiracích. Záleží jen na vaší zálibě a míře vkusu, zda se vám podaří uchopit etno artefakty „za správný konec“ a s jejich pomocí učinit své bydlení zajímavým až okouzlujícím. Pokud ne, můžete ze svého bytu vytvořit také neorganické skladiště suvenýrů.

text: Adam Krejčík, foto: archiv

Podlaha s výškou omezenou

Překážkou není ani stará dlažba. Případné nerovnosti se srovnají podlahovou hmotou weber.floor 4160, povrch se napenetruje a po zaschnutí se na dlažbu nalije a roznese nivelační stěrka (Weber Terranova).Než se po vybourání starých podlah pustíte do opravy, měli byste pozvat domů statika – zhodnotí reálný stav, odhalí příčiny případných defektů (zejména trhlin a větších prasklin) a spočítá přípustné zatížení vodorovných i svislých konstrukcí. Dále projektanta – navrhne skladbu nové konstrukce, a konečně zhotovitele díla – nejlépe zástupce specializované, certifikované firmy.

Laická představa o snadné opravě výtluků či nerovností pomocí vrstvy betonu totiž může mít fatální následky, zejména pak v patře domu. Jen pro představu: vrstva betonu tl. 10 cm váží přibližně 250 kg/m2! Moderní technologie litých podlah umožňují provést vyrovnávací či podkladní vrstvu o tloušťce pouhých několika mm (potěry a stěrky), a to snáze a rychleji než u klasického betonu.

Klasické i moderní materiály

K sanaci podlahy (k vyrovnání, opravám povrchového otěru a prasklin) se nejčastěji používá beton a jeho různé směsi (zejména tzv. lehké betony, vláknobeton, drátkobeton, cementové potěry, stěrky a další hmoty). Výhodou předpřipravených směsí je poměrně rychlá aplikace, vysoká pevnost v tlaku (20 až 40 MPa), dokonalá přídržnost k podkladovým vrstvám a relativně rychlé vytvrzení. Existují dokonce hmoty použitelné na jiný než betonový podklad. Například na dřevotřískové, dřevoštěpové, cementovláknité, sádrovláknité a sádrokartonové podlahové desky a také na stávající dlažbu.

Jak vybrat vhodný materiál

Detail systémové desky s rozvody teplovodního topení a dilatačním pásem. Výšku vrstvy cementového potěru Cemflow určuje pevnostní třída hmoty a tloušťka i stlačitelnost izolační vrstvy (Českomoravský beton).Na betonové konstrukce podlah (stropů) lze použít materiály na bázi cementu, jejichž hlavní výhodou je vzájemná kompatibilita materiálů. Takové hmoty ovšem samy o sobě nesplňují další z důležitých podmínek rekonstrukce, a tou je rychlost opravy. Proto je nutné volit materiály, obsahující speciální přísady pro urychlení tuhnutí a tvrdnutí, nebo aplikovat směsi, které zmíněnými vlastnostmi přirozeně disponují. Alternativou mohou být např. plastmalty, respektive plastbetony, tj. epoxidové kompozice plněné kamenivem. Tento způsob ovšem vyžaduje odlišný postup při aplikaci a většinou je i nákladnější. V každém případě je nutné striktně dodržet předepsané technologické postupy. 

Skryto v podlaze

Systém weber.sys acoustic výrazně tlumí hluk a vyhovuje i předpisům pro rekonstruované podlahy. Sestává ze samonivelační hmoty weber.sys regreáge, lepidla a akustické fólie. Následuje položení dlažby (Weber Terranova).Aby podlahové souvrství v obytné budově správně fungovalo, nesmí v něm docházet k přenosu hluku – nesmí v něm vzniknout zvukové mosty (obdoba tepelných). Eliminují je např. plovoucí podlahy, do nichž se vkládá zvukoizolační vrstva a následně tzv. roznášecí vrstva, která není pevně spojena s ostatními vrstvami ani stěnami a rovnoměrně roznáší zatížení a lidské kroky. U lehkých plovoucích podlah tvoří roznášecí vrstvu nejčastěji za sucha montované desky (Knauf, Rigips, Cetris, Ferrmacell atd.), někdy kladené ve dvou vrstvách. Plošná hmotnost lehkých plovoucích podlah bývá zpravidla o něco vyšší než 15 kg/m². 

Podlaha tvoří rozhraní mezi dvěma prostory s odlišnou teplotou, proto musí dobře tepelně izolovat. K dosažení tepelného komfortu lze aplikovat nenápadné, ale efektivní řešení – podlahové vytápění.

Více článků z rubriky STAVBA na www.dumabyt.cz nebo www.modernibyt.cz.

Teplo od podlahy

Kabely a rohože pro poloakumulační vytápění mohou ležet ve vrstvě tepelně vodivého materiálu, pro přímé vytápění přímo pod dlažbou v tenké vrstvě tmelu. Dobu ohřevu podlahy zkrátí F-Board izolační desky (Fenix).Při rekonstrukcích s omezenou výškou podlahy se obvykle volí elektrické podlahové topení. Je vhodné i k temperování domu na určenou základní teplotu (s dotápěním krbem nebo krbovými kamny na teplotu komfortní). Umístění kabelů nebo rohoží do nosné vrstvy podlahy umožňuje lépe využít akumulace této vrstvy a záleží tedy na její tloušťce. Podle toho, kolik jsou tyto vrstvy schopny naakumulovat, se dělí na přímotopné (4–6 cm), poloakumulační (7–12 cm) a akumulační (více než 12 cm).

Teplo z drátů?

K instalacím elektrického podlahového vytápění se používají speciální topné kabely nebo rohože (např. Fenix). Topné rohože se nejčastěji používají do míst, kde se šlape bosou nohou nebo kde člověk dlouho setrvává na jednom místě. Třeba podél vany, do předsíně, před kuchyňskou linku či do dětského pokoje. Topné rohože tloušťky 2,5 mm bez problémů položíte i na stávající podlahu, aniž by přitom došlo k výraznému navýšení tloušťky podlahy a s tím k nezbytně souvisejícím úpravám (zkracování dveří, zvedání prahů apod.).

Jednosložkovou samonivelační podlahovou hmotu na bázi cementu weber.niv dur lze při dodržení technologického postupu bez problému aplikovat i na stávající dřevěnou podlahu (Weber Terranova).Teplo v trubkách

Nejste-li omezeni výškou podlahy, můžete zvolit i teplovodní podlahový systém. Vyžaduje překvapivě malý objem vytápěcí vody – asi 0,5 litru/1 m2 vytápěné plochy. Ohřáté médium protéká ocelovými, měděnými nebo nejčastěji plastovými trubkami. Ty mohou být uloženy na nosné rohoži, přichycené pomocí spon. Kompletní systém je pak ukotven na vrstvě tepelné izolace. Teplovodní systém potřebuje kromě tepelné izolace pod trubkami i nosnou a akumulační vrstvu nad nimi – např. asi 45 až 60 mm silnou vrstvu betonu, která se někdy vyztužuje ocelovou „kari“ sítí. Tloušťka celé podlahy (izolace, trubek, roznášecí a nášlapné vrstvy podlahy) činí zhruba 11 až 20 cm, s čímž je třeba kalkulovat už v projektu.

text: Petr Saulich, foto: archiv firem a redakce 

Luxusní vodovodní baterie pro každého

Eurodisc JoystickForma a funkce v dokonalé souhře: dynamicky tvarovaná, nakloněná silueta, jemný joystick s jemným ovládáním, elegantní linie raménka – tak lze nově zpracovat již tradiční baterii. Hledáte-li převratný design, nemusíte už pátrat dál. Baterie Eurodisc Joystick od GROHE spojuje lehkost se snadnou obsluhou, čímž vysoce převyšuje svou konkurenci.

Chytré detaily, architektonická čistota

Nový Eurodisc Joystick skvěle vypadá a přináší do vaší koupelny čisté potěšení. Nejdůležitějším designovým prvkem je minimalistický joystick s nekonečnými možnostmi funkcí. Jeho vynikající ergonomie, jakož i inovativní kartuše s technologií GROHE SilkMove® umožňují absolutní kontrolu a ovládání doslova jedním prstem. Zároveň úsporná technologie EcoJoy® zajistí zodpovědné a udržitelné hospodaření s vodou a energiemi. Umyvadlové baterie instalované na stěnu jsou navíc vybaveny regulovatelným systémem GROHE AquaGuidemousseur. Dlouhou životnost, dokonalou funkčnost a naprostou spolehlivost podporuje technologie SpeedClean.

Eurodisc JoystickMnohé další detaily tohoto mistrovského designového kusu nesou nezaměnitelný rukopis Studia designu GROHE. Například páka je zakončena chromovaným kroužkem, poznávacím znamením produktů GROHE. Sebevědomí a hravá vitalita vyzařují ze sedmistupňového náklonu raménka kohoutku vstříc uživateli. Tento precizní design již získal ocenění na prestižních cenách red dot – ocenění designu spotřebního zboží.

Nechte se rozmazlovat

Eurodisc JoystickTato produktová řada nabízí rozmanité verze pro celou koupelnu. Zákazník může vybírat mezi pákovými bateriemi s raménkem kohoutku o třech různých výškách, jakož i superplochými bateriemi instalovanými na stěnu tak, aby se dokonale hodily k různým typům umyvadel. Tento přístup umožňuje dodat produkty esteticky i funkčně odpovídajících proporcí, u nichž nehrozí, že po otevření kohoutku voda vyšplíchne.

GROHE také nabízí sprchové a vanové baterie instalované na stěnu, které využívají design joysticku, aby tak sjednotily vzhled celé koupelny. Pokud se týká barevného provedení, jsou baterie k dispozici ve variantách GROHE StarLight® zářivě chromové a dvoubarevné Chrome/Moon White (chrom/měsíční bílá), která dokonale souzní se sprchovým sortimentem Chrome/Moon White a  termostatem Grohtherm 3000.

Nový Eurodisc Joystick od GROHE – funkčnost bez kompromisů a rafinovaný design, které nezestárnou. GROHE přináší hravě moderní baterie pro koupelny současnosti i budoucnosti.

K dostání v showroomu GROHE LIVE PRAHA, Bělehradská 17B, Praha 4 www.grohelive.cz.

(komerční prezentace)

Trávník ve stylovém rámu

Schéma zahrady: 1) rodinný dům 2) dvůr – žulové kostky 3) mobilní zeleň (corten nebo beton) 4) solitérní strom (Carpinus betilus) `Fastigiata` 5) schodiště do zahrady 6) záhon růží a travin ve svahu 7) stávající jabloně 8) skupina drobného ovoce 9) kompost 10) rybíz a angrešty 11) kvetoucí louka 12) stávající stromy 13) solitérní magnolie 14) parterový trávník s kamennými šlapáky 15) sauna 16) lavička pod ořešákem 17) parterový trávník – vyčleňující formální část zahrady 18) bylinky a okrasné trvalky nízkého vzrůstu mezi terasami 19) buxusové koule 20) střešní zahrada – xerofytní vegetace a trávy 21) suchá zídka (opuka nebo pískovec) nebo terénní modulace – rozčlenění ploch (údržba, vizuální členění) 22) skupina vždyzelených keřů.Okrasná zahrada v pražských Střešovicích je umístěna v jižní části pozemku za domem, tak jak bývalo zvykem u dobré prvorepublikové architektury. Návaznost na původní zdařilý koncept je zcela zřejmá. Vstupní část představuje široké schodiště lemované záhonem pěnišníků, kapradin a okrasných travin, které dále střídá pestrá výsadba poléhavých růží volně přecházející do ovocné části zahrady v podobě kanadských a kamčatských borůvek s brusinkami.

Několik částí a jeden celek

Mobilní nádoby z cortenu zpříjemňují vstup u domu a dělají ho veselejším. V pozadí dominanta zahrady – vysoký pyramidální habr (Carpinus betulus ´Fastigiata´).„Hlavními spojovacími body jsou tři navzájem se dotýkající trávníkové plochy,“ představují návrh zástupci zahradnické firmy. Na prosluněné dřevěné terase, která otevírá dům okrasné zahradě, se cítíme jako v „prodlouženém obývacím pokoji“, obklopeni bylinkovým záhonem, okrasnými travinami a drobnými výtvarnými prvky z dílny majitelky zahrady. Na dohled máme tři již zmíněné trávníkové plochy ohraničené suchou obloukovou zídkou. Je vyskládána stejným obkladem jako fasáda domu a kromě estetické hodnoty nabízí také zcela praktický význam: tvoří mezník mezi dvěma výškovými úrovněmi zahrady.

Z jedné strany ji obepíná travnatá plocha v podobě elipsy a z druhé louka plná bílých kvetoucích rostlin, do níž zasahují ovocné stromy. Nostalgickou intimitu, která charakterizuje prostředí, umocňují stávající vzrostlé ovocné stromy i nově vysazené jedlé a okrasné keře podél hranice pozemku, které se budou postupně rozrůstat a uzavírat více celý prostor. Staré, již plané ovocné stromy doplnili zahradníci o nové osvědčené druhy (meruňka, broskvoň a švestka). Kolem květnaté louky navrhl ateliér úzký chodníček z mulčovací kůry, který zabezpečuje dobrou dostupnost pro sběr ovoce a ke kompostu. Projekt dále počítá se střešní zahradou s xerofytní vegetací a trávami v západní části pozemku a také s moderním zahradním domečkem ukrytým v zeleni.

Více článků z rubriky ZAHRADA na www.dumabyt.cz nebo www.modernibyt.cz.

Specifický výběr rostlin 

První náznaky podzimu – narůžovělé květy hortenzie (Hydrangea paniculata ´Limelight´) a začínající vínově červené zbarvení brslenu (Euonymus alatus ´Compactus´).Součástí sadovnicko–architektonického řešení je také návrh systému cest v zahradě (většinou šlapáky) a dlážděné plochy tak, aby byl v souladu s rostlinným sortimentem. V předzahrádce najdeme kruhové nádoby z cortenového plechu, kde jsou vysázeny solitéry vilín (Hamamelis) a kalina (Viburnum). Dominantou celé plochy je ovšem vzrostlý pyramidální habr (Carpinus betulus) zasazený do designové cortenové mříže. 

„Chtěli jsme ozelenit a trochu nadlehčit těžkou stavební hmotu a hlavně vizuálně propojit vlastní zahradu za domem s předzahrádkou,“ vysvětlují realizátoři. „Výběr rostlinného materiálu je podmíněný, kromě jiného, také půdními a klimatickými podmínkami. Dalším kritériem je celková kompozice a žádaný estetický efekt navrhované výsadby.“ 

Zaujalo nás

Nezaměnitelný genius loci

„Aby zůstalo kouzlo místa zachováno, bylo nutné přizpůsobit vše myšlence prvorepublikové výsadby u rodinných vil. Mezi typickou dominantu zahrady té doby patřil šácholan. V této zahradě má své místo v louce nad zídkou,“ říká David Horák, jeden z autorů návrhu.

V zimě zkrášlí zahradu

Půdopokryvný koberec mezi šlapáky je tvořen směsí mateřídoušky a místy doplněn poléhavými růžemi, které kvetou od léta až do podzimu.Důležitou součástí sortimentu s nostalgickou atmosférou na zahradě v pražských Střešovicích je také široký výběr trvalek, projektovaných na co nejdelší dobu barevné proměnlivosti. Mnohé druhy časem vyniknou nejenom svým květenstvím, ale také zajímavou texturou, strukturou či habitem, jenž zaujme oko návštěvníka i v čase sněhové nadílky. V zimě zkrášlí zahradu také laty okrasných travin. 

Celkový pohled na zahradu a její funkční členění.„V kompozičním řešení je navržena směs tradičních záhonových trvalek, které mají vyvolat dojem staré pražské zahrady. Jsou tady orlíčky, řebříček, denivky, náprsník, kosatec a další. Patří sem i směs bylinek soustředěných poblíž terasy, které krásně voní po celém okolí. Důležitým prvkem jsou také cibuloviny, dominantní na sklonku zimy a skoro celé jaro. V našem případě je to směs šafránů, tulipánů a narcisů,“ dodávají naši průvodci zahradou.

text: Vlastimil Růžička, foto: David Horák

PARTNEŘI WEBU

MUJDUM MUJDUM STAVBAWEB IMATERIALY RODINYDOM BMONE
Copyright © BUSINESS MEDIA ONE, s. r. o. 2006–2026