Střešní prosklení – ať jde o střešní okna, ateliérové prosklení či tzv. střešní balkony – nabízí neopakovatelnou možnost dát podkroví a životu v něm úplně novou úroveň. Proto je výběr těchto prvků pro každé podkroví, ať už rekonstruované či nově stavěné, zásadním momentem s dalekosáhlými důsledky pro bydlení.
Rozhodnutí o tom, kolik oken, jakého tvaru, jakého typu, v jaké výšce, jak a z čeho vyrobených a jak zasazených do střešního pláště je pak klíčové nejenom pro architektonické řešení interiéru, ale i pro kvalitu budoucího bydlení v podkrovním bytu.
Málo světla, nedostatek vzduchu a okna posazená tak, že neumožňují dobrou komunikaci s okolím, promění cenný atypický prostor v pošmourné depresivní prostředí. Na druhou stranu přemíra prosklení může zase v zimě vyvolat pocit pobytu v prosklené chladničce a v létě v pečicí troubě.
Plocha střešního prosklení
Hlavním úkolem střešních oken je přivést do místnosti dostatek vzduchu, světla a zajistit kontakt s okolím. Především zbývá tedy určit velikost, počet a umístění oken. Obecně platí zásada, že plocha střešního prosklení by se měla rovnat minimálně deseti procentům plochy místnosti. K této zásadě musíme ale přičíst ještě spolupůsobící faktory, jakými jsou skutečná velikost místnosti, sklon střechy a výhled na světovou stranu.
Čím je místnost větší, tím náročnější je zajistit rovnoměrné osvětlení. Řešením je rozmístění více menších oken, které umožní rovnoměrné pokrytí plochy. Tato varianta je ovšem finančně a technicky náročnější a zároveň s sebou nese veškerá nebezpečí vícečetného zásahu do pláště střechy.
Dostatek světla po celý den
Střešní okno může být menší než svislé okno v obvodové konstrukci, a přesto může být v místnosti pod ním stejně světla.
Důležité je respektovat poměr mezi sklonem střechy a velikostí plochy střešního okna. Za běžný je považován sklon v rozmezí 35° až 45°. Čím je střecha příkřejší, tím by měla být střešní okna větší. A naopak, čím menší je sklon střechy, tím méně musíme okna „protahovat“, abychom zajistili dostatek světla po celý den.
Dalším faktorem v této trojčlence, který dokáže klimatické podmínky v podkroví dramaticky měnit, je orientace střechy na světovou stranu. S určitými stranami souvisí zvýšené nároky na tepelněizolační a ochranné vlastnosti prosklení. Na trhu jsou střešní okna se systémy dvojskel, trojskel, systémem Heat Mirror, s různými fóliemi či skly s pokovenou vrstvou, odrážející teplo zpět do prostoru. Proti prudkým letním paprskům se pak dají ještě dokoupit různé stínicí doplňky.
| Více článků z rubriky STAVBA na www.dumabyt.cz. |
Před započetím realizace stavby
Dnes už jsou k dostání systémy, které se o všechno postarají prakticky samy, musíte ovšem počítat s tím, že za každé vylepšení si výrazně připlatíte. Uměním je pak najít optimální variantu mezi počtem oken, jejich velikostí a stupněm vybavení. Vzhledem k široké nabídce, cenám, technické náročnosti a možným dopadům na tepelnou pohodu bydlení se určitě vyplatí tyto otázky nepodceňovat a zabývat se jimi dlouho před započetím vlastní realizace stavby.
Černou můrou každého majitele podkrovního bytu je zatékající střešní okno. Nemusí to znamenat jen viditelné „kapání“ vody, ale také pronikání vlhkosti, kterého si po léta nemusíme vůbec všimnout. Voda ze špatně provedeného oplechování či odizolování může putovat po izolacích a podbitích po střešním plášti prakticky kamkoli. Může se pak objevit na zcela jiném místě, anebo, což je ještě horší, hromadí se a postupně likviduje izolace, krokve atd. Odborníci se proto shodují v tom, že montáž střešních oken by se měla svěřit specializované a prověřené firmě. Základem je důkladné připevnění rámu okna ke konstrukci krovu a jeho napojení ze všech stran na difuzní fólii zajišťující těsnost střešního pláště. Následuje montáž lemování a krycích plechů, které dodávají sami výrobci. Poslední fází je doložení střešní krytiny, kterou tvarově přizpůsobíme dořezáním tak, aby mezi oknem a krytinou zůstala mezera pro odtok dešťové vody.
Otvor zúžit dodatečnou krokví
Často je ale realita oproti tomuto „ideálu“ mnohem složitější. Pokud například neodpovídá rozměr krokví, pak je nutné buď příliš velký otvor zúžit dodatečnou krokví, anebo – je-li prostor příliš úzký – přikročit k tzv. překládce.
Důležitá je i správná instalace odvodňovacích a ochranných prvků v návaznosti na různé typy krytin a způsob jejich pokládky. Řada výrobců má pro tyto účely vypracované vlastní řešení, které je popsáno v návodu k oknům. Jako příklad může sloužit usazení střešního okna do oplechované střechy, což je postrach každé výrobní i montážní firmy. Většinou plechařinu – výřez do střechy a přizpůsobení oplechování – obstarají zvlášť klempíři a teprve pak nastoupí montážní firma s oknem.
Ukotvení k plechové střešní krytině
Okna do plechové střechy ale ve skutečnosti nikdo nechce montovat, protože všichni zúčastnění musejí za svou práci ručit. Problém je především v tom, že plech pod vlivem teplot „pracuje“ a návazné prvky pak nedrží. Řada výrobců proto s dodávkou svých systémů pro plechové střechy ani nepočítá. Výjimkou je tuzemská firma Solara, která svoje okna do těchto střech montuje díky vlastnímu systému, založenému na velkém hliníkovém límci a jeho speciálním ukotvení k plechové střešní krytině. Několikaletá praxe potvrdila, že systém je dobrý – do střechy nezatéká.
Přestože zručnějším z nás může připadat, že osazení střešního okna není „zas tak náročné“, pravdou je, že jde o vysoce složité technologie, vyžadující řemeslnickou znalost a preciznost. Pečlivost provedení a dodržení všech montážních postupů uváděných jednotlivými výrobci jsou koneckonců důležité nejen kvůli zamezení zatékání, ale také kvůli úniku tepla, průniku hluku nebo splnění záručních podmínek.
text: Stojan Černodrinski, foto: archiv firem
Dvouleté květiny mají oproti letničkám jednu velkou výhodu – mnohé z nich rozkvétají v době, kdy letničky teprve vyséváme nebo začínáme otužovat, aby naše chladné noci vůbec přežily. Některé mají vývoj kratší než jeden rok, ale svým životním cyklem do dvou roků skutečně zasahují. Počítáme k nim tedy i rostliny, které vyséváme v létě, vysazujeme na podzim a na jaře se těšíme jejich květy. Zvlášť vynikají macešky – rozkvétají nejčasněji, při mírné zimě i v únoru. _200x133.jpg "Královna Maceška")
Je typickou dvouletkou nejen na hřbitov, ale i na zahradu, na balkon či do truhlíku za okno. Jejími rodiči jsou naše plevelná polní violka trojbarevná spolu s alpskou violkou ostruhatou a violkou žlutou, do jejichž křížení se angličtí zahradníci pustili kolem roku 1810. V polovině 19. století již bylo známo přes 500 odrůd, většinou drobnokvětých. O dalších 30 let později šlechtitelé „přimíchali“ geny violky altajské a velkokvěté macešky byly na světě. Za hlavní sezonu macešek se považuje jaro, ale kvetou až do listopadu. Aby vykvetly v březnu, je nutný výsev v polovině července na záhon nebo do pařeniště. V srpnu přepícháme a v září vysazujeme. Na zimu rostliny raději přikryjte chvojím. Nejčastěji se macešky kombinují s jarními cibulovinami, sedmikráskami nebo pomněnkami.
Kultivary mají větší květy v syté modři, indigové i světlemodré, o růžových a bílých kultivarech lze prohlásit, že to „prostě není ono“. Hvozdík vousatý, klasická kytička babiččiny zahrádky, překvapivě roste od Pyrenejí a jižní Evropy až po Čínu. Na zahrádce vydrží několik sezon, nejlépe však kvete napoprvé. Tato spolehlivá květina se staletou tradicí se výborně hodí na záhon i k řezu. Semena vyséváme v polovině června do pařeniště nebo přímo na záhon, v srpnu nebo v září mladé rostliny přesazujeme na definitivní místo. Hvozdík vousatý potřebuje slunné místo a mírně vápenitou půdu, nesnáší čerstvý hnůj.
Téměř zapomenutá klasika.jpg)
_wm_wm.jpg)
Zatímco se můj syn věnuje studiu a přitom si pouští svůj oblíbený „metal“ na 100 dB, já nemohu usnout, když vedle mě na nočním stolku tiká budík, a pravidelně jej každý večer stěhuji za dveře ložnice. Sluch je stejně individuální jako zrak či chuť, záleží na našem zdravotním a psychickém stavu, věku a dalších faktorech.
Výrobci elektrospotřebičů volí několik způsobů, jak hlučnost přístrojů snížit. Hlavním zdrojem hluku vznikajícího při provozu elektrospotřebičů jsou vibrace způsobené otáčkami elektromotoru. Vývoj se tedy zaměřuje na snižování těchto vibrací a zároveň na pohlcování hluku způsobeného jak samotným chodem motoru, tak např. prouděním vody v pračce, myčce, prouděním vzduchu atd.
Invertorový převrat
A wattrouter to udělá, přičemž totéž umí udělat na všech třech fázích. Můžete ho ale také naprogramovat tak, že pokud bude v systému větší výkon než např. 2 kWh po dobu 10 minut, tak sepne relé a nechá ho spuštěné po dobu dvou hodin. To proto, aby se nestalo, že sluníčko zajde a pračka se uprostřed programu vypne. Wattrouter dále umí také spolupracovat s HDO (systém dálkového ovládání spotřebičů distributorem), a vy tedy můžete naprogramovat příkaz typu: pošli 10 kWh do fáze číslo 1, když bude nízký tarif.
My vám ale přinášíme inspiraci pro případ, že byste se rozhodli vybudovat si i na svém detašovaném působišti koupelnu, která by měla všechny parametry té moderní městské. Tato varianta není zase tak nesmyslná, jak se vám možná na první pohled zdá. Počet lidí, kteří se dnes do svých víkendových příbytků na stáří stěhují a chtějí tu mít veškerý komfort, totiž stále roste. 
Představujeme si například bývalý chlév – velký prostor s klenutými stropy a silnými kamennými zdmi. Řešení může – jak je patrné z fotografie na str. 11 – představovat například vytvoření niky, do které je umístěná kombinace modulů z esteticky i funkčně velmi univerzální kolekce Osmos italské značky Glass. Navrhlo ji designérské duo Paolo Lucidi a Luca Pevere a tato série zahrnuje navzájem kombinovatelné závěsné díly polic a funkčních dílů. Poličky mohou být z lakované nerezové oceli, z pěti druhů speciálně upraveného dřeva nebo z mramoru, funkční díly zahrnují hlavovou sprchu a wellness díly, jako jsou například hydromasážní trysky nebo generátor páry.
Jiný způsob, jak si na chatě vybudovat velkorysou koupelnu, může představovat zprovoznění dosud nevyužitého podkroví. Takovou variantu ukazují fotografie značky Kohler. Vidíme na nich koupelnu s dřevěnou, parketovou podlahou, která vypadá, jako by ji majitelé vytvořili z bývalého studentského pokoje v době, kdy děti odrostly a odešly. Retro sanita a nábytek do tohoto konceptu skvěle zapadají.
Zároveň se tu objevují témata, která vás mohou inspirovat při dekorování koupelny pojaté v tomto duchu. K zařizování prázdninového obydlí patří vzpomínky, které se s tímto místem pojí, stejně jako přírodniny a trofeje pocházející z blízkého lesa nebo od jezera. Ať už to je pařez přeměněný na sedátko, kožešina nebo paroží z ulovených zvířat, rybářská síť, pádlo nebo torzo lodě použité jako police.
Když majitelé pozemek kupovali, rozhodli se přestavět a rozšířit původní dům tak, aby vyhovoval potřebám čtyřčlenné rodiny. Teprve pak přišla řada na vybudování zahrady. Rostl tu jen obrovský, asi 30 let starý ořech, pozemek obepínal drátěný plot, kolem kterého kvetly růže, astry a jiřiny, před domem byly záhonky se zeleninou. Protože zahrada původně ležela na prudkém svahu, pozemek bylo nutné vyčistit a vyrovnat svažitý terén. „Potom jsme oseli trávník,“ říká majitelka, paní Renata, „vybrali jsme odolnou houževnatou hřištní travní směs, vysévali jsme ji hustě a přihnojovali, takže dnes je trávník již velmi pěkný. Pak jsme postupně dosazovali keře, květiny a jehličnany.“ 
Protože je zahrada obrácená k jihovýchodu, je osluněná po celý den, a i když se rozkládá na relativně malém prostoru, poskytuje nejen dostatek slunce, ale v teplých letních obdobích i stín pro posezení. Těmto podmínkám odpovídá i výběr rostlin. „Rozvržení záhonů a rostlin jsme neměli promyšlené předem, plochy jsme osazovali postupně,“ říká paní Renata. „Například jsme vysadili túje a napadlo nás nasypat kolem nich kamínky nebo mulčovací kůru. Kamínky jsou zase ideálním prostředím pro skalničky, netřesky a další podobné druhy. V zahradě je dostatek místa jak pro rostliny, které snesou přímé slunce, tak i pro ty, které milují polostín. Nedaří se tu pouze fuchsiím, ale velmi zde naopak prospívají modré a žluté kopretiny.“
Základem zahradní výsadby jsou dřeviny, keře a trvalky, letničky ji dobarvují a oživují, dodávají zahradě na eleganci. Plot ze zděných sloupků s výplní z dřevěných latí lemují túje, které přispívají k soukromí obyvatel zahrady. Kolem chodníčku vedoucího od branky směrem k domu jsou v nádobách vysazeny kopretiny, prostoru před vchodem dominuje vzrostlá okrasná tráva ozdobnice čínská. Na zápraží jsou umístěny květináče se surfiniemi, muškáty a dalšími letničkami.
Zahrada převážně pro relaxaci
Přízemní bezbariérový dům je vystavěn na půdorysu 10,5 x 15 m, má pultovou střechu se sklonem 8° a výšku hřebene 4,7 m. Základní hmota domu je členěna dvěma vloženými venkovními prostory, které fungují jako kryté terasy.
Celková podlahová plocha domu pro 4–5 osob činí 116 m2 (bez teras). Hlavní vstup je orientován ze severu. Jednoduché dispoziční uspořádání využívá dělení na část obytnou a na část klidovou s ložnicemi.
Bytový standard českých domácností, který přetrvává z dob socialismu, má podle něj pět základních vad: zbytečně velký obývací pokoj, mnoho skříní, malý kuchyňský kout často bez jídelního stolu a žalostné umakartové sociální zařízení. „Zvažujete-li přestěhování do takového interiéru, či v něm dokonce žijete, nebojte se změn. Není to nic složitého,“ apeluje na veřejnost a nabízí inspiraci evropskou a asijskou kulturou. V jeho díle najdeme zajímavá prostorová uspořádání interiéru (většinou) v minimalistickém duchu s výraznou barevností. Rád ve svých realizacích používá velkoplošné tisky, textury a reliéfy. Důležitá je pro něj čistota a maximální harmonie forem a tvarů. „Stále více tíhnu k hotelové architektuře, kde estetika má stejný význam jako funkce,“ vysvětluje Petr Reksoprodjo a nabízí vlastní představu ideálního interiéru, kterou shrnuje do pěti bodů:
Obvyklá obava, že dřevo v jakýchkoliv povrchových úpravách vlivem vlhka trpí, dnes již není na místě. Naopak je dřevo v koupelnách velmi vítaným materiálem, a to z mnoha důvodů. Dřevěné prvky koupelnu opticky zateplí a vytváří příjemný kontrast s jinak chladnými a studenými materiály, které v koupelnách převládají.
Většina lidí se bohužel domnívá, že pořízením drahých designových prvků do interiéru nemohou udělat chybu a výsledkem bude stejně krásný a vkusný interiér. Atraktivita jednotlivých interiérových prvků nezaručuje, že celý interiér bude nakonec působit harmonicky. Nejdůležitější je, jak spolu jednotlivé části interiéru ladí barevně, materiálem a stylem jako celek, pokud jsou tyto v disharmonii, interiéru designové doplňky nepomohou, spíš ještě více uškodí.
Sklepní prostory slouží prakticky vždy pro pomocné účely vlastního domu (skladové plochy, kotelna a sklad paliv, rozvody a zásobníky médií, vlastní domovní vodárny, dílna, garáž apod.). Zároveň se jejich poloha pod zemí využívala jako tepelně stabilní prostředí pro skladování potravin – často ve značně větších objemech, než je dnes obvyklé. Navíc sklep izoloval podlahu prvního obytného patra od zemního chladu.
Podsklepení objektu by mělo mít rozhodně svůj účel a důvod. Může být ryze technický (malá únosnost horních vrstev zeminy s nutností hlubokého založení, objekt ve svahu, potřeba vyrovnání terénních odskoků, návaznost na různé výškové úrovně sousedních objektů nebo nutnost respektovat úroveň založení sousedních staveb), mnohem častější jsou však požadavky na dispoziční řešení a potřebu umístit některé provozy, zpravidla nadstandardní, do objektu, aniž by musel zabírat celou parcelu. Příkladem může být krytý bazén včetně technického zázemí, sauna, posilovna, vinotéka či nahrávací studio, u domu ve svahu často vhodné umístění garáže.
– Mění se způsob vytápění, ve prospěch především plynu či elektřiny. Zařízení se minimalizovala a automatizovala, což spolu s růstem okamžitého výkonu umožnilo snížit obsah provozních zásobníků. Tím radikálně poklesl požadavek na zábor plochy pro kotelnu a prakticky odpadly sklady paliv. Rovněž u ostatních médií napojení na veřejnou infrastrukturu klade minimální požadavky na plochu.
