Z čeho lze vybírat?
Dramatické omezování ve výběru kvůli bezpečnosti nejmenších a nejroztomilejších členů domácnosti není vůbec třeba, výrobci totiž myslí jak na estetickou stránku, tak i praktičnost a bezpečí. Kombinace skla s jinými materiály, ať už se jedná o dřevo, jeho imitace či lakované povrchy, interiér vždy oživí, zároveň by však sklo mělo vydržet nejen běžnou manipulaci, ale i temperamentnější zabouchnutí, máte-li „italskou domácnost“.
Například společnost SOLODOOR nabízí modely dveří, ve kterých je již standardně použito sklo bezpečností, 8milimetrové, které se jen tak nevysype, bouchne-li se dveřmi trošku důrazněji. Jde o všechny modely dveří SONET, model POLAR 7, RAINBOW 7 nebo úplnou novinku L’ENTRÉÉ. V těchto případech je totiž sklo do dveří přímo vsazeno a tvoří součást konstrukce, proto je zde požadavek na pevnost skla ještě o něco vyšší.
Bezpečná krása
Bezpečnostní sklo lze ale vsadit i do všech ostatních modelů dveří SOLODOOR s prosklením, kde je v základní variantě nabízeno sklo standardní. V tomto případě je pak použito tvrzené bezpečnostní 4milimetrové sklo, které je taktéž připraveno čelit i prudšímu zacházení našich ratolestí, aniž by byla při dobrodružnějších hrátkách ohrožena jejich bezpečnost.
Samozřejmě ani tvrzené bezpečnostní sklo není nerozbitné. Jeho bezpečnost však spočívá v tom, že pokud dojde k opravdu nadměrnému zatížení a bude překročena hranice pevnosti, sklo se rozsype na malé, drobné a především neostré úlomky.
Sklo = světlo = prostor
Dbáte-li na bezpečný, ale i vkusný domov, není nabídka interiérových dveří s prosklením výrazně limitována. Zvolit lze jak z mnoha modelů, barev či dekorů, tak i druhů skel od čirého po jemně zabarvené do bronzova či šeda, až po vzorované či diskrétní neprůhledné prosklení.
Se sklem se dá v interiéru doslova čarovat – vpustí do místnosti více světla, čímž ji opticky zvětší. Nebo lze dveřmi s prosklením pokoje jednoduše propojit a opticky prostor zvětšit, použitím neprůhledného skla zase naopak elegantně oddělit. Jedním z řešení, které společnost SOLODOOR nabízí, může být např. použití světlíků v předsíni, čímž bude vchodová část domu nebo bytu perfektně prosvětlena.
Sklo, kam se podíváš
Bát se nemusíme ani dveří celoskleněných, které společnost SOLODOOR pro tento rok nově zařadila do své nabídky. Řada CRISTAL nabízí hned několik modelů celoskleněných dveří v různých úpravách – od čistého čirého či neprůhledného vzhledu po dveře se sítotiskem, pískovanými motivy či dveře rýhované. Samozřejmostí je pak u těchto dveří použití bezpečnostního 8milimetrového skla, kteé při případné nehodě zajistí bezpečnost všech členů domácnosti. Navíc v interiéru takové dveře působí velmi moderně a luxusně.
Vybrali jste si? Kompletní nabídku naleznete na www.solodoor.cz
(komerční prezentace)
Správný výběr
Úhelným kamenem každého dřezu je odtok – ideální je odtok o průměru 3,5 palce (92 mm) vybavený síťkovým uzávěrem. (Tento průměr totiž umožňuje okamžitou nebo pozdější instalaci drtiče organického odpadu.) Patříte-li mezi vyznavače maximálního kuchyňského komfortu, vyberte si dřez vybavený samostatným odpadem u odkapávací plochy, externím ovládáním výpustě nebo dávkovačem mycích prostředků. Kvalitní dřez by měl mít také přepad, aby voda nemohla přetéci a způsobit v kuchyni nepříjemnou škodu.
Nyní si posvítíme na materiály, z nichž se dřezy vyrábějí. Půjdeme-li chronologicky, tak nejstarší dřezy byly z pozinkovaného, pocínovaného či smaltovaného plechu, nebo z keramiky. Nevýhodou smaltu bylo, že často při srážce z těžkým hrncem odprýsknul. Pak nastoupil nerez, který až do dneška patří k nejrozšířenějšímu materiálu pro výrobu dřezů. Podle průzkumů je u nás nerezovým dřezem vybaveno 80 % domácností.
Zatímco u klasického radiátorového topení je teplota v místnosti rozložena značně nerovnoměrně, dochází k víření prachu a radiátor v místnosti zabírá místo, pak vyhřívání místnosti od podlahy poskytuje ideální podmínky pro trvalý pobyt osob, dává pocit tepelného komfortu a nepůsobí rušivě. A proč tomu tak je? Radiátory předávají teplo do místnosti prouděním vzduchu, naopak podlahové topení z velké míry teplo předává sáláním. Tento fakt způsobuje velice malé víření prachu od podlahy a navíc je topením od podlahy prakticky dodržena optimální teplotní křivka, tj. nejvyšší teplota je u podlahy a směrem k hlavě se teplota v místnosti mírně snižuje. Díky tomu je možno v místnosti udržovat teplotu o 2 – 3 °C nižší při zachování stejné tepelné pohody. Udržováním nižší teploty v místnosti plynou první provozní úspory.
Voda cirkulující v systému podlahového vytápění má oproti konvenčnímu radiátorovému topení značně nižší teplotu, z čehož plynou tepelné a následně pak i další finanční úspory při provozu domu. Pro radiátory se musí voda v kotli ohřívat na teplotu okolo 70 °C, zatímco pro topení od podlahy postačuje teplota okolo 40 °C. Tato teplota také zaručuje možnost využití moderních velice úsporných zdrojů tepla, jako jsou tepelná čerpadla nebo plynové kondenzační kotle, které při nižších teplotách zaznamenávají nejvyšší účinnost. S podlahovým topením tak můžete ročně ušetřit až 20 % nákladů na vytápění oproti klasickému vytápění pomocí radiátorů.
Máta patří do čeledi hluchavkové (Lamiaceae), podobně jako bazalka, dobromysl nebo rozmarýna. Asi 12 až 15 druhů máty roste v subtropickém a mírném podnebném pásmu Evropy, Asie, Severní Ameriky, v severní, východní a jižní Africe, v severozápadní Austrálii a na Novém Zélandu. Na první pohled malý rod má však velké množství variet a forem, jednotlivé druhy mají velké areály a jsou dosti proměnlivé, proto není nic jednoduchého se v mátách vyznat. Navíc existují různí kříženci, a to jak 
Máta peprná patří mezi nejčastěji používané drogy v lékařství i lidovém léčitelství. Má příznivé účinky na nervovou soustavu, neboť silice potlačuje citlivost nervových zakončení a mírní 
Výrobce prémiových spotřebičů pro domácnost Miele je na tuto skutečnost připraven dlouhodobě. „Našim zákazníkům nabízíme přístroje s vynikajícími ekologickými a ekonomickými parametry už několik let. Vysavače Miele z řady EcoLine se vyznačují výbornými výsledky vysávání s mimořádnou úsporou energie. Nyní představujeme také první vysavač v energetické třídě A,“ říká Kateřina Menšíková, ředitelka marketingu Miele ČR.
Nespornou výhodou střešního krovu ze dřeva je, že byl postupně sestaven z prvočinitelů. Šlo-li konstrukci smontovat, neměl by být problém ji podle potřeby částečně rozložit nebo alespoň vyjmout z něj ten či onen nefunkční prvek. To vše pochopitelně při zachování dostatečné pevnosti a únosnosti, což je problém spadající do kompetence statika a jeho odborného posudku. Většinu poruch má na svědomí nedostatečná prostorová tuhost nosné konstrukce, na niž působí vodorovné a svislé síly.
Právě v letním období je čas zkontrolovat stav střechy a v případě potřeby přijmout a hlavně prakticky zrealizovat adekvátní opaření. K problematickým patří především místa, kde byly dřevěné konstrukce předčasně uzavřeny do zdiva. Mokré procesy se dozajista projevily právě na dřevu. Zvlášť ve starších domech se často ukládala stavební suť za pozednice a jak známo, suť je dokonalým rezervoárem vody. V mezipodlaží vlhkých objektů někdy zcela chybí větrací kanálky, jindy dochází k zavátí sněhu, nebo přímo k zatékání dešťové vody a podobných „drobností“ se na každé stavbě najde spousta.
Zmocní-li se vás tedy při kontrole krovu a dalších střešních prvků myšlenka na přestavbu, opět vycházejte z odborného posudku. Tentokrát nechte pozorně prozkoumat i stropní, respektive podlahovou konstrukci, která by měla nový obytný prostor včetně vybavení unést. O tom, zda je stará půda nebo podkroví vhodné pro půdní vestavbu, v podstatě rozhodují tři základní aspekty.
Dříve totiž takové zahrady nebyly běžně k vidění a už vůbec ne na venkově.Jak říká paní domu, zahrada představuje hlavně neuvěřitelně moc práce, a už proto ji člověk musí brát jako koníčka. Měl by vzít v úvahu, jak rostliny rostou a jak se přizpůsobují prostředí. Je třeba sledovat, co jim vyhovuje, a co se jim naopak nelíbí, a podle toho se k nim chovat. Uměním není osázet zahradu, ale hlavně ji udržovat. Proto se majitelka zahrady vyhýbá bambusům nebo trávám, které odnožují a nejde je jednoduše dostat ze země.
Je až k podivu, že tak bujná zahrada má problémy s vodou. Protože tu v kopcích nemají studnu, musejí ze všech střech svádět vodu do dvou betonových bazénů (dříve v nich otec košíkář namáčel proutí). Průtrž mračen tak bývá vítanou záchranou. Paní domu má s hospodařením s vodou letité zkušenosti. Už jako malá ji nosila v konvích z místa vzdáleného 200 metrů od domu.
Dominantou zahrady jsou dva velké červené dlanitolisté javory, sázené jako jedny z prvních dřevin. Počátečních deset let se musely chránit v zimě před sněhem a pozdními mrazy, protože natahují brzy mízu. V zahradě rostou vzácné jehličnany, které v této nadmořské výšce běžně nenajdete. Obdiv vzbuzuje pajehličník přeslenatý (Sciadopitys verticillata), jehož domovem jsou horské lesy jižního Japonska, nebo ostrolistec Cunninghamia lanceolata z východní Asie.
Najdete tu buky – Fagus sylvatica ‚Roseomarginata‘ nebo ‚Rohanii‘, krásné a s nádherným olistěním. Shánění dřevin tehdy znamenalo hodně cestování. Nejvíce jich majitelé pořídili ve školkách v Litomyšli, ostatní vzácnější rostliny vždycky jen v amatérských zahradách. V celé zahradě je mnoho druhů rostlin, převážně skalničky, trvalky, cibuloviny. V přední části chalupy se snaží pěstovat rostliny našich babiček tak, jak by to na venkově mělo být. Ozdobou by měly být růže, floxy, fuchsie, muškáty…
Geometrie vznikla ve starověkém Egyptě zhruba 600 let př. n. l. jako nauka o vyměřování země. Pravidelné povodně u řeky Nilu sice zúrodňovaly pole, ale mazaly hranice jednotlivých pozemků. Proto bylo vždy nutné tyto hranice obnovovat a vyměřování se dělo pomocí provazu a tyčí. Nezbytnost geometrie se ukázala také při 
Teoreticky vzato můžeme geometricky definovat jakýkoliv tvar na zemi (např. pomocí bodů a souřadnic), ale geometrii v umění či 
Nejrozšířenějším typem býval jednovrstvý komín, kde je komínový průduch vytvořen dutinou ve zdivu z pálených cihel s vnitřní omítkou. Lze jej však použít pouze pro vytápění tuhými palivy s vyšší teplotou spalin, a to jen do té doby, než dojde například vlivem nedostatečné údržby k nahromadění sazí v komínovém průduchu a jejich následnému vyhoření. Pak může obvodový plášť komína popraskat a ztratit svoji těsnost. Právě toto je důvodem k používání moderních vícevrstvých keramických komínů, kde veškeré působení spalin eliminuje kvalitní šamotová vložka. Její materiál odolává působení kondenzátu spalin a chemikáliím v něm obsaženým i působení vysokých teplot.
Vícevrstvý keramický (šamotový) komín je v současnosti nejčastěji používaný typ samostatného vnitřního komína. Skládá se z více vrstev, zpravidla ze tří. První je šamotová vložka, druhou minerální rohož a třetí tvárnice např. z lehčeného betonu tvořící vnější tělo komínu. Tvárnice mívají kanálky zadního odvětrání k odvodu kondenzované vlhkosti z izolace. Takový komín lze pořídit pro všechny typy paliv. Nesmí však selhat ten, kdo ho staví. Při stavbě komína musí firma dodržet montážní postup a například zámky komínové vložky do sebe musí zapadat tak, aby kondenzáty spalin nepronikaly až na povrch. To znamená, že komínové vložky musí být sestaveny takzvaně po vodě a spojeny speciální spárovací hmotou.
Vzhledem ke zvyšujícím se cenám energií se v tisku stále častěji objevují zprávy, že se lidé začínají vracet ke spalování hnědého uhlí ve starých kotlích. Města a vesnice zahalené čpavým kouřem ale nejsou tím pravým řešením. Když už kotel na pevná paliva, je lepší zvolit zplynovací kotle spalující uhlí nebo dřevo, které pracují na principu přeměny tuhého paliva na dřevoplyn, jaké vyrábějí například společnosti Atmos či Verner. V našem prostředí je možné využít i vytápění peletami. Jde o malé granule vyráběné z dřevního odpadu, jejichž spalování probíhá s minimálními negativními účinky na životní prostředí. Například podle informací Energy Centre České Budějovice dáte za vytápění běžného rodinného domku peletkami něco přes 14 000 korun, což je zhruba o čtvrtinu méně než u plynu. A to jde o současné ceny – v nejbližší době se rozdíly zřejmě ještě zvětší.
Při projektování komínů dnes sotva někdo počítá se stavbou komínu „cihlu po cihle“. Používají se hotové stavebnicové systémy, které se na stavbě rychle sestaví do konečné podoby. Firem vyrábějící komíny je hodně, například EKO komíny, Vacovský nebo Florian nabízejí speciální betonové tvárnice, které se vyvložkují ocelovou rourou a zateplí. 
Mezi jednoznačně nejznámější výrobce patří firma Schiedel, která nabízí vícevrstvý systém vhodný nejen pro topení plynem, ale i pro pevná paliva. Nemusíte ale zvolit betonový komínový systém, čím dál častěji se na stavbách objevují i nerezové systémy například od společností Roka Ráža či Bertrams.
Můžete se ale dostat i do opačné situace. Pokud se přestěhujete do starého bytu, kde se topilo uhlím, budete si určitě chtít odpustit vynášení uhlí ze sklepa a zatoužíte po komfortu plynového topení. Změnu systému vytápění budete muset oznámit nejen majiteli domu, ale i stavebnímu úřadu, který bude požadovat projekt, dohodu s místním plynárenským podnikem a při kolaudaci i revizi od kominické firmy.
Možná budete mít štěstí a zjistíte, že ve stěně vašeho obývacího pokoje vede nepoužívaný komínový průduch. Pak byste mohli uvažovat i o koupi krbových kamen. Vzhledem k tomu, že potřebují nejčastěji komín o průměru 15 cm, často nestačí stávající průřez a je nutné komín vyfrézovat. Specializovaná firma do komínu vloží motor, který pomocí řetězů doslova otluče cihly do kruhového průřezu o potřebném průměru. Pak se komín vyvložkuje podobně jako při připojování plynového kotle.
Bez vložky rozhodně komín nepoužívejte, staré komíny bývají často už poškozené a kouř by mohl pronikat do bytu, navíc hrozí, že budou kondenzáty plynu prosakovat zdí a vytvářet hnědé mapy. Za frézování zaplatíte kolem 900 korun za metr, pokud by to konstrukce komína dovolila, lze se dostat i na průměr 20 cm, což je běžný rozměr pro připojení krbu, za který zaplatíte zhruba o stokorunu víc. Pokud by vám tedy krbová kamna nestačila, máte šanci uspět i s klasickým krbem. Než ho ale objednáte, nechte si raději vypracovat statický posudek – podlahy ve starých domech by nemusely jeho tíhu vydržet!
