Nejoblíbenějšími mezi liánami jsou popínavé růže. Zvlášť exoticky vyhlížejí žlutě kvetoucí odrůdy, ovšem pozor, bývají nejchoulostivější! Dobře se jim daří jen v teplých oblastech, na chráněném, ale slunném místě, potřebují pečlivé ošetření, zkrátka není to s nimi jednoduché. Ale pokud se spokojíte s jinými barvami, můžete si vybrat odolné odrůdy, které výborně porostou a pokvetou třeba i ve vyšších polohách. Pnoucí růže se uplatní především na západních a východních stěnách budov. Na severních málo kvetou, na jižních trpí suchem a padlím. Chcete-li je vysadit k zahradnímu sezení nebo ke vchodu do domu, ptejte se po kultivarech kvetoucích opakovaně (zahradníci říkají, že remontují), popřípadě s výraznou vůní. Podpůrná mříž je nejlepší dřevěná, na kovových prutech výhony často namrzají.
Ušlechtilou dřevinou je vistárie čínská (Wisteria sinensis). Je to 10 až 15 metrů vysoká liána, její kmen může dosáhnout v průměru až 30 cm. Bohatství nádherných převislých hroznů modrofialových květů se objevuje v květnu, v dobrých podmínkách vistárie slaběji kvetou ještě jednou v pozdním létě. Pěstují se i kultivary s květy bílými a růžovými. Vistárie působí aristokratickým dojmem, hodí se k pergolám, verandám i ke stěnám domů. Potřebují chráněnou polohu a jsou dost náročné na kvalitní úrodnou půdu s dostatkem vláhy. Hnojíme je fosforečnými a draselnými hnojivy. Při tvrdších zimách mohou namrznout, na jaře však většinou obrážejí.
Statné dřevnaté liány
Trubač je rod s pouhými dvěma známými druhy. V zahradách se setkáváme s trubačem kořenujícím (Campsis radicans) původem ze Severní Ameriky. Druhý – trubač velkokvětý (C. grandiflora) – pochází z Číny a u nás se nepěstuje. Jsou to statné opadavé dřevnaté liány, které vytvářejí příčepivé kořínky. Ty jsou ovšem dost slabé, a proto je třeba rostliny navíc vyvazovat. Kvetou od července do konce září. Kříženec obou původních druhů, nazývaný trubač zkřížený (C. x tagliabuana), je životnější a přizpůsobivější než rodiče. Dorůstá až do desetimetrové výšky.
Trubače jsou nenáročné liány, které milují slunce a teplo a potřebují živinami bohatou propustnou půdu. V zimním období za nepříznivých podmínek někdy namrzají, ale bez obtíží obrůstají z báze. Skvěle se hodí k zahradním pergolám, zdem domů nebo loubí u vchodu do zahrady, kde exotické květy vyniknou při pohledu zblízka. Množí se na podzim ve skleníku kořenovými řízky nebo na jaře hřížením.
| Více článků z rubriky ZAHRADA najdete na www.dumabyt.cz |
Ke krytí pergol, zídek nebo plotů
Zimolez je známý také pod lidovým názvem „kozí list“. Skoro dvě stovky druhů rostou v mírném a subtropickém pásmu severní polokoule, několik z nich patří k nejznámějším a nejdůležitějším zahradním dřevinám. Některé rostou keřovitě, jiné šplhají pomocí ovíjivých stonků. Nejčastěji se pěstují dva odolné a pěkné pnoucí hybridy – bohatě kvetoucí zimolez Heckrottův (Lonicera x heckrottii) s květy zevně sytě růžovými, uvnitř žlutými, nebo zimolez Tellmannův (Lonicera x tellmanniana) kvetoucí žlutooranžově. Oba můžete použít ke krytí pergol, zídek nebo plotů, dorůstají do výšky asi 2 až 3 metrů. Nejsou náročné, potřebují těžší, na živiny a vláhu bohatou půdu a dostatek slunce.
Vděčnou, odolnou a nápadně kvetoucí liánou je plamének (Clematis). Pěstují se nejen velkokvěté barevné hybridy, ale i původní druhy, třeba fialově kvetoucí plamének alpský (C. alpina) nebo plamének vlašský (C. viticella), žlutě kvete například plamének východní (C. orientalis). Pro většinu druhů a odrůd platí staré zahradnické pravidlo, tedy že potřebují „na hlavu slunce a na nohy chlad“. Znamená to umístit je na jižní nebo západní stranu domu, kde mají dostatek slunečního záření, aby dobře kvetly, ale svěží půdu s dostatkem vláhy, nejlépe zastíněnou (podezdívkou plotu nebo nízkými keři či trvalkami). Plaménky jsou vápnomilné, proto je můžete dobře použít u novostavby nebo čerstvě opraveného domu, kde bývá půda znečištěná cementem a řada rostlin zde neroste.
Modré květy přecházejí do fialových
Pokud zahradu teprve zakládáte a vaše dřeviny ještě nejsou skoro vidět, můžete si prvních několik let vypomoci liánami jednoletými. Velmi rychle roste povíjník nachový (Ipomoea purpurea). Květy podobné svlačcovým se otevírají ráno a odkvétají brzy odpoledne. Mohou být až 8 cm široké, barvu mívají modrou, fialovou, bílou nebo růžovou. Zajímavá je u mnoha kultivarů změna barvy během dopoledne, modré květy přecházejí do fialových a růžových odstínů. Rostlina dorůstá výšky asi 3 m. Podobně velkými liánami na jednu sezónu jsou i hrachor vonný (Lathyrus odoratus), Quamoclit lobata nebo Thunbergia alata. Velmi dobrou službu prokáže i obyčejný, červeno nebo bělokvětý fazol.
Liány jsou popínavé a šplhavé rostliny s nadzemními částmi tak chabými, že musí využívat oporu, aby dosáhly do výše, která jim zajistí dostatečné množství slunečního světla. K vystoupání mohou liány použít kmen stromu nebo skálu, v zahradě zase umělou konstrukci či plot. Používají přitom různé způsoby zachycení. Některé se při svém růstu pouze pasivně opírají o okolní vegetaci a přitom používají ostny, trny nebo alespoň pevné trichomy, aby větve nesklouzly (ostružiník, růže). Kořenové liány vytvářejí příčepivé kořínky, které se k opoře přisají zvláštními terčíky (břečťan), popřípadě jsou kořeny citlivé na dotyk a fungují jako primitivní úponky (vanilka, některé révovité rostliny).
Jiné druhy se kolem opory spirálně ovíjejí (podražec, vistárie) a to buď pravotočivě, ve směru hodinových ručiček (chmel), nebo levotočivě (svlačec). Nejdokonalejší jsou rostliny vybavené úponkami, které mohou být původu listového (plamének), osního (mučenka) nebo trichomového – přeměněného chlupu (Smilax). U listových úponek funguje buď řapík nezměněného listu (lichořeřišnice), nebo je přeměněna celá čepel, jejíž funkci převzaly zvětšené palisty (hrachor). U hrachu nebo vikve se v úponku mění koncový lístek složeného listu. U tykví odpovídá bazální, necitlivá část ose a otáčivá ramena úponek listům.
text a foto: Romana Rybková
Český standard je výška kolem 210 cm, zatímco například Italové, ač v průměru menšího vzrůstu, mají standard výšky dveřního otvoru 230 cm. S rostoucími nároky českých klientů jsou i české firmy nuceny k nabídce nadstandardu podle vzoru italských mistrů. Díky zvětšení dveřního otvoru působí prostor větším a světlejším dojmem. Druhým důležitým faktorem ovlivňujícím výběr dveří je dispozice nemovitosti se zohledněním nábytku, který bude stát v blízkosti dveří.
Otevřete je pouhým zatlačením a s lehkostí zavřete. Navíc není potřeba stavebně upravovat průchod, usazují se do speciální zárubně. Příliš prostoru nevyžadují ani lamelové dveře. Jde o dveře skládací a harmonikové. Ve srovnání s dveřmi posuvnými vám však nezůstane celá šířka průchodu. Pro svůj specifický vzhled se hodí jen do interiéru laděného určitým stylem.
Kompaktní a harmonické
Jednoduchý tvar a otevřenost má však i svá negativa. Pro příjemný pocit na zahradě je nutný pocit soukromí a bezpečí, proto bude nutné 
Za branou se zahrada otevře
Mezi zahradou a garážovým stáním poroste vyšší živý plot (habr, zerav, tis), který schová zaparkovaná auta. 
Panoramatický výhled představuje hodnotu, kterou lze těžko vyčíslit, ale která zásadním způsobem ovlivňuje kvalitu bydlení v této lokalitě. Střízlivá obdélníková stavba vyrůstá z horní části pozemku v jihovýchodním svahu. Od ulice a svahu je izolována kompaktní západní obvodovou zdí, směrem na jih, východ a zčásti na sever je maximálně prosklená na celou výšku. Každé patro tvoří důsledně logický sled funkčních celků, oddělených příčnými nosnými stěnami.
Jak dům koresponduje s okolím?
Hlavním motivem byl samozřejmě maximální volný výhled. I když dům je orientován tak, že dovnitř není v podstatě odnikud vidět, moje žena si musela zvyknout na velké prosklení, nikdy nebydlela v tak otevřeném prostoru. Kvůli volnému výhledu jsou okna bezrámově zasklena, rámy jsou vetknuty do podlahy, stropů a stěn, v rozích s lepenými spoji bez sloupků, některá dvojskla mají délku až 5,60 m a osazovala se pomocí jeřábu.
Upravoval jsem již hotový projekt, přizpůsobil jej orientaci pozemku a navrhl jen drobné změny dispozice. Zásadní rozdíl se týkal stavebních detailů, snažil jsem se o maximální kvalitu, což si vyžádalo atypická řešení a přesnou ruční práci. Detail považuji za podstatný znak kvality architektury.
Od běžného klienta, který si přeje navrhnout rodinný dům nebo byt, bohužel nedostávám výraznou zpětnou vazbu, lidé se často zdráhají vyslovit některé připomínky, protože se jim zdají nepodstatné a nechtějí narušit celkový pozitivní dojem. Nejcennější reakce získávám při práci pro přátele, kteří jsou otevřenější a upřímnější. Určitě to pro mě znamenalo velký přínos i při stavbě vlastního domu. Po prvním roce užívání dům funguje perfektně a není třeba nic měnit.
Nerad věci předělávám, pokud se tak děje, znamená to, že se někde stala chyba. Častou příčinou předělávání bývají nekvalitní materiály, špatně navržené či nedbale provedené detaily. Takový dům bych raději prodal a stavěl nový. Proto jsem vybíral z nejkvalitnějších materiálů s dlouhou životností – na podlahy bělený katrovaný dub, stěrky Pandomo, lakovaný nábytek z MDF desek, na fasádu italský keramický obklad s dezénem starého dřeva a hliník opatřený práškovým lakem.
Rodinný dům Classic si pro jeho nadčasovou architekturu a praktické dispozice oblíbily desetitisíce klientů v Česku i v Německu. Chytře vyřešený exteriér i interiér domu dobře ladí s atraktivní cenou, která zpřístupňuje bydlení ve vlastním domě i mladým rodinám. CANABA představila Classic již v roce 1991 a hned v prvním ročníku soutěže Dům roku 1994 získal prvenství. Jeho třetí generace slavila absolutní vítězství v roce 2013. Nyní přichází CANABA s revoluční inovací Classicu a představuje již jeho čtvrtou generaci. A tento nejprodávanější dům na trhu představuje hned ve dvou variantách. Nové klasické provedení Classsicu si zachovává tradiční nadčasovou tvář, ovšem převratná je jeho architektonicky originální moderní alternativa.
Revoluční řešení nového Classicu nespočívá jen v jeho unikátní konstrukci, která umožňuje postavit dům v několika architektonických řešeních. Moderní technologie dovoluje realizovat dům také ve více dispozičních alternativách. Samozřejmostí je pak u obou provedení možnost individuálních řešení interiéru i exteriéru. Jako například provedení fasády, oken, instalace balkonu, zádveří, kryté terasy nebo garážového stání či několika druhů garáží apod., nejdůležitější však je, že se základní cena nové generace domu nezměnila. Naopak, přes rozsáhlou modernizaci bude Classic nabízen v provedení Na klíč za současnou cenu 2,79 mil. Kč (bez DPH). Co je však unikátní, cena bude pro obě architektonická řešení stejná. Ve standardním provedení navíc naleznete lepší vybavení a nové prvky, které jsou u konkurence za příplatek. Classic opět nabízí víc a za nižší cenu.
Jistota a pohodlí na celý život
Vychutnávat život plnými doušky – to bude nejčastější filozofie obyvatel tohoto domu, milovníků slunce, světla a prostoru. Zvenčí působí VILLA TOSCA nenápadným dojmem, ale uvnitř nabízí luxusní prostor pro pohodlný život čtyřčlenné rodiny. Dům nabízí v základním provedení téměř 100 m2 podlahové plochy a díky praktickému a variabilnímu vnitřnímu uspořádání je vhodný jak pro mladé rodiny s dětmi, tak pro páry ve středním věku. 
Svůj nový rodinný dům pořídíte navíc bez jakýchkoliv starostí. Projektovou dokumentaci domu získáte zcela zdarma. CANABA za vás vyřídí stavební povolení i financování stavby. Smluvní garance termínu dokončení i pevné ceny jsou samozřejmostí. Termín stěhování si určíte sami a máte jistotu, že při výstavbě nezaplatíte ani o korunu více. Takové záruky vám nikdo jiný neposkytne.
1) MĚŘENÍ PODKLADU
2) DILATACE
3) PENETRACE
4) VYROVNÁVÁNÍ PODKLADU
5) LEPENÍ VELKOFORMÁTOVÉ DLAŽBY
6) SPÁROVÁNÍ
7) ČIŠTĚNÍ ZBYTKŮ PO SPÁROVÁNÍ
8) BĚŽNÁ ÚDRŽBA
Je to jedna z nejstarších kulturních květin na světě, jež zdobila všechny slavné zahrady už velmi dlouho před začátkem našeho letopočtu. Z Asie se rozšířila do celého světa a zejména v západní Evropě způsobila před čtyřmi sty lety takový rozruch a vlnu nadšení, jaká nemá u jiných květin obdoby. Získat novou odrůdu patřilo k prestiži společenské smetánky asi jako dnes nejnovější mercedes a ceny cibulí se šplhaly do astronomických výšek, jež v porovnání mercedes překonávaly.
Za těch čtyři sta let byla objevena a následně vznikla nepřeberná škála druhů a odrůd, že botanici museli tulipány uspořádat – podle tvaru, barvy a doby květu, výšky a využití – do patnácti skupin. Z těch mnoha odrůd, jež psaly historii, stojí za zaznamenání „Zomerschoon“ z roku 1620. Na její něžné bílé květní plátky jako by malíř letmými mávnutími štětce nanesl červené čárky. Něco do té doby nevídaného. Tato odrůda se stala šlechtitelským základem pro další s podobným charakterem, ale v jiných barvách.
Také narcisy a hyacinty prošly obdobími velkého boomu, i když cena jejich cibulí nikdy nedosáhla závratných výšek tulipánů. Nicméně v moderních zahradách, ve smíšených záhonech nejsou jen podřadnou suitou tulipánů, ale plnohodnotně se podílejí na výsledném účinu. Abychom dosáhli podobných nebo i lepších efektů, jaké vídáváme v holandských soukromých zahradách a veřejných parcích, musíme respektovat několik zásad při výsadbě a pěstování, znát dobu jejich květenství, barvu a tvar květů a výšku jejich stonku, aby se ve skupině nepřekrývaly. Existují druhy a odrůdy tulipánů a narcisů, které kvetou velmi časně, jiné nakvétají uprostřed jara a vydrží až do začátku léta a některé kvetou až na přelomu jara a léta, kdy se už ovšem starají o krásu zahrady spíše jiné květiny. Menší výběr z tohoto hlediska nabízejí hyacinty. Pro raně a uprostřed jara kvetoucí smíšené záhony však dobře poslouží hyacinty východní v různých odrůdách.
Cibule tulipánů, narcisů a hyacintů vysazujeme v září. Zakoupené cibule jsou většinou ošetřeny proti houbám a plísním, ostatní musíme mořit v nějakém fungicidu (Fundazol, Dithane apod.), podle návodu. Necháme je oschnout a teprve potom vysazujeme. Tyto tři druhy květin vyžadují dobře propustnou půdu. Ve střední a těžší zemi musíme vytvořit ze štěrku a písku drenáž, na niž teprve přijde asi 25 cm silná vrstva odkopané zeminy, vylepšené kompostem. Obecné pravidlo říká, že všechny cibule květin sázíme dvakrát tak hluboko, než měří cibule na výšku. Vyplatí se však hlubší výsadba, v lehčí půdě 12–15 cm, ve střední 10–12 cm a v těžší půdě, v níž však cibule nenecháváme přes léto, 8 cm. 
Okrasné skupiny můžeme vysazovat jen z tulipánů, narcisů, hyacintů, případně i později kvetoucích odrůd modřenců, nebo využívat různé doprovodné rostliny, jež podtrhnou a zarámují jejich barvy. O způsobu výsadby rozhoduje, zda jde o záhon rovný, na svahu či terasovitý, nebo umocněný velkými kameny. Na rovině situujeme dopředu nižší druhy a odrůdy, jako Tulipa kaufmanniana „Showwinner“, „Shakespeare“, T. batalinii, nízký je i T. greigii, T. fosteriana „Juan“ a jiné. K nim přiřadíme v pěkném barevném uspořádání hyacinty a za nimi pak vyšší tulipány a hyacinty. Na stráňce už můžeme častěji vysazovat vedle sebe i různě vzrůstné odrůdy. Pokud chceme dosáhnout dobrého výsledného účinu, vysazujeme vždy alespoň 15 až 20 cibulí od jednoho druhu a odrůdy.
Odjíždíte na chalupu a chcete mít hned po příjezdu dostatek teplé vody? Chcete být informováni, pokud Vaše tepelné čerpadlo nepracuje správně? Chcete se ujistit, že je v domě požadovaná teplota? Chcete snížit teplotu topení, když v domě nikdo není?
Své řemeslo dělá s láskou již dvacet let. Přesto cesta za získáním truhlářských a řezbářských zkušeností nebyla jednoduchá. Začínal restaurováním nábytkových kusů na zámcích, dnes vyrábí repliky barokního, rokokového a v malé míře i renesančního nábytku. „Věc, která nás zaujme, si vyfotografujeme, uděláme si hrubou kopii, pak ji rozkreslíme, připravíme materiál a intarzie. Základ – tedy korpus – dodá truhlář. Nábytek vzniká částečně podle originálu, ale třeba kartuše si dodáváme podle vlastního vkusu. Musíme ovšem znát, jaké kam patří římsy nebo na čem má solitér stát,“ vysvětluje Ladislav Pech.
Jedná se o povrchovou úpravu leštěnou politurou. Dřevo je napouštěno vyškvařeným nesoleným vepřovým sádlem, jelikož se politura musí s něčím pojit. Repliky barokního nábytku nejsou spojovány žádnými hřebíky, ba ani těmi nejmenšími. Spojnicemi jsou výhradně dřevěné kolíky. Stejným způsobem se to dělalo v baroku. Vynikne tak nádherná kresba kořenice a ušlechtilého dřeva. Zákazníci díky tomu mohou obdivovat nejen propracovanost a čistotu každého kusu, ale především přírodní krásu dřeva.
Ročně tu vyrobí okolo dvaceti kusů replik barokního nábytku. Každý kus z barokní řady je přitom rapsodií nádherného tvaru a vynikajícího řemeslného zpracování. Od ornamentálních vzorů s vysoce lesklým povrchem ručně dělaných intarzií ke smyslně tvarovaným křivkám mistrovsky zpracovaných a ručně vyřezávaných nohou. Každý solitér je výrobkem bez kompromisů, odkazem řemeslného umění a způsobu výroby nábytku, který se používal v minulých staletích ve službách těch nejvýznamnějších dynastií historie.
