Distributorem denního světla v domě je sklo. Najdete ho v oknech i na střechách, nově dokonce na fasádách. Skleněné příčky prostorově člení vnitřní dispozice a propouští tak světlo hlouběji do domu, sklo slouží i jako plnohodnotný zdicí materiál. Díky světlovodům a anglickým dvorkům se denní světlo dostává i „za roh“ do těch nejtemnějších koutů. K přirozenému osvětlení interiéru mohou přispět i podlahy z pochozího skla, prosklené stropní panely, celoskleněná schodiště, protihlukové stěny, zábradlí apod. Samostatnou kapitolou jsou výplně stavebních otvorů.
Okno jako všestranný izolant
Naši prapředkové instalovali okna co možná nejmenší. Jižané tím bránili zbytečnému přehřívání domu a písečným návějím, ostatní pak bránili zbytečným ztrátám vzácného tepla. Velikost oken a jejich počet mimo jiné určovaly i solventnost a postavení majitele domu.
Poté začal člověk vypočítávat optimální velikost, či dokonce správné umístění okna pomocí vzorců, tabulek, norem a dalších parametrů. Patří k nim kupříkladu výška stavebního otvoru od vodorovných konstrukcí, pravidla správného osazení rámu, konstrukce rámu a křídla, způsob otevírání, větrání a stínění, typy kování, parametry zasklení a mnoho dalších aspektů. To vše s cílem dosažení optimální funkčnosti a životnosti.
| Více článků z rubriky INTERIÉR na www.dumabyt.cz nebo www.modernibyt.cz. |
Okno pro střechu
Typ a hlavně velikost střešního okna souvisí s jeho umístěním a se sklonem střechy. Při menším sklonu je třeba pro stejný výhled zvolit delší (vyšší) okno, šířku většinou předurčuje rozteč krokví. Velmi důležitým parametrem stavby je výpočet požadovaného množství světla v místnosti. Střešními okny vstupuje do interiéru o 30 až 40 % více světla než okny fasádními, množství procházejícího světla ovšem ovlivňuje i tloušťka profilů. Tato okna vyžadují speciální konstrukci, neboť ve střešním plášti musí odolávat působení deště, silnému větru, sněhu a námraze, poletujícím a padajícím předmětům – např. úlomkům větví a mnoha dalším atakům.
Opomenout nelze rovněž výhled do exteriéru, v podkrovních prostorách vás určitě neuspokojí jen uklidňující šumění deště a počítání hvězd. Je třeba velmi pečlivě rozmyslet, kolik světla na základě prostorového rozdělení a dispozic interiéru opravdu potřebujete a jaké jsou požadavky na přirozené osvětlení jednotlivých místností. Optimální rozložení světelné stopy ovlivňují i další parametry – světelná propustnost zasklení a především plocha a umístění okna. A logicky záleží na orientaci domu vůči světovým stranám, na rozdělení okenních ploch, na tvaru domu a spoustě dalších ukazatelů.
Komfort kýženého stínu |
| Tak jak člověk touží vidět (a exhibicionista i být viděn) a proslunit svůj příbytek, musí počítat i se zápornou stránkou věci. Správná orientace stavby vůči světovým stranám, grandiózní prosklené plochy, propojení interiéru s exteriérem a střešní okna představují poměrně značné tepelné zisky. Často zisky nežádoucí, nechtěné a nepříjemné. Dá se jim poměrně úspěšně čelit třeba instalací stínicích prostředků. Osvědčily se venkovní předokenní či předsazené rolety (boxy s navíjecími bubny a lamelami v nadpraží oken). Jednodušším řešením je montáž horizontálních či vertikálních kovových, dřevěných nebo textilních interiérových žaluzií, upevněných přímo na rámech oken nebo nad nimi. Sortiment stínicí techniky mohou doplnit také markýzy, fasádní látkové navíjecí, výklopné nebo pevné clony. Anebo prvky zdobící fasádu – klasické okenice. |
Stavebnice ze skla
Luxfery neboli skleněné tvárnice najdete ve sklobetonových stěnách a stropech, v klenbách, na fasádách, místo schodišťových oken, v interiéru pak v opláštění světlíků a sprchových koutů, v konstrukcích prosvětlovacích příček i v tzv. chodníkových oknech. Luxfery sice představují jeden z nepřehlédnutelných symbolů architektury minulé éry (ve stavebnictví se prakticky používají někdy od roku 1905), mladší sestry duté cihly se ale zabydlují i v moderních projektech.
Lze z nich stavět velmi stabilní, neprůhledné, průhledné či průsvitné obvodové stěny, stejně jako dělicí příčky s vynikajícími akustickými vlastnostmi a světelnými efekty. V šatnách, koupelnách nebo na chodbách je to přímo žádoucí, v obytném prostoru pak efektní a vítané. Z kostek se dá v interiéru rozehrát působivá tvarová, světelná i barevná partie (např. Vitrablok nebo Vetroaredo nabízejí pestré spektrum od růžové přes fialovou až po černou). Skleněné tvárnice se spojují klasickým zděním pomocí malty, s obvyklou tloušťkou spáry 10 mm. Efektnější je ovšem tenkovrstvé zdění s 2mm spárami při použití speciálních lepidel.
Určitou nevýhodou je jen váha dílčích stavebních prvků (od 60 do 85 kg/m2), proto je třeba už v projekční fázi staticky spočítat zatížení všech nosných konstrukcí. Vyrábějí se i plné skleněné tvarovky pro stěnové prvky, vlýsky nebo čočky do stropů a podlah, pod nimiž je žádoucí prosvětlit prostor přirozeným denním světlem. Variantou jsou copility, stavební prvky pro zasklívání příček, otvorů nebo střech, široké 250 a 500 mm s hloubkou 40 až 50 mm, tloušťkou skla 6 mm a délkou 1 000 až 3 000 mm. Propustnost světla činí až 88 %. Opomenout samozřejmě nelze ani skleněné střešní tašky – výlisky ve tvaru pálených keramických tašek (drážková krytina nebo bobrovka), určené k prosvětlení půdních prostor.
Světlo, teplo, ticho, bezpečí |
| Osvětlení přímo ovlivňuje funkčnost a využitelnost interiérového prostoru. Stavební normy proto stanoví i požadavky a podmínky pro návrh a realizaci denního osvětlení a podporují dosažení tzv. zrakové pohody. Výpočet je složitý, pro informaci ale stačí vědět, že plocha prosklení by měla tvořit asi 1/10 až 1/8 podlahové plochy místnosti. Platí, že 2/3 místnosti by měly být alespoň 1 hodinu denně přímo osvětleny, což lze splnit jedině vhodnou orientací vůči světovým stranám a uvedenými rozměry. Okenní výplně ovšem musí chránit také před venkovním hlukem. I zde platí hygienické normy, schopnosti tlumení hluku se říká neprůzvučnost. Důležitá je i celková tloušťka skleněných tabulí, jejich vzájemná vzdálenost, výplň mezi skly. V praxi se osvědčila vzduchová mezera mezi skly asi 100 až 200 mm, stále častěji se používají izolační trojskla. |
Světlo v potrubí
Suterén a místnosti disponované uvnitř objektu a hlavně bez oken rozhodně nevystačí pouze s umělým osvětlením. I tady existuje relativně snadné řešení – montáž světlovodů (např. Lightway). Většinou se dodávají v montážních sadách jak pro šikmé, tak ploché střechy. Fungují tak, že do speciálně tvarované skleněné kopule na střeše nebo fasádě domu zachytávají denní světlo a skrz světlovodný tubus se superreflexní odraznou vrstvou uvnitř ho přivádí k difuzéru na stropě nebo na stěně místnosti.
Difuzér pak toto světlo rovnoměrně rozptýlí po místnosti. Světlovod (tubus) od firmy Lightway může být dlouhý až 20 m, nejkratší délka vedení pak může být 300 až 400 mm. Oproti minulosti dnes může být kopule světlovodu nainstalována i na fasádě budovy. Lightway dokáže účinně přivést denní světlo i při zamračené obloze a dokonce v odpoledních hodinách.
Sklo jako stavební prvek |
Technické přednosti skla |
| Sklo je odolné vůči stárnutí, lze ho relativně snadno zpracovávat. Důraz se klade na součinitel prostupu tepla, vzduchovou neprůzvučnost, světelnou propustnost (u jednoduchých skel až 92 %) a bezpečnost. Z technických parametrů se sleduje hustota (sodnovápenaté tabulové sklo 2 500 kg/m3), pevnost (v tlaku 700-1 200 MPa, v ohybu 40-190 MPa) a tvrdost (podle Mohsovy stupnice 6-7, což odpovídá tvrdosti křemene). Tvrzené nebo vrstvené sklo v tloušťkách od 4 do 20 mm s vloženou speciální fólií se používá do bezrámových svislých či vodorovných konstrukcí. Zvláštností není protisluneční ochrana (snížení tepelných zisků) pomocí skla s reflexními nebo absorpčními vlastnostmi. |
Zvláštní kategorie skla |
| Samostatnou kapitolu tvoří skleněné terčové fasády s bodovým uchycením skleněných panelů a montáží pomocí tzv. Point fitting systému. Za zmínku stojí také cylindricky a sféricky ohnutá skla – ohýbané sklo může být nekalené, případně s vrstvou pro zlepšení izolačních vlastností, dále kalené pro dělicí stěny včetně dveřních systémů, na výplně zábradlí atd. Z kaleného skla lze vyrábět lepené sklo a také speciální izolační skla a fasádní panely. |
Výhoda anglických dvorků
V principu jde o světlík, jímž se do podzemního podlaží přivádí denní světlo a jehož prostřednictvím lze i účinně větrat a odvádět vodu od spodní stavby objektu. Suterénní prostory se tak dají přeměnit v prostory obyvatelné nebo přímo obytné. Trh nabízí spoustu rozměrových variant v několika pevnostních skupinách (např. řada Multinorm), dále světlíky s nástavci k prodloužení stavební výšky (až o 1 m), speciální sklepní plastová okna a další sortiment.
Běžné šířky oken osazovaných v anglických dvorcích činí 600 až 1 200 mm, výška není omezena a okno může dokonce vystupovat ze světlíku nad úroveň terénu. U novostaveb ve svažitém terénu tak lze projekčně kalkulovat s využitím podzemních prostor ke zřízení pracovny, fitness, dílny, sauny nebo vinotéky. Existují i prefabrikované sklepní světlíky (MEA) určené pro dodatečnou suchou montáž na nosné zdivo. Vyrábějí se z plastů (polyesteru vyztuženého skelným vláknem).
text: Petr Saulich, ilustrace: Helena Paz, foto: archiv
Myšlenka odlehčit beton tím, že se z něj vytvoří lehké 
Pro jednovrstvé zdění jsou optimální zejména 
V klasických sporácích býval nainstalován kamnovec, nádoba, v níž se permanentně hřála voda pro běžný provoz domácnosti. Již od dvacátých let minulého století se do mnoha 
Zděný kachlový sporák nebo pec dnes nachází své místo nejenom v historických venkovských stavbách a chalupách, ale také v rodinných 
Nikdo neví, jak se budou vyvíjet ceny plynu a 
Zdařilý celek je o to pozoruhodnější, že je vlastním návrhem paní domu. Není sice architektka ani designérka, ovšem její estetické cítění funguje skvěle. Za podpory manžela docílila harmonického celku. Počátky jejich společného života však tak malebné nebyly. Oba žili v panelových domech, interiéry sice zadaptovali, avšak do budoucna snili o vilce. Přestože bylo nutné její vzhled poněkud přizpůsobit lokalitě – nemilosrdnému územnímu plánu a zakoupenému pozemku (například nemohli postavit dům se zcela rovnou střechou), lze říct, že ač kompromis, tak ve výsledku šťastný.
Před zrodem kuchyně si Michaela malovala návrhy, častěji listovala časopisy a inspiraci si vozila i z cest po Itálii. Realizaci vysněné kuchyně konzultovala s truhlářem panem Jiřím Novákem, z jehož dílny se nakonec zrodila netradičně pojatá kuchyň zhotovená ze zebrana, s maximálním důrazem na odlehčený vzhled. Proto se některé části kuchyňské linky nedotýkají podlahy, nýbrž jsou připevněny na stěnách.
V koupelně manželé kladli důraz na větší rozměry vany i sprchového koutu, který skýtá potřebné pohodlí a je využíván denně. Koupelnu zdobí především výrobky značky Villeroy & Boch, kterým je Michaela velmi nakloněna. Vsadili na kvalitu nejen v případě vany, baterií, ale také keramiky. Pořídili umyvadla značky Kolo, otopné těleso od Korada a dlažbu s obklady španělské značky Aparici.
Zeptali jsme se jich, jaké změny v zahradě chystají. „Našim cílem je přeměnit strohou meditativní kamennou oázu na moderní zahradu s japonskými prvky, která nabízí širokou škálu společensko-kulturních aktivit. Zahrada bude nejprve pečlivě vyčištěna a oplocena, v brzké době ji čeká nová modulace terénu, výsadba borovic a smrků a stavba čajovny.“
„Přestože je původní zahrada navržena japonským architektem, přikláníme se spíše k označení zahrada japonského typu. Hovořit u nás o japonských zahradách by bylo určitě troufalé. Plánujeme společenské multikulturní využití prostoru, ale musí být zachováno původní schéma japonské zahrady. Týká se to především základní koncepce v duchu symbolického, zjednodušeného ztvárnění krajiny s kamennými horami, zelenými kopci, štěrkovými toky a moři.“ 
Sezonní změnu přinášejí kvetoucí rostliny, které jsou vždy předmětem obdivu – sakury, azalky a kosatce. V moderním pojetí zahrad v japonském stylu mohou být použity i další rostliny, zvláště velkolistá zmarlika kanadská, prutovitě vzpřímené přesličky, půdopokryvné pachysandry, bohatě kvetoucí vistárie, na podzim se vybarvující muchovníky, jeřáby či skalníky s nápadně červenými plody a další.“
„Změny nebudou pouze stavební a designové, ale také společenské. Lidé, kteří s námi spolupracují na tomto projektu, jsou poměrně mladí, chtěli bychom toho využít a vytvořit něco originálního, nadčasového. Myslíme si, že práce v mladém kolektivu nabízí zcela nové možnosti a jiný pohled na věc. Mohlo by tedy vzniknout něco opravdu neokoukaného a netradičního. Uvažujeme o čajových obřadech, bonsajových akcích, módních přehlídkách, čtenářských klubech, o divadle, hudebních a malířských setkání, o aktivitách typu taiči, aikido či kendó. Ke změnám patří i nové jméno zahrady. Mladí kreativci zvolili jméno Aizen, což v japonštině znamená plynoucí jako mlha či oblaka.“
Základním požadavkem investorů je zvětšení obytné plochy a tím i užitného objemu domu. Zde je třeba sledovat více parametrů – vlastní objekt, okolní prostředí, orientaci ke světovým stranám a možnost rozšíření zastavěné plochy. Vzhledem k omezenému rozsahu znalosti okolí objektu jsme zvolili nenásilné řešení, které nijak zásadně nenarušuje vztahy k sousedním stavbám.
Při rekonstrukci starší zástavby se vždy snažíme zasahovat co nejméně do vlastní konstrukce. Pro tento dům jsme navrhli novou koncepci střechy a jiný vzhled fasády. Do původního domku jsme vsadili novou vestavbu. Tím jsme dosáhli zajímavé architektonické formy i potřebného navýšení užitné plochy.
Barevný kontrast
Látka
Látkový potah by měl být už napohled pevný a odolný. Udržuje se vysátím prachu, při případném znečištění lze použít běžné čisticí prostředky. Většina výrobců poskytuje na látky speciální povrchovou úpravu, která má za úkol chránit látku při případném znečištění. Za všechny připomeňme Skotchgard či teflonovou úpravu.
Kůže má jako přírodní materiál své kouzlo a mnozí jí dávají přednost, přestože jsou na trhu i jiné nabídky, často s praktičtějšími vlastnostmi. Rozdělena je do několika kvalitativních kategorií, které se určují především podle toho, která z vrstev je zpracovaná.
Přírodní produkt nikdy není zcela dokonalý (tak jako jiné materiály vyrobené uměle). Kůže dýchá, má na dotek příjemnou teplotu a nese známky přírodních defektů (jizvy, různá hustota vlákna ad.), které jí neubírají na kvalitě, naopak při stárnutí a patinování získává materiál na ceně.
Aby kůže neztrácela na vzhledu, neměl by sedací nábytek stát blízko tepelných zdrojů a nemělo by na něj dlouhou dobu působit sluneční záření, jinak potah začne blednout.
Tato látka, která je výsledkem znalostí a technické vyspělosti japonské technologie, je praktická také při údržbě. Můžeme ji čistit vodou a neutrálním mýdlem, lze ji vyprat v automatické pračce (ve studené vodě) a po usušení upravit jemným kartáčem.
Krajina je v posledních desetiletích stále více rozdělována a oddělována různými zábranami a neprůchodnými překážkami. Nic nového, pozemky bývaly vyznačené i dříve, vždy v historii půda a stavby někomu patřily a rozlišovalo se, čí jsou a kdo na ně může vstoupit. Často však pole a 
Stálezelené 
Zerav patří k nejčastěji používaným 
Pokud chcete, aby tis plodil, je potřeba pořídit si samčí i samičí 
Zimostráz zůstává velmi pěkně hustý celoročně, ptačí zob je po ostříhání řidší a průhlednější. Zajímavě vypadá živý plot ze stálezelené bobkovišně lékařské (Prunus laurocerasus), pocházející z jihovýchodní Evropy a Malé Asie. U nás ji známe jen jako nižší keř, ale v teplejších podmínkách dorůstá velikosti malého 
Z dálného východu pochází i aukuba japonská (Aucuba japonica) s pestrými listy, která má velmi podobné nároky na stín a stálou půdní vlhkost jako skimmie, ostatně velmi jim to sluší také ve společné výsadbě. 
Recyklaci tepla řeší poměrně jednoduchý princip, pro který se vžil pojem rekuperace tepla, což znamená zpětné získávání tepla ze znečištěného vzduchu. Rekuperace ovšem předpokládá řízené větrání interiéru, což ale v dnešních 
Rekuperace se začala využívat nejprve v průmyslových výrobních komplexech, kde byla koncipována přímo jako součást vzduchotechniky. Protože se zde pracovalo s velkými objemy vzduchu i tepla, šlo o nezanedbatelné úspory.
Současné systémy určené pro řízené větrání i rekuperaci nemají nijak přehnané nároky na instalaci.
Centrální rekuperační jednotka může být umístěna v „provozních“ částech budovy, ve sklepě nebo na půdě, takže nijak obyvatele neomezuje. Kromě toho ji lze s výhodou spojit s pomocným topným systémem. V pasivním domě stačí doplnit rekuperační systém o energii ze slunečních kolektorů nebo malého topného tělesa a podstatná část 
Centrální rekuperační jednotku je možné v domě umístit do podstřešních prostor šikmé střechy (nad hambalky), do přízemní části 
Páteř by měla být podepřena ve svém přirozeném dvakrát esovitě prohnutém tvaru. Tím dochází k uvolnění meziobratlových plotének a následné 
Pevné dřevěné i lamelové rošty
Výběr roštu a matrace
Ulevte své krční páteři
