Libavka poléhavá (Gaulteria procumbens) je jen 15 cm vysoký vytrvalý keříček s pěknými temně zelenými listy, které rostlinu zdobí po celý rok.
Kvete v létě smetanovými zvonečkovitými květy a plodí od podzimu do jara, krásné červené bobule připomínají brusinky. Jsou nejen zdobné, ale navíc i jedlé a léčivé a lze je sušit do čajů a nakládat.
Obsahují metylsalycilát s podobnými účinky jako aspirin a také olejnaté silice, které mají dezinfekční účinky (přidávají se do zubních past, deodorantů a masážních gelů).
text a foto: Romana Rybková
Když byla v 19. století dívka na vdávání, její snoubenec se těšil tím, jak je pěkná, zato její budoucí tchyně ostřížím zrakem sledovala, zda si poradí s domácími pracemi, umí hospodařit s penězi a chytře vést domácnost. Zrovna takové máme dnes požadavky na naše domácí pomocníky. Perfektní výsledek je samozřejmostí, kromě toho musejí spotřebiče nabízet bohatou škálu funkcí, šetřit energii, případně i místo, vodu a čas. K dalším požadavkům patří jednoduchý systém ovládání a elegantní design.
Evropskou unií stanovená kategorie energetických tříd některým výrobcům již nedostačuje, na trhu najdeme produkty ještě o 20–50 % úspornější než nejvyšší energetická třída A+++. Pokud je úspora energie pro vás to nejdůležitější, sledujte především technickou vyspělost každého produktu. Máme pro vás několik tipů: Velkou úsporu (u chladniček, praček i dalších přístrojů) přinášejí invertorové motory s elektronicky řízenou regulací otáček. Otáčky jsou regulovány plynule, takže nedochází ke zbytečným ztrátám při „náběhu“ ani dokončení pracovního cyklu motoru.
Praktické hospodyně zajímá, zda bude nový spotřebič šikovným pomocníkem. To znamená, jaké funkce ovládá, případně, co všechno se do něj vejde. Na veletrhu jsme viděli například nové myčky s velkým vnitřním prostorem, které při stejné spotřebě umyjí 15 souprav nádobí místo obvyklých 12 souprav (AEG). Nejde vám otevřít vestavná myčka? Některé nové modely (Bosch, Miele) se otevřou samy již po lehkém zatlačení nebo zaťukání na čelní plochu. Nové myčky i pračky pracují tiše (hlučnost se snížila pod 45 dB) a variabilní koše se přizpůsobí nádobí různých tvarů a rozměrů.
Trouba si sama zváží množství potravin, reguluje teplotu i celý průběh přípravy (zvolí horkovzdušné pečení nebo parní pečení, grilování atd.). Zdárný průběh kontrolují a automaticky regulují senzory. Můžete si uložit do paměti i vlastní osvědčený postup. Moderní indukční varné desky (Gorenje IQ Cook) jsou opatřeny elektronickými senzory, které sledují teplotu a vlhkost uvnitř nádoby a regulují je tak, aby nedocházelo k přehřívání (voda se nevyvařila či olej nepřipálil, když musíte odběhnout k telefonu). Nejvíce se rozvíjejí technologie vaření a pečení v páře, které odborníci považují za nejzdravější a nejúspornější, a to jak z hlediska spotřeby energie, tak i času. 
Izolační plyny
Velkým skokem z hlediska lepších tepelněizolačních vlastností bylo ošetření povrchu skla tzv. termoflexní nízkoemisivní vrstvou. Díky této vrstvě tak výrobci u oken podstatně snížili tepelnou prostupnost. Např. pokud máme u dvojskla jedno ze skel ošetřeno nízkoemisní vrstvou, tak tepelněizolační vlastnosti okna zdvojnásobíme. Záleží také na tom, kam bude nízkoemisní vrstva směrována – pokud to bude směrem do uzavřeného prostoru dvojskla či trojskla, stačí použít levnější měkké pokovení, pokud je vrstva v kontaktu s měnícím se vzduchem, je zapotřebí volit dražší tvrdé pokovení.
Před čtyřmi lety bydlela rodina se čtyřmi dětmi v městském bytě 3+1 hned u silnice. „Nebylo to ideální,“ vzpomíná energická paní domu, které by nikdo nehádal skutečný věk. „Když jsme se rozhodli stavět, nakreslila jsem si malý domeček s obývákem propojeným s kuchyní, abych se necítila sama. Přidala jsem dílnu, v patře dva dětské pokoje a to bylo všechno. Toužila jsem po útulném domku s balkonem ve štítu, kde dnes večer sedávám a dívám se, jak zapadá slunce za lesy a zurčí blízký potůček. Balkon se nám povedl, ale dům je nakonec větší, než jsem si představovala,“ vypráví.
Velká posuvná okna propojují trojici prostorů do živého srdce rodinného domu, kde se u velkého stolu scházejí již dospělé děti i s novými partnery, pravidelný keramický kroužek a také sousedi, s nimiž za několik let společného života na okraji obce pod brdskými lesy našli majitelé společnou notu. „Není tady sterilní městské prostředí. Vesnice žije vlastním životem, pořádají se tady v okolí různé akce a se sousedy máme dobré vztahy, navzájem si pomáháme,“ uzavírá žena výčet příjemných radostí života na venkově.
Od výkopu ke kolaudaci
Každá část vnitřního vybavení získala tvořivým dotekem členů rodiny nový život: stará litinová kamna dostala po vybroušení novou barvu, šamotovou vložku a litinovou desku, na které se pečou bramborové placky jako za časů babiček; dřevěné bytelné schodiště dala dohromady mužská část domácnosti stejně jako atiku ve zdi, která připomíná starou venkovskou chalupu; knihovnu v podkrovní galerii naopak postavila paní domu a vedle ní zavěsila zrenovovaný obraz po babičce; jedno křídlo staré skříně se v dívčím pokojíku proměnilo na zrcadlo ozdobené mušličkami, zatímco druhé křídlo zakotvilo v ložnici rodičů.
Majitelé si představovali bydlení, které je nebude zatěžovat ani finančně, ani náročnou údržbou, umožní jim využívat zahradu a všechny půvaby venkovského prostředí. Dávají přednost klasickým přírodním materiálům, jako jsou kámen, cihla, dřevo, které samy o sobě vytvářejí prostředí, kde vládne příznačné „teplo domova“. Architekt Ján Stempel navrhl jednoduchou kompaktní stavbu obdélníkového tvaru se sedlovou střechou, vycházející z tradičního vzoru českého venkovského domu.
Velká domácnost na malé ploše
Ze zádveří se vstupuje přímo do společného obývacího prostoru s integrovaným otevřeným schodištěm a kuchyní. Těžištěm architektonického návrhu je prostup domu v příčné ose, kde je umístěno sezení u velkého kulatého jídelního stolu, převýšené až na galerii v podkroví, a terasa, zapuštěná z jižní strany do hmoty stavby a propojená s interiérem posuvnými prosklenými stěnami.
V zadní části přízemí se nachází sezení a pracovna oddělená vestavěnou skříňovou stěnou. Podkroví se dělí na zónu dětí a zónu rodičů, společně užívají velkou rodinnou koupelnu a samostatné WC. Přístup do všech místností vede z galerie nad jídelnou. Venkovní úpravy nebyly podceněny a dům se tak neřadí mezi masu novostaveb se zahradou, na niž nezbyly peníze.
O tom, z čeho bude dům postaven, měli investoři od začátku jasno. Věděli, že chtějí bydlet v klasické zděné stavbě. Z nabídky mnoha firem zvolili broušené zdivo Porotherm 44 Eko + spolu se zdicí pěnou Profi Dryfix, které doplnili deseticentimetrovým kontaktním zateplovacím systémem. Důvod byl jednoduchý: „Nejenže jde o materiál z 99 procent složený z přírodních surovin, ale při zateplení stěny uvnitř akumulují teplo a poté ho vyzařují zpět do místnosti, což je příjemné a pro člověka přirozené,“ říká Josef Malý ze stavební firmy, která dům stavěla a zvolený materiál doporučila.
Protože majitelé měli parcelu koupenou dříve, projekt domu se mohl maximálně přizpůsobit konkrétním podmínkám. Do ulice směřuje vstup do domu, dvojgaráž a technické zázemí, ačkoli je to jižní strana. Rozhodl o tom překrásný výhled na opačnou stranu, na vesnici v údolí, starobylý kostel i okolní lesy.
Kuchyň propojená s jídelnou a obývacím pokojem je dnes považovaná za standard. Ale zde šla majitelka se spojováním funkcí ještě o krok dál. Splnila si sen mít koupelnu v ložnici. Obě místnosti jsou sice propojené, ale zároveň oddělené skleněnými posuvnými dveřmi. Problém s různými podlahovými krytinami zde nebylo třeba řešit. V celém domě je totiž položena bílá velkoformátová dlažba – nejlépe splňovala požadavky investorů na vysokou odolnost a snadnou údržbu a hodila se i pro teplovodní podlahové topení. Dispozice dovolily zvolit kuchyňskou linku ve tvaru písmene U, který je podle odborníků nejpraktičtější, neboť se v něm člověk nejméně „naběhá“ a má vše při ruce.
Komínové hlavice ROTOWENT (HPI-CZ) jsou vyráběny z nerezu a jsou materiálově do posledního detailu a spoje konstruovány i pro velmi agresivní spaliny, takže je lze použít i pro otopné soustavy na tuhá paliva. Buď se vsazují přímo do komínového otvoru pro průměry hrdla 150, 200, 250 a 300 mm, nebo mají čtvercovou základnu, která se osadí a přišroubuje na horní plochu komína (opět pro průměry hrdla 150, 200, 250 a 300 mm). V principu se jedná o mechanické zařízení založené na proudění vzduchu bez jakýchkoli nároků na energie – vítr vytváří podtlak a vytahuje vzduch a spaliny z komína, takže zlepšuje odtah. Komínové hlavice ROTOWENT jsou vhodné i pro dodatečnou instalaci na již hotový komín. Svým tvarem připomínají dragounské přilbice, proto jejich prodejní označení nese i jméno „Dragon“. Kominík je při čištění z komína lehce vysune, popř. odšroubuje verzi se čtvercovou základnou. 
Komínové hlavice TURBOWENT (HPI-CZ) jsou rovněž vyráběny z nerezu a jsou, na rozdíl od hlavic ROTOWENT, vhodné pouze pro plynové otopné soustavy, které neprodukují tak agresivní spaliny. Rovněž se buď vsazují přímo do komínového otvoru pro průměry hrdla 150, 200, 250 a 300 mm, nebo mají čtvercovou základnu, která se osadí a přišroubuje na horní plochu komína (opět pro průměry hrdla 150, 200, 250 a 300 mm). Fungují na stejném principu jako komínové hlavice ROTOWENT, tzn. že jsou založené na proudění vzduchu bez jakýchkoli nároků na energie – vítr vytváří podtlak a vytahuje vzduch a spaliny z komína, takže zlepšuje odtah. I komínové hlavice TURBOWENT jsou vhodné i pro dodatečnou instalaci na již hotový komín. Ve štíhlém provedení Turbowent – Tulipán (pro průměry hrdla 150 mm) najdou uplatnění zejména pro sériové zapojení více komínů vedle sebe. I tyto hlavice kominík při čištění lehce vysune, popř. odšroubuje. 
Komínové mříže (HPI-CZ) jsou vyráběny z pozinku v černém provedení a komín ochrání pouze proti větším předmětům. Uplatní se hlavně ve městech, kde je větší riziko pádu ptactva do komína. Lze je použít pro rozměr komínového průduchu 150 x 150 mm, 200 x 200, 250 x 250 a 300 x 300 mm. 
Komínové stříšky (HPI-CZ) brání vniknutí nežádoucí vody (déšť, sníh) do komína. Kromě toho jsou navíc zajímavým estetickým doplňkem střechy. Jsou navrženy a vyrobeny speciálně tak, aby nesnižovaly tah a nezhoršovaly tak funkci komína. Jsou dodávány v nerezovém provedení v široké škále průměrů (průměr hrdla 100 mm až 250 mm), hodí se proto téměř pro všechny komíny.
Manželé se dvěma dospělými dětmi hledali klidné místo, kde by rodina definitivně zakotvila, a pozemek na konci ulice v nové zástavbě, ztrácející se v údolí za malou středočeskou obcí, přesně odpovídal jejich představám. „Romantické zákoutí, z jedné strany částečně ve stínu listnatého lesa, z druhé strany výhled na rybníček, v budoucnu žádní další potenciální sousedé, to byly silné argumenty pro,“ říkají majitelé domu.
Dům je orientován rovnoběžně s vrstevnicí a rozdělen středovou podélnou nosnou zdí na dva trakty. Větší část domu tvoří dvoupodlažní trakt orientovaný do ulice, zastřešený plochou střechou. Ústřední schodišťová hala jej rozděluje na garáž, technické zázemí a zónu pro hosty s vlastní koupelnou. Otevřené jednoramenné schodiště stoupá na galerii, z níž se vchází do ložnic dětí, orientovaných na západní stranu, a do společné obývací části na jižní straně. Severovýchodní nároží domu zaujímá ložnice rodičů s vlastním zázemím. Z jižní a západní strany dům obklopuje příjemná chráněná terasa, sousedící s bazénem.
Postaveno na jistotách
Nenajdeme tu křivé omítky, špatné spárování, odstávající lišty, zkřížené zárubně či kování vypovídající službu. „Snažili jsme se vyhnout příliš levným i příliš drahým výrobkům a módním vlnám. Vybírali jsme nadčasové materiály – třešňovou a javorovou dýhu, pískovec, standardní keramické obklady, žulu. Líbí se nám, že časem přirozeně stárnou, ale stále si zachovávají svou kvalitu,“ uzavírá majitel domu.
Rod Cymbidium objevil roku 1799 švédský botanik Olof Peter Swartz. První popsaný, velmi odolný druh s červenobíle pruhovanými květy se nazýval Cymbidium aloifolium. Od té doby vědci popsali celkem 64 druhů – vyskytují se v subtropech i tropech jihovýchodní Asie; od Číny až po sever Austrálie. Jsou to z větší části epifytní orchideje, často ale rostou i na skalách, mnohé obývají i chladnější prostředí v horách. Druh Cymbidium macrorhizon, rostoucí v západním Himálaji, je bezlistý, vykvétá z podzemního oddenku a parazituje na houbách.
Květy jsou olivově zelené s purpurovým nádechem, někdy i kaštanově hnědé, pysk nese dvě velké purpurové skvrny. Cymbidium insigne se skoro metr dlouhými listy má květenství ještě o třetinu vyšší, až 9 cm široké, světle růžové květy kontrastují s krvavě rudým nebo purpurově tečkovaným pyskem. Epifytní vietnamský druh Cymbidium sanderae se liší nižším vzrůstem, kratším květenstvím i tím, že jemně bíle vroubený pysk je zdobený masivní tmavorudou a žlutou kresbou. K nejodolnějším druhům patří již zmíněné Cymbidium aloifolium. Za dobrou péči se odmění spoustou krátkých převislých květenství, která dobře vykvétají i v bytě. Většinou se však pěstují hybridy, a to jak robustní a velkokvěté, tak drobnější, zato mnohokvěté formy.
Jak se starat o cymbidium
Cymbidium přesazujeme jednou za 3 roky po odkvětu, nebo pokud substrát zahnívá a rozkládá se. Vhodným substrátem je směs kousků borové kůry, polystyrenových chipsů, stříhaného molitanu, kousků suchého rašeliníku a rašeliny. Odkvetlé a zaschlé květní stvoly odstřihneme, staré odumřelé pahlízy i kořeny odstraníme. Rostlině prospěje očištění od všeho starého substrátu, bez poškození kořenů. Větší trsy lze při přesazování rozdělit.
Především si dobře promyslete, kdo bude domácí fi tness využívat a jaký je cíl cvičení. K tomu, aby si mohla zacvičit žena, která nejčastěji chce zhubnout, ale i muž, který naopak chce nabrat na svalové hmotě, je většinou třeba zvolit určitý kompromis. Ideální je, pokud se s posilovnou počítá již při stavbě nemovitosti.
Správně navržené domácí fitness by mělo obsahovat tři hlavní zóny, kterými při cvičení procházíme. Trénink začínáme i končíme v prostoru pro rozcvičení a strečink, který je mnohdy podceňován. Dále pokračujeme na aerobních strojích, které slouží pro posílení kondice, kardiovaskulárního systému a spalování tuků.
Nejen břicho a bicepsy…
Po cvičení…
