Je třeba upozornit, že pod pojmem vinyl máme na mysli novodobé vinyly zpracované do podlahových dílců, nikoli měkčené vinyly v rolích. Vinylové dílce se buď podobně jako dlažba lepí k podkladu, nebo mají integrovaný zámkový spoj pro pokládku plovoucím způsobem. V nabídce je škála formátů, barev, dekorů, struktur a povrchových úprav. Kromě nejčastěji se vyskytujících imitací dřeva a kamene bez problému pořídíte dokonce vinylovou „dlažbu“. Která je však lepší, ta z vinylu nebo keramická? Z argumentů uvedených níže vyplývá, že vinylové krytiny mají nad keramickou dlažbou navrch.
Vlastnosti vinylu v porovnání s dlažbou
Vinyl i dlažba vynikají svou tvrdostí. Pomyslnou jedničku je jednoznačně nutné přiznat keramické dlažbě. Výhoda vyšší tvrdosti je však pouze relativní, neboť při chůzi i delším stání třeba u kuchyňské linky člověk pod nohama ocení měkčí povrch. Optimální tvrdost přináší právě vinyl, který je příjemný i na boso, neklouže a díky pružnosti navíc šetří klouby. Další výraznou vlastností dlažby je křehkost, při pádu těžkého předmětu u ní hrozí prasknutí či odštípnutí. Vinyly jsou naopak dokonale pružné.
Zůstaneme-li ještě u pocitového působení při chůzi, dlažba je ve srovnání s vinylem podstatně chladnější. Tento handicap lze samozřejmě vyřešit podlahovým topným systémem, avšak rozdíl v teplotě mezi dlažbou a vinylem stejně pocítíte mimo topnou sezónu. Přestože dlažba v prostupnosti tepla krytinou vždy vynikala, dnešní vinylové dílce jí doslova šlapou na paty. Dle slov Milana Mrkáčka ze společnosti Kratochvíl parket profi, s.r.o. mají vinylové podlahy téměř shodné hodnoty tepelného odporu jako dlažba. Ukazatel tepelného odporu R se u dlažby pohybuje v rozmezí cca 0,005 – 0,01 m2*K/W, u vinylových krytin lze zajistit hodnotu R od 0,01 m2*K/W. Maximální povolené teploty povrchu krytin, položených na podlahovém topném systému, jsou v obytných prostorech u dlažby a většiny vinylů shodně 28 °C. Výjimku představuje dlažba v koupelně, kde je povolena teplota až 30 °C.
Jak už bylo zmíněno, u vinylových podlah si zákazník může vybrat mezi kolekcemi, které se k podkladu lepí napevno, a dílci se zámkovým spojem. Kolekce se zámkem se pokládají rychleji a jednoduše plovoucím způsobem, ideálně v kombinaci s vhodnou protiskluzovou a akustickou podložkou. Předpokladem je rovný a čistý povrch. „Například k vinylovým krytinám značky Wineo DESIGNline byla výrobcem speciálně vyvinuta protiskluzová podložka SilentCOMFORT, která dokonale vykryje drobné nerovnosti podkladu při pokládce krytiny na původní keramickou dlažbu, linoleum, PVC, laminátové či dřevěné podlahy. Pouze u dlažby je třeba dbát na maximální rozměry spár (šířka 5 mm a hloubka 2 mm max.). Staré textilní podlahoviny musejí být především z hygienických důvodů před pokládkou odstraněny. Podložka dále přispívá k protiskluznosti podlahoviny při pokládce větších ploch, optimalizuje prostorovou i kročejovou hlučnost a zvyšuje komfort pokládky. Je vhodná pro umístění na všechny typy podlahového vytápění,“ vysvětluje Milan Mrkáček. Plovoucí způsob pokládky přináší benefit v možnosti rozebrání krytiny a výměny dílce, dojde-li k poškození, či kompletně celé podlahy. Takovýto podklad zůstává nepoškozený a před další pokládkou ho netřeba renovovat.
Vinylové krytiny, lepené i plovoucí, ve srovnání s dlažbou garantují nižší kročejovou hlučnost a lepší akustiku. Především větší prostory jako haly a obývací pokoje s celoplošně položenou dlažbou mívají podstatně horší akustické vlastnosti než vinyl.
Určitým argumentem může být samotný dekor dlažby s přiznanými spárami. Jak bylo naznačeno hned v úvodu, třeba v sortimentu německé značky Wineo DESIGNline najdete vinylové kolekce s dokonalým napodobením dlažby či kamene. Bezespárové napojení vinylových dílců přináší velkou výhodu při údržbě. U dlažby z vinylu nebudete muset řešit nežádoucí problém začernávání světlých spár mezi dlaždicemi.
Oba typy podlahových krytin jsou odolné vůči působení vody, při dodržení instrukcí k pokládce (vinylové podlahy je vhodnější k podkladu přilepit) se dají bez problému pokládat do koupelen. Také z pohledu údržby není co vytknout, pravidelné čištění je nenáročné u vinylu i dlažby.
Přestože je vinyl velmi odolný materiál, není nepoškoditelný. Zatímco u vinylu je třeba dávat pozor na ostré předměty, keramickou dlažbu může poškodit spíše pád těžkého předmětu. K férovosti duelu ještě doplňme, že u vinylových podlah je důležité sledovat rozpínavost materiálu. Při výběru krytiny doporučujeme prohlížet technické listy a vybírat krytinu s co možná nejnižší roztažností. Třeba u vinylových krytin Wineo DESIGNline se rozměrová stálost pohybuje na vynikající úrovni 0,05 %. Výrobce u krytiny navyšuje stabilitu a odolnost vůči rozpínání příměsí skelných vláken a použitím kvalitní podkladní vrstvy. Vinyly jsou, dalo by se říci, náchylnější vůči extrémním klimatickým podmínkám. Vinylové dílce nesmějí přemrznout. Mráz narušuje molekulární skladbu, vinyl nenávratně křehne a ztrácí odolnost. Ani interiérové dlažbě však mráz nesvědčí a křehne. Extrémy nejsou u vinylů dobré ani v opačném případě, při 30°C teplotách krytinu nelze pokládat. Ideální teplota pro pokládku vinylů je výrobci stanovena obvykle v rozmezí 15 – 25 °C.
Kontakt
(komerční prezentace)
Životní styl západní civilizace je stresující, není tedy divu, že se útěk do přírody stal fenoménem 
Výrobci jsou velmi pohotoví a citlivě reagují na potřeby zákazníků. Dnes už nabízejí 
Pokud zvolíte víceúčelový 
Pamatujte
Pozor na proporce
Průlom do způsobu vytápění znamenal na sklonku 18. století objev a rozšíření kamenného uhlí jako paliva. Před tím bylo sice známo uhlí 
Zlatá éra bezstarostného spalování a levných paliv je nenávratně pryč. Nároky na co nejefektivnější provoz tepelných 
Úzké jednovrstvé vyzdívané komíny používané ještě generací našich rodičů byly nahrazeny v posledních desetiletích komíny vícevrstvými. Doslova revoluci v konstrukci i realizaci komínů znamenaly komínové systémy stavebnicového typu. Jejich výhody jsou neoddiskutovatelné: zejména rychlost a snadnost 
Vícevrstvé komíny s vnitřním keramickým povrchem mají nespočet výhod – jejich životnost můžeme srovnávat s životností domu. Ale mohou nastat případy, kdy komín s keramikou nelze použít, například z důvodu vyšší hmotnosti. Jeden příklad za všechny: Rekonstruovali jste podkroví a z jistých důvodů (nedostatečná kapacita, nevhodná dispozice atd.) nelze napojit spotřebič na stávající komín. Statik vám povolil do patra pouze lehký spotřebič a vy nemůžete zatížit stropní konstrukci komínem novým. Teoreticky by šlo přistavit nový komín k 
Kudy proudí spaliny
Základem zdárného procesu spalování v domácím spotřebiči je dostatek vzduchu, jinak je hoření utlumeno. Týká se to tzv. otevřených i uzavřených spotřebičů. Při dnešním trendu utěsněných, energeticky 
Při klasickém provozu čtyřčlenné rodiny je kuchyně a varná deska neustále používaná. Aby se plocha dala udržovat bez větší námahy, používají se za varnou desku praktické materiály, které ochrání stěnu, jsou hygienické a dobře se čistí a navíc vypadají hezky. Příkladem může být skleněná deska nebo deska z některých slitin nejlépe v matovém provedení, kde není vidět každý otisk. Jak ji ale připevnit na stěnu? Nejdříve je potřeba upravit stěnu, na kterou budete desku lepit. Zbavte ji nečistot, jestliže malba nedrží, sundejte ji. 
Pracovní deska
Montážní lepidlo Pattex Fix Extreme Total vám bude dobrým pomocníkem – přilepí i velmi těžký předmět během jedné sekundy. Lepí téměř okamžitě, stačí cca na 1s pořádně přitisknout a lepený předmět bezpečně drží na svém místě i na svislých plochách. Navíc je extrémně silné. Téměř okamžitě dokáže udržet až 350kg/m2.
Tím, že k problémům došlo s dlouhým časovým odstupem, znamenala jakákoliv stížnost na toto „téma“ spíše handrkování se s dodavatelem. Kdo za to může? Kdo udělal chybu? Kupující reklamuje, dodavatel se zuby nehty brání notoricky známými argumenty: nevhodné používání prostor, nedostatek větrání, špatné vytápění. Ať si zákazník vybere, kde udělal chybu, ale za námi to nejde. A zákazník neví. A při každém větším dešti zatéká dál a v zimě se začnou objevovat plísně. Reklamace nevyřešena, firma přestala pro jistotu komunikovat. Čas vše spraví.
Zaběhlou praktikou, kterak se vyhnout normované instalaci oken je „přehození“ zodpovědnosti dodavatele na bedra kupujícího. V praxi to probíhá tak, že ve smlouvě o dílo je uvedená nenápadná klauzule „souhlasím/nesouhlasím s parotěsným provedením připojovací spáry“. Dojde-li ze strany kupujícího k přeškrtnutí slova „souhlasím“ a následně smlouvu obě strany parafují, nebrání nic dodavateli, aby provedl montáž oken nevhodným způsobem. V případě reklamace by se totiž prodávající odkazoval právě na tuto větu, čímž by se zříkal veškeré odpovědnosti za jakýkoliv defekt spojený s montáží.
Toto je však zásadní omyl, který si celá řada dodavatelů oken nechce připustit. Kdyby došlo k právnímu sporu, nemůže tuto kauzu prodávající vyhrát, byť by mával u soudu papírem, kde přeci stojí, že „zákazník nesouhlasil s normovanou montáží“. Vtip je v tom, že se předpokládá, že kupující není technicky vzdělán a zároveň není jeho povinností, aby se vyznal v nejrůznějších technologických postupech a z rukávu sypal poslední znění technických norem. Od toho jsou realizační firmy, popřípadě techničtí dozorové, aby kupujícímu s nejlepším vědomím poradili a doporučili správné řešení. Každý soudní znalec se bude vždy opírat o technickou normu a vězte, že ta která se týká zabudování oken a dveří je velmi přesná. Nebojte se tedy reklamovat svá okna, pokud uvidíte, že vám zatéká tam, kudy by nemělo. Pokud budete před koupí přesvědčováni, že jen PUR pěna je postačující, vyrukujte suverénně s normou a odkažte se na odstavec 6.4.2.
Někomu slouží postel výhradně na spaní, jiný je zvyklý v ní trávit určitý čas i ve dne a večer, ať už si na lůžku čte, pracuje, poslouchá hudbu nebo se dívá na televizi. Ložnice, která slouží hlavně ke spaní a v níž nejste zvyklí trávit jiným způsobem volný čas, se přes den může proměnit třeba v pracovnu, ať už v ní sedíte u počítače nebo třeba šijete. V tom případě do ní musíte rozumně umístit alespoň pracovní stůl a myslet na úložné prostory navíc. Také v ložnici, kde se „žije“ v posteli, je třeba mít v okolí lůžka všechno, co potřebujete. Ať už jsou to knihy, hudební zařízení nebo televize.
Zvlášť u malé ložnice budete závislí na délce stěn, umístění oken a dveří nebo radiátorů. Potřebujete nejen místo na nábytek, ale i na přístupové cesty, ukládání lůžkovin, místo k posezení na posteli, pro oblékání. Zvlášť pokud je v ložnici skříň, prádelník a úložné prostory pod lůžkem nebo lůžky, je třeba dbát na to, aby se daly bez problémů otevírat všechny dveře i vytahovat zásuvky. U šatních skříní jsou dobrou variantou posuvné nebo skládací dveře.
Kam umístit postel, závisí nejen na prostoru, ale i na spacích zvycích. Rozměry lůžka volte podle velikosti ložnice a postavy většího z partnerů. Matrace by vám měla dopřát zdravý spánek, případně pohodlné lenošení. Výrobci jsou schopni dodat postele jakýchkoli rozměrů. Když si můžete vybrat, zvažte, jestli se vám lépe spí proti světlu, nebo zády k oknu či ke dveřím. Pokud budete chtít umístit vedle sebe dvě samostatná lůžka, zaberou více místa než manželské postele. Místo ušetříte se dvěma samostatnými postelemi oddělenými společným nočním stolkem. V dlouhých úzkých ložnicích je výhodnější podélné umístění postelí. S manželskou postelí v rohu pokoje sice ušetříte prostor, ale přistavíte k ní jen jeden noční stolek. Postel u stěny bude navíc přístupná jen od pelesti, případně čela postele nebo přes vedlejší postel. Ve velkých ložnicích se nabízí umístit postel do prostoru, což zpravidla působí velmi dobře, v posteli se však nemusíte cítit útulně a můžete mít problém s usínáním. Řešením je postel s čelem, které vytvoří intimní kout.
Pokud jste zvyklí zastýlat lůžkoviny, prostor na ukládání by měl být dostatečně velký. Zvlášť u vyšších postelí lze dobře využít úložné prostory pod lůžky. U postele umístěné v prostoru jsou praktické zásuvky z obou stran. Pokud nemá postel místo na lůžkoviny, můžete je ukládat v klasickém peřináči (se současnou nabídkou ovšem nebudete nijak zvlášť spokojeni), v samostatné skříňce, nebo třeba v části skříně, kterou si necháte upravit. Praktické jsou samostatné peřináče s otevíráním ze strany, kdy může vrchní plocha sloužit jako odkládací. U všech variant je třeba dbát na to, aby každý prostor umožňoval dostatečné proudění vzduchu.
U lůžka nesmí chybět nábytek, kam si odložíte knížku, brýle nebo třeba sklenici s vodou. Ať už je to noční stolek, stolička, skříňka na kolečkách nebo police. Mobilní odkládací nábytek je praktický zvlášť tehdy, když v posteli sedíte a opíráte se o zvednutou horní část roštu. Od stolku se tak vzdálíte a dosáhnete na něj jen s obtížemi. V tom případě pomůže skříňka na kolečkách. Zvláštní odkládací plochu nabízejí moderní postele s vysokými matracemi a širokými rámy, které můžete použít právě na odkládání věcí. Některé postele mají integrované noční stolky jako součást rámu postele, což působí vzdušně a lehce. Praktickým řešením jsou také police spojené s lůžkem nebo police probíhající podél záhlaví postele. Ve velké ložnici můžete zvolit variantu s řadou nízkých skříněk na knihy, hudební zařízení nebo televizi. Ženy uvítají toaletní stolek se zrcadlem, pohodlné převlékání také usnadní židle nebo křeslo.
Dá se již celkem běžně dobře sehnat v zahradnictvích, ale málokdo ji zná a pěstuje. Mnozí si mohou myslet, že její plody nejsou k jídlu. Vypadají jako malá jablíčka, ale jsou to robustní, světlehnědé chlupaté malvice. Jsou jedlé až po přejití mrazem. Proto mají na stromě zůstat až do prvních větších mrazů a déle, pak změknou („zhniličkovatí“) a dají se jíst syrové přímo ze stromu. Můžete je také sklidit už v listopadu a skladovat několik týdnů do změknutí v přepravkách. Pak ale nejsou nikdy tak dobré a aromatické, jako když dozrají a změknou na stromě.
Nenáročné pěstování
Poměrně dobře snášejí mráz, jsou málo náročné na půdu, dobře rostou i v půdách těžších a chladnějších. Nejlépe jim však svědčí půdy živné, vápenité, hlinité, na teplém místě a na plném slunci. Snášejí však dobře i polostín. Téměř vůbec netrpí škůdci, není nutné ani dobré je řezat. Mišpule se občas dají koupit v zahradnictvích, která vedou i méně běžné druhy rostlin, nebo u specialistů na netradiční druhy ovoce a staré odrůdy. Stromek s holými kořeny (prostokořenný) zakoupíte a můžete vysazovat od podzimu, po opadu listí, až do jara, než naraší pupeny, to jest v období zvaném vegetační klid. Kořeny nesmí oschnout, přenášíme je zabalené v pytli nebo mokrém hadru či papíru.
Každému mohu doporučit zakoupený roubovaný stromek vysadit hlouběji tak, aby místo roubování bylo nejméně 10 až 20 cm pod zemí. Podnož pak nebude obrážet svými vlastními výhony a mišpulka si může pustit vlastní kořeny, tzv. zpravokořenit. Ve větší zahradě takto můžete naroubovat každý zakoupený ovocný stromek, pokud nepotřebujete, aby zůstal trpaslíkem. „Zpravokořenělá“ jabloň bude pak růst do své originální velikosti a místo patnácti let na škrtící zakrslé podnoži se na vlastních kořenech dožije třeba stovky.
Poškozené a uhnívající konce kořenů před výsadbou zařízneme až na zdravé místo. Doporučuje se prostokořenné rostliny den před výsadbou namočit do sudu s vodou, aby se napily. Mišpule si zaslouží mnohem větší rozšíření, snadno se pěstuje, je velmi zvláštní a ozdobná a má chutné plody. V době, kdy je můžete začít obírat ze stromu, toho na zahradě ke sklizni už moc nebývá. Díky mišpulím mi není líto, že končí podzim a přichází studené mrazivé období.
Konstrukce dřevostavby, respektive jejího pláště, je postavena systémem „Two by Four“, což znamená, že se jedná o oboustranně opláštěnou sloupkovou konstrukci, která je vyplněna izolací. A teď důležitá otázka – jakou izolací? Zatímco obvodové stěny jsou izolované kombinací slaměných balíků a foukané celulózové izolace Climatizer Plus®, tak na stropy a podlahu je použit pouze Climatizer Plus®. To vedlo k otázce proč.
Climatizer Plus® je však dražší než například sláma. „Ano, je dražší. Na druhou stranu aplikace Climatizeru je opravdu jednoduchá a rychlá a při výstavbě domu na klíč je konečná cena srovnatelná, respektive spíše o něco nižší. Aplikace slaměné izolace je totiž velmi pracné. Pak je tu ještě další velká výhoda foukané izolace. Climatizer dokážete zafoukat do jakékoliv dutiny a bezvadně přilne ke každému materiálu. Při jeho použití můžete výrazně snížit riziko výskytu tepelných mostů a tudíž nepříjemných následků. Z hlediska tepelně-izolačních vlastností ve srovnání s mnohými jinými izolanty obstojí rovněž velmi dobře. Zkrátka výhody převažují.“ A pokud by někdo trval na čistě přírodním materiálu ze dřeva, pak místo Climatizer Plus® je tu Climawood®, což je rovněž foukaná izolace vyrobená na bázi dřevených vláken.
Autorem projektu dřevostavby v Řevnicích je Akad. arch. Jiří Brotánek a Ing. Arch. Josef Tlustý z architektonického studia AB Ateliér. Aplikační firma, která realizovala zafoukání celulózové izolace Climatizer Plus® je Jiří Nejedlý, který má v tomto směru již dlouholeté zkušenosti. Dodejme, že foukaná tepelná izolace Climatizer Plus® patří do uceleného skladebního systému izolací COMRI®, který na trhu dodává firma Ciur a.s.
Sádrokarton je levný, snadno dostupný a práce s ním je rychlá. Jako systém je dotažen do nejmenších detailů, není to však systém „jednou pro vždy uzavřený“, a proto stále přibývají nová řešení, umožňující ještě širší využití. 
Pravdou je, že vysoušení či likvidace a následná obnova sádrokartonových stěn, příček, podlah atd. je mnohem jednodušší než u klasického zdiva a dalších tradičních materiálů. Podmáčené desky stačí například jen napíchnout šídlem či naříznout nožem, abychom zjistili, zda je v konstrukci 
Zdánlivě nenápadné desky dnes představují jeden z nejpraktičtějších a nejvyhledávanějších materiálů pro stavbu v 
Pokud jde o vlastní sádru, pak ta se od té běžné, kterou známe, prakticky ničím neliší. O to zajímavější je ale proces jejího zpracování a výroby, kdy se do prosté směsi s vodou přidávají střídavě různá činidla. Nejprve to jsou zpomalovače procesu tuhnutí, na závěr naopak přicházejí na řadu urychlovače konce tuhnutí.
Takové interiéry se pak vyznačují například světelnými rampami pro nepřímé osvětlení, kombinacemi plných povrchů s perforovanými, kompaktními spojeními stavebních konstrukcí s vestavěným nábytkem či speciálním, ze sádrokartonu vytvořeným zařízením bytu. Tím se myslí například posuvné dveře, zajíždějící do dutiny sádrokartonové příčky, zapuštěné bodové osvětlení, poličky, niky (výklenky) nebo celé části 
Z výše uvedeného je nasnadě udělat závěr, že lze ušetřit jak náklady na pořízení příčky, tak i podstatně zkrátit lhůtu vlastní výstavby. Tyto principy se opakují v různé míře u všech druhů 
I když je to k nevíře, cesta sádrokartonu začala před více než sto lety. 22. května 1894 byl v USA Augustinem Sackettem přihlášen patent na desky se sádrovým jádrem obaleným papírovým kartonem. Desky byly určeny pro obložení stěn a stropů. K jejich masovému rozšíření ale došlo po 1. světové válce především v USA. V Evropě se tento materiál prosazoval jen velmi pomalu. K přelomu došlo až v šedesátých letech 20. století, kdy vznikla velká poptávka po bytech a zároveň bylo nutné co nejrychleji řešit poválečné problémy. Právě v této době ukázala tzv. suchá výstavba své obrovské možnosti. V první polovině 80. let k sádrokartonové desce přibyla sádrovláknitá, která ještě více rozšířila možnosti suchého stavitelství. U nás byly před rokem 1989 technologie suché výstavby zastoupeny jen sporadicky. Desky se dovážely z Polska, ale podobně jako řadě jiných socialistických výrobků bylo lepší se jejich používání vyhnout. Zlaté časy tohoto materiálu u nás nastaly po revoluci a od té doby se jeho využití rok od roku zvyšuje. 
