Skip to content

Blog

Revoluční rostliny na balkon

František Kopřiva, majitel stejnojmenného zahradnictví, nám prozradil, že když na počátku 90. let minulého století uvedla tuto odrůdu na trh japonská firma Suntory (byla v sortimentu minimálně do roku 2005), šlo o opravdovou „revoluci“. Vegetativně množený kříženec známé petúnie a jakýchsi divokých příbuzných vykazuje totiž neuvěřitelně bujný růst a vy nikající odolnost vůči povětrnostním vlivům.

celý text

František Kopřiva to dokládá vlastními zkušenostmi: „Když jsme v roce 1994 vystavovali na Floře Olomouc sortiment méně známých balkonových rostlin, největší pozornost návštěvníků přitahovaly nádoby osázené surfiniemi – dvoumetrové převisy obalené stovkami květů. Den před zahájením výstavy se nad Olomoucí přehnala letní bouře, která u sousední expozice s klasickými petúniemi v podstatě strhala všechny květy a velká poupata. Surfinie však byly prakticky nepoškozené a expozice vypadala, jako by byla instalována až po bouři…“

Více článků z rubriky ZAHRADA na www.dumabyt.cz.

Všechny barvy duhy

Další odrůdou v historii surfinií byla velkokvětá ‚Violet Wonder‘. Její světle fialovorůžová barva se prý ale zákazníkům příliš nelíbila a odrůda přežila pouze jednu sezonu po nástupu další nové odrůdy – ‚Shihi Purple‘, která je dodnes základem sortimentu surfinií. Její předností jsou podle slov pěstitelů velké květy výrazně purpurové barvy, bujný růst a odolnost proti dešti.

Revoluční rostliny na balkonNavíc dobře snášejí jarní i podzimní mrazíky. Podmínkou úspěchu je kvalitní substrát s kyselou reakcí po celou sezonu a dostatek živin ve velkých dávkách. Kromě řady surfinií se objevuje i celá škála vegetativně množených petúnií, které byly na trh uváděny pod různými, obvykle rovněž chráněnými názvy, například Sanguna, Petitunie, Tumbelina a další. Surfinie jsou v této skupině u nás nejrozšířenější. Mezi stálice patří velkokvěté ‚Shihi Purple‘ (červenofialová), ‚White‘ (bílá), ‚Blue‘ (modrá), ‚Hot Pink‘ (růžová); z drobnokvětých odrůd jsou oblíbené
‚Blue Vein‘ (modrá s tmavým středem), ‚Pink Vein‘ (růžová s tmavým středem). V bohaté paletě barev a odstínů chybí jen jasně červená a sytě žlutá. Vyskytují se i odrůdy plnokvěté označované jako Surfinia Double.

! Prohlédněte si on-line NEJVĚTŠÍ KATALOG RODINNÝCH DOMŮ !

Abyste předešli zklamání

Některé běžně nabízené sorty, jež mají v názvu označení Patio nebo Table, nevytvářejí převisy, naopak rostou kompaktně a květy jsou položeny vodorovně. Odrůdy jsou určené pro osázení nádob, kde je převis nežádoucí. Naopak odrůdy označované Repens vytvářejí výrazně větší převisy než odrůdy klasické. František Kopřiva varuje, že neznalost vlastností jednotlivých odrůd může způsobit zklamání z dosažených výsledků a náhodná kombinace klasické surfinie a Patio typu bude působit přinejmenším rozpačitě. Vyvarovat se těmto zklamáním je možné včasnou poradou s odborníky v zahradních centrech.

Surfinie jsou licenčně množené květiny a pro jejich množení, pěstování a distribuci platí jistá pravidla. Rostliny musejí být opatřeny etiketou s přesným názvem odrůdy, která je zároveň dokladem nákupu sadby u licenčního množitele.

text: Vlastimil Růžička, foto: Zahradnictví U Kopřivů, MOERHEIM A PROVEN WINNERS

Dobrodružství vápna a písku

Je to jediná možnost, jak se v současné době podívat do zdejšího hradu, který přibližně od roku 1 406 vlastnili Rýzmburkové ( páni z Oseka), aby je v létech 1 495 – 1 547 vystřídali Pluhové z Rabštejna, následovali v letech 1 624 – 1 752 Questenberkové, 1 752 – 1 813 Kounicové a naposled v letech 1 813 – 1 945 rod Beauford – Spontin, kdy přešel zámek a hrad do vlastnictví státu.

celý text

Dobrodružství vápna a pískuKaždá generace, která v těchto objektech sídlila, se podepsala na omítkách objektů svým způsobem. Zvláště po roce 1945, kdy hlavně zámek, sloužil i jako místní škola. Omítky místností i fasáda byla modernizována a použity zde byly nové stavební technologie. Zato hrad, na jehož údržbu nezbývaly finanční prostředky a navíc byl chladný a ponurý, umístěný na skále nad moderním zámkem, si zachoval původní zdivo a omítky, čímž se stal unikátem v celých Čechách.

Dobrodružství vápna a pískuPři renovaci objektu to zjistili památkáři a využili tuto skutečnost k nejen získání poznatků o starém stavebnictví, ale i k organizování výše uvedené zajímavé akce o starém stavebnictví. Ta se pro velký loňský úspěch letos opět opakuje v následujících termínech: 30. 6. a 1. 7. 2012, dále 4. a 5. 8. 2012 vždy v návštěvních hodinách: 10,00; 12,00; a 15,00. Pro velký zájem dostat se do objektu hradu, který je zatím jinak pro veřejnost nepřístupný a omezený počet účastníku ve skupině při exkursi, je vhodné se předem objednat na telefonu 725 358 475.

Více článků z rubriky STAVBA na www.dumabyt.cz.

Dobrodružství vápna a pískuPokračování na hradě Švihov

V roce 2012 tak vzniklo pokračování na hradě Švihov pod názvem Dobrodružství vápna a kamene. Zde budou návštěvní dny: 14. a 15. 7. 2012, dále 18. a 19. 8. 2012.

Jako třešnička na dortu zajímavých akcí je akce pro majitele památkových objektů v Čechách. V Bečově nad Teplou bude akce Cesty labyrintem péče o památku probíhat ve dnech 6. a 7. 10. 2012 v 10 a 14 hodin.

text a foto: Jiří Míka, www.mujdum.cz

Představujeme designérku Louise Campbell

Louise Campbell a závěsné svítidlo Fatso (Louis Poulsen Lighting), polyesterová pryskyřice, vyrobeno v neopakovatelných variantách.Již ve svých dvaadvaceti letech Louise úspěšně zakončila studium na London College of Furniture, vrátila se do Dán­ska a pokračovala ve studiu industriálního designu na Dan­marks Designskole. V roce 1996, rok poté, co dostudovala, založila své vlastní studio v Kodani, které úspěšně vede dodnes. Jejím původním záměrem bylo soustředit se na výrobu nábytku a osvětlení, ale velmi brzy začala dostávat zakázky na tvorbu celých interiérů a na další projekty v oblasti produktového designu. Také zde prokázala své schopnosti a výjimečné vnímání prostoru a objektů.

Kontakty na firmy a skrytý text se zobrazí až po registraci a přihlášení.

celý text

Závěsné svítidlo Balls (Louis Poulsen Lighting), LED diody, BULB.Možné je vše

Práce Louise Campbell je velmi hravá až experimentální. Kombinuje v sobě prvky skandinávské strohosti a anglické ženskosti, místy s nádechem romantiky. Výjimečné je také spojení někdy téměř tradičního vzhledu, ve kterém se odrážejí oba světy Louise Campbell, s nejnovějšími high-tech výrobními postupy. Studio je známé i pro své aktivity v nekomerční sféře, kde se podílí na nízkorozpočtových projektech. Sama designérka se navíc zabývá kurátorstvím a výstavními projekty.

Celý článek a více fotografií na www.modernibyt.cz.

Křeslo Retreat (Louise Campbell), ocelová vlákna potažená angorskou vlnou, vyroben pouze jeden kus.Víra, že v designu je vše možné

Za čtrnáct let své činnosti Louise Campbell spolupracovala s mnoha světovými výrobci designu a její aktuální tvorba zahrnuje mj. návrhy židlí, stolů, lamp, skla, skříňových systémů, ale také šperků nebo městských instalací.

Louise věří, že její úspěch je dán určitými zásadami, kterými se řídí. Tou nejdůležitější je víra, že vše je možné, dokud se neprokáže opak, a její tvorba dokazuje, že to funguje.

zdroj: www.modernibyt.cz

Výhody fotovoltaického ohřevu

Základní popis systémů

  1. Fotovoltaický systém – FV systém

Tento systém využívá k ohřevu TV elektrickou energii, která je vyrobena FV panely. K přenosu tepla to vody se využívá suché keramické topné těleso umístěné v zásobníku TV.

  1. Fototermický systém – FT systém

Tento systém využívá k ohřevu tepelné energie, která je vyrobena FT kolektory. K přenosu tepla do vody se využívá teplonosné medium, které odvádí teplo z kolektoru a předává ho ve výměníku zásobníku TV.

Oba tyto systémy potřebují k výrobě TV dostatečné sluneční záření.

Základní komponenty FV systému pro ohřev TV

  1. 1) FV panely – dle požadovaného výkonu 4,6 nebo 8 kusů o výkonu 250 Wp

  2. 2) Kotvící prvky pro tyto panely

  3. 3) Kabeláž pro propojení panelů se zásobníkem TV

  4. 4) Přepěťová ochrana

  5. 5) Zásobník TV

  6. 6) Termostatický směšovací ventil

  7. 7) Drobný instalační materiál (lišty, hmoždinky…..)

    Komponenty fotovoltaického ohřevu (zdroj internet)

Základní komponenty FT systémů

  1. 1) FT kolektory – dle požadovaného systému a velikosti kolektorů 2 až 3 kusy

  2. 2) Kotvící sada pro tyto kolektory

  3. 3) Propojovací sada kolektorového pole

  4. 4) Potrubí (nerezový vlnovec, natvrdo pájená měď nebo lisovaná měď se solárními kroužky)

  5. 5) Izolace potrubí (odolná vysokým teplotám)

  6. 6) Teplonosné medium

  7. 7) Čerpadlová skupina

  8. 8) Regulace solárního systému

  1. 9) Expanzní nádoba solárního okruhu

  2. 10) Termostatický směšovací ventil

  3. 11) Elektrické topné těleso na dohřev (pokud dohřev zajišťuje elektřina)

  4. 12) Drobný instalační materiál (lišty, hmoždinky …..)

    Komponenty fototermického ohřevu (zdroj internet)

Cenové porovnání systémů

Z tohoto vyplývá, že pokud dnes pořídíme komponenty, vychází FV systém levněji a to včetně instalace. Cena se může lišit dle cen použitých komponentů jednotlivých systémů a ceny montážních prací jednotlivých firem.

Cenové porovnání systémů

Montáž jednotlivých systémů

Výhody FV systému

  1. 1) Jednodušší manipulace s panely na střeše (poloviční váha proti termickým kolektorům)

  2. 2) Jednodušší propojení zdroje energie se zásobníkem TV. V případě FV systému dvěma kabely. V případě FT systému je potřeba vybudovat prostupy o rozměru 50x100mm, což může byt v některých domech neřešitelný problém.

  3. 3) Možnost použít FV systém v objektech kde je vhodná střecha ve velké vzdálenosti od zásobníku. Není problém 100m. V případě FT systému u větších vzdáleností mezi zdrojem a zásobníkem neúměrně rostou náklady na instalaci potrubí a izolací, a to jak v pořizovací ceně tohoto, tak v pořizovací ceně kotvících prvků tohoto potrubí. Dále rostou tlakové ztráty v rozvodech a může dojít i k nutnosti zvětšit oběhové čerpadlo. S větším výkonem čerpadla rostou následně provozní náklady na čerpací práce. Dále systém potřebuje více teplonosné kapaliny – vyšší náklady na její pořízení a následnou výměnu po její degradaci. V neposlední řadě je nezanedbatelná i tepelná ztráta v rozvodech, která snižuje výkon solárního systému a dále tato energie může unikat do obytných částí domu, což v letních měsících není žádoucí. Dle mého názoru při vzdálenosti kolektorů od zásobníku nad 25m jsou jasně výhody na straně FV systému.

  4. 4) Další výhodou FV ohřívačů z DZ Dražice je možnost jejich zavěšení na stěnu. Tyto bojlery mohou taktéž nahradit stávající zařízení k ohřevu TV, které je umístěné v koupelně, jelikož si zachovávají výhody standardních zásobníků tohoto českého výrobce (krytí IP 45).

Nevýhody FV systému

  1. Jasnou nevýhodou FV systému je potřeba instalace většího počtu panelů pro dosažení stejného výkonu systému – z toho vyplývá požadavek na větší plochu k umístění FV panelů. Poměr ploch FT x FV je 1 x 3.

Provozní stavy jednotlivých systémů

  1. 1) V případě, že dojde k nahřátí FV zásobníku na požadovanou teplotu, systém řízení přepne do dalšího zásobníku, nebo na měnič, který umožní dodávat energii dalších spotřebičů. Toto zlepšuje ekonomickou bilanci instalovaného systému. Pokud nejsou v systému další spotřebiče, zásobník odstaví FV panely a čeká na dobu, kdy dojde ke snížení teploty v zásobníku pod požadovanou mez – následně spustí okamžitě ohřev. Systém je odstaven pouze po nezbytně nutnou dobu.

  2. 2) V případě že dojde k nahřátí FT zásobníku na požadovanou teplotu, chová se systém podobně jako v případě FV zásobníku. Pokud je v systému další zásobník, případně pokud je v systému zařazen dohřev bazénu, přepne řídící systém a ohřívá tyto systémy. V případě, že je FT systém určen pouze k ohřevu TV a zásobník je nahřátý řídící systém odstaví oběhové čerpadlo solárního okruhu a dojde k zastavení oběhu teplonosného média. Toto medium se v kolektoru při slunečním svitu dostane do stagnačního stavu (začne se při dosažení určité teploty vařit – vzniká pára). Tento stav media způsobuje degradaci teplonosné kapaliny – postupné zhoršování jejich vlastností. Po určité době je nutno kapalinu vyměnit – více náklady na provoz systému. Pokud systém instaluje nezkušená firma a navrhne nedostatečně velkou expanzní nádobu solárního okruhu, může dojít při stagnaci k růstu tlaku v systému a následně k úniku kapaliny pojišťovací armaturou. Po tomto stavu je nutno systém znovu doplnit o teplonosnou kapalinu a systém odvzdušnit – další více náklady na provoz. Dalším problémem v případě dosažení stagnačního stavu je restart FT systému a to i v případě poklesu požadované teploty v zásobníku. Pokud jsou FT kolektory ve stagnaci, regulace solárního systému nespustí oběhové čerpadlo z důvodu jeho ochrany. Čerpadlo je možno spustit, až po poklesu teploty na kolektorech – v letních dnech až ve večerních hodinách. Systém může být odstaven i několik hodin. Tomuto se dá zabránit instalací dalších akumulačních nádob, případně ohřevu bazénu. Tyto aplikace ale posouvají pořizovací cenu FT systému mnohem výše než je uvedeno v tab.3. Je nutno realizovat další potrubní rozvody, výměníky, použít vyšší řady regulací a instalovat armatury pro přepínání. V případě FV zásobníku je systém přepínání integrální součástí.

  3. 3) Dalším problémem při provozu FT systému můžou byt nekvalitní, případně nevhodné materiály použité k těsnění potrubních rozvodů. Následně při provozu dochází k jejich stárnutí a opotřebení, systém začíná ukapávat a přisávat vzduch. A zase doplňujeme kapalinu, měníme těsnění a odvzdušňujeme systém.

  4. 4) Další provozní výhodou FV zásobníků je systém suchých keramických těles. Životnost těchto těles je vyšší než u těles mokrých, které využívá většina solárních zásobníků. Také údržba suchých keramických těles v zásobnících DZ Dražice je velmi snadná a dá se provézt bez vypouštění zásobníku.

Z pohledu těchto argumentů je FV systém provozně jednodušší.

Vzhled jednotlivých systémů

Střecha

  1. 1) FV systém – zakrytá větší ploch střechy, ale panely jsou tenší.

  2. 2) FT systém – Zakrytá menší plocha střechy, kolektory jsou vyšší

Kotelna

  1. 1) FV systém – v kotelně je umístěn standardní bojler do které vedou tři kabely

  2. 2) FT systém – v kotelně umístěn stacionární zásobník, potrubí solárního okruhu 5x10cm, na stěně čerpadlová skupina, regulace, expanzní nádoba.

Toto pojednání ukazuje porovnání FV systému a FT systému z pohledu instalace a provozu.

Nesrovnává výkonové parametry ani z pohledu simulace, ani z pohledu reálného provozu. Má za cíl zákazníkovy, který se rozhoduje o instalaci solárního systému pro ohřev TV, ukázat co ho čeká v případě výběru jednoho z těchto systému. V tomto článku, také není zmíněno zvýhodnění FT systému státní dotací, i když tyto systémy jsou svým chováním vůči svému okolí rovnocenné – všechna vyrobená energie je spotřebována v domě na, kterém je systém umístěn. Proto i FV systém by měl být podpořen, protože šetří životní prostředí.

text a foto: Ing. Jaroslav Oliva, DZ Dražice
(komerční prezentace)

Zpívající fontány v romantické zahradě

Obrubníky z bylinek a královských růží, kvetoucí keře, stromy obalené květy, specifické vůně, dřevěný altánek, staré kamenné plastiky a sluneční hodiny; opodál stylová viktoriánská lavička obklopená klasickým zimostrázovým plotem a zahradní fontána, která dotváří atmosféru letního večera a zároveň je zajímavým architektonickým prvkem, uměleckým ztvárněním drobné romantické stavby.

Kontakty na firmy a skrytý text se zobrazí až po registraci a přihlášení.

celý text

Fontána se skládá z nádrže na vytvoření hladiny a z upraveného zařízení – samostatné nebo ve výšce umístěné trysky, z níž se usměrňuje vodní proud. Podle výšky nádrže lze rozdělit fontány na typy s vyvýšenou nádrží a s nádrží zapuštěnou.Záleží na stylu zahrady

Podle stylu zahrady si můžeme vybírat různé druhy fontán, materiál, tvar i výšku nádrží. Častým zadáním bývají repliky konkrétních historických děl. Výrobci nabízejí fontány z přírodního kamene, betonu, bronzu, mědi, skla, keramiky i plastu. Téměř všechny menší fontány mají takzvaný kruhový oběh (cirkulační) a jejich uvedení do provozu bývá běžnou rutinní součástí servisu a podle návodu ji zcela jistě zvládne i průměrně zdatný uživatel.

Fontány můžeme napájet z vodovodu, nutné je doplňování a v případě znečištění vyměňování vody, která je čerpadlem vytlačována vzhůru na vrchol a přepadává do nejspodnějšího patra, odkud je opět čerpána. Čerpadla s odpovídajícím výkonem jsou většinou součástí dodávky.

Fontány bývají většinou originálem podle představ architekta a finančních možností investora. Fontány parkového typu, nízké gejzíry nebo šumící proudy přeměňují vodu na kouzelně se blyštící kapalinu. Lze je použít i v domácích zahradách.Pokud si pořizujeme větší fontánu či kašnu se složitějším vodním systémem, měli bychom se u dodavatele kromě jiného informovat také o tom, zda má zařízení v nejnižším bodě vlastní výpust s plovákem, jehož nastavením lze regulovat výšku hladiny. Požadovat bychom měli i bezpečný a profesionální rozvod elektrického proudu. Bude to nutné nejen kvůli osvětlení, ale především kvůli vodnímu čerpadlu, které zajišťuje chod vodotrysku.

U malých zahradních fontán postačí 24V motorek, u velkých fontán je třeba počítat s napětím 240 V. Elektrický rozvod musí být opatřen speciálním proudovým chráničem, který je citlivější než běžný jistič.

Více článků z rubriky ZAHRADA na www.dumabyt.cz.

Osvětlení fontány

Může jít o jednoduchá světla, ale i o složitější soustavu světel; není od věci požádat specialistu o celkový světelný plán zahrady. Odborník ji rozdělí na specifické zóny, doporučí vhodná svítidla a jednoduchou elektroinstalaci.

Zaměří se na fontány, kašny, jezírka i sochy v zahradě, nasvítí stromy, keře a kameny. Zvážit můžeme také nasvícení fasády nebo zajímavých architektonických prvků rodinného domu. Ve všech případech se doporučuje jistá střízlivost, určitá míra vkusu, abychom předešli vyznění pouťového efektu a zachovali přirozený ráz romantických zahrad. Odborníci doporučují pro osvětlení přírodních prvků svítidla s přirozenou barvou jasu, nikoli barevná. Pro plastiky a sochy preferují spodní nasvícení speciálními lampami, u vodních zařízení si můžeme hrát s barvami.

Tekoucí voda prosvětlená barevnými filtry nám nabídne velmi zajímavé efekty. Plovoucí světla vytvoří atmosféru hravosti. Velice pěkně vypadá, pokud na dně kašny pod vodotryskem umístíte několik světel, z nichž jedno pomalu zhasíná, zatímco druhé se rozsvěcí, a pak další a další světla ozařují vodní tříšť přes barevné filtry. Je to opravdu nádhera.

! Prohlédněte si on-line NEJVĚTŠÍ KATALOG RODINNÝCH DOMŮ !

Umístění fontány

Každá fontána by měla mít kromě vodních atrakcí také svůj filtrační cyklus jako u rodinného bazénu s hodnotami pH a Cl pro pitnou vodu. Nedílnou součástí vodních atrakcí jsou různé typy trysek a podvodních halogenů s barevnými filtry.Voda je důležitým prvkem a záleží na architektovi, jakým způsobem ji využije. Opticky zvětšuje stísněné menší prostory, odráží okolí (zrcadlí), při pohybu vody vznikají další efekty, které je možné využít do celkové koncepce. Fontány můžeme umístit do volného prostoru zahrady, zdobit budou v atriích, vnitřních dvorcích i vstupních halách.

Optické zvětšování prostoru a zvukové efekty lze zúročit i u menších rodinných zahrad. Fontánu vnímají architekti jako stavbu nebo jako přístěnnou plastiku (s chrličem proudu vody na stěně). V literatuře najdeme kromě jednoduchých fontán s jednou nádrží i kaskádovitě ztvárněné velké fontány s více nádržemi umístěnými ve snížených úrovních, kde se využívá protékání vody z vyšších do nižších míst (zpravidla historické repliky).

„Zatímco u tradičních fontán vytvářel pohyb pouze vodní proud, současným trendem jsou fontány, kde je pohyb vody přerušovaný. V případě kinetických fontán se kromě proudů vody otáčejí i části sloupů nebo jejich hlavice, případně zde figurují i jiné vnitřní prvky, “ vysvětluje nové koncepty zahradní architekt Jiří Kout. Prodejce Jan Kuneš k tomu realisticky dodává, že každá fontána by měla mít kromě atraktivních vodních atrakcí také svůj filtrační cyklus jako u rodinného bazénu. Nedílnou součástí dodávaných vodních atrakcí jsou v jeho případě různé typy speciálních trysek a podvodních halogenů s barevnými filtry.

text: Vlastimil Růžička, foto: Jan Kuneš

Vila není jen velký dům

Vila představuje již po tisíciletí nejen komfortní bydlení, ale také určité kulturní a estetické hodnoty, které vytvářejí obraz města či krajiny a přesahují svou dobu. Novostavba v malé obci nedaleko velkého moravského města je jednou z odpovědí na otázku, jak by měla vypadat vila ve 21. století.

Vnější forma domu nepotlačuje vnitřní členění, jak tomu u moderní architektury někdy bývá, ale naopak naznačuje uspořádání interiéru do čtyř výškových úrovní. Společná obývací část s krytou terasou je umístěna v úrovni zahrady a navazuje na bazén. Přesahující stropní desku podpírají tenké ocelové sloupky.Manželé s dospělým synem si vybrali mírně svažitou parcelu v obytné čtvrti, která vznikla v 90. letech minulého století. Čtvercový pozemek o rozloze 840 m² má výhodnou orientaci ke světovým stranám – s přístupem ze severní strany, zahradou orientovanou na jih a mírným sklonem k východu.

„Dostal jsem zadání, které by si přál každý architekt – moderní nadčasovou vilu, která poskytne vyšší standard bydlení,“ říká Pavel Jura, autor návrhu. „Obklopeni stavební všehochutí, záplavou různých barev, tvarů a velikostí jsme se spolu s klienty snažili vytvořit architekturu, která bude co nejméně poplatná době a jejíž hodnoty překonají současné trendy.“

Stavba na klasických principech

Novostavba v malé obci nedaleko velkého moravského města je jednou z odpovědí na otázku, jak by měla vypadat vila ve 21. století.Architekt umístil dům s minimálním odstupem od severního okraje pozemku tak, aby na slunné straně zůstala co největší volná plocha pro zahradu. Využil svažitosti pozemku – východní část domu má dvě podlaží, ve spodním je umístěno zázemí a garáž s přímým vjezdem z ulice.

Dispozice je založena na pravoúhlé geometrické osnově s velkou otevřenou centrální schodišťovou halou, která přesahuje všechna podlaží a dává jasný přehled o vnitřním uspořádání domu. „Toto rozvržení je pro obytný dům v podstatě tradiční. Snažil jsem se vyhnout úzkým lomeným chodbám, nevyužitým koutům a „zbytkovým“ prostorům, které ve velkých, ale koncepčně nedotažených domech často vznikají a nepřinášejí žádný užitek,“ vysvětluje architekt. „Dnes je v oblibě například schodiště umístěné v obývacím pokoji nebo obývací pokoj spojený s jídelnou a kuchyní v jeden celek. Tyto kombinace ale nepovažuji za příliš komfortní, a proto jsme je nahradili osvědčenou skladbou samostatných místností, propojených posuvnými dveřmi.“

BEZ ŘEMESLA NENÍ ARCHITEKTURY

V tomto domě vidíme precizní práci na každém kroku. Většina vybavení interiéru byla navržena na míru přesně podle potřeb majitelů, krásné dubové dřevo, výrazná struktura olivové a ořechové dýhy či obkladových desek z onyxu by však nevynikly bez dokonalého zpracování. Promyšlené a důsledně realizované detaily, jako je tvarově čisté dřevěné schodiště, jednolitá schodišťová stěna bez viditelných konstrukčních prvků, bezfalcové dveře se skrytými panty a stínovými polodrážkami, obložení koupelny s přesně navrženým spárořezem a navazujícím žilkováním kamene či venkovní pískovcová přizdívka s ručně broušenými spárami, posunují hodnotu domu daleko za hranice současného standardu bydlení.

Aby stolování nerušilo relaxaci

Chloubou kuchyně je dekorativní žulová pracovní deska.Ve vstupním podlaží se nachází na západní straně samostatný pokoj syna s vlastním sociálním zázemím a výstupem na zahradu. Z haly se dvojicí dveří přímo vchází do obývacího pokoje, zahřívaného krbem, a do jídelny s kuchyní. Tyto prostory jsou záměrně odděleny stěnou s posuvnými dveřmi, aby stolování nerušilo relaxaci, každá místnost má samostatný výstup na terasu na jižní straně.

Po schodišti z haly lze sejít o půl podlaží níže do suterénu s garáží, technickým zázemím a relaxační místností, kde vznikne domácí vinotéka a bar. Nad nimi se nacházejí ložnice, nejvyšší pozici – na střešní terase s výhledem do okolí – zaujímá hlavní pracovna.

Zaujalo nás

Architekt se vyhnul „klišé“ dnešního moderního domu – tvaru krychle či kvádru s plochou střechou: „S hmotou větší stavby je potřeba pracovat, uvažovat nad její formou, figurou. ,Krabice od bot‘ není řešením.“

Klasická architektura i na fasádách

Část střechy tvoří dřevěná terasa, většinu plochy pokrývá kačírek, komínové těleso je po celé výšce obezděno pískovcem.Náznak tradic klasické architektury najdeme i na fasádách – spodní podlaží je obloženo tvrdými těžkými materiály, horní podlaží je naopak odlehčeno hladkou omítkou a dřevěným obkladem.

Stejně jako mistrovské nápady „haute couture“, ani sebelepší architektonický návrh se neobejde bez dokonalého řemeslného provedení. Teprve jejich spojením vzniká architektura, a právě tento znak charakterizuje historické vily, které dodnes obdivujeme. Na tyto kvality dbali architekt i majitelé při realizaci tohoto domu.

! Prohlédněte si on-line NEJVĚTŠÍ KATALOG RODINNÝCH DOMŮ !

text: Jitka Pálková, foto: Jiří Ernest

Technické údaje

Technické specifikace

Užitná plocha 294 m²
Zastavěná plocha 213 m²
Konstrukce betonové základové pasy, zdivo Heluz, vnější přizdívka pískovcové zdivo z přesných kvádrů tl. 120 mm, v horním podlaží bílá omítka a dřevěné obložení ze sibiřského modřínu, zateplení fasády minerální vatou a polystyrenem, železobetonové stropy, schodiště dřevěné s ocelovými nosnými prvky, plochá střecha s izolací z MPVC a pohledovou vrstvou kačírku
Výplně otvorů okna hliníková a dřevěná euro s izolačními dvojskly, zdvižněposuvný systém, dveře atypické dřevěné bezfalcové do obložkových zárubní
Vytápění ústřední plynové, podlahové konvektory + radiátory, krb s krbovou vložkou, multisplitová klimatizace

Autor

Ing. arch. Pavel Jura (1976)

Autorizovaný architekt, vystudoval Fakultu architektury VUT Brno. Působil v ateliéru prof. Kolecka ve Švýcarsku, v r. 2003–2006 pracoval ve společnosti Atelier Brno, s. r. o. Od r. 2006 vykonává samostatnou architektonickou praxi, přednáší na Fakultě architektury VUT Brno. Navrhoval obytné stavby v Praze a Brně, administrativní budovy v Praze na Pankráci, v Brně, budovy sanatorií EMS ve Švýcarsku, rozhlednu Akátová věž na kopci Výhon. Věnuje se návrhům staveb a interiérů individuálního bydlení od studie až po realizaci.

Slovo architekta

„V současné době se kvalita architektury často nahrazuje abnormální formou či jen módním designem. Základní hodnota stavby však spočívá v tom, že má jasný, přehledný a funkční prostorový a konstrukční řád, kvalitní materiály. Vila není jen velký rodinný dům, je to nadstandardní bydlení s nadčasovým konceptem.“

Kontakt

Ing. arch. Pavel Jura
www.paveljura.com
e-mail: pavel.jura@post.cz

Usnadněte si úklid prádla

Jediným plně certifikovaným systémem v České republice jsou shozy Artox, které dodává a na přání montuje společnost Newag, mimo jiné i dodavatel centrálních vysavačů značek Husky, Duovac a Disan. Shozová šachta je celonerezová, což zaručuje její vysokou mechanickou odolnost a nesmírně dlouhou životnost. Na přání je možné ke shozům dodat i posouzení z hlediska požární bezpečnosti.

celý text

Ztracená dvířka s individuální výplní První z užitečných novinek u shozů Artox jsou takzvaná ztracená dvířka pro vhoz. Ta se dají přímo zazdít do stěny, přičemž nemají žádný obrysový rámeček. Mezi dvířky a stěnou je viditelná pouze tenká spára, která nijak opticky neruší. Škála materiálového provedení dvířek je velmi široká.

Můžete volit mezi dřevem, jeho imitací, barevnou výplní, ale i nerezem či sklem a zrcadlem. Protože je výplň dvířek řešená jako samostatný díl, můžete dvířka nechat vyložit i zcela individuálním materiálem v kontextu s okolním obkladem. Problém nepředstavuje dokonce ani mramor či kámen. Stačí pouze nechat u dodavatele vyříznout správný rozměr vložky a tu osadit.

Více článků z rubriky INTERIÉR na www.dumabyt.cz.

Bez madla a s PRESS panty

Modifikací prošlo i uchycení dvířek.Aby byl estetický dojem opravdu dokonalý, přišla rovněž dvířka o madlo a pojistný zámeček, jehož přítomnost vyžadovala certifikace výrobku. Tyto bezpečnostní prvky jsou nově nahrazeny neviditelnou mechanickou pojistkou, která funkci zámečku plně zastupuje. Pro otevření stačí na dvířka lehce zatlačit a dvěma pohyby stejnou rukou odjistit pojistku.

Modifikací prošlo i uchycení dvířek. Klasické nábytkové panty, které vyhlížejí poměrně lacině, byly nahrazeny novým neviditelným PRESS pantem. Ten navíc nevyčnívá do prostoru, takže při použití shozu nehrozí zaháknutí nebo roztržení vhozeného prádla o pant. Cena za modernizovaná dvířka přitom zůstala prakticky srovnatelná s dosavadním modelem.

Shozy i pro kabáty

Další novinkou v nabídce shozů na prádlo je model Artox 40. Číslo v názvu tohoto modelu napovídá, že průměr shozové šachty je větší než u standardních shozů, konkrétně činí 40 centimetrů. Systém se uplatní v hotelech, penzionech, pečovatelských domech nebo wellness centrech, ocení jej ale i netrpělivé hospodyně, které nebaví prádlo posílat šachtou z nacpaného koše na prádlo po jednotlivých kouscích. Úměrně zvětšená jsou i vhozová dvířka, která dosahují rozměru 50 x 40 centimetrů.

text: Markéta Klocová, foto: archiv

VIDEO: Energii šetří materiály i způsob instalace

Nová okna v normách, trendech a skutečnostech

Dnešní okna vypadají jinak než ta špaletová nebo dvoudílná šroubovatelná. A jinak vypadá i technologie, která se používá k jejich instalaci.

celý text

Skutečnost

Energii šetří materiály i způsob instalace.Již 20 let zažitou praktikou je instalace nového okna montážní polyuretanovou pěnou. Původně šlo o inovativní technologii, která slibovala rychlost, jednoduchost a odolnost. Postupem času se však přišlo na to, že to s tou odolností není nijak valné. Zřejmě nebylo počítáno, že vytvrzená pěna, byť ukrytá pod slupkou tenké omítky, nebude vystavená vlivům počasí. Vlhkost je totiž to hlavní, co způsobuje destrukci tohoto pěnového izolantu. Díky nasákavosti dochází k jeho degradaci a postupnému rozpadu. Montážní pěna je skvělý tepelný izolant. Chybí jí však vlastnosti, které by dokázaly odolat pohybům budovy. A že se každá budova hýbe, je věc naprosto jasná. Při vypěnění spáry mezi okenním rámem a zdí domu, se vytvrzená pěna časem utrhne. Vznikne zde tedy milimetrová spára, jež je vystavená především dešti. Následkem jsou tzv. chladné rohy v okolí okenního rámu a počátek tvorby plísní, zejména v zimním období.

Obecně lze konstatovat, že v případě instalace okna jen montážní pěnou, nedojde k trvalému spojení okna s domem. Okno tedy netvoří homogenní součást stavby, neboť mezi rámem a zdí existují neustále nějaké spáry.

Norma

Co vlastně říká současná ČSN? Pro správnou instalaci moderního okna by se měl používat tzv. 3-stupňový systém. I zde se počítá s polyuretanovou montážní pěnou, ale s vnitřní a vnější ochranou. Ta má za úkol chránit izolant před povětrnostními vlivy a vodními párami. Příkladem správné instalace je montážní pěna, která vyplní spáru kolem okenního rámu. Pak přichází přilepení exteriérové okenní fólie, jež zamezuje zatékání dešťové vody. Nakonec se instaluje interiérová fólie, která brání průchodu vzduchu a vlhkosti do interiéru. Nejznámějším systémovým řešením, které zajistí přirozené spojení okna s domem, je illbruck i3 od společnosti Tremco illbruck.

Trend

Aktuálním trendem je instalace oken, při které se nepoužívá ani montážní pěna, ani zmíněné okenní fólie. Tepelnou izolaci, vzduchovou i vodní bariéru totiž tvoří jediný materiál. Jedná se o impregnovanou komprimační pásku vyrobenou s měkčeného pěnového polyuretanu. Páska se lepí po obvodu okenního rámu. Při usazení okna do otvoru, začne pomalu expandovat, až dojde k dokonalému vyplnění obvodové spáry. Bezkonkurenční výhodou tohoto systému je maximální odolnost proti přívalovému dešti, UV stabilita a jednoduchá a čistá instalace. Nejlepším řešením na trhu u nás i v Evropě je illmod Trio od společnosti Tremco illbruck.

Spojení okna s domem pomocí komprimační pásky illmod Trio+ bylo možné vidět, před dvěma týdny v pořadu Rady ptáka Loskutáka. Reportáž je možné shlédnout zde.

Normy jsou doporučené a praktiky zažité

Stalo se již zvykem, že některé legislativní normy jsou v českých zemích jen doporučené. Výjimkou není ani již zmíněná norma pro instalaci oken. Svoboda volby v montáži nových oken pak přirozeně „sklouzává“ k zažitým praktikám, kterými jsou právě jen montážní pěny. Pro mnoho oknařských firem je polyuretanová pěna spíše pohodlným a rychlým nástrojem než tím funkčním. A to je zejména hlavním důvodem, proč v Česku není 3-stupňový systém standardně nabízen. Pokud tedy budete investovat do nových plastových či dřevěných oken, trvejte buď na instalaci podle aktuální ČSN, nebo si rovnou řekněte o instalaci pomocí okenních fólií nebo komprimačních pásek.

Kontakt
Tremco-illbruck s.r.o.
Úvalská 737/34
100 00 Praha 10
www.tremco-illbruck.cz
www.montazokna.cz

Koupelna v podkroví rodinného domu

Místnost o vnějším půdorysném rozměru 3,20 x 3,20 m nabízela dost místa pro veškeré vybavení, které si majitelka bytu přála – velkou rohovou vanu o velikosti 145 x 145 cm, samostatný sprchový kout a dvě umyvadla. Otázkou bylo co nejlepší rozmístění zařizovacích předmětů v prostoru s ohledem na dispozici do L a šikmý strop naproti vstupním dveřím. Líbily se jí italské obklady ze studia Mondo ceramica, orientovat se v nabídce ale nebylo snadné a chtěla vyzkoušet několik barevných variant.

Kontakty na firmy a skrytý text se zobrazí až po registraci a přihlášení.

celý text

Barevnou mozaiku koupelny tvoří černá čtvercová dlažba Preto (rozměr 32,7 x 32,7 cm, cena 954 Kč/m²), velkoformátový bílý obklad Branco (32,7 x 58,6 cm, cena 911 Kč/m²) a červený obklad Vermelho (32,7 x 57,6 cm, cena 1 163 Kč/m²). Vyrábí společnost Aleluia, v České republice prodává studio Mondo ceramica.Dispozice určená stropem

„Velkou výhodou této koupelny bylo okno, které umožňuje přirozené osvětlení a větrání,“ říká designér Miloš Hořínek, autor návrhu. Výklenek u okna byl proto ideálním místem pro dvě umyvadla s velkými zrcadly, pod šikmým stropem se logicky našlo místo pro rohovou vanu. „Největším problémem bývá v podkrovních koupelnách požadavek na sprchu, sprchový kout nelze umístit pod šikmým stropem. Vstupní část této koupelny má ale rovný strop a do rohu vedle dveří se vešel sprchový kout standardní velikosti.“ Design celé koupelny včetně doplňků se drží střízlivých krychlových tvarů a hladkých povrchů.

Více článků z rubriky KOUPELNA na www.dumabyt.cz.

Umyvadlovou zónu tvoří dvě plochá umyvadla Alape (šířka 70 cm, cena 21 132 Kč), osazená na desce, velké zrcadlo a závěsné skříňky pod umyvadlem z bíle lakovaných MDF desek, vyrobené na míru.Barvy podle funkce

Majitelka domu vybírala mezi třemi variantami obkladů, nakonec zvolila kontrastní, ale nadčasovou kombinaci černé dlažby, bílého a červeného keramického obkladu od italského výrobce Aleluia. Červená zvýrazňuje funkční zóny (umyvadla, vana, sprcha), meziprostor vyplňuje bílá barva. Jednoduchý, logický až lapidární koncept vedl k přehlednému a zároveň velmi působivému řešení. Díky dennímu světlu si intenzivní barvy zachovávají svůj správný odstín, nezahlcují a opticky nezmenšují prostor, ale naopak mu dodávají dynamiku.

text: Jitka Pálková, návrh a vizualizace: Miloš Hořínek

Jak se připravit na grilování?

Grilovat lze různými způsoby. Maso můžete připravit na sálavých zahradních grilech, na klasických kotlových grilech nebo na různých plynových či elektrických grilech.

celý text

Model Smokey Joe na dřevěné uhlí je ideální pro začínající uživatele kotlových grilů.Největší oblibě se podle prodejců těší sálavé grily s krytem, na kterých lze kromě klasického způsobu „grilovat“ také ve stylu horkovzdušné trouby. Gril hravě zvládne i silnější kusy masa, živáňskou či velké bohatě naplněné špízy.

Pokud chcete konzumovat slabší kousky masa (např. ryby), topinky, sýry či zeleninu, postačí menší kontaktní gril, který přenáší teplo přímo na rozpálenou kovovou nebo keramickou desku. Musíte se však smířit s tím, že se ochuzujete o tradiční rituál grilování, tedy o ony specifické vůně při přípravě pokrmu.

Více článků z rubriky ZAHRADA na www.dumabyt.cz.

Grily na dřevěné uhlí

Aby bylo maso krásně a rovnoměrně propečené, je třeba o domácí gril pečovat. Pokud jste po skončení sezony neodstranili zbytky nečistot, učiňte tak nyní...Skutečný svátek grilování slibují klasické kotlové grily nebo alespoň přenosné zahradní grily na dřevěné uhlí. Vyžadují sice více zkušeností při regulaci ohně (aby se maso nepřipálilo), ale patří neodmyslitelně k vybavení tradiční grilovací party. V zájmu ochrany zdraví se modernizují tak, aby skapávající šťávy a tuky „mizely“ pomocí žlábků či mřížek. Umějí to především masivní kotlové zahradní grily, u kterých lze poměrně spolehlivě regulovat hoření vzduchovou přívěrou a dbát na snížení obsahu karcinogenních látek.

Plynové grily

Relativně pohodlnější zahradní grilování nabízejí plynové grily. S grilováním lze začít prakticky okamžitě po otevření přívodu plynu, rošt je zahříván rovnoměrněji než u jiných způsobů grilování, pokrmy nepřicházejí o klasické grilovací aroma, vše je relativně Aby bylo maso krásně a rovnoměrně propečené, je třeba o domácí gril pečovat.

Pokud grilujete pro velkou společnost, uspokojí vás zcela jistě masivní černý plynový gril PHOENIX 6 black vybavený šesti hořáky s piezoelektrickým zapalováním, kde můžete sledovat aktuální teplotu pokrmu (MOUNTFIELD).Pokud jste po skončení sezony neodstranili zbytky nečistot, učiňte tak nyní… zdravé a pohodlné, tuk se na rozžhaveném povrchu odpařuje a údržba takového grilu je skutečně minimální. Největší zájem je o mobilní úpravu. Plynové mobilní grily lze pak přirovnat k moderní pojízdné kuchyni, která dokáže vařit poměrně zdravě a díky příslušenství také servírovat i další vybrané přílohy, včetně vína.

! Prohlédněte si on-line NEJVĚTŠÍ KATALOG RODINNÝCH DOMŮ !

Elektrické grily

Dáváte-li přednost energii z elektrické zásuvky, uvažujte o elektrickém grilu. Nutno však dodat, že je sice pohodlnější na údržbu, ale má svá omezení a vyhoví zpravidla jen potřebám malé rodiny. V nabídkách firem najdeme i zahradní provedení s grilovací mříží, pod kterou se skrývají topné články a nádobka na odkapávající tuk, existují také elektrické grily s infračervenými zářiči nebo nová generace indukčních grilů, jež pracují podobně jako sklokeramické varné desky.

Kontaktní grily Catler GR 8010 jsou opatřeny nepřilnavou povrchovou úpravou odolnou proti poškrábání. Lze ocenit i nastavení výšky horní desky a sklonu spodní plochy, stejně jako regulaci teploty od 180 do 220 °C (GARDENA).Někteří vyznavači zahradních společenských akcí preferují japonské tepany neboli horké stoly. Železná plocha se v poslední době nahrazuje hygienickým nerezem, ale způsob použití je stejný jako před lety – potraviny se pokládají přímo na horkou plochu a postupně se obracejí.

Teplotu je možné regulovat podle charakteru potravin. Přímý kontakt surovin s horkou nerezovou plochou zajišťuje okamžitý přenos tepla, doba přípravy je podstatně kratší, vše je rovnoměrně propečené, nepřidává se žádný tuk. Přípravu zvládne opravdu každý, jídlo je chutnější, nechybí přirozená vůně a suroviny se dají postupně přihřívat.

text:: Vlastimil Růžička, foto: GARDENA, MOUNTFIELD, WEBER

PARTNEŘI WEBU

MUJDUM MUJDUM STAVBAWEB IMATERIALY RODINYDOM BMONE
Copyright © BUSINESS MEDIA ONE, s. r. o. 2006–2026