Asi pětina denní spotřeby připadá na praní, vaření a něco se doma taky vypije. Všechny uvedené činnosti mají přímou či nepřímou spojitost se splaškovými odpadními vodami, přičemž každý vlastník objektu, v němž odpadní vody vznikají, je povinen zajistit jejich nezávadnou likvidaci. To lze řešit několika způsoby, z nichž nejobvyklejší je napojení domu na veřejnou kanalizaci.
Kanalizační přípojka
Podle zákona č. 274/2001 Sb. je kanalizační přípojkou (KP) myšlena samostatná stavba, tvořená úsekem potrubí od vyústění vnitřní kanalizace z domu (nebo odvodnění pozemku) k zaústění do stoky. Dříve byla takováto přípojka definována jako vodní dílo. Každý dům má mít pouze jednu KP, u oddílné kanalizace pak jednu přípojku splaškovou a jednu dešťovou. Kanalizace se dále obecně dělí na venkovní a vnitřní (je v majetku vlastníka nemovitosti).
Čtenáři se často ptají, zda jsou podle zákona povinni připojit se k veřejné kanalizaci. Odpověď definuje zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích) ve znění pozdějších předpisů. Podle ustanovení § 3, odst. 8 totiž může obecní úřad rozhodnutím uložit vlastníkům stavebního pozemku nebo staveb, na nichž vznikají nebo mohou vznikat odpadní vody, povinnost připojit se na kanalizaci v případech, kdy je to technicky možné.
Přístroj na čištění potrubí |
| Vědci v USA vymysleli unikátní technologii likvidující především tuky a dusíkaté látky v tekutých odpadech pomocí přírodních bakterií. Přístroj s názvem BioAmp (NCH Czechoslovakia) se instaluje na zeď a k provozu potřebuje pouze přívod vody a elektřiny 220 V. Je schopen denně dodat až biliony aktivních bakterií, které začínají pracovat ihned po vypuštění. Přístroj umožňuje přírodní cestou rozkládat tuky, škroby, proteiny, papír a různé druhy organického odpadu. Pomocí BioAmpu lze rovněž odstranit nepříjemný zápach. Pomocník se sice hodí spíše pro stravovací zařízení, pro hotely apod., ale kdo ví, kde bude pomáhat v budoucnu… |
Využití „jiné“ vody
Vodní zákon v § 6, odst. 2 pamatuje i na řešení akumulace a využití srážkové vody, což přispívá k ochraně zdrojů pitné vody, k úspoře jejích zásob a ke snižování nákladů a výdajů za vodní zásobování. Stejně užitečným efektem je ovšem snížení průtoku odpadních vod v kanalizacích. Z pohledu stavebníka či majitele nemovitosti je však třeba vidět i druhou stranu mince, kupříkladu nutnost vybudování zdvojených rozvodů vody (pro pitnou a pro srážkovou), chemické či jiné ochrany a dezinfekce zařízení a sběrných nádob, a další opatření.
Samostatnou kapitolu pak tvoří zpracovávání tzv. šedé vody. Zatímco průměrná spotřeba pitné vody na jednoho člověka se pohybuje mezi 150 až 200 l/den, množství odpadních vod je velmi proměnlivé. Přitom právě jejich množství a kvalita představují základní parametry třeba pro výstavbu a dimenzi domovních čističek. Nejdůležitějším kritériem domovní čistírny odpadních vod (DČOV, ČOV) je především požadovaná kvalita výsledného produktu. Tomu se totiž podřizuje volba technologie čištění a výkonu zařízení.
| Více článků z rubriky STAVBA na www.dumabyt.cz. |
Vnitřní kanalizace
Ponechejme teď stranou záležitosti mimo dům a věnujme se rozvodům uvnitř budovy.
Platí, že potrubí je nutné dimenzovat vždy na konkrétní podmínky. Musí mít sklon minimálně 3 %, jenž garantuje bezproblémové odtékání splašků. Příliš prudký spád může způsobit zbytečně rychlý odtok vody, nízký sklon zase nežádoucí usazování pevných částí. Vzdálenost mezi zařizovacími předměty a odpadním potrubím by neměla přesáhnout předepsané míry (u záchodové mísy například 1,5 m), jistá omezení platí i v počtu kolen.
Projektant se při tvorbě návrhu nevyhne řešení odvětrání (vyvádí se nad střechu) a rozmístění zápachových uzávěrek (sifonů). Ty se dělí na vodní a mechanické (se zpětnou klapkou), uvnitř budovy se ale smějí používat jen vodní, umisťované v prostorách chráněných před mrazem. Vně domu, například u dvorních vpustí, musí být umístěny nejméně 1 m hluboko.
Některá stavební pravidla
Vedení připojovacích potrubí od umyvadel, bidetů, van a sprch s obvyklou jmenovitou světlostí DN/OD 40, respektive 50 v příčkách tl. 80 nebo 100 mm je problematické z hlediska statiky, z důvodů přenosu hluku není vhodné vedení potrubí ve stěnách sousedících s ložnicí. Důležité je i půdorysné řešení dispozic z hlediska vzdáleností, návrh tloušťky stěn a jiných stavebních konstrukcí.
Při vzdálenosti zařizovacích předmětů od odpadního potrubí větší než 4 m (max. 6 m) je nutné vedení tohoto potrubí pod stropem nižšího podlaží nebo v dutinách mezi podlahou a stropem nižšího podlaží. Potrubí vedené pod omítkou se z důvodu tepelné roztažnosti před zaomítáním obaluje lepenkou nebo plstěnými pásy.
Nad potrubím v podlaze má zůstat krycí vrstva betonu o tl. nejméně 15 mm. Potrubí zabetonované ve stropní desce nelze opravovat, a proto je třeba dbát na kvalitu uložení (sklon, tvarovky, světlosti). K čištění potrubí se v nejnižším podlaží v blízkosti zalomení a v případě napojení na společná větrací potrubí také v nejvyšším podlaží osazuje přibližně 1 m nad podlahou čisticí tvarovka s krycími dvířky.
Odhlučněné systémy potrubí
Každý pohybující se předmět vytváří hluk a vysílá vibrace ve formě tlaku či tlakových vln do okolního vzduchu. Ve vnitřní kanalizaci se vyskytují dva typy hluku: hluk, který se šíří vzduchem – vychází z potrubí a způsobuje ho odpadní voda tekoucí uvnitř, a hluk, který se šíří konstrukcí potrubí – vychází z trubek a armatur a také ze systému, jímž je kanalizace upevněna ke stavbě budovy.
Existuje komfortní řešení, značně eliminující oba způsoby šíření hluku. Jsou jím odhlučněné systémy vnitřního odpadního potrubí s názvem POLIphon a FRIAPHON (Glynwed). Při výrobě systému POLIphon byla použita metoda průtlačného lisování trubek z PP-MD (uzpůsobeného polypropylenu) s třemi vrstvami. Odpadní voda tedy přechází přes tři hmotná média, která silně omezují šíření hluku.)
text: Petr Saulich, foto: archiv firem a redakce







Princip světlovodu je znám mnoho let a využívá se v celé řadě technických odvětví. Jedná se o speciálně upravená skleněná vlákna, která dokážou vést světlo podél své délky s minimálními ztrátami. Jinak řečeno: téměř všechno světlo, které na jednom konci do světlovodu „nateče“, na druhém konci ze světlovodu také vystoupí.
Světelné diody (Light Emitting Diodes – LED) mají vynikající technicko-světelné parametry, pro které se uplatňují v celé řadě odvětví. Diodu tvoří více polovodičových vrstev, které jsou schopny při průchodu elektrického proudu vyzařovat světlo, přičemž jeho barva je závislá na použitém materiálu polovodiče. Pro potřeby interiéru jsou svítidla na bázi LED opravdu výhodná. Malé rozměry základního prvku umožňují vytvářet liniové nebo plošné zdroje světla, což má pro sestrojení ideálního svítidla zásadní význam. Diody mohou být umístěny například na tenkém ohebném pásku, kterými můžeme osvětlit niky, stropy, schodišťové stupně, skříně apod.
Aby byly vlastnosti všech svítidel správně využity, je vhodné instalovat některou formu regulace. Regulační systém obecně dokáže měnit intenzitu a barvu světla, ve speciálních případech (jako například Active Light od firmy Zumtobel Staff) také dynamiku. Cílem je zvýšení atraktivity prostoru nejen prostým osvětlením, ale také změnami v čase, které mají na zrakový vjem důležitý vliv.



K nejpoužívanějším obkladovým materiálům u nás patří cihly. Zájem nespočívá jen v trvanlivosti a cenové dostupnosti. Další nenahraditelnou předností je bohatá škála barevných variant (od světlé pískové barvy až po hnědočernou, glazovaný či neglazovaný povrch) a možnost optické práce s objektem. Kombinací barev, povrchů a způsobů kladení (spárořezu) lze dosáhnout velmi originálního výsledku. Tyto povrchy lze udržovat snadno čisté (myjí se tlakovou vodou), a navíc jsou nadčasové a stále moderní.
Umělý kámen se vyrábí z betonové směsi složené z drceného přírodního kamene, cementu a dalších plniv. Díky tomu má pak vlastnosti přírodního kamene: tvrdost, odolnost, stálost. Hlavní výhodou (kromě příznivé ceny) je snadné opracování a tvarování, kterého se dosahuje při lití do forem. K rozšíření těchto původně šedých, fádních a esteticky nezajímavých obkladů přispěla technologie probarvených betonových směsí a technologie štípání bloků, kdy na pohledové straně vzniká nepravidelný povrch dokonale imitující svůj přírodní předobraz.
Bezdotykový hliník
Od fasádních obkladů ale můžete žádat více než jen pasivní ochranu domu. Můžete také chtít, aby měnily sluneční záření na elektrickou energii, využitelnou v domě. Umožní to fasádní fotovoltaické panely, např. Ruukki Solar. Tyto panely společně vytvoří elegantní jednolitý, téměř černý prosklený povrch s úzkými spárami.





Dea byla navržena s ohledem na dokonalou rovnováhu mezi formou a funkcí. Tato kolekce je zhmotněním slibu značky Ideal Standard pomáhat lidem při vytváření krásného a zároveň komfortního prostoru.
Řada Dea se prezentuje jemnými, plynulými „sexy“ liniemi, vysokou kvalitou použitých materiálů a širokou paletou barevného provedení. Každý jednotlivý prvek je do detailu promyšlen jak z hlediska maximální elegance, tak snadnosti použití.
Dea nabízí široký výběr nádherně tvarovaných předmětů ze sanitární keramiky: nábytková umyvadla, umyvadla na desku, totemy, tj. volně stojící umyvadla, klozety a bidety. Mistrovským designovým kouskem je pak volně stojící duo vana ve 3 rozměrech.
Každý kousek nábytku, který je součástí kolekce Dea – od zrcadlových skříněk s jemně zaoblenými rohy a integrovaným LED osvětlením přes multifunkční zrcadla s oblými rohy s integrovaným zvukovým systémem, který se aktivuje přes Bluetooth aplikaci, až po úložné nebo umyvadlové skříňky – nabízí velkoryse pojaté a výborně strukturované úložné prostory, které bez problémů pojmou všechen nepořádek, a umožní tak zachovat v koupelně co nejvíce volného místa.
Všechen nábytek je vysoce kvalitně zpracován a díky svým 7 trendy barevným provedením i mimořádně elegantní. Jaké jsou Vaše preference? Klasická lesklá bílá? Chladně efektní světle nebo tmavě šedá? Luxusně elegantní dekor matného tmavého dřeva? Útulně neutrální světle hnědá? Nebo barevné akcenty modré nebo zeleně olivové. Každý si tak může vybrat přesně podle svého osobitého vkusu.












K materiálovým stálicím domovního oplocení patří dřevo, kámen, cihla, beton a kov. Výběr se postupem času rozšířil o plastové repliky, kompozitní materiály a dokonce i sklo. Mezi hlavní požadavky stavebníků při výběru materiálu na stavbu plotu patří rychlost a jednoduchost montáže a také bezúdržbovost s garancí dlouhé životnosti. I to je jeden z důvodů, proč stavebníci využívají nabídek kompletních plotových systémů, často i s dodávkou na klíč.
Prkenná klasika
Nejméně pracné, ovšem také nejspíš nejméně estetické řešení, propouštějící do zahrady spoustu světla. V kombinaci s popínavou zelení a dalšími úpravami ale můžete nakonec docílit požadovaného efektu. Základním materiálem je pletivo z pozinkovaného drátu (Ø 2,24 mm) v mnoha modifikacích ok (čtvercová čtyřhranná, kosočtverečná nebo i šestihranná o velikosti 50 × 50 nebo 55 × 55 mm). Pletivo může být poplastované nebo dokonce vyrobené přímo z plastu v zelené, hnědé, šedé, černé a dalších barvách. Délka role je zpravidla 20 až 25 m, výška pletiva pak 1 000 až 2 000 mm.
Snad nejvšestrannější, ale i jeden z nejodolnějších materiálů vůbec. Beton v nejrůznějších podobách (ztracené bednění, šalovací tvárnice, plotové prvky, kameny Crash Black či betonové lícové cihly – Best, Simple Black, Presbeton, Pileg – stavebnice se zámky aj.) se v daném případě využívá na podezdívku, na sloupky a současně z něj vystavíte i jednolitý vysoký plot. Tvarovky mohou být s kamínkovou povrchovou úpravou, takže mají přírodní vzhled a vyrábí se v několika rozměrových řadách. Stejné je to s cihlou.




Pozemek v klidnější části menší obce v jižních Čechách se výrazně svažuje k jihu, přístupová cesta vede po jeho severní straně a přes koruny stromů se z horní hrany pozemku otevírá pohled na blízké město, za hezkého počasí i na pohoří Šumavy. „Tento výhled máme rádi, a proto v našich úvahách o nové stavbě hrálo jeho zachování důležitou roli,“ vysvětlují majitelé a pokračují: „Naším dalším požadavkem bylo, aby stavba poskytovala relativně pohodlné ubytování pro všechny členy rodiny, a to po celý rok.
Od samého počátku jsme se přikláněli k dřevostavbě, vzhledem k jejím izolačním vlastnostem při zachování lehkosti konstrukce.“ Zpočátku vybírali majitelé mezi typovými domy, ale protože žádný z nich nesplňoval jejich představy, rozhodli se pro návrh „na míru“ a oslovili architektonický ateliér Molo architekti. „Tento ateliér jsme si vybrali na doporučení a od začátku jsme jednali s architekty Patrikem Zamazalem a Majou Nalevankovou. Ti si vyslechli naše představy, navštívili pozemek a připravili nám několik návrhů na výběr. Umožnili nám také návštěvu několika dřevostaveb z jejich dílny, což nám definitivně potvrdilo naše rozhodnutí pro dřevostavbu.“
„Tím, že dům stojí na místě původní chaty,“ osvětluje situaci MgA. Mária Horecká Nalevanková, „zároveň respektuje i okolní zástavbu, v níž se opakuje stejný koncept – stavba na horní, severní straně pozemku s výhledem na jih. Okolí tvoří smíšená zástavba rodinných domů a rekreačních objektů.“
Život ve dvou zónách
Za hlavní místností následuje klidová zóna domu se třemi ložnicemi, koupelnou a samostatným WC. Menší podlahovou plochu těchto místností kompenzuje zvýšená výška stropu, která umožnila vybavit dvě ložnice palandami na spaní. V podhledu nad koupelnou jsou instalovány technologie.
Třebaže postelím a tematice zdravého spaní vůbec již bylo věnováno mnoho pozornosti, jsou české ložnice nadále doslova Popelkami našich domácností. Zůstávají skromně ukryty před zraky návštěv – a tak se v nich často šetří na nábytku i matracích. O moc lépe na tom se zdravým spaním nejsou ani děti, které odrostly dětské postýlce. Do jejich pokojíčků se stěhují vysloužilé gauče nebo postele po rodičích, kteří si pořídili novou kompletní ložnici a starý nábytek je jim líto vyhodit. Podobně nevyhovující variantou bývají rozkládací pohovky, které mají šetřit místo. V lepším případě se dětem kupují laciné gauče s úložným prostorem, které sice jako nové mohou být postačující, ale jejich životnost je omezená. Pod náporem dětských her se totiž kostra takové postele rychle zbortí.
I když je postel pro zdravé spaní nejdůležitější, k tomu abychom se ráno probudili odpočinutí a v dobré náladě, přispívá ještě několik důležitých věcí. První je především volba vhodného prostoru pro spaní. Ideální je samostatná ložnice umístěná v klidové části domu, nejlépe s orientací k severu. Nemáte-li dost prostoru, umístěte lůžko v nejméně frekventované části místnosti. Na oknech by přitom neměly chybět žaluzie nebo závěsy. Důležitou úlohu hraje i výběr barev stěn a nábytku. Vhodné jsou tlumenější tóny, spíše z palety chladných letních nebo zimních barev. Vyvarujte se raději červené a dalších výrazných odstínů, které brání klidnému usnutí.
Také u vnitřní zdi je vhodné obložení za lůžkem, které zamezí jak případnému prochladnutí či nepříjemným odřeninám, tak i poškození malby. U malých dětí dokonce hrozí otrava barvou (pokud nezvolíme speciální „dětskou“ barvu). Není totiž nic neobvyklého, že si malí průzkumníci zkusí stěnu ze zvědavosti „olíznout“. Nadarmo se neříká, že ten, kdo vymyslel postel, by si zasloužil Nobelovu cenu. Když už tedy máme k dispozici takový vynález, užívejme ho tak, aby nám byl jen ku prospěchu.
1) Lůžko by mělo být snadno udržovatelné, nejlépe z přírodních materiálů, a kvalitně zpracované, aby se ležení na něm časem nepodobalo pobytu na „Záhořově loži“. Pro trvalé spaní je naprosto nevhodná rozkládací sedačka z dělených matrací.




Domnívali jste se, že se tepelné čerpadlo hodí pouze do novostaveb nebo do nízkoenergetických domů? Právě naopak. Použití tepelného čerpadla je nejvýhodnější právě tam, kde je spotřeba energie na vytápění a ohřev vody vysoká. Kvalitní tepelné čerpadlo je tak schopno topit do venkovní teploty –20 °C, a to za nejvýše poloviční náklady než plynový kotel. Oproti vytápění elektrokotlem jsou náklady třetinové.
Nezapomínejte, že v topném systému musí vždy cirkulovat upravená topná voda. Od ní se odvíjí životnost tepelného čerpadla. Osvědčení výrobci mají k dispozici diagnostiku, kterou vodu přeměří, případně ji upraví.
Přednost dejte výrobcům, kteří nabízejí nejlépe vlastní servis a poskytnou vám 24 hodin denně možnost spojení pro nahlášení servisního problému. Informují klienty o blížícím se termínu servisní kontroly a jsou dostupní na zelené lince.
Přímá výroba elektrické energie pomocí fotovoltaických solárních článků zažívá navzdory názorovým veletočům ze strany státu dynamický rozmach. I bez státní podpory se totiž výroba elektrické energie ze slunce stále vyplácí.
Také pro domácí fotovoltaickou elektrárnu platí: pečlivě vybírejte dodavatele i montážní firmu. Můžete totiž natrefit na partu řemeslníků, kteří se před dvěma roky zabývali například zateplováním a pak si řekli, že zkusí štěstí s fotovoltaickými panely. To může být pro funkci, výkon a efektivitu vaší elektrárny naprosto fatální. Pro fungování fotovoltaických panelů je totiž velmi důležité jejich správné propojení, aby se jejich napětí sčítalo. Pokud toto montážní firma neví, tak je vůbec nepouštějte na svůj pozemek. Zfušovaných solárních elektráren, které díky neodbornému zapojení pracují jen na částečný výkon, je na našich střechách habaděj. Mnoho montážníků také ve snaze ušetřit nepoužívá přepěťovou ochranu, což je velmi důležitý prvek správně instalovaného systému. Stačí pak jedna bouřka a blesk může trvale zničit celou vaši střešní elektrárnu.
Důležitým pojmem pro solárně-termické kolektory je jejich účinnost, tedy schopnost využít sluneční energii a přeměnit ji na teplo. Rozlišujeme mezi maximální účinností, které kolektory dosahují za optimálních podmínek (dostatek slunečního záření, venkovní teplota), a reálnou účinností. Maximální účinnost se u běžných kolektorů pohybuje nejčastěji mezi 75–80 %. Použitím speciálního solárního skla ji lze zvýšit až na 85 %.
K novinkám na trhu patří teplovzdušný kolektor – solární panel určený k přímému ohřevu vzduchu. Sluneční záření se při dopadu na absorbér mění na teplo a ohřívá vzduch uvnitř kolektoru. Při teplotě vzduchu nad 30 °C se automaticky uvádí do provozu ventilátor, který nasává chladný venkovní vzduch a vhání do místnosti vzduch ohřátý. Vtip spočívá v tom, že zařízení není třeba připojovat do elektrické sítě. Ventilátor je totiž napájen fotovoltaickým článkem, který je součástí kolektoru, a sluneční paprsky jej spouštějí automaticky. Mírný přetlak umožňuje cirkulaci vzduchu uvnitř objektu, odpadní vzduch odchází pryč komínem a netěsnostmi v oknech.








Stavba pece
V peci se kromě chleba a masa může také grilovat, např. pomocí přídavného roštu či rožně. Vlastní pečení probíhá tak, že se v prostoru pece nejprve spalují rozštípaná polena, dokud se plocha a stěny pece nerozpálí. Na rozdíl od masa pečeného v troubě, které bývá vysušené, tak maso pečené v zahradní peci je šťavnaté, a navíc má lehký nádech kouře. 



Proto vám představujeme Pattex FIX Power – montážní lepidlo s vlastní spouští. Díky revolučnímu balení nepotřebujete aplikační pistoli. Stačí zmáčknout spoušť a pohodlně nanášet lepidlo. Aplikace je tak snadná, že ji hravě zvládne téměř každý. Toto balení na různé opravy rádi používají i profesionálové, výhodou je totiž okamžitá aplikace. Po zmáčknutí spouště ihned lepidlo aplikujete.
Montážní lepidla jsou spolehlivá, lze je využít pro lepení téměř jakéhokoliv materiálu a jsou vhodná i k lepení těžších předmětů. Lepidlem Pattex FIX Power se samospouští můžete lepit doma, na chatě či na chalupě. Toto lepidlo spolehlivě lepí různé materiály jako je dřevo, keramika, kov, lepenka, překližka nebo polystyren (alespoň jeden z lepených povrchů musí být savý).

