Do této zvláštní skupiny rostlin patří druhy, jejichž šťáva může za spolupůsobení světla vyvolat zčervenání kůže nebo puchýře, které následně ztmavnou. Šťáva se může dostat na kůži buď přímo, potřísněním, pokapáním a otřením, nebo se k povrchu kůže dostane po požití oběhovým systémem těla. Vědci zjistili, že toto poškození vyvolávají fluoreskující barevné látky, které jsou schopny pojmout a podržet kvanta světelné energie.
Nejdráždivější je bolševník
Nejnebezpečnější na dotek je bolševník (Heracleum). Jeho šťáva poleptá lidskou kůži, následuje těžko hojící se zanícení a pozdější pigmentace.
Fotosenzibilizací trpí i hospodářská zvířata na pastvě a potíže mohou mít také domácí mazlíčkové, kteří přijdou do styku s těmito rostlinami buď při volném pohybu po zahradě a jejím okolí, nebo při krmení. Obvykle bývají postižena místa, která nejsou pokryta chlupy, například pysky, oční víčka a také oči. Druhotnou fotosenzibilizaci po požití způsobuje zejména u domácích zvířat starček (Senecio) a známá letnička bytel (Kochia). Nebezpečné je i zkrmování nati pohanky (Fagopyrum), což se projevuje na kůži zvířat, která mají poškozená játra. Zdravá játra požité fotozenzibilizující látky vyloučí, takže se nedostanou do tělního oběhového systému.
Přežijte se zdravou kůží |
| ■ Nevysazujte rostliny způsobující fotodermatózy a kontaktní dermatózy do blízkosti vstupů, cest, pěšin, odpočívadel, bazénů a ke grilům. ■ Fotosenzibilizující rostliny na zahradu nepatří, pokud jsou na ně členové rodiny citliví. ■ Fotosenzibilizující druhy rostlin plejte a stříhejte jen v rukavicích a v košili s dlouhým rukávem a v dlouhých kalhotech. ■ Regeneraci silně podrážděné kůže s puchýři pomohou léčivé krémy předepsané lékařem. |
Pozor na fíkovník i citrusy
Na dovolené pozor na fotosenzibilizující potravinářské rostliny, zejména na ovlhčené listy fíkovníku karijského neboli smokvoně ovocné (Ficus carica) a citrusů, především citroníku. Mezi rostlinami užívanými v kuchyni mohou fotodermatózu způsobit při pletí nebo sklízení listy kerblíku (Anthriscus), miříku – celeru (Apium), všedobru (Imperatoria) a pastináku (Pastinaca).
Past na albíny
Na okrasných záhonech a loučkách naleznete řadu trvalek, které mohou být příčinou nepříjemné zpuchýřující vyrážky. Nejsilněji fotosenzibilizujícími rostlinami jsou třemdava, třezalka a routa. Vysazují se na bylinné a okrasné záhony. I na malý obsah velmi rychle reagují albíni – jak lidé, tak zvířata. Nekrmte proto natí těchto rostlin králíky, morčata a křečky s bílou srstí a červenýma očima.
Nebezpečné trvalky |
| Některé trvalky z čeledi hvězdnicovitých mohou po dotyku vyvolat u citlivých lidí kontaktní alergické vyrážky i bez spolupůsobení slunečního světla. |
text a foto: Marie Musilová
Zděný rodinný dům na okraji většího severočeského města pochází z roku 1929. V průběhu let se opravy dočkala fasáda a střecha, jinak zůstal v podstatě zachován původní stav, včetně oken, omítek atd. Vstup je umístěn na východní straně, která sousedí s ulicí, zahrada zaujímá jižní část pozemku. V podzemním podlaží se nacházejí sklepy, v dalších podlažích obytné místnosti. Na každém patře je samostatné WC, kuchyň je ve druhém podlaží. Nedávné poškození základů vstupní verandy vedlo k porušení nosného zdiva.
Obvodový plášť se dočká zateplení kontaktním fasádním systémem a bude respektovat stávající plastické členění fasády. Objem budovy je sám o sobě již dost složitý, barevné pojetí i nové tvary konstrukcí by tedy měly být co nejjednodušší. V návrhu jsou vstup do domu a zimní zahrada řešeny v jednotném duchu.
První varianta
Ve druhé variantě se vzhledově uplatní stejné dřevo, jaké je na okenicích, i oranžová barva použitá na omítky, a nové konstrukce tak budou více navazovat na stávající rodinný dům.
Byla to pro mě vlastně poslední možnost, jak si vyzkoušet tak časově náročnou práci. Pracovala jsem na diplomce rok, což si už ve svém profesním životě mohu dovolit jen za předpokladu financování tak rozsáhlého 
Jenže pracovat na podobném 
LÍSKA OBECNÁ (Corylus avellana) roste v Evropě od nepaměti. Válečník a fi lozof Plinius starší, autor nejvýznamnější přírodovědné encyklopedie starého Říma, tvrdí, že líska pochází z Damašku. Vlastnosti lísky obecné ovlivňuje díky pylu přenášenému větrem rovněž líska turecká (C. colurna) a líska veliká (C. maxima). Dnešní zahradní lísky dosahují výšky až 6 m a jsou produktem křížení v 19. století, kdy vznikala většina kultivarů.
OŘEŠÁK KRÁLOVSKÝ (Juglans regia) – lidé po staletí uctívají jako symbol plodnosti i skryté nadpozemské moudrosti. Mocný 15–45metrový strom s aromatickými listy a stříbřitou kůrou, jehož původní vlastí je Dálný východ a Himálaj, přinesli do Evropy Římané. Ze severovýchodní Ameriky pochází ořešák černý (J. nigra), který je ještě mohutnější a často byl pěstován na dřevo.
Můžeme mít krby s obestavbou z velkoplošné 
První pokusy s výrobou izolací na bázi tavení hornin a jejich rozvláknění se uskutečnily roku 1840 ve Walesu, ovšem teprve od roku 1871 byla zahájena průmyslová výroba v Osnabrücku v Německu. Jako základní surovina posloužila vysokopecní struska, později se tavil čedič, diabas i jiné kompaktní a těžké vyvřelé horniny, a k nim se struska už jen přidávala v malých příměsích. Princip se od přírodního moc nelišil: z kupolové pece se nechal vytékat tenký pramének horké lávy na rychle rotující chlazené kotouče – tzv. rozvlákňovací stroje. Vlákna se po ochlazení proudem vzduchu ukládala na dopravníkový pás, lisovala se a řezala na role nebo desky. Některé typy výrobních linek poskytovaly na výstupu jen beztvaré žmolky, tzv. volnou vlnu, která se vkládala do přepravních pytlů – a na místě stavby se pak vkládala manuálně do prostoru určeného k izolování.
Míra izolačních schopností je dána kvalitou vláken – tedy tím, jak málo vedou teplo, a velikostí vzduchových komůrek, které jsou vymezeny pomocí vláken. Jelikož tyto izolace jsou silně porézní, propouštějí vzduch i vodní páry. Z tohoto důvodu je důležité použít takovou konstrukci, která nezablokuje žádoucí difuzní proces – tedy nikoliv plech či parozábranu apod. Anebo naopak – pokud difuzi z určitých důvodů nechceme dovolit, pak se izolace musí doplnit o těsnicí vrstvu.
Pro některé náročnější konstrukce s delší požární odolností, například 90 a více minut, se proto aplikují izolace zásadně okolo 100 kg/m3. V praxi se při požáru často zvlní, rozpraská a nakonec rozpadne jedna strana požární přepážky a izolační vlna je pak vystavena zcela přímým účinkům plamenů, spalin a hlavně sálavému teplu. To ovšem kamenná vlna při vhodně zvolených parametrech po příslušnou dobu vydrží. Existují dokonce izolační výrobky z kamenné vlny se speciální konstrukcí, které vydrží i požár s teplotou 1 200 °C, což odpovídá tunelové nebo uhlovodíkové zkušební křivce. Slouží pro aplikaci v tunelech anebo v rafineriích a zařízeních na zpracování, transport a uskladnění ropy.
Cit pro materiál
Vychutnávat život plnými doušky – to bude nejčastější filozofie obyvatel tohoto domu, milovníků slunce, světla a prostoru. Zvenčí působí VILLA TOSCA nenápadným dojmem, ale uvnitř nabízí luxusní prostor pro pohodlný život čtyřčlenné rodiny. Dům nabízí v základním provedení téměř 100 m2 podlahové plochy a díky praktickému a variabilnímu vnitřnímu uspořádání je vhodný jak pro mladé rodiny s dětmi, tak pro páry ve středním věku. 
Moderní technologie CANABA umožňuje postavit dům velmi rychle. Hrubá stavba trvá jen čtyři dny a celý dům je připraven k nastěhování za pouhých 12 týdnů, a to bez ohledu na roční období. Než se nadějete, už se můžete stěhovat. Sofistikovaná konstrukce je také zárukou nejnižších nákladů na vytápění ze všech ekologických stavebních konstrukcí. Oproti zděným stavbám nebo tzv. dřevostavbám ušetříte díky nízkoenergetickému provozu až desetitisíce korun ročně. Vysoká kvalita výstavby i všech použitých komponentů šetří vaše peníze na léta dopředu. Při výstavbě jsou používány jen důkladně prověřené materiály, takže bydlení je nejen úsporné, ale i zdravé. A díky neomezené životnosti poskytuje CANABA nadstandardní záruku 30 let.
Design zahrady určuje sama příroda a záleží pouze na nás, jakou cestou se vydáme. Pro přírodní zahrady budeme zcela jistě psát jiný scénář než pro zahrady hotelového typu. Důležitá je poloha pozemku a stav terénu, nadmořská výška, klimatické podmínky, případně i založení a design původní zahrady a nesporně i daná architektura domu. Nabídka vodních zahrad je opravdu široká a jejich instalace by měla být vždy konzultována s odborníky nebo přímo zadána profesionální firmě s dobrými referencemi. Uživatelé ovšem mohou už v počátku ovlivňovat design vodní zahrady. V základní sestavě vybíráme mezi okrasnými nebo koupacími jezírky, můžeme volit i jezírka na chov ryb.
S designem jezírka bude zcela jistě souviset také flóra. Listnaté a jehličnaté stromy, stejně jako silné kořenící rostliny by měly zůstat v dostatečné vzdálenosti. Jejich spadané listy podporují růst řas a narušují množství kyslíku ve vodě. Zahradní architekti často navrhují jezírka v těsné blízkosti kamenné zídky. Z té do něj padá široký proud vody, který vydává příjemný šumivý zvuk. Pohled a zvukový dojem si mohou majitelé vychutnávat nejen při pohledu z okna domu, ale také při posezení na zahradě, které by mělo na jezírko navazovat. „Pro umístění zastřešeného posezení s jezírkem je ideální místo u opěrné zdi. Posezení je zároveň chráněno před nepříznivým počasím.
Ohřev vody spotřebovává v domě značné množství energie. V případě, že chcete pomocí slunečních kolektorů pouze ohřívat užitkovou vodu, zpravidla vám postačí instalovat ploché sluneční kolektory. Jejich instalací můžete ušetřit až 70 % nákladů na ohřev vody. V létě, kdy slunce nabízí přebytek energie, můžete také ohřívat vodu v bazénu. Kromě plochých slunečních kolektorů připadají v úvahu také vakuové trubicové kolektory, které jsou vhodné k celoročnímu provozu, protože dosahují vyšších solárních zisků bez výkyvů.
Biomasa je rostlinná nebo i živočišná hmota, většinou zbytková. Může se využívat v podobě polen, 
V současné době je u nás tepelným čerpadlem vybavena každá desátá 
