Otevřené schodiště coby součást společného obývacího prostoru nabízí řadu praktických výhod. Především šetří místo – odpadají zbytečné chodby a příčky, zkracuje a zjednodušuje komunikaci „na výšku“, přímo propojuje jednotlivá podlaží, otevírá volný prostup denního světla a našly by se jistě i další argumenty pro. Zabere poměrně velkou plochu a používáme jej každý den, takže je třeba nejprve důkladně promyslet, kam jej umístit. Rozhodnutí závisí především na dispozici domu a konstrukčním řešení.
Místo činu
Schodiště má zásadní vliv na fungování domu, proto je třeba jeho tvar, velikost a umístění vždy řešit již ve fázi architektonické studie domu. Otevřené schodiště nejčastěji spojuje společný obytný prostor (přízemí) a ložnice či dětské pokoje v patře (v podkroví). V takovémto případě je často frekventované, a proto má své místo v centru dispozice tak, aby hlavní komunikační linie byly pokud možno přímé a co nejkratší.
Vyhněte se „obíhačkám“ a složitým rafinovaným řešením. Žijeme v době permanentního každodenního chvatu, kdy čas se počítá na vteřiny a složité komunikace by jen komplikovaly každodenní život. U schodiště méně frekventovaného, které vede např. do pracovny, pokoje pro hosty apod., se tak velké nároky na umístění nekladou.
Základní recept |
| Bezpečnost a pohodlnou chůzi po schodech zajišťuje základní pomůcka pro navrhování, vzorec 2v + š = 63, kde v je výška stupně a š jeho šířka (v centimetrech). Pohodlná výška stupně se pohybuje od 14 do 18 cm, čím jsou stupně nižší, tím je i sklon schodiště menší. |
Plocha schodiště
Nejčastější dispoziční variantou je schodiště dvouramenné – zabere plochu o velikosti nejméně cca 2 x 4,2 m (včetně mezipodesty), kotví se do dvou bočních nosných stěn, případně do podlahy a stropu. Schodiště jednoramenné (1 x 6 m) „potřebuje“ alespoň jednu boční nosnou stěnu. Existují i samonosné a závěsné konstrukce, které nevyžadují pozici přímo u nosných stěn.
Některé lze instalovat do interiéru i dodatečně, např. při rekonstrukci. Vždy je třeba počítat ještě s dostatečnou volnou nástupní plochou. Schodiště točitá, víceramenná či složitějších lomených tvarů se navrhují individuálně, je jim třeba věnovat zvýšenou pozornost, více místa a zpravidla i více finančních prostředků. Než se rozhodnete pro na pohled atraktivní složitý tvar, ověřte si, zda je bezpečný (pozor na ostré rohy a vysoké stupně) a zda zvládnete po takovémto schodišti také vystěhovat postel či skříň do patra.
| Více článků z rubriky INTERIÉR na www.dumabyt.cz nebo www.modernibyt.cz. |
Pohledná dominanta
Otevřené schodiště bude v interiéru vždy nepřehlédnutelným prvkem. Je na vás, zda z něj učiníte výtvarnou dominantu, či se jej budete snažit spíše nenásilně začlenit do prostoru. Jednotícím prvkem je například stejná podlahová krytina a obložení schodišťových stupňů. Materiálových možností se nabízí bezpočet, od železobetonu přes kov (nerez ocel, pororošt, „černý“ ocelový plech apod.) až po sklo a dřevo.
Dominantní roli schodiště zvýrazníte jak jeho polohou, tak tvarem, barevností a materiály, které kontrastují s ostatním vybavením interiéru. Plné schodiště z betonu či dřeva bude vždy působit masivním, poněkud těžkým dojmem, hodí se do velkého světlého prostoru. Subtilní varianty z oceli a dřeva či oceli a skla působí lehce a vzdušně a opticky dobře zapadnou do každého interiéru. Nezbytnou součástí každého schodiště je zábradlí, které musí odpovídat bezpečnostním normám, často navzdory estetickým představám. Zvolíte-li ocelová lanka a tenké ocelové profily, případně čiré bezpečnostní sklo nebo síť, stává se toto „nutné zlo“ téměř neviditelným.
text: Jitka Pálková, foto: archiv






Přáli si zahradu, s níž nebudou mít příliš starostí, s prostorným trávníkem, na kterém se bude běhat a kopat s míčem, pár ovocných
Vyhloubená jáma pro rybníček s mělkým lemem pro vodní a bahenní rostliny vyhlížela jako jáma pro mamuta, ale poté, co ji
Společně s vytvářením rybníčku se začalo sázet. V jediném stinném místě za domem se zabydlely bobkovišně, jinak museli zahradníci vybírat rostliny, které snesou celodenní úpal, jak skalničky, tak nižší a vzrůstné keře k 








Existují však i systémy, které lze pokládat na
Tento materiál, ačkoli se v povědomí lidí řadí spíše ke stavebním novinkám, se konkrétně na střechy používá už desítky let. Nejvíce určitě v sousedním Rakousku (od roku 1946) a v Německu. Jeho obliba sice pomalu, avšak přece jen stoupá i u nás. Důvodů je mnoho, k těm prvořadým náleží dlouhá životnost materiálu, 

V pokoji dítě nejen spí, hraje si a učí se, ale i skladuje své poklady, poslouchá hudbu, věnuje se svým koníčkům, baví se s kamarády, stoluje a podniká spoustu dalších činností, o nichž rodiče někdy nemají ani tušení. Vybrat vybavení, které odolá takovému náporu, není nic jednoduchého. Základem úspěchu je rozdělení pokoje na funkční zóny spaní – učení – hraní – úložné prostory, a to tak, aby co nejlépe plnily své poslání, navzájem si nepřekážely a nebránily volnému pohybu po pokoji.
V místnosti by měl vždy zůstat volný prostor (zóna hraní), kde se mohou dít nejrůznější věci od skládání lega až po domácí diskotéku. Předškolní děti ocení různé žebříky, schovávačky a prolézačky. Uvolnit plochu v pokoji pomůže mobilní vybavení, např. sklopná či výsuvná postel, postel na kolečkách, výsuvný stůl apod. Děti uvítají teplý měkký koberec, nejlépe kusový z příjemného a zároveň odolného materiálu, který se bude dobře čistit či prát (bavlna, akryl apod.).
Zóna spaní
Pracovní stůl má své místo u okna, měl by být dostatečně velký (doporučuje se velikost nejméně 70 × 120 cm, ale raději více), se stabilní a odolnou konstrukcí. Některé typy jsou vybaveny sklopnou deskou. Neobejdete se bez ergonomické židle s nastavitelnou výškou sedu a sklonem opěradla, praktické je provedení na kolečkách. Pokud dítko rychle roste a nechce se vám investovat do nového vybavení, výrobci nabízejí tzv. rostoucí stoly s nastavitelnou výškou pracovní desky. K pracovnímu stolu patří police a skříňky na školní potřeby, případně kontejner na kolečkách, a také dobrá pracovní lampa.
Barvy a materiály_wm.jpg)
.jpg)






Na
Chcete designový obal nebo vás jen prostě nebaví neustálé kombinování obalů a různých druhů výplní? Tak vyzkoušejte nový druh poštovních krabic, 




Pozemek se nachází v klasické zástavbě rodinných domů jednoho z pražských bytových areálů, je situován jihozápadním směrem, rodinný dům je umístěn v severní části, garáž na jižním okraji. Zahradní architekt David Horák vycházel z dané aktuální situace a do svažitého terénu navrhl zajímavý dvouúrovňový koncept, kde plně využil možnosti gabionů. Zahrada je ohraničena ze severní strany gabionovou stěnou, která přechází do gabionové podezdívky s plotem. Pozemkem vede zahradní cesta spojující dům s garáží a místní komunikací, kamenná zídka fixuje svah a celý prostor s důmyslným rostlinným materiálem a nejrůznějšími zahradními artefakty (nejčastěji dřevěnými) je rozdělen na čtyři funkční celky.
1) Prostor za domem vytváří iluzi smíšeného lesa. Návštěvník prochází pod sloupovitými buky, které jsou vysazeny do záhonů ve tvaru protáhlých kapek. Jako podsadbu buků volí realizátoři zahrady společenstva jarní květnaté bučiny. Vysokou gabionovou zeď popínají přísavníkem trojčetným s estetickou návazností na dřevník pro skladování krbového dřeva. Zeď může být využita i jako místo pro zhotovení lezecké stěny. Prostor by měl být podle dokumentace v budoucnu zakončen vodním prvkem se zrcadlem umístěným na kamenné zdi, oddělující sousední parcelu z východní strany. Bezprostředně na dům navazuje dřevěná terasa, která slouží jako další obytný prostor se zahradním nábytkem a relaxační houpačkou. Plocha terasy je v severozápadním rohu „narušena“ zapuštěným záhonem s výsadbou sloupovité třešně s podsadbou trvalek.
3) Spodní část zahrady vytváří intimní prostor pro odpočinek pod korunami stromů (dřezovec trojtrnný, žlutý list). Jako přírodní dekorace navrhl ateliér instalaci kmene stromu a pařezu. Přiléhající ulici odděluje pás zajímavě řešené keřové výsadby.



Polyuretanové desky nacházejí uplatnění jednak při dodatečném zateplování čel staveb nebo rovných střech, jednak při zateplování podkrovních obytných prostor s šikmou sedlovou střechou. Desky z polyuretanů lze jednoduše použít všude tam, kde se běžně používají desky z jiných izolantů, přičemž zaručeně dosáhnete alespoň jedné výhody: buď uspoříte tloušťku materiálu (viz tabulka na str. 156), anebo – při použití stejně silných desek – dosáhnete podstatně lepších izolačních vlastností. Některé firmy dodávající suroviny pro stavební izolace (např. Brahe) vám nabídnou komplexní poradenství.
Mobilní systémy s neobyčejně širokými možnostmi použití vytváří rovněž dvousložková PUR pěna od firmy Gasco (výhradní dovozce Skanska Foster Bohemia). Hodí se jednak pro utěsňování a montáž dveří, oken či sendvičových panelů, jednak pro opravy a údržbu technických izolací, ale také pro izolační systémy ve stavebnictví nebo chladírenství. Pod názvem Handi Foam PUR systémy dostanete pěnu v tlakové nádobě (v nabídce je různá doba reakce obou směšovaných složek a velikost balení od 890 až do 4 500 litrů podle konkrétní aplikace). Na tlakovou nádobu jednoduše namontujete hadici s aplikační pistolí, nasadíte směšovací trysku (teprve zde dochází k promíchání obou složek), otevřete bezpečnostní ventily a systém je připraven k aplikaci pěny. Díky tomu, že jsou tlakové nádoby vratné, funguje systém ekologicky (výměna prázdné nádoby za plnou).
Přesto, že lehká PUR pěna je hořlavá (podle ČSN 73 0862 kategorie C3 nebo C2, tedy tzv. normální hořlavost), i tady může být vše jinak. Požární odolnost polyuretanových výrobků lze zvýšit tím, že budou suroviny připravovány na bázi PIR systémů (modifikace polyizokyanurátem). Výsledkem mohou být vypěněné PUR nebo PIR bloky (zpravidla o rozměru 2 500 x 1 200 x 900 mm) s nižší hořlavostí, z nichž se pomocí řezacích strojů připravují izolační desky nebo různě tvarované výrobky (vhodné suroviny na výrobu bloků dodává firma Brahe). Desky a tvarové výrobky mohou sloužit i jako jádro (nosič) pro další úpravy – obvykle laminování.
Polyuretany se dají použít také k výrobě designových předmětů nebo jako nátěrové hmoty, ale jejich hlavním využitím v interiéru se zřejmě stane rekonstrukce bytových jader prostřednictvím systému Technistone Light. Jde o tzv. suchý stavebnicový systém, který vzniká slepením tenké desky konglomerovaného kamene Technistone (tloušťka 10 mm) s polyuretanovou podložkou tloušťky 20 mm.
Polyuretany (PUR) jsou speciální druhy plastů, které se vyrábějí chemickou reakcí. Základní suroviny moderních polyuretanů tvoří dvě složky: polyoly (vícesytné alkoholy) a izokyanáty (funkční skupiny atomů dusíku, uhlíku a kyslíku), jejichž smícháním dojde k napěnění.















Špička na trhu v technických parametrech
Minimální tepelný odpor (R od 0,01 m2*K/W, v závislosti na kolekci) dokládá vhodnost vinylů na teplovodní podlahové vytápění. Vinylové konstrukce jsou, vyjma konstrukcí s HDF deskou, zcela voděodolné. Nejrůznější dekory betonu, břidlice, pískovce, travertinu, případně metalických efektů se nejčastěji objevují v kolekcích Ambra Stone, Select Stone nebo Laguna a Bacana Stars s formátem dlažby.
Organickou alternativou je vinylová řada Wineo PURLINE, která výše uvedené benefity posouvá dále. Jedná se o nejekologičtější vinylovou krytinu na trhu. Výroba založená na obnovitelných surovinách a přírodním plnivu, základem je organický polyuretan, jí však neubírá na odolnosti ani možnostech využití v soukromých i komerčních prostorách. Krytina konstrukční tloušťky 2,5 mm je hygienická, voděodolná, stálobarevná, předurčená k pokládce lepením, vhodná na podlahové topení (tepelný odpor 0,01 m2*K/W ) a zcela recyklovatelná. Sortiment zahrnuje celkem 14 dekorů kamene, prodávaných v dílcích i rolích. Všechny mají neobvyklý perleťový povrch.
S podobnými imitacemi se lze samozřejmě setkat u dlažby i laminátových podlah. „Dlažba je oproti vinylům studená, tvrdá na chůzi a křehká. Při pádu těžkého předmětu hrozí prasknutí. Existence a nevhodně zvolený odstín spár může u dlažby značně znepříjemňovat následnou údržbu, toto u bezespárových vinylů nehrozí. Stejně tak pokládka dlažby je náročnější, zejména co do řezání, často i ceny,“ upozorňuje Milan Mrkáček z firmy Kratochvíl parket profi, s.r.o. Nevýhodou laminátových podlah je především vyšší kročejová hlučnost, náchylnost na působení vody s rizikem stříškování (v místě, kde do spár vnikne vlhkost, se mezi lamelami vytváří jakoby stříška, vyboulení), chladnější a na ostré a padající předměty náchylnější povrch, případné začernávání spár u nekvalitních produktů.








Podle předloženého projektu půjde o atypický, zajímavě vyhlížející rodinný dům, jednopodlažní zkosený hranol, kde zelená střecha volně přechází do terénu. Dům je navržen v pevné symbióze s přirozeným rázem krajiny. Pozemek má velikost více než 2 000 metrů čtverečních, je rohový a koncový. Orientace teras a zahrady je jižní a jihozápadní. Parcela téměř dokonale kopíruje okolní terén a navazuje na smíšený les.
Návrh jsme pojali „přírodně“ a jako základní (kosterní) rostliny použili druhy původní, charakteristické pro naši, českou, krajinu. Splnili jsme i přání majitelů a do kompozice jsme umístili přírodní koupací jezírko. Do jezírka z mírného svahu vtéká potůček s menšími kaskádami.
Záhon ve svahu u terasy leží v polostínu. Rostliny jsme vybírali tak, aby byly vhodné pro toto prostředí. Jsou zde například zakrslé smrky, brsleny, rododendron, barvínek, kontryhel, trávy, pieris, vřesy, azalky či hosta. Vzhledem ke svažitosti terénu v tomto místě doporučujeme zpevnit svah pro první roky klasickými hatěmi z prken. V blízkosti terasy je navržen záhon s levandulí, která provoní často obývané místo k setkávání. Také bylinkový záhonek je navržen co nejblíže ke kuchyni, ve výklencích u terasy.
Kompozice stromů a keřů





