František Kopřiva, majitel stejnojmenného zahradnictví, nám prozradil, že když na počátku 90. let minulého století uvedla tuto odrůdu na trh japonská firma Suntory (byla v sortimentu minimálně do roku 2005), šlo o opravdovou „revoluci“. Vegetativně množený kříženec známé petúnie a jakýchsi divokých příbuzných vykazuje totiž neuvěřitelně bujný růst a vy nikající odolnost vůči povětrnostním vlivům.
František Kopřiva to dokládá vlastními zkušenostmi: „Když jsme v roce 1994 vystavovali na Floře Olomouc sortiment méně známých balkonových rostlin, největší pozornost návštěvníků přitahovaly nádoby osázené surfiniemi – dvoumetrové převisy obalené stovkami květů. Den před zahájením výstavy se nad Olomoucí přehnala letní bouře, která u sousední expozice s klasickými petúniemi v podstatě strhala všechny květy a velká poupata. Surfinie však byly prakticky nepoškozené a expozice vypadala, jako by byla instalována až po bouři…“
| Více článků z rubriky ZAHRADA na www.dumabyt.cz. |
Všechny barvy duhy
Další odrůdou v historii surfinií byla velkokvětá ‚Violet Wonder‘. Její světle fialovorůžová barva se prý ale zákazníkům příliš nelíbila a odrůda přežila pouze jednu sezonu po nástupu další nové odrůdy – ‚Shihi Purple‘, která je dodnes základem sortimentu surfinií. Její předností jsou podle slov pěstitelů velké květy výrazně purpurové barvy, bujný růst a odolnost proti dešti.
Navíc dobře snášejí jarní i podzimní mrazíky. Podmínkou úspěchu je kvalitní substrát s kyselou reakcí po celou sezonu a dostatek živin ve velkých dávkách. Kromě řady surfinií se objevuje i celá škála vegetativně množených petúnií, které byly na trh uváděny pod různými, obvykle rovněž chráněnými názvy, například Sanguna, Petitunie, Tumbelina a další. Surfinie jsou v této skupině u nás nejrozšířenější. Mezi stálice patří velkokvěté ‚Shihi Purple‘ (červenofialová), ‚White‘ (bílá), ‚Blue‘ (modrá), ‚Hot Pink‘ (růžová); z drobnokvětých odrůd jsou oblíbené
‚Blue Vein‘ (modrá s tmavým středem), ‚Pink Vein‘ (růžová s tmavým středem). V bohaté paletě barev a odstínů chybí jen jasně červená a sytě žlutá. Vyskytují se i odrůdy plnokvěté označované jako Surfinia Double.
| ! Prohlédněte si on-line NEJVĚTŠÍ KATALOG RODINNÝCH DOMŮ ! |
Abyste předešli zklamání
Některé běžně nabízené sorty, jež mají v názvu označení Patio nebo Table, nevytvářejí převisy, naopak rostou kompaktně a květy jsou položeny vodorovně. Odrůdy jsou určené pro osázení nádob, kde je převis nežádoucí. Naopak odrůdy označované Repens vytvářejí výrazně větší převisy než odrůdy klasické. František Kopřiva varuje, že neznalost vlastností jednotlivých odrůd může způsobit zklamání z dosažených výsledků a náhodná kombinace klasické surfinie a Patio typu bude působit přinejmenším rozpačitě. Vyvarovat se těmto zklamáním je možné včasnou poradou s odborníky v zahradních centrech.
Surfinie jsou licenčně množené květiny a pro jejich množení, pěstování a distribuci platí jistá pravidla. Rostliny musejí být opatřeny etiketou s přesným názvem odrůdy, která je zároveň dokladem nákupu sadby u licenčního množitele.
text: Vlastimil Růžička, foto: Zahradnictví U Kopřivů, MOERHEIM A PROVEN WINNERS



Každá generace, která v těchto objektech sídlila, se podepsala na omítkách objektů svým způsobem. Zvláště po roce 1945, kdy hlavně zámek, sloužil i jako místní škola. Omítky místností i fasáda byla modernizována a použity zde byly nové stavební technologie. Zato hrad, na jehož údržbu nezbývaly finanční prostředky a navíc byl chladný a ponurý, umístěný na skále nad moderním zámkem, si zachoval původní zdivo a omítky, čímž se stal unikátem v celých Čechách.
Při renovaci objektu to zjistili památkáři a využili tuto skutečnost k nejen získání poznatků o starém stavebnictví, ale i k organizování výše uvedené zajímavé akce o starém stavebnictví. Ta se pro velký loňský úspěch letos opět opakuje v následujících termínech: 30. 6. a 1. 7. 2012, dále 4. a 5. 8. 2012 vždy v návštěvních hodinách: 10,00; 12,00; a 15,00. Pro velký zájem dostat se do objektu hradu, který je zatím jinak pro veřejnost nepřístupný a omezený počet účastníku ve skupině při exkursi, je vhodné se předem objednat na telefonu 725 358 475.
Pokračování na hradě Švihov



Již ve svých dvaadvaceti letech Louise úspěšně zakončila studium na London College of Furniture, vrátila se do Dánska a pokračovala ve studiu industriálního designu na Danmarks Designskole. V roce 1996, rok poté, co dostudovala, založila své vlastní studio v Kodani, které úspěšně vede dodnes. Jejím původním záměrem bylo soustředit se na výrobu nábytku a osvětlení, ale velmi brzy začala dostávat zakázky na tvorbu celých interiérů a na další projekty v oblasti produktového designu. Také zde prokázala své schopnosti a výjimečné vnímání prostoru a objektů.
Možné je vše
Víra, že v designu je vše možné












Záleží na stylu zahrady
Pokud si pořizujeme větší fontánu či kašnu se složitějším vodním systémem, měli bychom se u dodavatele kromě jiného informovat také o tom, zda má zařízení v nejnižším bodě vlastní výpust s plovákem, jehož nastavením lze regulovat výšku hladiny. Požadovat bychom měli i bezpečný a profesionální rozvod elektrického proudu. Bude to nutné nejen kvůli osvětlení, ale především kvůli vodnímu čerpadlu, které zajišťuje chod vodotrysku.
Voda je důležitým prvkem a záleží na architektovi, jakým způsobem ji využije. Opticky zvětšuje stísněné menší prostory, odráží okolí (zrcadlí), při pohybu vody vznikají další efekty, které je možné využít do celkové koncepce. Fontány můžeme umístit do volného prostoru zahrady, zdobit budou v atriích, vnitřních dvorcích i vstupních halách.



Manželé s dospělým synem si vybrali mírně svažitou parcelu v obytné čtvrti, která vznikla v 90. letech minulého století. Čtvercový pozemek o rozloze 840 m² má výhodnou orientaci ke světovým stranám – s přístupem ze severní strany, zahradou orientovanou na jih a mírným sklonem k východu.
Architekt umístil dům s minimálním odstupem od severního okraje pozemku tak, aby na slunné straně zůstala co největší volná plocha pro zahradu. Využil svažitosti pozemku – východní část domu má dvě podlaží, ve spodním je umístěno zázemí a garáž s přímým vjezdem z ulice.
Ve vstupním podlaží se nachází na západní straně samostatný pokoj syna s vlastním sociálním zázemím a výstupem na zahradu. Z haly se dvojicí dveří přímo vchází do obývacího pokoje, zahřívaného krbem, a do jídelny s kuchyní. Tyto prostory jsou záměrně odděleny stěnou s posuvnými dveřmi, aby stolování nerušilo relaxaci, každá místnost má samostatný výstup na terasu na jižní straně.
Náznak tradic klasické architektury najdeme i na fasádách – spodní podlaží je obloženo tvrdými těžkými materiály, horní podlaží je naopak odlehčeno hladkou omítkou a dřevěným obkladem.
Aby byl estetický dojem opravdu dokonalý, přišla rovněž dvířka o madlo a pojistný zámeček, jehož přítomnost vyžadovala certifikace výrobku. Tyto bezpečnostní prvky jsou nově nahrazeny neviditelnou mechanickou pojistkou, která funkci zámečku plně zastupuje. Pro otevření stačí na dvířka lehce zatlačit a dvěma pohyby stejnou rukou odjistit pojistku.

Již 20 let zažitou praktikou je instalace nového okna montážní polyuretanovou pěnou. Původně šlo o inovativní technologii, která slibovala rychlost, jednoduchost a odolnost. Postupem času se však přišlo na to, že to s tou odolností není nijak valné. Zřejmě nebylo počítáno, že vytvrzená pěna, byť ukrytá pod slupkou tenké omítky, nebude vystavená vlivům počasí. Vlhkost je totiž to hlavní, co způsobuje destrukci tohoto pěnového izolantu. Díky nasákavosti dochází k jeho degradaci a postupnému rozpadu. Montážní pěna je skvělý tepelný izolant. Chybí jí však vlastnosti, které by dokázaly odolat pohybům budovy. A že se každá budova hýbe, je věc naprosto jasná. Při vypěnění spáry mezi okenním rámem a zdí domu, se vytvrzená pěna časem utrhne. Vznikne zde tedy milimetrová spára, jež je vystavená především dešti. Následkem jsou tzv. chladné rohy v okolí okenního rámu a počátek tvorby plísní, zejména v zimním období.



Dispozice určená stropem
Barvy podle funkce



Největší oblibě se podle prodejců těší sálavé grily s krytem, na kterých lze kromě klasického způsobu „grilovat“ také ve stylu horkovzdušné trouby. Gril hravě zvládne i silnější kusy masa, živáňskou či velké bohatě naplněné špízy.
Skutečný svátek grilování slibují klasické kotlové grily nebo alespoň přenosné zahradní grily na dřevěné uhlí. Vyžadují sice více zkušeností při regulaci ohně (aby se maso nepřipálilo), ale patří neodmyslitelně k vybavení tradiční grilovací party. V zájmu ochrany zdraví se modernizují tak, aby skapávající šťávy a tuky „mizely“ pomocí žlábků či mřížek. Umějí to především masivní kotlové zahradní grily, u kterých lze poměrně spolehlivě regulovat hoření vzduchovou přívěrou a dbát na snížení obsahu karcinogenních látek.
Pokud jste po skončení sezony neodstranili zbytky nečistot, učiňte tak nyní… zdravé a pohodlné, tuk se na rozžhaveném povrchu odpařuje a údržba takového grilu je skutečně minimální. Největší zájem je o mobilní úpravu. Plynové mobilní grily lze pak přirovnat k moderní pojízdné kuchyni, která dokáže vařit poměrně zdravě a díky příslušenství také servírovat i další vybrané přílohy, včetně vína.
Někteří vyznavači zahradních společenských akcí preferují japonské tepany neboli horké stoly. Železná plocha se v poslední době nahrazuje hygienickým nerezem, ale způsob použití je stejný jako před lety – potraviny se pokládají přímo na horkou plochu a postupně se obracejí.









